Ve dvanácti letech vzala provaz a šla do lesa, aby ukončila svůj život. Díky špatnému odhadu vybrané větve přežila. Ještě několik let se dál potýkala s úzkostmi, depresemi a později psychózami, než našla pomoc. Podle lékařů má schizoafektivní poruchu. Pracuje v chráněné dílně, píše povídky a o svém příběhu promluvila v Diagnóze F.

Český rozhlas oslavil 100 let vysílání na našem území. V Diagnóze F jsme tuto příležitost využili k ohlédnutí za tím, jak se v čase proměňuje způsob informování o duševním zdraví nejen v médiích, a také, jaký vliv to má na lidi, kteří se s duševními poruchami potýkají.

Animovaný VR film Tmání původně neměl být jeho autobiografickým příběhem, nakonec se jím ale stal. Virtuální realita je podle filmaře Ondřeje Moravce ideálním formátem, který může zprostředkovat lidem bez zkušenosti zážitek toho, co se skutečně může dít v hlavě člověka s depresí.

Psychózy jsou nevyléčitelné, lidé s psychotickým onemocněním jsou nebezpeční svému okolí a bez hospitalizace na psychiatrii to nejde. To jsou asi nejčastější mýty, které se o psychózách a lidech, kteří s nimi žijí, tradují. I o nich mluví v Diagnóze F vedoucí lékař Denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov Michal Risler.

Málo se ví, že lidé s duševním onemocněním mají vedle farmakoterapie a psychoterapie také možnost využít lázeňské péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Pro některé z nich to může být způsob, jak předejít případné hospitalizaci.

Lidé, kteří mají potíže s přejídáním a se závislostí na jídle, se v budoucnu už nebudou muset spoléhat jen na svou pevnou vůli, případně léky na omezení chutě k jídlu. Jednou z variant léčby by mohla být i tzv. repetitivní transkraniální magnetická stimulace.

Kluci v dětských domovech čelí velké výzvě – většinu svého života tráví ve velmi feminizovaném světě. Ve školách i v dětských domovech se mnohem častěji setkávají se ženami v rolích autorit než s muži. Jejich otcové mnohdy také nefungují nebo nejsou k dispozici, a tak jim někdy chybí setkání s obyčejným chlapem. Právě na tuto myšlenku navazuje program Patron.

Poruchy autistického spektra jsou vrozená neurovývojová postižení některých mozkových funkcí. Mohou mít různé podoby v závislosti na tom, v jaké části spektra se člověk nachází. Natálie Ficencová o sobě píše jako o vysokofunkční autistce. Autismus přitom bere jen jako jednu ze svých stránek.

Psychiatrů je málo a pacientů hodně. Času na povídání nad rámec příznaků a diagnostiky mnoho nezbývá a psychofarmaka fungují. Z dálky to může vypadat jako funkční a efektivní systém, někdy se v něm ale zapomíná na člověka a jeho příběh.

Od roku 1990 se v Česku věk dožití zvýšil o 10 let. Místo abychom se radovali, mnohdy nahlížíme na seniory jako na někoho, kdo „potřebuje pomoc, je nemocný a zatěžuje sociální systém“. Stáří sice není diagnóza, ale někdy k němu tak přistupujeme.

Když se u Apolináře začali léčit alkoholici, všimli si zdravotníci určité podobnosti mezi jejich partnerkami. Navzdory tomu, že se o spoluzávislosti mluví už několik desítek let, stále jde o fenomén mezi veřejností relativně neznámý. Řada partnerů či rodičů tak dál nevědomě podporuje nebo udržuje závislostní chování svých blízkých.

Denně si život v Česku vezmou přibližně tři lidé, častěji osoby ve vyšším věku. Mezi mladými je sebevražda příčinou více než čtvrtiny všech úmrtí. Pozůstalí se potýkají se vztekem, smutkem i bezmocí.

Potíže se spánkem jsou u části pacientů spojeny s duševními poruchami. Zatímco ti s úzkostí hůř usínají, u depresivních propadů je častější brzké ranní buzení. Pomoci může mimo jiné i medikace, má však svá úskalí.

„Když zhasnu světlo, rozsvítí se mi mozek,“ popisuje svoje potíže s usínáním Martina, která svůj příběh o obtížné cestě za spánkem vypráví v druhé epizodě podcastové série Nespavci. Tu na Radiu Wave doprovází také třídílný speciál Diagnózy F, který na témata spojená s nespavostí nabízí pohled odborníků na spánkovou medicínu a duševní zdraví.

Nespavost může mít různé podoby – obtížné usínání, opakované procitání v průběhu noci nebo brzké probuzení, po kterém už nejde usnout. Nejčastější příčinou nespavosti je stres. Pomáhají režimová opatření, psychoterapie i léky.

Hypersenzitivita není nemoc, vysoce citlivým lidem ale může život někdy pořádně znepříjemnit. Když se potká navíc ještě s naším introvertním já a přidají se k tomu úzkostné a depresivní příznaky, je někdy obtížné fungovat ve společnosti.

Před lety se potýkala s farmakorezistentní depresí, na kterou jí zabraly až elektrošoky. V průběhu těhotenství musela všechny léky vysadit. V několikaměsíční pauze po narození prvního dítěte a před otěhotněním s druhým dítětem, pečovala spolu s rodinou o umírajícího tchána. Zvýšení medikace, aby zvládla takhle náročné období, nebylo možné – užívá už maximální dávky.

Sportoval, pracoval, vybudoval fungující velkoobchod, udržoval dobré vztahy s rodinou, a vedle toho skoro třicet let bral heroin a pervitin. Na začátku roku šel poprvé do léčby, na konci roku počtvrté do vězení.

Párový terapeut Honza Vojtko je v médiích jako doma. Většinou ale mluví o vztazích, párové terapii a tématech souvisejících. V posledním letošním dílu Diagnózy F udělal výjimku a nechal nahlédnout za pomyslný závěs své terapeutovny.

Příběhy lidí, kteří se potýkají s duševními obtížemi, vypráví Diagnóza F už 11 let. Ve vánočním speciálu si můžete poslechnout vyprávění Jirky, Aleny a Martina, kteří kvůli duševním nemocem a závislosti nemohli nebo nemůžou trávit Vánoce se svými blízkými.

Lidé, kteří se o sebe ze zdravotních důvodů nemohou postarat vlastními silami, mohou získat od státu tzv. příspěvek na péči. Ten i v maximální výši však stačí na zaplacení necelých pěti hodin péče denně, což lidem, kteří potřebují pomoc celý den nestačí. Samostatné bydlení se tak pro řadu z nich stává nedosažitelným snem.

Když se mluví o domácím násilí, většinou je pozornost společnosti věnována obětem. Nejčastější radou je násilníka opustit. Podle psychologa Jiřího Améra z organizace SPONDEA, která kromě pomoci obětem nabízí i terapii pro původce domácího násilí, je ale změna možná.

Kratom si může bez problémů koupit i malé dítě. Informovanost o tom, že na něm může vzniknout závislost, je v laické, ale místy i v odborné veřejnosti, stále nedostatečná. Naopak jeho oblíbenost mezi mládeží je značná.

Peer pracovník v oblasti duševního zdraví je člověk, který má vlastní zkušenost s duševním onemocněním. Po různých fázích nemoci u něj došlo ke stabilizaci a svou zkušenost a někdy i naději, že zotavení je možné, tak může předávat dál.

Trichotillománii neboli nutkavé vytrhávání vlasů si můžeme představit jako něco mezi zlozvykem, uvolňovačem stresu a příznakem obsedantně kompulzivní poruchy. Osmadvacetiletou Elišku provází životem už od dvanácti let.

Častější výskyt úzkostných a depresivních symptomů souvisí mj. s menšinovým stresem, kterému LGBTQ+ lidé musejí čelit. Situaci mohou paradoxně zhoršovat i vlastní diskuze o zrovnoprávnění s většinovou společností, jakkoliv jsou důležité, neboť z jinakosti dělají téma.

Dlouhodobé odloučení od rodiny, komplexy spojené s výškou, depresivní propady, návykové látky a vážné zranění, které mohlo ukončit jeho kariéru – to jsou některé z příčin, pro které se mohl mladý tanečník rozhodnout ukončit svůj život. Jeho partnerka ho našla mrtvého jen pár hodin po premiéře.

Jejich dětství provázely hádky rodičů a častá zklamání z toho, že otec pil. Gábina i její adoptovaná sestra se potýkaly s úzkostmi a depresemi. Sestřin příběh vyvrcholil dvěma pokusy o sebevraždu. Po tom prvním se jí podařilo zachránit, ten druhý už byl úspěšný.

Skokan na lyžích Viktor Polášek si v roce 2017 doskočil pro titul juniorského mistra světa. Svou druhou olympiádu strávil s covidem v karanténě. Letos na jaře ukončil profesionální skokanskou kariéru. I proto, že kvůli poruše příjmu potravy neměl na skákaní dost sil.

Podle stávající legislativy může psychoterapii v Česku poskytovat klinický psycholog nebo psychiatr s patřičným psychoterapeutickým vzděláním. Zahraniční trendy však dávají prostor i lidem s akademickým vzděláním v příbuzných oborech. Dočkáme se toho i u nás?

Ročně umírá v USA na předávkování nelegálními drogami až 100 tisíc lidí. Pokud bychom takovou úmrtnost přepočítali na počet obyvatel v ČR, dostali bychom se na více než 3 tisíce osob. V reálu jich ale u nás za rok na následky užívání nelegálních drog umírá méně než 50.

Populace uživatelů nelegálních drog stárne. Praha se potýká s přetížením kontaktních služeb pro uživatele drog a situace se může v příštích měsících výrazně zhoršit – jedno ze tří pražských K-center dostalo výpověď z nájmu. V Česku se možná brzy otevře místnost pro bezpečnou aplikaci drog.

Krize a mimořádné události provázely lidstvo od nepaměti a lidé se s nimi učili žít. V dnešní době přibývá krizí spojených se změnami klimatu a o těch ostatních, jako jsou třeba válečné konflikty, víme víc díky větší informační propojenosti.

Dospívající mají přirozenou potřebu posunovat dobu usnutí na později, protože se jim i později vylučuje melatonin. Když to ale přeženou a příliš často chodí spát po půlnoci, může to vést k přenastavení tzv. biologických hodin. Dřívější usnutí pak není možné ani v situacích, kdy je to potřeba například proto, že brzy ráno zvoní budík.

Válka na Ukrajině trvá už 5 měsíců. Když se na začátku války mluvilo o tom, co prožívají lidé, kteří před ní utíkají, často byly zmiňovány duševní poruchy jako akutní reakce na stres a posttraumatická stresová porucha.

Donedávna byla transgender pohlavní identita zařazena mezi psychiatrické diagnózy. O tom, jaký vliv má na duševní zdraví a jak může celý příběh mladého transgender jedince usnadnit nebo naopak zkomplikovat školní prostředí, mluví v Diagnóze F výzkumnice a psychoterapeutka Pavla Doležalová.

Doba, kterou jsme během covidu trávili u počítačů studiem, prací, komunikací nebo hraním počítačových her, se oproti časům předchozím značně prodloužila. O tom, jak to proměnilo naše chování na internetu a zda to přivedlo do poraden pro závislosti více gamblerů, mluvil v Diagnóze F psychoterapeut Pepa Šedivý z Drogového informačního centra Sananim.

Ačkoliv víra a život v církvi může lidem přinášet oporu a stabilitu, v některých případech může být i zdrojem duševních potíží. V Americe o tom mluví jako o syndromu náboženského traumatu, přestože samostatnou diagnózou tento syndrom zatím není.

Pod tlakem událostí někdy ztrácíme víru, že jsme to právě my, kdo ovlivňuje věci kolem sebe, kdo je může měnit. Bez této víry je ale o to obtížnější postavit se životním těžkostem včetně propadů, které s sebou nesou duševní poruchy.

Na cestě k zotavení z duševní poruchy je vedle vhodné terapie potřeba dělat i zcela konkrétní kroky, které mohou lidem pomoci znovu nastartovat pracovní i osobní život. S jejich realizací může pomoci rodina, okolí nebo třeba projekt Čistá duše – Udělej krok.

V posledních letech se čím dál častěji mluví o tom, že duševních poruch mezi dospívajícími přibývá. Adekvátní kapacita pomáhajících služeb pro mladé lidi s duševními obtížemi je ale stále nedostatečná. Dalším dílem skládanky je program Dostuduj.fit, na který se mohou obrátit studenti, kteří žijí nebo studují v Praze.

Pozitivní vliv pohybu na duševní zdraví prokázali vědci v řadě výzkumů. Ve fázi hluboké deprese je ale šance, že se člověk zvedne a půjde cvičit, minimální. Co však lze zvládnout i vleže v posteli? A jak konkrétně může cvičení ovlivňovat naše duševní zdraví? O tom mluví v Diagnóze F profesionální trenér Radek Laci.

S poruchami pozornosti se potýká přibližně pět procent populace. Stále častěji lidé hovoří o tom, že z původní „dětské diagnózy“ nevyrostli. Jak těžké je najít hranici mezi roztěkaností a poruchou? A jaké možnosti kompenzace a léčby v současné době máme? O tom mluvila v Diagnóze F psychiatrička Jitka Holčapková.

V médiích se čas od času objeví zpráva o lidech, kteří doma hromadí odpadky. Sousedi si stěžují na zápach a hlodavce a bojí se, že když začne u „hromadiče“ hořet, bude z toho velké neštěstí. V takovém bytě totiž mnohdy bývají jen úzké uličky pro průchod, které znemožňují adekvátní zásah hasičů.

Úzkostná porucha se u Lídy objevila poprvé ve čtvrtém ročníku studia na pedagogické fakultě. Situace vyeskalovala, když jednoho dne nedokázala sama, bez podpory sestry, dojít ani na několik minut vzdálenou zastávku hromadné dopravy. Strach, že cestou umře, byl silnější.

Syndrom polycystických vaječníků (PCOS) nebo endometrióza jsou jedny z možných příčin ženské neplodnosti. Ženy se s jejich příznaky mohou potýkat už od puberty. Zlehčování a dobře míněné rady nepomáhají.

Hranice určují, kde je naše teritorium. Říkají, kde končím já a kde začíná ten druhý. Souvisejí s naší úspěšností ve vztazích i ochotou pomáhat druhým. O hranicích v terapii i v životě mluvil v Diagnóze F přední český psychiatr a psychoterapeut Kamil Kalina.

V Diagnóze F se mnohdy objevují příběhy lidí, kteří vyhledali pomoc. Někteří proto, že mají deprese, jiní kvůli tomu, že se potýkají se závislostí, další proto, že se v důsledku svých životních peripetií dostali na ulici. Většinou bychom tyto lidi dokázali nasměrovat do vhodné služby. Co ale s těmi, kteří mají hned několik problémů najednou? Kam patří a kdo jim pomůže?

Ukrajina v oblasti protidrogové politiky dlouhodobě sdílela ruské postupy. Až v posledních letech začala nově zvolená vláda realizovat opatření doporučovaná Světovou zdravotnickou organizací (WHO), která by měla vést mj. ke snížení rizika šíření infekčních nemocí mezi uživateli drog. Mezi tato opatření patří i substituční léčba určená uživatelům heroinu, kterých tam bylo ještě před asi deseti lety podle odhadů na 700 tisíc.

Jen pár hodin poté, co na Ukrajině začaly boje a zemi opustili první obyvatelé, začali lidé v okolních státech organizovat pomoc pro ty, kteří prchají ze svých domovů. Situace v některých ohledech nápadně připomíná začátek covidových časů, kdy Češi společnými silami šili roušky.

Jen pár hodin poté, co na Ukrajině začaly boje a zemi opustili první obyvatelé, začali lidé v okolních státech organizovat pomoc pro ty, kteří prchají ze svých domovů. Situace v některých ohledech nápadně připomíná začátek covidových časů, kdy Češi společnými silami šili roušky.

Jen pár hodin poté, co na Ukrajině začaly boje a zemi opustili první obyvatelé, začali lidé v okolních státech organizovat pomoc pro ty, kteří prchají ze svých domovů. Situace v některých ohledech nápadně připomíná začátek covidových časů, kdy Češi společnými silami šili roušky.

Alkohol byl běžnou součástí Oldřichova života už od dětství. Když se po 17 letech probral z „nezřízené party“, došlo mu, že je závislý. Extrémní pití vyměnil za extrémní běhání. Za 27 hodin uběhl stomílovou vzdálenost mezi nejnižším a nejvyšším bodem České republiky.

Obliba alkoholu a tabáku u mladých lidí dlouhodobě klesá. Covidové časy sice přinesly vyšší konzumaci alkoholu, ale jen u některých skupin lidí, jiní přestali pít úplně. Když se chce člověk zbavit závislosti, musí být změna zásadní.

Vypít se do závislosti na alkoholu jí trvalo tři a půl roku. O svém pití i o následné léčbě a životě po ní psala na blogu Zápisník alkoholičky. V léčbě se naučila zacházet se svými emocemi a zvládat obtížné situace, krize se ale občas vrací.

Vypít se do závislosti na alkoholu jí trvalo tři a půl roku. O svém pití i o následné léčbě a životě po ní psala na blogu Zápisník alkoholičky. V léčbě se naučila zacházet se svými emocemi a zvládat obtížné situace, krize se ale občas vrací.

Toho, že má Radek problémy s alkoholem a drogami, si všímalo častěji jeho okolí než on sám. Když po devíti letech závislosti absolvoval léčbu a začal abstinovat, zdálo se, že tím příběh končí. On ale jen vyměnil závislost na alkoholu za závislost na práci a ta ho po pár letech dovedla zpátky k pití.

Seznamování a hledání partnerského vztahu může být pro někoho složitá disciplína. V době, kdy se velká část seznamování přenesla do on-line prostředí, může být pro lidi s hendikepem ještě obtížnější najít partnera – když na sebe prozradí, že jsou na vozíku nebo mají nějaké duševní obtíže, často už jim ten, s nímž jsou v kontaktu, neodepíše.

Covidová doba přinesla více duševních obtíží nejen dospělým, ale i dětem. Častěji se potýkají se sebepoškozováním, poruchami příjmu potravy, sebevražednými myšlenkami i pokusy. Psychiatrická léčba dětí je nejen možná, ale i účinná, kapacita péče ale potřebám v Česku příliš neodpovídá.

Kousání nehtů a patologické škrábání obličeje vypadá jako nepříjemný, nicméně neškodný zlozvyk. Lidé, kteří s tím nemají zkušenost, nechápou, že někdy prostě nestačí jen říct „přestaň s tím“. Kristýna a Antonie se s poruchou, která se nazývá dermatilománie a spadá mezi obsedantně-kompulzivní poruchy, potýkají už mnoho let.

V souvislosti s dospívající a čerstvě dospělou generací se mnohdy mluví o vyšším výskytu úzkostných a depresivních symptomů. Podle terapeuta Honzy Vojtka se ale podobné jevy vyskytují ve vyšší míře napříč všemi generacemi, tu současnou jen podrobujeme mnohem většímu zkoumání.

V psychiatrické nemocnici jsou na Vánoce dvě výrazné skupiny pacientů – ti, kteří se léčí už nějakou dobu (a na Vánoce nemohou být se svými blízkými), a pak ti, které ten den přijímáte. „Zažil jsem službu, během které jsme přijímali postupně několik členů rodiny, kteří zkolabovali v právě kontextu Vánoc,“ vzpomíná na své Vánoce v psychiatrické nemocnici psychiatr Tomáš Rektor.

Průzkumy naznačují, že s covidem přišel i nárůst úzkostí mezi lidmi. Místo rakoviny se teď lidé častěji bojí právě covidu a toho, jaké dopady na ně nemoc bude mít. Tak, jak je možné se úzkostné prožívání naučit, je možné se jej i zbavit.

Když se mluví o lidech bez domova, často přijde řeč i na téma duševních nemocí. Někdy je těžké odhalit, zda byla duševní porucha to, kvůli čemu člověk skončil na ulici, nebo byl stres spojený se životem bez domova jejím spouštěčem.

Když se mluví o lidech bez domova, často přijde řeč i na téma duševních nemocí. Někdy je těžké odhalit, zda byla duševní porucha to, kvůli čemu člověk skončil na ulici, nebo byl stres spojený se životem bez domova jejím spouštěčem.

Společnost má jasnou představu o tom, jak vypadá znásilnění. Častěji než přepadení v nočním parku, se ale odehrává tzv. vztahové znásilnění, kdy se oběť s pachatelem nějak zná. Forenzní psycholožka Ludmila Čírtková doplnila speciál Diagnózy F o pohled na realitu vyšetřování sexuálních deliktů u nás.

Matky o zneužívání svých dětí mnohdy vědí, ale nezakročí. Léčba traumatu může trvat roky. Natália Schwab Figusch a Dana Pokorná nabízejí terapeutický pohled na sexuální zneužívání ve speciálu Diagnózy F.

Zuzana vzpomíná na své dětské prožívání v době, kdy ji sexuálně zneužíval otčím a později i další muži. Trauma už roky zpracovává v terapii, spravedlnosti se ale nedočkala. Poslechněte si její autentický příběh ve speciálu Diagnózy F.

Zuzana vzpomíná na své dětské prožívání v době, kdy ji sexuálně zneužíval otčím a později i další muži. Trauma už roky zpracovává v terapii, spravedlnosti se ale nedočkala. Poslechněte si její autentický příběh ve speciálu Diagnózy F.

Když lidé slyší hlasy, nemusí to být vždy spojeno s duševní nemocí, mnohdy to ukazuje na prožité trauma. Povaha hlasů se může v průběhu života měnit. Většina lidí, kteří je slyší, odbornou pomoc nehledá a ani nepotřebuje.

Zatímco být šťastný a radostný je trendy, o smutku se tak často nemluví. Někdy se může smutek mísit s úlevou a někdy nás dovede i k radosti. Každý potřebuje pro smutek a truchlení jinak dlouhý čas.

Prožívání radosti ovlivňuje nejen naše duševní, ale i zdraví fyzické. Schopnost prožívat radost je částečně daná geneticky, pokud jsme ji pod nánosem negativních pocitů ztratili, můžeme ji zase vypěstovat. Když chybí vůle k radosti v důsledku duševní nemoci, je třeba vyhledat odbornou pomoc.

Vyrůstal jen s mámou, která pila. Sám začal pravidelně pít alkohol ve třinácti letech. Jak dnes s nadsázkou říká, měl v životě spoustu „príma“ nápadů. Třeba to, že ho pervitin vyléčí ze závislosti na alkoholu nebo že drogy nestačí jen šňupat.

Říká se o nich, že mají ukradené dětství. Nikdy neví, do jakého prostředí přijdou, když se vrací ze školy domů. Snaží se nepřekážet. V dospělosti mívají problematický vztah k sobě, k druhým lidem a někdy i k alkoholu. Takový je život dospělých dětí alkoholiků.

Terapie tmou se provádí ve speciálně upraveném prostředí, kde není jediný foton. Nejen bez světla, ale většinou i v tichu a o samotě bývají lidé nejčastěji sedm dní a nocí. Bez kontaktu s blízkými a bez běžných zabavovačů, jako jsou telefony a internet, tráví čas se svými myšlenkami, čelí strachům a rekapitulují vlastní život.

V Česku si vezmou život v průměru tři lidé denně, častěji muži. Nezanedbatelná část těchto lidí se potýká s duševními poruchami. Vytvořit divadelní projekt o sebevraždách bylo o neustálém balancování, aby obsah sdělil důležité, ale zároveň nebyl návodem pro lidi, kteří o sebevraždě přemýšlí, říká jeho dramaturg David Košťák.

Představa o tom, co jsou drogy a jaké jsou důsledky jejich užívání, se mění v závislosti na historické etapě i společenských a kulturních okolnostech, seznam zakázaných látek v minulosti ovlivňovaly i politické objednávky. Dekriminalizace a legalizace návykových látek je jednou z logických cest, říká psycholog.

Do terapie ho přivedly úzkosti a deprese, až časem se dozvěděl, že mu život komplikuje mj. narcistická porucha osobnosti. Potíže měl v práci i ve vztazích. Když je v úzkých, bývá arogantní, dospělejší reakce na podobné situace se stále učí.

Když si Lucie po rozpadu manželství našla nového partnera, bylo vše zalité sluncem. Po nastěhování k němu však začalo peklo. Po roce vztahu si sbalila kufr a rozhodla se odejít. Nakonec ale ve vztahu s narcisem strávila osm let. O svém příběhu napsala knihu.

Narcistická porucha osobnosti nemá dobrou pověst. Lidé, kteří ji mají, jsou mnohdy považováni za arogantní a sebestředné jedince. Jejich povýšené a vůči okolí devalvující chování má však základ v obrovské vnitřní nejistotě, kterou je třeba skrývat. Poslechněte si první ze tří dílů seriálu Diagnózy F o narcismu.

Psychoterapie pomáhá. Někdy se ale během terapie může klientovi i přitížit. Mnohdy to lidé berou tak, že bez bolesti nemůže dojít k úzdravě. To jim koneckonců někdy říkají i jejich terapeuti. Klient ale přišel do terapie proto, aby mu bylo lépe. Když se to neděje, něco je špatně.

Anna je dospívající, nepříliš sebevědomá dívka, která touží po dokonalosti. Skvělé studijní výsledky podle ní vyniknou pouze, když i její tělo bude dokonalé, tedy štíhlé a krásné. Anninu snahu, která se zvrtne do boje s anorexií, popisuje v knize Chuť prázdna mladá autorka Barbora Adamcová.

Počátky psychických potíží, ze kterých se postupem času rozvinula schizoafektivní porucha, byly v životě Markéty Vítkové patrné už přibližně ve dvaceti letech. Tehdy se potýkala s poruchou příjmu potravy a klinickou depresí. Později se její stav zhoršil natolik, že musela být hospitalizována.

Na několikahodinovou terapeutickou cestu do lesa se paradoxně častěji vydávají lidé, kteří mají málo času, nebo ti, kteří mají nějaké zábrany pro vstup do klasické terapie. Cestu za poznáním zákoutí vlastní duše v kulisách přírody vyhledávají zejména v situacích, kdy je čeká nějaké zásadní rozhodování nebo změny.

Jindřichovo zvláštní chování si jeho kamarádi vysvětlovali jako důsledek užívání drog, on ale drogy nebral. Ataka schizofrenie ho zahnala až do sklepa, ze kterého se nemohl dostat a kde byl přesvědčen, že mu tam někdo pouští plyn a chce ho zabít. V té chvíli se smířil s tím, že umřít je lepší varianta než žít v takovém pekle.

Závislí můžeme být nejen na návykových látkách, ale také na lidech nebo na činnostech. Při závislosti na vztahu raději ztratíme svoje já, než abychom ztratili druhého. Cesta do nezávislosti bývá strastiplná, ale objevná.

Psilocybin, psychedelická látka obsažená v různých druzích hub, vytváří charakteristické změny vnímání, myšlení a emotivity člověka a může pomáhat pacientům s depresí. Riziko vzniku závislosti je minimální, bez lékařského dohledu by se ale užívat určitě neměl.

Dětské trauma způsobují nejčastěji fyzické nebo psychické násilí, závislost rodičů na návykových látkách, nefunkční citová vazba nebo i kombinace čehokoliv z uvedeného. Pokud není adekvátně ošetřeno v dětství, mohou se jeho následky projevovat mnoho let i v dospělosti.

Situace v tornádem a bouří postižených oblastech se rychle mění a mění se i pomoc, kterou tamní lidé potřebují. Základem užitečné pomoci je její dobrá koordinace. Lidi kromě ztráty domova zasáhl i strach, že mnozí smrti unikli jen o vlásek, uvědomování děsivých skutečností přichází po prvotním šoku postupně.

S depresí se setkala vícekrát, až poslední ataka ji vyřadila z normálního života – nezabírala na ni totiž žádná farmakologická léčba. Během několikaměsíčního pobytu v psychiatrické nemocnici v Bohnicích jí pomohly až elektrošoky.

Od vztahu očekáváme většinou lásku, zázemí a oporu. I když těmito hodnotami náš vztah neoplývá, někdy v něm přesto zůstáváme. A někdy se dokonce opakovaně s partnerem rozcházíme a zase dáváme dohromady. Hranice mezi opravdovou láskou a závislostí v tu chvíli jako by zcela zanikla.

Dospělé děti, které opouštějí dětské domovy, si s sebou nesou následky řady traumatických událostí, které zažily. Kromě toho v tu chvíli už minimálně podruhé v životě přicházejí o domov. Od svých vrstevníků, kteří se do dospělého života vydávají z běžných rodin, se neliší tolik svou připraveností, respektive nepřipraveností na životní realitu, ale tím, že většinou nemají komu zavolat, když se jim nedaří.

Hana Kulasová vychovávala syna s autismem v 50. letech minulého století, tedy v době, kdy nebyla k dispozici nejen podpora pro pečující osoby, ale prakticky ani základní diagnostika poruch autistického spektra. Z jejích deníků vznikla kniha Kapka kámen vyhloubí, která může současné mladé generaci přinést kromě vlastního příběhu i pokoru.

Halucinace, pocity pronásledování a problémy v komunikaci s lidmi, to jsou jen některé příznaky, které by mohly být signálem počínajícího závažného duševního onemocnění. Mezi ty patří zejména schizoafektivní poruchy, např. schizofrenie. I zde většinou platí – čím dříve se člověk dostane do péče odborníků, tím lépe jde nemoc zvládnout.

Halucinace, pocity pronásledování a problémy v komunikaci s lidmi, to jsou jen některé příznaky, které by mohly být signálem počínajícího závažného duševního onemocnění. Mezi ty patří zejména schizoafektivní poruchy, např. schizofrenie. I zde většinou platí – čím dříve se člověk dostane do péče odborníků, tím lépe jde nemoc zvládnout.

Halucinace, pocity pronásledování a problémy v komunikaci s lidmi, to jsou jen některé příznaky, které by mohly být signálem počínajícího závažného duševního onemocnění. Mezi ty patří zejména schizoafektivní poruchy, např. schizofrenie. I zde většinou platí – čím dříve se člověk dostane do péče odborníků, tím lépe jde nemoc zvládnout.

Sázení na dostihy vypadá na první pohled jako gentlemanský sport. Dostat se od něj k automatům v nonstop hernách ale není nic těžkého. Nástup do léčby je pro hazardního hráče potvrzením jeho životního debaklu. Ženy do léčby tak často nechodí, za hraní se stydí.

Až čtyřicet procent vysokoškoláků zažívá menší či střední depresi, což je násobně více než v běžné populaci. Očekává se od nich, že mnohaměsíční přesun studia do on-line prostoru prostě zvládnou, jsou přece dospělí. Přizpůsobení pro jedince s duševními poruchami je v současné době nesnadné, někdy studenti raději skončí, než aby bojovali se systémem.

Abstinence je pro mladistvé uživatele návykových látek nepředstavitelná, u závislosti na počítačích mnohdy zcela nereálná. Častěji se proto mluví o kontrolovaném užívání. Závislost v mladém věku může mít vliv na vývoj mozku, liší se i vlastní tolerance užitých látek. Pro mladší generace je terapie dostupnější než dřív, překážky ve smyslu stigmatizace docházení do terapie mizí.