Volební lístky se sotva sečetly a opozice už ochutnává, jaké to bude s Andrejem Babišem jako opozičním politikem v zádech.

Politici se veřejně dušují, že plošná opatření nebudou třeba. Ale covid se pomalu rozlézá republikou a důvodů, proč se bát, přibývá.

Je těžké si nechat zajít chuť na vládní posty. Vzpomínka na anabázi Strany zelených je však varující.

Co nám to vlastně sociální síť našeptává?

Jestli patříme na Západ, máme mít i manželství pro všechny.

I ti zahraniční kolegové, kteří správně přepsali háčky v trnitých jménech, vesměs nezachytili odraz toho, co volební výsledek znamená, a hlavně co se v krajině pod Řípem skutečně děje.

Je to tady, volební místnosti jsou otevřeny, teď je to všechno jenom na vás – přišel onen posvátný moment demokracie, kdy svůj osud vkládáme do rukou Marcely Augustové.

Tentokrát už premiér skutečně přestřelil i na svoje poměry. To není jen pohrdání parlamentem, to už je nepokryté pohrdání vlastními voliči. Otázka je, jestli to lidé, otupělí úpadkem politické kultury, vůbec uvidí.

Andrej Babiš manažersky i lidsky selhal, a protože jsme prošli krizí zvanou pandemie, máme na to čísla a data. Jako premiér je neschopný a tudíž nebezpečný. To je jediné a skutečné téma těchto voleb.

Česká národní banka zvedla skokově úrokové sazby. Chce tak zkrotit živelný růst cen. Uvidíme, jak se jí to povede, ale já se tomu mezitím pokusím čelit sama.

Všichni naříkají, že restaurace zdražily. Pravda je taková (nebo si to aspoň myslí Miloš Čermák), že jsou stále příliš levné. Ale dodává: za ceny, které si restauratéři stanoví, musí nabídnout jídlo i služby bez kompromisů.

Vážně je v předvolební kampani nutné drnkat na hrdost národa, že toho jako Češi hodně vypijeme?

Jedna z hlavních věcí, o které by tahle předvolební kampaň měla být, je bydlení. Ale bohužel se to neděje.

Pokud senioři volí podle toho, od koho dostali víc přidáno, nechávají se uplácet na úkor svých potomků.

Letošní a loňský rok představují pro výrobu čipů katastrofu, jejich cena stále roste a zájem o ně taky.

Převolební pozornost upřená na Ústí není úplně oprávněná, výsledek je předem jasný. Zajímavější drama uvidíme v Brně a okolí.

Kampani, ač jí politici označují za žhavou, chybí aféry a skandály. Na premiéra v různých fázích trestního stíhání jsme si téměř zvykli. A není snadné to trumfnout.

Letošní předvolební guláš by nebyl kompletní, kdyby se neokořenil troškou populismu v podobě zmrazení platů politiků.

Kdyby nás snad přepadaly černé myšlenky, jak to asi na D1 bude vypadat, až se začne opravovat rozpadající se most Šmejkalka, nabízím útěchu: Vzpomeňte si, v jakém stavu je D3 z Prahy směrem na jih Čech.

Neudržitelný penzijní systém patří k největším hrozbám pro budoucí stabilitu veřejných financí. A problém se bohužel vůbec nepřeceňuje.

Bojovníci Tálibánu předvedli, že si bojovou techniku, kterou za sebou zanechali američtí a další západní vojáci, dokážou osvojit. Jak si ale vousatí islámští radikálové poradí s plody české země, hlavně pak s plnotučnou hořčicí?

Nejbolestivější věcí „spokojeného“ života v metropoli je bydlení.

Kampaně před volbami jsou v plném proudu. A základní pocit z nich je, že tím dnem vše skončí a zavřeme to tady.

Rozčílení z nekompetentního vedení Prahy odvádí pozornost od nekompetentního vedení země, které máme doložené a prokázané z posledního roku a půl pandemie.

Proč bychom měli své oponenty nenávidět? No protože je to teď v módě a získáte za to hodně lajků ve své sociální bublině!

V krizových chvílích, kdy zemi sužoval koronavirus, se šéf hnutí ANO neprojevoval zrovna jako obětavý a prozíravý lídr.

Ministr zdravotnictví se pokouší zapůsobit na občany metodou cukru a roušky.

Nám, obyvatelům paneláků, často chybí sebevědomí směrem k radnicím. Neumíme se pořádně ozvat a necháváme si ledacos líbit, stále se vnitřně cítíme jako přišlápnutí lidé z králíkáren.

Babiš je i televizních debatách ve střetu zájmů. Chodí jen tam, kde má byznys, nebo příjemné otázky.

Děti potřebují chodit do školy. Ministr Robert Plaga by měl pro jejich zájmy udělat víc.

Necelých dvacet let války a souvisejícího vývoje bylo nyní vymazáno za necelých dvacet dní. Afghánci jsou zase tam, kde byli – v područí Tálibánu.

Stará poučka říká, že tím nejlepším volebním štábem je vaše vlastní vláda – pokud se máte čím chlubit.

Babiš není žádné strašidlo, je naopak ikonou nemohoucnosti. To jasně prokázal za poslední rok a půl.

Číst si zprávy o rovnosti mužů a žen v Česku je jistý druh masochismu.

Vláda by neměla vodit občany za nos, ani když jde o zdraví. Může se jí to zalíbit.

Postarat se o vlastní lidi je základní lidská a společenská hodnota. Přeju si, aby byla vlastní i nám.

Covid jednou pomine, ale pandemie neohleduplnosti s námi zůstane. A potrápí nás, kdykoliv přijde jakákoliv jiná krize.

Nedávno jsem v podcastu Trafika zkusil svým hostům položit otázku, na kterou bych ani já nedokázal s jistotou odpovědět. Schválně vám ji na úvod – v mírně pozměněné verzi – dám taky:

Přiznám se, že jsem ohledně překotného vývoje v Afghánistánu posledních dnů a týdnů velmi zmatený.

Co kdybychom pro změnu zkusili chvíli mlčet a poslouchat ostatní?

Neopírá se o žádnou velkou ideologii. Názor na jednotlivá témata si vytváří věcně, na základě dat, informací a analýz.

Naši sousedé zbrojí na podzimní covidovou vlnu, v Česku vládne letní pohoda. Glosuje Veronika Lehovcová Suchá.

Že máme premiéra, který sebevědomě zmizíkuje soupeře, je i zásluhou novinářů a médií.

Ruku na srdce: sdělila nám očekávaná a alarmující zpráva vědců z IPCC něco zásadně nového?

Že bude potřeba vyřešit „problém BIS“, ví Andrej Babiš od chvíle, kdy se stal předsedou vlády.

Účtenka za zdravotní službu znamená i dobrou motivaci, proč se o své zdraví starat.

Z uhlazeného dobře oblečeného miliardáře se stal pantáta, kterému nesedí obleky. Pro kampaň je to ovšem trefa.

Konečně se vyrovná nespravedlnost na maminkách. Naše maminky si to zaslouží. Přilepšeme maminkám k důchodu.

Strach nelze rozpustit logikou, ale jen pochopením.

I když Izrael v posledních měsících vztahy s nejrůznějšími muslimskými zeměmi výrazně zlepšil, pořád se najdou země, které židovský stát nenávidí a to tím způsobem, že se tváří, jako by nebyl. Na mapách ho v dotyčných státech budete hledat marně.

Asi to kdekoho překvapí, ale nekonečně si užívám tokijské Olympijské hry.

Kluci z plakátů už nejsou. Tak si šéf hnutí ANO a jeho poradci řekli, že si přisvojí kohokoli. Glosuje Tomáš Pergler.

Dva tisíce miliard vezmi čert, v příběhu o lithiu je všechno, na co volič slyší.

Agresivní reklama na alkohol, netolerance k abstinentům. To jsou dva z momentů, které nám dávají tušit, že je pití alkoholu u nás důležitější, než by mělo být.

Případů domácího násilí v Anglii o čtvrtinu přibude, jen když se reprezentanti objeví na hřišti. Když prohrají, je to ještě horší.

– – –Archiv všech glos najdete zde, podcasty a další audio na Seznam Zprávách tady.————- Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy....

Volby se nevyhrávají hlasy z milosti proti někomu, ale pro něco a pro někoho.

Stát by měl zrušit svůj patent na boj s covidem. Místo něj musí nastoupit individuální odpovědnost nás občanů, institucí a firem.

Obhajoby typu „moje slova byla špatně vyložena“ nebo „to je vytržené z kontextu“ následované snahou celou věc promlčet by politikům rozhodně neměly procházet.

Jak se jmenuje naše vlast? Glosa Václava Dolejšího

S lidmi závislými na drogách je to často táhlý horor – pro rodiny, pro blízké okolí a v neposlední řadě pro policisty. Ale stále jsou to lidé. S velkými problémy, ale lidé.

Zvolit si jako předvolební téma lepší péči pro nemocné není samozřejmě nic špatného. Kdyby to ovšem premiér se svým „naši lidi potřebují nejlepší péči“ myslel upřímně.

Kdysi dávno tu byla kampaň Pusťte nás k vodě. Pro hezčí prázdniny platí heslo dodnes. Pusťte politiky k vodě – a s nimi i sociální sítě.

Prezident si na ministryni spravedlnosti potrpí, a tak by mohla Marie Benešová dát svému vládnímu angažmá nějaký smysl.

Společnost nevystavila jednání stopku, ačkoli o nevhodném chování „se vědělo“. Na tom je vidět, že nebereme sexuální predátorství vážně. Přitom v jiných případech umíme ostrakizovat velmi dobře.

Vojtěchův audit protikoronavirových opatření dělá dojem pokrytecké účelovky. Skuteční viníci právní blamáže nesedí na jeho ministerstvu, ale scházejí se ve Strakově akademii.

Buď je tvar „abysme“ mimo situace, které z nějakého důvodu vyžadují vytříbenější vyjadřování, úplně v pořádku, anebo 90 procent Čechů absolutně neumí česky.

Člověk je tvor přizpůsobivý. Zvlášť, když mu evoluce nadělila sociální sítě. Je potom docela jedno, jestli světem zmítá pandemie, válka nebo třeba předvolební kampaň.

Vzkříšení maturantů, férové nákupy a národní sebevědomí. Česko očima propagandy nemá konkurenci!

Za nevídanými pohyby uvnitř hnutí ANO stojí především neukojené ambice.

V posledních dnech se bohužel objevují stále závažnější příklady, jak tvrdé ekonomické rány pandemie uštědřila některým lidem.

Spouštění státních systémů se odehrává podle stále stejného scénáře. Nikdo nečeká, že by o ně mohli mít lidé také zájem, a tak padají.

Na co se obtěžovat s předvolební kampaní, když stačí zkopírovat slevový leták z Lidlu nebo Kauflandu.

Pro nás, co pamatujeme Katovice 1976, Vídeň 1977, zlatý hattrick (1999 – 2001) a především Nagano 1998, bylo skončené mistrovství světa v hokeji opravdovým utrpením.

Zkusme Andreji Babišovi vysvětlit, proč v jeho případě zní varování před příliš liberálním přístupem k migraci jako střelba do vlastní nohy.

Strach z neznámého je lidské mysli vlastní a politici to umí dobře využít, během kampaně obzvlášť.

Debata, jak moc a za jakých podmínek by špičkoví sportovci měli novinářům poskytovat informace, dospěla k dalšímu milníku. Tím je odstoupení v současnosti možná nejlepší tenistky Naomi Ósakové z grandslamového Roland Garros.

Nezbývá než doufat, že nepříjemná kauza, při níž na sebe naše společnost leccos prozradila, nakonec pomůže něco změnit.

Prý byl jako nákupní vozík, který se vymkl kontrole. Naráží do regálů po jedné i druhé straně a nikdo neví, co s ním. Tak popsal Dominic Cummings působení britského premiéra Borise Johnsona během pandemie.

„Kampaň, spiknutí, lži a pomluvy.“ Připomíná vám to něco? Mělo by.

Analýza nákladů a přínosů Jaroslava Faltýnka vychází Andreji Babišovi pořád těsně.

Vysokoškoláci, maturanti, vlekaři. Ti všichni teď dostávají od vlády dárky, které jim k ničemu nebudou.

Nový konflikt mezi generacemi se vede o pragmatické téma bydlení. Linií střetu ve společnosti je věk kolem 35 a debata je emotivní.

My jsme zařídili léčení a očkování, vy jste špatným životním stylem viníci následků pandemie u nás, vzkazuje vládní ANO lidem.

Omluvy Miloše Zemana vnučce novináře Ferdinanda Peroutky se sotva dočkáme. Omluvu Srbsku za bombardování Jugoslávie jsme vskutku nečekali a dočkali jsme se. Vskutku, Miloš Zeman má co do omlouvání se zvláštní metr.

Tato glosa nemá argumentovat, proč by Hrad nebo radnice Prahy 6 měly na svých budovách převléct izraelskou vlajku za tu palestinskou. Já prosím, aby tam nevisela vlajka ani jedna.

Pokud na pivo na hospodské zahrádce zavítá nějaký ministr, ptejte se ho, co bude s covidem na podzim a v dalších letech. Teď to vypadá slibně, ale dlouhodobé strategie chybí.

Selský rozum by velel, aby si premiér vybíral ministry tak, aby dobře rozhodovali ve složitých otázkách, kde osobní zkušenost jednotlivce nestačí.

Proč má ten stejný test jednou platnost tři dny, jinde sedm dní a jinde zase dva dny?

Asi nejmrazivější je fakt, že tito investorští mágové mají ve správě peníze nás všech.

Praha už jeden summit amerického a ruského prezidenta hostila.A je v našem národním zájmu, aby se tu už nikdy nic podobného neopakovalo.

Volební průzkumy je třeba číst podrobně. Neukazují jen pokles podpory hnutí ANO, ale také růst SPD.

Jestli nás pandemie něčemu naučila, tak tomu, že v nejistém světě musíme neustále posuzovat rizika a benefity.

Je načase začít mluvit o tom, co doopravdy chceme, aby nastupující středoškolák uměl a věděl.

Seznam Zprávy přinášejí úryvky ze ztraceného deníku úřednice Ministerstva těžby dotací o podpoře holdingu AGROBER.

Nenávistné výroky o homosexuálech jsou urážkou všech, kteří jsou pro lidskou rovnocennost.

Operace „Zeman si bere ČSSD zpět“ je dokončena. Klíčoví účastníci takzvaného lánského puče, kteří se na povolební schůzce s prezidentem pokusili svrhnout Bohuslava Sobotku, se po letech v izolaci vracejí s pocitem zadostiučinění.

Od 30. dubna mají v Anglii na čtyři dny utichnout aktivity fotbalových klubů a hráčů na sociálních sítích. Tak daleko zašly agresivní slovní útoky „fanoušků“, které nabírají na intenzitě. Co s tím kromě bojkotu? Cesta by byla.

Je to neférová hra, která se dá jen obtížně vyhrát. A opozice, která je objektivně v těžké situaci, ji samozřejmě hrát nemusí.