Miloš Zeman byl prvním přímo zvoleným prezidentem. Vždy zdůrazňoval, že jeho mandát je opřený o hlasy 2,7 milionu lidí. V oblasti zahraniční politiky stočil ale kurz České republiky výrazně na Východ a podporoval rozvíjení vztahů s Ruskem a Čínou. Varovné zprávy o bezpečnostních rizicích odbyl bonmotem o „čučkařích“ a svůj postoj zásadně upravil až po vypuknutí ruské agrese vůči Ukrajině.

Člověk nedovede domyslet převratné události v ten okamžik, kdy se stanou, ale až zpětně, říká spisovatelka Eva Kantůrková. Tak třeba únor 1948: Sice ji jako laborantku z modřanské továrny na léčiva spolu s ostatními nahnali v mrazivém dni na korbu náklaďáku a odvezli až před Staroměstské náměstí, jenže namísto toho, aby šli podpořit soudruha Gottwalda, se s ostatními odebrala do blízké hospody. Mohla být u toho, ale nebyla.

Takový výhled už nikdy mít nebudu, říká vídeňská Češka Zuzana Brejcha při vzpomínce na svůj bývalý pražský domov. V roce 1968 bydlela s rodiči na Palackého náměstí a z okna dětského pokoje viděla pražské mosty jako na dlani.

Odejít do emigrace znamená vždycky veliký zářez do osobního života. U Petra Cejnara to platilo dvojnásob i proto, že léto 1968 v Praze pro něj nepředstavovalo pouze krajně dramatickou situaci politickou, ale také osobní.

Odejít do emigrace znamená vždycky veliký zářez do osobního života. U Petra Cejnara to platilo dvojnásob i proto, že léto 1968 v Praze pro něj nepředstavovalo pouze krajně dramatickou situaci politickou, ale také osobní.

„Stálo nade mnou šest policajtů. Přesvědčovali mě, ať to nechám být,“ říká oběť znásilnění Ledimo, se kterou Lukáš Houdek natáčel v jihoafrickém Johannesburgu. I přes zastrašování a strach o život se mladá žena odmítla vzdát. Dokument o hledání cesty k tomu, jak sexuální násilí snížit, nás zavede do jihoafrické metropole i do hornické obce Rustenburg, kde znásilnění zažila každá čtvrtá žena.

Otmar Riedl byl prvním parašutistou vyslaným do Protektorátu Čechy a Morava. Bylo mu 26 let a místo u Kolína dopadl v Alpách. Vojenské velení ho vybralo z pěti připravovaných mužů – uměl jazyky a měl jako bývalý zaměstnanec firmy Baťa zkušenosti s mezinárodním prostředím.

Prostitutky. Holky u silnice. Ženy v sexbyznysu. Poslechněte si příběhy žen, které si na předměstí Plzně vydělávají prostitucí na drogy. Lukáš Houdek se vypravil na předměstí, kde se prolíná svět prostituce a drog. Sledoval kontakt sociálních pracovníků spolku Ulice Plzeň, kteří přímo v terénu nabízí pomoc závislým ve formě hygienických pomůcek i vybavení užívaného při konzumaci drog.

Je syndrom ADHD moderní omluvenka pro rozmazlené děti, nebo skutečná diagnóza, která trápí i dospělé? Přinášíme zkušenosti lidí, jejichž život je definován neklidem.

Závěrečná část dokumentrární série Nejlíp doma uslyšíte dvě výrazné ženy, které spojuje Řecko knihy a láska k hudbě. Zpěvačka Marta Elefteriadu má řecké kořeny, spisovatelka Pavla Smetanová v Řecku žije a tvoří.

Ve třetí a předposlední části dokumentární série Nejlíp doma se ptáme dvou novinářek. Obě díky své práci zprostředkovávají Čechům dánskou kulturu a mentalitu – Albína Mrázová ve svých článcích, Brit Jensen v audiodokumentech. Albína při tom žije v Kodani, Brit v Brně.

Druhý díl dokumentární série, věnované domovu. Otázkám kdy, kde a proč se lidé cítí dobře. Sledujeme příběh Češky Evy a Američana Damona. Oba se pomocí přírodních věd snaží zlepšovat svět. Damon v Brně a Eva na havajském Kokosovém ostrově. Cyklus v produkci organizace Člověk v tísni natočila Martina Pouchlá.

V minisérii Nejlíp doma sledujeme dva lidi, kteří si obrazně řečeno vyměnili místo a domovské prostředí. První část přináší příběh Češky žijící v Belgi a Francouze v Česku.

Vývoj války na Ukrajině sleduje ve velkých městech řada reportérů. Jejich práce plní v první řadě zpravodajské relace televizních kanálů i rozhlasového vysílání. Novináři z Ukrajiny vytváří rychlým přenosem informací aktuální obraz situace. Nový audio-dokument Českého rozhlasu Plus dává tomuto obrazu hlubší emoční a osobní rozměr. Koláž zvukových obrazů a rozhovorů, zaznamenal během prvních dnů války reportér Tomáš Vlach.

„Sterilizační zákroky byly prováděny na osobách, které nebyly samy oprávněné ke sterilizaci dát souhlas. Jde o osoby nezletilé, zbavené způsobilosti k právním úkonům, nebo jejich způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena. A jsou to i ženy, které trpěly duševní nemocí,“ řekl ve sněmovně tehdy ještě poslanec František Elfmark (Piráti).

„Proč porážíte strom, kterej je úplně zdravej a maj na něm sojky hnízdo?“ ptá se v dokumentu Strom storm jeho autor Daniel Kupšovský muže s motorovou pilou, který právě kácí kaštan před okny jeho bytu. Tenhle zážitek v něm vzbudil nejdřív vztek, ale pak i hlubší zájem o stromy a jejich osud ve městě.

Moje babička je velmi aktivní důchodkyní. A kadý den si čte desítky řetězových e-mailů a článků pocházejících z pochybných zdrojů, které jí posílají její kamarádky.

Ve věku 80 let zemřel novinář, bývalý disident a politický vězeň, dlouholetý zastánce lidských práv Petr Uhl. Připomeneme ho archivním pořadem, který připravil Ivan Štern pro vánoční vysílání Českého rozhlasu 6 v roce 2009. Petr Uhl v něm vzpomínal na roky strávené v normalizačních kriminálech i na svátky za mřížemi.

Ve věku 80 let zemřel novinář, bývalý disident a politický vězeň, dlouholetý zastánce lidských práv Petr Uhl. Připomeneme ho archivním pořadem, který připravil Ivan Štern pro vánoční vysílání Českého rozhlasu 6 v roce 2009. Petr Uhl v něm vzpomínal na roky strávené v normalizačních kriminálech i na svátky za mřížemi.

Oblast Vitorazska si většina lidí, pokud vůbec mají tušení, o jaký kraj se jedná, spojí nejspíš s poválečnými dramaty a násilnostmi vůči německy mluvícím obyvatelům českého pohraničí. V příběhu části jihočeského kraje Vitorazska jsou ale tragické události po skončení druhé světové války poslední etapou, nepovedenou tečkou za historií po dlouhá staletí trvajícího soužití Čechů a Rakušanů. Příběh oblasti nedávno připomněl i celovečerní film Bohdana Slámy Krajina ve Stínu.

Život a zejména smrtu zakladatele nacistické strany připomene dokumentární pásmo Politické vraždy.

Politickou kariéru dvojnásobného italského premiéra Alda Mora ukončili teroristé. Život i konec politika připomene další díl z cyklu Politické vraždy.

Tomáš Sniegoň už několik desetiletí informuje české diváky a posluchače o dění ve Švédsku. „Média mi volají kvůli dvěma tématům. Dříve to byla přistěhovalecká krize, dnes je to covid-19. Tedy byl to covid do chvíle, dokud Česko nepředstihlo Švédsko, od té doby mi už nikdo nevolá a nikoho Švédsko nezajímá,“ glosuje Sniegoň svoji kariéru v posledních šesti letech.

Jiří Ješ patřil po roce 1990 k oblíbeným rozhlasovým komentátorům. Jeho životní příběh je mimořádně spletitý a pro pořad Pamětníci ho zaznamenal Milan Hanuš.

Legendární meziválečné Lidové noviny byly ve skutečnosti velkým nakladatelským podnikem. V jeho čele stál několik let Julius Firt, muž, kterého přiblíží Jan Sedmidubský a historik Eduard Burget. „Dlouhá léta jsem byl přesvědčen, že jsem v první republice dělal takzvanou americkou kariéru. Talentovaný muž bez vzdělání v čele důležitého podniku. Musel jsem si počkat až na svou druhou emigraci, aby mi došlo, že o žádnou americkou kariéru nešlo,“ glosoval svůj příběh sám Firt.

Výtvarnice Míla Fürstová spojila svůj život s Velkou Británií. Založila tam rodinu, ale hlavně tam vystudovala výtvarné školy. „Když mě přijali na Royal College, měla jsem šílenou radost. Necítila jsem vůči Česku žádné zadostiučinění, spíš jsem za sebou zavřela dveře. Ne ve zlém. V Británii i v Česku jsem měla pocit, že na studium nemám, neměla jsem sebevědomí. Ale v Anglii mi ho dodávali,“ přibližuje výtvarnice.

Dlouholetý funkcionář Sokola Bohuslav Bubník poskytoval za války úkryt parašutistům, kteří přiletěli zabít zastupujícího protektora Heydricha. Příběh jedné velké občanské statečnosti zaznamenal publicista Milan Hanuš.

Náš bývalý kajakářský reprezentant Vít Vaníček se před 20 lety usadil v Brazílii, kde se oženil a založil sportovní agenturu a školu, kde Brazilce objevovat vodní sporty. Česko reprezentoval hlavně na maratonských tratích.

Před čtyřmi lety se Jindřich a Michaela Láznovští sbalili batoh a místo penzionu na Šumavě si otevřeli dům na Bali, do kterého zvou nejen české turisty. „Vím, že střední generace má s cestováním trochu problém. Jsou unavení z dovolených na míru od kanceláří, chtějí to zažít trochu po svém, ale stále nemají úplně odvahu. Chtějí to mít v klidu, mít jistotu, že mluvíme česky, že když bude problém, pomůžeme jim. Na to cílíme,“ říká Lázňovská.

„Mrakodrapy jsou katedrály 21. století. Je to spojnice mezi nebem a zemí. Stejně jako jsme ve 13. století demonstrovali sílu náboženství na katedrálách, tak dnes to jsou světové velmoci, kdo demonstruje svou ekonomickou sílu. Ukazují světu, co všechno dokážou, co jsou schopny zaplatit,“ myslí si architektka Eva Le Peutrec. Sama navrhuje mrakodrapy v Asii.

Mahátma Gándhí odmítal násilí. Sám za to zemřel násilnou smrtí koncem ledna 1948. Co stálo na pozadí úspěšného atentátu prozradí Jiří Fiedor.

Už ve třetí třídě věděl, že bude biologem. Několik let žil v Indii, kde pozoroval, zkoumal a popisoval chování opic. Poté se přesunul kvůli opicím do Indonésie, kde žije s přestávkami více jak patnáct let. I díky této zkušenosti patří Stanislav Lhota ke světově respektovaným klimatologům. „V Indonésii teď dětem vykládají, že je zapotřebí sázet stromy, ale nemluví se o tom, že ty stromy jsou cizokrajné akácie, které nemají význam a slouží jen papírenskému průmyslu,“ říká.

Sílící hurikány, stoupající hladina moří, častější záplavy i za slunečného počasí. Americké město Nags Head patří k těm, co se nacházejí v první linii, pokud jde o klimatickou krizi. Její dopady řeší turistické letovisko na bariérovém souostroví Outer Banks na východním pobřeží USA denně. Investuje miliony dolarů do systému čerpadel či do pravidelné obnovy obří duny, která město chrání před oceánem. Zároveň tam tyto problémy lidi spíš spojují. Dokumentem provází Jan Kaliba.

Co může mít společného včelí a lidské společenství? Moravský včelař Jaroslav Bajko cestoval až na druhý konec světa, aby si osvojil přírodní metody chovu včel a na jejich základě vyslyšel i nutkavou potřebu péče o okolní krajinu. V kritické době, která je celosvětově zmítaná klimatickými změnami, proto návratu z Austrálie odstartoval řadu ekologických projektů na rodné Pálavě.

Životní příběh významného představitele brněnského disentu Zdeňka Kotrlého zaznamenal publicista Milan Hanuš pro cyklus Pamětníci aneb Je to na vás.

Antonín Běla zemřel rukou najatých vrahů. Kdo měl zájem na jeho smrti? V dokumentu na něj vzpomíná jeho manželka Marie Bělová, která zemřela letos.

Vyhořet může každý. Zpověď Cibulky, Šípkové, Peckové a rady Radkina Honzáka nebo Jana Cimického

Po stopách obětí ale i extrémistů útoků na bělošské farmy. Příběhy obětí nenávisti doplněné o pohled odborníků i aktivistů.

Pokud nakonec emigrujete, tak z jakých důvodů? Na tyto a podobné otázky hledá odpověď publicista Pavel Hlavatý na příkladu osudů Josefa Berana, Jana Čepa nebo Josefa Škvoreckého. Poslechněte si třetí a poslední díl dokumentárního pásma Země ztracených elit.

Co vedlo k cestě za hranice Ferdinanda Peroutku nebo Rafaela Kubelíka? Na podobné otázky hledá odpověď publicista Pavel Hlavatý v druhém dílu dokumentárního pásma Země ztracených elit.

Co vedlo k cestě za hranice Ferdinanda Peroutku nebo Rafaela Kubelíka? Na podobné otázky hledá odpověď publicista Pavel Hlavatý v druhém dílu dokumentárního pásma Země ztracených elit.

Šestý díl seriálu Osudové osmičky se zamýšlí nad širšími a někdy až symbolickými souvislostmi událostí, k nimž u nás došlo ve dnech podpisu Mnichovské dohody v roce 1938.

Třetí díl pořadu z cyklu Osudové osmičky připravil Ivan Štern a zabývá se v něm událostmi, k nimž došlo v českých zemích mezi lety 1848 až 1918. Svůj pořad nazval příznačně: Proč jsme přestali mít rádi monarchii?

Některé deníkové zápisy z dob totality prolistoval a citace z nich okomentuje publicista Pavel Hlavatý.

Druhý díl dokumentární série Pavla Hlavatého ukazuje, jak se konspirační teorie systematizovaly. Konkrétní případy dokládá i záznamy z rozhlasového vysílání.

Jak se konspirační teorie projevily v rozhlasovém vysílání? Konspirační teorie hýbaly 20. stoletím, protože nakonec tvořily důležité podhoubí nacismu i komunismu.

Konspirační teorie tvořily důležité podhoubí nacismu i komunismu. Co je do praxe dovedená konspirační teorie? Poslouchejte první díl dokumentárního pásma Pavla Hlavatého.

Proč se vyhýbáš našemu bazénu, soudruhu Novotný? Jan Sedmidubský se vrací do roku 1968, na jehož začátku byly sny o demokratické společnosti – a na konci okupovaná země.

Cyklus s názvem Proč Husák? popisuje zákulisí raketového startu kariéry Gustáva Husáka po srpnu 1968. Připravil Jan Sedmidubský.

Poslední díl nás zavádí do zaniklého zahradnictví, kde se dnes mísí pozůstatky původního účelu areálu, strach z přežití, nebo zvuky vlaků a koňských kopyt.

V třetím díle se vypravujeme do podzemí. Konkrétně do podzemí známého kláštera, který je od 10. století úzce spjatý s osobou svatého Vintíře.

V druhém díle se brodíme s hydrologem a krajinným inženýrem po toku malého potoka až na dno samotné Vltavy.

První díl seriálu Neexistující místa začíná na pražském předměstí a vede do nitra Divoké Šárky. K čemu slouží a sloužila zvláštní stavba, která tam stojí? Jan Trejbal místo zkoumá spolu s přírodovědcem a spisovatelem Jiřím Sádlem a archeologem Petrem Medunou.

Druhý díl nabídne časosběrnou skládanku, ve které autor atraktivní zvukovou formou zobrazuje rozvoj zajímavé tvůrčí a hudební osobnosti Kristíny Dlouhé.

Když vláda vyhlásila nouzový stav kvůli pandemii, dostala jsem strach. Víc než koronaviru jsem se ale bála toho času, který strávím sama se sebou. Bolelo mě srdce. Začala jsem proto sbírat audiodeníky lidí, kteří měli chuť mluvit se mnou o vztazích. Mluvili o lásce na dálku, samotě, partnerství, rozchodech, nevěře i čerstvém zamilování. Tak vznikl intimní dokument Láska za časů korony.

Vzpomínky starousedlíků ze Žižkova připomenou období války, slavné žižkovské hospody a soužití bělochů a Romů.

Čtvrtý díl vás zavede do Karlína. Dozvíte se, jak se z dřív opovrhované a vysmívané čtvrti stala čtvrť lukrativní.

Třetí díl vás zavede do Holešovic. Do tržnice, kam se postupně vytrácejí vietnamští obchodníci, na břeh Vltavy a mezi starousedlíky, které trápí ruch při nové výstavbě.

Druhý díl dokumentární série vás zavede na Smíchov, kde autorka Alžběta Medková pohovoří s obyvateli čtvrti o změnách, které ji v posledních letech proměňují k nepoznání.

První díl dokumentární série Paměť města vás zavede na Staré a Nové Město pražské. Autorka dnešního dílu Apolena Rychlíková nabídne návštěvu u starousedlíků.

Jak to dopadne, když se autoři dokumentu vydají poprvé v životě hledat jídlo v popelnicích, aby si uvařili večeři?

Třetí díl dokumentárního seriálu Plýtvání, se zaměří na důvody toho, proč nás často nezajímá, kde skončí nespotřebované potraviny a obaly od nich.

Druhý díl dokumentární výpravy za plýtváním nás zavede na pole. Tam se dokumentaristé potkají s partou bankéřů, kteří vyměnili burzovní křivky za křivou mrkev.

V prvním díle seriálu o neplýtvání se vypravíte za kamarádem Járou, který si chce nechat opravit starou hi-fi věž, aby si mohl pouštět písničky z dospívání.