Sto let od úmrtí jedné z největších pařížských umělkyň přelomu 19. a 20. století si připomínají ve Francii. Slavnou divu, herečku Saru Bernhardtovou proslavily i plakáty Alfonse Muchy. S ním se ostatně přátelila. Milovnice dramatických rolí se proslavila i jako politická aktivistka. V 17. pařížském obvodu, kam se stěhovala tehdejší smetánka, se usadila na konci 19. století a budila tam značný rozruch.

Český rozhlas slaví v těchto dnech 100 let své existence a slavnostní naladění má i dnešní Zápisník zahraničních zpravodajů. V éteru se poprvé objevil v roce 1955 a mít svoji reportáž v Zápisníku byla vždycky velká prestiž. Jak vypadalo natáčení dřív a jak dnes? A která reportáž se stala legendou?

Polské Podlasko je dodnes multikulturním krajem. Kromě Poláků katolíků v něm totiž žijí i pravoslavní, Litevci, Tataři nebo Bělorusové. A jejich tradice v regionu zůstávají, přestože se pomalu vylidňuje. Na jihu Podlaska před třemi sty lety vzniklo pravoslavné poutní místo, Grabarka. A dodnes je centrem pravoslavné církve v zemi. Na kopci uprostřed lesů vyrostly dva kostely, ženský klášter ale taky les křížů.

Vepřové se zelím je oblíbený pokrm i jinde na světě než v Česku, třeba i na dalekém Tchaj-wanu. Mají ho i v tamním Palácovém muzeu, exponáty tisíce let sbírali čínští císaři v zakázaném městě v Pekingu. V polovině minulého století je ale na Tchaj-wan přivezli po prohrané válce členové Kuomintangu. A i když exponáty vypadají k nakousnutí, vylámali byste si na nich zuby.

Francouzskému městu Annecy se přezdívá Benátky Alp. Protéká jím malebná řeka Thiou s průzračnou vodou a jeho dominantou je jezero, nad kterými se tyčí zasněžené vrcholky Savojských Alp. V centru města, nedaleko nádraží, najdete obchod, ve kterém se už přes 150 let prodávají sýry. Vede ho padesátník Pierre Gay, který obchod zdědil po tátovi a dědovi. Patří mezi nejlepší sýraře ve Francii.

O britské královské rodině toho víme možná víc, než bychom sami chtěli. Do popředí zájmu celého světa se dostala opět minulý týden, kdy byl v Londýně korunovaný král Karel III. Málokdo ale ví, že v Londýně žije několik dalších rodin, které se mohou pyšnit přívlastkem královské. Jsou to takzvaní perleťoví králové a královny, kteří dřív bývali v každé londýnské čtvrti.

Matúš Lašan a jeho žena Ania šli od dubna do listopadu loňského roku z Bulharska do Španělska přes hory Balkánu, Alpy i Pyreneje. „Nebylo to zadarmo,“ říká Matúš. A už teď dlouhou trasu postrádá.

S lokalitou Abúsír nedaleko Káhiry jsou čeští egyptologové spojeni už desítky let. V těchto týdnech na místě znovu pracuje expedice Českého egyptologického ústavu. Život archeologů se ale neomezuje jen na vykopávky v poušti za městem. O svou minulost i současnost prožitou přímo v ulicích dvacetimiliónové Káhiry se teď chtějí čeští egyptologové podělit s veřejností.

Generace francouzských dětí vyrostly na knížkách české spisovatelky Lídy Durdíkové. Její knihy vycházely v edici jménem Père Castor neboli „Táta Bobr“. Některé byly vydané jen francouzsky, jiné byly přeložené i do češtiny jako třeba „Skaf, tuleň“, „Zajíček Ušáček“ nebo „Žbluňk divoká kachna“. Tyto příběhy jsou ve Francii dodnes velmi oblíbené, mimo jiné i v České škole bez hranic v Paříži.

Pro jedny je posel zmizelých časů, pro druhé vizionář. Zastánce biofarmaření a ochrany životního prostředí vůbec, amatérský malíř, krajinář i historicky první člen královské rodiny, který vystudoval vysokou školu. Tím vším je britský král Karel III. Zhmotněním jeho představ o tom, jak by mělo vypadat ideální místo pro život je městečko Poundbury. Podle jeho představ vyrůstá v hrabství Dorset posledních třicet let.

České dobrovolnické organizace neúnavně pomáhají Ukrajincům v jejich obraně před ruskými útočníky. Ukrajinským jednotkám přivážejí zdravotnický materiál, přístroje a sanitky. Čeští a slovenští dobrovolníci z organizací Team4Ukraine a Cesta naděje života přitom sami dost riskují.

Projít se indickým chrámem, japonskou místností na čajové obřady nebo londýnským neoklasicistním pokojem. Nepotřebujete k tomu ani loď, ani letadlo a bude vám na to stačit několik minut. Přesně jako návštěvníkům Muzea umění ve Filadelfii, které už skoro celé století nabízí Američanům a dalším návštěvníkům právě tento zážitek, kompletní architektonické celky z různých kultur pod jednou střechou. Na tuhle výpravu kolem světa, nikoli za 80 dní, stačí 80 minut.

Jeden z „otců paddleboardingu u nás“ Honza Rott vypráví v nové Casablance o pádlování vestoje na mořských vlnách u pobřeží Fuerteventury, o sjíždění řek na Balkáně, v Jižní Americe a taky o skákání vodopádů na paddleboardu.

Po cestě z belgických Antverp do Gentu může hladového řidiče snadno zlákat obří totem s logem McDonaldu vykukující z lesíku u silnice, místo fastfoodu ale na místě najde svéráznou uměleckou galerii. Sedmdesátiletý Geert Verbeke už skoro čtyřicet let sbírá umělecké kousky, které laik na první dobrou nejspíše popíše výrazem „bizarní“. A umisťuje je do přírodního areálu, který tvoří lesík, jezírko a prostorné skleníky.

Pokud jste někdy viděli býčí arénu tedy koridu, jistě víte, že povrch, na kterém bojuje matador s býkem je žluté barvy, a vypadá jako písek nebo žlutá hlína. Většina býčích stadionů ale není pokrytá pískem, ale tzv. „alberem“. Albero je vápencový materiál, který se vytvořil už před pěti miliony let.

Budova rakouského parlamentu ve Vídni letos oslaví 140 let. Vznikla ještě za časů Rakouska-Uherska a už na konci 19. století byla svědky boje českých poslanců za rovnoprávnost v rámci monarchie. Posledních pět let procházel architektonický skvost, inspirovaný antickým Řeckem, rozsáhlou rekonstrukcí.

Region Trentino se podle deníku ItaliaOggi umístil na prvním místě v žebříčku nejvyšší kvality života v Itálii. Podařilo se to prý díky tamním přírodním krásám, ale také používání zelených technologií, ekologickému bydlení a recyklaci. Dokonce je v Trentinu i jedno zcela bezplastové lyžařské středisko, kam se můžete vypravit také v jarních měsících. To se turistům v Pejo Terme otevírají velkolepé horské turistické stezky.

Před rokem 1939 tvořili židé více než třetinu obyvatel polského Lublinu. Ve městě kvetla židovská kultura, vzdělanost, umění nebo třeba gastronomie. Druhá světová válka tyto tradice přervala. Židovské dědictví ale zcela nevymazala. To přežívá třeba i v pekárnách nebo domácnostech, například v podobě takzvaného cebularze.

Herečka a moderátorka Radia Wave Eliška Soukupová se vrátila ze svojí třetí návštěvy Malediv. Jak si vybrat správný ostrůvek a co se na něm dá celý měsíc dělat? Jak je to se sexem na cestách a jakou roli v něm mají kulturní rozdíly? A jak je možné, že jí destinace, která je prototypem luxusní plážové dovolené, změnila život?

Usměvavý, odvážný, okouzlující, přesně tak dnes Francouzi vzpomínají na herce Jeana-Paula Belmonda, který zemřel před dvěma lety. V Paříži nově najdete promenádu pojmenovanou po slavném herci. Je na jednom z nejromantičtějších míst Paříže, kde se fotí svatební katalogy, a kde Belmondo natáčel jeden ze svých filmů. Jeho novou promenádu v samotném srdci Paříže otevírali francouzské filmové hvězdy.

Historický kompas vykládaný ebenovým dřevem objevil na svých toulkách s kamarády na motorkách jižním Marokem Vladimír Kroc. Ocitli se ve starobylém ksaru pojmenovaném po kmeni Benhadu. Jeho obyvatelé už statovali v nejednom filmu.

Jen pár kilometrů severozápadně od centra belgického Bruselu se návštěvník ocitá ve středověké květinové pohádce. V zahradách hrádečku Grand-Bigard obehnaném hlubokým vodním příkopem právě kvete milion květin, z větší části tulipánů, ale i narcisů nebo hyacintů. Velkou výstavu květin zde majitelé pořádají každoročně už sedmnáct let. Pokaždé ale jen po dobu jednoho měsíce, kdy rostliny rozkvetou.

Bavorsko je na své pivo pyšné a vyváží ho do celého světa. Na nějaké větší experimenty si ale nepotrpí a dokonce má závazná pravidla, co se ještě může označit za pivo. V Mnichově tak vzniklo něco jako podsvětí a jeho pivovarníci doslova balancují na hraně zákona.

V Texasu odstartovala raketa Starship. První testovací let vesmírné lodi, do které americká vláda vkládá naději, že dopraví lidi na Mars, skončil po několika minutách výbuchem. Ale v plánu jsou další. Společnost SpaceX si tuto texaskou základnu v minulých letech vybudovala na území se vzácným ekosystémem, kde žije mnoho ohrožených živočišných druhů. Raketová základna tuto oblast na vždy změnila a mnoho tamních lidí proto rozhodně nepatří k příznivcům kosmických pokusů.

Letos dokončil etapové obeplutí Jižní a Severní Ameriky. Už dříve obeplul svět kolem dokola. Byl přepaden piráty, uvízl s lodí mezi arktickým ledem a s malou dcerkou doplul na pevninskou Antarktidu. S jednou ženou se během cest rozešel, s druhou se seznámil. Poslechněte si vyprávění Jiřího Denka v cestovatelské Casablance.

Málokdo nejspíš tuší, že skleněná těžítka s iluzí sněžení, vynalezli ve Vídni. Od roku 1900 je tam vyrábí rodina Perzy. Už čtvrtá generace se drží tradičních motivů, jako jsou kostely nebo vánoční stromky. Manufaktura získala věhlas od Spojených států po Japonsko. Dodnes si střeží tajný recept na svůj umělý sníh. Prý se snáší déle, než v těžítkách od konkurence.

Finsku se přezdívá „země tisíců jezer“. Má jich totiž téměř dvě stě tisíc často plných ostrůvků a obehnaných jehličnatými lesy. Není proto divu, že v létě k jezerům Finové rádi míří na dovolenou, odpočinout si v přírodě. Velmi si oblíbili třeba městečko Savonlinna.

Do Česka sice pomalu dorazilo jaro, ale v severních končinách Evropy je pořád ještě zima. Někdo by možná řekl „zima jako v psinci“. V arktické části Švédska tento výraz ovšem rozhodně nemá negativní nádech. Pro vůdce psích spřežení totiž platí: čím chladněji, tím lépe, mají to tak i švédští musheři.

Spojené státy nejsou zrovna Mekkou veřejné dopravy, města a krajina jsou naopak silně podřízené automobilové kultuře. Mezi průkopníky nových trendů patří například město New Orleans. Nedávno tam do systému veřejné dopravy zařadili také cyklistiku.

„Afrika mě uchvátila. Mám plán na několik let dopředu, co bych ještě chtěl vidět.“ Autor nové knihy Tři chlapi na safari vypráví zážitky ze svých šesti návštěv afrických národních parků a příběhy objevitelů tohoto kontinentu, které má rád.

Přesně před čtyřmi lety Francouzi skoro přišli o svou „Paní“, pařížskou katedrálu Notre-Dame. Při požáru se propadla část střechy a zřítila se jedna z věží. S plameny tehdy bojovalo na 400 hasičů, kterým se nakonec jednu z nejvýznamnějších francouzských památek podařilo zachránit. Katedrála by se po rekonstrukci měla otevřít koncem příštího roku. Už za dva měsíce bude mít premiéru velkolepé představení s názvem „Naše paní z kamene“.

Multifunkční monument Linnahall, dříve Palác kultury a sportu Vladimira Iljiče Lenina, stojí v estonském Tallinu od roku 1980, a už v době svého vzniku vyvolával rozporuplné reakce. Svrchu připomíná vesmírnou loď, která dosedla na pobřeží Baltského moře. Ale nutno říct, že ten koráb je už poněkud zchátralý. Linnahall je posledních třináct let zavřená a její majitel, tedy město, neví, co s ní. Pomalu se tak začíná mluvit i o demolici.

Proč jsou místní i turisté tak fascinovaní krásou sakurových květů? A slaví se tenhle svátek i u nás? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Některé obce na Slovensku bojují s vylidňováním, na Zaježovou se ale stojí pomyslná fronta. Má asi 200 obyvatel, leží mezi sopečnými vrchy poblíž Zvolena a láká hlavně lidi se vztahem k přírodě. Ve vesnici se daří přírodnímu stavitelství, řemeslům i ekologickému farmaření. Asi 60 obyvatel vytvořilo komunitu, která usiluje o šetrný a skromný život. O Zaježové slyšel na Slovensku kde kdo, nejčastěji v souvislost s letním festivalem plným bubnování, hudby, tance a meditací.

Židé slaví své týdenní svátky Pesach. Připomínají si je také dvě Egypťanky. Přesně tolik zůstalo dnes v zemi egyptských židů. Kdysi stotisícová komunita se stala obětí egyptsko-izraelských válek. Úřady židy vykreslovaly jako pátou kolonu a pronásledovaly je. Drtivá většina jich zemi opustila. Až zemřou poslední dvě židovské ženy, historie židů v Egyptě se uzavře.

Když se řekne auto z východního Německa, asi si vybavíme Trabant nebo Wartburg. S regionem jsou přitom spojené i ty nejznámější značky, vznikla v něm Audi anebo limuzíny od BMW, a Volkswagen tam vyrábí elektromobily. V Sasku je muzeum, které se snaží historický obraz napravit.

„Většina praštěných nápadů mi v životě vyšla. A nic by se nemělo odkládat.“ Tím se řídí úřednice a paddleboardistka Monika Klemšová. Má za sebou tisíce upádlovaných kilometrů i tři skandinávské expedice.

Preclíky, slané zakroucené pečivo jakoby ve tvaru srdce, začali péct mniši v klášterech ve Francii a Itálii už v 6. století. Používali je jako odměnu pro děti, které se učily modlitby. S evropskými osadníky se preclíky dostaly i za oceán do Ameriky. Nejstarší pekárnu preclíků ve Spojených státech najdete v pensylvánském městě Lititz.

Výroba papelónu ve Venezuele často sahá až do 19. století. Za vlády socialistického vůdce Nicoláse Madura je o toto sladidlo po letech stagnace opět velký zájem. V zemi totiž existují kapitalistické zóny, kde vznikají nové, luxusní restaurace. A jejich majitelé z papelónu připravují tradiční letní nápoj zvaný Papelón con Limón. Za drinkem je ale tvrdá dřina.

Španělskými ulicemi se line nejen vůně kvetoucích stromů a keřů. Ve vzduchu jsou cítit i svíčky a velikonoční kadidla. Semana Santa, tedy svatý týden, se naplno rozjíždí a města zaplaví dlouhé velikonoční procesí.

Česká vědkyně Zdenka Sokolíčková žila s rodinou dva roky na Špicberkách, kde prováděla akademický výzkum. Na norské souostroví v Severním ledovém oceánu se po intenzivních zážitcích dál vrací.

Okcitánština, korsičtina, baskičtina, franko-provensálština nebo třeba alsaština. Francie má 75 regionálních jazyků. Zaměříme se na jeden z nich, a sice na bretonštinu, kterou na západě Francie mluví přes 200 tisíc lidí. Naučit se ji můžete ve specializovaných školách jménem Diwan nebo v kulturních střediscích.

Málokteré jídlo je na Blízkém východě tak všudypřítomné jako falafel. Levný pouliční pokrm v placce chleba si dáte stejně tak v Sýrii a Libanonu, jako třeba v Egyptě nebo Izraeli. Skoro bez rozdílu. Tedy až na jednu výjimku. Aspoň to tvrdí náš blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček. Konečně prý totiž našel ten úplně nejlepší falafel na světě.

Německý přístav Brémy už několik let hostí festival české tvorby. Pořadatelé chtějí místnímu publiku ukázat všechny formy umělecké tvorby. Do hanzovního města tak přijíždí nejen malíři nebo filmaři, ale i divadelníci a spisovatelé.

Bretaň dlouhodobě patří mezi francouzské regiony s největší konzumací alkoholu. Tamní obyvatelé si nacházejí stále častěji cestu k pivu, které má v této části Francie dlouhodobou tradici. První pivovar v Bretani vznikl už na začátku 17. století a založil ho Ir. V posledních letech se daří hlavně malým pivovarům. Jedna pivotéka je u bretaňského města Saint-Brieuc.

Zuzana Bartáková žila dva roky v Peru a pravidelně se vrací zpět. Letos tam během divokých protivládních protestů cestovala 3 měsíce těhotná. Svoje zážitky z džungle, And i měst bude vypráví v novém díle Casablanky.

Lidé ve městě jim láskyplně říkají Ding Ding a řada z nich ještě pamatuje britské kolonizátory. Řeč je o legendárních, patrových tramvajích, které brázdí ulice Hongkongu už skoro 120 let. Jenže se změnou politických poměrů v Hongkongu čím dál tím více lidí věří, že tenhle symbol britské koruny dříve nebo později z ulic zmizí.

V belgickém městečku Doel by se mohly natáčet hororové filmy, je totiž skoro liduprázdné. Kvůli plánům na rozšíření antverpského přístavu se z města před lety musely vystěhovat stovky lidí. Zůstává posledních zhruba pětadvacet obyvatel, část z nich bojuje za záchranu města. Domy se zatlučenými dveřmi i okny zatím postupně chátrají.

Stále objíždí noční kluby, kde vtipkuje, hraje na kytaru a satiricky komentuje sociální a politickou situaci ve Venezuele. V zemi, kde vládne diktátor Nicolás Maduro. Komik Ricardo del Bufalo ale říká, že se za mikrofonem stále více hlídá. Mohl by totiž říci něco proti Madurovi a na dlouhá léta skončit ve vězení.

Emoční chaos prožívá zkušený cestovatel, tlumočník z perštiny a také výtvarník Vladimír Váchal po nedávném návratu z Iráku. Není to jeho první cesta do válkou zničeného státu, ale žádná země na něj ještě nikdy nepůsobila tak neutěšeně.

Není moc příležitostí a možností, jak se dostat do Elysejského paláce. Agenda francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je totiž hodně nabitá. Navíc každý týden přijímá několik státních návštěv. Co se ale stane, když se něco rozbije a je třeba to spravit? Nutné opravy si navíc žádají i některé historické místnosti. Naše spolupracovnice ve Francii, Marie Sýkorová, vystopovala jednu z restaurátorek, která právě takové opravy v Elysejském paláci provádí.

Název městečka Höganäs na jihovýchodě Švédska se dá volně přeložit jako „ohrnutý nos“. Ten najdete na lahvích tamního pivovaru. A nad vybavením pivovaru neohrnou nos ani milovníci techniky.

Před rokem přes město Vinnycja na středozápadě Ukrajiny prchaly tisíce lidí. Ze strachu, kam až ruské útoky můžou zasáhnout, odešli i někteří místní. 14. července do centra Vinnycje dopadly ruské rakety. Zabily asi třicet lidí, včetně čtyřleté Lízy. Dalších větších úderů bylo město zatím uchráněné. Lidé, kteří z něj utekli, se postupně vrátili a nový domov v něm našlo i přibližně 40 tisíc běženců z východu Ukrajiny. Chuť poznat město, ve kterém žijí, lidem válka nevzala.

Neochutnat palačinky na cestě do Bretaně by byl podobný hřích jako vynechat pizzu v Itálii, halušky na Slovensku nebo bigos v Polsku. Prostě to nejde. Palačinky mají v Bretani tradici už od 16. století a používají tam pro ně hned dva pojmy. Jednak slovo „galette“, tedy slané palačinky, které se vyrábějí z pohankové mouky, soli a vody a pak termín „crêpe“, což jsou sladké palačinky s vejcem, moukou a mlékem. V hlavním městě Bretaně v Rennes najdete desítky palačinkáren.

Nedaleko Atlanty na jihovýchodě Spojených států leží město, které se proslavilo tím, že hlavním dopravním prostředkem se tam stal golfový vozík. Na rozdíl od takových míst na Floridě přitom nejde o komunitu penzistů, ale o jinak běžné americké město všech generací. Jmenuje se Peachtree City a ve znaku má podle názvu broskev a kromě ní právě i golfový vozík. Na tuto dopravní kulturu láká jak nové obyvatele, tak návštěvníky.

Pacific Crest Trail ze severu na jih nebyl zadarmo. Hikerka Aneta Vachová vypráví o samotě, přírodě, zranění na cestě i hledání vlastního tempa a komfortu dlouhé chůze.

Norimberk si z nacistických časů odnesl složité dědictví. Město sice před nástupem Hitlera bylo poměrně levicové, jeho strana si ho ale i tak vybrala jako kulisu pro megalomanské akce. Je tam i komplex budov, které sjezd nacistů kdysi hostily.

Od roku 2017 působil Viktor Daněk zhruba rok jako zpravodaj Českého rozhlasu v Polsku, odkud zamířil na post do Bruselu. Našim posluchačům podrobně vysvětloval nejen dění v evropských institucích. Stihnul při tom natáčet i zajímavé reportáže. Na konci ledna Viktor ukončil své působení na postu zahraničního zpravodaje, a teď bude pokrývat domácí politické zpravodajství. Za jeho zkušeností zahraničního zpravodaje se ohlížíme ve speciálním Zápisníku zahraničních zpravodajů.

Za posledních pár týdnů se americkým městem New Orleans prohnalo nejméně osmdesát karnevalových průvodů. Kromě alegorických vozů tažených traktory v nich pochodují stovky mažoretek a mladých muzikantů. Být v takové dechové pochodové kapele a hrát tradiční Mardi Gras písně je snem mnoha dětí.

Vodák a cestovatel Milan Pachlopník si zamiloval severozápadní teritoria Kanady a arktickou tundru. Nejpřirozenější způsob pohybu v této krajině je po řekách. Strávil tam během minulých dvou dekád už tři a půl roku čistého času.

Ukrajinské město Černihiv leží nedaleko hranic s Běloruskem a kdysi to bylo jedno z důležitých duchovních center Kyjevské Rusi. Na začátku loňské ruské invaze na Ukrajinu se tam odehrávaly tuhé boje. Jako už mnohokrát v minulosti hledali lidé záchranu a bezpečí v labyrintu podzemních klášterních chodeb, které vyhloubili mniši před devíti sty lety.

Tanec, hudba a kostýmy, nic z toho nechybí na tradičním pařížském karnevalu. Francouzské hlavní město má za sebou už 26. ročník. Jeho kořeny ale sahají až do 16. století. Tématem letošního průvodu byl „rostlinný svět pod hvězdami“. Volba kostýmu ale byla dobrovolná, a tak každý mohl přijít v libovolném převleku.

Parta deseti Čechů se navlékla do zeleného oblečení, do kapes v neprůstřelných vestách si zastrkali, snad kromě zásobníků, všechno možné bojové vybavení, nasadili helmy a vyrazili na skoro 30 hodin dlouhou cestu na jih Ukrajiny. Patří do skupiny team4ukraine a vezli do Chersonu sanitku plus další zdravotnický materiál. Dohromady vypadají jako jednotka a člověk by řekl, že si hrají na vojáky. Je mezi nimi i instalatér z Břeclavi s přezdívkou Mojcek.

Pokud vlastníte diamantový prsten nebo náhrdelník, je velká pravděpodobnost, že vaše drahé kameny byly zpracované v belgických Antverpách. Tamní diamantovou čtvrtí totiž projde zhruba polovina všech broušených diamantů na světě. Sídlí tam stovky společností, které se věnují broušení, leštění i obchodu s drahými kameny. Dílnu zde má i sedmdesátiletý Pieter Bombeke, který brousí a leští diamanty už přes padesát let.

Pro Francii to byl neuvěřitelně šlechetný dar. Měl ale své podmínky. Když totiž v roce 1922 odkázala baronka de Rothschildová svůj ohromný palác do správy země, musela se Francie zavázat, že podpoří umělce a jejich tvorbu. A navíc stát teď musí pečovat i o jednu unikátní místnost, která v celé Paříži nemá obdoby. Najít se tam dá je i jedna česká stopa.

Do prestižního Barrel clubu „La Tenada De Valduero“ patří namátkou peruánský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa, kytarista a zpěvák Mark Knopfler, španělský pěvec a dirigent Placido Domingo nebo portugalský fotbalista Cristiano Ronaldo. Ve vinařství Valduero si zakládají na tom, že se na degustaci nebo exkurzi musíte dlouho dopředu objednávat.

Je to světoznámý symbol svobody pohybu, ale zároveň i naprosté americké závislosti na automobilech. Slavná Silnice 66, tedy v originále Route 66, pomohla americkou automobilovou kulturu stvořit, a pak se sama stala její obětí. Dodnes je to patrné na mnoha místech, kterými tato legendární spojnice mezi Chicagem a Los Angeles vedla. A to přesto, že díky nadšencům a obdivovatelům zažívá částečnou renesanci. Třeba díky deseti muzeím Route 66, které podél původní trasy vznikly.

I Pákistánci mají smysl pro humor. A jaký! Jak zdolat Japonsko na kole, ale jet pouze z kopce? Když máte dlouhou slackline, můžou přijít trable nejenom s rovnováhou, ale i se zloději a policií… 10. února se konal narozeninový večer cestovatelského podcastu Casablanca a nabídl přehlídku vypečených cestovatelských zážitků.

O Nizozemsku se říká, že je zemí větrných mlýnů. Velká koncentrace těchto důmyslných staveb je ale od nás mnohem blíž, než na západě Evropy. V krajině kolem polské Poznaně je dodnes rozesetých 335 větrných mlýnů. Na konci 18. století jich v regionu zvaném Velkopolsko bylo přes 14 tisíc. Nejvíc pohromadě jich stojí v muzeu mlynářství v městečku Osieczna přibližně na polovině cesty mezi Vratislaví a Poznaní.

Do slovenského národního parku Muráňská planina jezdí turisté za panenskou přírodou, podívat se na prastaré plemeno huculských koní nebo nakrmit hlodavce na místním syslovišti. Je téměř povinností se po cestě zastavit v obci Muráň a ochutnat tamní buchty. V 60. letech je začala péct místní hospodyně, postupně získaly věhlas po celém Slovensku. Jinde je neseženete. Za pravými Muráňskými buchtami se musíte vypravit do místa původu.

Bude to rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Největší počet běženců přijalo sousední Polsko. Město Přemyšl ležící nedaleko hranic s Ukrajinou se ze dne na den stalo velkou přijímací stanicí pro ukrajinské uprchlíky. Přemyšl kdysi ležela na území Rakouska-Uherska. Město s pevností má nejen bohatou vojenskou, ale i průmyslovou historii. Vzkvétala tam výroba dýmek a také zvonů. Jejich muzeum je hodinové věži v centru města.

Nakoupit si, najíst se, potkat sousedy a nechat si číst budoucnost, vše je možné stihnout za jediný večer na jediném místě. Na jednom z nočních trhů v tchajwanské metropoli Tchaj-pej. Tržiště znají také dvě české sinoložky Markéta Záhumenská a Simona Fantová.

V Česku je na to ještě brzo. Jsou ale země, kde už pár týdnů zastřihávají i sázejí stromy, a to například oblasti kolem Valencie u Středozemního moře, nebo jihošpanělská Andalusie. Právě tam, nedaleko Sevilly, sídlí manželský pár zahradníků a ti vysvětlují, proč mají v zimním období tolik práce.

Životní náklady stále rostou a mnozí lidé tak hledají různé náhradní způsoby bydlení. Třeba v zahrádkářské kolonii. To platí nejen u nás, ale například i ve Velké Británii. Tam mají navíc i jednu zajímavou alternativu: loď na říčním kanále. Podle odhadů by lidé žijící na vodě dali dohromady jedno slušné městečko. Je jich asi 15 tisíc a jejich počet stále roste. Pro mnohé se stala loď způsobem života.

Víc než sto let byla tahle část jihozápadní Floridy obřím rančem. V posledních letech tam na revitalizovaném území vznikla přírodní rezervace a na zbytku roste město, které se teď stalo mezi Američany hitem. Za ceny, o kterých si třeba v Praze můžeme nechat jen zdát, se tam dá totiž pořídit bydlení velmi odolné vůči hurikánům. Loni při jednom z nejničivějších v měřené historii ve městě Babcock Ranch ani jednou nevypadla elektřina a škody byly minimální.

V Keni se pěstováním kávy a jejím zpracováním živí asi 800 tisíc lidí. Většinou jsou to obyvatelé hornatých venkovských oblastí, kde je o pár stupňů méně, než v údolí. Právě tam se totiž kávě daří. Kávovník arabský, který je v Keni doma, plodí jen při teplotách od 17 do 25 stupňů. Mezi farmáři, kteří péči o stovky kávovníků zasvětili život, je i ten jménem Joseph v oblasti Kaliluni.

Kdybyste se ve skotském Edinburghu zeptali na příběh skyteriéra Bobbyho, nenašel by se asi nikdo, kdo by ho neznal. Byť je to příběh starý bezmála 200 let, ve skotské metropoli je stále dobře znám. A nejen tam. Život psího hrdiny byl námětem několika knih a stal se inspirací pro dva filmy.

Do historického městečka Ronda se turisté jezdí především kochat. Ať už výhledy na okolní andaluskou krajinu nebo hlubokým kaňonem El Tajo, přes který se klene sto dvacet metrů vysoký Puente Nuevo, tedy Nový most. Tento název nese už 230 let, ale oprávněně, v Rondě mají už jen starší mosty, Puento Viejo a Puento Arábe. Ronda je známá také jako kolébka býčích zápasů. Před světoznámou býčí arénou Plaza de Toros z roku 1785 stojí stánek s koženými náramky.

Metaná je lidová hra provozovaná zejména v Alpách. První písemná zmínka pochází už z konce 12. století. V západním Rakousku je stále živou tradicí. Před zhruba sto lety se z ní stal organizovaný sport a hraje se na všech kontinentech. Své příznivce má i v Česku. Na první pohled metaná připomíná známější curling, nebo francouzský pétanque. Nedaleko rakouského Zell am See se skupina známých jednou do roka schází k přátelské hře.

Ivo Fikrle a Jakub Šolc alias Fiki a Kuboj společně „vytunili“ pyrenejskou trasu Haute Randonnée Pyrénéenne a stvořili svou vlastní „HRP Ultimate Crown“ s odbočkami na exponované hřebenovky a 3 nejvyšší vrcholy.

Když chcete upéct nejlepší bagetu v Paříži, tak musíte důsledně dbát na detaily. Třeba na počasí. I podle toho se totiž francouzští pekaři rozhodují, jak dlouho těsto nechají v troubě. Dělá to tak alespoň francouzský pekař Damien Dedun. Jeho bageta uspěla v soutěži a je nejlepší v Paříži.

Krkonošská příroda je nádherná. Když ale návštěvníka hor zastihne chumelenice nebo vytrvalý liják, není to právě ideální chvíle k obdivování krás krkonošských lesů. I za krajně nepříznivého počasí se ale dá s divokou přírodou Krkonoš seznámit na bývalém šlechtickém statku ve vsi Bukowiec na polské straně hor. Mají tam expozici s názvem Tajemný les.

Když je na budově nápis bazén, asi každý by čekal, že tam bazén skutečně je a může si jít zaplavat. To ale neplatí ve Francii. Tady v bazénu můžete obdivovat skvosty výtvarného umění. V severofrancouzském městě Roubaix totiž vytvořili městské muzeum v bývalé budově městských lázní.

Třítisícová sedla „Nebeských hor“, tedy kyrgyzského Ťan-šanu, a prašná step Kazachstánu. To vše zvládla cyklocestovatelská rodina Zigáčkových z východních Čech. Nový díl podcastu Casablanca je tak o rodinném cestování a Střední Asii.

Pes je nejlepším přítelem člověka, říká se. A to už hezkých pár tisíc let. V poslední době jsme si zvykli, že není nic neobvyklého brát psa do restaurace, kavárny a dokonce i do kina, kde může slušně vychovaný pes, sledovat film spolu se svým pánem. Může ale pes do kostela? Do drtivé většiny našich katolických svatostánků by psa nejspíš nepustili. Ve Velké Británii do řady anglikánských kostelů mají psi vstup povolen a jsou tam dokonce vítáni.

Plyšák, panenka, stavebnice, autíčko nebo vláček, vzpomenete si na vaši oblíbenou hračku z dětství? Některé z nich nechybí na fotografiích v rodinných albech, předáváme je našim dětem, vnukům, vnučkám a pomatujeme si na ně celý život. S některými postavičkami vyrůstaly celé generace. V Česku je to třeba krteček. Ve Francii zase děti vyrůstají s žirafou Sophie. Najdete ji i v muzeu hraček na předměstí Paříže.

Historický region Gemer na jihovýchodě Slovenska byl po staletí křižovatkou slovenské, maďarské, židovské a německé kultury. Dřív bohatá hornická oblast o svůj věhlas postupně přišla. Teď láká návštěvníky znovu na magickou kombinaci divoké přírody, průmyslových a středověkých památek. Kouzlo Gemeru můžete podle průvodce Petra nejlépe poznat prohlídkou gotických kostelů vyzdobených italskými freskami ze 14. století. Je jich celkem 12 a společně tvoří takzvanou Gotickou cestu.

Ukrajina prožívá nejtěžší období ve své novodobé historii. Ruská agrese ale zdaleka nekončí. Prakticky celý minulý rok odtamtud přinášel reportáže náš zpravodaj Martin Dorazín, který se tento týden na Ukrajinu vrátil a podělil se o své zážitky.

Patří k nejstarším skokanským můstkům ve Spojených státech, v době svého vzniku byl v Americe unikátem a zřejmě i nejvyšší stavbou tohoto druhu na světě. Konaly se na něm velké národní závody i olympijské kvalifikace amerických skokanů. V provozu byl půl století, do roku 1988. Teď je hlavně turistickou atrakcí a historickou památkou státu New Hampshire na americkém severovýchodě.

Ošetřovatel David Vala z pražské ZOO vypráví o svých zkušenostech z Austrálie a projektech zoologické zahrady na záchranu fauny u „protinožců“.

Málokde na světě můžete tak svobodně a bezpečně kempovat jako v Ománu. Tvrdí to vyznavači offroadové turistiky a kempinku v přírodě. Nejvýchodnější země arabského světa je málo zalidněná. Na rozloze čtyř Českých republik žije jen necelých 5 miliónů lidí. Stále více Evropanů si na místě půjčuje terénní auta se stanem na střeše. A v zimě je na takovou výpravu počasí v Ománu ideální.

Kdysi stačilo pro tmavě modré borůvky jalovce vyběhnout do lesů Bílých Karpat a výroba borovičky mohla začít. Už za první republiky ale slovenská příroda nestíhala pokrývat spotřebu. Dodnes se tak základní surovina pro národní nápoj na Slovensko dováží z Balkánu nebo Itálie. Umění zkvasit borůvky, které jsou ve skutečnosti malými suchými šiškami, je dodnes chráněným tajemstvím.

Vašek Šeferna procestoval Indii, Keňu, Austrálii nebo třeba Botswanu. Kde se mu líbilo nejvíc? Co vše je potřeba před cestou zařídit? Jak se právník Národního zemědělského muzea může stát majitelem cestovní kanceláře? Jak se plánují dobrodružné zájezdy? Další zajímavé rozhovory najdete na webu Rádia Junior.

Pokud jste někdy darovali nebo dostali kytici, možná vás napadlo, odkud asi tak může být. Zvlášť, pokud to bylo uprostřed zimy. Barevné kvetoucí potěšení pravděpodobně pocházelo z jedné z desítek květinových farem v Jižní Americe nebo Africe. Například z Keni k nám do Evropy celoročně míří tisíce růží. Některé z takových farem získaly licenci fairtrade.

Na souostroví Ťin-men se přirozeně téměř nevyskytuje železo, přesto se ale v tomto tchajwanském okresu už desetiletí daří výrobě ocelových nožů a sekáčků. Jak je to možné? Vyrábějí je totiž z bomb, které na ostrovy vystřelila Čínská lidová republika. Obyvatel Ťin menu, Maestro Wu už ve své továrně vyrábí nože z čínských pum přes 50 let.

1700 kilometrů přes celý Himálaj. Zhruba 240 000 metrů (!) převýšení. To je nepálský Great Himalaya Trail. Dosud ho zdolala jen stovka lidí. Jako první z Česka se mezi ně zařadila přírodovědkyně a cestovatelka Pavlína Adam. Navíc to bylo během monzunů a v čistě ženském týmu, což se dosud nikomu nepoštěstilo.

Francouzi si od sladkého pečiva neodpočinou ani po Vánocích. Sotva z tamních stolů zmizí vánoční polena, tedy rolády, které připomínají kus dřeva, tak už se na nich objevují další laskominy. V těchto dnech si Francouzi pochutnávají na tříkrálovém koláči, který připomíná příchod Kašpara, Melichara a Baltazara za Ježíškem do Betléma. Zatímco si francouzští zákazníci užívají, pekaři mají napilno, třeba i v pekárně na okraji Paříže.

Uplynulý rok byl v cestovatelském a outdoorovém magazínu Radia Wave plný skvělých hostů a příběhů. Vybíráme desítku z nich jako ohlédnutí. Mezi nimi prvovýstup v Himálajích, nezávislé cestování autostopem, na koloběžce, v rodinném obytňáku, desetitisíce kilometrů pěšky v horách a další zážitky.

Německé Vánoce mají letos úplně jinou atmosféru než v posledních dvou letech. To u našich sousedů platila tvrdá pandemická opatření a mnoho měst kvůli nim úplně zrušilo vánoční trhy. Teprve letos se rozjely naplno a vrátily se i do Norimberku, kde mají staletou tradici.