Dnešní Plus

Výběr nejdůležitějších rozhovorů, analýz a specializovaných pořadů z našeho vysílání.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Dnešní Plus: Ukrajinský zpravodaj Marek: Život se tu přizpůsobil situaci. Na sirény poplachu si všichni zvykli

Přestože ukrajinská armáda už osvobodila většinu země, stále čas od času do měst dopadávají ruské rakety mířené na zbrojní fabriky a jiná strategická místa. Předměstí východního Kyjeva jsou zničená a lidé se nemají kam vrátit. Jak se Ukrajinci v osvobozených oblastech vrací k normálnímu životu? A jak to vypadá v Kyjevě nebo v Rusy zničeném městě Buča?

Dnešní Plus: Příběhy pokladů: Inspirátor a investor Albrecht z Valdštejna

Ctižádostivý válečník Albrecht z Valdštejna hraje v české historii roli černé ovce. Přesto patřil k jedněm z mála lidí narozených v Čechách, o kterých můžeme říct, že ve své době ovlivňovali evropskou politiku.

Dnešní Plus: V MHD si zas nasaďte roušky a běžte na posilující očkování, nabádá epidemiolog Smejkal

Počty covid pozitivních začaly i v Česku opět pomalu růst. „Omikron má několik dobrých a několik špatných vlastností. Mezi ty dobré patří, že se ho tolik nedostává do plic, nemá takovou smrtnost, takže tolik lidí nezabíjí – na druhou stranu je násobně nakažlivější. Také u něj pozorujeme, že může jednoho člověka nakazit několikrát. Až pětina lidí se tak nakazí vícekrát, což je vidět už od jara,“ vyjmenovává hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal.

Dnešní Plus: Rusko jsme viděli jako vojensky silný stát. Ale ten medvěd byl jen papírový, míní analytik Dyčka

Slovensko očekává brzký ruský útok na ukrajinské letiště v Užhorodu, které leží v těsné blízkosti slovenských hranic. V pondělí večer to řekl slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. „Z vojenského hlediska by to smysl dávalo, protože Ukrajinci – podle informací, které máme – už v podstatě nedisponují funkčními vzletovými a přistávacími drahami,“ říká vojenský analytik Lukáš Dyčka z Baltic Defence College. Dodává, že Ukrajinci musejí využívat záložní plochy jako dálnice.

Dnešní Plus: Romancov: Až Rusko udělá první ústupek, bude zřejmé, že jednání o míru spějí ke konci

„O víkendu se objevily první informace, podle kterých mají obě strany i na nadále důvody pro to, aby jednání pokračovala a hlásí i mírný pokrok. Takže uvidíme, co se bude dít dál,“ popisuje Michal Romancov, politický geograf z Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy a také Metropolitní univerzity Praha očekávání kolem nových vyjednávání mezi Ukrajinou a Ruskem.

Dnešní Plus: Slezák: Ostřelování elektrárny v Záporoží signalizuje, že Rusové jsou ochotní jít až na hranu

„Rád bych věřil, že ostřelování jaderné elektrárny v Záporoží byl omyl, ale to, co se děje v posledních hodinách a dnech na Ukrajině mě utvrzuje v myšlence, že je to spíš součást většího plánu,“ konstatuje komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák. „Rusové se snaží srazit Ukrajinu na kolena, donutit ji k bezpodmínečné kapitulaci a zmocnit se celého území,“ dodává.

Dnešní Plus: Slezák: Ostřelování elektrárny v Záporoží signalizuje, že Rusové jsou ochotní jít až na hranu

„Rád bych věřil, že ostřelování jaderné elektrárny v Záporoží byl omyl, ale to, co se děje v posledních hodinách a dnech na Ukrajině mě utvrzuje v myšlence, že je to spíš součást většího plánu,“ konstatuje komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák. „Rusové se snaží srazit Ukrajinu na kolena, donutit ji k bezpodmínečné kapitulaci a zmocnit se celého území,“ dodává.

Dnešní Plus: Hodnota rublu padá. Už dva oligarchové blízcí Putinovi zkritizovali invazi na Ukrajinu, říká bankéř

Ruský rubl po vyhlášení západních ekonomických sankcí proti Rusku klesl téměř o 30 procent a je na novém historickém minimu vůči USD. „To nebezpečí, které Putin představuje pro vlastní normální ruské občany – a pochopitelně i nejakutněji proti Ukrajině a proti nám všem – jen stoupá. A musím se přiznat, že z toho mám velké obavy,“ říká investiční bankéř Ondřej Jonáš.

Dnešní Plus: Česko by zvládlo i desítky tisíc uprchlíků z Ukrajiny, říká šéf organizace pro uprchlíky Rozumek

„Okamžitě a bez problémů můžeme přijmout jednotky tisíc ukrajinských uprchlíků, protože azylová zařízení nejsou plná. Pokud by se alokovala určitá suma na pronájem objektu, tak to mohou být poměrně rychle desítky tisíc osob. V případě Bosňáků jsme přijali rychle 5,5 tisíce uprchlíků, v případě lidí z Kosova tisícovku. Myslím si, že bychom zvládli desítky tisíc osob bez problému, možná i větší počty,“ říká ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Dnešní Plus: Uznání Luhanska a Doněcka může být jen další zamrzlý konflikt bez nějaké války, doufá právník Šturma

„Je to určitě jednání, které není v souladu s mezinárodním právem. Vzhledem k tomu, že ho lze považovat za zasahování do vnitřních záležitostí jiného státu a narušování svrchovanosti a územní celistvosti jiného státu, respektive Ukrajiny,“ říká na Plusu vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Pavel Šturma.

Dnešní Plus: Po aplikaci vakcíny může dojít k výkyvu menstruace, potvrzuje vakcinolog Chlíbek

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který sbírá data o nežádoucích účincích vakcín a léků, eviduje víc než 550 žen, kterým se po očkování změnil menstruační cyklus. U všech evidovaných šlo ale o pouhé podezření na souvislost s vakcinací. Nicméně SÚKL tvrdí, že některé ženy hlásily krvácení mimo menstruaci, případně byla opožděná, silnější, bolestivější než jindy, anebo se naopak vůbec nedostavila. Objevily se i bolesti při ovulaci.

Dnešní Plus: Britští vědci záměrně nakazili covidem skupinu dobrovolníků. „Je to etické?“ ptají se odborníci

První příznaky už do dvou dnů po setkání s koronavirem, zjistili britští vědci z experimentu, při kterém záměrně infikovali skupinu lidí. Lékaři rozhodně nikomu nedoporučují něco podobného záměrně sami zkoušet. Britští vědci ovšem skupinu mladých dobrovolníků cíleně nakazili, aby mohli v přímém přenosu pod dozorem lékařů sledovat, jak se virus šíří v těle a co způsobuje.

Dnešní Plus: Nemocnice začaly využívat institut pracovní karantény, ale jen u rizikových kontaktů

Pracovní karanténa se týká lidí ve zdravotnictví či v sociální péči. Vláda tak reagovala na vysoké počty nově nakažených v souvislosti se šířením varianty omikron. Pravidlo pracovních karantén má přísná kritéria a použít jde jen v případě, kdy zaměstnavatel není schopen dál zajišťovat péči o pacienty nebo klienty.

Dnešní Plus: Respirátory neperte a po osmi hodinách vyměňte za nový, radí expert z výzkumného ústavu

Uvnitř budov stále platí povinnost nosit respirátory. Při nasazování bychom měli mít vždy čisté ruce. Důležité je si ho upravit tak, aby po nasazení nebyla žádná mezera mezi ním a obličejem. Při sundávání bychom se neměli dotýkat přední části, dobré je tak vše zvládnout pouze díky gumičkám, které si dáváme za uši.

Dnešní Plus: Lékař Hajdúch: Zkrácení karantény není hlavně u neočkovaných nejšťastnější krok

Lidé nakažení koronavirem dnes nejen u nás ale i v řadě dalších zemích musejí do izolace na nejméně pět místo původních 14 dní. Podle odborníků se však mnozí z nich vracejí do práce ještě infekční. Jak upozornil akademický server The Conversation nebo Nature řada vědeckých studií dokládá, že se virová nálož v těle kulminuje od třetího do šestého dne a poté člověk může být několik dní stále nakažlivý. Tento týden to potvrdili i experti Světové zdravotnické organizace (WHO).

Dnešní Plus: Aktuálně platná proticovidová opatření jen ve třech minutách

Co dělat, pokud jste měli rizikový kontakt s člověkem nakaženým koronavirem? Jak často se testuje a kdy musíte do karantény? Koronafokus shrnuje platná opatření jen ve dvouminutovém audiu.

Dnešní Plus: Postcovidový syndrom? Máme pacienty s poruchou čichu i rok po prodělané nemoci, přiznává lékař

Švédská lékařská univerzita Karolinska Institutet dělala podrobné testy u lidí, kteří onemocněli covidem už na jaře 2020. Podle předběžného výzkumu může mít až polovina nakažených dlouhodobé nebo trvalé změny čichu. „Ale za šest měsíců poté, co člověk prodělá covid, dojde k restituci čichových schopností téměř ze sta procent,“ dodává Robert Jech z Neurologické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN v Praze.

Dnešní Plus: Postcovidový syndrom? Máme pacienty s poruchou čichu i rok po prodělané nemoci, přiznává lékař

Švédská lékařská univerzita Karolinska Institutet dělala podrobné testy u lidí, kteří onemocněli covidem už na jaře 2020. Podle předběžného výzkumu může mít až polovina nakažených dlouhodobé nebo trvalé změny čichu. „Ale za šest měsíců poté, co člověk prodělá covid, dojde k restituci čichových schopností téměř ze sta procent,“ dodává Robert Jech z Neurologické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN v Praze.

Dnešní Plus: Spojené státy hlásí vyšší počet hospitalizací dětí s omikronem

Spojené státy teď hlásí vyšší počet hospitalizací dětí, což podle odborníků může souviset mimo jiné s tím, že se omikron víc drží v horních cestách dýchacích, které jsou u dětí užší a méně vyvinuté. Americký server Scientific American s odvoláním na data Centra pro kontrolu a prevenci nemocí uvádí, že dětí mladších pěti let, které se nemohou očkovat, je v USA teď hospitalizováno několikanásobně víc než v předchozích vlnách.

Dnešní Plus: Jak léčit omikron? Chce to paracetamol, čaj a postel, doporučuje lékař

Zdá se, že omikron se svými příznaky velmi podobá jakékoli jiné viróze, která se projevuje především v horních cestách dýchacích. Je to teplota, únava, bolesti svalů a kloubů. Častá je také rýma a zánět dutin, se kterým jde ruku v ruce bolest hlavy. Člověk se může v noci hodně potit, u dětí se občas objevuje vyrážka. Ale ztráta chuti a čichu omikronovou variantu covidu neprovází.

Dnešní Plus: Chlíbek: Po dvou dávkách Pfizeru a boosteru od Moderny jsou hladiny protilátek o něco vyšší

„Zaměnitelnost dvou mRNA vakcín, tedy Moderny a Pfizeru je možná. Objevily se studie, podle kterých pokud člověk po dvou dávkách Pfizeru použije na přeočkování Modernu, tak jsou hladiny protilátek o něco vyšší,“ říká vakcinolog a předseda České vakcionologické společnosti Roman Chlíbek. Pokud ale máte první dvě dávky od Pfizeru, tak doporučuje třetí dávku také od Pfizeru.

Dnešní Plus: Karanténa s omikronem? Stačí polibek, podání ruky a je to jednorázový intenzivní kontakt

Rizikový kontakt znamená setkání covid+ se zdravým člověkem, ale jak takový, u kterého mohlo dojít k přenosu onemocnění covid-19. V průběhu epidemie se definice měnila a dál mění podle převládající varianty v populaci. Za rizikový kontakt teď hygienici považují setkání s pozitivním člověkem na vzdálenost kratší než 1,5 metru, který byl delší než pět minut. Ale jen bez ochrany dýchacích cest, tedy bez respirátoru, nanoroušky.

Dnešní Plus: Infekční můžete být i osm dní od začátku příznaků covidu

Pokud se někdo koronavirem nakazí, je podle Státního zdravotního ústavu pro své okolí infekční po dva, případně dva a půl dny. Nejnakažlivější je pak většinou den před objevením příznaků. Zároveň ale laboratoře běžně odhalují virus v dýchacích cestách i osm dní poté, co příznaky nastoupily.

Dnešní Plus: Čtvrtá dávka stále stejné vakcíny už podle WHO nemá velký smysl

Čtvrtá dávka očkování proti covidu není na pořadu dne a časté přeočkovávání proti koronaviru nemá příliš smysl, tvrdí Světová zdravotnická organizace (WHO) i Evropská léková agentura (EMA). Budoucnost covidového očkování by se podle vědců tak mohla spíš podobat očkování proti chřipce.

Dnešní Plus: Vrátní nebo lidé na homeoffice se testovat nemusejí. Jsou ale výjimky

Testovat se musí všichni zaměstnanci ve firmách, úředníci na úřadech, jednatelé společností, členové představenstev. Podstoupit test musí i ti, pracují na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti, tedy takzvaní dohodáři. Všichni bez ohledu na to, jestli jsou po ukončeném očkování, nebo prodělaném covidu. Antigenní test absolvují dvakrát týdně, následující test musí být proveden nejdříve třetí den po předchozím.

Dnešní Plus: Vrátní nebo lidé na homeoffice se testovat nemusejí. Jsou ale výjimky

Testovat se musí všichni zaměstnanci ve firmách, úředníci na úřadech, jednatelé společností, členové představenstev. Podstoupit test musí i ti, pracují na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti, tedy takzvaní dohodáři. Všichni bez ohledu na to, jestli jsou po ukončeném očkování, nebo prodělaném covidu. Antigenní test absolvují dvakrát týdně, následující test musí být proveden nejdříve třetí den po předchozím.

Dnešní Plus: Novavax by měl do Česka dorazit v polovině února, tvrdí mluvčí ministerstva zdravotnictví

Na e-mail covid@rozhlas.cz v poslední době přichází podobné dotazy – ptáte se, kdy do Česka dorazí očekávaná vakcína společnosti Novavax, respektive očkovací látka Nuvaxovid. Podle ředitele odboru komunikace s veřejností ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba, by se k nám vakcína měla dostat už v polovině února. „Stejně, jako do celé Evropské unie, protože dorazí najednou,“ říká v pořadu Koronafokus.

Dnešní Plus: Nežádoucí účinky očkování? Horečka, únava, slabost či „kocovina“

Zájem o očkování posilující dávkou vakcíny proti covidu-19 roste. Doposud ji dostaly přes tři miliony lidí, vyplývá z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Na třetí dávku teď čeká přes 300 tisíc zájemců. Jaké jsou benefity posilující dávky vakcíny a jaké jsou nejčastější nežádoucí účinky, zjišťoval další díl Koronafokusu se Zuzanou Machálkovou.

Dnešní Plus: Změna pravidel pro omikron: Do 16. ledna platí pokyn hygieny, že očkovaní nemusí do karantény

Od úterý 11. ledna platí nová pravidla pro izolaci po pozitivním testu na koronavirus a karantény po rizikovém kontaktu. Jejich délka se zkrátila na pět dnů. To ale neplatí pro ty, kteří mají příznaky covidu, těm ji hygienici ukončí dva dny po odeznění příznaků. Do karantény ale nemusí lidé, kteří byli dostatečně očkovaní a ti, kteří covid prodělali v uplynulém půl roce, jak uvádí Metodický pokyn hlavní hygieničky. Ten má ale platit jen do 16. ledna.

Dnešní Plus: Antigenní testy a omikron: Bezpříznakový průběh nákazy se odhaluje těžko. Záleží na kvalitě testu

Povinné testování na covid-19 ve firmách vrací zpátky možnost sebetestování. Podle stávajícího nařízení mohou antigenní testy provádět jen zdravotníci, od 17. ledna se to ale změní a plošně se mají opět používat ve firmách. Pozitivní výsledek automaticky pošle člověka do pětidenní karantény, a to bez nutnosti potvrzení přesnějším PCR testem. Více o testování uslyšíte v Koronafokusu Evy Kézrové.

Dnešní Plus: Vláda reaguje na omikron: Karanténa a izolace na pět dní. Poté buď PCR test, nebo nošení respirátoru

Karanténa a izolace u onemocnění covid-19 bude kratší. Vláda rozhodla o tom, že potrvá jen pět dní. Změna začne platit od úterý 11. ledna. Doposud jsou lhůty u karantény a izolace dvoutýdenní. Premiér Petr Fiala (ODS) to odůvodnil zkušenostmi ze zahraničí, z dat totiž vyplývá, že varianta omikron nakažlivější než dosavadní varianty koronaviru, péči v nemocnicích ale potřebuje méně lidí. Podrobnosti uslyšíte v Koronafokusu Ondřeje Vaňury.

Dnešní Plus: Vyplachujte si nos, radí lékař. Omikron cílí na horní cesty dýchací, proto péče o sliznici chrání

Nakažlivější varianta koronaviru SARS-CoV-2 omikron cílí podle dosavadních poznatků především na horní cesty dýchací. Snížit riziko přenosu by tak vedle respirátorů mohly i nosní kapky, vysvětluje středeční Koronafokus Evy Kézrové z vědecké redakce.

Dnešní Plus: Na covid, nebo s covidem? Nejsilnější výroky roku

Každý týden pro vás vybíráme nejzásadnější nebo nejvýraznější výroky politiků a zasazujeme je do kontextu. V následující hodině uslyšíte ty, které se v rubrice Výrok týdne dostaly na čestné místo a zaslouží si připomenout.

Dnešní Plus: Pandemie online a my na sociálních sítích. Rok 2021 na internetu

Sociální atropoložka z Akademie věd Marie Heřmanová, Daniel Pražák z hnutí Otevřeno, redaktor pro vědu Deníku N Petr Koubský a moderuje šéfredaktor serveru Lupa.cz David Slížek se společně zamyslí nad tím, jak jsme zvládli další rok pandemie online a jaký vliv na náladu společnosti dnes mají sociální média.

Dnešní Plus: Vakcíny, Bílý dům, Afghánistán i vesmír, to byl rok 2021 ve světě

Celosvětový boj s pandemií covidu-19. Útok na Kapitol Spojených států po amerických prezidentských volbách. Ale také stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu nebo úspěchy soukromých firem při dobývání vesmíru, takový byl uplynulý rok ve světě. Souhrn toho nejdůležitějšího připravil Jakub Lucký.

Dnešní Plus: Vakcína od Novavaxu má zelenou. Funguje jako „staré známé“ látky, tím by mohla přesvědčit neočkované

Proti covidu-19 se v Evropské unii může aktuálně očkovat vakcínami od čtyř společností. A od ledna přibude další. Evropská léková agentura (EMA) doposud schválila kromě Pfizeru taky Modernu, AstraZenecu, očkovací látku od firmy Johnson & Johnson a nově taky vakcínu od firmy Novavax. Co o vakcíně, která se v Evropě bude používat pod názvem Nuvaxovid, víme, shrnuje v Koronafokusu redaktorka Zuzana Machálková.

Dnešní Plus: Inflace, nedostupné bydlení, pandemie. O ekonomice s Davidem Navrátilem

Česká ekonomika za sebou nemá jednoduchý rok. Inflace se zvýšila na úroveň, jakou už dlouho nepamatujeme. Výrobní sektor bojuje s nedostatkem surovin a materiálů. Ceny nemovitostí rostly. A růst našeho hospodářství podkopala vleklá pandemie koronaviru, přesněji kroky, které byly přijaty k jejímu zvládnutí a které současně omezily chod většiny tuzemských podniků. Dalo se ničemu z toho předejít? Bilancuje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Dnešní Plus: S testem a ideálně venku. Připomeňte si zásady bezpečného setkávání o Vánocích

Ačkoliv čísla nakažených koronavirem těsně před Vánoci klesají, epidemiologové doporučují, abychom zůstali opatrní. Právě o Vánocích se lidé potkávají hodně a to může šíření covidu-19 napomoci. Mezi základní hygienická pravidla při návštěvě platí, že hosté by si měli nejdříve vydezinfikovat ruce, až poté se přivítat. A měli by vynechat nejbližší kontakty typu objímání. Co dalšího se doporučuje, uslyšíte v Koronafokusu Ondřeje Vaňury.

Dnešní Plus: S testem a ideálně venku. Připomeňte si zásady bezpečného setkávání o Vánocích

Ačkoliv čísla nakažených koronavirem těsně před Vánoci klesají, epidemiologové doporučují, abychom zůstali opatrní. Právě o Vánocích se lidé potkávají hodně a to může šíření covidu-19 napomoci. Mezi základní hygienická pravidla při návštěvě platí, že hosté by si měli nejdříve vydezinfikovat ruce, až poté se přivítat. A měli by vynechat nejbližší kontakty typu objímání. Co dalšího se doporučuje, uslyšíte v Koronafokusu Ondřeje Vaňury.

Dnešní Plus: Trvalé kontraindikace jsou vzácné. Vakcína proti covidu se ale odkládá po mooklonálních protilátkách

Očkování proti onemocnění covid-19 lékaři doporučují naprosté většině lidí. Existují ale výjimky, a to kvůli takzvaným kontraindikacím k očkování. Trvalé důvody, proč se ze zdravotních důvodů neočkovat, jsou velmi ale vzácné. Platí, že u většiny onemocnění a stavů je očkování pro pacienta přínosné. A zejména v případě lidí s komorbiditami, tedy u těch, kteří mají více chorob současně. Jaké kontraindikace se nejčastěji objevují, shrnuje Koronafokus Ondřeje Vaňury.

Dnešní Plus: Freddie Mercury umírá na AIDS

Zpěvák, skladatel i textař rockové klasiky a frontman britské legendární skupiny Queen Freddie Mercury přiznal nákazu virem HIV 23. listopadu 1991, pouhý den před smrtí.

Dnešní Plus: Útěk vězňů z Leopoldova stál několik lidských životů a měl bizarní konec

V březnu 1990 došlo ve věznici v Leopoldově na území dnešního Slovenska ke vzpouře vězňů. Přestože se situaci podařilo vyřešit v řádu dnů, a příslušné orgány dostaly areál i trestance pod kontrolu, měla událost svou dohru ještě za 1,5 roku. Sedm trestanců tehdy přepadlo členy vězeňské služby, odzbrojilo je a z vězení uprchlo.

Dnešní Plus: V Bělověžském pralese skončil Sovětský svaz

Před 30 lety byla podepsána Bělověžská dohoda o vytvoření Společenství nezávislých států. 8. prosince 1991, v rezidenci Viskuli v Bělověžském pralese, tak de facto skončil Sovětský svaz.

Dnešní Plus: Proč se přeočkovat proti covidu? Protilátky jsou kvalitnější a vytvoří se rychleji, říká Hořejší

Lidé nad 60 let a chronicky nemocní se mohou od začátku týdne registrovat na přeočkování proti covidu-19, pokud mají pět měsíců po základním očkování. Proč se po posilovací dávce vytvářejí protilátky rychleji a jaké má vedlejší příznaky? Odpoví Koronafokus Evy Kézrové.

Dnešní Plus: Lustrační zákon na scéně

Dnešní vydání seriálu Třicet let poté se věnuje jedné z velmi zásadnch polistopadových norem: Velkému lustračnímu zákonu. Očistit veřejný život od lidí úzce spjatých s komunistickým režimem – to byl cíl kustračního zákona, kterému se v dalším dílu seriálu věnuje Pavel Hlavatý.

Dnešní Plus: Let do Lybie a milion marek

Let do Lybie a milion marek. To požadoval pachatel posledního únosu letadla v Československu. V dalším dílu 30 let poté se věnujeme vzdušnému pirátství.

Dnešní Plus: Jak na deprese a úzkosti v době covidové? Vyhledat pomoc, dbát na životosprávu a ujasnit si hodnoty

Počty nakažených koronavirem rostou, protiepidemická opatření se znovu zpřísňují a někteří kvůli covidu-19 přicházejí o své blízké. Řada lidí proto může pociťovat beznaděj, nejistotu, strach nebo únavu. Například různé úzkosti a deprese se podle psychologů týkají zhruba každého třetího dospělého. Jak a na koho se můžou obrátit v případě, že už na svoji situaci nechtějí být sami? Poradí Koronafokus Zuzany Machálkové.

Dnešní Plus: Potrestaný Miroslav Štěpán vychází z vězení

Jedním z mála potrestaných představitelů komunistického režimu byl Miroslav Štěpán. Před třiceti lety byl propuštěn z vězení. Připravil Pavel Hlavatý.

Dnešní Plus: Setkání Richarda Karla von Weizsäckera s Václavem Havlem

Říjnová návštěva německého prezidenta Richarda Karla von Weizsäckera v roce 1991 v Praze se odehrávala ve třech kontextech. Sledoval se vývoj česko-německých vztahů, situace Československa po roce 1989 a sjednocení Německa v roce 1991.

Dnešní Plus: Volejte, pište, nechoďte. Praktici jsou zahlcení, nestíhají ani zvedat telefony, říká šéf sdružení

Epidemie koronaviru v Česku dál sílí. Kromě nemocnic jsou tak zahlcení i praktici. Ti jsou podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky tak vytížení, že často ani nestíhají zvedat telefony. Jak má ale pacient postupovat, když lékaře opravdu potřebuje? Odpoví Koronafokus Zuzany Machálkové.

Dnešní Plus: První síť pro mobilní telefony a první webový prohlížeč jsou s námi 30 let

Rok 1991 byl mimo jiné také rokem technologických milníků. Například u nás byla aktivována první síť pro mobilní telefony a na trh přišly první mobily, respektive spíš přístroje. A také internet, a právě o něm bude v dnešním díle cyklu hovořit Pavel Hlavatý.

Dnešní Plus: Jak se léčí covid? Lékaři podávají infuze i remdesivir, evropská agentura prověřuje dvě nové tablety

Na obzoru jsou dva nové léky, které by měly při včasném podání zabránit zhoršenému průběhu onemocnění covid-19. Obě antivirotika už procházejí hodnocením Evropské lékové agentury. Jaké léky a přípravky dnes zdravotníkům v boji proti pandemii pomáhají? O tom je Koronafokus Štěpána Sedláčka.

Dnešní Plus: Nevermind poprvé před 30 lety

Miminko v bazénu s dolarovou bankovkou. Kdo by neznal obal slavného alba Nevermind kapely Nirvana. Vyšlo právě před 30 lety a v seriálu album rozebere Zuzana Marková.

Dnešní Plus: Kdy volat k covidu-19 záchranáře? Když nemocného trápí výrazná dušnost, horečky nebo poruchy vědomí

Testy koncem listopadu odhalují denně přes 20 tisíc nakažených koronavirem. Část pacientů, zejména těch neočkovaných, končí v nemocnicích. Zavolat záchrannou službu se doporučuje zejména v případě, že se u nemocného objeví výrazná dušnost, poruchy vědomí, dezorientace, útlum a několikadenní vysoké horečky, které se nedaří snížit běžnými léky. Jak postupovat, poradí Koronafokus reportéra Ondřeje Vaňury.

Dnešní Plus: Pobaltí konečně bez vlivu Ruska

17. září 1991 byly v sídle OSN slavnostně vztyčeny vlajky Pobaltských republik. V cyklu Třicet let poté se tak dozvíte, jak se tyto země vymanily z vlivu Sovětského svazu.

Dnešní Plus: Moskevský puč

V srpnu roku 1991 se skupina konzervativních komunistů pokusila vzít do svých rukou vedení Sovětského svazu. Jejich neúspěšný puč je námětem dnešního dílu cyklu Třicet let poté.

Dnešní Plus: Záchrana Chabařovic na poslední chvíli

V září 1991 stanovila tehdejší vláda závaznou linii těžby hnědého uhlí, která dodnes brání obce před těžaři. Toto rozhodnutí naposlední chvíli zachránilo město Chabařovice v severozápadních Čechách.

Dnešní Plus: Skinheads, rasismus a extremismus před 30 lety

Do jisté míry novinkou se stal po roce 1989 extremismus, který sice existoval ještě před revolucí, ale byl mocensky potlačován tehdejším režimem. Mlčelo se o něm. Do vzájemné opozice se začaly stavět antisystémové skupiny, které už nespojoval společný nepřítel – na jedné straně to byli levicově zaměření anarchisté a pankáči a na druhé pravicově orientované hnutí skinheadů.

Dnešní Plus: Zákon o půdě napravil alespoň část majetkových a sociálních křivd způsobených komunisty

Mezi nápravy křivd spáchaných komunistickým režimem spadalo také navracení půdy původním vlastníkům. Důležitou právní normou pro tyto restituce byl zákon o půdě z 21. května 1991, a to s účinností od 24. června, kdy přijalo Federální shromáždění ČSFR zákon 229/1991 nazývaný Zákon o půdě.

Dnešní Plus: Československo se před 30 lety postaralo o sirotky z Namibie. Po šesti letech jsme je zas vrátili

V roce 1985 přijala Československá socialistická republika na své území 56 namibijských dětí, které měly být stranou válečného konfliktu vychovány dle „socialistického vzoru“ s důrazem na jejich národní příslušnost. Taky ale odtržení od rodin a přirozeného prostředí. Zpět se vracely po šesti letech v roce 1991, už do nově vzniklého státu Namibie.

Dnešní Plus: Příběh Týdeníku Politika

Po listopadu 1989 začala vycházet řada nových (případně staronových) časopisů. Jedním z nich byl na počátku roku 1991 i Týdeník Politika.

Dnešní Plus: 30 let poté aneb Margaret Thatcherová odchází

Margaret Thatcherová byla první ženou v čele britské vlády, kde byla (zatím) nejdéle ze všech ministerských předsedů. Z funkce odešla kvůli vládní krizi v roce 1990.

Dnešní Plus: Kamiony a prostitutky aneb Rok 1991 v pohraničí

V červenci roku 1991 se v Dubí na Teplicku konal protest proti kamionové dopravě, která městem bez ustání proudila. Obyvatelé města se tak museli vyrovnávat se zhoršeným ovzduším, ale také s dopravními zácpami a častými nehodami. Po sametové revoluci tolik vítané otevření hranic přineslo v zemi, kde chyběla dálniční síť nemalé problémy.

Dnešní Plus: Rozpad Varšavské smlouvy byl logickým vyústěním změn po listopadu 1989

Oldřich Tůma z Historického ústavu Akademie věd ČR objasňuje politickou situaci, která nastala po sametové revoluci. Varšavská smlouva byla v době studené války protipólem NATO a tyto vojensky klíčové instituce začaly po sametové revoluci logicky plnit úplně jiné role. Země komunistického východního bloku totiž konečně směrovaly k demokracii.

Dnešní Plus: Třetí dávka od Pfizeru, nebo Moderny. Ministerstvo doporučuje jako posilovací vakcínu jednu z mRNA

Proč jsou pro posilovací očkovací dávku proti covidu určeny jen dva druhy vakcín? To je jeden z nejčastějších dotazů, které posíláte na náš email covid@rozhlas.cz. Nejen na tuto otázku teď odpovíme s Evou Kézrovou v rubrice Koronafokus.

Dnešní Plus: Před 30 lety začala válka v Jugoslávii

Koncem června 1991 se na území dnešního Slovinska rozhořel konflikt, který postupně změnil mapu jihovýchodní Evropy. První fáze války trvala jen několik dní – tehdy se Slovincům podařilo vybojovat nezávislost na Svazové republice Jugoslávie.

Dnešní Plus: Sověti odešli, ale minulost je tu pořád s námi

Letos je to 30 let, co Československo opustil poslední vlak se sovětskými vojáky. Stalo se to 21. června 1991 v 16:53 hodin v Čierné nad Tisou.

Dnešní Plus: Občanští demokraté přicházejí na scénu

V listopadu roku 1991 se konal první kongres Občanské demokratické strany, která byla založena o sedm měsíců dřív. V cyklu Třicet let poté se k této události vrací Pavel Hlavatý.

Dnešní Plus: Infuze s protilátkami proti covidu-19 kape jen hodinu. Pacienta ochrání před vážným průběhem nemoci

Léků proti covidu je v českých nemocnicích dost, řekl Miloslav Ludvík, ředitel Fakultní nemocnice v Motole. Takzvaný koktejl protilátek je podle něj schopný zabránit tomu, aby se pacienti dostali do těžkého stavu. O jaké léky přesně jde a jak fungují, to připomene Koronafokusu redaktora Martina Srba.

Dnešní Plus: Místo dvou týdnů jen jeden. Neočkovaným se zkrátí karanténa na sedm dní, ukončena bude PCR testem

Od pondělí 25. října začnou platit v souvislosti s onemocněním covid-19 nové lhůty pro karantény. Podle nařízení hlavní hygieničky Pavly Svrčinové se neočkovaným zkrátí její doba po kontaktu s nakaženým ze dvou týdnů dnů na sedm dní. Po této lhůtě ale musí být karanténa ukončená negativním PCR testem. V Koronafokusu to přibližuje redaktor Ondřej Vaňura.

Dnešní Plus: Hrazené testy už nebudou pro ty, kteří se mohli očkovat, ale neudělali to. Vláda změnila pravidla

Od 1. listopadu se platnost PCR testů zkrátí ze sedmi dnů na tři. Antigenní testy budou prakticky jen na jednorázové použití, protože budou platit namísto tří dnů pouze 24 hodin. Odborníci tvrdí, že právě tak by to mělo být. Z hlediska kontroly šíření viru je to dobrá varianta, tvrdí vedoucí Mezioborové skupiny (MeSES) epidemiolog Petr Smejkal.

Dnešní Plus: Důkazy o nošení roušek: Chrání nejen v laboratoři, ale i ve skutečném životě. Ukázal to velký výzkum

První vědecká studie potvrdila účinnost roušek proti covidu v podmínkách běžného života. Rozsáhlý pokus, kterého se účastnilo asi 350 tisíc lidí, se podle vědců může stát zlatým standardem. Podrobnosti představí v Koronafokusu vědecký redaktor Martin Srb.

Dnešní Plus: Měli bychom jednat s EU ve shodě, chceme-li, aby byl náš hlas vnímán, radí zkušený polský diplomat

Nedávné rozhodnutí polského ústavního soudu zpochybňuje a ohrožuje základy Evropské unie, prohlásila v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. A to přesto, že polský premiér Mateusz Morawiecki dopisem ujišťoval lídry EU, že Polsko zůstává loajálním členem Unie. Varoval ovšem také před přeměnou EU v centralizovaný spolek. „Obávám se, že v této chvíli je náš hlas slabší,“ reaguje polský expert na evropské záležitosti, dlouholetý diplomat Jerzy Pomianowski.

Dnešní Plus: U třetí dávky očkování si můžete vybrat i vakcínu, smska vám přijde brzy, říká zmocněnec Dzurilla

Ministerstvo zdravotnictví zkrátilo interval pro přeočkování proti koronaviru. Od pondělí 18. října stačí šest namísto osmi měsíců od základního očkování. Stát ke zkrácení přistoupil na doporučení České vakcinologické společnosti a Evropské lékové agentury.

Dnešní Plus: Vakcíny proti covidu nepoškozují plodnost lidí. Naopak těhotné ochrání před komplikacemi po nemoci

Tempo očkování proti koronaviru v Česku dál zpomaluje, ukazují to data ministerstva zdravotnictví. U lidí starších 12 let je plně naočkovaných něco přes 64 procent populace. A v té víc než třetině obyvatel, kteří očkování dál odmítají, jsou i lidé, kteří mají obavy z toho, že by vakcína mohla nějak poškodit jejich plodnost. Odborníci to přitom od chvíle, kdy se ve světě začalo očkovat, usilovně vyvracejí, upozorňuje v Koronafokusu redaktorka Zuzana Machálková.

Dnešní Plus: Kurier: Rakouský kancléř Kurz čelí vážnému obvinění z korupce

Rakouský kancléř Sebastian Kurz podezření z úplatkářství odmítá, stejně tak jako odmítl podat demisi. Aféře se věnuje rakouský deník Kurier, podle kterého Kurz nevidí důvod k rezignaci a očekává, že se obvinění ukážou jako nepravdivá.

Dnešní Plus: Le Monde: Papež považuje sexuální zneužívání 330 tisíc dětí francouzskými kněžími za děsivé

Neskutečných 330 tisíc dětí a nezletilých zneužili za posledních 70 let kněží, řeholníci a řadoví zaměstnanci francouzské katolické církve, což podle deníku Le Monde zveřejnila nezávislá vyšetřovací komise. Skandál otřásl celou francouzskou společností.

Dnešní Plus: Babiš tvrdí, že s Orbánem roce 2018 zarazil přerozdělování migrantů. Summit EU ale o tom nejednal

Premiér Andrej Babiš (ANO) často vypráví příběh z roku 2018, kdy měl zarazit kvóty na přerozdělování migrantů. Naposledy například Parlamentním listům doslova řekl: „Jediný, kdo kvóty opravdu zarazil, jsem byl já s Viktorem Orbánem na Evropské radě v červnu 2018. Bylo to náročné, západní státy na nás hodně tlačily, ale mně bylo jasné, že kdybychom kývli jednou, tak potom bychom museli už přijímat stále.“

Dnešní Plus: Ověřujeme dezinformaci: Václav Klaus zrušil v roce 1993 důchodový fond, který ale nikdy neexistoval

V roce 1993 měl Václav Klaus jako ministr financí zrušit důchodový fond, ve kterém bylo 340 miliard korun. Peníze údajně zmizely. S tímto jde do letošních voleb do Poslanecké sněmovny uskupení Senioři21. Místopředseda hnutí Jaroslav Pollák to znovu zopakoval v předvolební debatě v Českém rozhlase. A v programu hnutí je navrácení zmizelého důchodového fondu na prvním místě. Jenže jak uvádí ministerstvo financí, takový fond nikdy neexistoval.

Dnešní Plus: Ověřujeme řetězové e-maily: Očkování nemění krev, suverenita zemí EU nekončí a Babiš není migrant

V Ověřovně se věnujeme hned třem řetězovým zprávám, které nám poslali naši posluchači. První tvrdí: „ŠVÝCARSKÝ EXPERT UKÁZAL NA MIKROSKOPU, JAK SE LIŠÍ KREV OČKOVANÉ OSOBY OD NEOČKOVANÉ.“ V textu je pak odkaz na článek webu cz24.news o tom, jak očkování údajně mění strukturu krve. Je to hloupost, informace nejsou pravdivé, vysvětluje Jaromír Gumulec z Kliniky hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava a místopředseda České společnosti pro trombózu a hemostázu.

Dnešní Plus: Dotace nejdou do kapsy Petra Fialy (ODS). Za působení v centru pro studium kultury nepobírá odměny

Dne 11. září 2021 vyšel na webu Parlamentní listy článek o „dotačním království předsedy ODS Fialy. Desítky milionů tečou k panu profesorovi“. Článek ale neuvedl všechny informace správně a některé opomenul zcela, přitom ho sdílely tisíce lidí. Téma dalšího dílu projektu Ověřovna, ve kterém ověřujeme předvolební dezinformace.

Dnešní Plus: Koronafokus: Na JIP nemají očkování dvě třetiny lidí

Zátěž nemocnic zůstává i přes současný nárůst pozitivních případů nákazy koronavirem ve srovnání s loňském nízká. Právě míra hospitalizovaných lidí by měla být jedním z hlavních ukazatelů závažnosti šíření koronaviru. Za lepší vývoj epidemie po prázdninách než jaký Češi zažili loni, může podle odborníků vakcinace.

Dnešní Plus: Po stopách dezinformačního videa: muž věří, že šéf Pirátů obchoduje s drogami

Muž vytvořil dezinformační video s nebývalým dosahem. Naznačuje v něm, že šéf Pirátů Ivan Bartoš je zapleten do obchodu s drogami. Důchodce Jiří Vašátko o sobě tvrdí, že je vyšetřovatelem mezinárodního týmu, který proti Bartošovi sbírá důkazy. Po konfrontaci ale žádné nepředložil a videa promazal. Celou kauzu vysvětluje na Plusu reportér Martin Štorkán.

Dnešní Plus: Jakákoli kritika výsledů ruských voleb bude obratem označena za západní konspirace, píše BBC

Rusko má za sebou třídenní hlasování v parlamentních volbách a jak píše britská BBC, objevila se celá řada zpráv o nesrovnalostech. Volební komise je nicméně odmítla s tím, že jde o součást kampaně vydatně placené ze zahraničí. Podle ruského zpravodaje BBC byly od začátku jasné, že hlasování nebude férové.

Dnešní Plus: Expert: Emise škodlivého oxidu dusičitého je v Praze nad limity. Stále tu jezdí auta z Dieselgate

Nová studie z mezinárodního časopisu Atmosphere založená na měření emisí v Praze varuje, že emise oxidu dusičitého v hlavním městě překračují doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) a Evropské unie. „Patrně v tom hraje roli to, že v Praze i v jiných českých městech stále jezdí mnoho automobilů z aféry Dieselgate,“ říká jeden z autorů studie Miroslav Šuta, lékař a expert z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Dnešní Plus: France24: Nová smlouva mezi USA, Velkou Británií a Austrálií vrazila Macronovi kudlu do zad

Řada zahraničních médií se věnuje novému bezpečnostnímu paktu mezi Spojenými státy, Velkou Británií a Austrálií. Podle BBC představuje toto obranné partnerství změnu strategie v politice regionu. Britský zpravodajský server upřesňuje, že dohoda zahrnuje sdílení informací i technologií v řadě oblastí. Austrálie díky ní získá i know-how ke stavbě a nasazení ponorek na jaderný pohon, což změní rozložení sil v oblasti.

Dnešní Plus: Izolovat lidi v ghettech nic neřeší, dřív nebo později vzplane hněv, citují aktuality.sk papeže

Papež František se loučí se Slovenskem. Svou návštěvu završí bohoslužbou na poutním místě Šaštín u moravských hranic. Internetový deník Postoj upozorňuje na zvláštní noční vlak slovenských drah pro poutníky, kteří s papežem Františkem prožili úterní program na východě země.

Dnešní Plus: Americké vysoké školy budou pokutovat nenaočkované studenty, píše Politico

Vysoké školy ve Spojených státech penalizují neočkované studenty, protože počet nakažených variantou delta narůstá. „Delta změnila hru a tak musíme odpovídajícím způsobem reagovat,” cituje Politico Anitu Barkinovou z pracovní skupiny Asociace pro zdraví na amerických univerzitách.

Dnešní Plus: Belmondo bude mít pohřeb s národními poctami, píše server France Info o rozhodnutí ministerstva

Představitel policistů, gangsterů, svůdců i podvodníčků Jean-Paul Belmondo zemřel v pondělí ve věku 88 let. Server France Info si všímá reakcí politiků a cituje i prezidenta Emanuela Macrona.

Dnešní Plus: Der Standard: Protesty po jmenování nového biskupa v Černé Hoře silně připomínají 90. léta

Ve středomořské Černé Hoře vyvolalo víkendové jmenováno biskupa silné emoce a protesty, píše rakouský Der Standard. Srbská ortodoxní církev totiž vybrala nového představeného Joanikije II., který se ujal vedení pravoslavných. Během inaugurace ve městě Cetinje vlály z aut srbské vlajky a ceremoniál navštívili státní představitelé.

Dnešní Plus: Koronavirus nebyl zpočátku zacílen na lidi. Stále se adaptuje, upozorňuje vědec Jan Pačes

Ani americkým tajným službám se nepodařilo rozklíčovat původ koronaviru. Vědci varují, že už nezbývá moc času na provedení klíčových studií, které by mohly pomoct otázku objasnit. Mezinárodní skupina badatelů, která se na jaře účastnila mise Světové zdravotnické organizace (WHO) v Číně, zároveň upozorňuje, že jim dodnes chybí některá data, které po Číně požadovali. „Číňané zatajují informace. O tom není pochyb,“ tvrdí molekulární genetik Jan Pačes.

Dnešní Plus: BBC: V Texasu mají nový zákon o potratech pouze do 6. týdne těhotenství

Britská veřejnoprávní BBC píše o texaském zákonu zakazující umělé přerušení těhotenství pro většinu žen. Nový a už platný zákon umožňuje podstoupit potrat jen v prvních šesti týdnech těhotenství. Respektive do momentu, než je možné u dítěte detekovat srdeční tep.

Dnešní Plus: Lidské ucho syntetickou řeč nepozná. Zneužít hlas je příliš snadné, varuje student VUT

Ve své diplomové práci Anton Firc prokázal, že syntetický hlas umí snadno oklamat jak lidské posluchače, tak také počítačové zabezpečovací systémy používané například v bankách. Nástroje pro syntézu lidské řeči se v minulých letech natolik zdokonalily, že se dají poměrně snadno zneužít i pro podvodné telefonáty s podvrženou identitou volajícího (takzvaný spoofing). To je do budoucna značná hrozba, zřejmě větší než phisingové emaily.

Dnešní Plus: Třetí dávka vakcíny proti covidu? Sami sebe tím ochráníme, i tak zůstaneme zranitelní proti mutacím

Několik zemí na světě včetně Česka zahajuje přeočkování obyvatel proti covidu-19 třetí dávkou vakcíny. Podle některých vědců ale není dost důkazů o tom, jestli je přeočkování nutné a smysluplné.

Dnešní Plus: Nejen klima škodí hmyzu. Veřejné osvětlení napodobující denní světlo ohrožuje housenky nočních můr

Podle nejnovějších výzkumů stojí za postupujícím úbytkem hmyzu nejen oteplování klimatu, ale i městské pouliční osvětlení. Přítom města jsou pro některé druhy hmyzu velmi důležitá. Například Praha je podle přírodovědců jedním z ohnisek výskytu motýlů.

Dnešní Plus: Politico: Facebook poztrácel část příspěvků o útoku na Kapitol, údajně za to může technický problém

Tisíce příspěvků v souvislosti s lednovými nepokoji u amerického Kongresu zmizelo z facebookového nástroje pro transparentnost, informuje server Politico. Stejnojmenná společnost, která stojí za sociální sítí, uvedla, že se jedná o technickou chybu. Po její opravě ale stále chybí desítky tisíc částí z obsahu.

Dnešní Plus: Víc než amazonský prales. Africké lesy překvapují množstvím uhlíku, který zadržují. Jenže je kácíme

Tropické lesy v afrických horách zadržují z atmosféry na jeden hektar své plochy víc uhlíku než amazonský prales. Překvapivé zjištění vyplývá z výzkumů napříč africkým kontinentem, který také odhalil, jak rychle lesy v horách mizí pod náporem lidských aktivit. Studii, na které se podíleli i čeští vědci, publikoval mezinárodní tým biologů v časopise Nature.

Dnešní Plus: The Guardian: První německou předvolební debatu vyhrál sociální demokrat Olaf Scholz

Volby do německého Spolkového sněmu se blíží, stejně jako konec kancléřky Angely Merkelové ve funkci. Na to, kdo by mohl být jejím nástupcem, se zaměřuje britský deník The Guardian.

Dnešní Plus: The Guardian: První německou předvolební debatu vyhrál sociální demokrat Olaf Scholz

Volby do německého Spolkového sněmu se blíží, stejně jako konec kancléřky Angely Merkelové ve funkci. Na to, kdo by mohl být jejím nástupcem, se zaměřuje britský deník The Guardian.