Do historie české kriminalistiky se 25. únor 2012 zapsal brutálně provedeným zločinem. Pachatelé nedali své oběti šanci na život ani tím, že by dotyčného vyzvali, aby jim vydal peníze. Motiv, pro který se rozhodli vraždit. Co v tu chvíli probíhá hlavou vrahům? A jak asi vnímá člověk své poslední vteřiny života? Pokuste se společně s libereckými kriminalisty hledat pachatele. Případ podle skutečných událostí zpracovala Bronislava Janečková.

Kam zmizel důchodce pan Slavík? Muž, který si přivydělával jako noční vrátný, byl považován za spolehlivého pracovníka. Jenže on vynechal už třetí směnu. A ani nezanechal na dveřích lísteček, kde je a kdy se vrátí, jak obvykle dělával…

„Cítím, že se tomu tentokrát neubráním. Vytahuji nůž. Všechno zmizelo, je jen ona… štíhlá, mladičká – oběť,“ zapsal svoji zpověď muž s nevídaně vysokým IQ.

Každý podvod vyžaduje nápad, pečlivou přípravu a notnou dávku hereckého talentu. Tři pachatelé v roce 1911 zcela novým způsobem okradli několik ctihodných občanů.

Vypadalo to idylicky. Místo činu vonělo čerstvými rohlíky a lupiči s sebou měli technickou novinku. Vraždit rozhodně nebylo v plánu. Další skutečný případ skutečného rady Vacátka.

Jaká byla Vlasta Chrástová? Primitiv, nebo geniální podvodnice? V polovině 50. let minulého století se jí dlouho dařilo obelhávat lékaře, vojáky i lidi dalších profesí, ale také krást a podvádět. Navíc ji to bavilo a dokázala přesvědčivě vystupovat pod různými identitami. Až jednou spadla klec.

Byl horký červenec roku 1939 a jihomoravští kamarádi umírali nudou. Co si takhle udělat malý výlet za dobrodružstvím? Do Prahy? Anebo snad až za hranice protektorátu? Inspirací jim byl zábavný rodokaps, ve skutečnosti šlo ale o pořádné drama.

Byl horký červenec roku 1939 a jihomoravští kamarádi umírali nudou. Co si takhle udělat malý výlet za dobrodružstvím? Do Prahy? Anebo snad až za hranice protektorátu? Inspirací jim byl zábavný rodokaps, ve skutečnosti šlo ale o pořádné drama.

Náhodný nález kosterních pozůstatků v lese na Ostravsku v roce 1970 vyvolal řadu otázek. Poblíž totiž ležel zkorodovaný dozický klíč. Patřil klíč oběti násilného trestného činu, nebo vrahovi? Mohly by do případu promluvit značky vyražené na klíči? Pátrání po vrahovi bylo složité. Významnou roli sehrála kriminalistická technika.

Pachatelé hrůzného činu v jihomoravských Hostěrádkách byli dva. Jeden ustrašený a nesmělý, druhý schopný jít i přes mrtvoly. To, co v říjnu roku 1930 společně provedli, otřáslo celým krajem. Pátrání vedl věhlasný vrchní strážmistr František Muzikář.

Jeden z nejslavnějších kriminálních případů někdejšího šéfa pražské mordparty Jiřího Markoviče se odehrál v roce 1978. Detektivové měli před sebou vraha, ze kterého šel skutečně strach.

V březnu 1970 zmizel z Poštovního muzea v Praze vzácný osmdesátiblok poštovních známek. Nejen pražští kriminalisté byli na nohou, šlo totiž o událost mezinárodního měřítka.

V březnu 1970 zmizel z Poštovního muzea v Praze vzácný osmdesátiblok poštovních známek. Nejen pražští kriminalisté byli na nohou, šlo totiž o událost mezinárodního měřítka.

Velká rodinná tragédie z května 1925. Četníci z Pocínovic potřebovali logiku a citlivý přístup ke svéráznému pachateli. Jen tak mohli získat přiznání toho, kdo zabíjel.

Seznam jeho falešných jmen je úctyhodný. Dokázal podvést a obrat desítky lidí. Prokázal skvělé herecké nadání, když se mu podařilo podvést i policii.

Případ jako ze Shakespeara: láska, které nikdo nepřál, skončila smrtí. Byla to ale vražda, nebo pokus o dvojitou sebevraždu? Úkol pro četníky z Jehnic.

Za brutální dvojnásobnou vraždu obyvatel fary dostal tulák trest smrti. Milosti prezidenta se nedočkal. Šlo o jedinou popravu v Brně za celou dobu trvání první republiky.

Vraha obchodníka v česko-německém pohraničí se dlouho nedařilo najít. Dokud mladý četník nepřišel s překvapivou vyšetřovací verzí.

V létě roku 1984 se ztratila pětiletá dívka. Když ji našli, tuhla při tom pohledu krev v žilách i zkušeným kriminalistům. Ztratila se holčička náhodou, nebo případ souvisel s útěkem pacienta z psychiatrické léčebny?

Šlo o záměr, nebo nešťastnou náhodu? Na to musel odpovědět experiment a posudek odborníka z oboru biomechaniky. Přestože závěry zkoumání mluvily jasně, pachatel se nikdy nepřiznal.

Mohutné pátrání připomínalo vojenské manévry. Zasáhnout museli věhlasní detektivové bezpečnostního oddělení pražské kriminálky v čele s policejním radou Václavem Oličem.

Začalo to zjevením Panny Marie a skončilo vraždou. Chyběl motiv, svědek i vražedná zbraň. Soud měl ale i přes chybějící přímé důkazy jasno. Osvobození by totiž lidé vnímali jako zázrak.

Případ z roku 1926 není jen prachobyčejná loupež. Představuje i hlubokou sociální sondu do způsobu života obyčejných lidí na malém dělnickém předměstí. Svědčí o snaze držet při sobě a pomáhat i těm, kteří si to nezaslouží.

Ze začátku to vypadalo jen jako série krádeží cenných obrazů ze zámků a galerií. Ale pak případ dostal úplně jiné rozměry. Detektivové dokonce luštili i tajné písmo.

Srpen 1968. V Praze jezdí tanky a v ulicích se střílí. Ve všeobecném zmatku uniká pozornosti mrtvá žena, prodavačka klenotů, která v centru města taky zemřela po výstřelu. Vyšetřování vraždy v čase okupace Československa a následné normalizace končí tak, jak by si to skoro nikdo nepřál.

Evropa v krizi. Jednou z možností, jak vyjádřit vlastenecké cítění, bylo vstoupit do spolku Vlajka. Ten se ale během protektorátu proměnil z poměrně sympatického sdružení v odpudivou kolaborující organizaci. A po skončení války přišlo tvrdé zúčtování…

Forenzní entomolog pomohl podle stadia vývoje larev hmyzu určit překvapivě přesný čas smrti oběti. Pachatele pak našli rychle. Jak ho ale usvědčit? Kriminální případ podle skutečných událostí.

Situace na československé železnici po první světové válce byla dramatická. Skupiny zlodějů s revolvery plenily v noci celé soupravy. Byli velmi vynalézaví a kradli mnoha způsoby. Roku 1919 byl proto zřízen nový a specializovaný tým železniční policie.

Na náměstí v Litoměřicích se 10. října 1930 konal pravidelný sobotní dobytčí trh. Mezi stálé prodejce patřili i dva mladí řezníci Josef a Vilém Krejsovi. Jako pokaždé se z pátku na sobotu ubytovali v hostinci U města Rumburku. Jenomže tentokrát si na pátek Josef Krejsa domluvil dostaveníčko. A v sobotu se už neukázal. V době, kdy zmizel, měl u sebe hodně peněz.

Leopold Pauzer se zapsal černým písmem do historie zločinu i do historie psychiatrie. Jeho vraždy byly nejen loupežné, ale současně i projevem sadismu. Nebýt váhání psychiatrů a milosti od Masaryka, k těm dalším by nedošlo.

Když soud dá za pravdu útočníkovi, že vraždit nechtěl.

Panství v plamenech, podivné přízraky a bestiální vrah unikající labyrintem tajných chodeb. Kriminální případ jako pro Sherlocka Holmese, který se skutečně stal…

Její smrt byla opředena tajemstvím od samého počátku. Čí rukou mladá žena zemřela, neobjasnily ani pitevní protokoly, ani výpovědi svědků. Mohla za svojí smrtí stát ona sama?

Dokázali prodat titul kuchaři i zedníkovi. Byznys založený na lidské ješitnosti mohl vydělat majlant. Jen kdyby se neozval Scotland Yard.

Byl učený, k pacientům empatický a pro lékařskou vědu nadšený… Doktorský plášť si ale musel ukrást. Kam až může dojít touha po vědění? Falešný lékař unikal pražským kriminalistům dva roky.

Kolem půl páté ráno 3. srpna 2011 projížděl libereckou čtvrtí Rochlice vlak. Cestující si všimli, že u pilíře silničního mostu hoří. A v ohni rozpoznali lidské tělo.

Dceru malostranského knihaře znali všichni. Divoká, nepřizpůsobivá… a schopná všeho. Proč ale s mrtvolou svého otce zacházela tak bestiálně? A proč vše policii oznámila až po roce od zrůdného činu?

Motiv vraždy osmileté školačky z jara roku 1963 byl jihočeským kriminalistům zřejmý od počátku. Proč ale vrah sexuálně nenapadl dospělou ženu?

Sérii explozí v dole Nelson nepřežil v lednu 1934 téměř žádný ze 140 horníků. Zachránili se čtyři. Po příčinách pátrá vyšetřovací komise. Najde viníky?

V roce 1960 vytáhli rybáři z Vltavy nedaleko Libeňského mostu mrtvolu starého muže. Vyšetřovací verze se přikláněla k srdečnímu záchvatu s následkem utonutí. Pitva i obsah kapes ale naznačovaly něco jiného.

Tajemný případ vraždy z prostředí pražských veksláků. Radary, detektory lži, analýzy hlasu, tajní agenti… Někdy není těžké pachatele najít, ale usvědčit je.

Stříbrná a bohatě zdobená. Rovných 50 let byla jedním z nejobdivovanějších předmětů stálé expozice Muzea Bedřicha Smetany v Praze. Až do roku 1986. K jejímu vypátrání bylo potřeba minohledačky. A soud nakonec nejvíc zkomplikovalo určení její skutečné hodnoty.

Jak kluk z Hitlerjugend zabil Čecha, dostal francouzské vyznamenání a stal se americkým špionem. Téměř zapomenutý případ z poválečného pohraničí podle skutečných událostí a spisů s označením „Přísně tajné“.

Případ neúspěšného atentátníka první republiky. Třikrát zmáčkl spoušť a ani jednou to nevyšlo. Jednou se střela odrazila, podruhé vůbec nevyšla. Od několikaletého trestu ho zachránila Masarykova milost. Po letech vzal tentýž střelec do rukou revolver znovu.

Mrazivá noc na začátku roku 1935. A mrazivý příběh. Proč tulák vraždil?

Náhlá smrt malého chlapce v létě 1929 vyvolala paniku. Na začátku byl čokoládový bonbón položený na zídce plotu. Svědectvím, že je možné takovou vraždu nepotrestat, i když byl vrah usvědčen, je právě tento případ.

Zapíral, přestože všechny stopy byly proti němu. Je možné, že tu dvojnásobnou vraždu u Kardašovy Řečice nepřiznal ani sám sobě. Četníci v jižních Čechách ale tehdy v zimě roku 1922 odvedli perfektní práci. Důkazy byly nezvratné. A to i v době, kdy ještě nebyla používána daktyloskopie a nebyly známé krevní skupiny.

Už dříve se pokusil zabít úředníka ministerstva zahraničí. Před soudem pak simuloval pominutí smyslů. Přesto mu prokázali, že vraždil úkladně. V případu ale stále zůstává jedna záhada.

Dva zkušení detektivové dostali téměř nesplnitelný úkol: vypátrat pachatele jedné z nejbrutálnějších vražd do tří dnů. Jedinou stopou je krabice s rozřezaným ženským tělem bez hlavy a nohou. Na základě jejich vyšetřování vznikl jeden z 30 případů majora Zemana Kvadratura ženy.

Meziválečný zloděj a vrah, který inspiraci hledal v mayovkách. Loupil, vraždil a u toho si četl…

Z jeho hospody se šlo rovnou do koncentráku. Bývalý legionář za protektorátu ochotně pomáhal s odhalováním odbojářů. Jako hostinský z Horní Cerekve na Pelhřimovsku udával i naprosto nevinné a nevědoucí. Jeho synovec, který mu pomáhal, se po válce nejspíš stal špionem SSSR.

Odhalení vraha pohřbeného mezi oběťmi politických procesů 50. let. Stojí za pověstnou „žlutou září nad Letnou“. Kvůli krádeži psacích strojů zabíjel a způsobil mnohamilionové škody.

Večer 22. března 1930 zaslechli obyvatelé jihomoravské obce Přibice od lesa výstřel a zoufalé volání o pomoc. Tak začal případ, k jehož vyřešení pomohly četníkům kromě důvtipu i moderní kriminalistické metody. 

Na Velikonoce roku 1932 objevili obyvatelé domu v Praze Košířích v kolonii Na Cibulce hrůzný nález – muže s proříznutým hrdlem. Spáchal poštovní podúředník sebevraždu, anebo v tom měla prsty jeho žena? 

Rok co rok stejná cesta za výdělkem, rok co rok šťastný návrat. Ani na podzim roku 1882 neměl Jan Otava z Kojetína důvod obávat se, že se mu na cestě za prodejem vykrmených hus může něco stát. Tentokrát se ale domů nevrátil ani on ani jeho malý pomocník… 

Pražský obchodník Karel Táborský odjel 12. listopadu 1947 vlakem do Aše nakoupit od svého známého textil. Měl se vrátit do tří dnů, namísto toho beze stopy zmizel… 

Horké léto 2009 a série tří násilných případů v Praze 4. Všechny v noci nebo nad ránem. Co dalšího mají společného, zjišťují nejlepší pražští kriminalisté 90. let. 

V tomto kriminálním případu z roku 1920 není nic obvyklé. Ani to, že vraždu schvaluje většina obyvatel jihomoravské vesnice.

Když jí volali sousedé, že je z jejího bytu cítit zápach, myslela si, že tam asi zůstaly nevynesené odpadky. To, co našla v obýváku na zemi, bude mít před očima do konce života. 

Setkali se roku 1926 náhodou na Václavském náměstí – ona vysoce elegantní mladá dáma s vyšívaným kapesníčkem, on majitel činžáku na Žižkově, povoláním mistr v tiskárně Národní politiky. Představila se mu jako kněžna Marie Antoinetta Lichtenštejnová a brzy si ho omotala kolem prstu. 

Zbavit se toho, co bývalo člověkem, není snadné, ale podařilo se. Mrtvola se našla až za několik týdnů a vrah má pocit, že je z toho venku. Jenomže na stopě jsou mu skvělí jihomoravští kriminalisté.

Hrůzný nález v bývalém vojenském prostoru u Mimoně otřásl i zkušenými kriminalisty. Po pachateli vraždy dvou novorozenců pátrali liberečtí policisté v roce 2005. A jeho závěr je tentokrát velmi překvapivý.

Plzeň se 25. května 1917 ve 13:35 otřásla mohutným výbuchem a po něm následovaly další. Je válka. Podle rakousko-uherské generality jde o sabotáž. Zjistí komisař Vaňásek, proč došlo v muniční továrně k tragédii?

Píše se rok 1920 a v Teplicích umírá mladá žena, která podstoupila tehdy nezákonný umělý potrat. A není jediná. Četníci a vyšetřující soudce mají těžký úkol: zjistit fakta, o kterých se jinak jen šeptá. 

Našli ji v příkopu u lesní cesty v Buchlovských horách. Tělo pětadvacetileté ženy tu leželo asi pět dní. Na hlavě měla rány tupým předmětem, nejspíš železnou tyčí.

Dvě dívky, dvě těla v parku. Škrtidlo a ukradený mobil, ze kterého pachatel brzy po činu posílá zprávy. Ty dvě vraždy mají tolik společného, že to těžko může být náhoda…

Když plzeňští policisté vyjížděli na základě oznámení k vodní elektrárně na Berounce, tušili, že hrůzný nález bude souviset s mužem, pohřešovaným už od listopadu 2010.

Na vzácné dílo ze 16. století měly spadeno hned dvě party zlodějů. Obraz Madona s dítětem zmizel z kostela v obci Poleň začátkem září 1967. Brzy se ukázalo, že ve zločinu má prsty bolivijský překupník, ale taky jeden zdánlivě nenápadný pacient bohnické léčebny…

Byl to povedený dáreček. Prý by vymámil i tele z jalovice. A rovnou zlaté. Spravedlnost ho na konci 20. letech 20. století stíhala až do Jižní Ameriky.

To listopadové ráno roku 2001 zastavil za obcí Bedihošť řidič dodávky, aby si zakouřil. Kousek od svého auta zahlédl něco, co ho pořádně vyděsilo. Nahé tělo ubodaného muže.

Tunelování státních fondů. Úplatky. Útěk do zahraničí a problémy s vydáním. A nakonec karikatura soudu, kde všichni uznali chybu a navzájem si odpustili. Případ ze 30. let se odehrál stejně, jako by to bylo dneska.