Po dvou letech svízelné pandemie koronaviru se zdá, že nás čeká první uvolněné léto. Cestování přinejmenším po Evropě neomezují pandemická opatření a dříve opuštěná letiště se začínají opět plnit lidmi. Možná až moc. Aerolinky nestíhají. Dopad covidu-19 na turistický ruch se začíná viditelně projevovat až teď, kdy začalo odvětví konečně znovu ožívat.

Česká republika se od 1. července ujme půlročního vedení v Radě Evropské unie. Řízení ministerských schůzek a dalších jednání v Bruselu nebo Lucemburku bude mít na starosti podruhé v historii. První předsednictví v roce 2009 poznamenal pád kabinetu Mirka Topolánka (ODS) v jeho průběhu. Současná česká vláda se tak bude snažit o reparát.

Královna Alžběta usedla na trůn před 70 lety. Jedna z vůbec nejdéle vládnoucích panovnic představuje pro mnohé symbol koruny a monarchie. V Evropě leží ale i další království, knížectví nebo velkovévodství. Je jejich fungování a význam srovnatelný se Spojeným královstvím?

Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO. V důsledku ruské agrese na Ukrajině se obě severské země rozhodly ukončit svou dlouhodobou neutralitu a vstoupit do vojenské aliance, která jim má zajistit obranu před nevypočitatelnou východní mocností.

Cesta k digitální dekádě obsahuje seznam konkrétních kroků, které by měly udělat členské země EU do roku 2030. To, aby si jejich obyvatelé osvojili dovednosti pro život ve světě, kde bude bezpapírová komunikace stále více pronikat do veřejných služeb, ale i do průmyslu, vzdělávání nebo do zdravotnictví.

V polovině března se rozjela série nevídaných cest do válečné Ukrajiny. A možná neočekávaně stála u začátku i Česká republika. Návštěvu premiérů Česka, Polska a Slovinska sledoval celý svět. A brzy se k nim hlavně evropští státníci začali přidávat. Bude se někdy tento seznam politiků hodnotit, a co to bude znamenat pro ty, kteří na něm chybí?

Byl to lítý boj o směřování Francie v příštích pěti letech. Prezidentské volby nakonec skončily druhým pětiletým mandátem pro Emmanuela Macrona, a to s 58 procenty hlasů proti 42 procentům pro Marine Le Penové. Jaké to je ale vítězství, když nového prezidenta lidé zvolili hlavně jako menší zlo? Jak to, že posiluje ve Francii nacionalistická strana Le Penové? Jaké úkoly teď před staronovým prezidentem stojí?

Konflikt na Ukrajině provází také informační válka. Mediální prostor a sociální sítě zaplavily dezinformace hájící ruskou invazi a zpochybňující zločiny spáchané ruskými vojáky. Evropská unie v reakci na to zakázala na svém území působení ruských státních médií Russia Today a Sputnik, které se na šíření těchto zpráv podle Evropské komise podílejí. Nástup těchto dezinformací ale nebyl podle odborníka na Rusko Pavla Havlíčka okamžitý.

Skoro 28 procent pro současného prezidenta Emmanuela Macrona, 23 procent pro šéfku nacionalistického Národního sdružení Marine Le Penovou. Takový je výsledek prvního kola prezidentských voleb ve Francii. V neděli 24. května si mezi nimi budou voliči vybírat. Jak vypadalo první volební kolo? To sledovali ve Francii zpravodajové Martin Balucha a Pavel Novák.

Viktor Orbán se stal jedním z nejúspěšnějších evropských politiků. V parlamentních volbách obhájil vítězství už po čtvrté v řadě, navíc je silnější než kdy dřív. To všechno se odehrálo na pozadí války na Ukrajině, ke které se Orbán staví mnohem rezervovaněji než většina unijních lídrů. Ani po spuštění ruské agrese v sousední zemi nezpřetrhal léta budované vazby s Vladimirem Putinem a vůči pomoci ukrajinským bojovníkům je mírně řečeno chladný.

Ve finských Helsinkách už několik let funguje Centrum pro boj s hybridními hrozbami (HybridCoE), které se mimo jiné dezinformacemi zabývá. A Finsko patří mezi ty země, které odborníci považují za nejodolnější vůči cizí propagandě. „Země má vysokou míru gramotnosti, lidé hodně čtou a vzdělávají se, na tom se odolnost dobře staví. Finská společnost je taky hodně založená na konsensu,“ říká pro Český rozhlas Plus Markus Kokko z centra HybridCoE.

Srbsko a Slovinsko čekají v dubnu klíčové volby. V Srbsku obhajuje prezidentskou funkci Aleksandar Vučić, který má velkou šanci na úspěch i přes problémy země. „Vučić teď všem občanům slibuje mír a bezpečnost, takže vytváří nějaký tlak a homogenizuje voliče,“ říká Vladimir Đorđević z Masarykovy a Mendelovy univerzity v Brně. Naopak premiér Slovinska Janez Janša o funkci může ve volbách přijít. Co to bude znamenat pro západní Balkán? Jak se do voleb promítne válka na Ukrajině?

V polovině února Soudní dvůr Evropské unie potvrdil platnost nařízení Evropské rady a Evropského parlamentu o podmíněnosti čerpání peněz z rozpočtu EU vládou práva. Polsko a Maďarsko se totiž proti nařízení bránily žalobou – a neuspěly. Jak by se tedy rozhodovalo o krácení prostředků z EU těm zemím, které porušují zásady právního státu?

Vyjednavači Evropské komise a londýnské vlády hledají shodu na úpravách fungování severoirského protokolu, který je součástí brexitové smlouvy. Na jeho základě se na Severní Irsko i po brexitu vztahují pravidla jednotného evropského trhu. Celní kontroly se proto mají provádět na severu Irského ostrova. Tamním unionistickým politikům ani britské vládě se to nelíbí. Na začátku února severoirský ministr zemědělství jednostranně kontroly na potraviny zrušil, čímž vyvolal krizi.

Vyjednavači Evropské komise a londýnské vlády hledají shodu na úpravách fungování severoirského protokolu, který je součástí brexitové smlouvy. Na jeho základě se na Severní Irsko i po brexitu vztahují pravidla jednotného evropského trhu. Celní kontroly se proto mají provádět na severu Irského ostrova. Tamním unionistickým politikům ani britské vládě se to nelíbí. Na začátku února severoirský ministr zemědělství jednostranně kontroly na potraviny zrušil, čímž vyvolal krizi.

Rusku se nelíbí vidina členství jeho dalších sousedů v Severoatlantické alianci. Jde hlavně o Ukrajinu a Gruzii. Do NATO by ale mohly vstoupit i Finsko a Švédsko. Proč jedny do svých řad Aliance a nechce a ti druzí o to nestojí?

Desetitisíce ruských vojáků hlídkují u ukrajinských hranic, tisíce vojáků Severoatlantické aliance jsou v pohotovosti. V uplynulém týdnu nebyl jediný den, v kterém by se neuskutečnilo jednání o budoucnosti východní Evropy. Nástrojem nátlaku na Moskvu se může stát i plynovod Nord Stream 2. To, jaké plány se rodí v hlavě prezidenta Vladimira Putina, lze odhadnout jen stěží. Jakou roli ve vyjednávání o osudu východní Evropy hrají jednotlivé evropské státy?

Paříž převzala řízení unijních rad 1. ledna od Slovinska. Mezi priority jejího půlročního předsednictví patří ekonomická obnova unie po pandemii, klimatická agenda, evropská obrana, vztahy s africkými zeměmi nebo západním Balkánem. Velký důraz chce podle prezidenta Emmanuela Macrona klást na řešení migrace.

Od 9. května oficiálně běží debaty, díky nimž mohou Evropané včetně Čechů navrhovat, jak by se EU měla v budoucnu změnit a na jaké témata by se měla zaměřit. „To povědomí o konferenci není velké. Čekala bych, že když vznikne digitální platforma, na kterou má přístup každý během chvíle z pohodlí domova, že ten záběr bude širší. A stejně tak komunikace o té konferenci. Čekala bych ji větší,“ říká Kateřina Zichové z portálu Euractiv.cz.

Kam by měla Evropská unie dál směřovat? Na jaké oblasti se soustředit a jaké nástroje k dosahování cílů používat? Svá doporučení formulovali mladí lidé z celé sedmadvacítky na Evropském setkání mládeže na začátku podzimu v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku. Nápady a návrhy účastníků setkání budou na počátku příštího roku podkladem pro plenární zasedání Konference o budoucnosti Evropy, tedy celounijní občanské debaty, která začala letos na jaře.

Odchod vysoce vzdělaných lidí ze zemí bývalé Jugoslávie je problém, který se každoročně zhoršuje. Země přichází nejen o mentální kapacity, ale i o finanční zdroje, které do vzdělání mladých investovaly. Co přesně to pro tamní společnost znamená? Poslechněte si Evropu Plus Magdalény Fajtové.

Po tragédii v Pštině znovu vyvstala debata o přísné polské interrupční legislativě. Těhotná žena zemřela poté, co jí lékaři odmítli provést potrat poškozeného plodu. Čekali, až dítěti přestane bít srdce, a Izabela mezitím dostala septický šok. Do ulic nejen polských měst znovu vyšli lidé. Ve stejnou dobu se ve slovenském parlamentu hlasovalo o dalším návrhu, který by měl možnosti potratů omezit.

Nejdelší politická krize od konce krvavé války v 90. letech, tak se mluví o situaci v Bosně a Hercegovině. Tu vyvolal zákon o popírání genocidy, který přijal bývalý vysoký představitel Valentin Inzko. Jeden ze tří bosenských prezidentů Milorad Dodik kvůli tomu od srpna blokuje centrální instituce a vyhrožuje odtržením majoritně srbské části země. „Myslím, že jsme ve stavu permanentní krize. Tohle není eskalace, není to ani de-eskalace,“ říká bosenský politolog Jasmin Hasić.

Litva, Lotyšsko a Estonsko jsou stejně jako Česko už sedmnáct let členy Evropské unie. Před sto lety nakrátko získaly nezávislost a tehdejší Československo s nimi navázalo diplomatické kontakty. Pak se ale na více než čtyřicet let staly součástí Sovětského svazu. Dnes patří k menším členům Evropské unie, ale podle bývalého estonského diplomata a novináře Harriho Tiida nejsou rozhodně na chvostu evropské sedmadvacítky.

Ceny energií každý den rapidně rostou nahoru. Rusko snižuje dodávky plynu do Evropy, zásobníky se vyprazdňují, ekonomika se teprve začala vypořádávat s dopady pandemie covidu-19 a hodnota emisních povolenek se zvyšuje. I když jde o globální jevy, výsledný dopad to má hlavně na koncového zákazníka. Tomu totiž hrozí, že za energie zaplatí mnohonásobně víc než v předešlých letech. Už teď se mluví o krizi a to zima ještě ani nezačala. Shrnutí uplynulého týdne nabízí Evropa Plus.

Vztahy Ruska a Evropské unie nejsou nijak vřelé, jde spíš o partnerství nebo geograficky nutné sousedství. Evropský parlament proto nedávno vyzval Evropskou komisi a členské země k revizi politických vztahů s Ruskem. Autorem zprávy, která to doporučila, je europoslanec a bývalý litevský premiér Andrius Kubilius: „Je potřeba definovat politiku EU vůči Rusku mnohem jasněji než dosud. V tuto chvíli je chování Kremlu docela velkou hrozbou pro evropskou bezpečnost.“

„Události je dnes stále složitější předvídat a je také složitější prosazovat své zájmy na globálním poli jako osamocený aktér. O to důležitější pro nás Evropany je, abychom dokázali stát při sobě,“ prohlásila Angela Merkelová v roce 2018 v projevu o budoucnosti EU. Vyzvala poslance k odložení národního egoismu a většímu vzájemnému pochopení. „Tolerance je duší Evropy a dělá z nás Evropany. Jedině tak můžeme začít chápat zájmy a potřeby jiných jako zájmy a potřeby vlastní.“

Evropa zatím zvládla podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové krizi způsobenou pandemií koronaviru také díky tomu, že Unie postupovala společně. Má naočkovaných přes 70 procent dospělé populace a o vakcínu se Evropa také podělila s okolním světem. Šéfka Evropské komise to vyzdvihla ve Zprávě o stavu Unie, kterou přednesla v Evropském parlamentu.

V Bosně a Hercegovině žije stále několik tisíc migrantů z Blízkého východu a severní Afriky. Mnozí z nich přežívají v improvizovaném obydlí bez zdravotní péče a v nedostatečných hygienických podmínkách. Denně se pokoušejí dostat do Chorvatska. Policie na hranicích je pak násilně vrací zpět. Počet migrantů se navíc nejspíš zvýší poté, co moc v Afghánistánu převzalo radikálně islamistické hnutí Tálibán. Je na to západní Balkán připravený? Zvládnou se úřady o uprchlíky postarat?

Současné problémy a výzvy zemí Evropské unie souvisejí mimo jiné se změnami politické atmosféry, nárůstem populismu, omezováním nezávislosti institucí a obecně demokratických principů. Tyto negativní jevy se podle mezinárodně uznávaných odborníků stále více prosazují i ve střední Evropě. „Mám na mysli určitou vyprázdněnost demokracie, kdy máte volby a politické strany, ale všechno je to svým způsobem prázdné,“ říká exkluzivně pro Plus americký historik Timothy Snyder.

Současné problémy a výzvy zemí Evropské unie souvisejí mimo jiné se změnami politické atmosféry, nárůstem populismu, omezováním nezávislosti institucí a obecně demokratických principů. Tyto negativní jevy se podle mezinárodně uznávaných odborníků stále více prosazují i ve střední Evropě. „Mám na mysli určitou vyprázdněnost demokracie, kdy máte volby a politické strany, ale všechno je to svým způsobem prázdné,“ říká exkluzivně pro Plus americký historik Timothy Snyder.

Tato otázka je přitom od skončení války v bývalé Jugoslávii stále velmi citlivým tématem. Tomu také odpovídala reakce na tyto dokumenty, které se staly tématem pro pořad Evropa Plus. Provází jím specialistka na Balkán Magdaléna Fajtová.

Tato otázka je přitom od skončení války v bývalé Jugoslávii stále velmi citlivým tématem. Tomu také odpovídala reakce na tyto dokumenty, které se staly tématem pro pořad Evropa Plus. Provází jím specialistka na Balkán Magdaléna Fajtová.

Předsednictví v Radě Evropské unie se na půl roku oficiálně ujalo Slovinsko. Místo obvyklých fanfár ale slovinský start začal chladně. Vláda premiéra Janeze Janši se stala terčem kritiky kvůli obavám o svobodu médií a stav justice v zemi. Slovinsko přitom nejspíš bude řešit i spory o porušování zásad právního státu v jiných zemích. Například v Maďarsku nebo Polsku.

Evropská unie má zóny volného obchodu s řadou zahraničních partnerů. Dohody o zrušení cel a dalších obchodních bariér podepsala v posledních letech s Jižní Koreou, Japonskem, Kanadou nebo Vietnamem. O jejich uzavření jedná s Austrálií či Novým Zélandem a stále se nevzdává naděje na obnovení rozhovorů se Spojenými státy. „Tyto smlouvy mají význam strategický,“ soudí ekonom a analytik České spořitelny Petr Zahradník.

„Poslední čtyři roky byly složité. Svět se změnil a změnila se i Evropa. Jsme ale přátelé a spojenci a sdílíme stejné názory a hodnoty. Prezident Biden nám řekl: My Američané Evropu potřebujeme. To platí i naopak. My Evropané potřebujeme naše americké přátele,“ prohlásila po schůzce s americkým prezidentem Joem Bidenem šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Únos letadla s předním opozičním novinářem na palubě, vyhazovy z práce a ze studií za účast na demonstracích za spravedlivé volby, zatýkání za provokativní červenobílé oblečení. Tak se chová režim běloruského vládce Alexandra Lukašenka, který se po loňských zmanipulovaných prezidentských volbách snaží zuby nehty, obušky a mučením oponentů udržet u moci.

Země Evropské unie se ve spěchu chystají na spuštění systému takzvaných covidových pasů, které by v létě měly lidem usnadnit cestování. Celoevropsky začne systém digitálních certifikátů fungovat od 1. července. České úřady ale už jejich vydávání spustily.

Srbský prezident Aleksandar Vučić přiletěl minulý týden do Česka. Byl prvním prezidentem, který Prahu navštívil od počátku pandemie. „Pro Srbsko je Česko příkladem úspěšně integrované země do Evropské unie,“ vysvětluje intenzivní vztahy Prahy a Bělehradu analytik z Mendelovy univerzity v Brně Vladimir Đorđević.

Gruzie letos slaví sté výročí přijetí ústavy jako nezávislé země. Málo se ví, že Gruzie byla samostatným státem od roku 1918, než ji v roce 1921 pohltil Sovětský svaz. A také se málo ví, že jedním ze vzorů gruzínské ústavy byla ta československá. V rozhovoru pro Evropu Plus o tom mluvila velvyslankyně Gruzie v České republice Mariam Rakviašviliová.

Odhalení českých tajných služeb, že za výbuchem muničního areálu ve Vrběticích v roce 2014 stála ruská vojenská rozvědka, připomnělo odvrácenou stranu ruské politiky v zahraničí. Tento případ nebyl zdaleka první, i škála ruských metod je pestřejší. „Je v tom určitá kontinuita. Metody, které Rusko dnes používá, jako je likvidace osob v zahraničí nebo zapojení vojenské a civilní rozvědky, tu byly už po válce, v 50. letech,“ popisuje ruský investigativní novinář Andrej Soldatov.

Západní Balkán – cesta kupředu. Takový název nese dokument adresovaný Evropské unii, který unikl na veřejnost letos v dubnu. Zatím neznámý autor v neoficiálním dokumentu, takzvaném non-paperu, navrhuje radikální změny a překreslení hranic regionu. Necelé tři týdny po úniku dokumentu uveřejnily kosovské noviny druhý podobně kontroverzní non-paper, tentokrát na téma řešení sporu mezi Bělehradem a Prištinou.

Západní Balkán – cesta kupředu. Takový název nese dokument adresovaný Evropské unii, který unikl na veřejnost letos v dubnu. Zatím neznámý autor v neoficiálním dokumentu, takzvaném non-paperu, navrhuje radikální změny a překreslení hranic regionu. Necelé tři týdny po úniku dokumentu uveřejnily kosovské noviny druhý podobně kontroverzní non-paper, tentokrát na téma řešení sporu mezi Bělehradem a Prištinou.

Západní Balkán – cesta kupředu. Takový název nese dokument adresovaný Evropské unii, který unikl na veřejnost letos v dubnu. Zatím neznámý autor v neoficiálním dokumentu, takzvaném non-paperu, navrhuje radikální změny a překreslení hranic regionu. Necelé tři týdny po úniku dokumentu uveřejnily kosovské noviny druhý podobně kontroverzní non-paper, tentokrát na téma řešení sporu mezi Bělehradem a Prištinou.

Evropská unie se koncem dubna povznesla nad samotnou Zemi. Vytyčila si cíle, ke kterým chce směřovat její kosmický program. Nechystá žádné lety lidí na blízká vesmírná tělesa, ale soustředí se na využívání družicových sítí k pozorování Země, jejího podnebí a využívání přírodních zdrojů v programu Copernicus nebo na lepší navigaci a určování polohy na Zemi v projektech EGNOS a Galileo.

Evropská unie spustila platformu, která má být centrálním prostředkem pro vtažení Evropanů do diskuzí o budoucnosti Unie. „Lidé a organizace můžou na platformě šířit své nápady. Sledovat, komentovat a případně podpořit nápady jiných. Navzájem na sebe reagovat a najít akce, které se konají blízko nich, nebo dokonce tyto akce sami organizovat,“ přiblížila účel webu futureu.europa.eu místopředsedkyně Evropské komise Dubravka Šuicová.

Kolem východní hranice Ukrajiny s Ruskem roste napětí způsobené větší koncentrací ruských ozbrojených sil. Ukrajincům to připomíná obsazení poloostrova Krym před sedmi lety a vzpouru na Donbasu podporovanou z Ruska. Nebezpečí nového válečného konfliktu zdaleka není zažehnané.

Evropská unie a Británie mají za sebou první čtvrtrok fungování v novém režimu po brexitu. Na začátku roku skončilo přechodné období po vystoupení Spojeného království z Unie. S novými pravidly se zejména obchodníci sžívají za pochodu, protože je obě strany domluvily na poslední chvíli.

Evropská unie a další západní státy uvalily sankce na Čínu kvůli útlaku muslimských Ujgurů v provincii Sin-ťiang. Peking to popírá a odpověděl sankcemi na západní politiky, vědce a výzkumné instituce. Potrestal přitom výrazně větší množství osob a subjektů, než nakolik jich dopadly sankce v Číně.
Filip Nerad

Evropská komise tento týden obvinila Velkou Británii, že znovu porušuje dohodnuté podmínky brexitu. Spustila kvůli tomu proti Londýnu právní kroky, které mohou vést až k žalobě. Ve vztazích to skřípe i kvůli vakcínám.
Viktor Daněk

Severoatlantická aliance chystá svou strategii do roku 2030. Ta má obranný pakt modernizovat a přizpůsobit novým hrozbám v konvenční i hybridní oblasti. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga proto musí rozšířit pojetí bezpečnosti a zahrnout tam i nebezpečí spojená například s úbytkem vody.
Filip Nerad

Sněhu je sice na evropských horách ještě dost, ale zimní sezóna už v některých částech Evropy kvůli pandemii koronaviru definitivně skončila. V některých zemích měli dost odvahy, nebo možná nedostatek prozíravosti a lyžařská střediska otevřeli. Například v Polsku to ale vyvolalo nežádoucí oslavy, pitky a potyčky s policií v tatranském středisku Zakopane. V rumunských horách se na jakákoli ochranná opatření proti šíření koronaviru otevřeně nedbá. A podobné je to v Bulharsku.
Pavel Novák

„Bylo by to citelné, pokud by byli na tom sankčním seznamu Roman Abramovič, Oleg Děripaska a další, kteří mají své byznysové zájmy na Západě, rádi tam obchodují a tráví čas, ale přitom jsou součástí putinského režimu a otevřeně ho podporují,“ soudí analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
Filip Nerad

Česká republika a další státy Visegrádské čtyřky si tento týden připomněly 30. výročí vzniku uskupení. Jeho původní cíl – vstup zemí do EU a NATO – se naplnil. Dnes má V4 uvnitř Unie ale pověst potížistů, říká novinářka vlivného bruselského serveru EUobserver Eszter Zalan.

Zatímco Peking využívá kulturní diplomacii jako podporu pro svou ekonomickou ofenzivu ve světě, státy Perského zálivu se pomocí ní snaží překonat image lehce zaostalých ropných monarchií, vysvětluje v pořadu Evropa Plus Jitka Pánek Jurková, ředitelka Českého centra v Bruselu. 

Svět překonal hranici sta milionů aplikovaných vakcín proti koronaviru. Jejich distribuce je ale extrémně nerovná. Drtivá většina končí v nejbohatších zemích. Na opačné straně žebříčku zemí podle příjmů se desítky států ještě nedostaly ani k jedné dávce.

Rok 2020 byl podle programu Evropské unie pro sledování Země Copernicus nejteplejší od začátku pravidelných měření. Byl ještě o 4 desetiny stupně Celsia teplejší než dosavadní rekordman, rok 2019. Důkazem stále rostoucích teplot je i mizení ledovců v Alpách. Ten na úpatí masivu Mont Blancu mohli obdivovat v plné kráse ještě třeba Victor Hugo, George Sandová nebo i Božena Němcová, kdyby se tam někdy dostala. Dnes to pod Mont Blancem vypadá docela jinak.

Demokrat Joe Biden se stal 46. prezidentem Spojených států. Evropská unie si od jeho nástupu do Bílého domu slibuje výrazné zlepšení vztahů a spolupráce s USA oproti jeho předchůdci Donaldu Trumpovi. Ten tvrdě kritizoval jak EU, tak spojence v NATO. Američtí analytici s nástupem Bidena očekávají změnu přístupu Washingtonu k transatlantickým vztahům.

Evropská unie a Čína se na konci roku dohodly na nové investiční smlouvě, o které složitě vyjednávaly více než sedm let. Obsah i načasování se ale staly terčem kritiky, přestože přesný obsah zatím není znám. Pro evropské firmy smlouva ruší spornou podmínku zakládat společné podniky s čínskými, aby mohly na tamním trhu působit, nebo povinnost předávat Číňanům své technologické know-how. Více se pro Evropu otevírá čínský automobilový a digitální sektor nebo finanční služby.

„Z vyjádření evropských politiků bylo patrné, že se opravdu těší na to, až nová americká administrativa Joe Bidena zaplní vakuum, které vzniklo po nástupu Donalda Trumpa a jeho poměrně rezervovaném přístupu k Evropské unii,“ soudí šéfredaktorka serveru Euractiv.cz Aneta Zachová. „Jenže Evropa si musí uvědomit, že Biden se potřebuje soustředit hlavně na domácí politiku. Musí se pokusit alespoň částečně zmínit napětí, tu obrovskou polarizaci a také porazit pandemii.“

Před čtyřiceti lety se Evropské hospodářské společenství rozšířilo o Řecko, které po dalších dvaceti letech vstoupilo do eurozóny. „Když eurozóna vznikala, měly členské státy splnit pět maastrichtských kritérií, ale většinou je splňovaly tak dvě ku třem. Bylo to politické rozhodnutí eurozónu rozšířit a Řecko o to velice stálo. A nakonec se ukázalo, že svoje údaje zfalšovalo,“ shrnuje Michal Tomášek, vedoucí Katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Rok 2020 se nesl ve znamení boje s pandemií covidu-19. Podle eurokomisaře pro řešení krizí Janeze Lenarčiče projevily i středoevropské státy dostatek solidarity. I když například česká vláda odmítla na jaře poslat do Itálie vojenské zdravotníky. „Jsem přesvědčen, že po celou dobu pandemie panovala v Evropské unii solidarita. Koncem února a začátkem března se vyskytl problém, když jeden členský stát požádal o pomoc a nedostal ji včas. Mluvím samozřejmě o Itálii,“ hodnotí. 

Část běloruské veřejnosti už skoro pět měsíců protestuje proti zmanipulovaným prezidentským volbám, v nichž opět zvítězil Alexandr Lukašenko. Lidé na demonstracích žádají vypsání nových svobodných voleb a policie je rozhání s brutální silou. Tu si vysvětluje analytik Michal Lebduška tím, že členové silových sborů mají hodně co ztratit: „Režim si tyto složky v podstatě vychoval. Na místní poměry mají velmi dobré platy. Kdyby režim padl, oni budou první, kdo by šel před soud.“

Už jen poslední hodiny mají vyjednavači Evropské unie a Velké Británie čas na nalezení dohody o vzájemných vztazích po brexitu. Aktuální a možná už poslední deadline jim vyprší v neděli 13. prosince. Pokud nenajdou řešení přetrvávajících sporů, odejde Británie po skončení přechodného období z jednotného evropského trhu a celního prostoru bez nové smlouvy s EU. Oběma stranám tak od 1. ledna hrozí výrazné zkomplikování vzájemného soužití.

Moldavsko bude mít od 24. prosince poprvé prezidentku – bývalou premiérku Maiu Sanduovou. Země sousedící s Rumunskem a Ukrajinou tíhla poslední roky spíš k Rusku, a to díky prezidentovi Igoru Dodonovi, kterého ale Sanduová porazila. „Získala velmi silný mandát, když dostala skoro milion hlasů, což je zatím nejvíc v historii Moldavska. Její priority jsou v souladu se závazky Moldavska vůči Evropské unii,“ očekává velvyslanec EU v Kišiněvu Peter Michalko.

Maďarsko a Polsko získaly ve svém sporu s Evropskou unii o nový rozpočet sedmadvacítky podporu Slovinska. Proč Lublaň podporuje odpor části Visegrádu a jakou pozici má teď V4 v Evropě? Připravil Filip Nerad.

Oběma státům vadí, že vyplácení peněz z evropských fondů má být podmíněno dodržováním principů právního státu. Celý spor analyzuje z Bruselu Viktor Daněk.

Po Řecku má tentokrát vůči této zemi výhrady Bulharsko. Vadí mu některé kapitoly společné historie a jazyk v obou zemích. Moderuje Pavel Novák

Nový šéf Bílého domu bude totiž klíčovou osobou pro transatlantické vztahy, které v posledních letech poznamenalo velké napětí a spory. Co se může změnit s novým americkým prezidentem?

Praxe soudních vykonavatelů, tedy exekutorů není v celé Evropě stejná. Ve kterých zemích se věřitelé domohou splnění svých pohledávek snadno, a kde naopak výkon soudních rozhodnutí drhne? Připravil Pavel Novák.

Jaké jsou rysy nového návrhu, který Evropská komise předložila členským státům? A jak se do něj promítly výhrady Visegradské čtyřky?

Evropa nepolevuje ve snaze vytvořit s Afrikou nové partnerské vztahy. Na kontinentě se ale střetává s čínskými ambicemi. „Čína svoji pomoc prakticky ničím nepodmiňuje. Kromě toho, že nesmíte uznávat Tchaj-wan,“ vysvětluje afrikanista Vojtěch Šmolík, čím je pro africké státy spolupráce s Pekingem přitažlivá.

Jak se s nimi malí výrobci piva vyrovnali? Jaké problémy provázely budování minipivovaru a co může koronakrize znamenat pro tento sektor do budoucna? Připravil Filip Nerad

„Když vysvětluji, co jako Evropská unie děláme, tak se snažím vidět to z pozice běžného evropského občana,“ říká v pořadu Evropa Plus eurokomisařka Věra Jourová (ANO). Uznává ale, že by Brusel mohl častěji hovořit k evropským občanům jasnější řečí.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednesla tento týden své první poselství o stavu Evropské unie. Oznámila v něm mimo jiné návrh na navýšení současných klimatických cílů Unie. Jak na to reagují europoslanci nebo členské státy a jaké další kroky chystá Evropská komise? Moderuje Filip Nerad.

Proč vláda Borise Johnsona změny iniciovala a jak se mohou promítnout do ne příliš slibně se vyvíjejících vyjednávání o vztazích po brexitu? 

Takový dojem měl asi irský  eurokomisař Phil Hogan, který na funkci v Evropské komisi rezignoval. Jaká jsou etická pravidla pro vrcholné politiky EU? Připravil Pavel Novák

„Metodu cukru a biče uplatňuje Čína vůči všem zemím, nejen těm evropským. Vždy přichází s nějakými nabídkami odměn. To je ten cukr. A potom, když ten cukr nenese kýžené cíle, tak uplatňuje bič,“ vysvětluje Ivana Karásková, která je spoluautorkou studie o čínském vlivu z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Sáhnout chce po nástroji, který by většině států umožnil přehlasovat evropské daňové ráje. Nedávno přitom prohrála spor s firmou Apple. Připravil Viktor Daněk

Předseda slovinské vlády Janez Janša je přirovnáván k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Chystané kroky na poli médií vyvolává obavy unijních institucí.

S velkou pravděpodobností se prezidentem Běloruska stane opět Alexandr Lukašenko, který zemi řídí už 26 let a jeho režim je označován za poslední diktaturu v Evropě.

Do skoro rekordní délky jej protáhla také témata, o kterých se v médiích tolik nemluvilo. Shrne je Filip Nerad.

Trvalo to několik dní, ale k dohodě se dospělo: kolik bude ve fond na obnovu unijních ekonomik a jaký bude unijní rozpočet? Moderuje Pavel Novák. 

Připravil Viktor Daněk.

Jaké výzvy během něj čekají na kancléřku Angelu Merkelovou a její kabinet? A řeší také otázku nákladů na předsednictví jako česká vláda? Připravil Filip Nerad

Je Maďarsko stále demokratický stát, nebo mu vláda Viktora Orbána už vtiskla autoritářský charakter? Moderuje Filip Nerad.

Jaké jsou v současné době vztahy mezi Londýnem a Bruselem a jak daleko je vyjednávání o budoucích vztazích? Moderuje Pavel Novák.

Na jednáních půjde o stovky miliard eur. Unijní program na oživení ekonomiky ale Česko kritizuje. Zůstane na summitu samo? Otázka pro zpravodaje Viktora Daňka.

K čemu za prvních více než deset let svého fungování přispělo a co naopak nenaplnilo? A na co se chce v budoucnu zaměřovat? Připravil Filip Nerad

Největší díl pomoci má zamířit do Itálie. Podle předběžného návrhu by mohla získat přes čtyři a půl bilionu korun. V jak složité situaci Itálie ekonomicky je? Odpoví Evropa Plus, kterou připravil Viktor Daněk.

Jakým způsobem probíhá vyjednávání a jak důležitá je u toho znalost cizích jazyků. Moderuje Viktor Daněk.

Poláci měli kvůli koronavirové pandemii hlasovat 10. května o novém prezidentovi jen korespondenčně. Nakonec nehlasovali vůbec. Kdy budou hlasovat znovu se neví. Moderuje Pavel Novák.

Nemoc covid-19 zabila jen v Evropě desítky tisíc lidí. Byla reakce Evropské unie na pandemii nového koronaviru opravdu pomalá a nedostatečná? Moderuje Pavel Novák.

S její pomocí se mohou české podniky uchytit na světových trzích. K čemu může unijní obchodní politika sloužit, zrekapituluje Pavel Novák.

Dohoda zruší většinu obchodních bariét. Co smlouva přinese zemím EU a proč řada nevládních organizací volala po odkladu hlasování? Připravil Pavel Novák

Moderuje Pavel Novák.

Jaká je situace v Severoatlantické alianci 70 let po jejím vzniku? Je opravdu mozkově mrtvá, jak ji označil francouzský prezident?

Evropská unie chce v rámci dlouhodobého rozpočtu zajistit udržitelnější zemědělství a změnit jeho financování. Jak to hodnotí vědci a jakou politiku prosazuje Česko?

Výsledky v mnoha ohledech přelomového hlasování u našich někdejších federálních partnerů rozebere Filip Nerad