Ex libris

Seznamte se s knihami, které doporučují známé osobnosti.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Ex libris: Jsem Giorgia. Co o svých myšlenkách a kořenech píše sama italská premiérka Meloniová?

Když se podíváme na situaci ve velkých zemích Evropy, můžeme jednoznačně říct – žádný premiér nebo prezident nemá tak pevné postavení jako italská premiérka Giorgia Meloniová.

Ex libris: Jak budovat a udržet odolnou společnost? Odpověď ve své knize hledají filozofka a dokumentaristka

Jsme jako jedinci a společnost ještě odolní vůči krizím? Tuto a další otázky kladly v rozhovorech mimořádným osobnostem z různých oborů autorky knihy Odolná společnost. Mezi bezmocí a tyranií – filozofka Alice Koubová a literární dokumentaristka Barbora Baronová. Kniha vznikla v rámci výzkumného programu společenské odolnosti, který započal na Akademii věd ČR v roce 2020.

Ex libris: Španělská občanská i 2. světová válka ve vzpomínkách Koestlera. Z analogie se současností mrazí

Vloni vydalo nakladatelství Academia v edici Paměť v těsném sledu za sebou dvě knihy Arthura Koestlera, novináře a spisovatele s komplikovaným rodokmenem a životním osudem. První je Španělský testament o občanské válce ve Španělsku a ta druhá Bahno společnosti, kde autor popisuje svůj útěk z obsazované Francie v roce 1940 a také komentuje postoje evropských politiků a především socialistů a komunistů, kteří s Německem stále chtěli mír a dostali válku.

Ex libris: Oppenheimer jako Americký Prométheus. Pro „otce atomové bomby“ byl jeho úspěch spíš noční můrou

Málokdo ovlivnil světové dějiny takovým způsobem jako americký fyzik J. Robert Oppenheimer, který žil v letech 1904 až 1967. Byl to totiž právě tento hloubavý a soucitný člověk, kdo se stal „otcem atomové bomby“, nejničivější zbraně, jaká kdy byla vyrobena. Ač byl Oppenheimer po nějakou dobu oslavován jako americký hrdina, jeho osud byl spíše tragický.

Ex libris: Jaké je Rusko pohledem z kuchyně? To prozradí kuchaři, nad jejichž pokrmy se tvořily jeho dějiny

Nová kniha Witolda Szabłowského tematicky navazuje na jeho bestseller Jak nakrmit diktátora. Tentokrát se ale autor vydává po stopách kuchařů z ruských kuchyní, dač a kantýn, díky nimž nahlédneme přímo pod pokličku zdejšího režimu.

Ex libris: Proč jsou Rakušané naštvaní? Mnoho z nich ztratilo víru v liberální demokracii, píše novinář Lendvai

O Rakousku se u nás moc nemluví, a přitom je to země, kde se toho v posledních letech děje opravdu hodně. Přestože Vídeň pravidelně vyhrává ankety o město, v němž se žije vůbec nejlépe na světě – a taky zbytku země se rozhodně nevede zle –, panuje v Rakousku stále větší naštvání. A podle všeho se hodně odrazí i v parlamentních volbách, které budou už letos.

Ex libris: Nikoliv syfilis, ale bakterie z hnoje stály za obtížemi Bedřicha Smetany

Našemu budoucímu slavnému skladateli bylo jedenáct, když jeho život poznamenala klukovina, jejímiž následky až do smrti trpěl. Chirurg Jiří Ramba se na osudový okamžik Smetanova dětství zaměřil nejen z lékařského hlediska, ale pustil se i do historického pátrání, které sepsal do knihy Osudná hra Bedřicha Smetany. Podařilo se mu poodhalit příčiny a důsledky nehody, která nejspíš zapříčinila Smetanovy celoživotní bolesti a také následnou hluchotu.

Ex libris: Odnes můj žal. Válka na Ukrajině očima žen

„Válka je zasáhla zcela nepřipravené. I když tušily, že by se něco takového mohlo stát, realita je mimo lidské chápání. Která z nich stihla a mohla, opustila svůj domov. Často mezi padajícími bombami. S dětmi, alespoň těmi, které přežily. Bez mužů, kteří zůstali. Alespoň ti, kteří přežili. Zatím.“

Ex libris: Josef Guttmann předpověděl osudy střední Evropy nejen mezi Hitlerem a Stalinem

Josef Guttmann je dnes jméno povědomé jen znalcům politické scény meziválečného Československa. Vzorový levičák a Gottwaldova pravá ruka při procesu bolševizace KSČ byl na Silvestra 1933 z řad komunistů vyloučen. V dějinách KSČ se na něj mělo rychle a definitivně zapomenout.

Ex libris: Co se pokazilo brexitem a jak to můžeme napravit? Zamýšlí se britský novinář Peter Foster

Většina Britů s důsledky brexitu není spokojená. Současně to však neznamená, že by většina z nich znovu chtěla vstoupit do EU. Jak to mají Britové s brexitem čtyři roky „po“? Zamýšlí se britský novinář Peter Foster.

Ex libris: Na vlnách změny aneb kam míří česká energetika

Patrně žijeme ve zlomové době. Na scénu přichází umělá inteligence, Čína si říká o pozici světového hegemona a také prožíváme energetickou krizi. Co ji způsobilo a jak se k ní postavit? A jaká je ta správná cesta pro Českou republiku? Nad tím se zamýšlí autoři knížky „Na vlnách změny: Česká energetika a geopolitický zlom“ Tomáš Vlček a Martin Jirušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Knížku vydalo v roce 2023 nakladatelství Books and Pipes.

Ex libris: Nacisté byli ke zvířatům ohleduplnější než k lidem, popisuje kniha Zvířata v Hitlerově říši

„Uprostřed Německa, na severním úbočí jedné hory, leží ve stínu buků a dubů zoologická zahrada.“ Touto větou začíná kniha nazvaná Zvířata v Hitlerově říši autora Jana Mohnhaupta, který se v ní zaměřil na jeden podstatný, i když málo známý fenomén. Je jím propracovaná nacistická ideologie ve vztahu ke zvířatům, od domácích mazlíčků v německých domácnostech až po zvířata nasazená v ostrých bojích.

Ex libris: Jak svět doopravdy funguje? Kniha vědce Václava Smila zaujala Gatese i Zuckerberga

Česko-kanadský vědec Václav Smil píše knihy převážně o energetice a životním prostředí. Ta, která nás zajímá tentokrát, vzbudila ve světě velký ohlas – zaujala prý zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga i Billa Gatese. Autor píše srozumitelně o složitých tématech a procesech: od energií, materiálního světa, produkce potravin přes globalizaci až po výzvy, které čekají lidstvo.

Ex libris: Netradiční průzkum Prahy v beatovém rytmu. Kluby, sály a lokály, kterými zněl big beat

Praha beatová je specifická, přitažlivá publikace vydavatelství Academia, kterou z ohromného množství poznatků sestavil a svébytně vtipným komentářem opatřil hudební publicista a historik Radek Diestler. Jak sám v úvodu říká, jde o pražský místopis beatového věku.

Ex libris: Chudé aristokratky a kam s nimi? Spásou jim kromě manželství a kláštera byly ústavy šlechtičen

Vdát se či jít do kláštera. To nebyla jediná cesta, po které se mohly v minulých staletích vydat ženy ze zchudlých šlechtických rodů. Ještě tu byly třeba ústavy šlechtičen. Jak fungoval jeden z nejvýznamnějších, který v polovině 18. století založila sama Marie Terezie na Pražském hradě, tomu se podrobně věnuje kniha Michaely Žákové Chudé aristokratky? V Ex libris ji představí a složitým přijímacím procesem i pohodlným životem šťastných obyvatelek provede Milena Štráfeldová.

Ex libris: Luxus na dluh? Česká aristokracie si půjčovala na velkolepá sídla, kavalírské cesty i pohřby

Vysoká zadluženost, tlak ze strany věřitelů, bankroty, půjčky na splátky dluhů, to není nic nového pod sluncem. V červených číslech hospodařila i česká šlechta a panovníci v předbělohorské době. Píše o tom historik Jaroslav Čechura v knize Luxus na dluh? Zadlužení české aristokracie v letech 1550–1650. Pro Ex libris ji pročetla Veronika Kindlová.

Ex libris: Připravte se na provokaci a zpátečnictví. Tohle je nostalgický i satirický Bedřich ze Schwarzenbergu

Výbor z díla vojáka, dobrodruha, cestovatele i spisovatele ze slavného šlechtického rodu Bedřicha ze Schwarzenbergu, který žil v 19. století, nám nabízí vhled do názorů člověka, který miloval starou dobu a opovrhoval modernitou. V čem jsou jeho postoje dodnes inspirativní a možná i problematické vysvětluje v Ex libris Martin C. Putna.

Ex libris: Stalinovy poslední a následující dny aneb Od smrti k pádu kultu diktátora

Letos uplynulo 70 let od smrti sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina. Co jeho náhlý odchod bezprostředně způsobil v Sovětském svazu a co ve světě? Na tyto otázky se pokouší odpovědět kniha Joshuy Rubensteina Stalinovy poslední dny. Na český trh ji v překladu Petrušky Šustrové v roce 2023 společně uvedly nakladatelské domy Beta Dobrovský a Jiří Ševčík.

Ex libris: Jak se vyvíjel přístup k nahotě od antiky až po dnešní dny? Jan Bažant: Božská nahota

Božská nahota je titul knihy, který by mohl vzbudit nejrůznější představy. Když však upřesníme podtitul – Sochy Venuše od počátku do dneška –, je jasné, že půjde především o umění. Nenechme se však mýlit ani v tomto případě. I umění je provázáno s náboženstvím, politikou, ale třeba i pornografií, nehledě na úvahy o roli nahoty či kýče ve společnosti i kultuře. Květnaté téma si tak pro svou knihu zvolil Jan Bažant.

Ex libris: Jak zabránit jaderné válce? Jindřich Volek popsal třináct osudných dnů karibské krize

V poslední době nás často straší reálná hrozba jaderné války. Není první, kterou jsme zažili. Karibská krize v roce 1962 proti sobě postavila dvě jaderné velmoci – USA a SSSR. Jak k ní došlo a jak se nakonec jadernému střetu podařilo zabránit? V Ex libris představí knihu Jindřicha Volka i vývoj a vyvrcholení karibské krize Milan Mundier.

Ex libris: Chci lepší katastrofu! Jak se orientovat ve změně klimatu nejen pomocí humoru, radí Andrew Boyd

Jak může člověk překonat beznaděj ohledně boje se změnou klimatu nebo se s ní aspoň naučit žít? Odpověď hledá americký spisovatel u osmi osobností americké akademické i aktivistické scény a u komunit, které zkoušejí svoje vlastní řešení. To vše na pozadí filosofických otázek o smyslu života a sarkastických poznámek na vlastní adresu. Knihu pro Ex libris v anglickém originále pročetla a ukázky vybrala a přeložila Daniela Vrbová.

Ex libris: Jak může primitivní rebelantství zasáhnout do politiky? Odpověď nabízí marxistický historik Hobsbawm

Studie, obsažené v knize britského marxistického historika a intelektuála Erica Hobsbawma „Primitivní rebelové“, se věnují primitivním formám společenské agitace. Publikace, kterou vydalo nakladatelství Academia, pojednává o fenoménu zbojnictví, rebelství či anarchismu od Jánošíka až ke španělským anarchistům 30. let.

Ex libris: Kdy vypukne válka? Ptá se polský historik a bohemista Piotr Majewski ve studii o krizi v roce 1938

Historie není nudným výčtem dat, historie je strhující detektivkou. Tedy když umí historik psát tak zasvěceně a zároveň čtivě jako polský profesor historie a znalec českých dějin Piotr Majewski.

Ex libris: Nebojte se tmy. Vědec Johan Eklöf ve své knize zkoumá, jak umělé osvětlení ovlivňuje naše životy

Kniha Manifest za tmu je o umělém osvětlení a ohrožení prastarého rytmu na planetě Zemi. Každý z nás tuší, jak jsou světlo i tma pro život lidí, zvířat, stromů a rostlin důležité, ale v běžném denním rytmu si tuto skutečnost do detailu neuvědomujeme. Přemíra umělého osvětlení má na nás negativní vliv a více tmy by nám všem jen prospělo. Bez ohledu na to, jakému světlu se večer vystavujeme, narušujeme přirozenou vlnu melatoninu.

Ex libris: Josef Kalvoda: Sovětizace Československa

Český historik Josef Kalvoda (1923–1999) odešel do exilu na konci roku 1948. Postupně žil v Německu, Norsku a Spojených státech. Americké občanství získal v roce 1957. Působil jako profesor dějin a politologie a je autorem řady odborných publikací, kratších studií i popularizačních článků.

Ex libris: Michail Gorbačov: Ten, který omezil vlastní moc v zájmu mravních hodnot

Lidí, kterým se podaří zcela zásadně změnit běh dějin, a to velmi pozitivním směrem, není mnoho. O to víc bychom měli ocenit ty, kteří se takto zachovali. Obzvláště v době, kdy Rusko brutálně útočí na Ukrajinu, si zaslouží vyzdvihnout Michail Sergejevič Gorbačov, poslední lídr Sovětského svazu.

Ex libris: Albrightová varovala před fašismem v době, kdy většina žila v mylném domnění, že už se nemusíme bát

Své postřehy a zkušenosti z nejvyšších sfér světové diplomacie Madeleine Albrightová zaznamenala v řadě knih, které vycházejí i česky. Mezi nimi také Fašismus – Varování, kterou vám připomeneme v prázdninové repríze pořadu Ex libris.

Ex libris: Kniha Český tramping v časech formování a rozmachu mapuje fenomén trampingu

Zlatou éru tramping prožil v období první republiky, ale ani dnes není něčím zapomenutým. Vydalo nakladatelství Academia. Připravil Eduard Burget. (repríza)

Ex libris: Jak se Češi dívají na své dějiny? Sebemrskačství ani přeceňování vlastního významu není správně

Češi během svých dějin prožili řadu bolestivých událostí, můžeme říci národních katastrof. Ostatně podobně jako řada jiných národů. Mnoho významných intelektuálů, kteří přemýšleli o dějinách, to vedlo k sepsání knih a statí, v nichž se snažili odpovědět na otázku „Co jsou Češi“, abychom použili název, který dal své známé knize filozof Jan Patočka.

Ex libris: Pokládáte si někdy otázky o vesmíru? Odpovědi nás mohou vyděsit, ale i pobavit

Jsme ve vesmíru sami? Jak bude vypadat konec světa? Dokážeme obydlet cizí planety? Co znamená nekonečno? A hlavně: co je možné a co nikoli? Tak zní jen pár otázek, které si možná občas klade každý. Položili si je i autoři knihy Často kladené otázky o vesmíru Jorge Cham a Daniel Whiteson. A také si na ně odpověděli. Pro někoho uspokojivě, pro někoho možná méně, odpovědi nás nicméně nejen poučí, ale i pobaví, stejně jako pobavily autora pořadu Ex libris Lukáše Hurníka.

Ex libris: Jakou moc má geografie v 21. století? Tim Marshall nastiňuje, kde očekávat konflikt a přírodní krizi

Dokážeme předjímat, co nám obyvatelům planety přinese blízká i vzdálená budoucnost? Možná, po přečtení knihy Moc geografie v 21. století pochopíme, proč se Tim Marshall pozastavuje u vytipovaných regionů.

Ex libris: Protektorát a čeští autoři aneb Národní literatura v době, která národu nepřála

Jaká byla česká literatura, která oficiálně vycházela, případně se neoficiálně šířila v době protektorátu a války? Ústav pro českou literaturu o tom vydává rozsáhlou publikaci. Úkolem této knihy je pochopit proměny české literatury mezi zářím 1938 a květnem 1945.

Ex libris: Náš „nejčeštější“ skladatel Bedřich Smetana psal své studentské deníky německy

Na tuto knihu si čtenáři počkali téměř půl druhého století. Teprve nyní totiž vycházejí studentské deníky skladatele Bedřicha Smetany z let 1840 až 1847. K vydání je připravila kurátorka pražského Muzea Bedřicha Smetany Olga Mojžíšová spolu s Tomášem Bernhardtem ze Západočeského muzea v Plzni. Rozsáhlou publikaci o více než 730 stranách vydalo v roce 2022 Národní muzeum v Praze.

Ex libris: 13 objektů z (ne)šťastného muzea: Exponáty z dob komunismu upadají v zapomnění i vzbuzují emoce

V závěru loňského roku vydal Ústav pro studium totalitních režimů soubor případových studií 13 objektů z (ne)šťastného muzea. Publikace je jedním z výsledků několikaletého rozsáhlého výzkumu sbírek Muzea dělnického hnutí v 21. století. Autoři v knize hledají způsob, jak sbírky reliktů z dob komunismu přiblížit v dnešní době muzejním pracovníkům, kurátorů, učitelům i studentům.

Ex libris: Tomáš Forró: Zlatá horečka. Venezuela jako obraz společnosti před zánikem

Venezuela je země s největšími zásobami ropy na světě, přesto se sem benzín musí dovážet odjinud. Lidé hladoví, žijí v neustálém strachu a po milionech prchají pryč. Vládne tady násilí a chaos. Nefunguje elektřina, internet, nedostává se pitné vody a léků. Kdysi jedna z nejbohatších zemí světa se během pár desítek let pod vládou socialistů propadla mezi ty úplně nejchudší. Vláda splynula se zločinci, armáda s kartely. Jaké jsou důvody rychlého pádu do naprosté anarchie?

Ex libris: Německo 1989–2021. Jaké jsou úspěchy, problémy a výzvy sjednocené země?

Německo je pro Česko bezpochyby klíčovou zemí. O Německu často mluvíme, ale skutečná znalost jeho předností i problémů, kterým v současnosti čelí, u nás spíše chybí. Vyčerpáváme se buď v nezájmu, nebo v povrchních debatách o údajném německém diktátu v Evropské unii nebo o neschopnosti Berlína dostatečně pomoci Ukrajině.

Ex libris: Proč volíme psychopaty a jak to zastavit? Odpověď na tuto otázku hledá ve své knize Bill Eddy

Kniha amerického terapeuta, právníka a mediátora Billa Eddyho Proč volíme psychopaty a jak to zastavit popisuje, jak vysoce konfliktní osobnosti získávají moc, jak jim v tom zabránit a také jak tyto osobnosti včas rozeznat.

Ex libris: „Časy se mění a my se měníme v nich.“ Jak se v časech proměnila Moravská Ostrava?

Ego-dokumenty (deníky, paměti, korespondence) zažívají v posledních letech značný zájem ze strany badatelů a čtenářů, posluchačů, případně diváků, ale i vydavatelů. Pořad Ex libris tentokrát přináší ochutnávky z pamětí věnovaných Moravské Ostravě a jejím obyvatelům. Přenáší nás především do doby přelomu 19. a 20. století a nabízí jedinečnou příležitost stát se součástí minulosti.

Ex libris: Mussolini v mýtu a v paměti aneb proč není nostalgický pohled na fašismus na místě

V Itálii je nyní premiérkou předsedkyně strany, která má kořeny ve fašismu, založili ji bývalí Mussoliniho spolupracovníci. Proč je v Itálii Mussolini stále v mnoha kruzích vnímám nostalgicky, jaké jsou příčiny toho, že se na jeho vládu rozhodně nevzpomíná jako na zcela neúspěšnou, a jde o úspěchy skutečné, nebo domnělé?

Ex libris: Cesta nahoru a zase dolů. To je Jákobův žebřík Ludmily Ulické

Jako po biblickém Jákobově žebříku stoupá hrdina stejnojmenné knihy Ljudmily Ulické Jakov. Nejprve k nebeským výšinám nastupujícího socialismu a poté příčku po příčce klesá do pekla jeho pracovních táborů. Ulická má pro svůj literární předobraz vzor v životním příběhu svého vlastního dědečka. V Ex libris nám tuto rodinnou historii uzavřenou do šestisetstránkového románu přiblíží Libor Dvořák.

Ex libris: Národní mučedníci Fučík a Schlageter. Hrdinský kult byl nástrojem propagandy nacistů i komunistů

Jak se z mrtvého vytvoří hrdina a jak využít lidské tragédie k posílení propagandy? Julius Fučík a jeho německý protějšek Albert Leo Schlageter se v určitém období stali národními mučedníky. Jednoho vzývali nacionální socialisté, druhého komunisté. Jak jejich kulty vznikly a co měly společného? O tom je kniha Stefana Zwickera Národní hrdinové a mučedníci. Albert Leo Schlageter a Julius Fučík, které se věnuje Veronika Kindlová v pořadu Ex libris.

Ex libris: Byli viktoriáni jiní, než si představujeme? Steven Marcus se zaměřil na jejich sexuální život

Viktoriánské období nás nepřestává fascinovat. Byla to doba přelomová a moderní. Naše mínění o této epoše se ale utváří hlavně na základě textů, které byly oficiální pro tehdejší éru. Jaké jsou však představy viktoriánů o sobě samých, jež jsou přítomny v knihách, které nikdy nepatřily k těm kanonickým? V románech a povídkách, které náležely k textům přísně zapovězeným?

Ex libris: Je možné svrhnout totalitu humorem? To leckoho napadne při čtení knihy Happeningem proti totalitě

Je možné svrhnout totalitu humorem? To možná leckoho napadne při čtení knihy Happeningem proti totalitě s podtitulem Společnost za veselejší současnost v roce 1989. Jejím autorem je český historik Petr Blažek. Publikace je věnovaná této nezávislé iniciativě, jejíž pouliční happeningy patří mezi nejznámější veřejné opoziční projevy v posledním roce komunistického režimu v Československu. Pro pořad Ex libris se do ní začetl Pavel Hlavatý.

Ex libris: Zbožňoval jej hudební svět včetně Mozarta. Čím život „božského Čecha“ Myslivečka fascinuje dodnes?

O Josefu Myslivečkovi se v poslední době hovoří v souvislosti s historickým filmem Il Boemo. Vyšla k němu i stejnojmenná kniha s podtitulem „Průvodce po životě a díle Josefa Myslivečka“ od amerického muzikologa Daniela E. Freemana. Připomínají se v ní nejrůznější mýty, které se o tomto českém skladateli tradují z generace na generaci, z nich většina má pramálo co do činění s pravdou.

Ex libris: Migrace, epidemie, válka. Potýkáme se s nimi dnes stejně jako před sto lety

Proč se na konci 19. století v Evropě rušily pohraniční kontroly? Která choroba konkurovala španělské chřipce? Jak se Adolf Hitler zasloužil o americkou vědu? O tom všem, a ještě o mnoha dalších věcech je kniha „Potenciál migrace. Hranice, karantény a osudy meziválečných uprchlíků“, jejímiž autory jsou brněnští historici Ivan Foletti, Karolína Foletti a Adrien Palladino.

Ex libris: Je představa ekonomicky bezstarostné budoucnosti světa pouhou utopií? Odpověď hledá Brad DeLong

Když se podíváme na dějiny lidstva, jde o mnoho a mnoho staletí obrovské bídy. Aby se stovky milionů, či dokonce miliardy lidí měly relativně dobře, to je záležitost z hlediska historie vlastně nedávná. Proč nastal zlom a lidstvo rychle zbohatlo? A jak s materiálním blahobytem naložilo? Ve své knize, jejíž název bychom mohli do češtiny přeložit jako Plahočení se za utopií, Hospodářské dějiny dvacátého století, se tomu věnuje americký historik hospodářských dějin Brad DeLong.

Ex libris: Návod k užívání rozumu nabízí ve své knize Ján Markoš

Také si myslíte, že je naše doba bláznivá? A používat v ní zdravý rozum je čím dál obtížnější? V tom případě pro vás máme „manuál“. Přesněji, má jej slovenský šachista, filozof a teolog Ján Markoš. Jeho knihu „Síla rozumu v bláznivé době“ přečetl, ukázky z ní vybral a pro pořad Ex libris okomentoval Libor Dvořák.

Ex libris: Jak efektivně čelit nenávisti? Cenzura podle Nadine Strossenové není správnou cestou

Kniha americké profesorky ústavního práva Nadine Strossenové se věnuje problematice nenávistných projevů ve veřejném prostoru. Autorka ve své publikaci obsáhle argumentuje, proč se těmto projevům nemá čelit cenzurními zásahy a jak škodlivé pro demokracii toto zasahování je. Kniha obsahuje řadu konkrétních příkladů a citací z odborné literatury i z projevů významných politiků a soudců.

Ex libris: Zmrazeno: Případ Magnitského. Pravdivý příběh o praní peněz, vraždě a o tom, jak přežít Putinův hněv

Před nedávnem obě komory našeho parlamentu schválily právní normu, které se říká Magnitského zákon. O co jde? Kde se zákon vzal a kdo byl Magnistkij? O tom všem je kniha finančníka Billa Browdera s názvem Zmrazeno – Případ Magnitského s podtitulem Pravdivý příběh o praní peněz, vraždě a o tom, jak přežít Putinův hněv.

Ex libris: Zajímám se o životní prostředí i změny klimatu. Ale to není totéž, píše ve své knize George Marshall

George Marshall je britský odborník na komunikaci, bojovník za ochranu lesů a deštných pralesů, spisovatel a také stavitel vlastního domku v Oxfordu. „Zajímám se hodně o životní prostředí a změnu klimatu,“ dočtete se v textu nazvaném Ani na to nemyslete. Copak to není totéž? Jedním z důležitých komunikačních odhalení v Marshallově knize je, že právě není.

Ex libris: Dnešnímu světu podle Henryho Kissingera chybí skuteční lídři. Hledá je tak ve své knize Vůdcovství

V politice chybí lídři, slýcháme dnes a denně. Chybí prý osobnosti velkého formátu, které jsme znali v minulosti. Jsou tyto stesky oprávněné? A pokud ano, v čem spočívala velikost minulých lídrů? Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost a ministr zahraničí Henry Kissinger sepsal portréty šesti lídrů, které sám osobně poznal a které označuje za skutečně výjimečné. Jeho nová kniha se v českém překladu jmenuje Vůdcovství: Šest studií světové strategie.

Ex libris: Nakolik zranitelné jsou stabilní demokracie západního střihu v období delší ekonomické krize?

Nad tím se zamýšlí Američan rumunského původu Edward Luttwak v knížce Státní převrat s podtitulem Praktická příručka. Jak tedy na státní převrat? Poradí Milan Slezák, který knihu přečetl.

Ex libris: Zvítězit nad rasismem znamená pochopit a přijmout odlišnost toho druhého

Tak to alespoň tvrdí ve svých posledních dvou knihách spisovatel Umberto Eco. Mají název Migrace a nesnášenlivost a Věčný fašismus. Vyšly v jednom svazku, který přečetla a pro pořad Ex libris okomentuje Daniela Vrbová.

Ex libris: Rozšíření NATO bylo porušení slibu Moskvě? Gorbačov nic takového nepožadoval, píše se v nové knize

Po pádu železné opony se zdálo, že spolupráce Východu a Západu bude možná. Definitivní tečkou za těmito sny byla ale ruská invaze na Ukrajinu. Co se vlastně se světem stalo, tak nad tím uvažuje kolektiv autorů v knize Před a po pádu – Světová politika a konec studené války, kterou vybral a uvádí Ondřej Houska.

Ex libris: Byla opravdu doba temna tak temná? Historička Čornejová se ve své knize pokouší o její projasnění

Interpretaci dějin provázejí často historické mýty a polopravdy. Byla například pobělohorská doba opravdu tak temným obdobím? Na tuto otázku se ve své knize Temno pokouší odpovědět historička Ivana Čornejová.

Ex libris: Krym? Jeho předání Ukrajině pociťovalo ruské obyvatelstvo jako krádež svého území

Pohnuté dějiny poloostrova Krym zpracovala v rozsáhlé publikaci Slovanského ústavu Akademie věd. Krym byl sice pojímán jako obraz rajského území, ovšem ve skutečnosti byl i dějištěm mnoha traumatických událostí, a to od počátku své historické existence až do dnešních dnů. Poloha Krymu mezi Evropou a Asií a mezi pevninou a mořem jej předurčila k jeho údělu jako tranzitního území pro mnohé národy, které nepřicházely vždy s mírumilovnými úmysly. Pořad připravil Libor Dvořák.

Ex libris: Andri Snær Magnason: O času a vodě. Náš svět, tak jak ho známe, mizí

Čas a vodu, tyto dvě entity, které jsou neoddělitelné od existence lidstva na planetě Zemi a nyní jsou klíčové při zvládání dopadů změn klimatu, se rozhodl originálním způsobem pojednat spisovatel a výrazná osobnost islandského veřejného života Andri Snær Magnason. Jeho kniha o času a vodě vyšla česky v nakladatelství Argo v roce 2022.

Ex libris: Alessio Terzi: Růst v zájmu dobra. Způsobí kapitalismus klimatickou katastrofu?

Lidstvu hrozí klimatická katastrofa. Otázkou by nemělo být, zda jde o reálnou hrozbu, ale co proti ní hodláme udělat. Existuje vlivný myšlenkový proud, který tvrdí, že na vině je kapitalismus a neustálá posedlost růstem ekonomiky. Ekonom Alessio Terzi se ve své knize vydané Harvardovou univerzitu snaží ukázat, že je to nesmysl a že se při boji se změnami klimatu naopak bez kapitalismu a bez růstu ekonomiky neobejdeme.

Ex libris: Stanislav Holubec: Nešťastná revolucionářka. Život anarchokomunistky a feministky Landové-Štychové

Luisa Landová-Štychová byla jednou z našich prvních poslankyň – anarchokomunistka, feministka, bojovnice proti víře a po válce, navzdory nedostatečnému vzdělání, funkcionářka československé astronomické společnosti. Kniha Nešťastná revolucionářka historika Stanislava Holubce mapuje její život a srovnává její vlastní vzpomínky s dalšími prameny.

Ex libris: Elena Ferrante hledá v eseji Dantovo žebro formu svého psaní

Eseje bestsellerové italské spisovatelky Eleny Ferrante se tentokrát dotýkají samotného Danta Alighieriho, jednoho z nejvýznamnějších italských básníků a autora Božské komedie. Spisovatelka v něm našla něco, co se sama rozhodla následovat. I ona totiž byla posedlá hledáním formy svého psaní.

Ex libris: Ve 30. letech se Rusové cizincům vyhýbali. Báli se čistek, píše Maclean v knize Výpravy na Východ

Britský voják a diplomat Fitzroy Maclean (1911–1996) zanechává barvité a informačně bohaté svědectví ze svých diplomatických misí. Ve své knize Výpravy na Východ začíná svým působením ve 30. letech 20. století v Paříži, pokračuje Moskvou přes severní Afriku až na Balkán.

Ex libris: Mika Waltari: Válka o pravdu – Pravda o Estonsku, Lotyšsku a Litvě

Reportáž slavného finského spisovatele Mika Waltariho popisuje připojení tří baltských států k Sovětskému svazu. Autor v ní zachycuje a komentuje události mezi podzimem 1939 a počátkem roku 1941. Kniha vyšla původně ve Švédsku na jaře roku 1941 a autor byl v tomto vydání kryt pseudonymem. Po válce, kdy se Finsko nacházelo v sovětské mocenské sféře, byla kniha zakázána a znovu byla vydána až v roce 2008, a to již pod Waltariho jménem.

Ex libris: Marc Niubo: Italská opera v mozartovské Praze

Marc Nuibo působící na Karlově univerzitě napsal knihu o italské opeře v Praze, těsně před Mozartovým pražským triumfem v roce 1787 a vznikem opery oper Don Giovanni. Magazín Ex Libris představí tehdejší pražská divadla, jejich provoz a financování, to vše do značné míry spojené právě s fenoménem italské barokní opery.

Ex libris: Amalia Leguizamón: Semena moci. Geneticky modifikovaná sója jako ekonomická vzpruha, nebo nebezpečí?

Sójový olej má takřka univerzální využití v potravinářském průmyslu a velká část masa, a tedy i mléčných výrobků, pochází ze zvířat krmených sójou geneticky modifikovanou jako krmivo. Ta se dováží hlavně z USA, Brazílie a Argentiny.

Ex libris: Jak se národy vyrovnávají s krizemi?

Nad tím se v knize s názvem Rozvrat zamýšlí americký spisovatel Jared Diamond. Knížku za vás přečetl a zajímavé ukázky pro pořad Ex Libris vybral Pavel Hlavatý.

Ex libris: Stalinův velvyslanec v Londýně aneb Deníkové zápisky sovětského diplomata Majského

Stalinův velvyslanec Ivan Majskij se svými deníkovými zápisky z Londýna vystavil smrtelnému nebezpečí, které představoval tehdejší aparát Sovětského svazu. Přesto se dochovaly. Jde o mimořádná svědectví o mezinárodní scéně před druhou světovou válkou a během ní, z deníků čte Ondřej Houska.

Ex libris: Útěk z Leopoldova: Komunisté se stali majiteli absolutní pravdy

V magazínu představuje třídílnou publikaci historika Jaroslava Rokoského: Útěk z Leopoldova. V roce 1952 z této obávané věznice uteklo šest politických vězňů. „Šestice mladých mužů běží po poli, zhluboka dýchají, věří, že neuslyší střelbu. Za zády utíkají o život neznámo kam. Za Svobodou,“ stojí v úvodu knihy útěk z Leopoldova věznice, odboj. Ukázky z knihy čte Ivana Machalová, připravila Veronika Kindlová.

Ex libris: Tajemství ve výtvarném umění: Skryté vzkazy, významy a záhady

Dokazuje, že na slavné i méně slavné obrazy se nestačí pouze dívat, ale také o nich přemýšlet a hledat skrytá sdělení. Knihu Debry Mancoffové čte Lukáš Hurník.

Ex libris: Jak se malé dějiny Ladislava Štolla úzce propletly s velkými dějinami komunistického Československa

V premiéře literárního magazínu Ex libris budeme číst z monografie historika Vojtěcha Čurdy Ladislav Štoll: Příběh komunistického ideologa a formování československé kultury ve 20. století, kterou nedávno vydalo nakladatelství Academia.

Ex libris: Literární magazín Ex libris představí knihu amerického novináře Dana Moraina: Kamala Harrisová, Vlastní cestou

Viceprezidentka Spojených států amerických Kamala Harrisová je zkušenou právničkou a cílevědomou političkou. Její politická dráha i  americký příběh zdaleka nekončí. Přečetla Daniela Vrbová.

Ex libris: Jak se vyvíjela kontrakultura. Machovec: K interpretaci české podzemní a undergroundové literatury

Martin Machovec je někdy označovaných za kronikáře undergroundu. Jeho kniha K interpretaci české podzemní a undergroundové literatury 1948–1989 je souborem desítek studií, které vznikaly posledních třicet let. Machovec v nich přesvědčivě ukazuje, že underground nebyl žádný monolit, který by se v čase nevyvíjel, který by nebyl plný rozporů, často protichůdných tendencí, ostrých polemik i plný vlastních snah o sebeidentifikaci.

Ex libris: Rakušané byli i nacisté a antisemité, ne jen oběť Hitlera. Gafke: Heydrichovi muži z Východní marky

Matthias Gafke ve své knize Heydrichovi muži z Východní marky velmi podrobně mapuje nacistickou bezpečnostní elitu v Rakousku z období druhé světové války. Přináší jak přehledně zpracované kořeny, ze kterých vyrůstal rakouský nacismus, tak vybrané biografie nejdůležitějších osob i popis širších trendů. A neopomíjí ani přístup poválečného Rakouska k nacistické minulosti. Pro Ex libris knihu přečetl Pavel Hlavatý.

Ex libris: Jak Západ podcenil Rusko a proč nemůže být jiné. Alexandr Mitrofanov: Mrazík s pendrekem v ruce

„Nějaký čas se zdálo, především po rozpadu Sovětského svazu, že tamní a vůbec východní končiny již Čechy zajímat doopravdy nemusí. Rusko živořilo a zároveň k nám čas od času docházely jakési mlhavé zprávy, že se tam přece jen něco pohnulo směrem od komunistického samoděržaví, snad dokonce k demokracii. Hlavně se ale takového Ruska už nikdo rozhodně nemusel bát. Mělo co dělat samo se sebou, aby přežilo držkopád po zhroucení reálného socialismu,“ píše Alexandr Mitrofanov.

Ex libris: Jak se opevňovalo Československo, stavěly řopíky a obsazovalo pohraničí. Sudety ve stínu Mnichova

V Sudetech je téma vysídlení Němců stále téma. Pamětníci už nejsou, ale stále se řeší třeba to, jestli a ve kterých chalupách zakopali Němci poklady. Ne že by se někdy nějaký našel. Připomíná se i to, že vystěhovalci ze Sudet neměli v Německu zprvu žádná práva, domov ani důchod. Už se ale nemluví o zabrání Sudet Adolfem Hitlerem ani o situaci před mnichovskou smlouvou. Témata ale otevírá kniha Jana Lakosil a Tomáše Svobody Sudety ve stínu Mnichova, pročetl ji Lukáš Hurník.

Ex libris: Barack Obama v knize Země zaslíbená vzpomíná na Bílý dům. A nechybí mu pokora ani sebereflexe

Když bývalý nejmocnější muž světa napíše paměti, je to vždy událost. Teď vydal Barack Obama, americký prezident v letech 2009 až 2017, první díl svých pamětí pod názvem Země zaslíbená v českém překladu. Žádnou bombu ze zákulisí sice Obama knize neodhalil, ale časy, kdy stál v čele Spojených států, popisuje zajímavě a hlavně velmi čtivě a možná překvapivě mu nechybí taky docela velká míra pokory a sebereflexe. Knihou listuje Ondřej Houska.

Ex libris: Je-li vesmír plný strun, tak fyzika je harmonie a chemie je melodií. Michio Kaku: Božská rovnice

Možná jste také fanoušky seriálu Teorie velkého třesku. Pamatujete si scénu, kdy se Leonard Hofstadter rozešel s Leslie Winkleovou, protože nesouhlasila s teorií strun? A rozumíte tomu, o čem spor těchto kolegů z fakulty byl? Objasní to kniha amerického fyzika Michio Kaku Božská rovnice. Hledání teorie všeho. Přečetla ji Veronika Kindlová.

Ex libris: Thriller ze zákulisí hybridní války. Alexandra Alvarová: Krmit démony

Alexandra Alvarová ve svém románu popisuje metody hybridní války. Krmit démony se odehrává v letech 1996 až 2018, a to nejčastěji ve Spojených státech, Velké Británii a Rusku a také v Česku a v okupované východní Ukrajině či v Kanadě. Thriller napsala Alvarová z frustrace nad množstvím nasbíraného materiálu, když jí kanadská novinářka řekla, že literaturu faktu nikdo nečte. A ať to prý napíše jako Frederick Forsyth, autor románů ze špionážního prostředí.

Ex libris: Kate Raworthová: Ekonomie koblihy. Jak přemýšlet o ekonomice 21. století? Nový model je jako donut

Můžeme dobře promýšlet ekonomiku 21. století, plnou nových fenoménů a tváří tvář klimatické změně, a používat přitom koncepty, modely a grafy, které vznikly ve 20. století nebo i dříve? Ekonomka Kate Raworthová se domnívá, že ne. Navrhla proto nový model zvaný kobliha a také sedm způsobů, jak by měli ekonomové dnes uvažovat. Knihu s názvem Ekonomie koblihy. Sedm způsobů ekonomického myšlení pro 21. století přečetla Daniela Vrbová.

Ex libris: Lubomír Kopeček: Hodný zlý a ošklivý

Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. Paralelní životopisy tří nejvýraznějších polistopadových politiků čte Libor Dvořák.

Ex libris: Nezávislý novinář vzpomíná na mládí za císařpána. Karel Horký: Zápisky věčného žáka I. Dýmka míru

Vzpomínky českého novináře a spisovatele Karla Horkého patří mezi ty knihy druhé poloviny 20. století, jejichž osud byl více než trnitý. První díl jeho pamětí nazvaných Zápisky věčného žáka I. Dýmka míru vydal koncem roku 2020 Památník národního písemnictví v Praze. Pro Ex libris je pročetl Eduard Burget. Karel Horký byl novinářem ve své době velmi populárním a čteným a v určité fázi se pokoušel i o dramatickou tvorbu, přesto se nestal členem žádné větší skupiny kolegů.

Ex libris: Slíbil Západ Moskvě, že se nerozšíří NATO? Odpověď přináší historici a politologové v nové knize

Současnou mocenskou politiku Ruska vůči západnímu světu analyzuje do hloubky nová kniha analýz historiků a politologů, kterou vydala univerzita v Cambridge. Nese název Before and After the Fall: World Politics and the End of the Cold War a pro Ex libris ji přečetl Ondřej Houska.

Ex libris: Klimatické změny a infekční choroby, i to přispělo k rozpadu antické říše. Kyle Harper: Pád Říma

Konec Římské říše nezpůsobily pouze byrokracie, vnitřní spory a příliš dlouhé hranice, ale mohou za něj také epidemie infekčních nemocí a klimatické změny, domnívá se Kyle Harper ve své knize Pád Říma. Podíl klimatických změn a epidemií na zániku římské říše.

Ex libris: Tragický příběh československých osadníků v Sovětském svazu. Jaromír Marek o komuně Interhelpo

Byla to komuna Čechoslováků, kteří v sovětské Kyrgyzii chtěli vybudovat nový, lepší svět. Průmyslové dělnické družstvo Interhelpo vzniklo ve 20. letech minulého století a osm let tam strávil i malý Alexander Dubček s rodiči. Příběh nesnadného života i perzekucí, které přišly z Moskvy, připomíná kniha rozhlasového zpravodaje Jaromíra Marka. Přečetl ji Pavel Hlavatý.

Ex libris: Premiérový díl pořadu ex libris představí knihu Ladislava Špačka: Etiketa stolování

Lukáš Hurník nás provede nelehkými a genderově nevyváženými pravidly společenského setkávání u stolu. Platí totiž, že žena je podle těchto zásad významnější osobou, o kterou je ze strany muže třeba pečovat.

Ex libris: „My lidé jsme arogantní.“ Italský novinář Federico Fubini se zamýšlí nad pandemií a globalizací

Svět, ve kterém žijeme, se nejspíše dost podstatně změní. Globalizace tak, jak dnes funguje, sice velmi často vytváří velké bohatství, z kterého profitují miliardy lidí, ale zároveň způsobuje to, že i zdánlivě malá krize, třeba i v relativně obskurní části světa může způsobit velké problémy prakticky všude. Píše o tom italský ekonomický komentátor Federico Fubini v knize Na sopce. Jak v této křehké globalizaci opět získat kontrolu nad budoucností. Listoval jí Ondřej Houska.

Ex libris: Matka dipomatka. Dana Huňátová o poslání diplomacie i Václavu Klausovi se sobím spřežením

V nové knize se Dana Huňátová vrací ke svým deníkovým zápiskům a vzpomíná na diplomatické mise ve čtyřech státech na čtyřech kontinentech. „Oslovení matka diplomatka použil můj syn Marek před mnoha lety při jednom koncertě své kapely Tata Bojs, když mě uvítal mezi diváky, příležitostně tak o mně mluví v rozhovorech nebo ve svých sloupcích. Ihned se mi to zalíbilo,“ přibližuje Huňátová.

Ex libris: „Biodiverzita mizí rychle jako při hromadném vymírání.“ David Attenborough: Život na naší planetě

„Za svého života jsem byl svědkem hrozného úplatku stavu zeměkoule. Za toho vašeho byste mohli a měli naopak zažít její úžasnou obnovu,“ věří David Attenborough. Zeměkoule má problém a pomoct s ním můžeme i my. My lidé tím, že budeme ohleduplní a chytří, a příroda tím, že bude. To přitom vůbec není dané, protože divoké přírody na světě každým rokem ubývá na zemi i ve vodě, a to kvůli lidem. To je hlavní myšlenka knihy Život na naší planetě. Mé svědectví a vize pro budoucnost.

Ex libris: Vladimir Iljič Lenin monstrózní, ale neideologický. Životopis od Victora Sebestyena je vzorem žánru

Nová kniha novináře a historika Victora Sebestyena Lenin. Osobnost, ideologie, teror je vzorem politického životopisu pro široké publikum. Historická přesnost se v textu vyváženě pojí s beletristickou živostí a napínavostí, aniž by se autor musel uchylovat psychologickým spekulacím či pompézním generalizacím. Knihu vám představí Ex libris Libora Dvořáka.

Ex libris: Barça, příběh fotbalové Barcelony. Jak klub Johana Cruijffa a Lionela Messiho okouzlil svět

Žádná hra nedává lidem tolik radosti jako fotbal, jasně nejpopulárnější sport na planetě. A žádný fotbalový klub v minulých letech nerozdávalo tolik radosti jako FC Barcelona. Tým s Lionelem Messim fotbalu několik let dominoval a svou hrou často okouzlil i ty diváky, kteří mu jinak nefandili. Jenže to vše je nyní pryč. Vzestup a pád Barcelony mapuje novinář Simon Kuper v knize Barça: The inside story of the world’s greatest football club.

Ex libris: Na sklonku jaderné války. Nové poznatky o kubánské raketové krizi shromáždil historik Serhii Plokhy

Svět nebyl nikdy tak blízko prakticky naprostému zničení jako na podzim roku 1962 v době takzvané kubánské raketové krize. Ukrajinský historik Serhii Plokhy působící na americké Harvardově univerzitě o známých událostech shromáždil nové dokumenty a napsal nesmírně čtivou, doslova strhující knihu s názvem Nuclear Folly: A History of the Cuban Missile Crisis. Přečetl ji Ondřej Houska.

Ex libris: Jak svrhnout režim? „Kuchařka“ Státní převrat od Edwarda N. Luttwaka

„Státní převraty jsou běžnou věcí tak jako tak. A pokud se díky mé knize více lidí naučí, jak je provádět, je to prostě jen krok vstříc demokratizaci státního převratu, což by všichni liberálové měli uvítat,“ tvrdí Edwarda N. Luttwak. Jeho kniha Státní převrat se dá číst jako kuchařka: „Každému laikovi vybavenému dostatečným nadšením a patřičnými ingrediencemi má umožnit, aby si udělal vlastní převrat. Jediná nutná věc je znalost pravidel.“ Knihu představí Michaela Krčmová.

Ex libris: Kam všude sahá urfašismus? Umberto Eco: Migrace a nesnášenlivost. Věčný fašismus

Co by dnes řekl Umberto Eco k otázce uprchlíků a migrace, to rekonstruuje kniha Migrace a nesnášenlivost. Je složená z jeho esejí a projevů z let 2011 a 2012 i z přelomu tisíciletí. Po smrti slavného autora (v roce 2016) ji sestavil jeho syn Stefano. Vydání zdůvodnil tím, že Umberto Eco předložil k tématům migrace a nesnášenlivosti takové úvahy, které nás nutí používat hlavu a nejednat pudově. Kniha vyšla česky v roce 2021, listuje jí Daniela Vrbová.