Archiv Plus

Přibližujeme to nejzajímavější, co nabízí zvukový archiv Českého rozhlasu.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Archiv Plus: Miroslav Plzák: Štěstí trvá jenom chvilku

Psychiatr Miroslav Plzák (1925–2010) proslul jako vyhledávaný řešitel problémů párového soužití. Několika generacím svými s humorem podanými metodami ukázal, jak zvládat „manželské judo“. Od úmrtí klasika manželské terapie uplyne v listopadu dvanáct let.

Archiv Plus: Perličky na dně kufru Jolyona Naegeleho

Musím začít osobně – Jolyon Naegele byl pro mě jedním ze symbolických hlasů roku 1989. Na velkém dřevěném rádiu snad ještě z poválečných dob jsem po valnou část toho památného roku poslouchal jako šestnáctileté ucho skoro každý večer vysílání Hlasu Ameriky. A mezi nepřeslechnutelné hlasy stanice patřil také muž, který v tu dobu na vlnách VOA pravidelně uváděl své rozhovory z Československa.

Archiv Plus: Lidice v zemi ovládané režimem, který symboly zneužíval k obrazu svému

Nacisté ji srovnali se zemí, aby navždy zmizela z jejího povrchu. Současně s tím jejímu jménu zajistili věčný život. Využili ho k propagandě a k zastrašení. Později zničenou a znovu obnovenou vesnici k propagandě využil i komunistický režim. Na Lidicích demonstroval například v mnohém sporné úspěchy socialistické výstavby.

Archiv Plus: Z odpovědí slavných Čechů na dotazník Marcela Prousta

Francouzský romanopisec Marcel Proust sestavil – na základě starších anonymních verzí – v mládí dotazník. Ten byl nejprve určen pro vlastní potřebu, ale postupně se stal v jistém smyslu slavný a jeho prostřednictvím byly představovány známé osobnosti. Dále byl využíván prozaiky při vytváření literárních postav.

Archiv Plus: Když hřměly zbraně, mluvili i Voskovec s Werichem

I v těžkém období druhé světové války měli obyvatelé Čech a Moravy přístup ke svobodným informacím. Sice omezený, mimořádně komplikovaný a nebezpečný, ale existoval. Byl to poslech zahraničního rozhlasu, vysílajícího v češtině. Jedno specifické rozhlasové vysílání připomene pořad Archiv Plus.

Archiv Plus: ANO deset let na scéně. Od Akce nespokojených občanů k vládní straně

Akce nespokojených občanů 2011 – tak se jmenovalo sdružení, které se 11. května 2012 zaregistrovalo jako politické hnutí ANO 2011. Na rozdíl od jiných takových protestních hnutí, která zpravidla nepřežijí víc než jedno volební období, od té doby ovlivňuje dění v naší zemi.

Archiv Plus: Vlado Príkazský, nejlepší bagrista v rozhlase. Poslechněte si úryvky z jeho legendárních pořadů

Vlado Príkazský byl celou duší rozhlasák. Pracoval v rádiu jako redaktor, dramaturg a režisér s nucenou jednadvacetiletou přestávkou více než čtyřicet let. Do rozhlasu přišel koncem 50. let a připravoval vysílání Pionýrské jitřenky. Společně s dalším legendárním rozhlasákem Pavlem Tumlířem začali psát dramatizované hry pro děti.

Archiv Plus: Oslavy konce války se v minulosti proměňovaly. Ve stylu, datu konání i míře vděčnosti

Za minulého režimu jsme za datum ukončení 2. světové války v Evropě považovali 9. květen. Po vzoru Sovětského svazu a navzdory západnímu světu. Ten slaví mír už o den dřív. Jak se v naší zemi oslavy i oficiální rétorika proměňovaly, to nám zachytily nahrávky z rozhlasového archivu.

Archiv Plus: Lhaní, deportace a kriminál – socializace venkova podle sovětského vzoru

Před 75 lety, na jaře 1947 vyhlásil komunistický ministr zemědělství Julius Ďuriš v Hradci Králové takzvaný hradecký program. Komunisté se zemědělství a venkov vůbec chystali přizpůsobit jejich velkému vzoru – Sovětskému svazu. Hradecký program sliboval třeba revizi první pozemkové reformy, ústavní zabezpečení soukromého vlastnictví půdy až do 50 hektarů nebo podporu zemědělských družstev. Zaznělo i hlavní heslo: Půda těm, kdo na ní pracují!

Archiv Plus: Jaro 1952 aneb dva druhy věřících

Jaro 1952 bylo v Československu jedním z vůbec nejhorších období – politické procesy, vnitrostranická paranoia a opakované útoky – řečeno jiráskovsky – proti všem, kteří se jakýmkoliv způsobem znelíbili úzké partajní věrchušce.

Archiv Plus: Jozef Tiso žádal jeden národ, jednu stranu a jednoho vůdce

Jaký mluvil k rozhlasovým posluchačům slovenský prezident Josef Tiso? Před 75 lety byl v Bratislavě popraven za činy, kterých se dopustil během války. Prostřednictvím málo známých archivních nahrávek ho připomene pořad Archiv Plus.

Archiv Plus: Jak zněl stalinismus? To nejlepší z oslav sovětského vůdce v československém éteru od 30. let

Stalinismus označuje nejkrvavější období komunistického režimu v Sovětském svazu, které je spojené s osobou vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Synonymem pro stalinismus bylo sousloví kult osobnosti. Například jeho narozeniny se, jak vůdce stárl, slavily stále opulentněji a masověji. Datum znělo 21. prosince 1879, po Stalinově smrti se ovšem zjistilo, že ve skutečnosti se narodil o rok a tři dny dříve.

Archiv Plus: Válečný rok 1942. Rozhlas vysílal o Heydrichovi, fotbalové Spartě i „novém“ pražském nábřeží

První polovina válečného roku 1942 přinesla řadu významných událostí i zajímavých reportáží. Německá armáda bojovala na východní frontě, zejména o strategické suroviny, a v protektorátu zněly z rozhlasových přijímačů reportáže z pražského nábřeží, rozhovory s bývalými hráči Sparty či události k atentátu na Reinharda Heydricha.

Archiv Plus: Co ve škole poslouchaly děti ve 30. letech?

Školský rozhlas – jak se v době první republiky nazývalo vysílání pro školy – zahájil svou činnost v roce 1931, přičemž navazoval na jednotlivé pořady a cykly, které ve vysílání zaznívaly už od konce 20. let. Z velkého množství odvysílaných pořadů se jich bohužel dochovalo jen nevelké množství, některé z nich navíc ve zvukově špatné kvalitě či pouze fragmentárním záznamu.

Archiv Plus: Svazarmovci připraveni! Aneb procházka čtyřiceti lety Svazu pro spolupráci s armádou

S touto skladbou nastupovali cvičenci Svazarmu v roce 1960 na plochu strahovského stadionu v Praze. Opakovalo se to každých pět let a při největších sportovních slavnostech Československa tvořili členové Svazarmu jednu z důležitých položek. Cvičení na Spartakiádě bylo ale jenom jednou z mnoha aktivit Svazarmu.

Archiv Plus: Mostecká stávka na rozhlasových vlnách

„Padli v boji za chléb a lidský život horníků, aby se nám žilo lépe a bylo splněno Gottwaldovo bojové heslo: Jednota, boj, vítězství,“ stojí na památníku tzv. Velké mostecké stávky v Mostě. Proběhla na přelomu března a dubna roku 1932 a zapojilo se do ní 25 tisíc horníků podkrušnohorského hnědouhelného revíru.

Archiv Plus: Proč neměla kosmonautka Valentina Těreškovová letět do vesmíru?

Před téměř 60 lety vysílala z vesmírné sovětské lodi Vostok 6 kosmonautka Valentina Těreškovová. Stala se tak první ženou, která se podívala ke hvězdám. Její na první pohled úspěšnou misi oslavoval nejen Sovětský svaz, ale i Československo. O tom, že její let nebyl bez problémů, se však dlouhou dobu mlčelo. Proč neměla Těreškovová letěl do vesmíru?

Archiv Plus: Proč neměla kosmonautka Valentina Těreškovová letět do vesmíru?

Před téměř 60 lety vysílala z vesmírné sovětské lodi Vostok 6 kosmonautka Valentina Těreškovová. Stala se tak první ženou, která se podívala ke hvězdám. Její na první pohled úspěšnou misi oslavoval nejen Sovětský svaz, ale i Československo. O tom, že její let nebyl bez problémů, se však dlouhou dobu mlčelo. Proč neměla Těreškovová letěl do vesmíru?

Archiv Plus: Proč neměla kosmonautka Valentina Těreškovová letět do vesmíru?

Před téměř 60 lety vysílala z vesmírné sovětské lodi Vostok 6 kosmonautka Valentina Těreškovová. Stala se tak první ženou, která se podívala ke hvězdám. Její na první pohled úspěšnou misi oslavoval nejen Sovětský svaz, ale i Československo. O tom, že její let nebyl bez problémů, se však dlouhou dobu mlčelo. Proč neměla Těreškovová letěl do vesmíru?

Archiv Plus: Kariéristka, nebo žena z lidu? Kým byla Marie Majerová, milovnice koňaku a mužů

Marie Majerová, některými muži obdivovaná, komunisty dobrovolně zneužívaná. Kariéristka, nebo jen obyčejná žena z lidu? I když Majerová vystihla situaci žen a dívek ve společnosti a nabádala k výraznému zlepšení podmínek a přístupu ke vzdělávání, pravou feministkou nebyla. Žena z dělnických poměrů měla před sebou slibnou kariéru a muži k ní vzhlíželi.

Archiv Plus: Z gulagu do Buzuluku. Jednotku tvořili Češi a Slováci, ale i Rusíni a Židé

Buzuluk – poduralské město, kde se na počátku roku 1942 začala formovat československá jednotka v Sovětském svazu. Příběh vzniku československé jednotky (a samozřejmě také jejího bojového nasazení, do Československa došla s velkými ztrátami) se postupně stal jedním z klíčových témat komunistické propagandy navázané na druhou světovou válku.

Archiv Plus: Z gulagu do Buzuluku. Jednotku tvořili Češi a Slováci, ale i Rusíni a Židé

Buzuluk – poduralské město, kde se na počátku roku 1942 začala formovat československá jednotka v Sovětském svazu. Příběh vzniku československé jednotky (a samozřejmě také jejího bojového nasazení, do Československa došla s velkými ztrátami) se postupně stal jedním z klíčových témat komunistické propagandy navázané na druhou světovou válku.

Archiv Plus: Zlatí hoši a stříbrná a bronzová děvčata. Zimní olympiády ve 20. století

V roce 1924 se v Chamonix konal mezinárodní Týden zimních sportů. O rok později bylo toto klání na návrh českého sportovce a sportovního činovníka Josefa Rösslera-Ořovského zpětně prohlášeno prvními zimními olympijskými hrami. Ve zvukovém archivu Českého rozhlasu se z této ale ani ze sedmi následujících zimních olympiád nic nedochovalo.

Archiv Plus: Čtvrt století po česko-německé deklaraci

21. ledna 1997 přiletěl do Prahy tehdejší německý kancléř Helmut Kohl se svým ministrem zahraničí Klausem Kinkelem, aby tu slavnostně podepsali dokument slibující otevřít novou kapitolu česko-německých vztahů. Do značné míry se tak stalo, ale cesta k tomuto okamžiku nebyla jednoduchá. V Archivu Plus si tentokrát připomeneme některé okamžiky, které k podpisu vedly a co všechno se okolo deklarace odehrávalo.

Archiv Plus: Zima 1952: Děti bereme nepřátelům

Agresivní projevy komunistických politiků, stále nové politické procesy a agitace umělců, to vše je z prvních měsíců roku 1952 zachováno v rozhlasovém archivu. Předseda KSČ a prezident republiky Klement Gottwald strašil občany hned při svém novoročním projevu apokalyptickými vizemi budoucí světové války.

Archiv Plus: Loutkoherec Skupa: Umělec musí mít rád lidi, jinak nezažívá tvůrčí úspěch

Známý umělec Josef Skupa si dokázal získat jak malé, tak i velké publikum. Pro českou kulturu a humor udělal nedocenitelnou službu. Vdechl život ikonické dvojici dřevěných loutek Spejbla a Hurvínka, které znají lidé po celém světě.

Archiv Plus: Z Indie, okupace 1968 i války ve Vietnamu. Poslechněte si nejlepší reportáže legendy Jana Petránka

Jan Petránek působil jako zahraniční zpravodaj v Indii či v Moskvě. Informoval o bombách, kterými se nabubřele pyšnily vojenské přehlídky, a schovával se před bombami ve vietnamské válce. Napínavé i humorné okamžiky ze života rozhlasového reportéra a komentátora zachytil Petránek svým mikrofonem a uchovaly se nám v rozhlasovém archivu. Poslechněte si je.

Archiv Plus: Utržené prsty, havíři rekordmani a prázdné lahve. Silvestr v normalizačním zpravodajství

Tak jako všemu i Silvestru a Novému roku v podání zpravodajských relací v dobách normalizace vévodilo budování. Pochopitelně socialismu. Posluchači Československého rozhlasu se každoročně dozvídali o hornících, kteří opět vykutali o nějakou tu tunu více než vloni a kteří se speciálně v poslední den roku mohli přetrhnout, aby zdolali rekord.

Archiv Plus: Předvánoční nákupy v letech socialismu? Zboží někdy bylo, někdy nebylo

V době, kdy se značná část nákupů vánočních dárků odehrává doma, před monitorem počítače, jsou vzpomínky na fronty v obchodních domech a na shánění toho, čemu se říkalo „nedostatkové zboží“, výpravou do minulého století. A to doslova.

Archiv Plus: Václav Havel: z literáta politikem

Zvukových záznamů hlasu spisovatele a disidenta Václava Havla před rokem 1989 je daleko méně než těch pozdějších. Některé jsou bohužel technicky velmi špatné, ale i mezi těmi zbývajícími je řada pozoruhodných a unikátních záznamů.

Archiv Plus: Ropná naleziště a ropné šoky

Politické i hospodářské události spojené s jednou z klíčových strategických surovin 20. století zajímaly i rozhlasové redaktory a publicisty. Co zajímavého se v archivu najde, když zadáte do systému hesla jako „ropovod“, „ropný šok“ nebo „fronty u pump“? Najdete dobové zpravodajství o ropné krizi počátku 70. let, reportáže o otevírání ropovodů a plynovodů a samozřejmě i svědectví o nervózním zákazníkovi, který v panice jede natankovat plnou nádrž.

Archiv Plus: Hlavní nádraží v Praze. Místo vítání a loučení, kterým občas procházely dějiny

Masarykův pohřeb, Češi odjíždějící na práci v Říši, dárek k Hitlerovým narozeninám, návrat Edvarda Beneše z exilu, nebo třeba rekord v opravě trakčního vedení. Společným jmenovatelem těchto událostí je hlavní nádraží v Praze, nejvýznamnější a největší osobní nádraží v českých zemích.

Archiv Plus: Ve věku 102 let zemřel Miroslav Zikmund. Připomeňte si pořad Dva kamarádi a jejich dvě cesty

Ve věku 102 let zemřel cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund. Radiožurnálu to potvrdila jeho rodina. Zikmund, kterého v roce 2014 prezident Miloš Zeman vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, byl známý díky cestám po světě, jež podnikl se svým spolužákem z vysoké školy Jiřím Hanzelkou. Společně jako první autem pokořili Núbijskou poušť, projeli přes stovku zemí a přivezli desítky tisíc metrů filmových materiálů.

Archiv Plus: Ve věku 102 let zemřel Miroslav Zikmund. Připomeňte si pořad Dva kamarádi a jejich dvě cesty

Ve věku 102 let zemřel cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund. Radiožurnálu to potvrdila jeho rodina. Zikmund, kterého v roce 2014 prezident Miloš Zeman vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, byl známý díky cestám po světě, jež podnikl se svým spolužákem z vysoké školy Jiřím Hanzelkou. Společně jako první autem pokořili Núbijskou poušť, projeli přes stovku zemí a přivezli desítky tisíc metrů filmových materiálů.

Archiv Plus: Čundr po rozhlasovém archivu aneb Pratatouše trampů stvořil sám velký Manitou, aby škodil paďourům

Tramping – to je svoboda, přátelé, čerstvý vzduch, romantika, dobrodružství a amatérsky interpretovaná hudba. Pro mnoho lidí je to úžasný společenský i kulturní proud. Po českých lesích a hájích se trampové toulají už víc než sto let, což se otisklo i do vysílání Československého rozhlasu.

Archiv Plus: Mocenské instinkty Gustáva Husáka

Já tento národ zachráním, i kdyby mi měli všichni naplivat do tváře, prohlásil údajně Gustáv Husák 21. srpna 1968 při pohledu na bratislavské ulice plné sovětských a dalších „spřátelených“ tanků. Výsledky jeho politického působení v následujících dvaceti letech tomu citátu ne zcela odpovídají – národ nezachránil, a o tom druhém raději pomlčme.

Archiv Plus: Druhý týden „revoluce“ aneb On se toho nebál ani soudruh Gottwald

Pamětníci událostí v listopadu 1989 se shodují, že nebýt brutálního potlačení studentské demonstrace 17. listopadu, nedaly by se věci do pohybu. Shodují se ale ještě v jednom: To podstatné se začalo dít až ve druhém týdnu.

Archiv Plus: 17. listopad 1989 – hodina mezi psem a vlkem

Konec roku 1989: v Polsku nastupuje vláda solidaritního premiéra Mazowieckého, v Maďarsku se transformuje tamní komunistická strana a stříhají se dráty na Západ. V NDR padla berlínská zeď a dokonce i v Bulharsku lidé masově demonstrují a dosahují odstoupení dlouholetého komunistického vůdce Živkova.

Archiv Plus: Kladenští horníci ve stínu totalitních ideologií

Fráze jako černé Kladno, kladenská stávka, dělnické hnutí na Kladně či události roku 1920 na Kladně byly nedílnou součástí tuzemské komunistické propagandy.

Archiv Plus: Večery s Klementem Gottwaldem a jiné zážitky Ferdinanda Peroutky

Na konci 60. let se redaktor Svobodné Evropy Jiří Kárnet vydal do newyorského bytu Ferdinanda Peroutky a natočil s ním několik hodin záznamů. Stojí za to se do nich zaposlouchat i po letech, přinášejí mnoho překvapení a ukazují Peroutku v situacích, ve kterých si ho na první pohled nejsme zvyklí představovat.

Archiv Plus: Podzim 1951: Není Němec jako Němec. Kapitoly ze života i zákulisí všemocné strany

Ze zásadních politických událostí podzimu 1951 jsou v rozhlasovém archivu zachyceny dvě: Projev předsedy KSČ a prezidenta republiky Klementa Gottwalda na zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa 6. prosince 1951.

Archiv Plus: Zapomenutá léta předsedy vlády se základním vzděláním Viliama Širokého

Je mnoho příkladů, které ilustrují „bratrskost“ vztahů mezi komunisty v Praze a v Moskvě před rokem 1990. Jedním z těch typických byl způsob, jakým Moskva Praze nařídila, kdo bude československým prezidentem po smrti Antonína Zápotockého. Zapomenutou postavičku komunistického pantheonu – Viliama Širokého – připomene v pořadu Archiv Plus slovenský publicista Ján Bábik.

Archiv Plus: Válečný rok 1941. Rozhlas vysílal Rooseveltův projev k napadení Pearl Harboru i reportáž z tiskárny

Druhá polovina válečného roku 1941 byla plná klíčových událostí. Německá armáda postupovala na východní frontě směrem k Moskvě, v protektorátu zněly z rozhlasu reportáže z tiskárny Melantrich nebo pražského orloje a z USA památný projev prezidenta Franklina Delano Roosevelta.

Archiv Plus: Jak jsme slavili Den tisku, rozhlasu a televize

Když dnes přijde řeč na svátky a významné dny za komunistického režimu, většina lidí si asi jako první vybaví oslavy Prvního máje, Velké říjnové revoluce, MDŽ, popřípadě 25. února. Vedle těchto velkých existovala i několik svátků menších, které už mizí z naší paměti. Přitom režim si na jejich oslavách dával záležet. Mezi takové patřil Den tisku, rozhlasu a televize.

Archiv Plus: 11. září 2001. Poslechněte si svědectví prvních tří dnů

Teroristický útok z 11. září 2001 byl prakticky ihned vnímán jako zlom – bezpečnostní, politický, vojenský, historický, civilizační. To vše bylo postupně formulováno už od prvních hodin po útoku. Jak tento proces probíhal v našem mediálním prostoru, to si přiblížíme prostřednictvím archivu Českého rozhlasu.

Archiv Plus: Veselé i melancholické hodiny Saši Rašilova

To máte pravdu, já se celej život dřel skoro jenom na ty hodiny, prohodil z legrace herec Saša Rašilov, když k němu v září 1948 přišel reportér Karel Pech na návštěvu s mikrofonem. Rašilov měl doma ve své vilce na Zbraslavi přes sto nástěnných starožitných hodin.

Archiv Plus: Emil Hácha. Prezident, který se do úřadu netěšil

„Jsme v situaci člověka zavřeného beze zbraně v jedné místnosti se šílencem, který je po zuby ozbrojen. Musí se mu přikyvovat a dávat zapravdu, aby se blázen nerozzuřil a nevrhl se na něho. Přitom se stále dívá ke dveřím a čeká, kdy mu zvenčí přijde pomoc.“

Archiv Plus: Hurá do školy aneb Obecná škola, už ne měšťanka

Letos je tomu už 96 let, co bylo v našich zemích zavedeno pravidlo, že školní rok začíná v září a prázdniny připadají na červenec a srpen. Téměř století tak není září jen měsícem, kdy končí léto, ale také začátek školních povinností. I Československý rozhlas tuto událost ve svém vysílání vždy připomínal.

Archiv Plus: Když ztichl socialistický hlas pravdy aneb Stanice Vltava plnila po srpnu 1968 éter propagandou

O úloze Československého rozhlasu po 21. srpnu 1968 byly popsány stovky stránek. Stranou ale zůstává rozhlasové vysílání na podporu okupace, šířené na naše území z vysílačů z Polska a bývalé NDR. V paměti posluchačů zůstává hlavně jedna stanice – Vltava, která ale nemá nic společného s Českým rozhlasem Vltava.

Archiv Plus: Srpen 1969: Rodinné kombajny na chmelu i střelba do demonstrantů

Srpen roku 1969 byl pořádně horký měsíc. Teplotně i v obrazném slova smyslu. Začínal tropickými třicítkami a končil demonstracemi, střelbou a mrtvými. Mezitím jsme bojovali o zrno, sbírali chmel, čekali ve frontách na benzín nebo barevnou televizi. I v tak dramatickém měsíci žili lidé obyčejné životy.

Archiv Plus: Červenec 1992 – demokracie není žádná legrace

Československo se postupně rozpadá, prezident Václav Havel abdikuje a politická reprezentace historických zemí se snaží o definici českých zájmů.

Archiv Plus: Červenec 1991: Jugoslávie aneb Na dovolenou do pekla

Začátek prázdnin je vždycky hektická a neklidná doba, nejinak tomu bylo v roce 1991. Pro toho, kdo si naplánoval dovolenou v tehdy už poněkud neklidně působící Jugoslávii, se ovšem otevírala poměrně hororová perspektiva.

Archiv Plus: Babická tragédie v dobových nahrávkách

Dne 2. července 1951 byli v babické škole zastřeleni tři komunisté – funkcionáři místního národního výboru. Čin se ale stal záminkou pro sérii monstrprocesů, při kterých padlo 11 rozsudků smrti, řada lidí byla uvězněna, další byli vystěhováni z rodného kraje a živořili v novodobých nevolnických podmínkách.

Archiv Plus: Jak jsme trávili léto za socialismu? Na rekreacích ROH i pionýrských táborech

„Máme tu léto, léto v době této. Touží každý z nás, když propukne léto, je to v nás,“ zpívá Václav Neckář v titulní písničce k filmu Leť, ptáku, leť z roku 1978. Písničku jsme použili i v letním vydání Archivu Plus, protože právě obraz léta v dobách minulých tak, jak se dochoval v rozhlasovém archivu, je jeho tématem.

Archiv Plus: Všesokolské slety aneb Mystéria demokracie

Historie společných sokolských cvičení, známých jako slety, se začala psát v roce 20. výročí založení Sokola. Pod heslem Tužme se! se první sokolský slet odehrál na Střeleckém ostrově v Praze v červnu 1882. Tisíce diváků tehdy přihlížely sestavám, z nichž obzvláště zaujala prostná pod vedením samotného Miroslava Tyrše.

Archiv Plus: Cílem se stala faktická nezávislost země aneb Jak vznikalo Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS)

V listopadu 1989 vznikla v tehdejší ČSSR dvě široce rozkročená opoziční hnutí: Občanské fórum (OF) v českých zemích a Veřejnost proti násilí (VPN) na Slovensku. Oba subjekty po vítězství ve svobodných volbách v roce 1990 stanuly v čele koalic ve federální i obou republikových vládách.

Archiv Plus: Letiště Ruzyně – křižovatka letecké dopravy i dějin

Letiště v Ruzyni bylo vybudováno ve 30. letech, jako náhrada za původní hlavní pražské letiště Kbely založené po vzniku republiky roku 1918. Nové letiště pak bylo postaveno v 60. letech. Původní letiště s funkcionalistickou halou Adolfa Benše – Terminál Jih – bylo otevřeno už v roce 1937.

Archiv Plus: Červenec 1971 aneb Poprvé po D1 z Prahy do Mirošovic

Byla to velká sláva, když se v létě 1971 mohli řidiči poprvé projet po prvním úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic. Bylo to sice jen prvních 21 kilometrů a, jak vtipně konstatoval dobový filmový týdeník, dálnici bylo možné projet dřív, než řidič dokouřil cigaretu. Československo mělo v té době v délce dálniční sítě co dohánět, což se ovšem nezměnilo dodnes.

Archiv Plus: AIDS: Vir, který překročil hranice rozděleného světa

Původce onemocnění AIDS byl poprvé popsán v roce 1983 (v pořadu chybně zazní rok 1981). O záhadném syndromu získaného selhání imunity se začalo v 80. letech informovat i v československém éteru. Nejstarší dochované záznamy ale mají v datech až rok 1987.

Archiv Plus: Redaktoři rozhlasové Pionýrské jitřenky se občas snažili o zajímavosti pro děti i bez ideologie

V archivu Českého rozhlasu najdete tisíce nahrávek; mezi nimi i více než 40 let starý záznam pořadu Pionýrská jitřenka z ledna 1979. „Napište vše, co se jmenuje podle Vladimíra Iljiče Lenina. U nás i v Sovětském svazu,“ říká mladá žena v reportáži z rekreačního střediska v Poddubí na Sázavě, kam Pionýrská jitřenka svolala své mladé spolupracovníky. I takové byly rozhlasové pořady pro děti před rokem 1989.

Archiv Plus: Waldemar Matuška už s námi není 12 let. Připomeňte si unikátní rozhovor Tak páni, dámy – a balím!

Byla to tehdy pro socialistické Československo rána: Waldemar Matuška (2. 7. 1932 – 30. 5. 2009) zůstal na přelomu srpna a září 1986 ve Spojených státech. Zaskočil mnohé z fanoušků i dohasínající Husákův režim. Poslechněte si ukázky z unikátního rozhovoru o emigraci, který Matuška poskytl ve Spojených státech.

Archiv Plus: Hlasy a ohlasy Svobodné Evropy v porevolučním kvasu

Hlasy a ohlasy – na tento pořad Svobodné Evropy si jistě posluchači a pamětníci této stanice vzpomenou. Šlo vlastně o obdobu toho, co dnes dělají veřejnoprávní i komerční média poměrně hojně. Zprávy z vašeho kraje, o tom, co se událo v tom či onom městě, městečku nebo vesnici.

Archiv Plus: Heydrichiáda aneb Když se násilníkům líbají ruce

Období velkých hrdinství a osobních obětí a také velkého strachu a selhání. Taková byla doba po útoku výsadkářů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942. Archiv Českého rozhlasu uchovává řadu nahrávek, které zachycují atmosféru té doby.

Archiv Plus: Unikátní nahrávky z vysílání Svobodné Evropy: Exilová kultura 50. let

1. květen 1951 byl čtvrtým „1. Májem“ slaveným v Československu v režii komunistické strany. Masové průvody, v nich stovky hesel o míru a šťastné budoucnosti. Kdo si cestou do průvodu koupil Rudé právo, mohl si přečíst báseň Marie Pujmanové „Chráníme si tě jako oko v hlavě, Marx místo bible dal ti klid, jasně svět vidět i ve vší vřavě – lid, to je Stalin, Stalin, to je lid.“

Archiv Plus: Unikátní nahrávky z vysílání Svobodné Evropy: Exilová kultura 50. let

1. květen 1951 byl čtvrtým „1. Májem“ slaveným v Československu v režii komunistické strany. Masové průvody, v nich stovky hesel o míru a šťastné budoucnosti. Kdo si cestou do průvodu koupil Rudé právo, mohl si přečíst báseň Marie Pujmanové „Chráníme si tě jako oko v hlavě, Marx místo bible dal ti klid, jasně svět vidět i ve vší vřavě – lid, to je Stalin, Stalin, to je lid.“

Archiv Plus: Unikátní nahrávky z vysílání Svobodné Evropy: Exilová kultura 50. let

1. květen 1951 byl čtvrtým „1. Májem“ slaveným v Československu v režii komunistické strany. Masové průvody, v nich stovky hesel o míru a šťastné budoucnosti. Kdo si cestou do průvodu koupil Rudé právo, mohl si přečíst báseň Marie Pujmanové „Chráníme si tě jako oko v hlavě, Marx místo bible dal ti klid, jasně svět vidět i ve vší vřavě – lid, to je Stalin, Stalin, to je lid.“

Archiv Plus: Vladimír Škutina: Mrzí mě pár věcí

Lidé ho znali z televizního vysílání během srpna 1968 i jako moderátora oblíbených pořadů s Janem Werichem. Spisovatel, publicista, scenárista a dramaturg Vladimír Škutina byl ale složitější osobností.

Archiv Plus: Svobodná Evropa a Ferdinand Peroutka, dvě strany jedné mince

V úterý 1. května 1951, v den, kdy komunisty ovládanou Prahou procházel nekonečný prvomájový průvod, začala z Mnichova vysílat rozhlasová stanice Radio Svobodná Evropa. Je spojena s velkými jmény české žurnalistiky, zejména Ferdinandem Peroutkou či Pavlem Tigridem.

Archiv Plus: 73 let Izraele, ale taky mnoho let československé nenávisti na přání Stalina

Dnes je Česko považováno za velkého přítele židovského státu. Vždy to tak ale nebylo, protože bezmála 43 let mělo socialistické Československo k Izraeli asi stejně „sympatií“, jako ke kapitalistickým Spojeným státům. Jeden rozdíl tady ale je: s USA jsme nikdy nepřerušili diplomatické styky. Období nepřátelských vztahů k Izraeli jsme našli i v našem rozhlasovém archivu.

Archiv Plus: 73 let Izraele, ale taky mnoho let československé nenávisti na přání Stalina

Dnes je Česko považováno za velkého přítele židovského státu. Vždy to tak ale nebylo, protože bezmála 43 let mělo socialistické Československo k Izraeli asi stejně „sympatií“, jako ke kapitalistickým Spojeným státům. Jeden rozdíl tady ale je: s USA jsme nikdy nepřerušili diplomatické styky. Období nepřátelských vztahů k Izraeli jsme našli i v našem rozhlasovém archivu.

Archiv Plus: Americká lidová s refrénem A už se nácci kácí

Die Fahne hoch – znělo často z rozhlasových přijímačů v Protektorátu Böhmen und Mähren. Jindy by posluchači rádio nejspíš zhnuseně vypnuli, protože nebyli na kultovní píseň německých nacistů zvědaví. Tentokrát ji zpívali Jiří Voskovec a Jan Werich.

Archiv Plus: Pražské povstání zkrátilo boje v Evropě nejméně o týden aneb Když přijel ruský válec

Postup spojeneckých vojsk, zprávy o německé kapitulaci a smrt Adolfa Hitlera – právě tyto momenty byly patrně hlavní pohnutkou povstání, které vypuklo spontánně na mnoha místech.

Archiv Plus: Jaro 1951: Turecké hospodaření v čase zostřujícího se třídního boje

V jarních měsících roku 1951 se v Československu konala hned dvě zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa a své vysílání v češtině a slovenštině tehdy zahájila rozhlasová stanice Svobodná Evropa.

Archiv Plus: Něco málo z prvních májů. Nejedlý, Moravec i lyrický důstojník z lidu

Rozhovory s řadovými občany, úvahy našich velkých myslitelů, vzpomínky, básničky i hudební závdavek – to vše připomene prvomájovou atmosféru v letech 1942-1989.

Archiv Plus: Česká mládež v roce 1968

Nepříjemné otázky a příjemné i méně příjemné odpovědi, tak by se dala charakterizovat atmosféra na masových mítincích mládeže s „představiteli veřejného a politického života“ v roce 1968.

Archiv Plus: Veřejná bezpečnost měla v Československém rozhlase hned několik pravidelných pořadů

Duben je měsícem bezpečnosti. Platí to zejména pro bezpečnost na silnicích, kde s příchodem jara přibývají chodci, cyklisté, motocyklisté a další. Policie proto každoročně pořádá bezpečnostně-preventivní akce. Svůj den měla právě v dubnu před listopadem 1989 také Veřejná bezpečnost, která se 44 let starala o bezpečnost Čechů a Slováků.

Archiv Plus: Jaro 1969 aneb Docela obyčejné dny. Jak tehdy vypadal každodenní život?

Jaro roku 1969. Čechoslováci jásají nad vítězstvím hokejistů nad Sověty na mistrovství světa ve Stockholmu a v Praze vytlučou výlohy Aeroflotu. Pro Moskvu je to poslední kapka: Dubčeka v čele komunistické strany nahradí Husák. Normalizace se rozběhne na plné obrátky. Lidé přesto dál chodí do práce, nakupují a jezdí na dovolenou.

Archiv Plus: Je to už 43 let od smrti Ferdinanda Peroutky. Poslechněte si ukázky unikátních rozhovorů a komentářů

20. dubna uplynulo už 43 let od úmrtí významného českého novináře Ferdinanda Peroutky (6. 2. 1895–20. 4. 1978). Patřil ke stěžejním osobnostem prvorepublikové žurnalistiky. Po válečném věznění nacisty a krátkém období třetí republiky odešel po únoru 1948 do exilu, kde se výrazně podílel na vzniku a vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa (RFE).

Archiv Plus: Ján Kadár a Elmar Klos: Středoevropská realita a první zářez v Hollywoodu

Nemá smysl mlátit do barometru, když ukazuje na blížící se bouřku. To řekl filmový režisér Elmar Klos, když spolu se svým kolegou Jánem Kadárem v roce 1968 rozmlouvali v Československém rozhlase o smyslu své práce. Filmy dvojice Kadár – Klos skutečně byly barometry své doby. Včetně toho nejslavnějšího za kterého získali v roce 1966 Oscara.

Archiv Plus: V dubnu 1969 začala normalizace a Husákova cesta na vrchol

Když sovětské a další „spřátelené“ tanky drtily v srpnu 1968 krátké období relativní svobody, neznamenalo to konec nadějí na uvolnění poměrů v Československu. Rozhlas a televize dál vysílaly relativně svobodně, vycházelo mnoho zajímavých knížek, noviny dál psaly víceméně otevřeně. Ta skutečná změna přišla až o osm měsíců později.

Archiv Plus: Krvavé jaro 1950: proces s Miladou Horákovou, projev Marty Gottwaldové a slovo dostali i dělníci

Jaro 1950 je v naší historii nejvýznamněji spjato s politickým procesem s Miladou Horákovou a společníky, nebyl to ale proces jediný. Naproti tomu nadšení z krvavého budování bylo ostentativně vyjadřováno širokými vrstvami národa, nebo alespoň jejich nikým nevolenými zástupci.

Archiv Plus: Major Gagarin. Celý svět vyskočil od rozhlasu a zdvihl pohledy nahoru

Celý svět slyšel tu zprávu TASSu, celý svět zanechal hovoru, celý svět vyskočil od rozhlasu, zdvihl pohledy nahoru, zpíval Gustav Brom ve slavné písničce složené na počest letu prvního člověka do vesmíru. Z prvního kosmonauta Jurije Alexejeviče Gagarina se tehdy 12. dubna 1961 stala bez nadsázky globální celebrita.

Archiv Plus: Jaro 1968. Ze Spolkové republiky k nám přijelo více Němců než z NDR

Události československého jara a léta 1968 si spojujeme s velkými politickými změnami. Jenže lidé nežili jen politikou. Každodennost jarních měsíců toho roku vystihují Rozhlasové noviny, vysílané každý večer. Jsou důkazem toho, že i v dobách závažných politických událostí žijí lidé obyčejnými starostmi.

Archiv Plus: Cesta Gustáva Husáka od reformátora k normalizátorovi

Poslední komunistický prezident Československa Gustáv Husák byl rozporuplným člověkem s osudem plným zvratů. Byl jednou z vůdčích osobností Slovenského národního povstání, prvním slovenským poválečným „premiérem“, obětí komunistických čistek, na jaře 1968 reformátorem a posléze hlavním představitelem tvrdé linie totalitního režimu.
David Hertl

Archiv Plus: Válečný rok 1941. Rozhlas vysílal o otevření východní fronty, fotbalových utkáních i opravě památek

První polovina válečného roku 1941 byla plná zajímavých a důležitých událostí. V Anglii se připomínalo výročí založení první československé stíhací perutě, v protektorátu mikrofony zaznamenaly opravu památek nebo fotbal, a v Sovětském svazu pronesl diktátor Josif Stalin emotivní projev k lidu.
František Šedivý, Radim Štícha

Archiv Plus: S Českou filharmonií do světa a zase zpět

Náš první orchestr slaví letos už 125 let své existence. Ta začala fakticky 4. ledna roku 1896, kdy své skladby na jejím prvním koncertě dirigoval Antonín Dvořák. Stalo se to v místě, které je dodnes filharmonii zasvěcené – ve velkém sále pražského Rudolfina.
Jan Sedmidubský

Archiv Plus: Na čtvrtého tajemníka Jana Masaryka se zapomnělo. Teď známe i jeho hlas

Zatímco jména tří tajemníků Jana Masaryka (Lumíra Soukupa, Antonína Suma a Jiřího Špačka) jsou známá, Mikuláš Mára pozornosti badatelů unikal. Tajemnické povinnosti vykonával totiž pouze v době, kdy Masaryk pobýval v USA.
David Hertl

Připravil: David Hertl
Premiéra: 2020-03-13

Archiv Plus: Březen 1992: Střídání stráží

Oslavy vyhlášení Slovenského štátu z roku 1939, opakované pokusy Slovenské národní rady o vyhlášení aktuální samostatnosti, to vše provázeno důležitými posuny na slovenské politické scéně. Takový byl březen roku 1992.
Pavel Hlavatý

Připravil: Pavel Hlavatý
Premiéra: 2017-03-10

Archiv Plus: Slova a činy Františka kardinála Tomáška

Katolický duchovní, teolog a pedagog František Tomášek (1899–1992) byl na kněze vysvěcen v roce 1922, o 27 let později byl pak vysvěcen na tajného biskupa. Poté následovalo několik let v komunistickém koncentračním táboře.
Pavel Hlavatý

Archiv Plus: Vznik Protektorátu Čechy a Morava aneb Hra se slovenskou kartou

Druhá československá republika neexistovala ani půl roku, přesto se během této krátké doby výrazně zhoršily poměry ve všech oblastech společenského života.
Pavel Hlavatý

Archiv Plus: Jak se před 75 lety dostal Karl Hermann Frank z amerického zajetí až na pankráckou šibenici?

Přezdívali mu Kat českého národa. Sám přitom tvrdil, že se český národ snažil ze všech sil chránit. Jeho údajný chráněnec mu to ale neuvěřil. Právě před 75 lety stanul nenáviděný protektorátní státní tajemník před soudem a vysloužil si trest nejvyšší.
Naďa Reviláková

Archiv Plus: Březen 1948: Smrt Jana Masaryka v přímém přenosu

Nástup vlády obrozené Národní fronty a smrt Jana Masaryka symbolizovaly definitivní převzetí moci komunisty a začátek téměř 42leté totality v naší zemi.
Pavel Hlavatý

Připravil: Pavel Hlavatý
Premiéra: 2018-03-23

Archiv Plus: Mezinárodní den žen za socialismu: budovatelky, matky i hospodyňky

Jedním z hlavních svátků minulého režimu byl bezesporu Mezinárodní den žen. Volno sice nebylo, ale oslavy MDŽ byly natolik mohutné, že je nešlo přehlédnout. Archiv Českého rozhlasu uchovává řadu nahrávek, které podoby těchto oslav zachycují.
Veronika Kindlová

Archiv Plus: Major Zeman jako hrdina nejen televizní, ale také rozhlasový

Je to pravděpodobně nejslavnější a také nejkontroverznější seriál, který tu zbyl po komunistické Československé televizi. Třicet případů majora Zemana vznikal pod přímým dohledem ministerstva vnitra a v režii Jiřího Sequense se tu před kamerou vystřídala valná většina tehdy žijících a hrajících herců; čest výjimkám.
Přemysl Hnilička

Archiv Plus: Jaro 1948: Střídání stráží na Pražském hradě

Na jaře 1948 došlo v Československu ke stabilizaci totalitního režimu. Proběhly první plně nesvobodné volby, byla schválena komunistická ústava a prezident Edvard Beneš byl nahrazen předsedou KSČ Klementem Gottwaldem.
Pavel Hlavatý

Archiv Plus: Jak rozhlas vysílal o hrdinech socialistické práce a o BSP, tedy brigádách socprc?

Ti nejpracovitější a zároveň uvědomělí dělníci získávali za komunistického režimu zvláštní vyznamenání. Mezi nejznámější patřil titul Hrdina socialistické práce. Hlasy mnohých těchto hrdinů se dochovaly v našem rozhlasovém archivu.
Veronika Kindlová

Archiv Plus: „Zde Washington, Hlas Ameriky,“ ozvalo se poprvé 24. února 1942

24. února 1942 zahájila vysílání rozhlasová stanice Hlas Ameriky (The Voice of America). Stanice, která byla sice vždy daleko poslouchanější než legendární Svobodná Evropa, ale na kterou se daleko rychleji zapomnělo.
David Hertl

Účinkuje: historik Prokop Tomek
Připravil: David Hertl
Premiéra: 2017-02-24