Poslechněte si veršovaný přehled všech prezidentů naší republiky.

Rád bych se holedbal věkem mladickým, jurodivým. Ale čas nezastavíš. Které děcko ví, co je to kalup…

Literární útvary zvané fejetony jsem měl v oblibě už ve školních letech. Můj přítel Pavel nazval mé fejetony Dopisy psané životem.

Stále si mi v hlavě motají doteky nedávných setkání. V hlavě se mísí řeči a příběhy, které jsem musel, ač nechtě, vyslechnout.

Přiznám se vám, že se snažím být tolerantní a neupadat do stařecké zapšklosti. Nedaří se mi to.

S hezkým pocitem vycházím na ulici a říkám si – dneska je krásný vánoční den. Zdravím sousedy i neznámé, usmívám se…

S příchodem vánočních svátků se modlím za svět bez válek, bez pandemií, bez lidské řevnivosti a chamtivosti.

Pokaždé v předvánoční čas mám přemýšlivou náladu, jako bych bilancoval. Život je příliš složitý na to, aby jej někdo za svůj život pochopil.

“Seber síly a neumdlévej” – říkával můj starý přítel. Stále více si tu větu připomínám.

Slyším-li o věčném přátelství, mám smíšené pocity. Nevím, zda mám pravdu, ale domnívám se, že přátelství odchází s přibývajícím věkem.

Radost je medicína, která léčí chmury. V této době hledám vlídnost a laskavý humor…

Každý den, celý život slyšíme obyčejná slova. Která mají význam a která jsou bezvýznamná? Ať jsou jakákoli, pokaždé se v nich sváří obsah a forma.

Je velkým darem mít v nouzi někohom, kdo nám pomůže slovem i činem. My, kteří jsme zasaženi vysokým věkem, se mylně domníváme, že starosti patří pouze nám…

Stálé nalézám na své cestě životem hezké okamžiky, o které se dělím s ostatními. Ale také vím, že se nemohu vyhnout záporným setkáním.

Ač se snažím nevšímat si chování a činů jiných, pohoršuje mě, když jsem svědkem, jak většina lidí odchází a vchází do veřejných místností bez pozdravu.

Nadávání na svět se mnohdy snoubí s otázkou proč on a ne já. Kdy je to pouhá otázka, lze na ni slušně odpovědět: Více se snažil, více pracoval, měl dar talentu…

Pochybám se nikdo nevyhneme. Občas se přihlásí, jako by nás chtěly varovat před přílišným optimismem.

Blondýnka moje Mici, fitko je její hoby. Štíra má na prdelce, piercing ji pupík zdobí….

Když budeš zlobit, přijde na tebe strašidlo, říkávala babička. Přestával jsem zlobit, aby to strašidlo opravdu na mě nepřišlo. Neměl jsem tušení, jak vypadá…

V pohodový čas prázdnin a dovolených se možná nesluší motat se v myšlenkách v minulosti. Ale přiznejme si, že večery po úmorném dni, jsou často melancholicky laděny do vzpomínek.

Nedokážu se oprostit od světových událostí. Sedím u stolu, obědvám a myslím na ty, kteří nemají co do úst…

Hledáme naději, svěřujeme se těm, od kterých čekáme vlídné slovo. Věříme, že jsme našli přátele, kteří stejně jako my, vnímají naši radost i osamělost.

Pravda je iluze, která má tolik podob, že neznáme tu pravou. Je to nepochopitelné, ale lidé, kteří věří lžím, pravdu nehledají.

V lavicích slovutných lidových zvolenců lidu je sice nepohodlno, ale stačí hebký bulíček a sedinka si hoví v klidu. V zájmu lidu je nutno něco vytrpěti…

Dnes jsem dal myšlenky na pandemii a na politické šarvátky do osobního trezoru. Nechci se zařadit mezi sortu “co Čech – to politik”. Chci se držet svého kopyta a nefušovat do věcí, kterým nerozumím.

Společnost se dělí v každé době na nejrůznější skupiny. Někteří z nás lidí mají větší talent na hudbu, na politiku, na sport, na vědu…

Nemám rád cizí slova, která zaplavují jako povodeň břehy českého rybníka.

Myslím, že není člověka, který by si ve zralém věku neřekl – kolikrát budu ještě barvit vejce na Velikonoce, kolikárt ještě přivítám pošťačku… 

Možná, že ve středověku byli lidé stejní jako my. S tím rozdílem, že neznali letadla, auta, televizi, internet, mobil…

Je mi teprve 83 let a právě prožívám návrat do dětství…

Soužití nás starých lidí není jednoduché. Zvláště v této době, kdy na nás útočí nespočet nebezpečí. Obáváme se virů, nemocí, drahoty, tornád, povodní, požárů a válek.

Jedinou možností, aby se člověk nepoddal lhostejnosti a beznaději je, věřit, že to, co lidstvo čeká bude milosrdné.

Pánové Werich a Voskovec zpívali: “Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka…” Dnes by dostala tato moudrá píseň jiný tvar. 

Co je svět světem, jsou slavní a významní lidé obdivováni. Kdo vytvoří něco navíc pro společnost, si chvály i odměny zaslouží.

Moudrý klasik řekl mnoha léty: “Nic není smutnějšího, než stále veselý člověk.”

Zlého slova se nezbavíš roky, zlý čin si pamatuješ celý život. Kdyby nebyla gravitace, nebyly by přízemní myšlenky. Poslechněte si i další aforismy od Josefa Fouska.

Ztracené klíče se dají najít. I cestu v temnotě někdy najdeme a někdy i přítele na celý život. Nejsem si ale jist, zda lze nalézt moudrost.

Domníval jsem se, že s příchodem stáří budu život brát s nadhledem. Mýlil jsem se, ale nelituji. Stále vnímám každý okamžik svého trvání. Miluji život se vším všudy.

Dědečku, v ulicích je tolik aut, že když půjdeme na procházku, budeme šlapat po střecháh aut. Za hodinu jsem pochopil, že vnuk měl pravdu. Stál jsem v nekonečné řadě aut, za mnou i přede mnou nekonečný zástup plechových krabic.

Stačí jeden kecal a zblbne tisíc hlupáků…

Noha na plynu je pro mnohé řidiče ventilem, který uvolňuje nastřádaný vztek na užvaněné ženy, neposlušné děti, nadřízené, zubaře, politiky… 

Novinka se rozletěla naší Čechií, že ti, kteří nesportují, dlouho nežijí.

Novinka se rozletěla naší Čechií, že ti, kteří nesportují, dlouho nežijí.

Zveme vás na divadelní představení, které se odehrálo před hypermarketem.

V koloně na dálnici přicházejí neveselé myšlenky. Všichni řidiči vedle mne, za mnou, přede mnou, jsou na tom stejně. Slunce pálí do střech aut. Zácpa jakéhokoli druhu je nepříjemná.

V koloně na dálnici přicházejí neveselé myšlenky. Všichni řidiči vedle mne, za mnou, přede mnou, jsou na tom stejně. Slunce pálí do střech aut. Zácpa jakéhokoli druhu je nepříjemná.

Všeobjímající láska k lidem se často nevyplácí. Někdy bývá podezřelá.

Vraťte se na chviličku k letošnímu sčítání lidu.

Autor pořadu tentokrát vzpomíná na staré trampské časy…

Autor pořadu tentokrát vzpomíná na staré trampské časy…

Josef Fousek tentokrát zavzpomíná na to, jak v roce 1994 navštívil se svou ženou Washington. Jedna místní policistka mu pomohla v nesnázích a navíc řekla moudro, které si do dneška pamatuje.

Chceš-li ovládnout svět, musíš se zalíbit hlupákům. Těch je víc. Tato myšlenka pekelníka, jak říká Josef Fousek, zazní na samém konci dnešního dílu. Poslechněte si… 

Dnešní díl originálního seriálu vás zavede do zdravotnického prostředí. Sestřičky, lékaři, jehly, vozíky s pacienty a houkající sanitky. “Televizní tvorba jakoby říkala – dívej se co tě čeká,” sděluje na úvod Josef Fousek.

“Covidu se nebojím, žádnej nikdy nebyl. Na koronu může věřit jenom starej debil.” I tento verš zazní v novém dílu oblíbeného pořadu. Jedná se o fiktivní andělskou příhodu.

Myslím na rok 1945. Byl jsem stár šest let. Směje se na mě malý německý kluk. Podávám mu malou figurku čertíka, kterou upustil z kočárku. Maminka mi děkuje a kluk mi nemotorně mává…

Jak rád bych slyšel větu: Zítra půjdeme na kávu, v zahrádce u kavárny večer po šesté. Jak rád bych slyšel v telefonu slova: Za týden přijedeme, dlouho jsme se neviděli. Má přání se ztrácí v nedohlednu.

Nikdy jsem nedokázal vyhnout se politickému dění. Ono to asi nejde. I když nohou nevstoupíš do stranických vod. Občas jsem podlehl euforii, že láska a pravda zvítězí. Vzápětí jsem pochopil, že nevím, kdy a kde…

Josef Fousek tentokrát vzpomíná na svou babičku Kristýnku z Nemanic u Českých Budějovic. Měla velký vliv na jeho zvídavou duši a mnohé moudrosti si pamatuje dodnes.

Člověka lze zranit snadno nevlídným slovem. Jsme každý jiný, ale srcde máme stejná. Radost léčí, hrubost zraňuje. Nejen tyto myšlenky vyjadřuje ve svém novém rozhlasovém příspěvku Josef Fousek.

“Chtějí vědět rodná čísla, adresy, zda máš mobil nebo postel s nebesy.” I tento verš uslyšíte v nejnovější satirické básni Josefa Fouska.

“Jak je tunel dlouhý? Jak dlouhou cestu ještě ujdeme, než se objeví světélko na jeho konci,” ptá se dnes Josef Fousek.

Nemusíme se sobě líbit, ale neměli bychom si ubližovat…

Zábavný ale i poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný ale i poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný ale i poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.

Zábavný a zároveň poučný pohled na dění kolem nás očima Josefa Fouska.