Archiv Plus

Přibližujeme to nejzajímavější, co nabízí zvukový archiv Českého rozhlasu.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Archiv Plus: 11. září 2001. Poslechněte si svědectví prvních tří dnů

Teroristický útok z 11. září 2001 byl prakticky ihned vnímán jako zlom – bezpečnostní, politický, vojenský, historický, civilizační. To vše bylo postupně formulováno už od prvních hodin po útoku. Jak tento proces probíhal v našem mediálním prostoru, to si přiblížíme prostřednictvím archivu Českého rozhlasu.

Archiv Plus: Veselé i melancholické hodiny Saši Rašilova

To máte pravdu, já se celej život dřel skoro jenom na ty hodiny, prohodil z legrace herec Saša Rašilov, když k němu v září 1948 přišel reportér Karel Pech na návštěvu s mikrofonem. Rašilov měl doma ve své vilce na Zbraslavi přes sto nástěnných starožitných hodin.

Archiv Plus: Emil Hácha. Prezident, který se do úřadu netěšil

„Jsme v situaci člověka zavřeného beze zbraně v jedné místnosti se šílencem, který je po zuby ozbrojen. Musí se mu přikyvovat a dávat zapravdu, aby se blázen nerozzuřil a nevrhl se na něho. Přitom se stále dívá ke dveřím a čeká, kdy mu zvenčí přijde pomoc.“

Archiv Plus: Hurá do školy aneb Obecná škola, už ne měšťanka

Letos je tomu už 96 let, co bylo v našich zemích zavedeno pravidlo, že školní rok začíná v září a prázdniny připadají na červenec a srpen. Téměř století tak není září jen měsícem, kdy končí léto, ale také začátek školních povinností. I Československý rozhlas tuto událost ve svém vysílání vždy připomínal.

Archiv Plus: Když ztichl socialistický hlas pravdy aneb Stanice Vltava plnila po srpnu 1968 éter propagandou

O úloze Československého rozhlasu po 21. srpnu 1968 byly popsány stovky stránek. Stranou ale zůstává rozhlasové vysílání na podporu okupace, šířené na naše území z vysílačů z Polska a bývalé NDR. V paměti posluchačů zůstává hlavně jedna stanice – Vltava, která ale nemá nic společného s Českým rozhlasem Vltava.

Archiv Plus: Srpen 1969: Rodinné kombajny na chmelu i střelba do demonstrantů

Srpen roku 1969 byl pořádně horký měsíc. Teplotně i v obrazném slova smyslu. Začínal tropickými třicítkami a končil demonstracemi, střelbou a mrtvými. Mezitím jsme bojovali o zrno, sbírali chmel, čekali ve frontách na benzín nebo barevnou televizi. I v tak dramatickém měsíci žili lidé obyčejné životy.

Archiv Plus: Červenec 1992 – demokracie není žádná legrace

Československo se postupně rozpadá, prezident Václav Havel abdikuje a politická reprezentace historických zemí se snaží o definici českých zájmů.

Archiv Plus: Červenec 1991: Jugoslávie aneb Na dovolenou do pekla

Začátek prázdnin je vždycky hektická a neklidná doba, nejinak tomu bylo v roce 1991. Pro toho, kdo si naplánoval dovolenou v tehdy už poněkud neklidně působící Jugoslávii, se ovšem otevírala poměrně hororová perspektiva.

Archiv Plus: Babická tragédie v dobových nahrávkách

Dne 2. července 1951 byli v babické škole zastřeleni tři komunisté – funkcionáři místního národního výboru. Čin se ale stal záminkou pro sérii monstrprocesů, při kterých padlo 11 rozsudků smrti, řada lidí byla uvězněna, další byli vystěhováni z rodného kraje a živořili v novodobých nevolnických podmínkách.

Archiv Plus: Jak jsme trávili léto za socialismu? Na rekreacích ROH i pionýrských táborech

„Máme tu léto, léto v době této. Touží každý z nás, když propukne léto, je to v nás,“ zpívá Václav Neckář v titulní písničce k filmu Leť, ptáku, leť z roku 1978. Písničku jsme použili i v letním vydání Archivu Plus, protože právě obraz léta v dobách minulých tak, jak se dochoval v rozhlasovém archivu, je jeho tématem.

Archiv Plus: Všesokolské slety aneb Mystéria demokracie

Historie společných sokolských cvičení, známých jako slety, se začala psát v roce 20. výročí založení Sokola. Pod heslem Tužme se! se první sokolský slet odehrál na Střeleckém ostrově v Praze v červnu 1882. Tisíce diváků tehdy přihlížely sestavám, z nichž obzvláště zaujala prostná pod vedením samotného Miroslava Tyrše.

Archiv Plus: Cílem se stala faktická nezávislost země aneb Jak vznikalo Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS)

V listopadu 1989 vznikla v tehdejší ČSSR dvě široce rozkročená opoziční hnutí: Občanské fórum (OF) v českých zemích a Veřejnost proti násilí (VPN) na Slovensku. Oba subjekty po vítězství ve svobodných volbách v roce 1990 stanuly v čele koalic ve federální i obou republikových vládách.

Archiv Plus: Letiště Ruzyně – křižovatka letecké dopravy i dějin

Letiště v Ruzyni bylo vybudováno ve 30. letech, jako náhrada za původní hlavní pražské letiště Kbely založené po vzniku republiky roku 1918. Nové letiště pak bylo postaveno v 60. letech. Původní letiště s funkcionalistickou halou Adolfa Benše – Terminál Jih – bylo otevřeno už v roce 1937.

Archiv Plus: Červenec 1971 aneb Poprvé po D1 z Prahy do Mirošovic

Byla to velká sláva, když se v létě 1971 mohli řidiči poprvé projet po prvním úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic. Bylo to sice jen prvních 21 kilometrů a, jak vtipně konstatoval dobový filmový týdeník, dálnici bylo možné projet dřív, než řidič dokouřil cigaretu. Československo mělo v té době v délce dálniční sítě co dohánět, což se ovšem nezměnilo dodnes.

Archiv Plus: AIDS: Vir, který překročil hranice rozděleného světa

Původce onemocnění AIDS byl poprvé popsán v roce 1983 (v pořadu chybně zazní rok 1981). O záhadném syndromu získaného selhání imunity se začalo v 80. letech informovat i v československém éteru. Nejstarší dochované záznamy ale mají v datech až rok 1987.

Archiv Plus: Redaktoři rozhlasové Pionýrské jitřenky se občas snažili o zajímavosti pro děti i bez ideologie

V archivu Českého rozhlasu najdete tisíce nahrávek; mezi nimi i více než 40 let starý záznam pořadu Pionýrská jitřenka z ledna 1979. „Napište vše, co se jmenuje podle Vladimíra Iljiče Lenina. U nás i v Sovětském svazu,“ říká mladá žena v reportáži z rekreačního střediska v Poddubí na Sázavě, kam Pionýrská jitřenka svolala své mladé spolupracovníky. I takové byly rozhlasové pořady pro děti před rokem 1989.

Archiv Plus: Waldemar Matuška už s námi není 12 let. Připomeňte si unikátní rozhovor Tak páni, dámy – a balím!

Byla to tehdy pro socialistické Československo rána: Waldemar Matuška (2. 7. 1932 – 30. 5. 2009) zůstal na přelomu srpna a září 1986 ve Spojených státech. Zaskočil mnohé z fanoušků i dohasínající Husákův režim. Poslechněte si ukázky z unikátního rozhovoru o emigraci, který Matuška poskytl ve Spojených státech.

Archiv Plus: Hlasy a ohlasy Svobodné Evropy v porevolučním kvasu

Hlasy a ohlasy – na tento pořad Svobodné Evropy si jistě posluchači a pamětníci této stanice vzpomenou. Šlo vlastně o obdobu toho, co dnes dělají veřejnoprávní i komerční média poměrně hojně. Zprávy z vašeho kraje, o tom, co se událo v tom či onom městě, městečku nebo vesnici.

Archiv Plus: Heydrichiáda aneb Když se násilníkům líbají ruce

Období velkých hrdinství a osobních obětí a také velkého strachu a selhání. Taková byla doba po útoku výsadkářů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942. Archiv Českého rozhlasu uchovává řadu nahrávek, které zachycují atmosféru té doby.

Archiv Plus: Unikátní nahrávky z vysílání Svobodné Evropy: Exilová kultura 50. let

1. květen 1951 byl čtvrtým „1. Májem“ slaveným v Československu v režii komunistické strany. Masové průvody, v nich stovky hesel o míru a šťastné budoucnosti. Kdo si cestou do průvodu koupil Rudé právo, mohl si přečíst báseň Marie Pujmanové „Chráníme si tě jako oko v hlavě, Marx místo bible dal ti klid, jasně svět vidět i ve vší vřavě – lid, to je Stalin, Stalin, to je lid.“

Archiv Plus: Unikátní nahrávky z vysílání Svobodné Evropy: Exilová kultura 50. let

1. květen 1951 byl čtvrtým „1. Májem“ slaveným v Československu v režii komunistické strany. Masové průvody, v nich stovky hesel o míru a šťastné budoucnosti. Kdo si cestou do průvodu koupil Rudé právo, mohl si přečíst báseň Marie Pujmanové „Chráníme si tě jako oko v hlavě, Marx místo bible dal ti klid, jasně svět vidět i ve vší vřavě – lid, to je Stalin, Stalin, to je lid.“

Archiv Plus: Unikátní nahrávky z vysílání Svobodné Evropy: Exilová kultura 50. let

1. květen 1951 byl čtvrtým „1. Májem“ slaveným v Československu v režii komunistické strany. Masové průvody, v nich stovky hesel o míru a šťastné budoucnosti. Kdo si cestou do průvodu koupil Rudé právo, mohl si přečíst báseň Marie Pujmanové „Chráníme si tě jako oko v hlavě, Marx místo bible dal ti klid, jasně svět vidět i ve vší vřavě – lid, to je Stalin, Stalin, to je lid.“

Archiv Plus: Vladimír Škutina: Mrzí mě pár věcí

Lidé ho znali z televizního vysílání během srpna 1968 i jako moderátora oblíbených pořadů s Janem Werichem. Spisovatel, publicista, scenárista a dramaturg Vladimír Škutina byl ale složitější osobností.

Archiv Plus: Svobodná Evropa a Ferdinand Peroutka, dvě strany jedné mince

V úterý 1. května 1951, v den, kdy komunisty ovládanou Prahou procházel nekonečný prvomájový průvod, začala z Mnichova vysílat rozhlasová stanice Radio Svobodná Evropa. Je spojena s velkými jmény české žurnalistiky, zejména Ferdinandem Peroutkou či Pavlem Tigridem.

Archiv Plus: 73 let Izraele, ale taky mnoho let československé nenávisti na přání Stalina

Dnes je Česko považováno za velkého přítele židovského státu. Vždy to tak ale nebylo, protože bezmála 43 let mělo socialistické Československo k Izraeli asi stejně „sympatií“, jako ke kapitalistickým Spojeným státům. Jeden rozdíl tady ale je: s USA jsme nikdy nepřerušili diplomatické styky. Období nepřátelských vztahů k Izraeli jsme našli i v našem rozhlasovém archivu.

Archiv Plus: 73 let Izraele, ale taky mnoho let československé nenávisti na přání Stalina

Dnes je Česko považováno za velkého přítele židovského státu. Vždy to tak ale nebylo, protože bezmála 43 let mělo socialistické Československo k Izraeli asi stejně „sympatií“, jako ke kapitalistickým Spojeným státům. Jeden rozdíl tady ale je: s USA jsme nikdy nepřerušili diplomatické styky. Období nepřátelských vztahů k Izraeli jsme našli i v našem rozhlasovém archivu.

Archiv Plus: Americká lidová s refrénem A už se nácci kácí

Die Fahne hoch – znělo často z rozhlasových přijímačů v Protektorátu Böhmen und Mähren. Jindy by posluchači rádio nejspíš zhnuseně vypnuli, protože nebyli na kultovní píseň německých nacistů zvědaví. Tentokrát ji zpívali Jiří Voskovec a Jan Werich.

Archiv Plus: Pražské povstání zkrátilo boje v Evropě nejméně o týden aneb Když přijel ruský válec

Postup spojeneckých vojsk, zprávy o německé kapitulaci a smrt Adolfa Hitlera – právě tyto momenty byly patrně hlavní pohnutkou povstání, které vypuklo spontánně na mnoha místech.

Archiv Plus: Jaro 1951: Turecké hospodaření v čase zostřujícího se třídního boje

V jarních měsících roku 1951 se v Československu konala hned dvě zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa a své vysílání v češtině a slovenštině tehdy zahájila rozhlasová stanice Svobodná Evropa.

Archiv Plus: Něco málo z prvních májů. Nejedlý, Moravec i lyrický důstojník z lidu

Rozhovory s řadovými občany, úvahy našich velkých myslitelů, vzpomínky, básničky i hudební závdavek – to vše připomene prvomájovou atmosféru v letech 1942-1989.

Archiv Plus: Česká mládež v roce 1968

Nepříjemné otázky a příjemné i méně příjemné odpovědi, tak by se dala charakterizovat atmosféra na masových mítincích mládeže s „představiteli veřejného a politického života“ v roce 1968.

Archiv Plus: Veřejná bezpečnost měla v Československém rozhlase hned několik pravidelných pořadů

Duben je měsícem bezpečnosti. Platí to zejména pro bezpečnost na silnicích, kde s příchodem jara přibývají chodci, cyklisté, motocyklisté a další. Policie proto každoročně pořádá bezpečnostně-preventivní akce. Svůj den měla právě v dubnu před listopadem 1989 také Veřejná bezpečnost, která se 44 let starala o bezpečnost Čechů a Slováků.

Archiv Plus: Jaro 1969 aneb Docela obyčejné dny. Jak tehdy vypadal každodenní život?

Jaro roku 1969. Čechoslováci jásají nad vítězstvím hokejistů nad Sověty na mistrovství světa ve Stockholmu a v Praze vytlučou výlohy Aeroflotu. Pro Moskvu je to poslední kapka: Dubčeka v čele komunistické strany nahradí Husák. Normalizace se rozběhne na plné obrátky. Lidé přesto dál chodí do práce, nakupují a jezdí na dovolenou.

Archiv Plus: Je to už 43 let od smrti Ferdinanda Peroutky. Poslechněte si ukázky unikátních rozhovorů a komentářů

20. dubna uplynulo už 43 let od úmrtí významného českého novináře Ferdinanda Peroutky (6. 2. 1895–20. 4. 1978). Patřil ke stěžejním osobnostem prvorepublikové žurnalistiky. Po válečném věznění nacisty a krátkém období třetí republiky odešel po únoru 1948 do exilu, kde se výrazně podílel na vzniku a vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa (RFE).

Archiv Plus: Ján Kadár a Elmar Klos: Středoevropská realita a první zářez v Hollywoodu

Nemá smysl mlátit do barometru, když ukazuje na blížící se bouřku. To řekl filmový režisér Elmar Klos, když spolu se svým kolegou Jánem Kadárem v roce 1968 rozmlouvali v Československém rozhlase o smyslu své práce. Filmy dvojice Kadár – Klos skutečně byly barometry své doby. Včetně toho nejslavnějšího za kterého získali v roce 1966 Oscara.

Archiv Plus: V dubnu 1969 začala normalizace a Husákova cesta na vrchol

Když sovětské a další „spřátelené“ tanky drtily v srpnu 1968 krátké období relativní svobody, neznamenalo to konec nadějí na uvolnění poměrů v Československu. Rozhlas a televize dál vysílaly relativně svobodně, vycházelo mnoho zajímavých knížek, noviny dál psaly víceméně otevřeně. Ta skutečná změna přišla až o osm měsíců později.

Archiv Plus: Krvavé jaro 1950: proces s Miladou Horákovou, projev Marty Gottwaldové a slovo dostali i dělníci

Jaro 1950 je v naší historii nejvýznamněji spjato s politickým procesem s Miladou Horákovou a společníky, nebyl to ale proces jediný. Naproti tomu nadšení z krvavého budování bylo ostentativně vyjadřováno širokými vrstvami národa, nebo alespoň jejich nikým nevolenými zástupci.

Archiv Plus: Major Gagarin. Celý svět vyskočil od rozhlasu a zdvihl pohledy nahoru

Celý svět slyšel tu zprávu TASSu, celý svět zanechal hovoru, celý svět vyskočil od rozhlasu, zdvihl pohledy nahoru, zpíval Gustav Brom ve slavné písničce složené na počest letu prvního člověka do vesmíru. Z prvního kosmonauta Jurije Alexejeviče Gagarina se tehdy 12. dubna 1961 stala bez nadsázky globální celebrita.

Archiv Plus: Jaro 1968. Ze Spolkové republiky k nám přijelo více Němců než z NDR

Události československého jara a léta 1968 si spojujeme s velkými politickými změnami. Jenže lidé nežili jen politikou. Každodennost jarních měsíců toho roku vystihují Rozhlasové noviny, vysílané každý večer. Jsou důkazem toho, že i v dobách závažných politických událostí žijí lidé obyčejnými starostmi.

Archiv Plus: Cesta Gustáva Husáka od reformátora k normalizátorovi

Poslední komunistický prezident Československa Gustáv Husák byl rozporuplným člověkem s osudem plným zvratů. Byl jednou z vůdčích osobností Slovenského národního povstání, prvním slovenským poválečným „premiérem“, obětí komunistických čistek, na jaře 1968 reformátorem a posléze hlavním představitelem tvrdé linie totalitního režimu.
David Hertl

Archiv Plus: Válečný rok 1941. Rozhlas vysílal o otevření východní fronty, fotbalových utkáních i opravě památek

První polovina válečného roku 1941 byla plná zajímavých a důležitých událostí. V Anglii se připomínalo výročí založení první československé stíhací perutě, v protektorátu mikrofony zaznamenaly opravu památek nebo fotbal, a v Sovětském svazu pronesl diktátor Josif Stalin emotivní projev k lidu.
František Šedivý, Radim Štícha

Archiv Plus: S Českou filharmonií do světa a zase zpět

Náš první orchestr slaví letos už 125 let své existence. Ta začala fakticky 4. ledna roku 1896, kdy své skladby na jejím prvním koncertě dirigoval Antonín Dvořák. Stalo se to v místě, které je dodnes filharmonii zasvěcené – ve velkém sále pražského Rudolfina.
Jan Sedmidubský

Archiv Plus: Na čtvrtého tajemníka Jana Masaryka se zapomnělo. Teď známe i jeho hlas

Zatímco jména tří tajemníků Jana Masaryka (Lumíra Soukupa, Antonína Suma a Jiřího Špačka) jsou známá, Mikuláš Mára pozornosti badatelů unikal. Tajemnické povinnosti vykonával totiž pouze v době, kdy Masaryk pobýval v USA.
David Hertl

Připravil: David Hertl
Premiéra: 2020-03-13

Archiv Plus: Březen 1992: Střídání stráží

Oslavy vyhlášení Slovenského štátu z roku 1939, opakované pokusy Slovenské národní rady o vyhlášení aktuální samostatnosti, to vše provázeno důležitými posuny na slovenské politické scéně. Takový byl březen roku 1992.
Pavel Hlavatý

Připravil: Pavel Hlavatý
Premiéra: 2017-03-10

Archiv Plus: Slova a činy Františka kardinála Tomáška

Katolický duchovní, teolog a pedagog František Tomášek (1899–1992) byl na kněze vysvěcen v roce 1922, o 27 let později byl pak vysvěcen na tajného biskupa. Poté následovalo několik let v komunistickém koncentračním táboře.
Pavel Hlavatý

Archiv Plus: Vznik Protektorátu Čechy a Morava aneb Hra se slovenskou kartou

Druhá československá republika neexistovala ani půl roku, přesto se během této krátké doby výrazně zhoršily poměry ve všech oblastech společenského života.
Pavel Hlavatý

Archiv Plus: Jak se před 75 lety dostal Karl Hermann Frank z amerického zajetí až na pankráckou šibenici?

Přezdívali mu Kat českého národa. Sám přitom tvrdil, že se český národ snažil ze všech sil chránit. Jeho údajný chráněnec mu to ale neuvěřil. Právě před 75 lety stanul nenáviděný protektorátní státní tajemník před soudem a vysloužil si trest nejvyšší.
Naďa Reviláková

Archiv Plus: Březen 1948: Smrt Jana Masaryka v přímém přenosu

Nástup vlády obrozené Národní fronty a smrt Jana Masaryka symbolizovaly definitivní převzetí moci komunisty a začátek téměř 42leté totality v naší zemi.
Pavel Hlavatý

Připravil: Pavel Hlavatý
Premiéra: 2018-03-23

Archiv Plus: Mezinárodní den žen za socialismu: budovatelky, matky i hospodyňky

Jedním z hlavních svátků minulého režimu byl bezesporu Mezinárodní den žen. Volno sice nebylo, ale oslavy MDŽ byly natolik mohutné, že je nešlo přehlédnout. Archiv Českého rozhlasu uchovává řadu nahrávek, které podoby těchto oslav zachycují.
Veronika Kindlová

Archiv Plus: Major Zeman jako hrdina nejen televizní, ale také rozhlasový

Je to pravděpodobně nejslavnější a také nejkontroverznější seriál, který tu zbyl po komunistické Československé televizi. Třicet případů majora Zemana vznikal pod přímým dohledem ministerstva vnitra a v režii Jiřího Sequense se tu před kamerou vystřídala valná většina tehdy žijících a hrajících herců; čest výjimkám.
Přemysl Hnilička

Archiv Plus: Jaro 1948: Střídání stráží na Pražském hradě

Na jaře 1948 došlo v Československu ke stabilizaci totalitního režimu. Proběhly první plně nesvobodné volby, byla schválena komunistická ústava a prezident Edvard Beneš byl nahrazen předsedou KSČ Klementem Gottwaldem.
Pavel Hlavatý

Archiv Plus: Jak rozhlas vysílal o hrdinech socialistické práce a o BSP, tedy brigádách socprc?

Ti nejpracovitější a zároveň uvědomělí dělníci získávali za komunistického režimu zvláštní vyznamenání. Mezi nejznámější patřil titul Hrdina socialistické práce. Hlasy mnohých těchto hrdinů se dochovaly v našem rozhlasovém archivu.
Veronika Kindlová

Archiv Plus: „Zde Washington, Hlas Ameriky,“ ozvalo se poprvé 24. února 1942

24. února 1942 zahájila vysílání rozhlasová stanice Hlas Ameriky (The Voice of America). Stanice, která byla sice vždy daleko poslouchanější než legendární Svobodná Evropa, ale na kterou se daleko rychleji zapomnělo.
David Hertl

Účinkuje: historik Prokop Tomek
Připravil: David Hertl
Premiéra: 2017-02-24

Archiv Plus: Únor 1948: konec poválečné hry na demokracii

Poválečná polodemokracie v Československu končí. Komunisté využívají chyb svých politických oponentů a přesouvají konečný zápas na ulici. Jejich výhružné mítinky zaplavily celou republiku a nenajde se síla, která by jim dokázala čelit. Tak vypadal konec třetí republiky.

Archiv Plus: „Nejsme žádní strejci!“ vzkazovali milicionáři, kteří v roce 1969 brutálně rozháněli demonstrace

Modré uniformy, nízké brigadýrky a na rukávu červená páska s písmeny LM. Tak vypadali příslušníci Lidových milicí, ozbrojených jednotek komunistické strany. Hráli důležitou roli v únoru 1948, při kolektivizaci, rušení klášterů nebo při masakrování demonstrantů v roce 1969.

Archiv Plus: Josef Lux – zkouška pravosti

Když se v září 1990 stal veřejnosti zcela neznámý zootechnik předsedou tehdy ještě Československé strany lidové, vypadalo to trochu na beznadějnou misi v čele strany. Která po aféře Bartončík působila dojmem partaje zahnané do kouta, kde už nejspíš zůstane. Stal se pravý opak. Josef Lux přivedl KDU-ČSL do zřejmě nejlepší kondice, v jaké po listopadu 1989 byla a na kterou od té doby už může jen vzpomínat.

Archiv Plus: Hugo Haas: „Co se po mně chce? Chce se mě trhat na kusy?!“

„Já chodil na konzervatoř. Tam jsem se učil trochu zpívat a taky jsem chodil k Janáčkovi do fonetiky a vůbec jsem se nezajímal o drama, o herectví,“ vyprávěl o svých počátcích jeden z nejvýraznějších herců meziválečné generace Hugo Haas (19. 2. 1901–1. 12. 1968).

Archiv Plus: Zdeněk Fierlinger. Zrádce, který předal sociální demokracii KSČ. Beneš ho chtěl rozdupat jako hada

„Rozdupat ho jako hada! Ten musí viset na nejbližším stromě!“ Řekl údajně Edvard Beneš v březnu 1948 na adresu svého někdejšího přítele Zdeňka Fierlingera. Možná vystihl přání mnoha lidí. Zdeněk Fierlinger, zrádce své strany a své země, se ale v klidu dožil 85 let.

Archiv Plus: Vzpomínky Urzidila a Peroutky na meziválečnou Prahu vyznívají až komicky, život Johannese Urzidila ale komický nebyl

Legendární pražské kavárny, Franz Kafka a Milena Jesenská nebo přítel Jan Zrzavý. Na ty všechny v 60. letech minulého století ve svém americkém exilu vzpomínal pražský rodák Johannes Urzidil.

Archiv Plus: Rudá hitparáda. Zpívalo se o Stalinovi, plnění plánu i náboru traktoristek

Propagandistickou písňovou tvorbu komunistické orientace přestavují v našem výběru zlatý fond, dobové hity i raritní nahrávky. Některé písně působily komicky snad už v době svého vzniku, ty ostatní tak vnímáme s odstupem několika desetiletí.

Archiv Plus: Jaro 1947 – období projevů

Jaro 1947 přineslo řadu zajímavých – a zvukově dochovaných – politických projevů. Třetí republice zbýval přitom už jen necelý rok života.

Archiv Plus: Neznámé projevy Klementa Gottwalda. Sliboval všechno všem, řečnil i opilý

„Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky.“ Legendární věta, která nemůže chybět při žádné připomínce nešťastného rozuzlení vládní krize z února 1948. Autor těchto slov Klement Gottwald toho ale ve vysílání rozhlasu řekl víc.

Archiv Plus: Zákulisí Vinárny U Pavouka. Tam, kde se zrodila postava Járy Cimrmana

Špičkové jazzové orchestry, skupiny i sólisté – většinou ze zahraničí – i rozhovory s pozoruhodnými hosty, kouzelnická vystoupení, reportáže z místních výstav i akcí, ale také z podnikového zázemí. Rozhlasové posluchače tím vším s lehkostí provázeli Zdeněk Svěrák a Jiří Šebánek.

Archiv Plus: Ženy a ženská emancipace v předválečném vysílání

Už přes sto let mají české ženy plné volební právo. Při volbách do senátu a parlamentu v dubnu roku 1920 ho mohly poprvé naplnit, a to nejen jako voličky, ale i jako kandidátky. Prakticky všechny velké strany tehdy posílaly ženy do volebního klání.

Archiv Plus: Únor 1992: Zřejmě přelomový měsíc

Federální shromáždění je tou dobou efektivně blokováno poměrně malou skupinou slovenských poslanců. Ústavní změny nutné ke zvolení prezidenta proto nemohly být přijaty.

Archiv Plus: Před 30 lety začala operace Pouštní bouře – drtivá síla moderních zbraní v přímém přenosu

Mezinárodní operaci Pouštní bouře předcházela agrese iráckého prezidenta Saddáma Husajna vůči jeho jižnímu sousedovi. Irácká armáda obsadila Kuvajt v srpnu 1990 a napadení malého, ale na ropu bohatého království odsoudil celý svět.

Archiv Plus: K prvorepublikové mládeži promlouval prezident Masaryk, ale i Baťa nebo novinář Josef Laufer

Příměr s koloběžkou použil ve svém projevu k československé mládeži náš dlouholetý velvyslanec v Paříži Štefan Osuský. Mládež v období první republiky vyslechla velké množství nejrůznějších projevů našich předních politiků. V rozhlasovém archivu a v naší nejstarší dochované nahrávce z 28. října 1928, jsme našli ukázky ze slavného Masarykova projevu k dětem.

Archiv Plus: Bez leninismu není možno žít

Počátek roku 1950 přesně odpovídá tomu, čemu se později říkalo „padesátá léta“. Politické procesy, všudypřítomná propaganda, a také zábava, která měla evokovat, že je všechno v úplném pořádku.

Archiv Plus: Vydejte nám šáha – nic se vám nestane

Možná jste tu scénu viděli v oscarovém americkém filmu Argo z roku 2012 – skupina divoce protestujících studentů se dobývá do budovy ambasády Spojených států v Teheránu.

Archiv Plus: Vilém Hejl: Velký talent, ale to nejlepší by napsal, kdyby žil dál

Když 23. ledna 1989 v Mnichově nečekaně zemřel český spisovatel Vilém Hejl, zpráva o jeho úmrtí zapadla v záplavě informací z „domova“. Praha žila událostmi Palachova týdne, plného brutality komunisty ovládaných bezpečnostních složek.

Archiv Plus: Palachův týden v kostce

20. výročí tragického činu Jana Palacha inspirovalo ve dnech 15. až 21. ledna 1989 týden demonstrací. Nakonec výrazně přispěly k aktivizaci širší veřejnosti nebo k pádu celého režimu.

Archiv Plus: Zima 1951: Straně věřte, soudruzi!

Novou etapu budování represivního komunistického režimu předznamenal jistým způsobem už novoroční projev předsedy KSČ a prezidenta republiky Klementa Gottwalda.

Archiv Plus: Leden 1969. Atmosféra dní, kdy se rozhodoval Jan Palach

Smrt Jana Palacha byla už mnohokrát popsána a stala se i námětem pro knihy, filmy nebo divadelní hry. Co ale víme o atmosféře dnů, které Palachově smrti předcházely?

Archiv Plus: Pod vedením komunistické strany, je klid, mír a práce. Poslechněte Rozhlasové noviny z 1. ledna 1956

Archiv Českého rozhlasu nabízí zájemcům o historii nejednu zajímavost. Třeba ucelenou řadu Rozhlasových novin, půlhodinového zpravodajství, které se vysílalo každý den na stanici Praha.

Archiv Plus: Archiv Plus: V roce 1949 už nechceme unuděné knihožrouty

Prvním lednem roku 1949 začíná v Československu fungovat nové krajské uspořádání. V Moskvě je založena Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), ve Washingtonu pak exilová Rada svobodného Československa. Byl přijat zákon o Jednotných zemědělských družstvech a začínají se konat politické procesy s hrdelními rozsudky.

Archiv Plus: Leden 1977: My ty chartisty vyvezeme zadarmo!

Ztroskotanci a samozvanci – tak byli nazváni signatáři Charty 77 v článku Rudého práva z 12. ledna 1977. Je považován za pomyslné zahájení kampaně Husákova režimu proti občanské iniciativě. Kritizovala totiž státní moc za nedodržování lidských a občanských práv.

Archiv Plus: Co se do rozhlasového silvestra nedostalo? Historky na hraně obscénnosti i humor Miloše Kopeckého

Rozhlasové silvestrovské programy měly před rokem 1989 zvláštní postavení. Příprava večerního vysílání, jehož úkolem bylo posluchače několik hodin bavit, zabrala autorům i interpretům hodně času; srovnání s přípravou televizního silvestra je na místě. Poslechněte si výběr z rozhlasového silvestra v roce 1980.

Archiv Plus: Mrzlo, že ani televize nehrála. V noci z oblohy doslova padal led, hlásil rozhlas 2. ledna 1979

„31 let člověk neslyší nic jiného, než jak pod vedením KSČ úspěšně spějeme k socialismu: v praxi to ‚úspěšné spění‘ končí vypnutým proudem a studeným topením,“ zapsal si 28. ledna 1979 do deníku spisovatel Jan Zábrana. Komentoval tak kolaps, který v zemi nastal, když na začátku nového roku udeřily silné mrazy.

Archiv Plus: Drazí spoluobčané, soudružky a soudruzi, přátelé!

Zatímco američtí prezidenti mají Zprávu o stavu Unie, ti naši mají vánoční nebo novoroční projev. Tradici zdravicí, které shrnují uplynulý rok a vyhlížejí do toho nového, nezaložil nikdo jiný než Tomáš Garrigue Masaryk. Jeho nástupci v ní pokračují dodnes.

Archiv Plus: Teprve marxismus dal Vánocům náplň!

Havíři, železničáři, valcíři – to byli skuteční hrdinové socialistických Vánoc. Rozhlas o nich vysílal na Štědrý den rok co rok. Svědectví o tom nabízejí Rozhlasové noviny z 60., 70. a 80. let.

Archiv Plus: Vánoce 1968 v okupovaném Československu: hodně vojáků, málo uhlí a zápalek

První Vánoce pod dohledem okupačních vojáků byly – alespoň podle toho, jak o nich referovaly dobové Rozhlasové noviny – celkem klidné. Jen málokoho napadlo, že mnohé z toho, co přinesl rok 1968, je nenávratně ztraceno.

Archiv Plus: Vánoce za socialismu: Splněné plány, obchody plné zboží a málo sněhu

Štědrý den je přeci jen tak trochu jiným dnem. Sváteční atmosféra, umocněná očekáváním večerní nadílky, se projevila i v rozhlasovém zpravodajství. Velký výlet do rozhlasového archivu a poslech štědrovečerních zpráv ze 60., 70. a 80. let odhalí, jak tehdy rozhlas o Vánocích vysílal.

Archiv Plus: Odpočítávání a očekávání. Prosinec 1992 a loučení s Československem

Odpočítávání, smutek a očekávání – to vše bylo přímo, nebo v pozadí ve společnosti přítomno. Stejně tak i v československých sdělovacích prostředcích.

Archiv Plus: Jak v rozhlasovém vysílání vypadala televizní krize?

18. prosince 2000 a 9. (případně 10.) února 2001 – to jsou data, která ohraničují události, jejichž součástí bylo mimo jiné vypnutí televizního vysílání. Pak jsme tady měli hned dvě odlišná vysílání České televize. Taky řadu bouřlivých debat v obou komorách Parlamentu ČR a demonstrace v českých a moravských městech.

Archiv Plus: Edvard Beneš, prezident těžkých chvil Československa. Obnovu státu zaplatil svým zdravím

Druhý československý prezident (zvolený 18. prosince 1935), čtvrtý předseda vlády a první ministr zahraničí – to byl Edvard Beneš (1884–1948). V jeho politické kariéře se odrážely vlastně všechny velké události československých dějin první poloviny 20. století.

Archiv Plus: Zrušení rušení aneb Letem světem štvavých vysílaček

Dne 16. prosince 1988 byly vypnuty československé rušičky. Vysílání zahraničních rozhlasových stanic v češtině a slovenštině tak bylo možné poslouchat na celém území.

Archiv Plus: Poučen z předchozích nezdarů schválil ÚV KSČ klíčový dokument Poučení z krizového vývoje. A začaly čistky

Před 50 lety schválilo nejvyšší vedení komunistické strany (ÚV KSČ) materiál, který byl oficiálním vysvětlením příčin a průběhu pražského jara. Jmenoval se netradičně Poučení z krizového vývoje.

Archiv Plus: Z historie českých skautů

Z poměrně krátkých dějin skautského hnutí u nás si v Archivu Plus připomeneme několik klíčových osobností, soudní proces z 50. let a také svobodné rozhlasové vysílání v okupované zemi.

Archiv Plus: Přesně před 50 lety jezdil na Měsíci Lunochod 1. A stojí tam dodnes

Soupeření mezi socialistickým a kapitalistickým táborem, kterému dnes říkáme studená válka, se nevedlo jen na Zemi, ale také ve vesmíru. USA a Sovětský svaz závodily v jeho dobývání.

Archiv Plus: Pionýrská jitřenka vysílala zajímavé pořady i ideologický balast

Už od 20. let 20. století vysílal Český potažmo Československý rozhlas pořady pro děti a mládež. Mezi ty nejdéle vysílané – a ve své době velmi oblíbené – patří Pionýrská jitřenka.

Archiv Plus: „Staronová vládo, nejsme tupé stádo“ aneb Jak Ladislav Adamec rekonstruoval komunistickou vládu

Nová vláda Ladislava Adamce vytáhla obyvatele Československa na začátku prosince 1989 po sedmi klidných dnech opět do ulic. Poměr 15 komunistických ministrů proti 5 nekomunistům, lidi pořádně naštval.

Archiv Plus: Norimberský proces: Ve smyslu obžaloby se necítím vinen. Plnil jsem rozkazy

20. listopadu 1945 začal v německém Norimberku vojenský soudní proces na který čekala veřejnost celého světa. Už během války bylo zřejmé, že chování agresora tentokrát nebude moci zůstat bez soudu. 

Archiv Plus: Zdeněk Mlynář. Pragmatický reformista, nebo reformní pragmatik?

Zdeněk Mlynář byl spolužákem a přítelem Michaila Gorbačova. A také aparátčík, politik, disident, exulant a politolog. Muž, který v Moskvě „zachraňoval“ Dubčeka. Stačilo ale jen pár měsíců a ze strany ho vyloučili a pak donutili emigrovat.

Archiv Plus: Maso bude! Jak se nakupovalo v letech, která ještě pamatujete

Limonáda jako nedostatkové zboží, uhlí na příděl nebo trvalý nedostatek masa. I takové bylo nakupování v letech, která jsou sice pryč, až tak dávno to tedy nebylo. Pamatujete?

Archiv Plus: Ota Šik. Muž, který řekl pravdu o socialistickém hospodářství, ale nevydržel

„Bude-li většina této země opravdu chtít, můžeme ve středoevropském prostoru vybudovat socialismus, který bude našim občanům, krom znovuobjevených svobod, nabízet i hospodářskou prosperitu,“ sliboval v létě 1968 ekonom a místopředseda vlády pověřený přípravou hospodářské reformy Ota Šik.

Archiv Plus: Listopad 1992 – konec státu odhlasován. Vzápětí umírá Dubček

25. listopadu je ve Federálním shromáždění konečně odhlasován konec federace – Československo přestane existovat o půlnoci na rozhraní Silvestra 1992 a Nového roku 1993. Tehdy ale taky po automobilové nehodě zemřel Alexander Dubček.