Dokazuje, že na slavné i méně slavné obrazy se nestačí pouze dívat, ale také o nich přemýšlet a hledat skrytá sdělení. Knihu Debry Mancoffové čte Lukáš Hurník.

V premiéře literárního magazínu Ex libris budeme číst z monografie historika Vojtěcha Čurdy Ladislav Štoll: Příběh komunistického ideologa a formování československé kultury ve 20. století, kterou nedávno vydalo nakladatelství Academia.

Kritické zamyšlení nad postavením České republiky v rámci mocenských struktur Evropy i světa přečetl Pavel Hlavatý.

Viceprezidentka Spojených států amerických Kamala Harrisová je zkušenou právničkou a cílevědomou političkou. Její politická dráha i  americký příběh zdaleka nekončí. Přečetla Daniela Vrbová.

Martin Machovec je někdy označovaných za kronikáře undergroundu. Jeho kniha K interpretaci české podzemní a undergroundové literatury 1948–1989 je souborem desítek studií, které vznikaly posledních třicet let. Machovec v nich přesvědčivě ukazuje, že underground nebyl žádný monolit, který by se v čase nevyvíjel, který by nebyl plný rozporů, často protichůdných tendencí, ostrých polemik i plný vlastních snah o sebeidentifikaci.

Matthias Gafke ve své knize Heydrichovi muži z Východní marky velmi podrobně mapuje nacistickou bezpečnostní elitu v Rakousku z období druhé světové války. Přináší jak přehledně zpracované kořeny, ze kterých vyrůstal rakouský nacismus, tak vybrané biografie nejdůležitějších osob i popis širších trendů. A neopomíjí ani přístup poválečného Rakouska k nacistické minulosti. Pro Ex libris knihu přečetl Pavel Hlavatý.

„Nějaký čas se zdálo, především po rozpadu Sovětského svazu, že tamní a vůbec východní končiny již Čechy zajímat doopravdy nemusí. Rusko živořilo a zároveň k nám čas od času docházely jakési mlhavé zprávy, že se tam přece jen něco pohnulo směrem od komunistického samoděržaví, snad dokonce k demokracii. Hlavně se ale takového Ruska už nikdo rozhodně nemusel bát. Mělo co dělat samo se sebou, aby přežilo držkopád po zhroucení reálného socialismu,“ píše Alexandr Mitrofanov.

V Sudetech je téma vysídlení Němců stále téma. Pamětníci už nejsou, ale stále se řeší třeba to, jestli a ve kterých chalupách zakopali Němci poklady. Ne že by se někdy nějaký našel. Připomíná se i to, že vystěhovalci ze Sudet neměli v Německu zprvu žádná práva, domov ani důchod. Už se ale nemluví o zabrání Sudet Adolfem Hitlerem ani o situaci před mnichovskou smlouvou. Témata ale otevírá kniha Jana Lakosil a Tomáše Svobody Sudety ve stínu Mnichova, pročetl ji Lukáš Hurník.

Když bývalý nejmocnější muž světa napíše paměti, je to vždy událost. Teď vydal Barack Obama, americký prezident v letech 2009 až 2017, první díl svých pamětí pod názvem Země zaslíbená v českém překladu. Žádnou bombu ze zákulisí sice Obama knize neodhalil, ale časy, kdy stál v čele Spojených států, popisuje zajímavě a hlavně velmi čtivě a možná překvapivě mu nechybí taky docela velká míra pokory a sebereflexe. Knihou listuje Ondřej Houska.

Možná jste také fanoušky seriálu Teorie velkého třesku. Pamatujete si scénu, kdy se Leonard Hofstadter rozešel s Leslie Winkleovou, protože nesouhlasila s teorií strun? A rozumíte tomu, o čem spor těchto kolegů z fakulty byl? Objasní to kniha amerického fyzika Michio Kaku Božská rovnice. Hledání teorie všeho. Přečetla ji Veronika Kindlová.

Alexandra Alvarová ve svém románu popisuje metody hybridní války. Krmit démony se odehrává v letech 1996 až 2018, a to nejčastěji ve Spojených státech, Velké Británii a Rusku a také v Česku a v okupované východní Ukrajině či v Kanadě. Thriller napsala Alvarová z frustrace nad množstvím nasbíraného materiálu, když jí kanadská novinářka řekla, že literaturu faktu nikdo nečte. A ať to prý napíše jako Frederick Forsyth, autor románů ze špionážního prostředí.

Můžeme dobře promýšlet ekonomiku 21. století, plnou nových fenoménů a tváří tvář klimatické změně, a používat přitom koncepty, modely a grafy, které vznikly ve 20. století nebo i dříve? Ekonomka Kate Raworthová se domnívá, že ne. Navrhla proto nový model zvaný kobliha a také sedm způsobů, jak by měli ekonomové dnes uvažovat. Knihu s názvem Ekonomie koblihy. Sedm způsobů ekonomického myšlení pro 21. století přečetla Daniela Vrbová.

Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. Paralelní životopisy tří nejvýraznějších polistopadových politiků čte Libor Dvořák.

Vzpomínky českého novináře a spisovatele Karla Horkého patří mezi ty knihy druhé poloviny 20. století, jejichž osud byl více než trnitý. První díl jeho pamětí nazvaných Zápisky věčného žáka I. Dýmka míru vydal koncem roku 2020 Památník národního písemnictví v Praze. Pro Ex libris je pročetl Eduard Burget. Karel Horký byl novinářem ve své době velmi populárním a čteným a v určité fázi se pokoušel i o dramatickou tvorbu, přesto se nestal členem žádné větší skupiny kolegů.

Současnou mocenskou politiku Ruska vůči západnímu světu analyzuje do hloubky nová kniha analýz historiků a politologů, kterou vydala univerzita v Cambridge. Nese název Before and After the Fall: World Politics and the End of the Cold War a pro Ex libris ji přečetl Ondřej Houska.

Konec Římské říše nezpůsobily pouze byrokracie, vnitřní spory a příliš dlouhé hranice, ale mohou za něj také epidemie infekčních nemocí a klimatické změny, domnívá se Kyle Harper ve své knize Pád Říma. Podíl klimatických změn a epidemií na zániku římské říše.

Byla to komuna Čechoslováků, kteří v sovětské Kyrgyzii chtěli vybudovat nový, lepší svět. Průmyslové dělnické družstvo Interhelpo vzniklo ve 20. letech minulého století a osm let tam strávil i malý Alexander Dubček s rodiči. Příběh nesnadného života i perzekucí, které přišly z Moskvy, připomíná kniha rozhlasového zpravodaje Jaromíra Marka. Přečetl ji Pavel Hlavatý.

Lukáš Hurník nás provede nelehkými a genderově nevyváženými pravidly společenského setkávání u stolu. Platí totiž, že žena je podle těchto zásad významnější osobou, o kterou je ze strany muže třeba pečovat.

V nové knize se Dana Huňátová vrací ke svým deníkovým zápiskům a vzpomíná na diplomatické mise ve čtyřech státech na čtyřech kontinentech. „Oslovení matka diplomatka použil můj syn Marek před mnoha lety při jednom koncertě své kapely Tata Bojs, když mě uvítal mezi diváky, příležitostně tak o mně mluví v rozhovorech nebo ve svých sloupcích. Ihned se mi to zalíbilo,“ přibližuje Huňátová.

„Za svého života jsem byl svědkem hrozného úplatku stavu zeměkoule. Za toho vašeho byste mohli a měli naopak zažít její úžasnou obnovu,“ věří David Attenborough. Zeměkoule má problém a pomoct s ním můžeme i my. My lidé tím, že budeme ohleduplní a chytří, a příroda tím, že bude. To přitom vůbec není dané, protože divoké přírody na světě každým rokem ubývá na zemi i ve vodě, a to kvůli lidem. To je hlavní myšlenka knihy Život na naší planetě. Mé svědectví a vize pro budoucnost.

Nová kniha novináře a historika Victora Sebestyena Lenin. Osobnost, ideologie, teror je vzorem politického životopisu pro široké publikum. Historická přesnost se v textu vyváženě pojí s beletristickou živostí a napínavostí, aniž by se autor musel uchylovat psychologickým spekulacím či pompézním generalizacím. Knihu vám představí Ex libris Libora Dvořáka.

Přečetl a ukázky vybral Milan Slezák.

Žádná hra nedává lidem tolik radosti jako fotbal, jasně nejpopulárnější sport na planetě. A žádný fotbalový klub v minulých letech nerozdávalo tolik radosti jako FC Barcelona. Tým s Lionelem Messim fotbalu několik let dominoval a svou hrou často okouzlil i ty diváky, kteří mu jinak nefandili. Jenže to vše je nyní pryč. Vzestup a pád Barcelony mapuje novinář Simon Kuper v knize Barça: The inside story of the world’s greatest football club.

Přečetl ji a okomentoval Libor Dvořák.

Svět nebyl nikdy tak blízko prakticky naprostému zničení jako na podzim roku 1962 v době takzvané kubánské raketové krize. Ukrajinský historik Serhii Plokhy působící na americké Harvardově univerzitě o známých událostech shromáždil nové dokumenty a napsal nesmírně čtivou, doslova strhující knihu s názvem Nuclear Folly: A History of the Cuban Missile Crisis. Přečetl ji Ondřej Houska.

„Státní převraty jsou běžnou věcí tak jako tak. A pokud se díky mé knize více lidí naučí, jak je provádět, je to prostě jen krok vstříc demokratizaci státního převratu, což by všichni liberálové měli uvítat,“ tvrdí Edwarda N. Luttwak. Jeho kniha Státní převrat se dá číst jako kuchařka: „Každému laikovi vybavenému dostatečným nadšením a patřičnými ingrediencemi má umožnit, aby si udělal vlastní převrat. Jediná nutná věc je znalost pravidel.“ Knihu představí Michaela Krčmová.

Co by dnes řekl Umberto Eco k otázce uprchlíků a migrace, to rekonstruuje kniha Migrace a nesnášenlivost. Je složená z jeho esejí a projevů z let 2011 a 2012 i z přelomu tisíciletí. Po smrti slavného autora (v roce 2016) ji sestavil jeho syn Stefano. Vydání zdůvodnil tím, že Umberto Eco předložil k tématům migrace a nesnášenlivosti takové úvahy, které nás nutí používat hlavu a nejednat pudově. Kniha vyšla česky v roce 2021, listuje jí Daniela Vrbová.

Vzpomínky pražských židovských pamětníků přečetl a ukázky vybral Milan Slezák.

Sestavila je spisovatelova dcera Eva Lustigová a jejich výběr pro vysílání stanice Plus připravila Veronika Kindlová.

Napínavý osud slavné vědkyně polského původu přečetla Daniela Vrbová.

Portrét ze vzpomínek světoznámého vědce a zakladatele Nadace Charty 77 sestavil Eduard Burget.

Portrét ze vzpomínek světoznámého vědce a zakladatele Nadace Charty 77 sestavil Eduard Burget.

Jde o vzpomínky Bohuše Beneše, synovce  ministra zahraničních věcí a prezidenta Československé republiky Edvarda Beneše. Přečetl a připravil Ondřej Houska.

Jde o literární fenomén, který pomalu mizí ze současné elektronické reality. Co psali August Rodin nebo Michelangelo či Monet? Výbor dopisů sestavil Michael Bird a přečetl je Lukáš Hurník.

Na problémy dluhové i covidové v současné Itálii se podívala spisovatelka Silvia Merlerová v knize Černá ovce. Přečetl a připravil Ondřej Houska.

Jakou roli sehrál “otec vlasti” Karel IV. během pogromu na Židy v Norimberku roku 1349? Jaký důvod měly tyto útoky, které se v průběhu následujících století opakovaly? Analýzu neklidného 14. století přečetl Milan Slezák.

Až do listopadové revoluce 1989 do uměleckého života i pořádání přehlídek významným způsobem zasahovala cenzura a mocenské zájmy KSČ. Připravila Milena Štráfeldová.

Stručné dějiny ruských hackerů – tak zní titulek knihy ruského novináře Daniila Turovského. V magazínu Ex Libris vám ji představí Libor Dvořák.

Jak sám píše, jde o pohled očitého svědka vlivného média na turbulentní události posledních let – počínaje ekonomickou krizí a konče pandemií koronaviru. Přečetl Ondřej Houska.

Pro Ex libris přečetla Veronika Kindlová.

Turbulentní politický vývoj Velké Británie posledních let zachytil německý novinář Jan Ross. Ukázky připravil Ondřej Houska.
Ondřej Houska

novinář Jan Ross v knize Boris Johnson – Portrét potížisty. Ukázky uslyšíte v
premiéře pořadu Ex libris, kterou připravil Ondřej Houska.

Premiéra magazínu ex libris představí monografii Jana Kaplického z pera Ivana Margoliuse. Přečetl a ukázky vybral Lukáš Hurník.
Lukáš Hurník

Zbavila se skutečně východní Evropa ruského vlivu? Nakolik se tato otázka týká i nás? Publikaci, která se věnuje postsovětskému prostoru, přečetl Libor Dvořák.
Libor Dvořák

Kritický pohled na Česko z pera polského novináře Michala Zablockého. Kniha Zemský ráj jen na pohled má podtitul Krutá pravda o Češích očima našich polských sousedů. Přečetl ji Pavel Hlavatý.
Pavel Hlavatý

Vzpomínky na matku, spisovatelku Lenku Reinerovou, která patřila ke generaci německy píšících autorů meziválečné Prahy. Připravila Milena Štráfeldová.

Nelítostná analýza nejvážnějších společenských problémů, které se v plné míře projeví v následujících letech. Přečetl a ukázky vybral Ondřej Houska.

Kniha pojednává o fenoménu takzvané jinakosti a lidských kuriozit, který byl v českých zemích i jinde v Evropě populární po celé 19. století. Připravil Eduard Burget.

Ke dni památky obětí holokaustu zalistujeme v knize Daniela Low-Beera: Archy života. Je příběhem židovské rodiny, která se pod vlivem historických událostí rozprchla do celého světa. Jednou z památek, která na ni zůstala, je vila Tugendhat, zapsaná na seznamu UNESCO. Připravila Veronika Kindlová.

Do úřadu nastupuje nový americký prezident Joe Biden. Jeho životopis přečetl Ondřej Houska

Kniha Pandemie autorů Michala Kubala a Vojtěcha Gibiše shrnuje nejdůležitější události první vlny epidemie koronaviru. „Je to trochu děsivý příběh, který ještě neskončil, tedy alespoň v knize. Závěr je velmi velmi otevřený a jaksi ne literárně rozmlžený. Naopak začátek, který jako úvod napsal Petr Koubský, je velmi konkrétní – a kvalitní,“ hodnotí Lukáš Hurník.

První letošní vydání pořadu ex libris uvede Klasickou filozofii v kostce od amerického autora Michaela Moora. Knihu přečetl a ukázky vybral Milan Slezák.

Historik Paul Jankowski se ve své knize Dlouhá zima 1933 vrací k příčinám druhé světové války. Novinku z anglického originálu nabízí pořad ex libris.

Magazín ex libris připomene monumentální dvoudílnou publikaci, která mapuje více než tisíc let historie Svatovítského chrámu. Pořad připravila Milena Štráfeldová.

V pořadu Ex libris čteme z knihy Čau uprchlíci autora Tuvii Tenenboma, který se ohlíží za uprchlickou krizí v letech 2015 a 2016. Nový evropský pakt o migraci a azylu začínají projednávat představitelé členských státu Evropské unie. Knihu přečetla Daniela Vrbová.

Magazín Ex libris nabízí vhled do zahraniční politiky Číny. Knihu Stoletý maraton napsal akademik a bezpečnostní expert Michael Pillsbury. Pořad připravil Milan Slezák.

Magazín Ex libris se s rozáshlou publikací Chrám umění – Rudolfinu vydal po stopách vzniku této koncertní síně. Připravil Lukáš Hurník.

Kniha Impérium jídla mapuje vzestupy a pády minulých civilizací a jejich potravinovou soběstačnost. Přečetl Milan Slezák, slovem provází Michaela Krčmová.

Premiéra literárního pořadu Ex libris nabídne čtení z knihy významného francouzského historika. Připravila a ukázky vybrala Milena Štráfeldová.

Výročí vzniku samostatného Československa. A to pohledem těch druhých, konkrétně americké historičky Mary Heimann. Ukázky z knihy vybrala Milena Štráfeldová.

Sociolog František Koukolík je autorem knih o sociálních deprivantech. Jeho nejnovější knihu opřenou o čtvrt století výzkumu nabízí dnešní magazín Ex libris. Přečetl a ukázky vybral Pavel Hlavatý.

Zvláštní pozornost autoři knihy věnují politickému pozadí dobývání uranové rudy i podmínkám v pracovních táborech. Připravila Veronika Kindlová.

Co o sobě prozradila Greta Thunbergová? A co ní prozradili její blízcí? O tom je kniha Náš dům je v plamenech. 

Předválečné dějiny a vztahy Československa s Itálií před mnichovskou konferencí v roce 1938. Knihu přečetl Ondřej Houska

V pořadu Ex libris čteme ukázky z Fantastického bestiáře cestovatelů, který editoval profesor Dominique Lanni z pařížské Sorbonny. Knihu přečetl Milan Slezák.

Pandemie spojená s koncem první světové války, na kterou zemřely miliony lidí, dodnes zajímá vědce a epidemiology. Přečetl a komentuje Lukáš Hurník.

V magazínu Ex libris čteme z rozsáhlé antologie Italská renesanční literatura autorů Václava Černého a Jiřího Pelána. Připravila Michaela Krčmová.

Knihu Místnost, kde se to stalo napsal bývalý bezpečnostní poradce Donalda Trumpa John Bolton. Knihu přečetl a ukázky vybral Ondřej Houska.

Život a doba husitského válečníka. Do období husitských válek nás zavede autor recenze Eduard Burget.

Ex Libris nabízí k poslechu knihu Jak umírá demokracie Daniela Ziblatta a Stevena Levitzky. Ohrožuje Trumpova administrativa demokracii v USA? Přečetl Pavel Hlavatý.

Vědec Robert M. Sapolsky si položil otázku, jaké biologické i sociologické faktory ovlivňují naše chování. Jeho knihu přečetla Daniela Vrbová.

Chudobou, vzděláváním, populismem i dalšími výzvami, které stojí před českou společností, se zabývá sociolog Daniel Prokop ve své knize Slepé skvrny.

Český dramatik, který vypadl z encyklopedií české literatury, se jmenuje Jaroslav Maria. Ukázky z jeho životopisu sestavil Eduard Burget.

Kniha nabízí vhled do národních krizí a způsobu jejich řešení. Autorem knihy Rozvrat je známý americký vědec Jared Diamond. Přečetl a připravil Pavel Hlavatý.

Kniha britského novináře Shauna Walkera s výmluvným titulkem: Ruská kocovina – Putinův svět a přízraky minulosti. Přečetl a připravil Milan Slezák.

Norský teoretik architektury Christian Norberg-Schulz se zamýšlí nad jednotlivými historickými epochami a vznikem staveb v širokých společenských souvislostech. Přečetl Lukáš Hurník.

Netradiční výklad knihy Genesis nabízí francouzská autorka Delphine Horvilleurová. Knihu přečetla Daniela Vrbová.

Ekonomický návod, jak se vypořádat s dopady pandemie a rostoucího sociálního rozdělení ve společnosti. Autory knihy jsou dva nobelisté. Přečetl Ondřej Houska.

Tentokrát se vydáme do Londýna ke správci Toweru. Christopher Skaife napsal knihu o královských ptácích, ke kterým se váže nejedna legenda. Přečetl Milan Slezák.

Co je skryto za titulem knihy? Přečetl Libor Dvořák.

Zpráva Státní bezpečnosti z ledna 1950 podle knihy Karla Kaplana Politický proces s Miladou Horákovou a spol., charakterizuje Horákovou jako ješitnou političku, která bez veřejného působení ztrácí smysl života. 

O příbězích osmi slavných renesančních vil Říma. Rozsáhlou publikaci autorů Jany Máchalové a Ivana Chvatíka přečetla Milena Štráfeldová.

Jak zacházet s komunikačními technologiemi. Koncept Digitálního minimalismu napsal Cal Newport a přečetl jej Pavel Hlavatý.

Slepé skvrny jsou to místa na sociologické mapě Česka, která vnímáme nedostatečně a která budou prohloubena koronavirovou krizí. Přečetl a komentuje Ondřej Houska

Výročí konce druhé světové války. Autor se v knize ptá po podstatě lidského zla a proč se tolik lidí podílelo na mašinerii nacistické brutality. Přečetl Eduard Burget.

Monumentální práci o významu barokních alegorických obrazů přečetl Milan Slezák. Vydalo nakladatelství Argo

Za druhé světové války řídila na Ukrajině Komunistická tajná služba NKVD formování partyzánského odboje vůči nacistům. Knihu přečetl Libor Dvořák.

Knihu britského historika Iana Kershawa “Na horské dráze” přečetl Ondřej Houska.

Ve své knize popsali ekonomická opatření přední světoví ekonomové Richard Baldwin a Beatrice Wederová. Přečetl a z anglického vydání přeložil Ondřej Houska.

Jak mohou vypadat ekonomická opatření v době pandemie koronaviru? To ve své knize popsali přední světoví ekonomové Richard Baldwin a Beatrice Wederová. Ukázky z knihy připravil Ondřej Houska.

Vše, co jste se kdy chtěli dozvědět o stromech a jejich dřevě. Připravil Milan Slezák.

Odpoví kniha biologa Roberta M. Sapolského, kterou přečetla Daniela Vrbová.

Čerstvě vydanou knihu Příbytky hudby publicistů Bodo Plachty a Achima Bednorze přečetl Lukáš Hurník.

Kniha autorky Michaely Krčmové nás provede dramatickými osudy čtyř Římanek v období renesance a baroka. Ukázky vybrala Milena Štráfeldová.

Osobnost politika Huberta Ripky a únorové události roku 1948. Kniha Jiřího Pernese je překvapivě aktuální. Přečetla a ukázky vybrala Veronika Kindlová.

Krizové okamžiky posledního desetiletí projdeme s Ondřejem Houskou.

Jak Čína už několik desetiletí systematicky pracuje na tom, aby předstihla svého největšího rivala – Spojené státy americké. Autor je sinolog a bezpečnostní analytik. 

Autor popisuje zákulisí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho předvolební kampaně. Přečetl Pavel Hlavatý. 

Právě v 19. století byly položeny základy dnešní modernity. Připravila Veronika Kindlová