Odpověď je jednoduchá. Moře je slané, protože jsou v něm rozpuštěné soli. Jak se tam ale dostanou? A které moře je nejslanější?

Liška polární se ve svém kožichu skvěle zahřeje, slouží jí ale také k maskování. Víte, jaké jsou jeho další vlastnosti? A jaké vydává liška zvuky?

Netopýři jsou spolu s kaloni jedinými létajícími savci na planetě. Orientují se pomocí echolokace a místo běžného spánku hibernují. Čím ještě jsou výjimeční? Nastražte uši!

Co žije déle – člověk, zvíře, nebo strom? Jak se pozná věk stromů a co jsou to letokruhy?

Proč pavouci tkají sítě a z čeho se jejich vlákno skládá? A dokážou krásné pavučiny vytvářet všechny druhy?

Krokodýli jsou velmi starým řádem plazů. Největší druh, krokodýl mořský, je dokonce největším plazem současnosti. Jsou to skvělí lovci.

Sukulentní trvalka s dlouhými dužnatými listy se užívá k léčení už několik tisíc let. Historie užívání sahá až do starého Egypta. Poznejte blíže tento přírodní poklad.

Jejich let připomíná manévry vrtulníku. Mají taky nejdokonaleší zrak ze všech zástupců hmyzí říše.

Říká se jim i svatojánské mušky a rozhodně si s sebou nenosí lucerničku. Světlo vyzařuje přímo z jejich těla a ony umí ovládat zhasínání a rozsvěcení.

Všimli jste si toho někdy? Také vám to vrtalo hlavou? Dožívají se snad vysoké věku jen lidé s velkýma ušima a nosem? To rozhodně ne. Jak to tedy je?

Je z řádu svišťounů, stejně jako třeba kolibřík a kromě toho, že vydrží opravdu dlouho létat, je to i celkem rychlík. Pokud skončí na zemi, sám už nevzlétne.

Opravdu mají medvědi rádi med? A co by Evžen Báchor poradil začínajícícm včelařům? Poslechněte si zajímavý rozhovor o včelách a o tom, jak to chodí v úle. Další rozhovory najdete na webu Rádia Junior.

Kolik vody je potřeba na výrobu 1 litru mléka? Co všechno tvoří naši vodní stopu? A co se dá dělat pro její snížení? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

V mušli přivezené od moře to šumí stejně jako na pláži. Jak je to možné? Uchovala si snad mušle vytažená z moře nějakým způsobem jeho šum?

Hyeny mají opravdu špatnou pověst. Přitom jde o pozoruhodná společenská zvířata, která si zaslouží spíše lidský zájem a obdiv.

Veleskokan goliáší žije říčkách a potocích ukrytých v pralesech v Kamerunu a v Rovníkové Guineji. Čím je zajímavý?

Proč jsou holubi obdivuhodní ptáci? Jakou vzdálenost dokážou urazit a je pravda, že přenášejí nemoci? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Potkani jsou navzdory své pověsti chytří a čistotní. Dokonce je můžete chovat jako domácí mazlíčky. Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

V minulosti se jeho kůže využívala jako přikrývka pro koně. Staví si neuvěřitelné soustavy nor, kterým se říká hrady a aktivní je hlavně v noci. Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Za nechutenstvím psů může být onemocnění, ale také psychický nátlak zvířete na majitele, aby mu přilepšil. „Když je to malinké štěňátko, tak hlavně, aby neumřel hlady. Dává se mu jedna konzerva, pak maso, pak se mu vaří,“ popisuje nesprávné postupy psích páníčků veterinářka Lucie Míková.

Zooložka Marina Vančatová se věnuje primátům, mezi které patří například gorily a šimpanzi. Zajímá jí, jak používají nástroje. Další zajímavé rozhovory najdete na webu Rádia Junior.

Akvaristika je neskutečná zábava. Můžete si vytvořit vlastní barevný svět a starat se o něj. Víte, jak velké jsou akvarijní krevetky nebo jak udržet řasokouli kulatou? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Víte, kolik druhů hadů u nás žije? Zoolog Karel Kerouš prozradí, který had je nejjedovatější a jestli si měří svou oběť před tím, než ji sní. Další zajímavé rozhovory najdete na webu Rádia Junior.

Staly se inspirací pro vynález baterie. Jak silný výboj můžete dostat od elektrické ryby? Zranit vás může i po své smrti. Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

V čem je baobab výjimečný? Jakého neuvěřitelného věku dosáhly některé baobaby v Africe? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Roztomilí giboni jsou opravdovými akrobaty. Přitom nemají dlouhý ocas, jako jiné opice. Jak se tedy pohybují ve větvích? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Dalibor Dostál prozradí zajímavosti o rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Jak se tam daří stádům divokých koní, zubrů a rostlinám? Další zajímavé rozhovory najdete na webu Rádia Junior.

Může vážit i kolem 60 kilogramů, zdržuje se v okolí vody a může posloužit jako svačinka i anakondě. Můžete ho vidět i v Čechách? O které zvíře vlastně jde? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Proč si zubatý hlodavec buduje hráze? A proč se od vody nevzdálí dál než na 20 metrů? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Lamě se občas přezdívá velbloud Jižní Ameriky. Vydrží dlouho bez vody a díky svému huňatému kožichu se lehce vyrovná s drsnými podmínkami. Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Chodíte rádi na houby? Víte, že některé dokážou světélkovat? A která houba je nejjedovatější nebo nejsmrdutější? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

„Jestli je nějaký skutečně válečnický živočich, tak jsou to mravenci, Jejich zahraniční politika spočívá ve snaze zlikvidovat soupeře. Kdyby měli mravenci nukleární zbraně, tak by zničili svět během prvního týdne,“ odhaduje biolog Jaroslav Petr. Podle něj mravenci vedou skutečné války, ne jen nějaké konflikty, při kterých se ostatní zvířata pošťuchují, přetlačují, nebo když se perou samci o samice.

Slimáky moc lidí neobdivuje. Tenhle krasavec, kterého vědci oficiálně objevili teprve v roce 2013, je ale jiný případ. Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Když se řekne včela, každého napadne žlutá a černá. V Austrálii to ale neplatí. Tam jsou i modré. Čím ještě se liší od včel medonosných? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Mnohé léky, které dnes používáme, vzešly z bylin a rostlin. Lékárník Stanislav Havlíček říká, že se setkává s odmítáním standardních léčiv, někteří pacienti nechtějí „jíst tu chemii“. „Účinné látky obsažené v bylinách jsou do určité míry zdraví prospěšné, ale některé obsahují stopové množství látek, které neprospívají. A jak se zlepšují analytické metody, tak dokážeme v některých bylinách najít i látky, o kterých jsme dřív ani nevěděli, že tam jsou,“ upozorňuje.

Co všechno víte o nejrozšířenějším papouškovi v lidské péči? Umí andulka mluvit a čím ji krmit?

Jaké to asi je, celý život strávit ve tmě? Své o tom ví tajemný tvor olm, zvaný také macarát jeskynní. Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Jak to, že vlk nikdy úmyslně nezabije havrana a ani by ho nikdy nesežral? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Farmářka Simona Hrochová koupila před osmi lety dům s pozemkem v Částkově na Chrudimsku, který postupně mění na přírodní zahradu. Pěstuje hlavně chemicky neošetřenou zeleninu, včetně rajčat a okurek hadovek.

Kapustňák je mírumilovný a důvěřivý tvor, který spadá do řádu sirén. Je taky jedním ze dvou savců na světě, který má pouze šest krčních obratlů.

Přestože se lidstvo globálně snaží o snižování emisí skleníkových plynů a uzavírá k tomuto účelu různé dohody, za posledních třicet let k žádnému globálnímu snížení nedošlo, upozorňuje klimatolog Radim Tolasz: „Lidstvo ročně vyprodukovává neuvěřitelných 60 gigatun skleníkových plynů. To je za posledních deset let nárůst o dvanáct procent.“

Zub narvala jednorohého měl sloužit jako důkaz existence jednorožců. Jeho majitel je přitom sám opředen tajemstvím. Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Operace se nevyvíjí, jak si Kreml představoval. Generál František Mičánek a historici Jan Slavíček a Václav Kyncl v Leonardu Plus hodnotí dosavadní ruskou taktiku i používané zbraně, vrací se k historii vojenství a hledají poučení z minulosti. Shodují se, že ruská armáda podcenila Ukrajinu a přecenila své síly, případně obojí. „Ukrajina získává zpět dobytá území. To je něco naprosto nevídaného a jde o fantastický výsledek ze strany tohoto malého národa,“ tvrdí historik Kyncl.

Jak rychle běží svižník – jeden z nejrychlějších tvorů na zemi? A můžete ho potkat i v České republice? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Na první pohled vypadá jako moderní venkovský dům, pod fasádou ale skrývá pro dnešní dobu už nepříliš tradiční stavební materiál, slámu a hlínu. Dům zvaný Slamák si v Křižanech postavila rodina z Prahy. Zajela se na něj podívat redaktorka Českého rozhlasu Liberec Ivana Bernáthová.

Kde žije rypoš lysý? Čím se živí? Co má společného s rostlinami a včelami? A kdo vlastně řídí život v rypoším hnízdě? Poznejte rypoše lysého trochu blíž.Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

I zvířata potřebují spát. Něktrá spí dlouho, jiná krátce a některá to zvládnou dokonce za letu. Jen si to poslechněte. Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Sankce, kterými svět trestá Rusko za invazi na Ukrajinu, dopadají také na kosmický průmysl. „Své základy má sice ve vojenství a první peníze do kosmického průmyslu chodily z armády, ale dnes jde spíš o prestiž,“ hodnotí ruské angažmá ve vesmíru popularizátor kosmonautiky Jan Spratek. „Aktuální stav ruského kosmického rozvoje se zasekl a Rusko především spoléhá na body z minulosti. Kdo ví, kam se to posune, ale možná to zůstane tam, kde to je.“

V Evropské unii vznikne každoročně zhruba dvě a půl miliardy tun odpadu. To je asi pět tun na osobu. Co se s odpadem děje po tom, co ho vytřídíme? A jak vůbec souvisí produkce a zpracování odpadů s klimatickou změnou?

Pokud chce Evropa výrazně snížit množství vypouštěných emisí, neobejde se to bez razantních změn v sektoru energetiky.

Nejde přitom jen o to, čím nahradíme uhlí, ropu a další fosilní zdroje, ale také o snížení naší celkové spotřeby.

Farmářka Simona Hrochová koupila před osmi lety dům s pozemkem v Částkově na Chrudimsku, který postupně mění na přírodní zahradu. Pěstuje hlavně chemicky neošetřenou zeleninu, včetně rajčat a okurek hadovek.

Na světě žije spousta krásných zvířat, smutnou pravdou ale je, že nebýt člověka, bylo by jich tu daleko víc. Proč už nepotkáte ptáka dodo nebo zebru kvaga? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Rudolfinum je vznosná budova v centru Prahy na nábřeží Vltavy. Dům múz byl postavený na konci 19. století, sloužil ale i jako sídlo parlamentu nebo tělocvična. Ne každý ví, kdo všechno se podílel na jeho okrášlení a co vše je skryto v jeho útrobách. Architektonický výlet do Rudolfina s historikem architektury Zdeňkem Lukešem připravila Markéta Ševčíková.

Po staletí mají Češi horu Blaník spojenou s představou rytířů, kteří se v ní ukrývají. Geolog Václav Cílek přibližuje, jaké kořeny tento mýtus má v čase i na mapě. „Když Blaník posuzujeme jen z hlediska Blaníku, tak jsou zdroje velmi chudé. A většinou až z husitské doby,“ připomíná. Husitská verze legendy byla fascinována apokalypsou, a tak převzala lidovou pověst o vojsku v dutém kopci. „K dalšímu velkém budování blanické pověsti dochází v barokní době.“

Tricha je papoušek, kterého si můžete celkem snadno splést se supem. Vypadá strašidelně a můžete ho vidět v pražské zoo. Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

V jaké části dne vzniká rosa a odkud se bere? Kolik musí být stupňů, aby se mohla objevit jinovatka?

Největší zvíře na světě žije ve vodě. Jeho srdce je velké jako malý automobil a denně spořádá až pět tun potravy a má vynikající sluch.

Největší zvíře na světě žije ve vodě. Jeho srdce je velké jako malý automobil a denně spořádá až pět tun potravy a má vynikající sluch.

Největší zvíře na světě žije ve vodě. Jeho srdce je velké jako malý automobil a denně spořádá až pět tun potravy a má vynikající sluch.

Lidé v živočišné říši nepatří mezi největší rychlíky. Nejrychlejší běžci, plavci a letci ze světa zvířat vám ale vyrazí dech. A co největší loudalové?

Jaká je vaše nejoblíbenější rostlina? Asi jste teď neodpověděli kopřiva. Plevel, který vás navíc popálí, nemá moc fanoušků. Možná ale změníte názor.

Víte, proč má blesk modrou až bílou barvu? Neuvěříte, na jakou teplotu dokáže ohřát vzduch!

Na tyhle ostrovy byste na dovolenou asi vyrazit nechtěli. Kolik tun odpadků je tvoří a jak mohou ovlivnit živočichy a člověka?

Jaký účel má červená kapalina, která se objevuje na hroší kůži? A umí vůbec tenhle tlouštík plavat, když tráví většinu času ve vodě?

Kosatka je všestranný predátor. Při lovu je velmi vynalézavá a lovecké zkušenosti předává i svým mladým. Je to také inteligentní a sociální tvor. Poznejte ji blíž. Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Žijí pouze na dvou místech na světě a jsou opravdu zvláštní. Poznejte tahle zajímavá zvířátka. Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Kytovci vypadají jako ryby, ale jsou to savci. Dýchají vzduch nad hladinou, a přesto dokáží kojit pod vodou. Jak to dělají a jaké vlastnosti má jejich mléko? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Makak červenolící je kromě člověka nejseverněji žijící primát. Musel se tak přizpůsobit sněhu a mrazu. Jak? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Opravdu se může datel zabydlet i na vaší zahradě? Zoolog Karel Kerouš prozradí, jak si ho nesplést se strakapoudem. Další zajímavé rozhovory najdete na webu Rádia Junior.

Zemědělská půda tvoří téměř polovinu území Evropské unie. Sektor zemědělství je tedy klíčový nejen z hlediska produkce potravin, ale i ve vztahu ke krajině a životnímu prostředí. Proč je důležité, aby byla krajina pestrá? Jaké funkce má zdravá půda? Podporují současné zemědělské dotace šetrné hospodaření? A jakou měrou se zemědělství podílí na klimatické změně? Hosty podcastu Karbon jsou Michaela Kožmínová z Asociace pro mezinárodní otázky, Kateřina Černý Pixová z České zemědělské univerzity a Michael Beckmann z Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí. Nejdřív si ale uděláme malý výlet na jednu rodinnou farmu v západních Čechách…

Zemědělská půda tvoří téměř polovinu území Evropské unie. Sektor zemědělství je tedy klíčový nejen z hlediska produkce potravin, ale i ve vztahu ke krajině a životnímu prostředí. Proč je důležité, aby byla krajina pestrá? Jaké funkce má zdravá půda? Podporují současné zemědělské dotace šetrné hospodaření? A jakou měrou se zemědělství podílí na klimatické změně? Hosty podcastu Karbon jsou Michaela Kožmínová z Asociace pro mezinárodní otázky, Kateřina Černý Pixová z České zemědělské univerzity a Michael Beckmann z Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí. Nejdřív si ale uděláme malý výlet na jednu rodinnou farmu v západních Čechách…

Zemědělská půda tvoří téměř polovinu území Evropské unie. Sektor zemědělství je tedy klíčový nejen z hlediska produkce potravin, ale i ve vztahu ke krajině a životnímu prostředí. Proč je důležité, aby byla krajina pestrá? Jaké funkce má zdravá půda? Podporují současné zemědělské dotace šetrné hospodaření? A jakou měrou se zemědělství podílí na klimatické změně? Hosty podcastu Karbon jsou Michaela Kožmínová z Asociace pro mezinárodní otázky, Kateřina Černý Pixová z České zemědělské univerzity a Michael Beckmann z Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí. Nejdřív si ale uděláme malý výlet na jednu rodinnou farmu v západních Čechách…

Zemědělská půda tvoří téměř polovinu území Evropské unie. Sektor zemědělství je tedy klíčový nejen z hlediska produkce potravin, ale i ve vztahu ke krajině a životnímu prostředí. Proč je důležité, aby byla krajina pestrá? Jaké funkce má zdravá půda? Podporují současné zemědělské dotace šetrné hospodaření? A jakou měrou se zemědělství podílí na klimatické změně? Hosty podcastu Karbon jsou Michaela Kožmínová z Asociace pro mezinárodní otázky, Kateřina Černý Pixová z České zemědělské univerzity a Michael Beckmann z Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí. Nejdřív si ale uděláme malý výlet na jednu rodinnou farmu v západních Čechách…

Zemědělská půda tvoří téměř polovinu území Evropské unie. Sektor zemědělství je tedy klíčový nejen z hlediska produkce potravin, ale i ve vztahu ke krajině a životnímu prostředí. Proč je důležité, aby byla krajina pestrá? Jaké funkce má zdravá půda? Podporují současné zemědělské dotace šetrné hospodaření? A jakou měrou se zemědělství podílí na klimatické změně? Hosty podcastu Karbon jsou Michaela Kožmínová z Asociace pro mezinárodní otázky, Kateřina Černý Pixová z České zemědělské univerzity a Michael Beckmann z Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí. Nejdřív si ale uděláme malý výlet na jednu rodinnou farmu v západních Čechách…

Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj, v Německu pak hlavně Porýní a Lužice. To jsou regiony, na které odklon od uhlí dopadne nejsilněji. Jak by měla vypadat obnova krajiny po ukončení těžby? A kdo by to měl všechno zaplatit?

Rýmu u králíků můžou způsobit bakterie i viry. Příčinou ale může být i zánět zubu, plísně, nebo myxomatóza. Ve veterinární poradně pořadu Máme rádi zvířata to vysvětlila Lucie Míková z Veterinární kliniky Vltava v Českých Budějovicích.

Nesnesitelná vedra, nedostatek vody v krajině, lesní požáry, ale zároveň také častější povodně. To všechno jsou projevy klimatické změny, které můžeme pozorovat i Česku nebo v Německu. Na co dalšího se musíme připravit? Jaké dopady bude mít klimatická krize v následujících dekádách? A jak to ovlivní náš každodenní život? To je téma pro další díl česko-německého klima-podcastu Karbon.

Jak moc přispívá Česko a Německo ke klimatické krizi? A jak je na tom Evropa ve srovnání s Asií nebo Afrikou? Jsme opravdu tak šetrní, jak si myslíme? I o tom bude řeč ve čtvrtém dílu našeho podcastu. A zamyslíme se také nad tím, jak může Evropa přispět k řešení tak globálního problému, jakým je klimatická krize. Našimi hosty jsou tentokrát Tessa Schiefer z New Climate Institute, Lenka Suchá z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a Tomáš Jungwirth, který působí jako analytik v Asociaci pro mezinárodní otázky a současně i v Centru pro dopravu a energetiku.

Jak moc přispívá Česko a Německo ke klimatické krizi? A jak je na tom Evropa ve srovnání s Asií nebo Afrikou? Jsme opravdu tak šetrní, jak si myslíme? I o tom bude řeč ve čtvrtém dílu našeho podcastu. A zamyslíme se také nad tím, jak může Evropa přispět k řešení tak globálního problému, jakým je klimatická krize. Našimi hosty jsou tentokrát Tessa Schiefer z New Climate Institute, Lenka Suchá z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a Tomáš Jungwirth, který působí jako analytik v Asociaci pro mezinárodní otázky a současně i v Centru pro dopravu a energetiku.

Jak moc přispívá Česko a Německo ke klimatické krizi? A jak je na tom Evropa ve srovnání s Asií nebo Afrikou? Jsme opravdu tak šetrní, jak si myslíme? I o tom bude řeč ve čtvrtém dílu našeho podcastu. A zamyslíme se také nad tím, jak může Evropa přispět k řešení tak globálního problému, jakým je klimatická krize. Našimi hosty jsou tentokrát Tessa Schiefer z New Climate Institute, Lenka Suchá z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a Tomáš Jungwirth, který působí jako analytik v Asociaci pro mezinárodní otázky a současně i v Centru pro dopravu a energetiku.

Jaký dopad na klima má naše individuální spotřeba? A jak můžeme přispět k urychlení nutných systémových změn? Hosty dalšího dílu česko-německého klima-podcastu jsou Dr. Melanie Speck z Wuppertalského Institutu pro klima, životní prostředí a energetiku a ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.

Jaký dopad na klima má naše individuální spotřeba? A jak můžeme přispět k urychlení nutných systémových změn? Hosty dalšího dílu česko-německého klima-podcastu jsou Dr. Melanie Speck z Wuppertalského Institutu pro klima, životní prostředí a energetiku a ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.

Jaký dopad na klima má naše individuální spotřeba? A jak můžeme přispět k urychlení nutných systémových změn? Hosty dalšího dílu česko-německého klima-podcastu jsou Dr. Melanie Speck z Wuppertalského Institutu pro klima, životní prostředí a energetiku a ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.

Zeď není jen obyčejná věc z cihel či jiného materiálu. Když si zeď vezme do práce politik, je z ní najednou neuvěřitelná zbraň.

Poslechněte si:01:08 – Objevy a události04:22 – Marsovské vozítko Perserevance: přistání a očekávání21:03 – Historie vědy: O bohatství národů a velké depresi26:03 – Soutěž o Knihu měsíce27:17 – Geneticky vylepšené lidstvo, 1. část: Nana a Lulu
Frederik Velinský

Na oběžnou dráhu Rudé planety dorazily krátce po sobě hned tři sondy Spojených států amerických, Číny a Spojených arabských emirátů. Co od nich můžeme čekat, probírá popularizátor kosmonautiky Dušan Majer.
Ondřej Novák

Proč se lidé vrací k zahrádkaření? Co jsou to přírodní zahrady? Kde hledat jejich počátek? Jaké jsou zásady jejich tvorby a údržby? Jak přispívají k zvýšení biodiverzity a co přináší do života lidí, kteří se pro ně rozhodnou? Ptá se Tereza Hrstková.
Lucie Hrstková

MVDr. Lucie Míková odpovídá na vaše dotazy do veterinární poradny. Uvádí Jitka Cibulová Vokatá.
Český rozhlas České Budějovice

archivář – specialista  a vystudovaný odborník na rekonstrukci a restauraci
filmů. Dozvíte se například o tom, že černobílé filmy nebyly často černobílé.
A že retušování “filmových zrn”, může snímkům ubrat na autentičnosti.
Připravil a moderuje David Šťáhlavský.

Jitka Cibulová Vokatá vás zavede na farmu v Dobrkově, kde chovají gallowayský skot. Také se dozvíte, jaké zdravotní problémy způsobuje zvířatům obezita a něco navíc o lelcích.
Český rozhlas České Budějovice

Poslechněte si reportáž s Jakubem Řeřichou o chovu ježků bělobřichých, ale také informace o rakovině kostí u psů a mýty o žábách. K poslechu zve Jitka Cibulová Vokatá.

Řeč bude ale i o tom, co dělají myslivci v zimním období a jak by měli pečovat o zvěř a poté se ještě zaměříme na činnost produkčních rybářů v tomto období. Uvádí Martin Hlaváček.

Jitka Cibulová Vokatá si tento týden bude povídat s vedoucím stanice pro handicapované živočichy Janem Novým a jeho kolegyní Nikolou Mrázkovou ze záchranné stanice pro handicapované živočichy v Třeboni.

Mezi modely kanálů, čistíren a přehrad laboratoře vodohospodářského experimentálního centra Fakulty stavební ČVUT nás provede profesor Jaroslav Pollert. Řeč bude i o tom, jak se na technické škole studuje v době koronaviru, o podnikání v univerzitním prostředí a také o 3D tisku z betonu. Připravil Petr Kološ.

Pokud vybuchnou přímo u nich, můžou je popálit nebo poškodit jejich psychiku. Strachu z různých zvuků se většinou potom nezbaví do konce života.

Poslechněte si:01:09 – Objevy a události04:33 – Bolid nad Beringovým mořem18:24 – Napínavé bádání: Báječný ostrov Brasil23:16 – Soutěž o Knihu měsíce24:15 – Tajemství pravěkého piva, 2. část

Se zoologem Národního parku Šumava Vladimírem Dvořákem si budu povídat o výskytu losů evropských na jihu Čech.

Z velkého objevu se raduje astronom Petr Zelený z Valašského Meziříčí. Při pozorování zákrytů hvězd objevil dvojhvězdu.

Kromě lidí truchlí pro své mrtvé i šimpanzi, ale nejsou sami. Co dělají sloni, když je některý z nich navždy opustí?