Glosa Plus

Známé osobnosti glosují současné dění.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Glosa Plus: Ivan Binar: Holátko

Zjara se vrátili z kdovíjakých toulek a znovuobjevili svoje staré, opuštěné hnízdo na hrušni, která hrušky neplodí, jenom vykvete a dost. Je to okrasná městská hrušeň, hrušky jsou tu nežádoucí, padaly by chodcům na hlavy a na zaparkovaná auta. Hnízdo je rozdrbanější než loni, když z něj vyvedli dvě zdatná mláďata.

Glosa Plus: Iva Pekárková: Je to daleko?

„Je Austrálie daleko od Evropy, anebo je Evropa daleko od Austrálie?“ Tahle otázka mě napadla krátce nato, co jsem, poněkud zničená, vylezla v Sydney z letadla po skoro třicetihodinovém cestování.

Glosa Plus: Ondřej Neff: V nouzi poznáš…

Paní Honsová se minulý týden pořádně sekla. Strašila, že přijdou bouřky a spadne až 50 milimetrů a ony přišly bouřky a u nás ve Zvoli spadlo 125 milimetrů. Hned dodám, protože vím, jak lidé chápou fór, když není na první pohled zřejmé, že je to fór, paní Honsová právem strašila, takže se nesekla, jenomže výsledek byl ještě drsnější, než předvídala.

Glosa Plus: Eva Turnová: Mystérium zrození

Vyrazila jsem do Divadla Kampa na představení „Mystérium zrození“ zinscenované podle románu chilsko-francouzského spisovatele, mystika a filozofa Alejandra Jodorowského „Kdeže ptáček nejlíp pěje“. Kniha, která rozvíjí příběhy několika generací autorových židovských předků, mě při čtení úplně uhranula.

Glosa Plus: Kristina Žantovská: Jednadevadesátka

Byla to jízda! V obou směrech toho významu, jakože se fakt jelo, s námahou, ale jelo, a pak že to mělo grády, tedy pořádnou nálož. Nebylo třeba žádné exotiky, stačila noční tramvaj čísla jednadevadesát, která sbírá každého, kdo nechtěl nebo chtěl prošvihnout metro.

Glosa Plus: Ivan Hoffman: Land art

Mám rád tu chvíli, když z pozemku odjede bagr, který shrnul na hromadu ornici. A když už tatrovky navezly z lomu kameny na zídky, štípanou kamennou dlažbu a ze štěrkovny makadam a potěrák. To je ta chvíle, kdy už nepotřebuji nikoho, kdy už si všechno udělám sám.

Glosa Plus: Iva Pekárková: Kuře od popelnic a bezzubý strejda

Oba stáli u lavičky v takovém útulném prostoru pod schody do radnice. Jeden člověk a jeden pták. Zalití slunečními paprsky, které sem pronikaly prořídlými listy v koruně platanu. Platany nejsou v Sydney původní, ale v posledních desetiletích je tu vysazují všude. Dobře snášejí drsné podmínky velkoměsta, v létě poskytují stín, v zimě shazují listy a dovolí slunci, aby Sydneyčany ohřálo.

Glosa Plus: Ondřej Neff: O jednom žvástu

Nedávno jsme vzpomínali 80. výročí – řeknu to bez obalu – vykonání ortelu nad bestií zvanou Reinhard Heydrich, a pak všeho, co následovalo. Bylo toho možná až příliš a třeba si i teď říkáte, co s tím otravuju, máme jiné starosti. Chci se ale pozastavit nad drobností, která mi vplula pod oči snad v poště, snad na sociálních sítích.

Glosa Plus: Eva Turnová: Na poště

Mít očekávání je velmi ošemetná věc. Vždycky, když očekávám, že něco dopadne tak, jak bych chtěla, stane se většinou pravý opak, protože mi na tom záleží. Pokud mi ale nevadí, že se moje představa nenaplní, stane se přesně to, co jsem si přála. Taková škola hrou.

Glosa Plus: Alena Scheinostová: Punčocháče na cestách

Nejspíš tu s úvahou o solidaritě přicházím trochu pozdě. Válka se konzervuje, uprchlíků ubývá a spolu s tím se i všeobecný zápal „udělat aspoň něco“ přelévá do roviny „vždyť už jsem něco udělal“. Na pozicích zůstávají jen ti nejvytrvalejší. A díky jim! Existují již studie o téhle dynamice spontánní solidarity – jak se prý tomu říká –, kterou lidský druh reaguje na nenadálé krize.

Glosa Plus: Ivan Hoffman: Kdo nic nedělá

Kritici vlády, včetně politické opozice, předhazují panu premiérovi, že se chová podle hesla „kdo nic nedělá, nic nezkazí“. Že se jedná o kritiku gentlemanskou, je zjevné. Kritici vlastně pracují s verzí, že nečinnost vlády ohledně řešení palčivých problémů, jež trápí občany, neplyne z toho, že by snad vláda byla nekompetentní, neschopná, anebo arogantní, že by žila v luxusní bublině a nechápala, která bije.

Glosa Plus: Iva Pekárková: O nebezpečném spisování

Za jednoho z hrdinů svého prvního románu Péra a perutě (který shodou náhod vyšel v 68-Publishers v Torontu zrovna v listopadu 1989) jsem si vybrala filosofujícího instalatéra Patrika. Inspiraci pro něj jsem našla v dávném kamarádovi, který se samozřejmě jmenoval jinak, měl trochu jinou povahu a na rozdíl od Patrika ho nepostihla těžká nemoc. I tak se v knize poznal, jak jinak.

Glosa Plus: Ondřej Neff: Zákon proti smradu

Jak tak poslouchám cvrkot, schyluje se k návrhu zákona namířeného proti dezinformacím. Nic divného na tom není. Zapadá to do konceptu, že dobrý milý příjemný svět nastane, až zakážeme všechno, co je v něm špatné. Jak jinak to špatné potlačit, než zákonem? Musí se na každou špatnost vymyslet a schválit zákon a tohle se vskutku děje. Naposledy v souvislosti s dezinformacemi.

Glosa Plus: Eva Turnová: Co vidí šaman

Kde jsou ty časy, kdy naše emoční šuplíky přetékaly serotoninem, kdy jsme se vrhali bezhlavě do bláznivých vztahů, občas se přiotrávili neznámým destilátem, celé noci nespali a ještě jsme vypadali fatálně. Hormon štěstí se ale, bohužel, časem vyplýtvá, a když pak nastane náročná situace, člověka se zmocní panika.

Glosa Plus: Iva Špačková: Život bez elektřiny

Pražany postihl nedávno masivní výpadek proudu. Hodinu byla bez elektřiny téměř čtvrtina odběratelů, tramvaje stály na kolejích asi dvě hodiny a na chvíli se zastavilo i metro. Byla to velmi krátká, ale nepříjemná připomínka toho, že nelze spoléhat na nic, co pokládáme za samozřejmé. Jak těžké je žít delší čas bez elektřiny, jsem si vyzkoušela před časem v naší vesnici, kde nám elektřina vypadla více než na den.

Glosa Plus: Iva Pekárková: Mnoho povyku

Tak nám přemalovali pražský orloj! A je z toho veliké pozdvižení. Snad každý, ke komu se doneslo, že postavy na orloji po svém „zrestaurování“ neodpovídají těm, které tam byly předtím, se nejdřív ze všeho naštval. I já.

Glosa Plus: Ondřej Neff: Snídaně u královny

Britská královna oslavila platinové jubileum svého panování, je na trůně už 70 let. V sobotu večer připravila překvapení a asi potěšila většinu z nás, kteří ji i zpovzdálí sledujeme se sympatií. Buckinghamský palác zveřejnil dvouminutové video. Je na něm zachycena návštěva Medvídka Paddingtona u královny.

Glosa Plus: Eva Turnová: Piti piti pa

Je zvláštní počasí. Jakoby se potvrzovaly konspirační teorie o tom, že Američané na Aljašce a Rusové v Sachalinu pomocí svých tajných zařízení ovlivňují klima a díky jejich meteorologické přetahovačce nevíme, jestli si ráno máme vzít nátělník nebo kabát. K tomu se občas přidá nějaká erupce, zatmění, nebo superúplněk. Lidé jsou zmatení, roztržití, reagují neadekvátně, a komunikace na všech úrovních tím pádem dost vázne.

Glosa Plus: Martina Vacková: Zkáza ukrajinských měst i luxusních jachet v Cannes

Viděla jsem zkázu ukrajinských měst. Viděla jsem rozpad luxusních jachet. Viděla jsem migranty bez možnosti dostat pořádné vízum. Viděla jsem aktivisty poslat chytrého oslíka na jatka. Jak jsem mohla zvládnout tolik neštěstí najednou? Mohla, protože každé trvalo jen zhruba dvě hodiny. Odehrávalo se totiž na filmovém plátně na festivalu v Cannes.

Glosa Plus: Ivan Hoffman: Rekordní pád

Někdy se stane, že diskuse pod článkem je zajímavější, než samotný článek. A když jde o peníze v naší peněžence, v příspěvcích čtenářů se to hemží zasvěcenými osobními postřehy ze života, které polemizují se statistikou. Ta nyní nabízí prognózu rekordního pádu životní úrovně.

Glosa Plus: Iva Pekárková: Když vám na střeše zahnízdí racci

Bridport je jedno z těch anglických přímořských městeček, ve kterém zaparkovat auto na dvě hodiny znamená seškrabovat z něj racčí trus. S velkou pravděpodobností trus racků stříbřitých, kteří s prominutím kálí, kudy lítají, a výkal to bývá ministerský.

Glosa Plus: Ondřej Neff: Vinnetou a hrábě

Všechno dobře dopadlo, nikdo nebyl zraněný, odnesly to plechy, takže vlastně není o čem mluvit, natož aby se to rozmazávalo v rádiu. Jde samozřejmě o autonehodu. Věc má háček. Spočívá v tom, že ten řidič bouraného auta je Jaromír Jágr. V Plzeňské ulici v Praze se špatně podíval a připletl se pod tramvaj, která ho, jak se říká, opískovala.

Glosa Plus: Eva Turnová: Čtení na Pohodě

Před několika lety mi začalo připadat, že lidé příliš propadli shonu a že i kamarádská setkání začínají mít spíš účelový charakter. Ty tam byly celonoční dýchánky, kde se probírala různá témata, a člověk na ledacos přišel. Místo toho se rozjely takzvané „small talks“, po nichž ve mně vždycky narůstala pachuť nedořečeného.

Glosa Plus: Ondřej Vaculík: Továrna na smrt

Asi jako dvanáctiletý sáhl jsem v knihovně mých rodičů po knize, na jejímž hřbetě jsem četl Továrna na smrt. Já bloud se domníval, že půjde o něco podobně dobrodružného, jako je třeba Ocelové město od Julese Vernea. Od Továrny na smrt, dokumentu autorů Oty Krause a Ericha Kulky o životě, spíš neživotě, mučení a vraždění v osvětimském koncentráku jsem se nemohl odtrhnout a cítil, jako bych do té hrůzy sám vstoupil.

Glosa Plus: Iva Pekárková: I když vám do toho vlastně nic není

Vracela jsem se domů v doubledeckeru. Bylo něco po jedenácté večer, autobus byl poloprázdný a tichý, jen na sedačce kus přede mnou seděla holka tak mezi šestnácti a osmnácti a usedavě plakala. Pak stiskla zvonek, že si přeje vystoupit, vstala, zavrávorala a praštila sebou. Ztratila vědomí.

Glosa Plus: Ondřej Neff: Drsná groteska

Sedám k mikrofonu rozpačitěji než jindy. Uvědomuji si, kolik lidí pohněvám a kolik z těch pohněvaných lidí si řeknou, že jsem úplný pitomec. A budou to lidé kvalitní, profesionálové ve svém řemesle. Ale dost okolkování, musím do studené vody.

Glosa Plus: Eva Turnová: Odfajfkováno

Někteří lidé mají potřebu vše, co zažijí, zdokumentovat. Nestačí jim vyjít na nejvyšší horu v okolí, musí zjistit, jak vysoká je přesně na metr, za kolik jsme na ni vyšli my a kolik je průměr. Můj přítel měl ještě vždycky na čelovce připnutou vysokorychlostní kameru, celý výstup točil, večer o něm napsal reportáž, ze které vyrobil koláž, tu také natočil a prolnul do filmu z čelovky.

Glosa Plus: Kristina Žantovská: Úzkost konzumentova

Strašení je novodobý nástroj ovládání. Nebo chcete-li manipulace. Mediální sýčci sedí na větvích kolem cest a monitorují pohyb kočárů i povozů tažených koňmi… obrazně, kdo na co má. Evropu obchází strašidlo drahoty. Sýčkové předpovídají. Varují. Straší. Když vyvoláte úzkost v konzumentovi, že něco nebude mít, protože to bude drahé, padne to vždycky na úrodnou půdu.

Glosa Plus: Ondřej Neff: Na kole do práce

V poslední době se hodně mluví o tom, že by bylo dobře, aby co nejvíc lidí jezdilo do práce na kole. Mluvilo se o tom i před válkou na Ukrajině. Válka ty debaty jaksi podpořila. Ta myšlenka je mi velmi sympatická a využívám příležitosti, abych se podělil o své poznatky z praxe. Když jsem pár let pracoval v novinách jako grafik a šichta mi končila po půlnoci, často mi ujela poslední tramvaj.

Glosa Plus: Eva Turnová: Nár. Um

Když chtěl jeden anglicky nemluvící kytarista naznačit v New Yorku prostitutce, že česká hudba moc nevynáší, použil spojení: „Já rakenrólovyj chudóžnik.“ Tenkrát mě poprvé napadlo, že opravdoví umělci by měli mít všechno za půlku.

Glosa Plus: Ivan Hoffman: Rusák

Pamatuji z dětství a mládí, že čaje byly tři: gruzínský, indický a čínský. Byly zabalené ve stejných papírových krabičkách a měly podobnou či stejnou cenu. A protože se nemohu rozpomenout, zda měly různou chuť, řekl bych, že ani ne. Byly to čaje černé.

Glosa Plus: Klára Notaro: Kraj ve Francii, do kterého se zamilovala Toyen

Na jihozápadě Francie se nachází krásný kopcovitý kraj nesoucí jméno Le Quercy. Dubové lesy se tu zjara jasně zelenají a rozprostírají se široko daleko. Podél cest roste kapradí, divoké orchideje, u vesnic jsou sady s ořešáky, pasou se tu ovce, v údolích tečou řeky, podle kterých se od dob francouzské revoluce jmenují jednotlivé departementy.

Glosa Plus: Ondřej Neff: O tygrech a informaci

Doba má hodně žhavých témat a dezinformace je mezi nimi jako horký brambor. Učenci se dohadují, co to vlastně je a kdybychom se dobrali vysvětlení, tak co s tím? Dnes bych rád do debaty přispěl osobním pozorováním, historkou z doby nedávné.

Glosa Plus: Martina Vacková: Linecké koláčové postřehy (o šikaně a divném vánočním stromku)

Je to vždycky legrační, když se cizinec podivuje nad místními zvyky. V předvečer 1. máje se dánský kolega v úžasu díval na instalaci divného vysokého vánočního stromku na náměstí v rakouském Linci. Rakouská kolegyně mu vysvětlila, že je to májka, prvomájová tradice, a dodala stručný výklad o tom, jak se musí hlídat, aby ji vedlejší ves neukradla. Což by byla pro místní potupa.

Glosa Plus: Ivan Hoffman: Rosnička

Žalovat nebudu, ale nahlásit to musím: V našem jezírku se objevila rosnička. Naposledy nás tato sličná žabka navštívila před pětadvaceti lety. Bylo to 4. července, kdy na nás hleděla do kuchyně nalepená na skleněné výplni dveří. Den na to nám na Moravě začalo pršet a lilo bez přestání čtyři dny.

Glosa Plus: Iva Pekárková: Aby byl ten pravý

Vsadím se, že leckterého člověka občas napadá, jak by to bylo hezké, moct si vybrat penis podle svého gusta. Pohrabat se v nabídce, přeptat se na funkčnost různých modelů, vyzkoušet si jejich ovládání – no a pak si vyvolit ten, který nám nejvíc vyhovuje.

Glosa Plus: Eva Turnová: Tři v jednom

Říká se, že ženy hravě zvládnou vykonávat více činností najednou. V mém případě to bylo vždycky ještě o něco složitější, jelikož mí rodiče záhy zaznamenali mé nestandardní vnímání času. Když jsem měla k dispozici deset minut, má mysl naplánovala desetiminutové aktivity rovnou tři a všechny se musely směstnat do jedné desetiminutovky. Stejné to bylo s hodinou, se dnem a tak dále.

Glosa Plus: Alena Scheinostová: Záhady pracovního dne

O tajích pracovních kolektivů by bylo možno napsat celé knihy. Nemyslím teď přímo studie o jejich fungování, stmelování, dynamice nebo motivaci budovat cíle – o tom už knihy napsány byly a zcela nepochybně právě vznikají další. Více by mě zajímala třeba pojednání k tématům, která jsou podle mě až nepochopitelně opomíjena, a přitom se s nimi kolektivy potýkají na každodenní bázi.

Glosa Plus: Ivan Hoffman: Dovyprávění příběhu

Před časem se naše vesnice dostala do televize díky skandálu, kdy sousedé, co se nově nastěhovali, udali starousedlíka, který se pokoušel zamordovat jestřába, co mu vraždil slepice. Incident vyšetřila policie, postřeleného jestřába si odvezli ochranáři a sousedovi za násilí na chráněném dravci hrozil trest.

Glosa Plus: Iva Pekárková: Jak jsem našla na Šumavě mrtvolu

Už je to skoro čtvrt století. Procházela jsem se po Šumavě u Lipna a našla jsem se na stráni vysoko nad přehradou, na malé silničce s přísným zákazem vjezdu. Nade mnou i pode mnou příkrá stráň porostlá neprostupným lesem s hustým podrostem a popadanými stromy, nad hlavou světle modrá obloha. Nikde nikdo. Žádné lidské hlasy.

Glosa Plus: Ondřej Neff: Fiala nebyl v Kyjevě

Nedávno si Radiožurnál pozval do svého pořadu Dvacet minut Moniku Richter ze společnosti Semantic Visions. To je ta česká společnost, která analyzuje obsah několika tisíc webů světového internetu. Paní Richter tam precizně vyjádřila to, co sám jaksi tuším na základě zkušenosti. Jak je to s falešnými zprávami typu „Američané nebyli na Měsíci“? anebo čerstvě, „Fiala nebyl v Kyjevě“, proč taky, když je Volodymyr Zelenskyj zašitý ve Varšavě?

Glosa Plus: Eva Turnová: Těžký časy

Covid a válka na Ukrajině otřásly nejen našimi základními jistotami, ale i celým kulturním životem, hudbu nevyjímaje. Festivaly a soukromé hudební kluby nedostaly téměř žádné dotace a pravidelný návštěvník koncertů si dvakrát rozmyslí, jestli investovat do vstupného na oblíbenou kapelu nebo do nákupu předražených potravin.

Glosa Plus: Iva Špačková: Kdo vládne zahradě

Ať se ve světě děje cokoliv, příroda si žije vlastním tempem a s ní i květiny na zahradě. Všechny jsou nádherné, jen každá jinak. A každá asi jinak cítí to, proč a kdy kvete. První v roce se objevují sněženky. Ač jsou křehké, něžné a štíhlé, prorážejí srdnatě sníh, i když ještě mrzne. Snášejí to statečně a dokazují, jak jsou silné. Obdivuji je a pokouším se do nich vcítit.

Glosa Plus: Ivan Hoffman: Pravda o majce fialové

Když je něco „nej“, logicky to na sebe přivolá pozornost. Je tomu tak i s kovově lesklou majkou fialovou, která má být nejjedovatějším českým broukem. Za údajný věhlas děkuje údajně zejména bulváru, který tímto broukem děsí své senzacechtivé publikum.

Glosa Plus: Iva Pekárková: Aby tě pořádně vyšlehali

Moje starostlivá babička, která pro mě chtěla vždycky jen to nejlepší, pokaždé o Velikonocích bědovala, že mě tady ve městě nikdo pořádně nevyšlehá. Zhoubný vliv metropole demonstrovala na dceři naší sousedky, o pár let starší než já. Tu taky nikdo pořádně nevyšlehal – a vidíte to! Ještě jí nebylo ani čtrnáct a obličej se jí proměnil v jeden veliký zarudlý beďar.

Glosa Plus: Eva Turnová: Bolest kloubů

Letos v únoru mě chytly klouby. Nic na tom nezměnila informace, že to asi nebude z lezení po skalách, ale že klouby mohla zdevastovat nedávná borelióza. Představa, že miliardy spirálovitých bakterií válejí sudy po mém menisku, občas se zahryznou do čéšky a nakonec vytuhnou v chrupavce, mi nebyla vůbec příjemná.

Glosa Plus: Ivan Binar: Souboj o kačenu

Poslal mi Pavel Táborský z Deštné u Jindřichova Hradce elektronickou poštou čtyři vědecky podložená doporučení týkající se zdraví v pokročilejším věku. Jakmile vědci – nejlépe američtí – něco zjistí, pošlou to dál, přes Dírenský potok až ke mně. Touto cestou se dozvídám, že je třeba pít kávu, zamezí vzniku rakoviny jater; vejce zas dodají potřebné aminokyseliny, stimulují mozek a zlepšují zrak.

Glosa Plus: Ivan Hoffman: Krylovi k narozeninám

Karlu Krylovi by bylo hezkých 78 let, kdyby ho v padesáti nezradilo smutné srdce. Byli jsme kamarádi, a když mi v říjnu 1991oznámil, že budu křtít v Lucerně reedici jeho desky Maškary, zhostil jsem se toho úkolu rád. Karel byl už tehdy kritikem polistopadových poměrů a někdy s ním byla těžká řeč.

Glosa Plus: Iva Pekárková: Je válka

Možná se pamatujete na tu scénu z románu Jiřího Gruši Dotazník. Je krátká, ale působivá. Voják z cizinecké legie bez zjevného důvodu zastřelí vránu. A svůj čin vysvětlí slovy: „Je válka.“ Je to tak. Když je válka, jako by zničehonic bylo povoleno naprosto zbytečné násilí. Naprosto zbytečné zabíjení.

Glosa Plus: Ondřej Neff: Zlepšovací návrh

Kdysi dávno, v jednom z mých četných zaměstnání, jsem podal zlepšovací návrh. Mimochodem, to nebyl vynález minulého režimu, o zlepšovacích návrzích jsem se dočetl v pamětech Henryho Forda. Zaváděl je ve svých továrnách už ve 20. letech. Já tenkrát podal zlepšovací návrh, že by bylo dobré, kdyby byl na záchodech ve firmě toaletní papír. Dostal jsem za uši, že si dělám srandičky ze zlepšovatelského hnutí, a záchody byly dál osazeny zmačkanými novinami.

Glosa Plus: Eva Turnová: Cool kérka

Je sice už jaro, ale já se pořád cítím nějaká přibitá, schopná jen mentálně nenáročných činností, jako je údržba bytu nebo údržba těla. A tak cídím okna nebo obcházím fitka. Při cvičení si často užijeme spoustu legrace, když například na stroji strkám nohy tam, kde mají být ruce, a všem kolem se smíchy třesou břišáky.

Glosa Plus: Kristina Žantovská: Mlčení je souhlas

Říkám si, co by se stalo, kdyby se celá Evropa domluvila, ale opravdu celá, a ve stejný den a stejnou hodinu se sešla na náměstích hlavních měst, obrátila se k východu, tak jak se Arabové obracejí k Mekce, a směrem k moskevskému Kremlu zakřičela: Putine, vzdej to! Nechceme válku! Otřásla by se okna tvrze Vladimira Putina? Zachvěl by se monstrterorista ve svém bunkru? Ale i kdyby ne, to gesto by za to stálo.

Glosa Plus: Ondřej Vaculík: Býti Rusem

Býti dneska Rusem není jen tak. Zvláště takovým, který nesouhlasí s agresivní ruskou politikou představovanou Vladimirem Putinem. Nikdo neví, kolik odpůrců jeho režim v Rusku má, protože protestovat v Rusku vyžaduje obrovskou odvahu. Oproti represím našich totalitních poměrů 80. let minulého století ruská policie zasahuje vůči demonstrantům neobyčejně brutálně.

Glosa Plus: Iva Pekárková: Ukrajinská zmrzlina, cenzurované vejce

Nevím, prostě nevím, co si mám myslet o ukrajinských barvách všude okolo. Jsou na praporech visících na státních budovách, na nových cedulích, kterými jsme přelepili ty staré na zastávkách tramvají a autobusů. Jsou na teniskách, bundách, batůžkách, které jejich majitelé možná nosili už dlouho, jen nevěděli, že tím vzdávají hold Ukrajině.

Glosa Plus: Ondřej Neff: Historie se opakuje

V kazašské stepi přistál kosmický modul Sojuz. Na jeho palubě se vrátili z Mezinárodní vesmírné stanice dva Rusové, Anton Škaplerov a Pjotr Dubrov, a jeden Američan, Mark Vande Hei. Je to dobrá zpráva a rád jsem se jí ujal pro svoji glosu. Snažím se glosy ladit příjemně a pokud možno pohodově. V poslední době k tomu moc příležitostí není a o to větší potěšení jsem ze šťastného návratu smíšené posádky měl. Přitom to zprvu pohodově nevypadalo z důvodů snadno pochopitelných.

Glosa Plus: Eva Turnová: Balíček pro Putina

Zdá se, že Vladimiru Putinovi díky událostem posledního měsíce začíná zvonit hrana. K probíhající válce už mají totiž odmítavý postoj dokonce i Putinovy ženy. S nespokojeností se netají zejména bývalá manželka Ljudmila, která je od rozvodu závislá na fast foodu a nových kolekcích značky Vuitton. Od toho všeho je nyní odstřižená a se stoupajícími abstinenčními příznaky se z ní stává zarytá odpůrkyně války.

Glosa Plus: Iva Špačková: Obdivovatelé Putina se v Česku změnili na vlastence a pomlouvače Ukrajinců

Útok Ruska na Ukrajinu změnil podobu komentářů příznivců Vladimira Putina na sociálních sítích. Ti, co do té doby obdivovali nacionalistickou rétoriku ruského prezidenta, vyjadřovali mu podporu a schvalovali ruskou invazi, začali hanobit Ukrajince včetně jejich prezidenta Volodymyra Zelenského.

Glosa Plus: Ivan Hoffman: Dva sady

V našem sousedství jsou dva sady. Jeden vidíme zanikat, druhý zakládat. Za jedním plotem sledujeme, jak dlouhá řada starých jabloní kompletně napadených jmelím postupně schne, trouchniví, suché větve pak olamuje vítr. Mezi tou zkázou se mají čile k světu nálety habru či dubu a také ořešáky.

Glosa Plus: Iva Pekárková: Uprchlice na kramflekách

Je to tak. Lidé z chudších a méně demokratických zemí se oblékají lépe a víc na sebe dbají než jejich protějšky ze zemí bohatých a demokratičtějších. Zejména ženy. Už dávno jsem zjistila, že když si vezmu na sebe špatně padnoucí, zmačkanou halenku a džíny ze sekáče, lidé mají tendenci mě vizuálně řadit mezi Američanky.

Glosa Plus: Ondřej Neff: Double Star

Asi jen málo lidí nevidělo nějaké video s projevem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, sympatického čtyřiačtyřicátníka v zeleném vojenském tričku. Naposledy to byl jeho projev určený Viktoru Orbánovi, maďarskému premiérovi. Zelenskyj a Orbán, dva lidské a politické osudy. Orbán začal jako bojovník za demokracii, studoval za peníze George Sorose v Británii, pomáhal vymést komunismus z Maďarska.

Glosa Plus: Eva Turnová: Pivo s Madeleine

Je málo politiků, kteří si i po dlouhém období ve funkci zachovají zdravý rozum, přirozené chování a navíc vtip. Jednou z nich byla Madeleine Albrightová, kterou jsem poznala, když jsme v roce 2010 s kapelou Plastic people letěli pokřtít nové CD do USA.

Glosa Plus: Ondřej Vaculík: Slavná Kyjevská Rus

Domnívali jsme se, že pokud postavíme zrůdné ideologie, jako byl nacismus, či bolševický agresivní komunismus mimo zákon, k další světové válce ani revoluci už nedojde. Jiné války se pak vedou o území, na něž si historicky činí nárok různá etnika, jako je například trvalý spor Izraelců s Palestinci.

Glosa Plus: Ivan Hoffman: STK a šikana z Bruselu

O technickou kontrolu auta se mi běžně stará servis. Tentokrát byl ale člověk, který zařizuje STK, nemocen a abych nečekal, rozhodl jsem se absolvovat kontrolu sám. „To umím“, řekl jsem mechanikům a poděkoval za vyměněné brzdné destičky, nové tlumiče a výfuk, jakož i za vyleštění reflektorů, geometrii či osvětlení značky.

Glosa Plus: Iva Pekárková: Mít svou vlastní realitu

Když jsem byla v pubertě, hrozně mě zajímalo, jestli může existovat víc skutečností než jen ta jedna, ve které žijeme. Bylo možné si vytvořit – ve světě, kde soukromé vlastnictví oficiálně neexistovalo – svou zcela soukromou realitu a v ní si žít, nezávisle na tom, co se děje kolem?

Glosa Plus: Ondřej Neff: Vítejte v postapokalypse

Je už to tak mezi lidmi zavedeno, že nás přitahují nehody a čím je nehoda větší, tím líp. Z nehody je katastrofa, a když je skutečně pořádná, tak je to apokalyptická katastrofa. Jak se žije po takovém maléru, se píší příběhy a natáčejí filmy. Děje se to už dlouho, sám jsem jeden takový drasťák napsal, jmenuje se Tma. V poslední době se tomu říká postapo, tedy že je to o životě po apokalypse.

Glosa Plus: Eva Turnová: Krásnyj čemodán

Jedu si na pár dní vyčistit hlavu do Vysokých Tater. Přede mnou ve vlaku sedí dvě ženy.„Tak co je novýho?“ zeptá se žena přede mnou.„Ále, mám novej implantát, starej mi prasknul. Strašná bolest,“ odpoví druhá. „A do toho ta válka… viděla jsem fotky z kyjevskýho metra, jak tam živořej, a nemůžeš jim pomoct…“

Glosa Plus: Kristina Žantovská: Moc bezmocných

Deset dní po vypuknutí války na Ukrajině, přesněji po agresivním útoku Putina na Ukrajinu, jsme v divadle udělali charitativní večer. Poezie, hudba, diskuse, kasička. Ale… skoro nikdo nepřišel, dokonce ti, co už seděli v kavárně divadla Komedie a mohli sejít o pár schodů níž, dopili a odešli. Anebo pili dál. Anebo šli dál, jinam.

Glosa Plus: Ivan Hoffman: Vše při starém

Konipásek prokličkoval mezi drony a v neděli 13. března po ránu si už vykračoval, nebo spíše poskakoval u našeho jezírka. Po návratu ze zimoviště kdesi v Africe či jižní Asii našel své letoviště stejné, jak je opustil.

Glosa Plus: Iva Pekárková: Pomáhat tam, kde je to třeba

Seděl na zadním sedadle a já jsem řídila. Děvčata z OPU mě požádala, abych je služebním vozem odvezla do ZPZC Bělá. Tím pádem získají víc času na vyplňování dotazníků a psaní žádostí.

Glosa Plus: Ondřej Neff: Po válce a za války

Stalo se mi poprvé za celou dobu, co přispívám každé pondělí svou glosou, že jsem půl roku dopředu věděl, o čem tu dnes budu povídat. Koncem minulého roku jsem zkoumal kalendář na rok dvacet dva a vidím, pondělek je čtrnáctého a to je den poté, co v roce dvacet na plné pecky začal covidový lockdown. Mám ten den v živé paměti, byl jsem se podívat na Václavském náměstí.

Glosa Plus: Eva Turnová: Ostravský workshop

Mým nejoblíbenějším ukrajinským spisovatelem je básník a prozaik Serhij Žadan. Jeho básnický styl je divoký a živý, obratně spojující prvky futurismu a syrového punku.

Glosa Plus: Iva Pekárková: Chvála otřepaných frází

Lidé, kteří zažili hitlerovské bombardování Londýna, vyprávěli, že se po každém náletu v ulicích objevili andělé. Byli krásní, nadzemští a vycházelo z nich jasné světlo. Každému pomohli. Každého povzbudili. Zoufalým lidem, kteří marně hledali své blízké, dávali naději. Vlévali jim do žil vůli žít. Přišli přesně v té chvíli, kdy je nejvíc potřebovali. A pak se zase tiše vytratili, snad odlétli. Zmizeli.

Glosa Plus: Ondřej Neff: Sedmaosmdesát

Osmdesát sedm procent obyvatel České republiky považuje invazi Ruska do Ukrajiny za neobhajitelný akt agrese. Kdybych se měl zachovat jako šťouravý hnidopich, musel bych namítnout, že se osmdesát sedm procent obyvatel mýlí. Agrese Ruska proti Ukrajině zjevně obhajitelná je, jelikož ji mnoho lidí úspěšně obhajuje. Stačí, abych si otevřel Twitter nebo Facebook, a obhajoby Ruska se na mne vysype víc než dost.

Glosa Plus: Martina Vacková: Jak je důležité míti politika (dobrého)

Angela Merkelová se mihne v jednom novém německém filmu v záběru, jak skládá v roce 2005 svůj první kancléřský slib. Ten film se jmenuje Rabiye Kurnazová proti George W. Bushovi. Promítal se na mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně a získal jako jediný hned dvě důležité ceny. A proč o tom mluvím? Protože ukazuje, jak je důležité mít v čele státu silné a schopné politiky. Obzvláště když se dostanete do průšvihu s politickou mocí jiného státu.

Glosa Plus: Iva Pekárková: O limitech lidskosti

Když válečnému historikovi a spisovateli Jamesi Hollandovi jednou položili otázku, proč se věnuje výlučně druhé světové válce, když má přece spoustu znalostí i o té první, odpověděl: „Protože je to lepší příběh.“

Glosa Plus: Eva Turnová: Basa tvrdí muziku

V den nedávného výročí Anticharty jsem si povídala s kamarádem, signatářem Charty 77. Mluvili jsme o tom, jak jeden jediný okamžik může člověku změnit celý život, a taky o tom, jak každý tehdy prožíval čas strávený ve vězení jinak.

Glosa Plus: Ivan Hoffman: Boj za mír

V den, kdy podle našich dobře informovaných amerických zdrojů Rusko zaútočí na Ukrajinu, neuškodí prohodit pár slov o míru. Vedou k němu dvě cesty. Jednou je zbrojení, druhou odzbrojení. Povšimněme si, že nikdy není řeč o závodech v odzbrojení, závodí se výhradně ve zbrojení.

Glosa Plus: Iva Pekárková: Žijeme v neuronové síti?

Přišel s tím fyzik Vitaly Vanchurin z University of Minnesota Duluth. Totiž že je celý náš vesmír jedna obrovská, možná nekonečná neuronová síť. Pokud je to tak, můžeme přestat pátrat po vytoužené teorii všeho, totiž matematickém vyjádření, které sjednotí obecnou teorii relativity s kvantovou teorií. Naším pobytem v neuronové síti se všechno vysvětlí.

Glosa Plus: Iva Pekárková: Žijeme v neuronové síti?

Přišel s tím fyzik Vitaly Vanchurin z University of Minnesota Duluth. Totiž že je celý náš vesmír jedna obrovská, možná nekonečná neuronová síť. Pokud je to tak, můžeme přestat pátrat po vytoužené teorii všeho, totiž matematickém vyjádření, které sjednotí obecnou teorii relativity s kvantovou teorií. Naším pobytem v neuronové síti se všechno vysvětlí.

Glosa Plus: Iva Pekárková: O předožírání a předházení

Jistá část londýnské populace už mnoho let praktikuje takzvané předožírání. Tihle lidé nakoupí v obchodě flašky s laciným alkoholem, ty doma vypijí, a teprve když jsou řádně předožraní, vydají se do baru nebo nočního klubu. Činí tak v naději, že, budou-li řádně předožráni, neutratí pak tolik peněz za mnohem dražší alkohol.

Glosa Plus: Ondřej Neff: S vnučkou v muzeu

Moje vnučka mě velice potěšila, když se ukázalo, že se začala zajímat o novodobé dějiny. Dávné příběhy ji zajímaly vždycky, byli jsme spolu na Karlštejně a mockrát na Pražském hradě, než ho proměnili v pevnost a všude možně, jenže teď jí je patnáct a víc než o Rabi Löwa se zajímá o Gustáva Husáka. Takže kam jinam zamířit než do Muzea komunismu. Najdete ho v centru Prahy v ulici ve Staré celnici, v podstatě tedy na náměstí Republiky.

Glosa Plus: Eva Turnová: Bolt

Taxikářská živnost byla vždycky opředena zvláštním tajemnem a procházela různými proměnami. Za totality bylo taxikaření terno, a to hlavně proto, že si dročkaři ceny mnohdy určovali sami. Z taxametrů sice lezly papírky s výší jízdného, ale když zůstaly mašinky vypnuté, nikdo se to nedověděl. Po přechodu na digitál začala být taxikaření dřina. Kontroly přes dispečink, firemní jízdy, tlak konkurence…

Glosa Plus: Ondřej Vaculík: Slibuji vám

Dochází k tomu pravidelně po každé výměně vlády, po střídání vrchnosti v nejvyšších státních institucích a také ve veřejné správě krajů či větších měst. Nová politická garnitura téměř vždy cítí nutnost vyměnit náměstky, ředitele odborů a výše postavené úředníky. A jen někdy je to ze závažných důvodů, jindy politik cítí spíše pudovou potřebu očisty.

Glosa Plus: Ivan Binar: Mandát

Když jsem v polovině 70. let vyzvedal naši Markétku ze školky, když jsem jí v šatně pomáhal do botiček, pozvedla ručku a ukázala na rozměrný plakát přes celou nástěnku. Byly tam fotografie odhodlaných žen a mužů rozmanitého věku. „To jsou, táto, naši nejlepší!“ zahlaholilo mé dítko čtyřletým hláskem s důrazem na slovo nejlepší. Schylovalo se k volbám a na obrázcích byli kandidáti na poslance do zastupitelských orgánů a parlamentu.

Glosa Plus: Ondřej Neff: Marianův obrazec

Do žaláře kmitla záře, takové bylo oblíbené rčení mé maminky. Do jakého že mého žaláře pronikají paprsky naděje? Cítím, jak se pomaličku ocitám na okraji. Nevím přesně čeho na okraji, ale určitě ne ve středu čehokoli. Můj přítel a kolega Marian Kechlibar zveřejnil nedávno na svém blogu artefakt: Bylo to srdce sestavené z pestrobarevných nápisů a každý znamenal nějakou menšinu.

Glosa Plus: Eva Turnová: Neulpívání

Všichni tak nějak tušíme, že to zásadní v životě člověka je oku neviditelné, skryté za pomíjivým světem jevů. Přesto lidé ulpívají na příjemných a hezkých věcech a touží po tom, aby zůstaly navždy tak, jak jsou. Jenomže všechno jednou skončí a fixace způsobí utrpení. Nejlepší by prostě bylo, kdyby člověk nic nechtěl, protože celý život stejně o něco přichází.

Glosa Plus: Kristina Žantovská: Čas na vitamíny

Ukázalo se, že se očkování stalo věcí víry. Křižácké výpravy a misionáři na sítích bojují za tu, či onu víru zuby nehty a plni nenávisti brání své pozice. Pokud někdo zahlédl pojízdný vozík s léky, kterými se léčí na jipkách covidoví pacienti, a vyslechl si, co je to za dryáky, nemůže příliš dlouho nad poškozením, které mu hrozí z injekční stříkačky, spekulovat.

Glosa Plus: Ivan Hoffman: Plasty v nás

Když naslouchám vědcům, kteří prorokují katastrofy, vždy mi přijde podezřelé, jak nepočetné a vlažné mají publikum. Je tomu tak i u ekologické katastrofy, ke které se podle odborníků schyluje kvůli plastům.

Glosa Plus: Iva Pekárková: Kimovy Masajské čtvrtky

Když Kim studoval na univerzitě, přivydělával si pozoruhodným způsobem: každý čtvrtek, ještě před rozedněním, vyrazil z Nairobi do domorodé vísky a celý den tam dělal Masaje. Zaspat nesměl. Musel být ve vesnici brzo ráno, aby se na tu práci dobře připravil, než z nedalekého turistického rezortu přijedou turisté turistickým busem.

Glosa Plus: Ondřej Neff: Paranormální výzva

Pozorně poslouchejte, protože možná právě vy jste ten člověk, kterému poradím, jak si velice jednoduše vydělat tři a půl milionu. Nemusíte mi posílat číslo své karty a datum expirace a ta tři čísílka na opačné straně, ani po vás nechci, abyste mi poukázali sto tisíc na notářské poplatky. Má nabídka je naprosto kulantní, jak se kdysi říkávalo.

Glosa Plus: Ivan Hoffman: Nit a hodinky

Vlastně mne až tak nepřekvapilo, že v galanterii neměli nit. Konkrétně černou režnou čili stoprocentní len hlazený, co se odjakživa prodává po padesáti metrech v kulaté krabičce. Vzal jsem z nouze bílou, protože potřebuji opravit černé rukavice, dokud mrzne. A také dokud mám na to čas, protože když se oteplí, nebudu vědět, kam dřív skočit. Pokud jde o schopnost improvizace, naštěstí jsem vyrostl v režimu, kdy věčně cosi nebylo.

Glosa Plus: Ondřej Neff: Splněný sen

Minulý týden mi přinesl velkou radost. Německý institut pro ekonomický výzkum dospěl k závěru, že každý německý občan by měl dostat k 18. narozeninám částku dvaceti tisíc eur. Částečně by se tím vyrovnala nespravedlnost, čtu ve zprávě, způsobená tím, že někdo po rodičích zdědí majlant a jiný dluhy. Takhle by na tom byli všichni stejně a s dvaceti tisíci by mohli snadněji studovat nebo otevřít nějakou aktivitu, dnes se tomu říká start up.

Glosa Plus: Eva Turnová: U mileniálů

Moje dcera mě pozvala ještě s kamarádem na oslavu Silvestra mezi své vrstevníky. „Super. Konečně se ukáže, že mileniálové a boomeři mohou koexistovat i v takový den, jako je přelom roku,“ říká Martin cestou na novoroční mejdan.„Jaký mileniálové?“ ptám se.„To je generace dětí, co se narodily po roce 1984.“

Glosa Plus: Ivan Binar: Rouška – znamení doby

Několik neozbrojenců čekalo pod širým nebem na svůj okamžik. Někteří netrpělivě podupávali, jiní vyčkávali v klidu; podle toho, jaké byli letory, zda je čas honil, nebo ponechával v klidu. Kdo čeká, ten se dočká… Očekávaná tramvaj se dostavila, zastavila a čekající si zahalili tváře. Pronikli do útrob vozidla a proměnili se v cestující.

Glosa Plus: Ivan Hoffman: Holomráz

Na letošní zimu se hodí konstatování od zdi ke zdi. V prosinci jsme s vnukem stihli uplácat sněhuláka, se kterým se tak tak stihl vyfotografovat, než roztál. „Bude víc vody v jezírku!“ našel na tom Jonáš pozitivum. Ani oteplení ale nemělo dlouhého trvání. Ochladilo se bez srážek a krajinu sevřel holomráz. Teď se k tomu přidal ostrý severní vítr. Konec konců je leden, dalo se to čekat.

Glosa Plus: Iva Pekárková: Certifikát bez píchnutí

Ve výloze polského krámu v naší čtvrti se objevila nenápadná cedulka velikosti pohlednice. Modrou propiskou na ni kdosi napsal: CERTYFIKAT BEZ UKŁUCIA. Nic víc. Naše sousedka z Polska mi potvrdila, že se nepletu. Na lístku skutečně kdosi inzeroval „certifikát bez píchnutí“.

Glosa Plus: Ondřej Neff: Algoritmy v pozadí

Vědí o nás všechno. Ťuknete do klávesnice počítače a už to někde zazvoní a je poplach, bacha, je tady další uživatel, v angličtině se mu říká jůzr. Právě se chystá na sebe něco vyžvanit a my to zachytíme a zanalyzujeme a využijeme proti němu, protože on je pápěrka ve vichřici našeho světovládného vlivu. Tohle jsem četl a slyšel ikskrát a nemám důvod tomu nevěřit. Často se podivuju, co všechno jsou lidé na sebe ochotni vyžvanit.

Glosa Plus: Eva Turnová: Encyklopedie akčního filmu

Před časem mi zavolal kamarád, herec z Divadla pod Palmovkou: „Nechceš přijít na premiéru hry Encyklopedie akčního filmu? Je to o Havlovi a Plasticích.“ „A jak souvisí underground s akčním filmem?“ ptám se.

Glosa Plus: Ivan Hoffman: Nesnědená kočičí večeře

Jak přemýšlejí zvířata, nevím, a ani nevím, zda to někdo ví. Přesto se někdy neubráním myslet za ně. Náš kočičí tým, tedy matka Elvíra a její tři dcery, jsou ve výtečné kondici, což nemůže být díky hrsti granulí, které jim symbolicky nasypeme ráno a večer. Vypasené jsou proto, že je matka naučila lovit.