V závěru loňského roku vydal Ústav pro studium totalitních režimů soubor případových studií 13 objektů z (ne)šťastného muzea. Publikace je jedním z výsledků několikaletého rozsáhlého výzkumu sbírek Muzea dělnického hnutí v 21. století. Autoři v knize hledají způsob, jak sbírky reliktů z dob komunismu přiblížit v dnešní době muzejním pracovníkům, kurátorů, učitelům i studentům.

Venezuela je země s největšími zásobami ropy na světě, přesto se sem benzín musí dovážet odjinud. Lidé hladoví, žijí v neustálém strachu a po milionech prchají pryč. Vládne tady násilí a chaos. Nefunguje elektřina, internet, nedostává se pitné vody a léků. Kdysi jedna z nejbohatších zemí světa se během pár desítek let pod vládou socialistů propadla mezi ty úplně nejchudší. Vláda splynula se zločinci, armáda s kartely. Jaké jsou důvody rychlého pádu do naprosté anarchie?

Německo je pro Česko bezpochyby klíčovou zemí. O Německu často mluvíme, ale skutečná znalost jeho předností i problémů, kterým v současnosti čelí, u nás spíše chybí. Vyčerpáváme se buď v nezájmu, nebo v povrchních debatách o údajném německém diktátu v Evropské unii nebo o neschopnosti Berlína dostatečně pomoci Ukrajině.

Kniha amerického terapeuta, právníka a mediátora Billa Eddyho Proč volíme psychopaty a jak to zastavit popisuje, jak vysoce konfliktní osobnosti získávají moc, jak jim v tom zabránit a také jak tyto osobnosti včas rozeznat.

Ego-dokumenty (deníky, paměti, korespondence) zažívají v posledních letech značný zájem ze strany badatelů a čtenářů, posluchačů, případně diváků, ale i vydavatelů. Pořad Ex libris tentokrát přináší ochutnávky z pamětí věnovaných Moravské Ostravě a jejím obyvatelům. Přenáší nás především do doby přelomu 19. a 20. století a nabízí jedinečnou příležitost stát se součástí minulosti.

V Itálii je nyní premiérkou předsedkyně strany, která má kořeny ve fašismu, založili ji bývalí Mussoliniho spolupracovníci. Proč je v Itálii Mussolini stále v mnoha kruzích vnímám nostalgicky, jaké jsou příčiny toho, že se na jeho vládu rozhodně nevzpomíná jako na zcela neúspěšnou, a jde o úspěchy skutečné, nebo domnělé?

Jako po biblickém Jákobově žebříku stoupá hrdina stejnojmenné knihy Ljudmily Ulické Jakov. Nejprve k nebeským výšinám nastupujícího socialismu a poté příčku po příčce klesá do pekla jeho pracovních táborů. Ulická má pro svůj literární předobraz vzor v životním příběhu svého vlastního dědečka. V Ex libris nám tuto rodinnou historii uzavřenou do šestisetstránkového románu přiblíží Libor Dvořák.

Jak se z mrtvého vytvoří hrdina a jak využít lidské tragédie k posílení propagandy? Julius Fučík a jeho německý protějšek Albert Leo Schlageter se v určitém období stali národními mučedníky. Jednoho vzývali nacionální socialisté, druhého komunisté. Jak jejich kulty vznikly a co měly společného? O tom je kniha Stefana Zwickera Národní hrdinové a mučedníci. Albert Leo Schlageter a Julius Fučík, které se věnuje Veronika Kindlová v pořadu Ex libris.

Viktoriánské období nás nepřestává fascinovat. Byla to doba přelomová a moderní. Naše mínění o této epoše se ale utváří hlavně na základě textů, které byly oficiální pro tehdejší éru. Jaké jsou však představy viktoriánů o sobě samých, jež jsou přítomny v knihách, které nikdy nepatřily k těm kanonickým? V románech a povídkách, které náležely k textům přísně zapovězeným?

Je možné svrhnout totalitu humorem? To možná leckoho napadne při čtení knihy Happeningem proti totalitě s podtitulem Společnost za veselejší současnost v roce 1989. Jejím autorem je český historik Petr Blažek. Publikace je věnovaná této nezávislé iniciativě, jejíž pouliční happeningy patří mezi nejznámější veřejné opoziční projevy v posledním roce komunistického režimu v Československu. Pro pořad Ex libris se do ní začetl Pavel Hlavatý.

O Josefu Myslivečkovi se v poslední době hovoří v souvislosti s historickým filmem Il Boemo. Vyšla k němu i stejnojmenná kniha s podtitulem „Průvodce po životě a díle Josefa Myslivečka“ od amerického muzikologa Daniela E. Freemana. Připomínají se v ní nejrůznější mýty, které se o tomto českém skladateli tradují z generace na generaci, z nich většina má pramálo co do činění s pravdou.

Proč se na konci 19. století v Evropě rušily pohraniční kontroly? Která choroba konkurovala španělské chřipce? Jak se Adolf Hitler zasloužil o americkou vědu? O tom všem, a ještě o mnoha dalších věcech je kniha „Potenciál migrace. Hranice, karantény a osudy meziválečných uprchlíků“, jejímiž autory jsou brněnští historici Ivan Foletti, Karolína Foletti a Adrien Palladino.

Když se podíváme na dějiny lidstva, jde o mnoho a mnoho staletí obrovské bídy. Aby se stovky milionů, či dokonce miliardy lidí měly relativně dobře, to je záležitost z hlediska historie vlastně nedávná. Proč nastal zlom a lidstvo rychle zbohatlo? A jak s materiálním blahobytem naložilo? Ve své knize, jejíž název bychom mohli do češtiny přeložit jako Plahočení se za utopií, Hospodářské dějiny dvacátého století, se tomu věnuje americký historik hospodářských dějin Brad DeLong.

Také si myslíte, že je naše doba bláznivá? A používat v ní zdravý rozum je čím dál obtížnější? V tom případě pro vás máme „manuál“. Přesněji, má jej slovenský šachista, filozof a teolog Ján Markoš. Jeho knihu „Síla rozumu v bláznivé době“ přečetl, ukázky z ní vybral a pro pořad Ex libris okomentoval Libor Dvořák.

Kniha americké profesorky ústavního práva Nadine Strossenové se věnuje problematice nenávistných projevů ve veřejném prostoru. Autorka ve své publikaci obsáhle argumentuje, proč se těmto projevům nemá čelit cenzurními zásahy a jak škodlivé pro demokracii toto zasahování je. Kniha obsahuje řadu konkrétních příkladů a citací z odborné literatury i z projevů významných politiků a soudců.

Před nedávnem obě komory našeho parlamentu schválily právní normu, které se říká Magnitského zákon. O co jde? Kde se zákon vzal a kdo byl Magnistkij? O tom všem je kniha finančníka Billa Browdera s názvem Zmrazeno – Případ Magnitského s podtitulem Pravdivý příběh o praní peněz, vraždě a o tom, jak přežít Putinův hněv.

George Marshall je britský odborník na komunikaci, bojovník za ochranu lesů a deštných pralesů, spisovatel a také stavitel vlastního domku v Oxfordu. „Zajímám se hodně o životní prostředí a změnu klimatu,“ dočtete se v textu nazvaném Ani na to nemyslete. Copak to není totéž? Jedním z důležitých komunikačních odhalení v Marshallově knize je, že právě není.

V politice chybí lídři, slýcháme dnes a denně. Chybí prý osobnosti velkého formátu, které jsme znali v minulosti. Jsou tyto stesky oprávněné? A pokud ano, v čem spočívala velikost minulých lídrů? Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost a ministr zahraničí Henry Kissinger sepsal portréty šesti lídrů, které sám osobně poznal a které označuje za skutečně výjimečné. Jeho nová kniha se v českém překladu jmenuje Vůdcovství: Šest studií světové strategie.

Nad tím se zamýšlí Američan rumunského původu Edward Luttwak v knížce Státní převrat s podtitulem Praktická příručka. Jak tedy na státní převrat? Poradí Milan Slezák, který knihu přečetl.

Tak to alespoň tvrdí ve svých posledních dvou knihách spisovatel Umberto Eco. Mají název Migrace a nesnášenlivost a Věčný fašismus. Vyšly v jednom svazku, který přečetla a pro pořad Ex libris okomentuje Daniela Vrbová.

Po pádu železné opony se zdálo, že spolupráce Východu a Západu bude možná. Definitivní tečkou za těmito sny byla ale ruská invaze na Ukrajinu. Co se vlastně se světem stalo, tak nad tím uvažuje kolektiv autorů v knize Před a po pádu – Světová politika a konec studené války, kterou vybral a uvádí Ondřej Houska.

Interpretaci dějin provázejí často historické mýty a polopravdy. Byla například pobělohorská doba opravdu tak temným obdobím? Na tuto otázku se ve své knize Temno pokouší odpovědět historička Ivana Čornejová.

Tématem se zabývá studie o postavení vrcholných političek v Československu v letech 1948-68 od Jany Kočiškové. Připravila a ukázky vybrala Veronika Kindlová.

Pohnuté dějiny poloostrova Krym zpracovala v rozsáhlé publikaci Slovanského ústavu Akademie věd. Krym byl sice pojímán jako obraz rajského území, ovšem ve skutečnosti byl i dějištěm mnoha traumatických událostí, a to od počátku své historické existence až do dnešních dnů. Poloha Krymu mezi Evropou a Asií a mezi pevninou a mořem jej předurčila k jeho údělu jako tranzitního území pro mnohé národy, které nepřicházely vždy s mírumilovnými úmysly. Pořad připravil Libor Dvořák.

Čas a vodu, tyto dvě entity, které jsou neoddělitelné od existence lidstva na planetě Zemi a nyní jsou klíčové při zvládání dopadů změn klimatu, se rozhodl originálním způsobem pojednat spisovatel a výrazná osobnost islandského veřejného života Andri Snær Magnason. Jeho kniha o času a vodě vyšla česky v nakladatelství Argo v roce 2022.

Lidstvu hrozí klimatická katastrofa. Otázkou by nemělo být, zda jde o reálnou hrozbu, ale co proti ní hodláme udělat. Existuje vlivný myšlenkový proud, který tvrdí, že na vině je kapitalismus a neustálá posedlost růstem ekonomiky. Ekonom Alessio Terzi se ve své knize vydané Harvardovou univerzitu snaží ukázat, že je to nesmysl a že se při boji se změnami klimatu naopak bez kapitalismu a bez růstu ekonomiky neobejdeme.

Luisa Landová-Štychová byla jednou z našich prvních poslankyň – anarchokomunistka, feministka, bojovnice proti víře a po válce, navzdory nedostatečnému vzdělání, funkcionářka československé astronomické společnosti. Kniha Nešťastná revolucionářka historika Stanislava Holubce mapuje její život a srovnává její vlastní vzpomínky s dalšími prameny.

Eseje bestsellerové italské spisovatelky Eleny Ferrante se tentokrát dotýkají samotného Danta Alighieriho, jednoho z nejvýznamnějších italských básníků a autora Božské komedie. Spisovatelka v něm našla něco, co se sama rozhodla následovat. I ona totiž byla posedlá hledáním formy svého psaní.

Britský voják a diplomat Fitzroy Maclean (1911–1996) zanechává barvité a informačně bohaté svědectví ze svých diplomatických misí. Ve své knize Výpravy na Východ začíná svým působením ve 30. letech 20. století v Paříži, pokračuje Moskvou přes severní Afriku až na Balkán.

Reportáž slavného finského spisovatele Mika Waltariho popisuje připojení tří baltských států k Sovětskému svazu. Autor v ní zachycuje a komentuje události mezi podzimem 1939 a počátkem roku 1941. Kniha vyšla původně ve Švédsku na jaře roku 1941 a autor byl v tomto vydání kryt pseudonymem. Po válce, kdy se Finsko nacházelo v sovětské mocenské sféře, byla kniha zakázána a znovu byla vydána až v roce 2008, a to již pod Waltariho jménem.

Marc Nuibo působící na Karlově univerzitě napsal knihu o italské opeře v Praze, těsně před Mozartovým pražským triumfem v roce 1787 a vznikem opery oper Don Giovanni. Magazín Ex Libris představí tehdejší pražská divadla, jejich provoz a financování, to vše do značné míry spojené právě s fenoménem italské barokní opery.

Sójový olej má takřka univerzální využití v potravinářském průmyslu a velká část masa, a tedy i mléčných výrobků, pochází ze zvířat krmených sójou geneticky modifikovanou jako krmivo. Ta se dováží hlavně z USA, Brazílie a Argentiny.

Nad tím se v knize s názvem Rozvrat zamýšlí americký spisovatel Jared Diamond. Knížku za vás přečetl a zajímavé ukázky pro pořad Ex Libris vybral Pavel Hlavatý.

Takový je život v dnešním Rusku a tak ho popisuje knížka Shauna Walkera Ruská kocovina. Pro pořad Ex libris ji přečetl Milan Slezák.

Takové bylo počínání sovětských vojáků na Ukrajině v letech druhé světové války. Knížku Alexandra Goguna Stalinova komanda přečetl a v pořadu Ex libris představí Libor Dvořák.

Stalinův velvyslanec Ivan Majskij se svými deníkovými zápisky z Londýna vystavil smrtelnému nebezpečí, které představoval tehdejší aparát Sovětského svazu. Přesto se dochovaly. Jde o mimořádná svědectví o mezinárodní scéně před druhou světovou válkou a během ní, z deníků čte Ondřej Houska.

V magazínu představuje třídílnou publikaci historika Jaroslava Rokoského: Útěk z Leopoldova. V roce 1952 z této obávané věznice uteklo šest politických vězňů. „Šestice mladých mužů běží po poli, zhluboka dýchají, věří, že neuslyší střelbu. Za zády utíkají o život neznámo kam. Za Svobodou,“ stojí v úvodu knihy útěk z Leopoldova věznice, odboj. Ukázky z knihy čte Ivana Machalová, připravila Veronika Kindlová.

Dokazuje, že na slavné i méně slavné obrazy se nestačí pouze dívat, ale také o nich přemýšlet a hledat skrytá sdělení. Knihu Debry Mancoffové čte Lukáš Hurník.

V premiéře literárního magazínu Ex libris budeme číst z monografie historika Vojtěcha Čurdy Ladislav Štoll: Příběh komunistického ideologa a formování československé kultury ve 20. století, kterou nedávno vydalo nakladatelství Academia.

Kritické zamyšlení nad postavením České republiky v rámci mocenských struktur Evropy i světa přečetl Pavel Hlavatý.

Viceprezidentka Spojených států amerických Kamala Harrisová je zkušenou právničkou a cílevědomou političkou. Její politická dráha i  americký příběh zdaleka nekončí. Přečetla Daniela Vrbová.

Martin Machovec je někdy označovaných za kronikáře undergroundu. Jeho kniha K interpretaci české podzemní a undergroundové literatury 1948–1989 je souborem desítek studií, které vznikaly posledních třicet let. Machovec v nich přesvědčivě ukazuje, že underground nebyl žádný monolit, který by se v čase nevyvíjel, který by nebyl plný rozporů, často protichůdných tendencí, ostrých polemik i plný vlastních snah o sebeidentifikaci.

Matthias Gafke ve své knize Heydrichovi muži z Východní marky velmi podrobně mapuje nacistickou bezpečnostní elitu v Rakousku z období druhé světové války. Přináší jak přehledně zpracované kořeny, ze kterých vyrůstal rakouský nacismus, tak vybrané biografie nejdůležitějších osob i popis širších trendů. A neopomíjí ani přístup poválečného Rakouska k nacistické minulosti. Pro Ex libris knihu přečetl Pavel Hlavatý.

„Nějaký čas se zdálo, především po rozpadu Sovětského svazu, že tamní a vůbec východní končiny již Čechy zajímat doopravdy nemusí. Rusko živořilo a zároveň k nám čas od času docházely jakési mlhavé zprávy, že se tam přece jen něco pohnulo směrem od komunistického samoděržaví, snad dokonce k demokracii. Hlavně se ale takového Ruska už nikdo rozhodně nemusel bát. Mělo co dělat samo se sebou, aby přežilo držkopád po zhroucení reálného socialismu,“ píše Alexandr Mitrofanov.

V Sudetech je téma vysídlení Němců stále téma. Pamětníci už nejsou, ale stále se řeší třeba to, jestli a ve kterých chalupách zakopali Němci poklady. Ne že by se někdy nějaký našel. Připomíná se i to, že vystěhovalci ze Sudet neměli v Německu zprvu žádná práva, domov ani důchod. Už se ale nemluví o zabrání Sudet Adolfem Hitlerem ani o situaci před mnichovskou smlouvou. Témata ale otevírá kniha Jana Lakosil a Tomáše Svobody Sudety ve stínu Mnichova, pročetl ji Lukáš Hurník.

Když bývalý nejmocnější muž světa napíše paměti, je to vždy událost. Teď vydal Barack Obama, americký prezident v letech 2009 až 2017, první díl svých pamětí pod názvem Země zaslíbená v českém překladu. Žádnou bombu ze zákulisí sice Obama knize neodhalil, ale časy, kdy stál v čele Spojených států, popisuje zajímavě a hlavně velmi čtivě a možná překvapivě mu nechybí taky docela velká míra pokory a sebereflexe. Knihou listuje Ondřej Houska.

Možná jste také fanoušky seriálu Teorie velkého třesku. Pamatujete si scénu, kdy se Leonard Hofstadter rozešel s Leslie Winkleovou, protože nesouhlasila s teorií strun? A rozumíte tomu, o čem spor těchto kolegů z fakulty byl? Objasní to kniha amerického fyzika Michio Kaku Božská rovnice. Hledání teorie všeho. Přečetla ji Veronika Kindlová.

Alexandra Alvarová ve svém románu popisuje metody hybridní války. Krmit démony se odehrává v letech 1996 až 2018, a to nejčastěji ve Spojených státech, Velké Británii a Rusku a také v Česku a v okupované východní Ukrajině či v Kanadě. Thriller napsala Alvarová z frustrace nad množstvím nasbíraného materiálu, když jí kanadská novinářka řekla, že literaturu faktu nikdo nečte. A ať to prý napíše jako Frederick Forsyth, autor románů ze špionážního prostředí.

Můžeme dobře promýšlet ekonomiku 21. století, plnou nových fenoménů a tváří tvář klimatické změně, a používat přitom koncepty, modely a grafy, které vznikly ve 20. století nebo i dříve? Ekonomka Kate Raworthová se domnívá, že ne. Navrhla proto nový model zvaný kobliha a také sedm způsobů, jak by měli ekonomové dnes uvažovat. Knihu s názvem Ekonomie koblihy. Sedm způsobů ekonomického myšlení pro 21. století přečetla Daniela Vrbová.

Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. Paralelní životopisy tří nejvýraznějších polistopadových politiků čte Libor Dvořák.

Vzpomínky českého novináře a spisovatele Karla Horkého patří mezi ty knihy druhé poloviny 20. století, jejichž osud byl více než trnitý. První díl jeho pamětí nazvaných Zápisky věčného žáka I. Dýmka míru vydal koncem roku 2020 Památník národního písemnictví v Praze. Pro Ex libris je pročetl Eduard Burget. Karel Horký byl novinářem ve své době velmi populárním a čteným a v určité fázi se pokoušel i o dramatickou tvorbu, přesto se nestal členem žádné větší skupiny kolegů.

Současnou mocenskou politiku Ruska vůči západnímu světu analyzuje do hloubky nová kniha analýz historiků a politologů, kterou vydala univerzita v Cambridge. Nese název Before and After the Fall: World Politics and the End of the Cold War a pro Ex libris ji přečetl Ondřej Houska.

Konec Římské říše nezpůsobily pouze byrokracie, vnitřní spory a příliš dlouhé hranice, ale mohou za něj také epidemie infekčních nemocí a klimatické změny, domnívá se Kyle Harper ve své knize Pád Říma. Podíl klimatických změn a epidemií na zániku římské říše.

Byla to komuna Čechoslováků, kteří v sovětské Kyrgyzii chtěli vybudovat nový, lepší svět. Průmyslové dělnické družstvo Interhelpo vzniklo ve 20. letech minulého století a osm let tam strávil i malý Alexander Dubček s rodiči. Příběh nesnadného života i perzekucí, které přišly z Moskvy, připomíná kniha rozhlasového zpravodaje Jaromíra Marka. Přečetl ji Pavel Hlavatý.

Lukáš Hurník nás provede nelehkými a genderově nevyváženými pravidly společenského setkávání u stolu. Platí totiž, že žena je podle těchto zásad významnější osobou, o kterou je ze strany muže třeba pečovat.

Svět, ve kterém žijeme, se nejspíše dost podstatně změní. Globalizace tak, jak dnes funguje, sice velmi často vytváří velké bohatství, z kterého profitují miliardy lidí, ale zároveň způsobuje to, že i zdánlivě malá krize, třeba i v relativně obskurní části světa může způsobit velké problémy prakticky všude. Píše o tom italský ekonomický komentátor Federico Fubini v knize Na sopce. Jak v této křehké globalizaci opět získat kontrolu nad budoucností. Listoval jí Ondřej Houska.

V nové knize se Dana Huňátová vrací ke svým deníkovým zápiskům a vzpomíná na diplomatické mise ve čtyřech státech na čtyřech kontinentech. „Oslovení matka diplomatka použil můj syn Marek před mnoha lety při jednom koncertě své kapely Tata Bojs, když mě uvítal mezi diváky, příležitostně tak o mně mluví v rozhovorech nebo ve svých sloupcích. Ihned se mi to zalíbilo,“ přibližuje Huňátová.

„Za svého života jsem byl svědkem hrozného úplatku stavu zeměkoule. Za toho vašeho byste mohli a měli naopak zažít její úžasnou obnovu,“ věří David Attenborough. Zeměkoule má problém a pomoct s ním můžeme i my. My lidé tím, že budeme ohleduplní a chytří, a příroda tím, že bude. To přitom vůbec není dané, protože divoké přírody na světě každým rokem ubývá na zemi i ve vodě, a to kvůli lidem. To je hlavní myšlenka knihy Život na naší planetě. Mé svědectví a vize pro budoucnost.

Nová kniha novináře a historika Victora Sebestyena Lenin. Osobnost, ideologie, teror je vzorem politického životopisu pro široké publikum. Historická přesnost se v textu vyváženě pojí s beletristickou živostí a napínavostí, aniž by se autor musel uchylovat psychologickým spekulacím či pompézním generalizacím. Knihu vám představí Ex libris Libora Dvořáka.

Přečetl a ukázky vybral Milan Slezák.

Žádná hra nedává lidem tolik radosti jako fotbal, jasně nejpopulárnější sport na planetě. A žádný fotbalový klub v minulých letech nerozdávalo tolik radosti jako FC Barcelona. Tým s Lionelem Messim fotbalu několik let dominoval a svou hrou často okouzlil i ty diváky, kteří mu jinak nefandili. Jenže to vše je nyní pryč. Vzestup a pád Barcelony mapuje novinář Simon Kuper v knize Barça: The inside story of the world’s greatest football club.

Přečetl ji a okomentoval Libor Dvořák.

Svět nebyl nikdy tak blízko prakticky naprostému zničení jako na podzim roku 1962 v době takzvané kubánské raketové krize. Ukrajinský historik Serhii Plokhy působící na americké Harvardově univerzitě o známých událostech shromáždil nové dokumenty a napsal nesmírně čtivou, doslova strhující knihu s názvem Nuclear Folly: A History of the Cuban Missile Crisis. Přečetl ji Ondřej Houska.

„Státní převraty jsou běžnou věcí tak jako tak. A pokud se díky mé knize více lidí naučí, jak je provádět, je to prostě jen krok vstříc demokratizaci státního převratu, což by všichni liberálové měli uvítat,“ tvrdí Edwarda N. Luttwak. Jeho kniha Státní převrat se dá číst jako kuchařka: „Každému laikovi vybavenému dostatečným nadšením a patřičnými ingrediencemi má umožnit, aby si udělal vlastní převrat. Jediná nutná věc je znalost pravidel.“ Knihu představí Michaela Krčmová.

Co by dnes řekl Umberto Eco k otázce uprchlíků a migrace, to rekonstruuje kniha Migrace a nesnášenlivost. Je složená z jeho esejí a projevů z let 2011 a 2012 i z přelomu tisíciletí. Po smrti slavného autora (v roce 2016) ji sestavil jeho syn Stefano. Vydání zdůvodnil tím, že Umberto Eco předložil k tématům migrace a nesnášenlivosti takové úvahy, které nás nutí používat hlavu a nejednat pudově. Kniha vyšla česky v roce 2021, listuje jí Daniela Vrbová.

Vzpomínky pražských židovských pamětníků přečetl a ukázky vybral Milan Slezák.

Sestavila je spisovatelova dcera Eva Lustigová a jejich výběr pro vysílání stanice Plus připravila Veronika Kindlová.

Napínavý osud slavné vědkyně polského původu přečetla Daniela Vrbová.

Portrét ze vzpomínek světoznámého vědce a zakladatele Nadace Charty 77 sestavil Eduard Burget.

Portrét ze vzpomínek světoznámého vědce a zakladatele Nadace Charty 77 sestavil Eduard Burget.

Jde o vzpomínky Bohuše Beneše, synovce  ministra zahraničních věcí a prezidenta Československé republiky Edvarda Beneše. Přečetl a připravil Ondřej Houska.

Jde o literární fenomén, který pomalu mizí ze současné elektronické reality. Co psali August Rodin nebo Michelangelo či Monet? Výbor dopisů sestavil Michael Bird a přečetl je Lukáš Hurník.

Na problémy dluhové i covidové v současné Itálii se podívala spisovatelka Silvia Merlerová v knize Černá ovce. Přečetl a připravil Ondřej Houska.

Jakou roli sehrál “otec vlasti” Karel IV. během pogromu na Židy v Norimberku roku 1349? Jaký důvod měly tyto útoky, které se v průběhu následujících století opakovaly? Analýzu neklidného 14. století přečetl Milan Slezák.

Až do listopadové revoluce 1989 do uměleckého života i pořádání přehlídek významným způsobem zasahovala cenzura a mocenské zájmy KSČ. Připravila Milena Štráfeldová.

Stručné dějiny ruských hackerů – tak zní titulek knihy ruského novináře Daniila Turovského. V magazínu Ex Libris vám ji představí Libor Dvořák.

Jak sám píše, jde o pohled očitého svědka vlivného média na turbulentní události posledních let – počínaje ekonomickou krizí a konče pandemií koronaviru. Přečetl Ondřej Houska.

Pro Ex libris přečetla Veronika Kindlová.

Turbulentní politický vývoj Velké Británie posledních let zachytil německý novinář Jan Ross. Ukázky připravil Ondřej Houska.
Ondřej Houska

novinář Jan Ross v knize Boris Johnson – Portrét potížisty. Ukázky uslyšíte v
premiéře pořadu Ex libris, kterou připravil Ondřej Houska.

Premiéra magazínu ex libris představí monografii Jana Kaplického z pera Ivana Margoliuse. Přečetl a ukázky vybral Lukáš Hurník.
Lukáš Hurník

Zbavila se skutečně východní Evropa ruského vlivu? Nakolik se tato otázka týká i nás? Publikaci, která se věnuje postsovětskému prostoru, přečetl Libor Dvořák.
Libor Dvořák

Kritický pohled na Česko z pera polského novináře Michala Zablockého. Kniha Zemský ráj jen na pohled má podtitul Krutá pravda o Češích očima našich polských sousedů. Přečetl ji Pavel Hlavatý.
Pavel Hlavatý

Vzpomínky na matku, spisovatelku Lenku Reinerovou, která patřila ke generaci německy píšících autorů meziválečné Prahy. Připravila Milena Štráfeldová.

Nelítostná analýza nejvážnějších společenských problémů, které se v plné míře projeví v následujících letech. Přečetl a ukázky vybral Ondřej Houska.

Kniha pojednává o fenoménu takzvané jinakosti a lidských kuriozit, který byl v českých zemích i jinde v Evropě populární po celé 19. století. Připravil Eduard Burget.

Ke dni památky obětí holokaustu zalistujeme v knize Daniela Low-Beera: Archy života. Je příběhem židovské rodiny, která se pod vlivem historických událostí rozprchla do celého světa. Jednou z památek, která na ni zůstala, je vila Tugendhat, zapsaná na seznamu UNESCO. Připravila Veronika Kindlová.

Do úřadu nastupuje nový americký prezident Joe Biden. Jeho životopis přečetl Ondřej Houska

Kniha Pandemie autorů Michala Kubala a Vojtěcha Gibiše shrnuje nejdůležitější události první vlny epidemie koronaviru. „Je to trochu děsivý příběh, který ještě neskončil, tedy alespoň v knize. Závěr je velmi velmi otevřený a jaksi ne literárně rozmlžený. Naopak začátek, který jako úvod napsal Petr Koubský, je velmi konkrétní – a kvalitní,“ hodnotí Lukáš Hurník.

První letošní vydání pořadu ex libris uvede Klasickou filozofii v kostce od amerického autora Michaela Moora. Knihu přečetl a ukázky vybral Milan Slezák.

Historik Paul Jankowski se ve své knize Dlouhá zima 1933 vrací k příčinám druhé světové války. Novinku z anglického originálu nabízí pořad ex libris.

Magazín ex libris připomene monumentální dvoudílnou publikaci, která mapuje více než tisíc let historie Svatovítského chrámu. Pořad připravila Milena Štráfeldová.

V pořadu Ex libris čteme z knihy Čau uprchlíci autora Tuvii Tenenboma, který se ohlíží za uprchlickou krizí v letech 2015 a 2016. Nový evropský pakt o migraci a azylu začínají projednávat představitelé členských státu Evropské unie. Knihu přečetla Daniela Vrbová.

Magazín Ex libris nabízí vhled do zahraniční politiky Číny. Knihu Stoletý maraton napsal akademik a bezpečnostní expert Michael Pillsbury. Pořad připravil Milan Slezák.

Magazín Ex libris se s rozáshlou publikací Chrám umění – Rudolfinu vydal po stopách vzniku této koncertní síně. Připravil Lukáš Hurník.

Kniha Impérium jídla mapuje vzestupy a pády minulých civilizací a jejich potravinovou soběstačnost. Přečetl Milan Slezák, slovem provází Michaela Krčmová.

Premiéra literárního pořadu Ex libris nabídne čtení z knihy významného francouzského historika. Připravila a ukázky vybrala Milena Štráfeldová.

Výročí vzniku samostatného Československa. A to pohledem těch druhých, konkrétně americké historičky Mary Heimann. Ukázky z knihy vybrala Milena Štráfeldová.

Sociolog František Koukolík je autorem knih o sociálních deprivantech. Jeho nejnovější knihu opřenou o čtvrt století výzkumu nabízí dnešní magazín Ex libris. Přečetl a ukázky vybral Pavel Hlavatý.