Series: Okolo češtiny

Okolo češtiny: Kde se vzalo šumafuk

Slovo šumafuk je samozřejmě slovem nespisovným, ale zároveň je i celkem frekventované. V Českém národním korpusu, tedy v elektronické databázi českých textů, se vyskytuje více než tisíckrát. Kde se slovo vzalo a jak dlouho už ho v češtině používáme?

Více

Okolo češtiny: Španělská vesnice versus böhmisches Dorf

Rčení, že je to či ono pro mě španělská vesnice jste určitě už někdy slyšeli či použili. Kde se v češtině vzalo a proč zrovna španělská vesnice? 

Více

Okolo češtiny: Suši, saké a tajfun

Japonská kultura byla v Evropě několikrát vyloženě módní a přišlo odtud i mnoho desítek slov. Tato slova, tedy japanismy, běžně užíváme i v dnešní češtině.

Více

Okolo češtiny: Pivečko, meníčko, stovečka. Zdrobněliny pomáhají modelovat i vztahy

Jazyk nejméně z poloviny slouží k vytváření a modelování našich mezilidských vztahů. Bez jazyka, bez povídání, bez komunikace bychom byli lidmi jenom napůl. Podívejme se na to, jaký význam mají při modelování aktuálních vztahů mezi lidmi zdrobněliny. 

Více

Okolo češtiny: O pojmenování Fidlova Kopce a hory Jedová

Pátrání po možných variantách motivace pojmenování dvou kopců, které jsou nadohled z Olomouce, konkrétně Jedová a Fidlův kopec

Více

Okolo češtiny: Čeština volyňských Čechů

V minulosti se Češi stěhovali za hranice, někdy i do dalekých krajin, celkem často. Druhá výprava za volyňskými Čechy, tedy na Čechy z Ukrajiny, a za jejich češtinou.

Více

Okolo češtiny: Čeština na Volyni

Volyňští Češi jsou etničtí Češi či jejich potomci usazení od druhé poloviny 19. století ve Volyni na pomezí dnešní Ukrajiny a Polska. Bohemista Ondřej Bláha zjišťoval, jak se jim daří uchovávat čeština.

Více

Okolo češtiny: Koprnět a kopr

Oddělíme-li od slovesa zkoprnět předponu, zůstane nám základ koprnět, jehož význam lze opsat jako trnout, tuhnout úžasem nebo dřevěnět. České sloveso koprnět a slovinské koprnéti má s velkou pravděpodobností nějakou vazbu se slovem kopr.

Více

Okolo češtiny: Štrycla

Mezi slovy, kterých si na Moravě často všímají lidé odjinud, rozumějme tedy hlavně z Čech, najdeme i pěkně znějící slovo štrycla. Nebo taky štrycle, pokud by ta moravská koncovka moc vadila. Štrycla je nejčastěji bochník chleba, přičemž, aby to byla opravdu štrycla, měl by ten bochník mít spíš podlouhlý tvar.

Více

Okolo češtiny: Ve spoustě případech

Čeština se v posledních dekádách mění rychleji, než jsme byli zvyklý předtím. A některá slovní spojení, které by si naši předci nedovedli ani představit, jsou dnes běžně použivaná. V našem jazykovém okénku se zaměříme na jeden z důvodů, proč tomu tak je.

Více