Otec Jany Krutilové z Brna se stal po druhé světové válce vojenským pilotem, posléze dispečerem na letišti. Osudného 21. srpna 1968 odmítl přistání okupačních vojsk. Svůj postoj odnesl propuštěním z práce, důsledky pocítily i děti. Sama Jana Krutilová nemohla po maturitě studovat na vysněné filozofické fakultě. Až mnoho let po Sametové revoluci se dozvěděla některé podrobnosti z vojenské kariéry svého otce. Třeba to, že se jako pilot dostal také do dějiště Korejské války.

Antonín Konečný z Veselí nad Moravou je pokračovatelem starého sedláckého rodu. Podobně jako jeho rodičům se mu podařilo hospodařit i za minulého režimu. Ten to sice nezakazoval, ale značně komplikoval. Nedovolil například to, aby si Antonín Konečný oficiálně koupil potřebné zemědělské stroje. Bezstarostné časy ale pak nepřinesla ani Sametová revoluce. Například v červenci 1997 zasáhly část Veselí nad Moravou ničivé povodně.

Jaroslav Hrbáč se narodil v Hrubé Vrbce do muzikantské rodiny. I jeho samého folklór provázel celý život. Vystupoval s CM Slávka Volavého i se souborem Olšava. Jeho pěvecké umění mu dokonce umožnilo podívat se za hranice v době, kdy vyjet například do Rakouska nebo Nizozemska bylo velkou vzácností. Jedním ze zlomových bodů v jeho životě pro něj byla okupace Československa v roce 1968. Na protest vystoupil z KSČ, pročež mu byl až do 80. let znemožněn jakýkoliv karierní postup.

Spisovatel a dlouholetý pedagog JAMU Pavel Švanda sice přišel na svět ve Znojmě, jeho rodina ale po Mnichovu přesídlila do Brna. Tam jako osmiletý chlapec zažil bombardování města v listopadu 1944. V jeho paměti nadlouho utkvěl pohled na poničené město. Závěr války Švandu zastihl v Bukovince u Křtin. Vzpomínky na všechny události zůstaly živé i desítky let po skončení válečného konfliktu. Přesto si Švanda myslí, že se na něm nijak dlouhodobě negativně nepodepsaly.

Brněnská rodačka Dagmar Halasová pracovala jako kustodka Moravské galerie, podepsaná je pod desítkami vlastních knih i překladů z oblasti beletrie, dějin umění a náboženské literatury. Jejím životním dílem je překlad Jeruzalémské bible, léta ji z francouzštiny do češtiny tajně převáděla spolu se svým manželem, synem básníka Františka Halase a porevolučním českým velvyslancem u Svatého stolce v Římě.

Architekt a dlouholetý pedagog brněnského VUT Jaroslav Drápal celý život řešil dilema, zda se věnovat praktické architektuře, nebo o ní přednášet studentům. Žák Bohuslava Fuchse a Bedřicha Rozehnala nakonec zvládl oboje, ačkoliv to kvůli svým postojům neměl po srpnu 1968 jednoduché. Navíc nikdy nevstoupil do komunistické strany. Po Sametové revoluci spolu s manželkou založil architektonickou kancelář, dál ale učil na vysoké škole, a to i dlouho po osmdesátce.

Jan Pořízek strávil dětství a mládí ve vesnici Vavřinec v Moravském krasu. Má spoustu krásných vzpomínek, ale zažil i šikanu kvůli svému náboženskému přesvědčení. Nakonec nemohl ani studovat vysněné gymnázium. Absolvoval nicméně jinou střední školu a s odstupem několika let i stavební fakultu. Až do Sametové revoluce ovšem zastával jen hůře placenou práci. Až po roce 1989 pracoval jako vedoucí stavebního úřadu v Blansku a později jako středoškolský pedagog.

Zora Zemene se narodila do smíšené česko-slovenské rodiny poblíž Žiliny. Jako dítě tam potkala Tomáše Garrigue Masaryka i jeho nástupce Edvarda Beneše. Po válce vystudovala žurnalistiku v Praze, záhy poté zakotvila spolu s manželem natrvalo v Brně. Tam vystřídala postupně vícero novinářských pracovních pozic – v Lidových novinách, v univerzitním časopise Universitas i ve stranickém tisku Rovnost. Před svým odchodem do důchodu pracovala několik let i v brněnském rozhlase.

Štěpán Böhm strávil dětství v Tasovicích na Znojemsku. Jako dítě ze smíšené rodiny velmi citlivě vnímal vztahy mezi Čechy a Němci během druhé světové války i během poválečného odsunu německy mluvících obyvatel z pohraničí. Coby sedmiletý byl svědkem znásilnění maminky sovětskými vojáky a na vlastní oči viděl i vraždu svého dědečka, kterého zastřelili příslušníci takzvaných revolučních gard.

Jaroslav Smutný byl profesí projektant, hlavně ale slavný muzikant, zpěvák, skladatel a sběratel lidových písní. Spolu s manželkou založil a vedl řadu folklórních souborů a zapsal více než tři tisíce lidových písniček. K hudbě přimkl v Jihlavě a v Brně, většinu života ale prožil ve Veselí nad Moravou. Po srpnu 1968 vystoupil z komunistické strany a nahlas odsoudil srpnovou okupaci, za což trpěla celá rodina.

Brněnský rodák Miloš Roman Slonek se v létě 1968 vydal na prázdninovou cestu po Rakousku a Švýcarsku. Tam ho v srpnu zastihla zpráva o okupaci Československa, do kterého se až do Sametové revoluce nevrátil. Většinu života strávil v Kanadě, kde měl mimo jiné obchod s lyžařskými potřebami. V roce 2001 se po rozvodu vrátil na rodnou Moravu.

Alena Hudcová se narodila na Silvestra roku 1941 v Brně, záhy se ale spolu s rodiči přestěhovala do rodinného domu ve Veverské Bítýšce. Tam tak prožila konec války, kterou spolu s dalšími obyvateli městečka strávila v podzemním úkrytu za Bítýškou. Celá rodina přečkala přechod fronty bez větší újmy, přesto Hudcová na válečná léta nevzpomíná ráda. I po desítkách let se jí vybavuje úzkost, kterou kdysi jako malé děvčátko cítila.

Miroslav Klepáček vyrůstal v Křižánkách na Vysočině, později žil v Brně. Tam se jako čerstvě dospělý zapojil do disentu – účastnil se bytových seminářů i demonstrací a vydával samizdatovou literaturu, z velké části křesťanskou. Vzniku literatury, kterou režim oficiálně nedovolil vydávat, pomohl i cyklostyl od Dominika Duky. Po roce 1989 se stal Klepáček redaktorem Lidové demokracie, záhy založil nakladatelství Sursum.

Natalia Chutorská je původem ruská lékařka, která žije od roku 2016 v Česku. Když v únoru 2022 Rusko vpadlo na Ukrajinu, byla to pro ni velká rána. Pro agresi a její schvalovatele nemá pochopení, i když kvůli svému postoji ztratila některé přátele. Je vděčná za to, že ji a její rodinu nikdo v Česku neodsuzuje kvůli původu. Nadšená je i z toho, jak uctivě se lidé na Moravě chovají k vlastní historii. Komplimenty nešetří ani na adresu českého zdravotnictví.

Zdeňka Kristová, rodačka z Říčan u Brna, výtvarnice, folkloristka a manželka Jana Miroslava Krista, absolvovala Střední školu uměleckých řemesel v Brně a po krátké praxi pak strávila ještě rok na studiích v Moskvě. Tehdy už byla čerstvou členkou KSČ. Jenže přišel srpen 1968, okupace a následné čistky v řadách komunistické strany. Tu musela i s manželem opustit a následně se vypořádat s četnými profesními ústrky. Celá rodina tak musela žít velmi skromně, nikdy ale nelitovali.

Brněnská rodačka Světluše Košíčková se po vzoru své maminky rozhodla stát farářkou. Duchovní cesta ale v době vlády totalitního režimu rozhodně nebyla jednoduchá. Navíc se spolu s manželem zapojila také do rozmnožování ilegálních náboženských tiskovin. Jako farářka působila Košíčková postupně na několika místech – ve Žďáru nad Sázavou, v Prostějově i v Brně. Všechny aktivity a všechny etapy svého života vždy považovala za stejně smysluplné.

Roman Frait z Brna se v patnácti letech rozhodl, že uteče z totalitního Československa. Měl namířeno přes Polsko a Německo do Ameriky, skončil ale v Sovětském svazu.

Anna Macková prožila dětství prakticky bez jednoho z rodičů. Když jí byly čtyři měsíce, její otec byl zatčen za protistátní činnost a odsouzen na 22 let. Přestože trpěl on i celá rodina, Anna Macková vzpomíná na své dětství jako na hezké období.

Brněnský architekt Mojmír Kyselka byl v mládí příznivcem levice. Z náklonnosti ho postupně vyléčilo poúnorové dění v Československu a hlavně návštěva Sovětského svazu.

Antonín Lagryn strávil část dětství kočováním po republice, patří totiž k Sintům, německým kočujícím Romům. Po zákazu kočování žil s otcem v Brně a po letech nastoupil poprvé na delší dobu do školy. Rozdíl a náskok svých vrstevníků se ale nepovedlo vyrovnat. Nakonec absolvoval pět tříd zvláštní školy a kvůli výchovným problémům skončil i v nápravném zařízení pro mladistvé. Čas ale přece jen všechno srovnal. Po roce 1990 se zapojil do připomínání obětí romského holokaustu.

Zdražení vodného a stočného v některých městech, zastropování cen energií i několik dopravních novinek. Nejen to přinese rok 2023. A my se proto podíváme na to, co bychom od něj mohli očekávat.

Zdeněk Hrubý, Milan Blažek, Bedřich Stigler a Dušan Vaněk z Břeclavi s úsměvem vzpomínají na 17. prosinec 1989. V porevoluční euforii se tehdy na česko-rakouské hranici konalo setkání lidí žijících na obou stranách bortící se železné opony. Orgány obou států nakonec musely přivřít oči nad zřejmě největším ilegálním přechodem hranic v historii. Nadšení tehdejších účastníků akce pochopí jen ti, kteří pamatují, jak to do roku 1989 na hranicích s Rakouskem vypadalo.

Brněnský architekt a historik umění Boleslav Písařík se narodil v Anglii. Jeho britská matka za války zahynula při jednom z německých náletů a otec se vrátil i s mladým Boleslavem na Moravu, tedy do protektorátu. Štěstí se jim ale vyhýbalo i tady. Boleslav byl totálně nasazený a otec zahynul v koncentračním táboře. Později se Boleslav Písařík coby architekt podílel na stavbě brněnského Janáčkova divadla a byl i u některých velkomoravských archeologických vykopávek.

Marie Susedková z Rozstání na Prostějovsku strávila v 50. letech dva roky za mřížemi kvůli tomu, že pomáhala protikomunistickému odboji. Paradoxně vůbec netušila, že je v kontaktu s aktivními bojovníky proti režimu. V době uvěznění jí bylo pouhých dvacet let, navzdory tomu byla brutálně vyslýchána. Za statečnost dostala v roce 2022 Cenu Paměti národa.

Brněnská novinářka Jana Soukupová se stala v listopadu 1989 jedním z klíčových aktérů revoluce v Brně. Mimo jiné moderovala část demonstrací na náměstí Svobody a jednala s tehdejším primátorem. Vzápětí po pádu totalitního režimu se naplno vrhla do světa žurnalistiky. Zběsilé pracovní tempo ale jen velmi obtížně kloubila s rodinným životem a stres nakonec odnesla zdravotními problémy.

Hana Holcnerová byla před rokem 1989 jedním z nejaktivnějších brněnských disidentů. Rozšiřovala samizdatovou literaturu, organizovala protestní akce či monitorovala porušování lidských práv. Naplno se zapojila i do dění bezprostředně po 17. listopadu. Na náměstích však paradoxně strávila jen málo času. V účasti na protirežimních demonstracích jí nejprve zabránila policie, později názorové rozkoly s dalšími aktéry odporu proti totalitě.

Brněnský spisovatel, dramatik a scénárista Milan Uhde bude vzpomínat na to, jak prožil přelomové listopadové dny roku 1989. Pozdější ministr kultury a předseda poslanecké sněmovny v dobách Sametové revoluce paradoxně vůbec neplánoval, že někdy vstoupí do politiky. Jeho prioritou byla rodina, rozjíždějící se akademická kariéra a vydávání knih. Vše ale v červnu 1990 změnila během několika minut nabídka Petra Pitharta.

Dušan Leitgeb z Veselí nad Moravou byl skautem, trampem i milovníkem bigbítu. Jako takový se mnohokrát dostal do křížku s předlistopadovým režimem. V roce 1989 podepsal Několik věta a v listopadu organizoval jedny z prvních demonstrací. Lidé ve Veselí nad Moravou tak díky němu vyšli do ulic dokonce dříve než v mnohých větších městech. Revoluční nadšení ale brzy vystřídala deziluze. Leitgeb se nikdy nesmířil s příliš shovívavým přístupem společnosti ke komunistům.

Drahomíra Kahulová se narodila do rodiny, která v Hodoníně u Kunštátu provozovala hostinec s řeznictvím. Podnik byl přirozeným centrem obce a za protektorátu do jeho života zasáhli partyzáni, němečtí četníci i nedaleký nechvalně proslulý hodonínský lágr. Rodinný hostinec stát v 50. letech vyvlastnil, milovanou práci v hospodářství si ale Drahomíra Kahulová vzít navzdory komplikacím nenechala a až do 80. let hospodařila jako soukromý malozemědělec.

Týden strávený u mámy a poté týden u táty. Takovou formu má ve většině rodin v Česku střídavá péče. Tou loni podle statistiky ministerstva spravedlnosti skončilo necelých 17 procent sporů o péči. Co si na takzvané střídavce chválí příznivci, co kritizují odpůrci, co vyplývá z nového výzkumu a hlavně, jak ji prožívají samy děti a rodiče, to vše zjišťovala Alena Hesová.

Malíř Stanislav Bělík z Doubravníka bude vzpomínat na to, jak byl v letech 1943-1945 nuceně nasazen v rakouském Sankt Pöltenu. Pořad připravila Hana Ondryášová spolu s Pamětí národa jako připomínku umělce, který zemřel letos v říjnu ve věku nedožitých 103 let.

Marie Fifková z Mikulčic bude vzpomínat na své dětství, které bylo plné lásky a péče rodičů i dalších členů rodiny. Dobu ale negativně poznamenal konec války i následná těžká léta. Pořad připravuje Hana Ondryášová spolu s Františkem Vrbou z Paměti národa.

Helena Mezlová spolu s matkou a třemi sourozenci absolvovala v květnu 1945 odsun německy mluvících obyvatel z jihomoravské metropole. Tehdy šestiletá dívka se ještě téhož roku do rodného Brna vrátila. Tím ale idylické časy pro rodinu nenastaly. Otec zůstal v cizině, rodinu živila matka a děti skončily na tři roky v klášteře sv. Vavřince v Jundrově. Důvodem ale nebyly jen chybějící finance a odpovídající bydlení – bylo to také proto, aby se děti naučily česky.

Projektant Jan Kruml prožil srpen 1968 v Královopolské strojírně. Mezi jeho nejsilnější zážitky těsně po okupaci vojsky Varšavské smlouvy patřilo to, když protestní shromáždění v továrně natáčela redaktorka Československého rozhlasu. Jenže touhu po demokratických změnách a odpor proti okupaci ve společnosti brzy vystřídala apatie a Jan Kruml přišel o práci.

Petr Kozánek z Kyjova byl v srpnu 1969 při protestech u příležitosti prvního výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy zatčen, zbit příslušníky Lidových milicí a měsíc vězněn v Praze. Ani to ho ale nezlomilo a dál se stavěl na odpor režimu. Stal se mimo jiné signatářem Charty 77 a své okolí zásoboval nedostupnou náboženskou literaturu. V 80. letech proto znovu skončil na několik týdnů za mřížemi.

Cyril Michalica z Kostic na Břeclavsku se jako mladý chlapec nehodlal smířit s poúnorovými poměry, zejména s násilnou kolektivizací, která se bolestně dotýkala i jeho rodiny. Spolu s kamarády proto mimo jiné zapálil družstevní stoh. Za odpor proti režimu zaplatil Cyril Michalica několikaletým vězením, nálepkou třídního nepřítele a celoživotní diskriminací při hledání práce.

Brněnský moderátor Jindřich Eliáš se v srpnu 1969 aktivně zapojil do pouličních protestů při příležitosti prvního výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. V té době byl čerstvě přijat na právnickou fakultu a začal rozjíždět úspěšnou kariéru konferenciéra. Kvůli svým veřejně deklarovaným postojům byl ovšem zatčen a za mřížemi strávil několik týdnů. Na studia práv mohl zapomenout.

Milan Knížátko ze Znojemska v 50. letech kvůli práci v lesním závodě vstoupil do KSČ. O členství i zaměstnání ale nakonec stejně přišel po srpnové okupaci. Přestože většinu života pracoval v lese nebo se dřevem, dostal se do hledáčku státní bezpečnosti. O tom se ovšem dozvěděl až mnoho let po odchodu do důchodu.

Zdeněk Hejmala se stal hned po únorovém puči v roce 1948 členem odbojové skupiny Rozvodněná Dyje. V České u Brna postupně ukryl 114 lidí, kteří před totalitním režimem prchali do Rakouska. Státní policie se o Rozvodněné Dyji nikdy nedozvěděla, paradoxně tak nyní chybějí důkazy pro oficiální uznání.

Luděk Půlpitel byl konstruktérem ČKD Blansko. Vyprávět ale bude o tom, jak jako malý chlapec zažil bombardování Blanska, útrapy života v krytu v posledních dnech války i příchod sovětských vojáků.

Oldřich Vašák z Moravského Krumlova bude vyprávět nejen o svém otci legionáři a protinacistickém odbojáři, ale také o tom, jak byl za 2. světové války ještě jako středoškolský student totálně nasazen v továrně Diana v Dolních Loučkách, kde Němci v tunelech vyráběli stíhačky Messerschmitt.

Miroslav Riessner z Brna se jako mladík toužil stát letcem. Jeho sen se mu splnil nejdřív v armádě, později u ČSA. Vyprávět bude o tom, jak v roce 1951 přežil pokus o únos letadla, které chtěl jiný voják nasměrovat do Německa. Miroslav Riessner utrpěl při incidentu pět střelných ran, ale přežil. Jeho vysněná kariéra tak mohla pokračovat.

Rodiče Václava Dudy z Ostopovic byli sedláci a očekávali, že syn půjde v jejich stopách. Ten sice celý život pracoval v zemědělství, ale musel se vyrovnat s nuceným vstupem do družstva. Rodinu zasáhla i měnová reforma v roce 1953.

Choreograf Ján Novenko se narodil na jižním Slovensku, život ho ale zavedl na Moravu. Poprvé se tak stalo na sklonku 2. světové války, kdy pomáhal Rudé armádě při Bratislavsko-brněnské operaci. Byl tak mimo jiné u osvobozování Lanžhota.

Jan Roman se ještě před maturitou zapojil do protikomunistického odboje a byl za to odsouzen k dvanáctiletému žaláři. Svůj trest si odpykával v Jáchymově i ve Valdicích, odkud se mu dokonce podařilo utéct. Plánovaná emigrace do Rakouska ale nevyšla a mladý muž putoval znovu za mříže. Ani léta ve vězení ho ovšem nezlomila.

Rodák z Blanska projektoval vodní elektrárny, například i slavnou moravskou přečerpávací vodní nádrž Dlouhé stráně. Jeho díla z 60. a 70. let dodnes vyrábějí energii také v Argentině nebo Německu. Práce Antonína Petlacha na nějaký čas zavedla i do africké Ghany, kde se dokonce potkal s britskou královnou.

Zdeňka Šillerová ze Sebranic na Boskovicku na sklonku války jen shodou šťastných okolností bez úhony přežila následky výbuchu munice v těsném sousedství domu její rodiny. Další příbuzní už takové štěstí neměli – babička přišla o oko a jeden ze strýců oslepl úplně. Zdeňka Šillerová bude vyprávět i o dalším strýci, jehož život vyhasl v Osvětimi.

Marie Salm Reifferscheidt se sice narodila do starobylého šlechtického rodu, živila se ale i řízením nákladního auta anebo prodejem pojistek. Rodový majetek na Moravě byl totiž zabaven na základě Benešových dekretů, její život po emigraci v Rakousku zase poznamenaly podnikatelské neúspěchy manžela. I přes útrapy, které ve své rodné zemi zažila, svou vlast miluje. S Českou republikou však dodnes vede spor o navrácení majetku a hlavně o dobré jméno svého otce.

Oto Šacher z Ivančic dostal své jméno po strýci, veteránovi 2. světové války a emigrantovi před komunistickým režimem. Vyprávět tak bude o setkáních se slavným bratrem svého otce i o tom, jak strýcovy aktivity v zahraničí ovlivnily život zbytku rodiny za protektorátu i po roce 1948.

Marie Krebsová z Mikulčic v červnu 2021 na vlastní kůži zažila tornádo. Vyprávět ale bude hlavně o tom, že když jí bylo pět let, režim jejího otce ve vykonstruovaném procesu odsoudil k mnoha letům kriminálu. Za mřížemi skončil jen proto, že autem svezl dva muže, kteří pravděpodobně patřili k protikomunistickému odboji.

Zdeněk Komárek prožil druhou světovou válku v Boskovicích. Tehdy byl chlapec, ale podrobně si vybavuje příjezd Němců do města, deportaci židovských spolužáků i to, jak okupanti na konci války Boskovice kvapně opouštěli. Dokonce byl očitým svědkem hromadné popravy některých z nich.

Na brněnském Petrově se schyluje k události, jakou biskupství nezažilo více než sto let. Či možná přesněji nikdy. Tak výjimečný je odchod biskupa Vojtěcha Cikrleho.

Zápach ze slévárny Heunisch, který obtěžuje tisíce obyvatel východní části Brna, mají omezit nové emisní limity. Ve správním řízení je zatím nepravomocně stanovil krajský úřad. Firma se limitům i dalším omezujícím podmínkám brání.

Ke konci roku patří bilancování. Co rok 2021 přinesl jižní Moravě kromě všech problémů spojených s koronavirovou pandemií? Jaké jsou pozitivní i smutné zprávy spojené s rokem 2021? To přiblíží Jiří Kokmotos a Miloš Šenkýř.

Ke konci roku patří bilancování. Co rok 2021 přinesl jižní Moravě kromě všech problémů spojených s koronavirovou pandemií? Jaké jsou pozitivní i smutné zprávy spojené s rokem 2021? To přiblíží Jiří Kokmotos a Miloš Šenkýř.

Jak se zpěvák Petr Bende potýká s koronavirovou krizí a kde vidí řešení pro českou kulturu? Jak se mu daří nahrazovat koncerty, u kterých zaplatil za propagaci, pronájmy a další služby dopředu statisíce korun a nakonec je musel odříct?

Jak se zpěvák Petr Bende potýká s koronavirovou krizí a kde vidí řešení pro českou kulturu? Jak se mu daří nahrazovat koncerty, u kterých zaplatil za propagaci, pronájmy a další služby dopředu statisíce korun a nakonec je musel odříct?

Moravští vinaři mají na světovou úroveň, ale Rakušané jsou lépe sjednocení, a proto jsou jejich vína po světě známější. Martin Chlad, prezident Svazu vinařů, nastoupil do funkce s tím, že chce pomoct moravským vínům proniknout i na trhy mimo republiku. Je také skeptický ke snahám některých evropských politiků a úředníků omezovat reklamu na alkohol, i k takzvanému házení vína s tvrdým alkoholem do jednoho pytle.

V čele ministerstva životního prostředí stanula milovnice tématu vody a odbornice na toto téma. Co to může znamenat pro témata s vodou spojená, například pro plány na kanál Dunaj-Odra-Labe nebo pro těžbu štěrkopísku u Moravského Písku? Hostem bude Anna Hubáčková z KDU-ČSL, nová ministryně životního prostředí a senátorka za obvod Hodonín v jedné osobě.

Legenda brněnského hokeje Jaromír Meixner je v hokejové Síni slávy! Poslechněte si rozhovor plný vzpomínek na zlatou éru jedenácti titulů brněnské Komety. Jaromír Meixner také poví, co mu chybí v dnešní době z hokeje 60. let minulého století a co naopak dnešním hráčům může závidět.

Zachraňují lidské zdraví a životy, jsou připraveni pomáhat všem, kteří to potřebují. Přesto se občas místo vděku dočkají slovních a ojediněle i fyzických útoků. Hostem Dne na Moravě bude záchranář jihomoravské záchranky a specialista urgentního příjmu Stanislav Popela. V rozhovoru se popíše zkušenosti z praxe i z přípravy na krizové situace.

Vila Tugendhat byla před dvaceti lety zapsána na seznam Kulturního dědictví UNESCO. Dlouhodobě se těší velkému zájmu odborné i laické veřejnosti. Hostem Dne na Moravě bude manažer komunikace Petr Dvořák, který představí hlavní architektonické prvky i důležité milníky historie nejen vily, ale také naší republiky.

Lidem, kteří utrpěli zranění míchy nebo se po komplikacích s míchou nemohou pohybovat, pomáhá paracentrum Fénix v Brně. Samo se ale také muselo vypořádat s komplikacemi. Jak Fénix pomáhá a jak může pomoci i široká veřejnost, přiblíží ředitel Paracentra Fénix Michal Odstrčil.

Jak se sociolog dostane do poslaneckého výboru pro obranu a co v něm může dělat? Jak vyřešit současnou bytovou krizi? A jak to vypadá s obchvatem Bučovic? I o tom bude mluvit s novým poslancem a starostou Bučovic za KDU-ČSL Jiřím Horákem Jiří Kokmotos.

Správci honiteb se i v době klesajících cen masa ze zvěřiny stále setkávají s pytláctvím. A také s jeho novou podobou, kdy pachatelé zvěř pouze zastřelí a nechají na místě. Co stojí za tímto trendem? A jak se lidé mohou pytláctví dopouštět i nevědomky, řekne Jaroslav Zelený z předsednictva Českomoravské myslivecké jednoty, který bude hostem Zdeňka Truhláře.

Čtvrt století je Lednicko-valtický areál zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO. Co mu tato prestižní pocta dala a co vzala? Miloš Šenkýř se ozve nikoli ze studia, ale přímo z lednického zámku, kde bude naší hostitelkou a hostem v jednom kastelánka Ivana Holásková. A spolu s ní proberou i letošní sezónu, která byla pro zámek dvakrát rekordní – opět zůstal na špičce návštěvnosti tuzemských památek, ale zaznamenal současně rekordní propad.

Co je rozpočtové provizorium? Proč nás v tomto ohledu čekají velmi rizikové měsíce? To se dozvíte v rozhovoru Jiřího Kokmotose s poslancem SPD Janem Hrnčířem. Uslyšíte i o práci v opozici a zákulisí projednávání některých návrhů ve sněmovně. Tématem rozhovoru bude i to, jestli Hrnčíř dostojí svému slibu a odejde z funkce krajského zastupitele, když se znovu dostal do Poslanecké sněmovny. Co vidí jako největší problémy města Blanska, kde působí v zastupitelstvu?

Kam na střední školu? Jednou z akcí, která dětem a jejich rodičům má v rozhodování pomoci, je Festival vzdělávání. Bohužel už druhým rokem nemá podobu, na jakou jsme dřív byli zvyklí. O tom, co může nabídnout Festival vzdělávání on-line formou, bude dnešní rozhovor. Zuzana Kopuletá ve studiu přivítá kariérovou poradkyni Terezu Musilovou a Luciena Rozprýma z odboru školství jihomoravského krajského úřadu.

Česká justice přijde o jednu ze svých nejvýraznějších tváří. Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková zamíří v následujících dnech z Brna k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Jak vnímá tuzemskou justici a kde podle ní má své rezervy? Proč je v čele soudů tak málo žen? A čím to je, že v 90. letech věděli lidé o štrasburském soudu víc než nyní?

Skupina brněnských vědců zaznamenala úspěch při vývoji nové technologie pro čištění kapalin. Jako první na světě je dokáží zbavit léčiv, bakterií a hormonů za použití plazmatu. Vynález představili na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Jak přelomová technologie funguje, popíší Pavel Rudolf z VUT, Pavel Sťahel z Masarykovy univerzity a Blahoslav Maršálek z Botanického ústavu Akademie věd.

Jihomoravský kraj patří ke koronavirem nejzasaženějším regionům republiky. Jak řeší přeplněné nemocnice? Jaký je krizový plán? A plánuje znovu otevírat velkokapacitní očkovací centra včetně toho na brněnském výstavišti? I na to se zeptá Jiří Kokmotos hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha z KDU-ČSL.

Jak obstála tuzemská muzea v koronavirové pandemii? A jsou připravena na to, co je čeká? V Brně se koná třináctý sněm Asociace muzeí a galerií České republiky. Funkční období v roli předsedkyně muzejní asociace končí Ireně Chovančíkové, která je současně ředitelkou Masarykova muzea v Hodoníně. A právě tu si k mikrofonu pozval Miloš Šenkýř.

Vedení Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje převzal nový ředitel Roman Hanák. Bude se muset potýkat s nižšími příjmy z krajského rozpočtu i Evropské unie. Jak se s tím hodlá vypořádat, ale také jak pokračuje například příprava obchvatu Čebína, na to se ho zeptá Zdeněk Truhlář.

Zaměřit se na špičkový výzkum, propojit Farmaceutickou fakultu s dalšími pracovišti Masarykovy univerzity, navázat spolupráci s farmaceutickými firmami a zavést nové obory – to jsou hlavní cíle děkana Davida Vetchého. Funkce se ujal letos 1. dubna a postupně je začíná realizovat. Připomene také, že před pár dny uplynulo třicet let od znovuobnovení farmaceutického studia v Brně.

V jaké situaci je Brno rok před komunálními volbami? Co udělá radnice pro zmírnění dopadů obecného zdražování? A co se ve městě ještě za ten zbývající rok změní? Miloš Šenkýř přivítá u mikrofonu primátorku Brna Markétu Vaňkovou z ODS, která uzavírá třetí rok ve funkci.

Mezinárodní den studentstva – proč svátek vznikl a proč někdy zůstává původní význam svátku ve stínu tohoto data jako připomínky událostí roku 1989? Také o tom bude mluvit Petra Kopásková s historikem a spisovatelem Jozefem Leikertem.

Vadí vám dotěrné telefonáty obchodníků, kteří neustále něco nabízejí? Jaké jsou nekalé praktiky takzvaného telemarketingu? Jak stát zamezí od půlky příštího roku podvodným obchodním praktikám po telefonu? V rámci Dne dobrých rad vám Jiří Kokmotos nabídne rozhovor s ředitelkou časopisu dTest Eduardou Hekšovou. Mluvit budou také o energošmejdech a proberou další aktuální spotřebitelská témata.

Pokud se rodině narodí dítě se zdravotními komplikacemi, má ze zákona právo na takzvanou ranou péči. Ta kromě jiného pomáhá rodině v hledání odpovědí na řadu komplikovaných otázek, které s danou životní situací souvisejí. Raná péče funguje v Česku už více než 30 let. I přesto se stále dostává asi jen k třetině těch, kterým by mohla pomoci. Hostem je ředitelka brněnské pobočky Společnosti pro ranou péči Karla Němcová.

Radim Jančura je významný moravský podnikatel. Původem z Ostravy, ale dnes o sobě říká, že je hrdý Brňan. Jeho firma se žlutými autobusy slaví 25 let činnosti. O podnikání v cestovním ruchu a dopravě v době pandmie, o tom, proč je stále věrný Moravě, a jak vypadá jeho nový obchodní koncept hotelů a restaurací s minimem personálu, kde se lidé obsluhují sami, se dozvíte v dnešním Dni na Moravě.

V čem se mohou Čechy učit od Moravy ve zdravotnictví? Jak to vypadá s obchvatem Břeclavi? A jak bude po osmi letech poslancování za vládní stranu fungovat v opozičních lavicích? Na to vše se Jiří Kokmotos zeptá Miloslava Janulíka, poslance opětovně zvoleného za hnutí ANO. Janulík je vedle poslance i gynekologem v Břeclavi a také cimbalistou.

Novým předsedou Krajského soudu v Brně byl v polovině října jmenován Milan Čečotka. Prezident Miloš Zeman, který podepsal jmenovací dekret, byl v té době hospitalizován. Jaké okolnosti provázely jmenování Milana Čečotky do funkce a s jakými vizemi ohledně fungování krajského soudu vstupuje do svého funkčního období?

Ode dneška lidé v Brně platí za teplo o 25 % víc. Je to první zdražení Tepláren Brno za deset let. Jak k nové ceně firemní ekonomové dospěli a zda nebude brzy třeba další zvýšení, o tom bude mluvit finanční ředitel Přemysl Měchura.

Kvalita ovzduší v Brně byla loni nejlepší za historii měření. Kopírovala tak celorepublikový trend. Přesto právě v Brně jedna stanice vykazuje naopak největší koncentrace prachových částic v Česku. Co stojí za tímto paradoxem a kde jsou obecně největší zdroje znečištění ovzduší? Na to se Zdeněk Truhlář zeptá Jáchyma Brzeziny z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Byl život v někdejší habsurské monarchii skutečně utrpením? Co ji nakonec zničilo? A jak se naše tehdejší touha po samostatnosti po více než sto letech proměnila? I to jsou otázky rozhovoru Karoliny Antlové s brněnským historikem Pavlem Košťálem. Téma připomene vyhlášení samostatného státu Čechů a Slováku 28. října 1918.

Mám radost, že jsem využila služby mobilního hospice a můj otec mohl zemřít v klidu doma, říká uživatelka služby Andrea Berková z Uherského Hradiště. O mobilní paliativní a hospicové péči budou hovořit ředitelka uherskohradišťského PAHOPu Helena Schwarczová a vrchní sestra Naděžda Balaštíková. Řeč bude i o aktuální kampani mobilních hospiců nazvané DOMA.

Koronavirus, nedostatek papíru na etikety a kartonové krabice ovlivňují velmi výrazně vinařství. Jak se oboru daří v období končící sklizně a v očekávání svatomartinského? To je téma pro Jaroslava Machovce, ředitele Vinařského fondu.

Raketově rostoucí ceny energií mají dopad také na provozovatele hromadné dopravy. Kromě ztrát zisků kvůli pandemii tak dopravce čeká další ekonomický propad. Hostem pořadu proto bude generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek. Řekne, zda a jak se podnik dokáže se skokovým zdražením energií vyrovnat, jaké možné scénáře vývoje lze očekávat, jaký dopad bude mít celá situace na cestující a zda podnik přikročí i ke zdražení jízdného.

Areál bývalé nemocnice v Uherském Hradišti dostane nové využití, do 10 let tam vznikne nová obytná čtvrť s více něž tisícovkou bytů. Andrea Kratinová si pozvala do studia městského architekta Aleše Holého. Zeptá se ho mimo jiné, jak se nemocnice mění v obytnou zónu, která by mohla počet obyvatel Uherského Hradiště zvýšit o víc než desetinu.

Účty za plyn i elektrický proud stoupají. A jsme teprve na začátku. Podle odhadů lze očekávat další vzestup i pády dodavatelů. Pro vyhlídku toho, co nás čeká, se můžeme podívat na Slovensko, kde problémy už pocítili naplno. Miloš Šenkýř k mikrofonu pozval energetického experta Juraje Ondrise, generálního ředitele českého zastoupení společnosti SPP, vlastněné slovenským státem.

Martin Hájek, starosta Radějova, se dostal do Poslanecké sněmovny. Jako člen hnutí STAN přeskočil řadu pirátských kandidátů. Radějov má přes 800 obyvatel, Martin Hájek získal přes 12000 preferenčních hlasů. Jak se to povedlo? Jak bude vypadat spolupráce právě s Piráty v koalici, kde získali Starostové a nezávislí značně navrch? Půjde do sněmovny v kroji?

Program Kreativní Evropa si klade za cíl podpořit nezávislé projekty a umělce a zlepšit přístup k umění lidem se zdravotním postižením. Pomáhá také vytvořit prostor pro některá témata, která by v komerčním prostředí neměla šanci zaznít. Vedoucí kanceláře programu Kreativní Evropa v České republice Daniela Staníková proto navštívila právě ukončený festival krátkometrážních hraných filmů Brněnská šestnáctka. Na semináři představila možnosti, které program nabízí.

Jaká je v České republice situace týden po volbách? A komplikuje ji stav kolem prezidenta Miloše Zemana? Vzdá se Andrej Babiš šance pokusit se sestavit vládu? Ve změnách spojených s minulým týdnem nám pomůže zorientovat se politolog Michal Pink.

Krach společnosti Bohemia Energy postihl milion obyvatel České republiky. A další mají problémy se zdražením, které ohlašují i další firmy. V dnešním Dnu na Moravě proto přinášíme souhrn informací k tomu, jak by klienti měli postupovat, který zazněl v rozhovoru s Gertou Mazalovou ze Sdružení obrany spotřebitelů v dnešní poradně Apetýtu Českého rozhlasu Brno.

Svou volební kampaň měla Pirátská strana víc zaměřit na svůj program a místo vyvracení pomluv raději zdůrazňovat, čeho chce v Poslanecké směmovně dosáhout. Tak to vidí lídr jihomoravské kandidátky a místopředseda strany Radek Holomčík.

Profesor Vlastimil Válek obhájil mandát za TOP 09 a stal se tak znovu poslancem za Jihomoravský kraj. Jako lékař Fakultní nemocnice Brno chce výrazně promlouvat do zdravotních témat v naší zemi. Jak by se měl změnit přístup k onemocení COVID-19 a jaká další témata bude chtít prosazovat?

Jako příležitost přeměnit tornádem poničené vesnice v unikátní model energeticky úsporné zástavby reagující na změnu klimatu vnímá katastrofu z minulého týdne Nadace partnerství. Svou vizi už nabídla krajské samosprávě, a co nejdříve hodlá oslovit i lidi, kteří budou muset stavět nové domy. Hostem bude jeden z garantů unikátního projektu – Petr Kazda, který záměr představí.

Lidé, které tornádo připravilo téměř o všechno, dostávají peníze nejen od státu, ale také od dárců. Podrobnosti přiblíží Gabriela Drastichová z nadačního fondu Českého rozhlasu, která přímo na místě pomáhá rozdělovat pomoc.

Týden, co obce na jihu Moravy zasáhlo tornádo. A po celou tu dobu se snaží odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu zdokumentovat, co se přesně stalo. Na telefonu bude vedoucí regionálního předpovědního pracoviště v Brně Petr Münster.

Je jim 30 a bydlí u maminky. Lidé dnes neumí čelit stresu, protože dlouho žijí takzvaně v bavlnce. Jak se vyrovnávat se stresem a co stres způsobuje? To probereme s Radkou Alexandrovou, psycholožkou z Masarykova onkologického ústavu v Brně