Dnešní Plus

Výběr nejdůležitějších rozhovorů, analýz a specializovaných pořadů z našeho vysílání.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Dnešní Plus: Expert: Emise škodlivého oxidu dusičitého je v Praze nad limity. Stále tu jezdí auta z Dieselgate

Nová studie z mezinárodního časopisu Atmosphere založená na měření emisí v Praze varuje, že emise oxidu dusičitého v hlavním městě překračují doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) a Evropské unie. „Patrně v tom hraje roli to, že v Praze i v jiných českých městech stále jezdí mnoho automobilů z aféry Dieselgate,“ říká jeden z autorů studie Miroslav Šuta, lékař a expert z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Dnešní Plus: France24: Nová smlouva mezi USA, Velkou Británií a Austrálií vrazila Macronovi kudlu do zad

Řada zahraničních médií se věnuje novému bezpečnostnímu paktu mezi Spojenými státy, Velkou Británií a Austrálií. Podle BBC představuje toto obranné partnerství změnu strategie v politice regionu. Britský zpravodajský server upřesňuje, že dohoda zahrnuje sdílení informací i technologií v řadě oblastí. Austrálie díky ní získá i know-how ke stavbě a nasazení ponorek na jaderný pohon, což změní rozložení sil v oblasti.

Dnešní Plus: Izolovat lidi v ghettech nic neřeší, dřív nebo později vzplane hněv, citují aktuality.sk papeže

Papež František se loučí se Slovenskem. Svou návštěvu završí bohoslužbou na poutním místě Šaštín u moravských hranic. Internetový deník Postoj upozorňuje na zvláštní noční vlak slovenských drah pro poutníky, kteří s papežem Františkem prožili úterní program na východě země.

Dnešní Plus: Americké vysoké školy budou pokutovat nenaočkované studenty, píše Politico

Vysoké školy ve Spojených státech penalizují neočkované studenty, protože počet nakažených variantou delta narůstá. „Delta změnila hru a tak musíme odpovídajícím způsobem reagovat,” cituje Politico Anitu Barkinovou z pracovní skupiny Asociace pro zdraví na amerických univerzitách.

Dnešní Plus: Belmondo bude mít pohřeb s národními poctami, píše server France Info o rozhodnutí ministerstva

Představitel policistů, gangsterů, svůdců i podvodníčků Jean-Paul Belmondo zemřel v pondělí ve věku 88 let. Server France Info si všímá reakcí politiků a cituje i prezidenta Emanuela Macrona.

Dnešní Plus: Der Standard: Protesty po jmenování nového biskupa v Černé Hoře silně připomínají 90. léta

Ve středomořské Černé Hoře vyvolalo víkendové jmenováno biskupa silné emoce a protesty, píše rakouský Der Standard. Srbská ortodoxní církev totiž vybrala nového představeného Joanikije II., který se ujal vedení pravoslavných. Během inaugurace ve městě Cetinje vlály z aut srbské vlajky a ceremoniál navštívili státní představitelé.

Dnešní Plus: Koronavirus nebyl zpočátku zacílen na lidi. Stále se adaptuje, upozorňuje vědec Jan Pačes

Ani americkým tajným službám se nepodařilo rozklíčovat původ koronaviru. Vědci varují, že už nezbývá moc času na provedení klíčových studií, které by mohly pomoct otázku objasnit. Mezinárodní skupina badatelů, která se na jaře účastnila mise Světové zdravotnické organizace (WHO) v Číně, zároveň upozorňuje, že jim dodnes chybí některá data, které po Číně požadovali. „Číňané zatajují informace. O tom není pochyb,“ tvrdí molekulární genetik Jan Pačes.

Dnešní Plus: BBC: V Texasu mají nový zákon o potratech pouze do 6. týdne těhotenství

Britská veřejnoprávní BBC píše o texaském zákonu zakazující umělé přerušení těhotenství pro většinu žen. Nový a už platný zákon umožňuje podstoupit potrat jen v prvních šesti týdnech těhotenství. Respektive do momentu, než je možné u dítěte detekovat srdeční tep.

Dnešní Plus: Lidské ucho syntetickou řeč nepozná. Zneužít hlas je příliš snadné, varuje student VUT

Ve své diplomové práci Anton Firc prokázal, že syntetický hlas umí snadno oklamat jak lidské posluchače, tak také počítačové zabezpečovací systémy používané například v bankách. Nástroje pro syntézu lidské řeči se v minulých letech natolik zdokonalily, že se dají poměrně snadno zneužít i pro podvodné telefonáty s podvrženou identitou volajícího (takzvaný spoofing). To je do budoucna značná hrozba, zřejmě větší než phisingové emaily.

Dnešní Plus: Třetí dávka vakcíny proti covidu? Sami sebe tím ochráníme, i tak zůstaneme zranitelní proti mutacím

Několik zemí na světě včetně Česka zahajuje přeočkování obyvatel proti covidu-19 třetí dávkou vakcíny. Podle některých vědců ale není dost důkazů o tom, jestli je přeočkování nutné a smysluplné.

Dnešní Plus: Nejen klima škodí hmyzu. Veřejné osvětlení napodobující denní světlo ohrožuje housenky nočních můr

Podle nejnovějších výzkumů stojí za postupujícím úbytkem hmyzu nejen oteplování klimatu, ale i městské pouliční osvětlení. Přítom města jsou pro některé druhy hmyzu velmi důležitá. Například Praha je podle přírodovědců jedním z ohnisek výskytu motýlů.

Dnešní Plus: Politico: Facebook poztrácel část příspěvků o útoku na Kapitol, údajně za to může technický problém

Tisíce příspěvků v souvislosti s lednovými nepokoji u amerického Kongresu zmizelo z facebookového nástroje pro transparentnost, informuje server Politico. Stejnojmenná společnost, která stojí za sociální sítí, uvedla, že se jedná o technickou chybu. Po její opravě ale stále chybí desítky tisíc částí z obsahu.

Dnešní Plus: Víc než amazonský prales. Africké lesy překvapují množstvím uhlíku, který zadržují. Jenže je kácíme

Tropické lesy v afrických horách zadržují z atmosféry na jeden hektar své plochy víc uhlíku než amazonský prales. Překvapivé zjištění vyplývá z výzkumů napříč africkým kontinentem, který také odhalil, jak rychle lesy v horách mizí pod náporem lidských aktivit. Studii, na které se podíleli i čeští vědci, publikoval mezinárodní tým biologů v časopise Nature.

Dnešní Plus: The Guardian: První německou předvolební debatu vyhrál sociální demokrat Olaf Scholz

Volby do německého Spolkového sněmu se blíží, stejně jako konec kancléřky Angely Merkelové ve funkci. Na to, kdo by mohl být jejím nástupcem, se zaměřuje britský deník The Guardian.

Dnešní Plus: The Guardian: První německou předvolební debatu vyhrál sociální demokrat Olaf Scholz

Volby do německého Spolkového sněmu se blíží, stejně jako konec kancléřky Angely Merkelové ve funkci. Na to, kdo by mohl být jejím nástupcem, se zaměřuje britský deník The Guardian.

Dnešní Plus: Příběhy pokladů: Český kubismus je unikátní architektonický směr

Dříve trvalo celá staletí, než se v architektuře proměnil vkus. Moderní věk ale zvýšil tempo, a tak se na sklonku 19. století až do 20. let 20. století odehrál doslova sprint všech možných slohů. Existovaly vedle sebe, navzájem se ovlivňovaly, nebo i negovaly. Architektura byla předmětem vášnivých diskusí a prostorem pro odvážné lidi a vize. Jeden z těchto slohů je výhradně český. Kubismus.

Dnešní Plus: Lajky a sdílení na sítích fungují jako odměna a ovlivňují další komunikaci, zjistili psychologové

Sociální sítě mohou lidi naučit víc projevovat svá rozhořčení, potvrdil výzkum amerických psychologů z Yaleovy univerzity, kteří analyzovali chování uživatelů Twitteru. Studie publikovaná v časopise Science Advances zkoumala, jak se lidé mění své komentáře v závislosti na reakcích ostatních uživatelů.

Dnešní Plus: Nebýt klimatické změny, extrémní deště by byly míň časté i slabší, píše se v nové zprávě WWE

Extrémní deště a s tím související povodně v Evropě mohou být častější než dřív. Pravděpodobnost jejich výskytu i intenzitu zvyšuje změna klimatu podněcovaná lidmi. Nová vědecká zpráva organizace World Weather Attribution (WWE) a Evropské klimatické nadace to dokazuje na červencových deštích a ničivých záplavách v Německu, Belgii, Lucembursku a Nizozemsku.

Dnešní Plus: Čeští experti se podílejí na operaci proti pašerákům gepardů v Africe. Zvířat tam zůstalo už jen pár

Americký časopis National Geographic se v nejnovějším čísle zaměřil na ochranu gepardů v zemích takzvaného Afrického rohu. Na boji s pašeráky se tam podílejí i Češi. Sítě překupníků v regionu nutí k pašování i chudé pastevce, kteří kvůli klimatické změně těžko hledají obživu.

Dnešní Plus: Použité pneumatiky by se mohly recyklovat při stavbě silnic. „Byly by odolnější,“ myslí si odbornice

Ojeté pneumatiky jako součást nových silnic? Tak vypadá běžná praxe ve Skandinávii nebo v některých amerických státech. V Česku se tak zatím nepoužívají, přestože výroba pneumatik má u nás poměrně dlouhou tradici. Navíc jsou silnice s příměsí gumové drti daleko trvanlivější. Pneumatiky dokonce vyráběl i Tomáš Baťa – a vývoj ve Zlíně odstartoval právě před 90 lety.

Dnešní Plus: Soudobé dějiny se letos začnou učit jinak, faktografie už bude hrát menší roli, říká lektor

Dějiny 20. století se na některých základních školách budou v nadcházejícím školním roce učit jinak. V rámci pilotního projektu ministerstva školství nazvaného Dějepis Plus, nahradí biflování historických dat takzvaná badatelská výuka.

Dnešní Plus: Frankfurter Allgemeine Zeitung: Nejdřív chtěl Tálibán obnovit ideologickou čistotu po invazi Rusů

Čeho chce vlastně Tálibán dosáhnout? Otázka, kterou si teď Západ pokládá s tím, jak se radikální islamistické hnutí zabydluje na mocenských pozicích Afghánistánu. Na identitu současného Tálibánu se zaměřuje německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Dnešní Plus: Německo zřejmě čeká složité povolební jednání, analyzuje televize Deutsche Welle

Oběma stranám současné německé vládní koalice by pět týdnů před parlamentními volbami odevzdalo svůj hlas stejné procento voličů. Průzkumu, který v neděli zveřejnil německý ústav INSA, se detailně věnuje web německé veřejnoprávní televize Deutsche Welle.

Dnešní Plus: Jiří Karásek ze Lvovic: Básník, úředník sběratel

Básník, spisovatel, překladatel, poštovní úředník a později ředitel Poštovního muzea – a sběratel. Tím vším byl Jiří Karásek ze Lvovic. Letos jsme si připomínali i jeho dvojité životní výročí: 150. výročí narození a 70 let od smrti. Na začátku 20. století se stal výjimečnou postavou literární a umělecké scény. A na co už se téměř zapomnělo, je, že vytvořil rozsáhlou uměleckou sbírku a galerii, která měla v meziválečné době tisíce návštěvníků.

Dnešní Plus: Alergie na hmyzí bodnutí může končit anafylaktickým šokem. Přesto si lze na jed vypěstovat toleranci

Buď jen svědivý otok, nebo taky náhlý pokles krevního tlaku, nevolnost a ztráta vědomí. Při alergii na hmyzí bodnutí dochází častěji než u jiných druhů alergií k anafylaktickému šoku – tedy k nejzávažnější formě alergické reakce, která může v krajním případě způsobit smrt. Mnohem častější jsou ale místní reakce spojené s otokem. Nejčastějšími spouštěči alergií na hmyzí jed jsou včely medonosné a vosy rodu Vespula. Nejvíc žihadel od včel dostávají samotní včelaři.

Dnešní Plus: V Grónsku poprvé v historii měření silně pršelo, píše CNN

Na jednom z běžně zasněžených vrcholů Grónska poprvé v historii pršelo, píše na svém webu americká televizní stanice CNN. Teploty o víkendu vystoupaly nad bod mrazu, což se stalo teprve potřetí za téměř deset let. Podle výzkumníků z Univerzity v Coloradu je to důkaz rychlého postupu klimatických změn.

Dnešní Plus: Ano, černá díra by mohla sloužit pokročilé mimozemské civilizaci jako gigantický zdroj energie

Astronomové by možná měli do hledáčku přidat i zabydlené černé díry. Nová studie nasvědčuje, že velmi pokročilá mimozemská civilizace by je hypoteticky mohla využít jako zdroj energie. Vědci z Tchaj-wanu totiž zkoumali hypotetickou možnost, že by civilizace kolem černé díry vytvořila takzvanou Dysonovu sféru, kterou už astronomové hledají u hvězd desítky let.

Dnešní Plus: Vědci chtějí lépe pochopit atopický ekzém a alergie. Zkoumají proto střevní i kožní mikrobiom

Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd zkoumají souvislosti mezi střevním a kožním mikrobiomem a rozvojem atopického ekzému. Snaží se tak lépe porozumět mechanismům, které mohou v těle vést k alergickým reakcím. V gnotobiologické laboratoři v Novém Hrádku u Náchoda k tomu používají bezmikrobní myši.

Dnešní Plus: Za rozvojem vzdušné alergie může být přehnaná čistota. Nejlepší bariéry má člověk v nose

Obvyklým spouštěčem respiračního alergického onemocnění jsou pyly, domácí roztoči, plísně a zvířecí srst. Lidí se vzdušnými alergiemi přibývá, nejpravděpodobnější příčinou je podle takzvané hygienické hypotézy náš životní styl a už od dětství přehnaná hygiena. Respirační alergie se projevují hlavně alergickým zánětem spojivek, bronchiálním alergickým astmatem nebo alergickou rýmou. Objevit se ale může taky ekzém.

Dnešní Plus: Mamut Aljaškoběžník. Žil před 17 tisíci lety, dvakrát by obešel Zemi, a když umíral, trpěl hladem

Vědcům se podařilo zmapovat, kde jeden konkrétní samec ze Severní Ameriky strávil před 17 tisíci lety celý svůj život. Výsledek je překvapil a studie se dostala na titulní stranu časopisu Science.

Dnešní Plus: Mamut Aljaškoběžník. Žil před 17 tisíci lety, dvakrát by obešel Zemi, a když umíral, trpěl hladem

Vědcům se podařilo zmapovat, kde jeden konkrétní samec ze Severní Ameriky strávil před 17 tisíci lety celý svůj život. Výsledek je překvapil a studie se dostala na titulní stranu časopisu Science.

Dnešní Plus: Bakterie „žerou“ PET. Ani nově objevené organismy ale nestačí reagovat na naši spotřebu plastů

Vědci objevili nové bakterie, které požírají plasty v oceánu. Potvrzuje se tak, že plastový odpad v mořích vytváří domov pro specializované organismy – od zvířat, která na něm cestují, až po bakterie, které ho „žerou“.

Dnešní Plus: Jakmile se alergie na jídlo objeví u dospělého, je na celý život. Pomoci by mohly vakcíny

O potravinových alergií je v poslední době stále víc slyšet. K těm nejčastějším patří alergie na kravské mléko, vejce nebo sóju. Ačkoli se na první pohled může zdát, že těchto alergií přibývá, není tomu tak. Potravinové alergie existovaly odjakživa, jen jsme o nich příliš nevěděli.

Dnešní Plus: Když bude jíst dítě ořechy, vyhne se alergii? Názory expertů se liší

Alergie je velmi zjednodušeně přehnaná reakce imunitního systému na neškodné podněty. Z vědeckého hlediska jsou to ale poměrně složité procesy v imunitním systému. „Uplatňují se tam zejména protilátky označované jako IgE, imunoglobuliny izotypu IgE ,“ říká imunoložka Jitka Petanová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

Dnešní Plus: Frankfurter Allgemeine Zeitung: Německá vláda preventivně žádá o prodloužení epidemického stavu

Německá kancléřka Angela Merkelová předkládá Spolkovému sněmu opětovný návrh o prodloužení epidemického stavu. Bohužel, je to nutné, komentuje list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Situace v zemi je sice od loňského jara v mnohém odlišná, ve vzduchu stále visí obava, že se bude opakovat scénář loňského podzimu. A právě kvůli tomuto slůvku „možná“ chce mít německá vláda volnější ruce pro krizové řízení.

Dnešní Plus: The Washington Post: Rusko i Čína vidí v Afghánistánu svou příležitost, s Tálibánem už i jednají

Rychlý postup Tálibánu Afghánistánem vyvolal rozruch po celém světě a oživil pochybnosti o důvěryhodnosti americké diplomacie, píše The Washington Post. Vstup islamistů do Kábulu zvyšuje obavy, že současný chaos v zemi povede ke změně Afghánistánu na ráj teroristů, nebo že spustí obrovskou humanitární krizi i novou uprchlickou vlnu.

Dnešní Plus: Gazeta Wyborcza: Nový polský zákon o médiích považují američtí majitelé TVN za diskriminační

Americká mediální společnost Discovery tvrdí, že Polsko porušuje dohodu se Spojenými státy. Na základě nového zákona, který poslanci schválili ve středu, nemohou totiž firmy mimo Evropskou unii zasahovat do řízení médií v Polsku, rozebírá deník Gazeta Wyborcza.

Dnešní Plus: Alkohol už ochutnala většina 13letých dětí, konopné látky opakovaně užívá přes 60 tisíc mladistvých

V užívání návykových látek jsou naše děti na předních místech evropských statistik. Alkohol už ochutnala většina 13letých dětí. „Jde sice o stádia ochutnávání, bohužel se tak ale většinou děje rukou vlastních rodičů,” říká předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková.

Dnešní Plus: Místo vidlí robot? Sedláky a zemědělce čeká revoluce

Výzkumníci v Austrálii nebo Británii experimentují s farmami, kde by všechnu manuální práci měly zastat stroje. Farmáři jsou potom ti, kdo všechny procesy řídí, a není to sci-fi, ale realita. Z dat, která získají, vyhodnocují správné strategie, které by měly ideálně vést k co nejvyšším výnosům a efektivnímu hospodaření. První robotický stroj už pracuje i na našich farmách zemědělců z Náchodska, Královéhradecka a Olomoucka.

Dnešní Plus: Velká Británie, Spojené státy a Kanada uvalily na Bělorusko nové sankce, píše server Politico

Nová omezení by se měla týkat obchodu s potašem (uhličitan draselný) či s ropnými produkty. Velká Británie, Spojené státy a Kanada uvalí sankce také na materiály používané k výrobě cigaret nebo na některá technologická zařízení. Spojené království půjde ještě dál a pozastaví Lukašenkovu režimu poskytování půjček a běloruským letadlům zakáže i jen přelet nad celým svým územím, píše Politico.

Dnešní Plus: Změnu klimatu způsobuje člověk tím, jak se stará o krajinu a jak vypouští emise, shrnuje klimatolog

Rostoucí teploty, bezprecedentní a nevratné změny, se kterými se lidstvo může potýkat stovky let. I taková varování zaznívají v nové hodnotící zprávě, kterou zveřejnil Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC). Zároveň ale připomíná, že lidé ještě mají čas zasáhnout a radikálně omezit emise skleníkových plynů.

Dnešní Plus: „Řeknou, že jsem blázen.“ Většina těhotných a žen po porodu s úzkostmi a depresemi nevyhledá pomoc

Až každá pátá žena zažije v těhotenství nebo po porodu nějaké příznaky duševní nepohody, jako je úzkost nebo deprese. Psychologická podpora bývá často nedostupná a drahá. Tři čtvrtiny z žen, které v souvislosti s narozením dítěte nebo i po porodu pociťují příznaky duševních poruch, přitom odbornou pomoc nevyhledá vůbec. Často je to kvůli předsudkům nejbližšího okolí nebo nedostupností hlídání dětí.

Dnešní Plus: Už i Číňané uvažují o změně přístupu v boji s pandemií, všímají si The Times

Část čínských odborníků na veřejné zdraví poprvé uvažuje o změně přístupu k pandemii, píše britský deník The Times. Až dosud Čína volila cestu „nulové tolerance“ – jenže počet nakažených začíná v některých oblastech rychle stoupat, miliony lidí se tak znovu octily v lockdownu a několik měst čeká masové testování obyvatel. Někteří experti proto začínají mluvit o tom, že s covidem bude nutné dál žít.

Dnešní Plus: V pražských Kbelích testují část nosné rakety Ariane 6. Díl, co projde kontrolou, poletí do vesmíru

Na novém modelu nosné rakety Evropské kosmické agentury Ariane 6 se podílí mnoho evropských zemí včetně České republiky. Některé z dílů vyrábějí i české firmy, například kryt spodní nosné konstrukce pomocného motoru, který právě v těchto dnech prochází závěrečným testováním ve Výzkumném zkušebním leteckém ústavu (VZLÚ) v Praze-Kbelích.

Dnešní Plus: Čenich proti koronaviru. Vycvičení psi hledají nakažené třeba na letišti v Praze

Psí čenich je extrémně citlivý a při správném výcviku dokáže pes možná vyčenichat i osoby nakažené koronavirem. Zkušenost s tím už mají například čeští celníci. „Vybíráme namátkové lety z rizikových destinací. I vzhledem k tomu, že je situace teď trochu lepší a lidé mají PCR testy, tak podezření jsme zatím měli pouze pár. Psi ale fungují dobře a osvědčilo se nám to,“ přibližuje vedoucí odboru dohledu Celní správy Petr Müller.

Dnešní Plus: Případ Cimanouské ukazuje, jak jsou všichni v Bělorusku odkázáni na milost režimu, říká analytik

Běloruská běžkyně Kryscina Cimanouská, jež po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistála ve středu večer na varšavském letišti. „Její případ ukazuje, jak jsou lidé, kteří se proti režimu nechtějí stavět, nakonec na milost a nemilost režimu odkázaní. Kdykoli a a kdokoli, sportovci, akademici, můžou skončit, když si to režim usmyslí. Je to prvek brutálního autoritářství a represe,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

Dnešní Plus: Naděje pro ty, kdo ztratili schopnost řeči? Vědci přečetli slova z mozku paralyzovaného člověka

Týmu vědců z Kalifornské univerzity v San Franciscu se podařilo přečíst slova přímo z povrchu mozku paralyzovaného člověka. Dobrovolník Pancho nedokáže artikulovat: na začátku století utrpěl mozkovou příhodu. Nedávno mu vědci voperovali elektrody, které snímají mozek ve chvíli, kdy se snaží vyslovit jednotlivá slova. Přelomový výzkum je zatím na začátku – přístroj rozezná jen padesát slov. Cílem je, aby se komunikace lidí, jako je Pancho, co nejvíc přiblížila lidské řeči.

Dnešní Plus: Smích může být i mocenské gesto. Lidé si teď stěžují, že už nemůžou být tak arogantní, říká historik

Smích má v lidském životě nezastupitelnou úlohu. Pomáhá nám totiž zvládat náročné situace – ovlivňuje nejstarší struktury mozku, kde jsou uložena centra odpovědná za vitální funkce, přibližuje psycholožka Lenka Čadová. „Smích v našem organismu snižuje stres, hladinu kortizolu. Ovlivňuje adaptaci na zátěžovou situaci a zlehčuje ji jako takovou. Když se zasměju, snáz tu situaci přijmu.“

Dnešní Plus: Jde udržet dřevostavbu v suchu? Vědci v Brně zkoumají, jak bránit dřevo před vlhkostí a houbami

Odborníci z brněnské Mendelovy univerzity zkoumají konstrukce dřevostaveb i to, jak moc různé parozábrany dokážou udržet dřevěné části bez zvýšené vlhkosti. Postavili si k tomu experimentální modulární dřevostavbu. Modulární bydlení ze dřeva je stavebním trendem už několik let.

Dnešní Plus: Ostrov Ibiza shání covidové detektivy. Z večírků mají hlásit porušování protiepidemických opatření

Britský list The Guardian přibližuje plán španělských úřadů na boj proti nelegálním shromážděním s využitím takzvaných covidových detektivů. Na ostrov známý hromadnými tanečními akcemi chtějí nasadit cizince, kteří budou infiltrovat večírky a hlásit místní policii, když se tam budou porušovat protiepidemická nařízení.

Dnešní Plus: Oldřich II. z Rožmberka radil katolíkům i utrakvistům. Jeho utrápená dcera se prý stala bílou paní

Nejlépe vystihuje Oldřicha II. z Rožmberka, pokud ho označíme za naprostého pragmatika. V bouřlivém období náboženského rozkolu mezi husity a katolíky platil za schopné politika a intrikána. „V 15. století byl dost výjimečný. Od mladých let se pohyboval nejen v české politice, ale díky majetku i rodinným vztahům zasahoval i do rakouské politiky. Měl asi největší rozhlas o středoevropské politice,“ hodnotí historik Martin Nodl z Centra medievistických studií.

Dnešní Plus: Od zdravé stravy k poruše příjmu potravy. Ortorexie dlouho vypadá jako prospěšný životní styl

K poruchám příjmu potravy se vedle anorexie a bulimie řadí také ortorexie. Jde o extrémní posedlost zdravou stravou. Lidé, kteří této závislosti propadnou, postupně omezí svůj jídelníček do té míry, že už prakticky nemají co jíst.

Dnešní Plus: Jungwirth o přelomové přípravě kovové vody: Využití to teď nemá, ale třeba to zpopularizuje vědu

Jako první na světě dokázali vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd připravit takzvanou kovovou vodu. O jejich objevu informuje nové vydání prestižního vědeckého časopisu Nature. Doposud panovalo přesvědčení, že vodu, která by byla vodivá, nelze vyrobit v pozemských podmínkách, protože alkalické kovy ve vodě explodují. Mezinárodnímu týmu pod českým vedením se ale povedlo tento problém vyřešit.

Dnešní Plus: Rehabilitace doma, ale pod dohledem. Vědci testují cvičení s fitness náramky pro lidi po covidu

Tuzemští experti připravují speciální rehabilitační systém s takzvanými fitness náramky. V pilotní fázi mají pomáhat pacientům po těžkém covidu-19. Když bude vědecký projekt – založený na domácí rehabilitaci – úspěšný, mohly by náramky pomoci i dalším pacientům s plicními potížemi, například astmatikům. Uplatnění by podle autorů našel i v lázeňství.

Dnešní Plus: Kouření začalo jako zvyk intelektuálů. Teď se pojí s dalšími závislostmi a cigarety obsahují aditiva

Lidí, kteří mají nutkavou potřebu dát si cigaretu, je v České republice víc než dva miliony. Kouření je tak u nás stále nejrozšířenější závislostí. Ročně přitom v jeho důsledku umírá kolem 16 tisíc lidí, což je pronikavě vyšší číslo než v případě užívání tvrdých drog nebo třeba alkoholu. V posledním desetiletí ale počet lidí závislých na tabáku mírně klesl.

Dnešní Plus: Na mobilu a hrách jsou závislí děti i dospělí. „Rodiče můžou začít od sebe,“ radí psycholožka

Nutkavá potřeba mít v ruce tablet, mobilní telefon, nakupovat online, hrát hry nebo sledovat sociální sítě je v dnešních dnech stále aktuálnější. Čísla případů nadužívání technologií a závislostního chování totiž v pandemii vystřelila strmě vzhůru. Nejrizikovější skupinou jsou přitom děti a mladiství.

Dnešní Plus: První válka o vodu je nepříjemně blízko, píše komentátor britského deníku The Times

Spory o vodní zdroje se vedou po celá staletí, ať už je řeč o Nilu, Eufratu nebo Mekongu. Rozepře se ale dosud pokaždé podařilo zastavit krátce před vypuknutím obrovské války. Dopady klimatických změn by ale mohly mít za následek, že se první otevřená válka o vodu od dob Mezopotámie rozhoří co nevidět, upozorňuje list The Times.

Dnešní Plus: Vietnamská vakcína Nanocovax jde do poslední fáze testování. Funguje podobně jako ta od Novavax

Vlastní vakcínu proti covidu-19 vyvíjí například Vietnam. Výzkum nyní vstupuje do poslední fáze kllinických testů – třetí klinická studie odstartovala v polovině června. Zapojilo se do ní na 13 tisíc lidí a první dobrovolníci už za sebou mají druhé očkování. Vakcína s názvem Nanocovax je totiž dvoufázová.

Dnešní Plus: Každá sedmá žena je ohrožena alkoholismem. Rizikové je mateřství, po lahvi sahají z únavy a stresu

Každý sedmá žena u nás je ohrožená rizikem vzniku závislosti na alkoholu. Počet žen, které jsou na alkoholu už závislé, v posledních letech narůstá a blíží se pěti procentům. Pití je přitom pro ně nebezpečnější než pro muže. Boj s alkoholem ale není jednoduché vyhrát.

Dnešní Plus: Přívalové deště a povodně budou častější. Podle Guardianu je to vlivem horšící se klimatické krize

Případy bleskových povodní nejsou a nebudou ojedinělé. Varují před tím vědci a vyzývají vládu, podniky a domácnosti, aby si zajistili ochranu před možnými budoucími škodami. Britský list The Guardian cituje odborníky a upozorňuje na potřebu revize britské infrastruktury – kanalizace, zásobování vodou, ale i dopravy a dodávek energií. V opačném případě by zemi mohly ohrozit dopady extrémního počasí.

Dnešní Plus: Kdo byl závislý ještě před pandemií, tomu se přitížilo. Ať šlo o léky, alkohol nebo cigarety

„U lidí, kteří měli v minulosti nějaké problémy se závislostí, zejména na návykových látkách, se tyto problémy většinou zvýraznily,“ říká primář Petr Popov, který vede Kliniku adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Shrnuje tak zkušenosti s pacienty z doby protipandemických opatření. Tehdy navíc řada lékařů a sester musela pomáhat na přetížených covidových odděleních – pomoc lidem s problémy proto byla o to nedostupnější.

Dnešní Plus: Miloval hudbu, až zbankrotoval. Příběh mecenáše Ludwiga van Beethovena

Téměř tři staletí shromažďovali příslušníci rodu Lobkowiczů svou sbírku hudebnin, partitur, nástrojů. Sami byli často vynikajícími hudebníky, skladateli, zpěváky a také skladatele a hudebníky podporovali. V případě sedmého knížete z Lobkowicz natolik, až to skončilo bankrotem.

Dnešní Plus: Zájem miliardářů o těžbu surovin mimo Zemi má být konkurenční výhodou, říká popularizátor

Americký miliardář Jeff Bezos se nechce zastavit jen u vesmírného turismu. Do budoucna podle něj lidstvo bude muset vytvořit kolonie na jiných tělesech Sluneční soustavy a pustit se do těžby nerostů. Ačkoliv jsou tyto plány zatím velmi vzdálené, některé státy už začínají s komerčním využíváním kosmických zdrojů počítat a připravují se na to i legislativně.

Dnešní Plus: S olympiádou nesouhlasí ani japonský císař, při ceremoniálu řekne nepřímou narážku, píší The Times

Japonský císař Naruhito při pátečním zahajovacím ceremoniálu tokijských olympijských her nechce použít slovo „oslava“, všímá si list The Times. Podle deníku je to způsob, jak vyjádří svůj nesouhlas s pořádáním olympiády v době pandemie.

Dnešní Plus: Homeofficovatelná práce a online výuka jako nudnej podcast – pandemie vnesla do češtiny stovky slov

Podle online databáze Neomat, kam vědci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd zanášejí neologismy, obohatila češtinu pandemie o víc než čtrnáct set výrazů. Například „covidárium“ je oddělení, kde se léčí nemocní s covidem-19, a „promořovač“ ten, kdo zastává strategii získání imunity promořením. Novinkami jsou ale také dnes prakticky zdomácnělý „lockdown“ nebo „rozvolňování“.

Dnešní Plus: Slovensko se chystá na návštěvu papeže. Na bohoslužby budou smět pouze očkovaní, analyzuje Denník N

Pouze plně naočkovaní poutníci se mohou účastnit slovenského setkání s papežem Františkem. Podmínku stanovila vláda, píše slovenský Denník N, pořadatelé budou očkovací certifikáty kontrolovat hned u vstupu.

Dnešní Plus: Jednoznačný úspěch, hodnotí člen kosmické kanceláře let Jeffa Bezose a jeho New Shepard

Přesně ve tři hodiny odpoledne a dvanáct minut našeho času se zažehly motory rakety New Shepard společnosti Blue Origin, kterou vlastní miliardář Jeff Bezos. „Je to jednoznačný úspěch, všechno letělo a přistálo, jak mělo,“ hodnotí Milan Halousek z České kosmické kanceláře. „Pro kosmickou turistiku je start rakety Jeffa Bezose i Richarda Bransona před několika dny velký zážitek, posouvají to celé o ohromný kus dopředu.“

Dnešní Plus: Miliardář, osmdesátiletá členka NASA a mladík. Kdo letěl s New Shepard na kraj vesmíru?

Ve tři hodiny odpoledne středoevropského letního času se zažehly motory na kapalný vodík a kyslík a rakety New Shepard se vznesla k hranici vesmíru. Jak má let probíhat, vysvětluje vědecký redaktor Ondřej Ševčík.

Dnešní Plus: Západ obvinil Čínu z hackerského útoku na 30 tisíc serverů, píše BBC

Spojené státy, Velká Británie a Evropská unie obvinily Čínu z velkého hackerského útoku na servery Microsoftu. Útok měla vést skupina známá jako Hafnium. Hackeři údajně napadli až 30 tisíc organizací a firem. Západní bezpečnostní služby se navíc obávají, že se nebezpečné chování Číny v kyberprostoru stupňuje, píše server BBC.

Dnešní Plus: Technologický pokrok i zisk, vysvětluje motivace miliardářů v zájmu o vesmír popularizátor Majer

Před více než týdnem do vesmíru vyrazila soukromá turistická loď SpaceShipTwo miliardáře Richarda Bransona, v úterý se chystá k odletu loď Jefa Bezose. O novodobé vesmírné závody ale podle Dušana Majera ze serveru kosmonautix.cz nejde: „Ty lodě byly ve vývoji několik let. Že se to sešlo v rozmezí několika dnů, je, myslím, spíše náhoda. Na druhou stranu se oba pánové hlavně na Twitteru trochu pošťuchovali, takže se dá mluvit i o nějakém souboji.“

Dnešní Plus: Za povodněmi v Německu i Belgii opravdu stojí klimatická změna, cituje Politico klimatologa

Povodním, které minulý týden zasáhly západ Evropy, se široce věnuje třeba německý server Deutsche Welle. Nejvíc zasažený byl západ Německa, zejména spolkové země Severní Porýní-Falc a Porýní-Westfálsko, kde se ale lidé spojili a pomáhají těm, kteří přišli o domovy či živobytí.

Dnešní Plus: Putin chtěl, aby v roce 2016 vyhrál volby Trump. The Guardian píše o uniklém dokumentu z Kremlu

Vladimir Putin měl osobně schválit operaci tajných služeb, která v roce 2016 pomohla Donaldu Trumpovi ke zvolení, píše The Guardian. Podle deníku to vyplývá z dokumentů, které unikly z Kremlu. Píše se v nich o schůzce ruské bezpečnostní národní rady z konce ledna 2016. Její účastníci včetně Putina se měli shodnout na tom, že pokud v Bílém domě usedne Trump, pomůže to v dosažení jejich strategických cílů. Těmi měly být sociální nepokoje a oslabení pozice amerického prezidenta.

Dnešní Plus: SME: Slovenský ústavní soud rozhodl o neplatnosti proticovidových opatření na hranicích

Přísná pravidla nevydržela ani týden, protože je zrušil soud. To je titulek slovenského deníku SME, který rekapituluje, co se dělo na slovenských hranicích.

Dnešní Plus: 90°, které změní svět. Robotici z Liberce vyvíjí stroj pro 3D tisk domů, který zvládne i pravý úhel

Vědci z Liberce připravují stavebního robota, který by měl zvládnout to, na čem týmy ostatních expertů ve světě pohořely: vytisknout pravý úhel. Jednou z významných překážek rychlejšího rozvoje aditivní výroby – nebo také 3D tisku – jsou totiž nezvyklé tvary budov. Existující stavební roboti totiž zvládají především oblé tvary a fluidní křivky, což ale v našem prostoru vyhovuje vkusu jen menšiny stavebníků. Model přelomového robota by měl být hotový zhruba v lednu 2022.

Dnešní Plus: Po týdnu z Cannes: dokument o vraždě JFK i protiepidemická opatření

V Cannes se představil i nový snímek režiséra Olivera Stonea, který se vrací na místo, kde byl zavražděn americký prezident John F. Kennedy.

Dnešní Plus: Filmové tipy z Cannes: umírání, potrat i Majdan

V první polovině festivalu dominovaly francouzské filmy, třeba snímek Françoise Ozona, jehož název se dá přeložit jako Všechno šlo dobře. Film ukazuje vztah mezi umírajícím otcem a jeho dcerou.

Dnešní Plus: Zelená energetika by mohla vytvořit až 108 tisíc pracovních míst, míní experti z Univerzity Karlovy

Nová studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy pracuje s možností poklesu emisí do roku 2030 o více než polovinu oproti roku 1990. A předpokládá, že by to výrazně snížilo účet za klimatické škody. „Rozvoj obnovitelných zdrojů může nabídnout úsporu až 18 miliard korun ročně díky tomu, že klesne znečištění spojené s fosilní energetikou,“ říká Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost, která byla zadavatelem studie.

Dnešní Plus: Jan Pačes o znepokojení nad kombinacemi mutací koronaviru: Jedním střihem by vznikla supervarianta

Lékaři zřejmě popsali první známý případ člověka, který se zároveň nakazil variantami koronaviru alfa a beta, které byly poprvé rozpoznány v Británii a Jihoafrické republice. Nakaženým pacientem byla devadesátiletá neočkovaná Belgičanka. Touto cestou by teoreticky mohlo dojít k rekombinaci a vzniku křížence mutací, který by získal nebezpečné výhody obou variant. „Alfa se velmi dobře šíří, beta uniká protilátkám,“ říká Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Dnešní Plus: Francie zavádí povinné očkování zdravotníků, píše Le Monde

Povinně očkovaný zdravotnický personál a kontrola covid pasů – tak na rostoucí počty nakažených reaguje francouzský prezident Emmanuel Macron, píše deník Le Monde. Očkování bylo ve Francii zatím dobrovolné. S nově oznámenými restrikcemi ho ale budou muset podstoupit všichni zdravotníci. Ti, kteří se nenaočkují do 15. září, nebudou moci dál pracovat ve zdravotnictví. Novinku oznámil ministr zdravotnictví Olivier Véran.

Dnešní Plus: V Praze už k vakcíně není třeba registrace. „Nespoléhejte na pevné zdraví, očkujte se,“ vyzývá Kubek

Hned dvě nová očkovací centra se v pondělí otevřela v Praze. Jedno je na hlavním nádraží, druhé v obchodním centru Chodov. Novinkou je možnost vakcinace bez předchozí registrace. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka přispěje každý naočkovaný ke kolektivní imunitě. „V Česku jsme stále v počtu naočkovaných pod průměrem EU, což určitě není ideální,“ vypočítává.

Dnešní Plus: Der Standard: Řečtí archeologové se bouří proti betonování cest athénské Akropole

Řečtí archeologové se bouří proti betonování turistických stezek athénské Akropole, informuje rakouský deník Der Standard. Předmětem sporu je nově vybetonovaný chodník, který měl zajistit bezpečnější turistické procházky mezi starověkými chrámy.

Dnešní Plus: Stříbro mohli těžit v Příbrami možná už Keltové. Opravdový boom nastal až v 19. století

Nejvíc stříbra z historických dolů se u nás vytěžilo u Příbrami, v Bohutíně a na Březových Horách. O místních pokladech se zmiňují staré české pověsti v té o Horymírovi a nepřímé doklady ukazují, že v oblasti možná těžili už i Keltové. K prvenství příbramských zásob přispěl vývoj techniky a přejímání moderních postupů za habsburského císařství. K cestě za příbramským stříbrem zve Patricie Polanská.

Dnešní Plus: Covid-19 může způsobit změny krevních buněk. To by vysvětlovalo problémy známé jako dlouhý covid

Covid-19 může způsobit dlouhodobé změny krevních buněk. Přišli na to badatelé z německého Institutu Maxe Plancka v Erlangenu pomocí nové metody, kterou vyvinuli. Simulují pohyb krve cévním kanálkem a fotí krvinky. Mají za to, že změny můžou vyvolávat některé zdravotní obtíže spojené s takzvaným dlouhým covidem, jako je únava nebo dušnost, které u některých lidí přetrvávají dlouho po prodělání nemoci.

Dnešní Plus: Covid-19 může způsobit změny krevních buněk. To by vysvětlovalo problémy známé jako dlouhý covid

Covid-19 může způsobit dlouhodobé změny krevních buněk. Přišli na to badatelé z německého Institutu Maxe Plancka v Erlangenu pomocí nové metody, kterou vyvinuli. Simulují pohyb krve cévním kanálkem a fotí krvinky. Mají za to, že změny můžou vyvolávat některé zdravotní obtíže spojené s takzvaným dlouhým covidem, jako je únava nebo dušnost, které u některých lidí přetrvávají dlouho po prodělání nemoci.

Dnešní Plus: Pstruzi na pervitinu? Ve vodě s drogou mají abstinenční příznaky, hůř se množí i brání

Pstruzi, kteří byli dlouhodoběji vystaveni působení pervitinu, místo čisté vody preferovali vodu s drogou. A touha po droze může převládnout i nad touhou získat vhodného partnera. Vyplývá to ze studie českých odborníků, která vyšla v odborném časopise Journal of Experiment Biology. Pervitin vybrali vědci proto, že jeho užívání celosvětově roste.

Dnešní Plus: Nejen koronaviry. Netopýři jsou zásobárnou i mykobakterií, zaměří se na ně výzkum v Moravském krasu

V jeskyních Moravského krasu začala terénní část nového projektu, která analyzuje dosud neprozkoumané mykobakterie u netopýrů. Právě tihle létaví savci jsou totiž velkým rezervoárem patogenů. Na rozdíl od koronavirů se toho ale o přenosu a životaschopnosti netopýřích mykobakterií ví zatím velmi málo.

Dnešní Plus: Alpské ledovce chrání před roztáním plachty. Metoda je ale nákladná a vyplatí se jen někde

Horské ledovce rychle tají. Vědci se snaží u některých tento proces zpomalit tím, že je na léto zakrývají. Techniku v poslední době využívají v Alpách poblíž lyžařských areálů, ale i jinde ve světě. Patří mezi ně i ledovec Presena na severu Itálie, který je zahalován právě na začátku července.

Dnešní Plus: Mladí dospělí se zatím málo očkují. „Nebojí se o sebe, věří rodičům,“ vysvětluje psychoterapeut

Mladí lidé se do očkování proti covidu-19 příliš nehrnou. První dávku dostala necelá třetina z nich. Vliv na ně mají rodiče i fakt, že je samotné nemoc tolik neohrožuje, je přesvědčený psychoterapeut Jan Kulhánek: „Zdá se mi, že mladí lidé nerozumí dobře tomu, že každý, kdo se naočkuje, přispěje k celku. Tedy k tomu, že bude počet proočkovaných dostatečný na to, abychom se nemuseli znovu dostat do lockdownu nebo jiných velkých omezení.“

Dnešní Plus: S drony na kůrovce. Poznat co nejdříve napadený strom pomáhají vědcům speciální senzory

V univerzitních lesích východně od Prahy pokračuje světově unikátní projekt na monitoring kůrovců. Vědci České zemědělské univerzity do něj zapojují biochemiky, fyziology, entomology, ale třeba i piloty dronů. Právě oni by totiž v budoucnu mohli díky speciálním kamerovým senzorů odhalit napadený strom dřív, což by mohlo výrazně pomoci nejen v boji s kůrovcovou kalamitou.

Dnešní Plus: Poprava 27 českých pánů? Většina mrtvých ale byla z řad pražského měšťanstva

Proč se o popravě vůdců stavovského povstání 21. června 1621 mluví jako o „popravě 27 českých pánů“, když většina mrtvých je z řad pražského měšťanstva? A kde je k vidění jeden z mála přímých svědků bitvy na Bílé hoře? V cyklu Příběhy pokladů s historikem a autorem výstavy 1620. Cesta na Horu Michalem Stehlíkem.

Dnešní Plus: Samo seje, samo sklízí. Trendem v zemědělství budou autonomní polní stroje

Nemusíte na venkově přímo bydlet, abyste si všimli, jak se v minulých letech změnil vozový park farmářů. Traktory, často velké skoro jako stodola, se staly běžnou součástí provozu. A brzy přijde další změna – výrobci totiž připravují autonomní polní stroje. Velmi zjednodušeně řečeno půjde o něco jako „jednonápravové tahače“ nebo „pojízdné motory“, za které zemědělci připojí aktuálně potřebné nářadí – a pak soupravu pošlou pracovat na své pole.

Dnešní Plus: Jaká pravidla platí pro kulturní akce? Všude respirátor, pak je to jinak vevnitř a jinak venku

Víc představení pod širým nebem, tak bude podle Asociace profesionálních divadel vypadat letošní kulturní léto. Jde o reakci na covidem poznamenanou uplynulou sezónu. Při návštěvě takového představení anebo hudebního festivalu je ale potřeba dodržet protiepidemická pravidla. Jaká to jsou, prozradí v dalším díle seriálu Koronafokus redaktor Ondřej Vaňura.

Dnešní Plus: Začíná vyklízení sporné židovské osady na Západním břehu Jordánu, rozebírá Deutsche Welle

V pátek má začít evakuace nelegální židovské osady na palestinském Západním břehu Jordánu, upozorňuje web německé veřejnoprávní rozhlasové a televizní společnosti Deutsche Welle. Místo zvané Eviatar má asi 50 židovských rodin vyklidit do konce víkendu. Osadníci se na tom dohodli s izraelskou vládou a cílem je vytvořit prostor pro řešení sporu, komu pozemek patří.

Dnešní Plus: Žádné mikročipy, autismus nebo magnety. Nic z toho vakcíny proti covidu-19 neobsahují

Šíření dezinformací a konspiračních teorií kolem pandemie by mohla využít různá politická uskupení, vyplývá to z výroční zprávy Národní centrály proti organizovanému zločinu za rok 2020. Zpráva také konstatuje, že se demonstrací proti koronavirovým opatřením účastnili nejčastěji lidé, na které restrikce přímo dopadly, a také i ti, kteří uvěřili dezinformacím. Dezinformacím se věnuje další díl seriálu Koronafokusu se Zuzanou Machálkovou.

Dnešní Plus: The New York Times: Putin děkoval, že Rusové nemusí být svědci tragických následků západních vakcín

Ruský prezident Vladimir Putin promluvil k národu a zároveň odpověděl na otázky od Rusů, rozebírá americký deník The New York Times. Hlavním tématem tradičního televizního přenosu byla pandemie koronaviru. Jelikož v Rusku počet případů nákazy opět roste, prezident apeloval na lidi, aby se nechali očkovat. A podle listu k očkování jednou ze čtyř ruských vakcín vyzval nejhlasitěji za celou dobu pandemie.

Dnešní Plus: The New York Times: Putin děkoval, že Rusové nemusí být svědci tragických následků západních vakcín

Ruský prezident Vladimir Putin promluvil k národu a zároveň odpověděl na otázky od Rusů, rozebírá americký deník The New York Times. Hlavním tématem tradičního televizního přenosu byla pandemie koronaviru. Jelikož v Rusku počet případů nákazy opět roste, prezident apeloval na lidi, aby se nechali očkovat. A podle listu k očkování jednou ze čtyř ruských vakcín vyzval nejhlasitěji za celou dobu pandemie.

Dnešní Plus: Jurský park pod sněhem? Část dinosaurů byla zřejmě teplokrevná, žila celoročně v polárních oblastech

Dinosaury si asi mnozí spojují spíše s teplými tropickými oblastmi. Nová studie amerických vědců ale nasvědčuje, že celoročně žili a rozmnožovali se i v Arktidě, kde teploty klesaly pod nulu a krajinu na několik měsíců v roce zahalila polární noc. Své závěry vědci zveřejnili v časopise Current Biology.

Dnešní Plus: Jurský park pod sněhem? Část dinosaurů byla zřejmě teplokrevná, žila celoročně v polárních oblastech

Dinosaury si asi mnozí spojují spíše s teplými tropickými oblastmi. Nová studie amerických vědců ale nasvědčuje, že celoročně žili a rozmnožovali se i v Arktidě, kde teploty klesaly pod nulu a krajinu na několik měsíců v roce zahalila polární noc. Své závěry vědci zveřejnili v časopise Current Biology.

Dnešní Plus: Od 1. července platí nový evropský covid pas. Pokud je vše v pořádku, čtečka ukáže zelenou

V celé Evropské unii začíná od 1. července platit digitální covid certifikát, který lidem usnadňuje pohyb po Evropě. Jaké druhy certifikátů existují a jak získat ten evropský, rozebere v dalším díle seriálu Koronafokus redaktorka Eva Kézrová.