Naše Hergot!í pouť pozoruhodným světem náboženství pokračuje. Spolu s naším hostem Janem Danielem z Ústavu mezinárodních vztahů jsme odcestovali do Libanonu. Tento skoro sedmimilionový stát má opravdu bohatou a pestrou duchovní základnu. Přestože více než padesát procent obyvatel se hlásí k islámu, žije zde i velký počet křesťanů.

Známé youtuberské duo evangelických farářů Pastoral Brothers již dávno nepůsobí jen na internetu. Před rokem Karel Müller a Jakub Helebrant napsali Boží knihu. Před nedávnem k ní přibily Boží příběhy aneb Biblické bizáry. O čem konkrétně jejich nový knižní počin s provokativním názvem pojednává, přišli vysvětlit do pořadu Hergot!.

Jan Sušer, Ctirad Václav Pospíšil a Veronika Řeháková nedávno vydali knihu Zednáři, Masaryk, katolíci: Trnitá cesta od nenávisti k dialogu. V Hergot!u religionista, publicista a překladatel Sušer přibližuje obsah společného díla –⁠ vysvětluje, že není zednář jako zednář, a proč má smysl se zabývat právě vztahem mezi zednáři a prvním československým prezidentem.

Marku Míkovou si nejspíš pamatujete jako šípkovou Růženku z české pohádky Jak se budí princezny. Možná ale nevíte, že je také hudebnicí, režisérkou a autorkou dětských knih – za jednu loni získala cenu Magnesia Litera. V Hergot!u mluvíme o její punkové dráze spojené s kapelami Plyn, Dybbuk nebo Zuby nehty i jejím vztahu k víře.

Proč v dnešní době existují církevní soudy, čím se zabývají a jak takový soudní proces vypadá? Na to přišel do Hergot!u odpovědět církevní soudce, katolický kněz a kanovník Radim Cigánek. Jestli jsou církevní soudy zastaralým dědictvím minulých dob, nebo mají stále své opodstatnění, musíte rozhodnout sami.

Ondřej Havelka strávil v Africe několik let a stále se tam vrací. Jeho zájem narůstá s bližším poznáváním místních náboženských praktik, o nichž se toho mnoho nedočtete ani v mezinárodní literatuře. V Hergot!u mluvil o známých a méně známých afrických náboženstvích.

Jak by se měl člověk rozhodovat, aby žil šťastný a naplněný život? Na to se snaží odpovědět kniha Rozhoduj se jako jezuita. Jeden z jejích autorů, jezuita Pavel Banďouch, přijal pozvání do Hergot!u a představil také konkrétní nástroje, které mohou člověku pomoct se správně rozhodnout.

Do velikonočního Hergot!u přijala pozvání malířka, ilustrátorka a sochařka Věra Nováková. Ke křesťanské víře si našla cestu za minulého režimu, kdy z politických důvodů nemohla veřejně tvořit. Co pro ni víra znamená a proč podle ní nemůže být nikdy konzervativní? I na tyto otázky se v Hergot!u dostalo.

Do Hergot!u přijal pozvání arabista Martin Rudiš z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Nedávno vydal knihu o architektuře káhirských mešit. Mluvili jsme nejen o ní, ale také o mešitách a islámské architektuře obecně.

Zen a křesťanství. Co vznikne z jejich spojení a je vůbec takové propojení možné? O tom je díl Hergot!u s překladatelem, básníkem a učitelem meditace mindfullness Šimonem Grimmichem.

Chasidé jsou dnes známí jako ortodoxní židovské hnutí. Z jakých kořenů ale vycházejí a jaká je jejich spiritualita? To v Hergot!u představil religionista a teolog Pavel Hošek, kterému loni vyšla kniha Chasidské příběhy s podtitulem Mezi židovskou mystikou a krásnou literaturou.

Co se děje v jejím nitru, když píše a hraje postavy jako Terezii z Lisieux, Matku Terezu nebo Růženu Vackovou z nejnovější hry Ženy držte huby!? To přišla do Hergot!u poodhalit herečka a scenáristka Lucie Trmíková, držitelka Thálie a Ceny Alfréda Radoka a členka divadelního souboru JEDL.

Nová kniha „Dějiny v troskách“ arabistky, íránistky a cestovatelky Lenky Hrabalové popisuje, z jakých důvodů dochází na Blízkém východě k rychlému mizení kulturních památek. Jedním z nich je jejich cílené ničení.

Psychedelika jsou látky, které způsobují změny ve vnímání reality. Většinu lidí nejspíš překvapí, že mohou hrát důležitou úlohu i v křesťanství. I když je mainstreamové církve považují za něco nebezpečného, existují společenství nebo jednotlivci, pro jejichž spiritualitu jsou velmi důležité. A právě na ty se pořad Hergot! zaměřil s religionistou a teologem Janem Blahůškem.

Kdo a co stojí za novým duchovním hnutím AllatRa? Proč projekt Tvořivá společnost zveřejňuje rozhovory s kontroverzními českými politiky? V Hergot!u na tyto otázky odpovídá religionista Jakub Ludvík a členky společenství AllatRa a Tvořivé společnosti Světlana Šilivská a Karolína Hronová.

Jedinečné svatopěstitelské družstvo je skupina tvořící na hranici umění, recese a náboženství. Uctívají Pana Miláčka – Mladýho Svatýho a v Centru současného umění DOX právě slaví 22 let své existence výstavou Stavitelé chrámů. Do Hergot!u přišli své aktivity přiblížit Martin Koutecký, předseda družstva, a David Koutecký, jeho náměstek.

O Krymském poloostrově toho bylo v poslední době řečeno mnohé. V Hergot!u se s historikem a teologem Filipem Outratou podíváme na náboženskou minulost i současnost tohoto starobylého území, která úzce souvisela s měnící se politickou situaci.

Pomalu, ale jistě se začíná organizovat kampaň Národní probuzení. Má ambici během listopadu seznámit všechny lidi na území Česka s křesťanskou zvěstí. Stojí za ní iniciativa Connect Disciples Prague, která je spjatá s evangelikálně letniční Církví bez hranic. Svou domovskou církev i poselství akce přišel do pořadu Hergot! přiblížit Josef Bajzík.

Co je ájurvéda a jak se praktikuje v Česku? O tom v Hergot!u mluvila antropoložka Alžběta Wolfová, která strávila několik let v různých ájurvédských centrech a zkoumala, jak tato tisíce let stará indická medicína ovlivňuje životy druhých lidí, ale také její vlastní tělo a mysl.

Religionista Zdeněk Vojtíšek je již pravidelným novoročním hostem Hergot!u. Letos se kromě zhodnocení minulého roku v rozhovoru zaměřil na vzrůstající vliv nového společenství AllatRa, které má v Česku několik tisíc stoupenců, bojuje proti označení náboženství a chce sjednotit lidstvo v tvořivé společnosti.

Pořad o spiritualitě a společnosti Hergot! vstupuje do druhé dekády své existence společně s nevšedními hosty. Deset osobností odpovídá na otázky: Co nejhoršího se podle vás stalo v oblasti náboženství v loňském roce? Co nejlepšího? A co vás osobně nejvíc v roce 2022 duchovně povzbuzovalo?

S Vánoci se často pojí mnoho klišé a sladkého patosu. Hergot se proto rozhodl jít jiným směrem a otevřít netradiční téma. O svém prožívání Vánoc a svých životních přesvědčeních přišel totiž povyprávět římský katolík a předseda obvodního výboru KSČM Prahy 10 Michal Klusák.

Pořad Hergot! pokračuje ve svém volném seriálu Renegades mapujícím příběhy lidí, kteří významně přehodnotili svou víru a opustili dosavadní domovské náboženské společenství. Tentokrát moderátoři podruhé vyzpovídali Jakuba Jahla, se kterým navázali na šest let starý díl s názvem Exkomunikován od mormonů. Jeho duchovní cesta totiž nabrala nečekaný směr. Stal se satanistou.

Laktismus, nové monoteistické náboženství uctívající bohyni Laktérii. To je umělecký projekt, ale také forma společenské kritiky. Autorkou je umělkyně, dokumentaristka a kurátorka Tamara Moyzes, která se v Hergot!u podělila o zrod i hlavní myšlenky utopického náboženství, kterého se člověk stane členem, když se napije mléka z hřibu.

Posláním Nadačního fondu Mosty-Puentes je mimo jiné ochrana domorodých kultur a péče o životní prostředí. Aktivity k naplňování těchto cílů přitom vycházejí z učení kmene Kogi. O něm a také o své duchovní cestě, která vzniku fondu předcházela, přišla do pořadu Hergot! mluvit jeho zakladatelka Monika Michaelová.

Jaké příběhy skrývají biblické postavy jako Salome, Máří Magdaléna nebo Ester? A jaké místo má v Bibli tajemná Lilit? To odhaluje nová kniha Hebrejky. Napsal ji a do Hergot!u přišel představit publicista, politolog a autor podcastu Předvařená Bible Jan Fingerland.

Za rituály s ayahuascou je v Česku možné být odsouzen na 8 let za mříže. O nedávné kauze manželů Kordysových, spirituálních zážitcích spojených s užíváním psychedelik a její osobní cestě jsme si v Hergot!u povídali s Evou Césarovou, adiktoložkou, spoluzakladatelkou České psychedelické společnosti, pracovnicí NUDZu a doktorandkou religionistiky.

Laboratoř pro experimentální výzkum náboženství známá také pod zkratkou LEVYNA je jedno z výzkumných center pod Ústavem religionistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Vznikla před jedenácti lety s cílem přinést do prostoru výzkumu náboženství nové metody inspirované například přírodními vědami nebo psychologií. O práci laboratoře v Hergot!u mluvil vedoucí výzkumné rady Radek Kundt.

Před 60 lety začala nejdůležitější událost římskokatolické církve za poslední staletí. Druhý vatikánský koncil přinesl do zkostnatělé církve 60. let řadu změn. Co se od té doby v církvi dělo přišel do Hergot!u říct teolog a salesián Michael Martínek.

Jižní Korea je v současnosti po USA druhou největší misionářskou velmocí na světě. Není tedy překvapivé, že misie korejských církví jsou i v Česku. Překvapit ale může jejich množství – působí zde zhruba sedmnáct církví. Přiblížit je přišla do pořadu Hergot! religionistka Andrea Beláňová ze Sociologického ústavu AV ČR.

Antropolog a etnolog Jan Kapusta se vydal do Guatemaly studovat mayskou religiozitu. Výsledkem půlročního pobytu je kniha nazvaná Oběť pro život: Tradice a spiritualita dnešních Mayů.

Astrologie, psychoterapie a křesťanství. To jsou směry, které Martina Lukášková kombinuje ve své práci. V Hergot!u prozradila, jak to dělá, s jakými potížemi se u toho setkává a proč se rozhodla založit Českou společnost Teilharda de Chardina.

I když se nejdražší český snímek „Jan Žižka“ náboženstvím a spiritualitou moc nezabývá, skutečný Jan Žižka je bez nich sotva myslitelný. V Hergot!u jsme o osobnosti českého vojevůdce a jeho vztahu k náboženství mluvili s historičkou Milenou Bartlovou. Co doopravdy víme o Žižkovi?

Světová rada církví je největší ekumenickou organizací světa. Zahrnuje přes 350 členských křesťanských církví s více než půl miliardou věřících. Jde o církve různých tradic jako například východní pravoslaví, asyrská, etiopská či koptská církev, baptisté, letniční, anglikánská církev nebo evangelická církev. V Hergot!u o jejím posledním valném shromáždění mluvil Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví v České republice.

Pod uměleckým jménem Samčo, brat dážďoviek vystupuje slovenský umělec Samuel Szabó. Kromě množství různorodých experimentálních písní tvoří tento držitel Radio_Head Award také komentáře nábožensko-společenského dění u našich východních sousedů. V Hergot!u se rozpovídal o charakteru východního Slovenska i o své náboženské cestě.

V létě se konal 7. ročník Celostátního setkání katolické mládeže. Povídat o něm do Hergotu! přišel Matěj Jirsa, čerstvě vysvěcený katolický jáhen. Kromě toho popsal i svou vizi budoucnosti katolické církve a přípravy na své svěcení.

Konečně. Po několika dekádách čekání vznikl seriál na motivy kultovního komiksu Neila Gaimana Sandman. Seriál popisuje říši snů, kde Morfeus, známý také jako Pán snů či Sandman, zhmotnil naše nejhorší noční můry. Gaimanova tvorba je plná mytologie, čar a kouzel, spirituality a náboženských odkazů. Proto ani v Hergot!u nesmí chybět.

Bethel School of Supernatural Ministry v Kalifornii by se dalo do češtiny přeložit jako „škola nadpřirozené služby“. Kromě základních pilířů křesťanské víry a čtení Bible se její studenti učí takzvanému prorokování nebo uzdravování fyzických zranění. Vojtěch Bašta, který se na rok stal jedním z nich, přišel do Hergotu!, aby vyprávěl o svých zkušenostech a předvedl i praktickou ukázku prorokování.

Poutě odkazují k důležitým místům setkávání lidí se zbožnými cíli. Jak se stalo, že dnes znamenají také místa zábavy? Nejen o sakrálním a profánním významu poutí mluvil v Hergot!u religionista a islamolog Martin Klapetek z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Prezidentka Evropské rady skeptických organizací Claire Kroulík Klingenberg z Českého klubu skeptiků Sisyfos byla v pořadu Hergot! naposledy před pár lety. Přišel čas to napravit. Nyní přijala pozvání, aby pohovořila o Bludných balvanech, anticenách, které zdejší skeptici udělovali na konci května potenciálně nebezpečným jednotlivcům a skupinám lidí zastávajícím pseudovědecké myšlenky.

Kniha Modlitby českožidovské uzavírá „modlitební trilogii“ připravenou literárním kritikem Martinem C. Putnou. V jejím rámci dříve vyšly Skoro modlitby Karla Čapka a Magorské modlitby Ivana Martina Jirouse.

Pořad Hergot! se kromě vznešených spirituálních témat věnuje i záležitostem temně přízemním. Aktuální díl se zaměřuje na problematiku sexuálního zneužívání, případně nařčení ze sexuálního zneužívání, v souvislosti s působením duchovních učitelů inspirovaných indickými tradicemi. Do studia přišla osvětlit toto téma religionistka Jitka Schlichtsová.

Tento týden, přesněji ve středu 25. května, uplynulo 45 let od americké premiéry epizody IV legendárních Hvězdných válek, ságy, která ovlivnila už dvě generace fanoušků sci-fi a neustále získává další. Je všeobecně známo, že univerzum Star Wars je podřízeno specifickým duchovním principům a zákonitostem. Výročí je tedy ideálním časem k tomu, podívat se jim na zoubek. Hergot! si k tomu přizval filmového kritika a hvězdného nerda Dana Řeháka.

Na internetu působí energie různé povahy. Aktuální díl pořadu Hergot! se zaměřuje na ty ezoterické, jejichž působení může mít potenciálně negativní důsledky. Ivana, mluvčí skupiny Lovci klamu, přišla do studia přiblížit šíři ezoterických služeb, které mohou mít neblahý dopad nejen na vaši peněženku, ale i na zdraví. Nebojte se ale! Při poslechu rozhovoru se vám dostane spousta zasvěcených informací, aby se tak nestalo.

V nakladatelství Malvern nedávno vyšla kniha Zásvětí na cestě k proměně: Od mýtu až po soudobý román. Její autorkou je vedoucí katedry germanistiky na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Eva Markvartová. Publikace se zaměřuje především na vývoj, vnímání a popis zásvětí ve vybraných literárních dílech.

Když teolog Tomáš Sixta napsal do posledního čísla revue Salve článek o (ne)hněvajícím se Ježíši u vybraných autorů současné americké teologie, nevědomky se tím pozval do pořadu Hergot!. Redaktoři Petr Wagner a Dominik Čejka jej ihned formálně oslovili s prosbou, aby jim pomohl rozhodnout jedno dilema. Byl Ježíš spíše laskavá protohippie mánička, nebo náboženský přísňák, kterému občas ujely nervy? Jak se v průběhu rozhovoru ukázalo, vše je složitější…

Japonská manga a anime na první pohled působí jako vrcholně exotický vesmír. Antonín Tesař, jeden z moderátorů pořadu Čelisti a také spoluautor knihy Planeta Nippon, ale vysvětluje, že skutečnou podstatou těchto žánrů je spojení tradiční japonské kultury s výraznými západními vlivy.

V letošním roce zaregistrovalo Ministerstvo kultury ČR dvě nová náboženská uskupení – Náboženskou společnost Slovanů a Křesťanskou církev esejskou. Zakladatele prvního jmenovaného společenství Zdeňka Ordelta vyzpovídali moderátoři pořadu Hergot! v září minulého roku. Tentokrát do studia dorazil kardinál Rudolf Autner, aby pohovořil o své církvi, která se inspiruje antickým judaistickým hnutím esejců.

V mnoha duchovních a náboženských tradicích dává smysl neměřit čas vždycky podle konkrétních a přesných dat, ale podle významných dní a svátků. Velikonoce tak pro pořad Hergot! byly a jsou důležité kromě vyvrcholení velkého Kristova příběhu i tím, že právě na Velikonoční neděli v roce 2012 Jan Škrob, Jakub Ort a Petr Wagner odvysílali vůbec první díl tohoto pořadu, v jehož základu byla otázka, jestli tedy Ježíš vstal, nebo nevstal.

V Hergot!u se tentokrát zabýváme mytologií, významem mýtu v současném světě a hrdinskými cestami do neznámých světů. Přivedla nás k tomu nová kniha religionisty Jana Kozáka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze s názvem Monomýtus.

V převážně muslimské Bosně a Hercegovině žijí vedle sebe také katolíci a pravoslavní křesťané. O svém pobytu v multináboženském Sarajevu a především o vlivu Saúdské Arábie a rozšiřování salafismu mluvila v Hergot!u redaktorka Českého rozhlasu Plus Magdalena Fajtová.

Když v září roku 2021 udělali moderátoři Petr Wagner a Dominik Čejka rozhovor s režisérkou Adélou Komrzý a producentkou Pavlou Janouškovou Kubečkovou o dokumentárním filmu Jednotka intenzivního života, bylo jim hned jasné, že by v pořadu Hergot! rádi uvítali také některého z hlavních protagonistů snímku. Krátce poté, co byl nedávno dokument oceněn Českým lvem, přivítali ve studiu paliatra Ondřeje Kopeckého.

Farář Českobratrské církve evangelické Matěj Opočenský je jednou z osobností v čele iniciativy Modlitba za Ukrajinu, v rámci církevních struktur se angažuje v pomoci lidem na útěku a zároveň je potomkem Volyňských Čechů – na Ukrajině má tedy část svých kořenů. Invaze pro něj znamenala šok a zároveň i z duchovního hlediska velkou výzvu: co dělat, aby nás konfrontace s takto jednoznačným zlem nesemlela – ať už propadnutím zoufalství nebo nenávisti?

Kdo se pohybuje v online prostředí i mimo vyšlapané cestičky, dříve nebo později narazí na filozofa a youtubera Antonína Doláka. Svérázný akademik, některými lidmi nazývaný enfant terrible české filozofie, se ve svých videích věnuje široké škále témat. Při jejich zpracování volí ale netradiční formu a jazyk, kterému nejsou cizí vulgarismy. Možná někoho překvapí, že se ve svých audiovizuálních příspěvcích věnuje i spiritualitě. A právě na ni se zaměřil rozhovor pořadu Hergot!.

Do pořadu Hergot! tentokrát zavítal „komiksolog“ Eliáš Gaydečka, aby moderátorovi Petru Wagnerovi přiblížil vznik amerického komiksového průmyslu, za kterým stojí parta newyorských Židů. Do jaké míry tito tvůrci do příběhů o superhrdinech promítli něco ze své židovské náboženské a společenské identity? Je toho mnohem více, než by se na první pohled mohlo zdát. Po poslechu pořadu už nebudete číst příběhy svých oblíbených hrdinů stejnýma očima!

Satan jako padlý anděl, který se odmítl klanět člověku. Tento obraz Satana je v Česku dobře známý. Zdaleka se jím však nevyčerpává. V Hergot!u jsme se na líčení Satana v judaismu, křesťanství a islámu ptali religionisty a teologa Ondřeje Havelky.

Satan jako padlý anděl, který se odmítl klanět člověku. Tento obraz Satana je v Česku dobře známý. Zdaleka se jím však nevyčerpává. V Hergot!u jsme se na líčení Satana v judaismu, křesťanství a islámu ptali religionisty a teologa Ondřeje Havelky.

Jelena Lenka Příplatová je evoluční bioložka, která se o vědu zajímá již od dětství. Sama sebe také definuje jako sekulární humanistku. Skeptický způsob uvažování a sekulárně orientovaná angažovanost se u Příplatové protínají v členství v Českém klubu skeptiků Sisyfos a v občanském sdružení Ateisté ČR. O tom, čemu se tyto organizace věnují, přišla pohovořit do pořadu Hergot!.

V sobotu 22. ledna zemřel v úctyhodném věku 95 let zenový mistr Thich Nhat Hanh, podle mnohých vůbec nejvýznamnější osobnost současného buddhismu, hned po čtrnáctém dalajlámovi. Narodil se ve Vietnamu, během života ale působil především v Severní Americe a Evropě. Za svou popularitu na Západě buddhismus do značné míry vděčí právě jemu – nakonec vytvořil i populární meditační metodu mindfulness, která vychází ze zenové meditace všímavosti.

Nová kniha etnologa Jana Pohunka Bizarní a zaniklá povolání se zabývá podivnými profesemi napříč historií. Najdeme v ní povolání zcela světská, ale i taková, která souvisejí s náboženstvím. Právě na výdělečné činnosti „s přesahem“ se zaměřil aktuální díl pořadu Hergot! Během rozhovoru moderátoři Petr Wagner a Dominik Čejka zjistili, že tato z dnešního pohledu často úsměvná povolání měla i svůj temný rozměr.

Takzvaný Islámský stát zánikem chalífátu v Sýrii a v Iráku nezmizel. Některé odnože této mezinárodní džihádistické skupiny mají velmi aktivní členy a v některých oblastech nezpochybnitelný politický a společenský vliv. O nedávných aktivitách Islámského státu, a to nejenom v Africe, se v Hergot!u pobavíme s analytikem Jakubem Ježkem.

Kulturně komunitní židovské centrum JCC Prague chce být otevřeným a inspirativním místem pro učení, kreativitu a inovativní myšlení. Z důvodů současných protiepidemických opatření se snaží tento cíl naplňovat převážně v online prostoru. Do pořadu Hergot! přišla přiblížit tyto aktivity zakladatelka centra Pavlína Šulcová. Druhý host, Jan Fingerland, dorazil, aby povyprávěl o svém podcastu Předvařená bible, který točí právě pod hlavičkou JCC Prague.

Jaký byl loňský rok pro věřící, hledající, nevěřící i nehledající? Jak se náboženství odráželo ve společnosti a jakým způsobem se společenské změny promítly do prožívání víry? Stala se nějaká nepravost? A byl nějaký důvod k nadšení? Rok 2021 jsme v Hergot! rekapitulovali s religionistou Zdeňkem Vojtíškem.

Náboženství bahá’í vzniklo v 19. století na území dnešního Íránu, odkud se rozšířilo do celého světa, byť jeho věřící prakticky všude tvoří jen malou menšinu. Pro bahá’í je charakteristická otevřenost a důraz na jednotu všech lidí. Příznačné je ale pro tuto víru i vnímání různých náboženských proudů jako plnohodnotných Božích projevů.

Náboženství bahá’í vzniklo v 19. století na území dnešního Íránu, odkud se rozšířilo do celého světa, byť jeho věřící prakticky všude tvoří jen malou menšinu. Pro bahá’í je charakteristická otevřenost a důraz na jednotu všech lidí. Příznačné je ale pro tuto víru i vnímání různých náboženských proudů jako plnohodnotných Božích projevů.

Náboženství bahá’í vzniklo v 19. století na území dnešního Íránu, odkud se rozšířilo do celého světa, byť jeho věřící prakticky všude tvoří jen malou menšinu. Pro bahá’í je charakteristická otevřenost a důraz na jednotu všech lidí. Příznačné je ale pro tuto víru i vnímání různých náboženských proudů jako plnohodnotných Božích projevů.

Náboženství bahá’í vzniklo v 19. století na území dnešního Íránu, odkud se rozšířilo do celého světa, byť jeho věřící prakticky všude tvoří jen malou menšinu. Pro bahá’í je charakteristická otevřenost a důraz na jednotu všech lidí. Příznačné je ale pro tuto víru i vnímání různých náboženských proudů jako plnohodnotných Božích projevů.

O roli náboženství v boji za občanská práva a rovnoprávnost Afroameričanů jsme v Hergot!u už několikrát mluvili. Tentokrát jsme se v historii podívali ještě o něco dál. S amerikanistou Janem Benešem z Ostravské univerzity jsme probírali roli náboženství v časech otrokářství.

Filozof a biolog Robin Kopecký má mnoho odborných zájmů. Mezi nimi najdeme i zkoumání religiozity v různých zajímavých souvislostech. V rámci jednoho z těchto bádání se zaměřoval na zjišťování souvislostí víry se zdravím a pocitem pohody. Jiný výzkum, kterého se účastnil, se zabýval mírou zastávání konspiračních teorií u katolicky věřících, věřících bez vyznání a ateistů.

Islamolog a arabista Bronislav Ostřanský v Hergot!u rozhodně není poprvé. Tentokrát představil Knihu náboženských a filosofických sekt a škol, kterou nedávno přeložil z arabštiny. Jde o významné dílo perského středověkého myslitele Aš Šahrastáního. Popisuje v něm náboženské proudy a směry, které na Blízkém východě existovaly v 11. a 12. století a některé existují dodnes. V Hergot!u jsme se zaměřili na debaty, které vedli zástupci islámských směrů, a na jejich aktuální význam.

K duchovnímu prostředí první republiky patřily i okultní a hermetické spolky, které měly také svoje výrazné osobnosti. Jednou z nich byl i intelektuál a mág Jan Kefer, umučený v roce 1941 v koncentračním táboře Flossenbürg.

Alexandra Jacobea působí jako evangelická farářka v pražských Dejvicích. Kromě toho se ale stala jednou z tváří projektu Nekostel, který právě pod patronací Českobratrské církve evangelické vznikl. U jeho zrodu stáli mimo jiné faráři Karel Müller a Jakub Malý známí také jako Pastoral Brothers, literární historik (a kazatel) Martin C. Putna nebo teolog Saša Flek, který s Alexandrou tvoří kazatelskou dvojici jménem Sousaší.

Biolog Roman Figura z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity říká, že některé chování se tomu přinejmenším značně podobá. V pořadu Hergot! mluvil o možné spiritualitě zvířat, jejich rituálech a souvisejících tématech.

Biolog Roman Figura z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity říká, že některé chování se tomu přinejmenším značně podobá. V pořadu Hergot! mluvil o možné spiritualitě zvířat, jejich rituálech a souvisejících tématech.

Je zjevné, že bez nadpřirozena, mytologie, ale i vyloženě náboženských motivů by hororový žánr nebyl tím, čím je. V legendárních filmech, jako je například Exorcista (neboli Vymítač ďábla), se nesetkáváme jen s ďábly, démony a zlými duchy –⁠ důležitou roli zde hrají i duchovní, kteří (snad) vědí, jak na ně. A to samozřejmě není všechno.

Do pořadu Hergot! tentokrát zavítali novinář Petr Vizina a spisovatel Jan Němec, kterým nedávno vyšla kniha Znamení neznámého. Obsahuje devět rozhovorů, které rozplétají „příběhy vnitřní proměny“, a překvapuje pestrostí zpovídaných osobností. Vedle opata zenového kláštera je v knize například katolická řádová sestra nebo umělec s psychedelickou zkušeností.

Duchovní cesta (nejen) výtvarné umělkyně Markéty Garai začíná traumatickou zkušeností, kterou popisuje jako setkání se smrtí. Zážitek opuštění vlastního těla a paradoxní pocit klidu ji postupně přivedly k přesvědčení, že – jak říká – „je o nás postaráno“. Tento prožitek víry ve vyšší sílu, které podle Markéty můžeme říkat Bůh, ale i jakkoli jinak (nebo vůbec nijak), ji nakonec dovedl k zájmu o různé duchovní tradice, od astrologie po spisy antroposofa Rudolfa Steinera.

Grafik a typograf František Štorm je významnou osobností výtvarné scény. V hudebním světě je znám především jako frontman dnes již neexistující blackmetalové skupiny Master´s Hammer. Jeho zájem o divné věci, jak jej sám popisuje, ho přivedl mimo jiné ke spiritismu a okultismu. Má rovněž zkušenost s halucinogenním nápojem ayahuasca. Pro pořad Hergot! se také rozhovořil o křesťanské etapě své duchovní cesty.

V oblasti spirituality patří Rudolf Steiner bezpochyby k nejvýznamnějším osobnostem 20. století. Vytvořil specifický duchovní směr antroposofie a jeho pojetí člověka a kosmu zasáhlo celou řadu oblastí lidské činnosti – včetně školství, medicíny nebo zemědělství. Například waldorfské školy, které se dnes těší popularitě po celém světě, vychází právě ze Steinerovy duchovní filozofie.

Novopohanské duchovní směry obecně usilují o oživení předkřesťanských tradic, především evropských. Na území České republiky se tak můžeme setkat se snahami o návrat ke spiritualitě starých Keltů, někdy Germánů a vůbec nejčastěji Slovanů. Protože se vždy jedná o více nebo méně tvořivou rekonstrukci zaniklých duchovních praxí, mohou se přístupy různých nadšenců a spolků i výrazně lišit.

Petr Soukup ml. pracuje v televizním zpravodajství a zároveň je autorem podcastu Tekutá krajina zaměřeného na současnou spiritualitu. Věnuje se oblastem, které se označují někdy jako ezoterika, jindy jako alternativní spiritualita. Zdůrazňuje přitom ale, že je pro něj jak v oblasti osobní spirituality, tak v podcastu, který vytváří, důležité vyvarovat se nešvarům ezoterické scény, jako je nevkus, povrchnost a odtrženost od reality.

Hergot!, pořad o spiritualitě a společnosti, se v aktuálním díle ze své perspektivy zaměřuje na dokumentární film Jednotka intenzivního života, který byl v tomto týdnu uveden do kin. Do studia přijala pozvání režisérka a scenáristka tohoto snímku Adéla Komrzý společně s producentkou Pavlou Janouškovou Kubečkovou. Otázky se netýkaly pouze dokumentu samotného, ale i reflexe jeho tématu samotnými tvůrkyněmi filmu.

Timea Crofony je právnička a kulturní antropoložka, která se zabývá mimo jiné tématem genderu a feminismu v židovské náboženské tradici a specificky pak v ortodoxním judaismu. V debatách o genderovém spektru a identitách se v poslední době jako argument proti představě tradičních a jednoznačných dvou genderů příležitostně objevují i zmínky o Talmudu a šesti genderových kategoriích, které popisuje. Odpovídá to realitě?

O tématu lidské přirozenosti se vedou filozofické spory už od antiky. Důležité místo tento pojem ale získal také v katolické teologii. V konzervativních katolických kruzích se právě přirozenost používá jako jeden z hlavních argumentů v etických otázkách, ale především v oblasti kulturních válek.

Po úspěšné knize Skoromoditby, kde literární historik a pedagog Martin C. Putna zkoumal otisk plaché spirituality Karla Čapka v jeho díle, přichází známý host Hergot!u se silnějším kalibrem – s vlastním komentovaným výborem z díla bouřliváka Ivana Jirouse, v undergroundu známého jako Magor.

Se dvěma evangelickými faráři Karlem Müllerem a Jakubem Malým, známými především jako Pastoral Brothers, chce poslední dobou mluvit skoro každý. Není divu, jejich YouTube videa, podcast a účty na Facebooku, Twitteru a Instagramu sklízejí úspěchy (i hejty) u nás i za hranicemi. Nebyl by to ale Hergot!, aby se nesnažil vyhnout klišovitým a neustále se opakujícím otázkám.

Na Kamilu Kopřivovou, která se na své budoucí povolání připravuje na rabínském semináři v Berlíně, jste možná narazili na Twitteru, kde vystupuje pod přezdívkou Rabínka v zácviku. Informativní tweety a vlákna o judaismu cílí v první řadě na většinovou společnost, která má podle ní o židovství stále zkreslené a stereotypní představy.

Na Kamilu Kopřivovou, která se na své budoucí povolání připravuje na rabínském semináři v Berlíně, jste možná narazili na Twitteru, kde vystupuje pod přezdívkou Rabínka v zácviku. Informativní tweety a vlákna o judaismu cílí v první řadě na většinovou společnost, která má podle ní o židovství stále zkreslené a stereotypní představy.

Filip Štojdl je výraznou osobností Církve československé husitské. V církvi vykonává funkci biskupa. Přestože by ho jeho vysoká funkce mohla vést k opatrnosti ve vyjadřování, mluví otevřeně o problémech své vlastní církve i křesťanství obecně. Nevyhýbá se ale i osobním tématům, ke kterým patří i bolestné období pochybností a ztráty smyslu života. Navzdory tomu působí jako člověk plný naděje. O svém životě i otázkách, které ho zajímají, se rozhovořil pro pořad Hergot!.

Barbora Hu vystudovala indologii a kulturologii na FF UK v Praze. Kromě toho je také učitelkou jógy, pro kterou je důležitá tantrická praxe. Nedávno Barboře vyšla kniha Polibek kobry o ženském aspektu v józe a tantře. Na jejích stránkách se zajímavým způsobem doplňují osobní zkušenosti s akademickými znalostmi. O tom, jak Barbora Hu vnímá tantru, co znamenají slova jako kundaliní a čakry, se rozhovořila pro pořad Hergot!.

Teolog, religionista a člen České psychedelické společnosti Jan Blahůšek se zabývá mimo jiné světovou mystikou a použitím psychedelických látek v duchovním kontextu. Přestože jsou v České republice tyto látky i z bezpečnostních důvodů zakázány, v některých zemích mohou být používány v duchovním a rituálním kontextu.

JQr alias Janek Růžička je všestranný umělec, známý mimo jiné jako autor videoklipů (esazlesa, Vypsaná fixa, Kyklos Galaktikos) a dokumentárních filmů nebo duchovní otec a jeden z hlavních tvůrců magazínu Queer (dříve Q) v České televizi. Sám sebe ale vnímá především jako básníka. Spiritualita je pro něj důležitá, ale zároveň říká, že se nerad definuje a zařazuje. Zásadním zdrojem duchovního poznání jsou pro něj už od dětství pohádky a mýty.

Leoš Kyša alias František Kotleta je úspěšný spisovatel fantasy knih. Kromě psaní se věnuje také projektu Paranormální výzva. Ta nabízí třímilionovou odměnu té osobě, která v rámci vědeckého experimentu prokáže existenci paranormálních schopností. Vzhledem k zastávané skeptické pozici možná někoho překvapí, že Leoš Kyša je také pravoslavný křesťan. O knihách, „věcech mezi nebem a zemí“ a třecích plochách mezi vírou a skepticismem se rozhovořil pro pořad Hergot!

Leoš Kyša alias František Kotleta je úspěšný spisovatel fantasy knih. Kromě psaní se věnuje také projektu Paranormální výzva. Ta nabízí třímilionovou odměnu té osobě, která v rámci vědeckého experimentu prokáže existenci paranormálních schopností. Vzhledem k zastávané skeptické pozici možná někoho překvapí, že Leoš Kyša je také pravoslavný křesťan. O knihách, „věcech mezi nebem a zemí“ a třecích plochách mezi vírou a skepticismem se rozhovořil pro pořad Hergot!

Pavel Pokorný, který byl zvolen novým synodním seniorem Českobratrské církve evangelické, v minulosti působil jako farář v Trutnově a Praze-Střešovicích, mezitím ale krátce také jako nemocniční kaplan v americkém Texasu. Jak se rozhodl stát farářem? Co mu přinesla zkušenost s farářskou prací v době normalizace? V čem vidí svůj největší úkol coby nejvýše postavený farář v církvi? A co jsou podle něj ty nejdůležitější křesťanské hodnoty?

Básnířka Marie Iljašenko se rozhodla promluvit o svém dětství a dospívání ve společenství Modrý kříž, které charakterizují fundamentalistické důrazy, charismatická forma evangelikálního křesťanství a představa neustálého duchovního boje. Marie Iljašenko se do tohoto společenství dostala jako dítě a strávila v něm přes deset let.

S překladatelkou a tlumočnicí Hanou Bernardovou jsme se v Hergot!u sešli především kvůli knize Aktivní naděje buddhistické ekofilosofky Joanny Macy a lékaře Chrise Johnstonea, kterou v jejím překladu vydalo nakladatelství Alferia.

Mladý výtvarník a scénograf Jan Matýsek vytváří videoinstalace, které mají i rituální charakter. Postava čerta je pro něj důležitá jako stín člověka, ztělesnění našich potlačovaných vlastností, divokosti, nespoutanosti, ale taky vztahu k přírodě – čert pak splývá i s obrazem divého muže.

Kulturoložka, hebraistka a astroterapeutka Terezie Dubinová je autorkou knihy Jak napravovat svět: Rozhovory s inspirativními Izraelci. Zajímají ji průsečíky spirituality, umění, občanského aktivismu a terapie. Název knihy pak vychází ze židovského pojmu tikkun olam, který v překladu znamená napravování světa a v současných interpretacích směřuje k myšlence, že součástí náboženské zodpovědnosti věřících židů jsou i otázky sociální spravedlnosti nebo péče o životní prostředí.