Jedním z účastníků vzpoury byl i český Žid Richard Glazar. Právě jeho vzpomínkám se při příležitosti významného výročí věnuje v dnešních Příbězích 20. století Adam Drda.

„Tam bylo stěží možné něco pociťovat. Jen si představte – pracovat ve dne v noci mezi mrtvými, uprostřed mrtvol. V takovém prostředí zmizí všechny vaše pocity. Všechno ve vás uvnitř zemře, všechno…,“ říká Abraham Bomba z Izraele ve filmu Claude Lanzmanna Šoa (1985). Abraham Bomba byl holič, ve vyhlazovacím táboře Treblinka ho Němci přinutili stříhat vlasy ženám, které šly do plynových komor.

Díky jejímu úsilí získaly Češky volební právo jako jedny z prvních v Evropě. Jako první česká politička se také rozhodla kandidovat na poslankyni. Neuspěla. Usilovat o rovnoprávnost žen ale nikdy nepřestala. V dokudramatu účinkují Petra Špalková, Růžena Merunková nebo Zuzana Říčařová. Hovoří historička Marie Neudorflová.

Rozhlasový redaktor Jaroslav Jírů zaplatil za své angažmá při vysílání v srpnu 1968 vyhazovem z rozhlasu. Pracoval jako recepční v hotelu a jako korektor – a v 90. letech na našem velvyslanectví v Paříži. K novinařině se nakonec vrátil, jak v pořadu Portréty prozradí historička Petra Loučová.

Devadesátá léta přinesla rozvolnění – a to i v oblasti erotiky a pornografie. V Praze se konal první erotický veletrh u nás, začaly se šířit videokazety s pornografickým obsahem, vznikaly televizní pořady jako Peříčko či Tabu. Jak na období devadesátých let vzpomínají lidé, kteří stáli u počátků české pornografie? V čem se mohl český erotický průmysl srovnávat s Hollywoodem? A k jakým proměnám pornografie došlo?

Jeden bonmot říká, že 15. dubna 1912 postihly svět dvě katastrofy: ztroskotal Titanic a narodil se Kim Ir-sen. Smutné je, že zatímco osudy stovek utonutých po havárii Titanicu jsou pro nás tragédií, milióny mrtvých po desetiletích Kimovy diktatury jsou jen položkou ve statistice obětí komunistické totality.

První část cyklu je věnována ekonomii, ekologii a zemědělství. Hovoří agrární analytik Petr Havel, ekolog Jan Piňos a ekonom Tomáš Sedláček. . V ukázkách z rozhlasového archivu zazní pasáže z dobových projevů a přednášek politiků a ekonomů reagujících na celosvětové i místní krizové momenty třicátých let.

Před 75 lety poslal bratislavský soud na smrt bývalého prezidenta válečné Slovenské republiky Jozefa Tisa. Tisovým obhájcem byl při procesu málo známý právník Ernest Žabkay, kterého v pořadu Portréty připomene historik Michal Pehr.

Československo mělo za dobu své existence celkem devět prezidentů. Ani jeden z nich neukončil svůj úřad „přirozenou cestou“, že by mu zkrátka vypršel mandát. Jak k tomu došlo? Odpověď v sobě snoubí vypjaté dějiny dvacátého století společně s náhodou – a kdo chce věřit na osud, tomu říkat i takto. Odcházení našich prezidentů mělo své logické předpoklady a důsledky, uslyšíte o nich v Tématu Plus.

Lídr jazzového orchestru, skladatel, aranžér a pianista – nebo špion, který prý v roce 1968 za vydatné pomoci Američanů prosazoval na místo československého prezidenta Josefa Smrkovského? Obojí propojuje jméno hudebního skladatele Emila Ludvíka. Jenže zatímco v prvním případě jde o prosté konstatování pravdy, ve druhém o neuvěřitelné konstrukce Státní bezpečnosti, která se o tohoto muže zajímala po celé období vlády komunistické strany.

Součástí českého školství jsou církevní školy, do kterých spadá i židovská výuka ve specifických školách. Taková je ale v Česku jen jedna. Její založení iniciovala Židovská obec a zakládá si na na vztahu učitelů se žáky a rodiči, jak potvrzují i bývalí absolventi, kteří jsou i několik let po maturitě se školou v kontaktu. Škola je otevřená i dětem nežidovského původu, pokud respektují náboženské, kulturní a etické tradice a hodnoty.

„Byl jsem rehabilitován a z lágru mě vyhodili tak rychle, že jsem si nestačil dát do pořádku zuby. Ještě téhož odpoledne jsem odjížděl koňským povozem tundrou k nádraží. Pak přijel vlak. O něco později jsem projel stanicí, která se jmenovala Severní polární kruh.“ Takhle popisoval své propuštění ze sovětského lágru Karel Goliath.

Na sovětsko-americké scéně se období po kubánské raketové krizi roku 1962 jeví jako určitý čas zklidnění. Prohlubovala se sice krize vietnamské války, v roce 1967 Izrael válčil se svými arabskými sousedy a i uvnitř Spojených států rostla společenská krize vrcholící bouřlivým rokem 1968.

Když se na jaře roku 2020 kvůli obavám z šíření koronaviru zavřely hranice České republiky a její obyvatelé nesměli až na výjimky ze země odjet, nesli to někteří docela těžce. Sice chápali, že v těchto dobách není dobré cestovat, ale betonové zátarasy na hraničních přechodech a armáda, hlídající zelenou hranici, vyvolaly v mnohých vzpomínky na časy kdy se cestovalo s výjezdní doložkou a devizovým příslibem.

V Americe se k českým kořenům dnes hlásí bezmála 1,3 milionu lidí. Dalších 300 tisíc uvádí původ československý. Jejich předci odcházeli za oceán z ekonomických i politických důvodů v různých časových obdobích. Ale bezkonkurenčně nejvíc jich do Spojených států odešlo do začátku první světové války.

On je prostě rapl. Co si usmyslí, to musí udělat. Jinak řádí. Skoro polovinu života strávil za mřížemi. A když vylezl, počet krádeží na jižní Moravě vždycky stoupl. Naposledy v roce 1939 to ale bylo s opravdovým věhlasem.

Účinkují: Ladislav Frej, Ondřej Lechnýř, Martina Delišová, Tomáš Petřík, Jitka Jirsová, Kryštof Bartoš, Radek Zima, Petra Jindrová-Lupínková, Vladimír Hrabal
Připravil: Bronislava Janečková a Jiří Skoupý
Zvuk: Petr Šplíchal
Režie: Jaroslav Kodeš
Natočeno: v roce 2018

Těsně před Vánoci 1993 zněly Brnem koledy a výstřely. V Mlýnské ulici plné lidí pálil střelec za běhu a na zemi zůstali ležet dva muži v kalužích krve. Něco takového jihomoravská metropole dosud nezažila. Další díly oblíbeného pořadu Historie českého zločinu můžete poslouchat na webu Dvojky, v mujRozhlas a podcastových aplikacích.
Jitka Škápíková

Účinkují: Ladislav Hampl, Antonie Talacková, Václav Knop, Ivan Řezáč, Kamil Halbich, Jiří Suchý, Jan Vondráček, Matouš Ruml
Připravil: Jitka Škápíková a Vladimír Matoušek
Zvuk: Petr Šplíchal
Režie: Dimitrij Dudík

Zemřel ve věku 79 let ve čtvrtek 4. února na následky nemoci covid-19. Výrazná církevní osobnost, jezuita František Lízna zažil tisíce kilometrů do Santiaga de Compostela, rakovinu, podpis Charty 77 i léta kriminálu.
Mikuláš Kroupa

Příběh Františka Lízny zpracovali lidé z neziskové organizace Post Bellum. Celý záznam vyprávění, fotografie a texty zpřístupnili ve velké internetové sbírce Paměť národa. Post Bellum žije díky soukromým darům. Lidé jí posílají drobné finanční částky každý měsíc. Pomozte Paměti národa i vy. Jak na to se dozvíte zde.
Připravil: Mikuláš Kroupa
Premiéra: 2017-04-30

Životní příběh první zemědělské inženýrky v Československu a první doktorky technických věd v Evropě je současně i dějinami 20. století. Tak jako se převrátil její život, se převrátily i světové dějiny.
Ivana Chmel Denčevová

Host: Dana Musilová
Účinkují: Kamil Halbich, Jitka Ježková, Jan Szymik, Václav Neužil, Meda Folprechtová, Jan Burda, Tereza Vilišová, Jan Teplý, Viktor Dvořák.
Připravili: Ivana Chmel Denčevová, Hynek Pekárek
Zvukový mistr: Jan Brauner, Jiří Benák
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2021-02-28

Hledali ho policisté celé republiky, až doplatil na svou slabost – ženy. Skutečný kriminální případ pohledného vraha.

Účinkují: Jiří Suchý, Matouš Ruml, Jaroslav Vlach, Jan Vondráček, Václav Knop, Ivan Řezáč, Antonie Talacková, Kamil Halbich, Ladislav Hampl
Připravil: Bronislava Janečková a Miloš Vaněček
Zvuk: Petr Šplíchal
Režie: Dimitrij Dudík

Toužila být klavíristkou. Matka však měla jiný názor a brzy ji provdala. Přesto svůj umělecký talent uplatnila, když se po vzoru svých slavných bratrů stala spisovatelkou. Ale ani ji nečekal lehký život. Čelila dvěma diktaturám a prožít si musela období smutku, strádání a bídy.

Host: Michal Stehlík
Účinkují: Jan Teplý ml., Zuzana Slavíková-Čisáriková, Václav Šanda, Ivana Jirešová, Kajetán Písařovic, Jakub Folvarčný, Simona Postlerová, Dita Vojnarová
Připravili: Ivana Chmel Denčevová, Hynek Pekárek
Zvukový mistr: Jan Brauner, Jiří Benák
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2021-02-13

Lázeňské procedury nebyly to jediné, co sem Itala na vozíku táhlo. Lákaly ho hlavně místní slečny, které mu dělaly společnost.

Takzvané Poučení z krizového vývoje byl dokument, který schvaloval vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa a ospravedlňoval čistky, které ovlivnily životy statisíců lidí. Přesně před 50 lety ho přijalo vedení komunistické strany. Dokument uzavřel události roku 1968 a na dalších dvacet let se stal jedním z pilířů totalitního režimu.

Hrušovany u Brna zachraňují zchátralý funkcionalistický klenot u bývalého cukrovaru. Obec se snaží obnovit přes sto let starou vilu továrníka Viktora Bauera. První dům s rovnou střechou na českém území navrhl architekt Adolf Loos, který se narodil přesně před 150 lety v Brně.

Nejen milovníci Beatles prožili 8. prosince 1980 velký šok. Na následky střelných zranění tehdy zemřel John Lennon. Stalo se to v New Yorku na Manhattanu na 72. ulici. Před domem Dakota Apartments, kde tehdy Lennon s manželkou Yoko Ono a pětiletým synem Seanem bydlel. Vrahem byl jeden z jeho fanoušků, který ho zároveň i nenáviděl.

1. prosince roku 1915 začalo v pražské MHD pracovat prvních 40 žen jako průvodčí. Byla to na tehdejší dobu revoluční událost. Hromadná doprava byla ryze mužskou záležitostí, úkolem žen byla hlavně péče o domácnost a děti.  

Slyšeli jste o Dnech šumavského trojhradí, které se konají na jaře a na podzim? Speciální nabídku pro turisty, kteří mohou zůstat třeba i týden, připravuje koordinátor trojhradí Kašperk-Rabí-Velhartice Zdeněk Svoboda. „Program sestavujeme tak, aby turisté měli možnost navštívit všechny hrady a nedívat se přitom na hodinky,“ objasňuje. Moderátorku Lucii Výbornou ale také provedl historií i současností šumavské Zlaté stezky. Jak se kdysi podvádělo s pozemky a účty?

Přesně před pětatřiceti lety Československý rozhlas jako první na světě odvysílal mezikontinentální digitální zvuk. Z Dvořákovy síně pražského Rudolfina přenesl živě do rozhlasových přijímačů v Japonsku skladby Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka nebo Josefa Suky. Jak vypadaly přípravy a povedlo se všechno, jak mělo?

Průmyslové zabíjení lidí máme ve 20. století spojeno se sítí nacistických vyhlazovacích táborů za 2. světové války. Říká se ale, že sami nacisté odvraceli hlavy a omdlévali, když spatřili to, čemu se později začalo říkat „balkánská Osvětim“ – síť koncentračních táborů Jasenovac v Chorvatsku.

Pořad příběhů a rozjímání, který pro vás ve svém malířském ateliéru připravil v roce 1999 Jiří Anderle.

Když se studenti Fakulty architektury Vysokého učení technického (VUT) v Brně v listopadu 1989 dozvěděli, že komunistická policie brutálně zbila demonstranty na pražské Národní třídě, vzbouřili se a začali stávkovat.

Jezuitský betlém starý 300 let se z Žirče na Trutnovsku na dva měsíce přesunul do Prahy. Na tradiční výstavu si totiž toto unikátní dílo zapůjčilo Muzeum Karlova mostu. Betlém tvoří 14 figur vysokých až metr dvacet. Údajně jde o nejstarší jezuitský betlém u nás.

Jeden ze studentských vůdců olomoucké sametové revoluce, v roce 1989 člen stávkového výboru studentů Univerzity Palackého Olomouc vzpomíná na listopad 1989 jako na nezapomenutelný zážitek obrovské síly, vzedmutí a pocit, že něco zásadního měníme.

Morové sloupy stavěli lidé na náměstích zpravidla jako díkuvzdání za ochranu před smrtící morovou epidemií. Náměstí Komenského ve Fulneku na Novojičínsku ovšem zdobí sloup, za jehož vznikem stojí možná ještě jiná legenda.

Proces s nacistickými válečnými zločinci zodpovědnými za smrt desítek milionů lidí začal 20. listopadu 1945. V 10 hodin dopoledne zahájilo osm soudců vítězných mocností tribunál, který měl místo rychlé pomsty vítězů přinést důkazy podloženou spravedlnost. Před soudem stanuli zločinci zodpovědní za smrt desítek milionů lidí. Norimberské procesy odhalily zrůdnost nacistického režimu a jeho masového vraždění. Dění v jediné soudní síni tehdy sledoval skoro celý svět.

V těchto dnech si připomínáme 75 let od úmrtí sokola, československého olympionika a také protinacistického odbojáře Jana Gajdoše. Jak na něj vzpomínají pamětníci?

Stovky studentů odvlekli nacisté do koncentračních táborů 17. listopadu 1939, o padesát let později policisté brutálně potlačili studentskou demonstraci na pražské Národní třídě. Obě události letos připomíná virtuální výstava projektu Paměť národa. „Každý člověk může ohromně přispět k tomu, aby zvítězila svoboda a demokracie nad diktaturou,“ myslí si Mikuláš Kroupa, ředitel společnosti Post Bellum, která zároveň pět pamětníků ocení.

Žáci prvních a druhých tříd se ve středu 18. listopadu vracejí po více než měsíci do školních lavic. Omezení výuky zasáhlo do chodu mnoha rodin, z pohledu historie ale nejde o ojedinělou záležitost. Například během 20. století měli studenti a žáci výpadky ve výuce hned z několika důvodů. 

Na začátku letošního prosince by oslavila 93. narozeniny Dagmar Fajtlová, čestná občanka Malé Úpy, okouzlující dáma a populární organizátorka všech krkonošských setkání signatářů Charty 77 i Česko-polských schůzek Solidarity. Její neúnavný boj za svobodu a demokracii nedokázalo zlomit ani vězení a její chalupa je dnes součástí pamětní, takzvané „Disidentské stezky”. 

Tušil jsem, že étos z roku 1989 nám nevydrží navěky. Celkové hodnocení je pozitivní, i když řada očekávání přináší jistou míru zklamání, říká k výročí 17. listopadu 1989 právník a předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

V továrnách, v hutích a na dolech – tam se odehrávaly klíčové souboje. Přesvědčit havíře, aby se do protestů zapojili, to bylo naprosto zásadní a odlišovalo to Ostravsko od zbytku republiky.

V neděli 8. listopadu 1620 došlo k bitvě, která na několik staletí poznamenala život v Českých zemích, ale i v Evropě. Střetla se v ní česká stavovská armáda a dvě armády katolické – armáda císaře Svaté říše římské Ferdinanda II. Štýrského a armáda německé Katolické ligy. Navzdory tomu se podle historiků jednalo spíš o šarvátku, která ovšem měla pro České země fatální následky. O období, které po ní následovalo, se dodnes označuje jako doba temna. 

O svátku Všech svatých vás zavedeme na hřbitov s kostelem téhož jména v Novém Městě nad Metují. Zastavíme se u hrobky rodiny Smetanovy. Otec Bedřicha Smetany v novoměstském panském pivovaře sládkoval – a jen pár měsíců chybělo a slavného rodáka neměla Litomyšl.

91. pěší pluk z Českých Budějovic je vyhlášený. Za první světové války zde sloužil spisovatel Jaroslav Hašek, ale také Rudolf Lukas neboli nadporučík Lukáš z románu Osudy dobrého vojáka Švejka. O hrob tohoto důstojníka se nyní stará spolek Jednadevadesátníci, který se hlásí k odkazu pluku.

Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.

Americké prezidentské volby v roce 2016. Dominantní politické strany v nich zastupují Hillary Clintonová (demokraté) a Donald Trump (republikáni). Kandidáti, kteří mají jedno společné – oba působí velmi kontroverzně.

28. říjen jako výročí vzniku republiky využívali v minulosti lidé k žádostem o kmotrovství. Za první republiky bylo běžné, že se lidé obraceli na prezidenta republiky Masaryka a chtěli ho jako kmotra pro své narozené děti. Masaryk se zřejmě kmotrem stával rád, ovšem byl to kmotr pouze korespondenční. Na křestním listě je sice Masarykovo jméno, samotná novorozeňata ale prezident viděl málokdy. Moderuje Ľubomír Smatana.

Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.

9. října 1945 se po více než šesti válečných letech vrátil z amerického exilu Jan Werich. Na letišti ho čekal dav lidí  i novináři. 

Státní svátek 28. října byl komunisty zrušen hned na počátku normalizace. Naposledy se jako volný den slavil v roce 1969. Jako výraz mírné perestrojky v mezích zákona byl obnoven v roce 1988 – k 70. výročí vzniku Československa (a také k 43. výročí znárodnění a 12. výročí federalizace).

28. říjen roku 1918 neměl jen vítěze, ale měl poražené. K těm bychom mohli počítat třeba tehdejšího pražského arcibiskupa Pavla hraběte Huyna. Vznik nového státu přinesl zlom do jeho dosavadního života: přišel o diecézi a až do konce života mohl o návratu do Čech jen snít.

Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.

15. listopadu uplyne přesně 350 let od úmrtí Jana Ámose Komenského. My jsme se pokusili zapátrat, jestli měl tento bratrský kněz a známý pedagog nějakou vazbu na Vysočinu.

Před 120 lety se narodil pozdější významný český levicový aktivista Ivan Sekanina. Přispíval do mnoha levicových periodik. Jako právník pak zastupoval dělníky, KSČ ale i deník Rudé právo. Taky se angažoval v obhajobě komunistů obviněných v roce 1933 z požáru Říšského sněmu v Berlíně.

Samostatnost Československa byla vyhlášena 28. října 1918. Jenomže na jihu Čech nabraly před sto lety události trochu jiný spád. Dlužno dodat, že rychlejší. Republiku v některých městech slavili už 14. října.

Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.

Jaké ideály meziválečné československé republiky jsou aktuální dnes, kdy procházíme krizí důvěry v politiku a stát? Moderuje Petr Dudek

Právě sváteční 28. říjen, tedy výročí vzniku Československa, využívala řada lidí k žádostem o kmotrovství.

Pětice politiků – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár, která řídila pražský převrat v roce 1918, byla poměrně záhy nazvána „muži 28. října“. Každý z této pětice se stal v Československé republice ministrem, ale jejich další osudy se výrazně lišily.

První československá republika trvala pouhých 20 let, přesto se k ní v řadě témat vracíme. S její existencí bývají spjata jména vrcholných politiků, nejčastěji pak T. G. Masaryka nebo Edvarda Beneše. Ale jedním z politiků, kteří byli pro dané období klíčovými, byl také Antonín Švehla.

Neseriózní a laciné médium, které nabízí neověřené informace, senzace, zločin, sex, zábavu ale i sport – to je bulvár, dříve v Americe nazývaný penny press. U nás grošové či šestákové noviny.

Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.

Vrátíme se zpátky v čase a představíme vám historii dopravní policie. Protože jak se postupně rozšiřoval automobilismus, tak bylo potřeba začít dopravu nějakým způsobem řídit a korigovat. Naším hostem je Martin Urban, pro kterého je policejní historie velkou životní vášní.

„Nedojímalo mě to. A nedojímá mne to dodnes,“ řekl Jan Werich v roce 1969, když hovořil o 28. říjnu 1918. Klíčový den našich dějin prožil v Praze a tak byl u všeho, co se tehdy stalo. Důvodem jeho ambivalentního postoje může být věk, protože Werichovi tehdy bylo jen 13 let.

Takzvaná Zelenohorská pošta se nachází v Nepomuku na jižním Plzeňsku. Budova i s pozemkem, na kterém stojí, má bohatou historii. V současnosti zde žije jedna nepomucká rodina, která dům postupně rekonstruuje a uvádí v život. 

Vznik samostatné Československé republiky v roce 1918 přinesl řadu zásadních změn, které se týkaly veškerého života společnosti. Ekonomka Hana Lipovská, která je mimo jiné členkou Rady České televize, tvrdí, že si tehdejší klientelismus a korupce v ničem nezadaly se současným světem.

Nejvyšší člověk, který kdy žil v českých zemích, byl Josef Drásal z Holešova. Žil tady na konci 19. století.

Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.

Moderní, otevřená a úspěšná rodina architekta Rudolfa Welse, žáka a spolupracovníka slavného Adolfa Loose, ztělesňovala masarykovské ideály humanismu, na nichž byla první republika založená. Jako mnoho jiných židovských rodin ji rozprášil holocaust, její příběh ale přežil a neobyčejně silně promlouvá i k dnešku. Lenka Kabrhelová mluví s Davidem Vaughanem, novinářem a spisovatelem, který osudy rodiny Welsových zpracoval pro rozhlas.

Jedním z těch, kteří stáli u zrodu exilového nakladatelství Index, byl český novinář Bedřich Utitz. Od jeho narození uplyne v listopadu už sto let.

Anežka Kunhuta Příchovská z Příchovic, to je nejzachovalejší a zároveň nejznámější mumie Klatovských katakomb. Žila v 17. století a život jí komplikovalo hned několik zdravotních komplikací a onemocnění.

Zásadní událost, jakou byl vznik samostatného Československa, navozuje představu, jako by před 28. říjnem 1918 „nic“ nebylo. Najednou tu byl nový stát, v jeho čele nový prezident, od listopadu nové Revoluční národní shromáždění… Samé novinky.

Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.

Pořad příběhů a rozjímání, který pro vás ve svém malířském ateliéru připravil v roce 2005 Jiří Anderle.

Profesor Miroslav Šik je u nás i v cizině uznávaný architekt a pedagog. V našem příběhu ale vypráví o svých rodičích, o bratrovi Jiřím, o tom, co pro něho znamenala emigrace a jak obtížně se s ní vyrovnával.

Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.

Místo za kulturou na procházku do přírody. U Plané na Tachovsku je spousta možností, kam se vydat. Zájemci mohou navštívit například Lesík u madonky či rozhlednu Bohušův vrch.

Přenesme se v mysli do dnů na přelom října a listopadu 1918. Vznik samostatného Československa znamená skutečné naplnění národních ambicí podstatné části obyvatel nového státu, ale zdaleka ne všech.

Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.

Když podepsala Chartu 77, musela se podrobit mnoha represím ze strany komunistického režimu. Přesto odmítla ostatní udávat. Svérázná novinářka a překladatelka Věra Šťovíčková-Heroldová působila jako zahraniční zpravodajka.

V roce 1963 přiletělo z Německa na Tachovsko malé sportovní letadlo, které obranné složky české armády po několika výzvách sestřelily. Na události se v obci Nové Sedliště stále vzpomíná a na místo vedle pomníku byla postavena také informační tabule.

Jednání – byť složitá – mezi ODS a HZDS posouvají společný stát ke stále vyprázdněnější podobě. Odpůrci rozdělení ale kromě obstrukcí či nereálných konceptů, nejsou schopni navrhnout žádnou smysluplnou alternativu.

Dopoledními hosty byli Markéta Slabová, mluvčí Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích a Martin Slaba, kastelán Hluboké. S nimi si povídala Eva Kadlčáková právě na téma předčasně ukončené návštěvnické sezóny. A nejen té. Moderuje Eva Kadlčáková.

Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.

Když 10. června 1942 ráno nacisté vraždili muže a chlapce z Lidic, mezi zastřelenými byl i 73letý místní farář Josef Štemberka. Jeho osud teď zajímá profesionální i amatérské badatele.

Když v roce 1978 vznikal v Československu Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), byla mezi jeho členy i žena, která neměla československé občanství – Polka Elzbieta Ledererová. 

To, co bylo, neodplulo, stále se mnou zůstává… To je začátek písně Mejly Hlavsy, a tak i začíná repríza pořadu Historie Plus, který se vrací k událostem z 21. a 22. října 1979.

Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.

Karanténu a izolaci znali lidé už v 16. století v době morové epidemie. „Osud opatření byl podobný jako nošení roušek – někteří lidé říkali, že je to efektivní, někteří si stěžovali, že přicházejí o peníze,“ říká historik medicíny Karel Černý, který popisuje, jak se města proti moru chránila – vyháněli za hradby žebráky a zamezovali obchodu. Karel Černý je autor knihy o moru, ale také o pronikání čaje, kávy a čokolády do Evropy. Chutnala by nám čokoláda ze 17. století?

V říjnu to bylo už 125 let od narození Richarda Sorgeho, jednoho z nejúspěšnějších špionů 2. světové války. Z Japonska odvysílal stovky tajných depeší do Moskvy. Informoval třeba o chystaném napadení nacistickým Německem nebo o japonském rozhodnutí válčit s Amerikou.

„Generace, které po nás přijdou, sotva uvěří, že po zemi mohl chodit někdo takový,“ prohlásil Albert Einstein o muži, jehož pravé jméno bylo Móhandás Karamčand Gándhí. Všichni ho znali pod přezdívkou Mahátma, Velký duch. 

Na československých hranicích s Rakouskem a západním Německem pochytala před rokem 1989 pohraniční stráž stovky lidí, kteří se pokoušeli dostat na svobodu přes tzv. železnou oponu.

Zpívat chtěla snad už od kolébky. Když do Československa po válce konečně zavanul radostný jazz, otevřelo se její srdce hudbě naplno. Z brněnské Evy se postupem stala Eva Fitz Pilarová.  

Jeho kniha Jan Žižka, život a doba husitského válečníka se hned po svém vydání stala bestsellerem a odnesl si za ni dvě ceny Magnesia Litera. „Kdyby měly velké národy válečníka, jako byl Jan Žižka, věděl by o něm celý svět a byl by srovnáván s Napoleonem,“ říká historik Petr Čornej.

„Domy na Malé Straně jsou mnohokrát dopodrobna popsané kunsthistorky, ale to, co se v nich dělo, zaznamenáno není,“ upozorňuje novinář a autor knižní série Pražské příběhy Dan Hrubý. Moderátorku Lucii Výbornou vzal například na Kampu do ateliéru malířky Jírové nebo do Werichovy vily. „Autentický život na Malé Straně pokračuje, žijí tady zajímaví lidé a umělci,“ říká. V 19. století se v této čtvrti žilo především na ulici, zato dnes se lidé z hospod podle něj spíše vytrácejí.

„Literatura, zvláště umělecká, nepodléhá žádnému soudu,“ řekl v lednu 1989 Andrej Siňavskij. Měl tím na mysli soud, který s ním v roce 1966 zorganizovala brežněvovská justice, a ve kterém byl sám odsouzený za publikaci textů na Západě. Kdo vůbec byl Andrej Siňavskij?

Významný český spisovatel 20. století Ota Pavel (1930-1973), který je autorem děl jako například Smrt krásných srnců, Jak jsem potkal ryby, či Dukla mezi mrakodrapy, je mimo jiné spjat s městem Radnice na Rokycansku. 

Za úspěchem československých letců ve slavné Bitvě o Británii za 2. světové války nestojí jen jejich um, odvaha a nasazení, ale také mechanici, kteří se starali o letouny.

Už dva roky je 8. říjen památným dnem České republiky. Stejný den v roce 1941 nechal Reinhard Heydrich pozavírat a deportovat 1500 vysoce postavených Sokolů. Věděl totiž, že Sokol se nikdy nepodřídil žádné ideologii, vysvětluje velitel Sokolské stráže Marek Manda. Není to pouze tělovýchovná jednota, Tyršovi šlo také o cvičení ducha a budování společnosti. Vážím si hrdinů, kteří za naši vlast bojovali. Jejich příběhy vnímám jako návod na to, jak by měl člověk správně žít.