Nesnesitelná vedra, nedostatek vody v krajině, lesní požáry, ale zároveň také častější povodně. To všechno jsou projevy klimatické změny, které můžeme pozorovat i Česku nebo v Německu. Na co dalšího se musíme připravit? Jaké dopady bude mít klimatická krize v následujících dekádách? A jak to ovlivní náš každodenní život? To je téma pro další díl česko-německého klima-podcastu Karbon.

Jak moc přispívá Česko a Německo ke klimatické krizi? A jak je na tom Evropa ve srovnání s Asií nebo Afrikou? Jsme opravdu tak šetrní, jak si myslíme? I o tom bude řeč ve čtvrtém dílu našeho podcastu. A zamyslíme se také nad tím, jak může Evropa přispět k řešení tak globálního problému, jakým je klimatická krize. Našimi hosty jsou tentokrát Tessa Schiefer z New Climate Institute, Lenka Suchá z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a Tomáš Jungwirth, který působí jako analytik v Asociaci pro mezinárodní otázky a současně i v Centru pro dopravu a energetiku.

Jak moc přispívá Česko a Německo ke klimatické krizi? A jak je na tom Evropa ve srovnání s Asií nebo Afrikou? Jsme opravdu tak šetrní, jak si myslíme? I o tom bude řeč ve čtvrtém dílu našeho podcastu. A zamyslíme se také nad tím, jak může Evropa přispět k řešení tak globálního problému, jakým je klimatická krize. Našimi hosty jsou tentokrát Tessa Schiefer z New Climate Institute, Lenka Suchá z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a Tomáš Jungwirth, který působí jako analytik v Asociaci pro mezinárodní otázky a současně i v Centru pro dopravu a energetiku.

Jak moc přispívá Česko a Německo ke klimatické krizi? A jak je na tom Evropa ve srovnání s Asií nebo Afrikou? Jsme opravdu tak šetrní, jak si myslíme? I o tom bude řeč ve čtvrtém dílu našeho podcastu. A zamyslíme se také nad tím, jak může Evropa přispět k řešení tak globálního problému, jakým je klimatická krize. Našimi hosty jsou tentokrát Tessa Schiefer z New Climate Institute, Lenka Suchá z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a Tomáš Jungwirth, který působí jako analytik v Asociaci pro mezinárodní otázky a současně i v Centru pro dopravu a energetiku.

Jaký dopad na klima má naše individuální spotřeba? A jak můžeme přispět k urychlení nutných systémových změn? Hosty dalšího dílu česko-německého klima-podcastu jsou Dr. Melanie Speck z Wuppertalského Institutu pro klima, životní prostředí a energetiku a ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.

Jaký dopad na klima má naše individuální spotřeba? A jak můžeme přispět k urychlení nutných systémových změn? Hosty dalšího dílu česko-německého klima-podcastu jsou Dr. Melanie Speck z Wuppertalského Institutu pro klima, životní prostředí a energetiku a ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.

Jaký dopad na klima má naše individuální spotřeba? A jak můžeme přispět k urychlení nutných systémových změn? Hosty dalšího dílu česko-německého klima-podcastu jsou Dr. Melanie Speck z Wuppertalského Institutu pro klima, životní prostředí a energetiku a ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.

Zeď není jen obyčejná věc z cihel či jiného materiálu. Když si zeď vezme do práce politik, je z ní najednou neuvěřitelná zbraň.

Poslechněte si:01:08 – Objevy a události04:22 – Marsovské vozítko Perserevance: přistání a očekávání21:03 – Historie vědy: O bohatství národů a velké depresi26:03 – Soutěž o Knihu měsíce27:17 – Geneticky vylepšené lidstvo, 1. část: Nana a Lulu
Frederik Velinský

Na oběžnou dráhu Rudé planety dorazily krátce po sobě hned tři sondy Spojených států amerických, Číny a Spojených arabských emirátů. Co od nich můžeme čekat, probírá popularizátor kosmonautiky Dušan Majer.
Ondřej Novák

Proč se lidé vrací k zahrádkaření? Co jsou to přírodní zahrady? Kde hledat jejich počátek? Jaké jsou zásady jejich tvorby a údržby? Jak přispívají k zvýšení biodiverzity a co přináší do života lidí, kteří se pro ně rozhodnou? Ptá se Tereza Hrstková.
Lucie Hrstková

MVDr. Lucie Míková odpovídá na vaše dotazy do veterinární poradny. Uvádí Jitka Cibulová Vokatá.
Český rozhlas České Budějovice

archivář – specialista  a vystudovaný odborník na rekonstrukci a restauraci
filmů. Dozvíte se například o tom, že černobílé filmy nebyly často černobílé.
A že retušování “filmových zrn”, může snímkům ubrat na autentičnosti.
Připravil a moderuje David Šťáhlavský.

Jitka Cibulová Vokatá vás zavede na farmu v Dobrkově, kde chovají gallowayský skot. Také se dozvíte, jaké zdravotní problémy způsobuje zvířatům obezita a něco navíc o lelcích.
Český rozhlas České Budějovice

Poslechněte si reportáž s Jakubem Řeřichou o chovu ježků bělobřichých, ale také informace o rakovině kostí u psů a mýty o žábách. K poslechu zve Jitka Cibulová Vokatá.

Řeč bude ale i o tom, co dělají myslivci v zimním období a jak by měli pečovat o zvěř a poté se ještě zaměříme na činnost produkčních rybářů v tomto období. Uvádí Martin Hlaváček.

Jitka Cibulová Vokatá si tento týden bude povídat s vedoucím stanice pro handicapované živočichy Janem Novým a jeho kolegyní Nikolou Mrázkovou ze záchranné stanice pro handicapované živočichy v Třeboni.

Mezi modely kanálů, čistíren a přehrad laboratoře vodohospodářského experimentálního centra Fakulty stavební ČVUT nás provede profesor Jaroslav Pollert. Řeč bude i o tom, jak se na technické škole studuje v době koronaviru, o podnikání v univerzitním prostředí a také o 3D tisku z betonu. Připravil Petr Kološ.

Pokud vybuchnou přímo u nich, můžou je popálit nebo poškodit jejich psychiku. Strachu z různých zvuků se většinou potom nezbaví do konce života.

Poslechněte si:01:09 – Objevy a události04:33 – Bolid nad Beringovým mořem18:24 – Napínavé bádání: Báječný ostrov Brasil23:16 – Soutěž o Knihu měsíce24:15 – Tajemství pravěkého piva, 2. část

Se zoologem Národního parku Šumava Vladimírem Dvořákem si budu povídat o výskytu losů evropských na jihu Čech.

Z velkého objevu se raduje astronom Petr Zelený z Valašského Meziříčí. Při pozorování zákrytů hvězd objevil dvojhvězdu.

Kromě lidí truchlí pro své mrtvé i šimpanzi, ale nejsou sami. Co dělají sloni, když je některý z nich navždy opustí?

Do Adršpašských skal i během zimy stále míří turisté. O víkendech jsou jich podle provozovatele stovky, v týdnu desítky. Celková návštěvnost skal klesla ve srovnání s minulým rokem o čtyřicet procent, připravovaný rezervační systém prodeje vstupenek Adršpach spustí během jara. 

Po Šumavě běhá vlk, který má nasazený obojek. Není to žádné ochočené zvíře, ale tříletá samice, kterou teď můžou čeští vědci monitorovat a zkoumat. Jde o vůbec prvního takto sledovaného vlka obecného v Česku. 

Celé dny visí hlavou dolů a užívá si klidu. Má ale i několik fascinujících zvyků a schopností. Na na velkou potřebu třeba chodí jen jednou týdně.

Když v roce 2007 sfouknul orkán Kyrill na Šumavě asi milion kubíků dřeva, ochránci se přeli s lesníky, co dál. Nakonec na velké části padlý les zůstal ležet a správci národního parku jsou po třinácti letech přesvědčení, že to bylo dobré rozhodnutí. Les se hezky zmlazuje a zvedly se počty vzácných pralesních druhů.

Někdy se vážně hodí umět vycouvat. Existuje ale zvíře, které to neumí, i když je to jinak rychlík. 

Nadace Partnerství spolu s Hnutím Duha a Českou společností ornitologickou spouštějí veřejnou kampaň na podporu zlepšení stavu české zemědělské krajiny. Ta na tom podle jejich názoru i názoru mnoha dalších odborníků není vůbec dobře. Jak je situace vážná a co lze dělat pro to, aby nastala změna k lepšímu, to řekne Miroslav Kundrata z Nadace Partnerství.

Právě o tomto víkendu máme nejvyšší čas na nařezání třešňových větviček. A to v případě, že je chceme mít doma rozkvetlé na vánoční svátky. Nejen o tomto starém zvyku, ale i o ovocných stromech, na které se o Vánocích nesmělo zapomenout, si teď víc povíme s redaktorkou Eliškou Pilařovou ve vrchlabské klášterní zahradě.

Proč brdský malostatkář Matouš používá fotopasti? A jak taková věcička vlastně funguje? I to Šárka zjistila na vlastní kůži v dalším díle podcastu Brdění.

Jižně od Vsetína, nedaleko obce Pulčín ve Zlínském kraji, se nachází největší pískovcové skalní město v moravských Karpatech – Pulčínské skály. Ve středověku stával na vrcholu skal hrad Pulčiny, dnes ho připomínají už jen schody vytesané do skály. K nejznámějším částem skalního města patří skály Zámčisko, Pět kostelů a Izby. Nacházejí se v nadmořské výšce 600 až 750 metrů, jejich výška je i 20 metrů a délka až 250 metrů. Skalní labyrint je rozeset na úpatí kopce Hradisko.

Obnova pardubického přírodního parku Červeňák se nezastavila ani v zimě. Teď třeba místo upravovali ochránci přírody a vzali si na pomoc těžkou techniku.

Pes a kočka spolu většinou příliš dobře nevychází. Jsou ale i výjimky. O jednom takovém výjimečném přátelství mezi kotětem a dvouletou fenkou se dozvěděla i naše kolegyně a vydala se zjistit víc.

Filmové triky a roboti místo živých zvířat jsou u filmu běžná praxe. Willymu Wonkovi ale v továrně pomáhají skuteční zvířecí herci. Nevěříte? Jen si to poslechněte.

Jedno z nejroztomilejších a nejznámějších australských zvířat – koala. Říká se mu medvídek, ale prý jím není. Kdo je tedy jeho nejbližší příbuzný? Jak to vlastně celé je?

Do pořadu Host Dopoledne pod Ještědem přišly tentokrát 2 dámy, Blanka Nedvědická, ředitelka Geoparku Český ráj a Lenka Mrázová, ředitelka Geoparku Ralsko.

Něco, co se nazývá Společná zemědělská politika, nezní jako zábavné téma. Je ale překvapivě tak veliké, že jeho dopady potkáváme na každém kroku – od politického zastoupení států Evropské unie po množství žížal v ornici. Podpora zemědělství má v evropském společenství skoro šedesátiletou historii a na dotacích se rozdá kolem třetiny celkového rozpočtu EU. Jak tyhle peníze naplňují environmentální strategie unie a koho dobře živí?

Barvu chlupů ledního medvěda zná přece každý. Je bílá, nebo ne? Právě, že ne. A není to jediná podivuhodná informace o tomto arktickém velikánovi. Chcete se dozvědět víc?

Vánoční stromy začali řezat revírníci v Jizerských horách. Chodí po lesích s pilou a hledají smrky a jedle, které si v uplynulých měsících vytipovali jako ty nejvhodnější. Takzvané ekologické stromky nabídnou i správci krkonošského národního parku.

Na téma správných postupů při zazimování zahrady jsme si ve vysílání Českého rozhlasu Zlín povídali s instruktorem Českého zahrádkářského svazu Zlín Františkem Václavíkem.

Granáty, olivíny, citrín, křišťál… Kdo je šikovný, umí se dobře dívat a orientuje se alespoň trochu v polodrahokamech, může mít za čas malý poklad. S mineralogem Janem Bubalem si o tom, kde hledat, čím jsou kameny výjimečné a co všechno najdeme v okolí Kozákova, povídala Iveta Kalátová.

Na místní stezce najdete nejen informační tabule, na kterých jsou údaje o místní flóře a fauně, názvu a historii dané lokality, ale i obrazy krajiny od místních umělců.

Drobná silvestrovská pyrotechnika zhoršuje ovzduší víc, než velký ohňostroj. Celkově se kvalita vzduchu v naší republice zlepšuje, v loňském roce dosáhla zatím nejlepších hodnot za posledních jedenáct let.

Každá sms, každý e-mail nebo večerní streamování seriálu na Netflixu se nějak odráží na životním prostředí. Ať už v podobě toxického odpadu, když nám naše elektronická zařízení doslouží, nebo uhlíkové stopy z propálené energie. Své o tom vědí Karolína Brabcová z neziskové organizace Arnika a Viktor Třebický, který dělá ve společnosti CI2 audity uhlíkové stopy firmám a institucím. Oba byli hosty Inspiračního fóra 24. ročníku jihlavského dokumentárního festivalu.

Agentura ochrany přírody a krajiny řeší žádost čtyř obcí v Broumovském výběžku o výjimku na odstřel vlků. Podle starostů dotčených obcí těchto šelem stále přibývá a svými útoky výrazně komplikují život místním chovatelům. Ochranáři ale mohou mimořádný odstřel ze zákona povolit pouze při nestandardním chování konkrétního zvířete.

Domek zvířecího záchranáře stojí v řadové zástavbě v osadě Bílé Lhoty, v Patěříně, jak říká jeho obyvatel, na konci světa. Do Pateřína vede pouze jedna silnice, takže se musíte vrátit stejnou cestou, kterou jste přijeli.

V roce 1993 vznikla ve Chvalčově na Kroměřížsku naučná turisticko-historická cesta nazvaná Chodník Masarykových. Vede místy, kudy se při svém letním pobytu v roce 1898 procházel Tomáš Garrigue Masaryk se svou rodinou.

Umíte nakupovat ekologicky? Institut cirkulární ekonomiky nyní učí jak firmy, tak jednotlivce, jak by mělo vypadat takzvané cirkulární nakupování. „Vyplnily se nám sny, je jasně vidět, že si jak firmy, tak jednotlivci uvědomují, že to, jak nakupujeme, to, jak zadáváme zakázky, má obrovský význam,“ přiznává Soňa Jonášová, ředitelka institutu.

Koncem listopadu se naposledy sejde Uhelná komise – poradní orgán vlády, jehož úkolem je navrhnout správný způsob útlumu fosilního paliva, kterého se v Česku ročně vyprodukuje přes 40 milionů tun. Téma konce uhlí komentuje tentokrát René Neděla, člen pracovní skupiny jmenovaný ministrem průmyslu a obchodu, a také Jana Mračková Vildumetzová za Karlovarský kraj.

V Německu a v Polsku, v blízkosti českých hranic, se u divokých prasat objevil africký mor. Aby zabránili rozšíření nákazy, mají od pondělí 16. listopadu myslivci černou zvěř intenzivně lovit. Motivovat je mají i peníze.

Ochránci přírody a dobrovolníci vrací život na Hradisko v Rožnově pod Radhoštěm. Vysazují tam staré odrůdy stromů a zakládají i květnatou louku.

Dalším místem našeho regionu, kterým prochází naučná stezka, dokonce jediná svého druhu v Česku, jsou Vlachovice u Valašských Klobouk na Zlínsku. V seriálu Mezi kopci a loukami Zlínského kraje nás po ní provede Věra Hotařová.

Polorozbořená, sudetská vesnice většinou působí strašidelně, ale místo zvané Königsmühle je výjimka. Spisovatel a fotograf Petr Mikšíček se tu s partou kamarádů postaral o věčně přístupnou útulnu a pravidelné kulturní akce. „Osada byla osídlena do roku 1945. Všechny domy tady spadly, ale tenhle, kde sedíme, prožívá svůj posmrtný život,“ říká milovní Krušných hor. Jak správně fotografovat mlhu? A kdo je Marcebila? Poslechněte si celý rozhovor,

V Peruci na Lounsku odbahnili Hořejší rybník a opravili jeho hráz. Náklady ve výši 4,5 milionů korun téměř pokryly dotace, obec ze svého platila 100 tisíc korun. Rybáři teď do rybníku postupně vracejí raky říční, které načas přestěhovali do sousední nádrže.

Ve Šlapanicích u Brna začala rekultivace bývalé skládky nebezpečných odpadů. Město ji za 11 milionů korun musí izolovat od okolního prostředí.

Až o dvě třetiny medu méně oproti průměru stočili letos včelaři ve Zlínském kraji a med je tak už téměř vyprodaný. Výnosy ovlivnilo hlavně počasí.

Pardubický zahradník čerstvý hnůj k podzimnímu hnojení příliš nedoporučuje. Podle něj dobře poslouží plná hnojiva, která jsou už delší dobu na trhu, jako například Cererit nebo NPK. Zahrádkáři mohou využít i novou řadu hnojiv, která má v nadpisu podzim. A ani lógr z turka nemusí přijít na zmar.

Retenční nádrže a mokřady v okolí Uherského Brodu pomáhají město ochránit před povodněmi. Velká voda zasáhla oblast v polovině října, Uherský Brod ale neohrozila.

Správa národního parku České Švýcarsko uzavřela mřížemi dvě jeskyně v Labském kaňonu, Dámskou jeskyni a jeskyni Přátel přírody. Zimují tam netopýři, hlavně vrápenci. Neukáznění návštěvníci ale do jeskyní i přes zákaz chodí a netopýry ruší.

Nepůvodní druhy rostlin vytlačují v Národním parku Podyjí některé orchideje a další flóru. Mění se tak skladba přirozených biotopů v údolích nebo podél cest. Vyplývá to z výsledků ročního výzkumu botaniků na Znojemsku. Objevili nové plevely, ale také vzácné druhy květin, které desítky let nikdo prokazatelně neviděl.

Naučná stezka v Boršicích na Uherskohradišťsku vznikla v místě, kde lovci mamutů skutečně žili. Trasa je nenáročná a dlouhá jenom asi jeden kilometr. Čekají vás na ní nejen informační tabule, ale i dřevěné plastiky pravěkých zvířat.

Evropská komise vyhlásila svým Green Dealem tvrdý zátah na emise v Evropě. Česka jako jednoho z neukázněných znečišťovatelů se to dotkne hlavně redukcí a postupným odchodem od spalování uhlí za účelem výroby elektřiny. Česká vláda proto loni v létě zřídila poradní orgán – Uhelnou komisi. Teď v listopadu bude komise zasedat patrně naposledy, proto se budeme tomuto tématu věnovat ve dvou dílech pořadu Podhoubí.

Bílé Karpaty byly před 40 lety, 3. listopadu 1980, vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí a jsou územím s nejvyšší druhovou rozmanitostí orchidejí ve střední Evropě. V roce 1996 je UNESCO zařadilo na seznam biosférických rezervací.

V ekologickém magazínu Natura se tomu věnuje Ondřej Novák.

Jak už víte, do Safari Parku Dvůr Králové přibyla třetí slonice jménem Drumbo. Společně se Saly a Umbu obývá nově upravený pavilon Africká savana. Každá slonice tam má oddělenou ložnici a u nové kontaktní stěny je veterinární lékař bezpečně zbaví prasklin na klech nebo jim dopřeje pedikúru.

Strašákem pro pěstitele rajčat je plíseň bramborová, houbová choroba způsobená houbou Phytophthora infestans. Říká se jí také plíseň rajčat. Na listech vznikají neohraničené vodnaté šedozelené, později hnědé až černé skvrny, které se šíří. Listy zasychají. Na plodech se objevují malá šedozelená místa, která se rychle zvětšují, hnědnou a povrch je vrásčitý. Ideálními podmínkami pro plíseň bramborovou je vlhko a kolísání teplot. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Zlínská zoologická zahrada je druhou nejnavštěvovanější zoo v Česku. Nyní je bez návštěvníků. To je problémem ve financování, zvířatům to ale nijak zvlášť nevadí.

Naše nejohroženější sova – sýček obecný – se vrátila do Ostravy. Vyplývá to z posledních pozorování ornitologů. Podle nich jde o naprostý unikát. Odborníci totiž tvrdí, že sýček ve městě dlouhodobě přichází o své přirozené prostředí. I proto z jeho území prakticky vymizel.

Dva démonické obličeje v mnohonásobné nadživotní velikosti shlíží z úbočí na Želízy. Lidově se jim říká Čertovy hlavy a většina turistů, kteří kolem vyráží na nedělní výlet, se nad nimi překvapivě nepodivuje. Jen někteří tuší, že jejich autorem je později světově známý sochař Václav Levý, mimo jiné pozdější učitel Josefa Václava Myslbeka. Čertovy hlavy však rozhodně nejsou jediným dílem Levého, které lze v okolních skalách nalézt.

Dnešní devadesátník v 60. letech připravil vyhlášení KRNAP, po roce 1968 emigroval do Nizozemska. Tam dostal nejvyšší královské ocenění. Moderuje David Šťáhlavský

Jako zelené hnojení se v zemědělství používají speciální rostliny, třeba svazenka, bob nebo pohanka.

Mohou se psi a kočky nakazit virózou? Jsou častěji ohrožení psi nebo kočky? U koho to bývá častější? Jsou i nějaká konkrétní plemena více ohrožena? Jaké viry jsou nejčastěji zodpovědné za nákazu u domácích mazlíčků? Jsou k nákaze náchylnější starší ročníky, jako u lidí? Jaké jsou projevy viróz?

Sumec velký a jeho tajemství.

„V současné době máme pocit, že je nadbytek potravin, protože samoobsluhy jsou plné a jídlo je v dnes nejlacinější za mnoho století,“ říká geolog Václav Cílek. V Leonardu Plus vysvětluje, jak se různé civilizace snažily zabránit erozi a jak se kvalita zemědělství projevovala na stavu společnosti. 

Je 440 kilometrů dlouhá a mezi nejvyšším a nejnižším bodem je 800 metrů převýšení. Řeč je o oblíbené švédské turistické trase.

Podle zastánců je obří vodní stavba propojující tři hlavní evropská rozvodí řek Dunaj, Labe a Odry důležitým projektem v boji proti klimatickým změnám. Vlastimil Karlík ze sdružení Arnika ale varuje: „Bude fungovat v podstatě jako odvodňovací kanál – vezme vodu z krajiny, ovlivní výšku hladiny vody v půdě a tím zase změní podmínky pro různé chráněné biotopy, zejména lužní lesy.“

Tradiční zemědělci od chovu zvířat postupně upouštějí. Živočišná produkce je náročná a drahá. Pro ekofarmáře je ale dobytek nezbytnou součástí zemědělské aktivity, protože hnůj vrací do půdy živiny. A když se hospodaří správně, tak se to i vyplácí. Moderuje Ondřej Novák.

Je to takový urostlý a rozložitý fešák, kterého v krajině rozhodně nepřehlédnete. Přitom o své místo na slunci musí topol černý bojovat s dalšími konkurenty a kříženci. Posílit populaci původní tuzemské dřeviny plánují ochránci přírody hlavně v Poodří.

Letní čas končí a ve vrchlabské záchranné stanici pro volně žijící zvířata opět začali pečovat o nejmenší ježky, kteří by nemuseli přežít zimu. Stanice Správy Krkonošského národního parku už je dobře známá.

Návštěvníci teď do známého Safari Parku Dvůr Králové nesmějí, přesto tam ale bylo v pátek odpoledne hodně živo. Přivítali tam totiž novou obyvatelku – slonici Drumbo. Ta přijela v kontejneru na návěsu ze zoologické zahrady ve Vídni.

Vědci z Finska oslovili majitele psů s otázkou, čeho se jejich pes bojí a jakými úzkostmi případně trpí. Celých 32 procent dotázaných uvedlo strach z hluku – čím staršího psa měli, tím víc se bál; 17 procent zvířat mělo strach z jiných psů, 15 procent z cizích lidí a 11 procent z neznámých situací.

O památné stromy v České republice není nouze. Jsou jich stovky. V počtu vedou bezkonkurenčně lípy, s velkým odstupem následují duby. Spodní příčky obsazují jehličnany a úplně poslední jsou ovocné stromy.

Čarověník je chomáčovitá nebo metlovitá odchylka v růstu na stromech a keřích. A čarověník je taky malý stromek, který krášlí zahradu. Ten je výsledkem dlouhé a pečlivé práce. Není jednoduché udržet nalezený shluk větví při životě a rozmnožit ho. U některých čarověníků se to nepovede vůbec.

Veterinární a chovatelskou poradnu pro vás otevíráme s veterinárním lékařem nebo odborníkem na chov domácích zvířat.

V jihlavské zoologické zahradě se samici hroznýše madagaskarského narodilo hned osm mláďat. Jsou od začátku od matky oddělená, a mají se čile k světu.

Po oživení nápadu na vybudování plavebního kanálu Dunaj–Odra–Labe přišla vláda na podzim ještě s jedním příspěvkem do vodohospodářské politiky státu. Ministerstvo zemědělství spolu s Ministerstvem životního prostředí přidaly 21 nových lokalit do takzvaného Generelu LAPV. „Je to seznam lokalit, které byly vytipovány jako vhodné pro výstavbu vodních nádrží v budoucnosti,“ vysvětluje Jan Beránek z Greenpeace International.

V lesích nedaleko obce Železná na Domažlicku se obnovují zaniklé tůně. V Českém lese jich má letos vzniknout 10. Tůně budou zadržovat v krajině vodu a stanou se útočištěm pro čolky a žáby.

Nepříznivé počasí a zdravotní potíže včelstev – to jsou dva faktory, kvůli kterým bude letos na podzim nedostatek českého medu. Podle českého svazu včelařů se o devadesát procent tuzemské produkce starají drobní chovatelé a u nich už s otázkou: kolik za med chcete? – často nepochodíte už dnes. Alespoň tak to vidí někteří včelaři na východě Čech.

Víc než sedm desítek let poskytuje stín návštěvníkům zahrádky hostince u Lidmanů v Machovské Lhotě na Náchodsku – a dnes se obrazně řečeno vyhřívá na výsluní ankety Strom roku. Letošní vítězství totiž poprvé náleží ovocnému stromu- jabloni renetě. 

Lesy jsou plné hub. Rostou hřiby hnědé, bedly, a také vynikající pýchavky, které se dají připravit dokonce na sladko.  Ale věděli jste, že v českých lesích můžete najít i světélkující houby? Třeba taková helmovka zefírová.

Horští pastevci začali z krkonošských luk nahánět ovce a další zvířata dolů do údolí. Stihnout to musí, než dorazí zima. Letos byla zvířata na loukách o měsíc déle než loni a to díky příznivému počasí a dostatku trávy. Na horské pastviny se vrátí znovu na jaře.

Lesníci z Jesenicka se letos museli obejít při sběru bukvic bez stromolezců. Práci jim znemožnil nedávný vichr, většina plodů při něm ze stromů spadla. A teď už se jim sběr finančně nevyplatí. Lesníci v té souvislosti shánějí posily. Několik zájemců jim už pomáhá.

Narůstající počet případů koronaviru ovlivňuje i sezónní zemědělce. Dotýká se i sadařů, kterým stále ještě neskončila sklizeň letošní úrody pozdních druhů ovoce – například jablek nebo hrušek. Podle předsedy České ovocnářské unie Martina Ludvíka se komplikace objevují u sadařů napříč celou Českou republikou.

Poslechněte si:01:05 – Objevy a události04:16 – Život mravenčích kolonií23:04 – Historie vědy: Antika je mrtvá27:15 – Soutěž o Knihu měsíce28:17 – Močály a uhlí, 3. část (repríza)

Jedním z mála míst, která zůstávají otevřená, jsou botanické zahrady. V těchto dnech plných zpráv o stoupajícím počtu lidí infikovaných koronavirem, tam můžete přijít na jiné myšlenky.

Deštivý podzim sice může turistu od procházky do přírody odradit, pokud se vypravíte do Českého ráje na Mladoboleslavsko, nebudete litovat.

Dnes vám v Safari Parku Dvůr Králové představíme ptačí líheň. Nachází se v pavilonu Ptačí svět, v prostoru, do kterého se návštěvník nikdy nepodívá. Přesto vás chce redaktorka Dana Voňková přesvědčit o tom, že i tam se odehrávají zázraky. A to pokaždé, když se ptačí rodiče nechtějí nebo nedokážou postarat o vylíhnutí svých potomků. 

Řeč bude především o tom, jak chtějí děti a studenti zalesnit planetu. A proč je podle organizace Plant For The Planet důležitá reforestace hlavně v rozvojových zemích.