Historie Plus

Věnujeme se osobnostem a dějinným událostem nejen z českého prostředí.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Historie Plus: Hlas Ameriky ze střední Evropy aneb Bdělá a ostražitá StB 80. let

Kolikrát byl v Československu zadržen a kterých protirežimních akcí v závěru normalizace se jako novinář osobně zúčastnil – také na to vzpomíná americký reportér Jolyon Naegele. Čtvrtá část pořadu obsahuje unikátní nahrávky, které v druhé polovině 80. let natáčel pro rozhlasovou stanici Hlas Ameriky. Obsahují záznamy z demonstrací a rozhovory s hlavními aktéry.

Historie Plus: Československo jako koridor z německého obklíčení a prostředek k samostatným státům?

Poslední den roku 1992 se rozpadl společný stát Čechů a Slováků. Byl konec společného soužití, které začalo v roce 1918, neúspěchem polistopadové politiky nebo šlo o nevyhnutelný vývoj? O tom si v pořadu Historie Plus povídáme s historiky i pamětníky.

Historie Plus: Letos uplynulo 30 let od rozdělení Československa

Jaká byla cesta k rozdělení společného státu Čechů a Slováků? Bylo to nevyhnutelné? Co tomu předcházelo a jak na to vzpomínají lidé, kteří rozdělení zažili? Tomu se věnuje v Historii Plus Veronika Kindlová.

Historie Plus: Nepravděpodobný génius Jaroslav Hašek měl matematickou paměť. Svého Švejka nosil celou dobu v hlavě

Před sto lety zemřel Jaroslav Hašek. Světově zřejmě nejproslulejší český spisovatel dožil své dny na Lipnici na Vysočině. Tam také stihl nadiktovat první dva ze zamýšlených čtyř dílů svého nejznámějšího díla: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.

Historie Plus: Marná lásky snaha. Záchrana Československa, obavy z jeho rozdělení a proměny odkládaného referenda

Obsah – hlavně emoční – slova referendum byl v Československu 1992 nesporně úplně jiný v lednu a v prosinci. Na počátku roku si konání referenda přála podle různých výzkumů veřejného mínění, peticí i dalších občanských aktivit většina obyvatel. (Repríza z roku 2017.)

Historie Plus: Voskovcovy paměti nikdy nevyšly, v rádiu se z nich přesto četlo

Životní příběh Jiřího Voskovce by vydal na román. S Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem tvořil páteř Osvobozeného divadla. To bylo ve 30. letech minulého století jedním z významných prvků kulturního života v Československu.

Historie Plus: Naše představy o ženách ve středověku mohou být zkreslené, jak ukazují nejnovější výsledky

Co si myslíme o středověkých ženách? Můžeme o nich objevit ještě něco nového? Překvapivě ano, jak potvrzují současná bádání na poli umělecké historie. Právě umělecké artefakty představují zajímavý zdroj poznání.

Historie Plus: Kabarety – zábava pro chudé i bohaté

Kabarety na přelomu století byly v Praze a Brně velmi populární. Jaké osobnosti vymýšlely program a na jakých adresách se zábava produkovala? Byl český kabaret počátkem divadel malých forem?

Historie Plus: Holubyho chata byla zázemím vlastenců i převaděčů

Krátce po vzniku první republiky se aktivizovala činnost Klubu československých turistů v Uherském Brodě a ve slovenské Staré Turé. Zejména z iniciativy zakladatele brodského muzea Ferdinanda Pragera vzešel návrh k postavení turistické chaty na Velké Javořině, bezmála tisícimetrové hoře tyčící se na pomezí Moravy a Slovenska.

Historie Plus: Hlas Ameriky ze střední Evropy. Prověrky a rituály

Proč potřeboval americký novinář v polovině osmdesátých let bezpečnostní prověrku? A jak na jeho první návštěvu po nástupu k Hlasu Ameriky reagovaly československé represivní složky? Také o tom vypráví reportér Jolyon Naegele.

Historie Plus: Nejpočetnější národnostní menšinou v České republice jsou Romové

Odhadem představují něco přes dvě procenta obyvatel. Podle historiků žijí v českých zemích nejméně od konce 15. století. Jak uvedl historik Pavel Himl z katedry antropologických studií Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, zdá se, že zpočátku byly vztahy mezi příchozími Romy a usedlým obyvatelstvem docela dobré. Pořad připravila Veronika Kindlová.

Historie Plus: Výroba svítiplynu byla peklem na zemi aneb Cesta energií do našich domácností

Elektrický proud, plyn a centrální vytápění jsou pro dnešní domácnosti samozřejmostí. Mnoho lidí ani nezajímá, kde se berou. Nebo alespoň do té doby, dokud nezačnou problémy v dodávkách nebo jejich cena nestoupne nad přijatelnou úroveň. Jak si ale moderní energie našly cestu do českých a moravských domácností?

Historie Plus: Měl jsem vždy skoro pověrčivou předtuchu, napsal před objevem Tutanchamonovy hrobky Carter

Je možné naplánovat největší objev v dějinách archeologie? Do jisté míry ano. Howard Carter je toho příkladem. Léta hledal Tutanchamona, až ho našel. K unikátnímu nálezu nevykradené hrobky téměř zapomenutého faraona došlo už před 100 lety, v listopadu 1922. Mohlo k němu dojít už o pár let dřív. Poslechněte si pořad s egyptologem Miroslavem Bártou, autorem knihy Tutanchamon, století záhad a objevů.

Historie Plus: Hlas Ameriky ze střední Evropy. O Masarykovi za normalizace

Jak vznikl a rozvíjel se vztah amerického novináře Jolyona Naegeleho k Československu a ke střední Evropě? Druhá část cyklu o něm a o jeho unikátních záznamech a rozhovorech pro rozhlasovou stanici Hlas Ameriky z druhé poloviny 80. let je věnována masarykovským nahrávkám.

Historie Plus: Přehlídka fašistických milicí, takzvaný Pochod na Řím, proběhla před 100 lety

Šlo o demonstraci moci tehdy nastupující vlády Benita Mussoliniho. Itálie se stala zemí ovládanou novým politickým hnutím, Fašistickou stranou Itálie, která byla založena o tři roky dříve, v roce 1919 na náměstí San Sepolcro v Miláně.

Historie Plus: Tulipánová horečka a krach na vídeňské burze. Stručná historie spekulací, které změnily svět

Když holandský malíř Rembrandt van Rijn nakupoval několik cibulek tulipánů, určitě netušil, že kvůli nim bude muset v roce 1657 prodat dům a vyhlásit bankrot. Lákavá investiční komodita se totiž změnila v noční můru holandské vyšší společnosti. Poté, co cena tulipánů několik desetiletí raketově rostla, o ně najednou nebyl zájem. A slavný malíř se stal jednou z obětí první velké spekulativní bubliny.

Historie Plus: Stovky mrtvých pohraničníků jsou jen mýty. Většinou šlo o sebevraždy nebo nehody

Stovky mladých mužů umíraly v letech nesvobody na československých hranicích. Jen zlomek úmrtí souvisí s tím, že by strážci hranic aktivně zasahovali proti – tehdejší terminologií – narušiteli. „Značné množství pohraničníků padlých při ostraze hranic? To jsou mýty,“ říká historik Martin Pulec, který zmapoval téměř všechna jejich úmrtí.

Historie Plus: Dlouhá desetiletí nebylo jisté, co se s bludovským mlynářem Hubertem Viktorem Habermannem stalo

Do vily přišli ozbrojení muži a odvedli ho. Do sídla Okresního národního výboru v bludovských lázních ale nikdy nedošel. O jeho smrti místní nepochybovali. Nikdo ale nevěděl, co se stalo s tělem. A vzniklo několik verzí události. Téma pro Kateřinu Havlíkovou.

Historie Plus: Hlas Ameriky ze střední Evropy. Reportér Jolyon Naegele nahrával Hrabala i Dubčekův zpěv

Je polovina 80. let 20. století a ve vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky pro Československo se začínají objevovat zprávy a rozhovory takříkajíc přímo z terénu. Jejich autorem byl americký novinář Jolyon Naegele. Poslechněte si první část cyklu o něm a o jeho unikátních nahrávkách je věnována fungování vídeňské redakce Hlasu Ameriky.

Historie Plus: Východní Evropa je obrovským prostorem, který po druhé světové válce téměř kompletně pohltil Sovětský svaz

Ozbrojený odpor těchto národů proti nadvládě komunistické diktatury z Moskvy trval i víc jak 10 let po válce. Někteří partyzáni strávili v lágrech nebo v lesích celý svůj život. Pořad o protisovětském odboji ve východní Evropě připravil Jiří Zeman.

Historie Plus: Protisovětský odboj po druhé světové válce

Východní Evropa je obrovským prostorem, kde na sebe narážely zájmy Poláků, Ukrajinců, Rusů, Rumunů, Litevců, Lotyšů nebo Estonců. Po druhé světové válce téměř vše pohltil Sovětský svaz. Ozbrojený odpor těchto národů proti nadvládě komunistů z Moskvy trval do 50. let, někteří odbojáři a partyzáni strávili v lágrech nebo v lesích celý svůj život.

Historie Plus: V dnešním pořadu si s Pavlem Hlavatým připomeneme příběh Klause Fuchse

Fyzika německého původu, který za druhé světové války a těsně po ní pracoval v tajném atomovém výzkumu Velké Británie a Spojených států. Informace z tohoto výzkumu předával Sovětskému svazu a velmi významně tak urychlil vývoj jeho jaderných zbraní. Připravil Pavel Hlavatý.

Historie Plus: Sloužil pěti rakouským císařům a za svou dlouhou a úspěšnou vojenskou kariéru žádnou bitvu neprohrál

Přitom nechybělo mnoho a k armádě se vůbec nedostal. O osobnosti populárního maršála, jeho vojenské kariéře i o osudu jeho pomníku si poslechněte více v pořadu Historie Plus.

Historie Plus: Jan Amos na prahu vichřice

Zpřístupnění nové expozice věnované působení Jana Amose Komenského ve Fulneku uzavřelo památkovou obnovu bývalého sboru Jednoty bratrské, který byl až do bitvy na Bílé hoře významným centrem humanistické kultury na severu Moravy. Do dnešních dnů se přitom dochovaly prostory, ve kterých věhlasný učenec několik let působil. Kaple i někdejší bratrský dům dnes skýtají autentické zázemí obnovenému fulneckému muzeu.

Historie Plus: Jan Hus. Vše, co jste o životě církevního reformátora nevěděli

Je to už 652 let (kolem roku 1370) od narození kazatele Jana Husa. Napadlo vás někdy, že o jeho životě víme už dnes opravdu všechno? Historikové, za kterými se David Hertl vypravil při natáčení toho následujícího pořadu, vás možná vyvedou z omylu: není úplně jasné, kde se Hus narodil, ani to, kde přesně byl vysvěcen na kněze.

Historie Plus: Proč román Na cestě autora Jacka Kerouaca oslovil i čtenáře za železnou oponou?

Před sto lety se v americkém státě Massachusetts narodil literát a básník, který společně s několika svými přáteli vytvořil generaci beatniků, dílem přispěl ke vzniku světového hnutí hippies a tvorbou ovlivnil mnoho dalších spisovatelů i textařů a hudebníků.

Historie Plus: Maloměsto versus velkoměsto 19. století

Najdeme ještě dnes podobné vzorce životního stylu, stereotypy a jazykové přívlastky z období, kdy vlastenectví, národní zájmy i tradice se ideově a politicky stabilizovaly v 19. století? Jak žilo maloměsto a velkoměsto pod vlivem společenských, sociálních i průmyslových změn a které osobnosti se vymanily ze zažitých modelů?

Historie Plus: Svobodní zednáři – elita první republiky a zastánci československé státnosti

Alfons Mucha, Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik, Antonín Švehla, Alois Rašín, František Křižík, Josef Skupa, Zdeněk Štěpánek, bratři Čapkové, Jan Masaryk a mnoho dalších, které také jistě znáte. To byli svobodní zednáři. Jejich společenství je stále pro mnohé tajemným a rojí se kolem něj řada fantaskních teorií. Pravda je o mnoho prostší. U nás se jim dařilo hlavně za první republiky.

Historie Plus: František Moravec vlastními slovy

Možná se vám nějaký takový nečekaný nález také povedl. Procházíte nějakými starými krabicemi nebo bednami u rodičů nebo prarodičů na půdě, ve sklepě případně v garáži a najednou najdete takový malý poklad. Není to zlato nebo drahokamy, ale třeba nějaká fotografie, kterou jste nikdy předtím neviděli a na které jsou Vaši předci zachyceni velmi živě a hlavně autenticky.

Historie Plus: „Barokní malířka Artemisia Gentileschi by si rozuměla se sociálními médii,“ míní historička

Na konci 16. století, v roce 1593, se v Římě narodila výjimečná malířka tzv. „caravaggiovské školy“, která zůstala až do začátku 20. století zapomenutá. Jde o Artemisii Gentileschi, ženu vášnivého charakteru, jež předčila svého otce – učitele. Dokázala se prosadit v typicky mužském malířském prostředí a jako první ženě jí bylo umožněno studovat na prestižní florentské akademii Belle Arti. Tam se také naučila pracovat s živými modely, což do té doby nebyla obvyklá praxe.

Historie Plus: I ženy chtěly na frontu. Čechoslovačky ve vojenských jednotkách za druhé světové války

Jak vypadal život našich žen na východní frontě? I když bojovat přímo neměly, občas se dostávaly do žhavých válečných zón. Proti tomu se působení československých žen v britských armádních pomocných sborech mohlo zdát podstatně jednodušší. Ale zdání občas klame.

Historie Plus: Nedopsaný deník Franty Kocourka

Byl reportérem a novinářem popisujícím nejtemnější události v historii Československa. Jeho hlas provázel například příjezd říšského protektora na Pražský hrad, vojenskou přehlídku ozbrojených sil Velkoněmecké říše na Václavském náměstí, komentoval Hitlerův projev. Mohl odmítnout, ale neudělal to.

Historie Plus: Výsadek Barium, ve stínu operace Anthropoid

Úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha byl jednou z nejvýznamnějších protinacistických odbojových akcí na celém evropském kontinentu za celé druhé světové války. Tak trochu ve stínu téhle operace a následné kruté odvety proti civilnímu obyvatelstvu zůstávají jiné úspěšné výsadky, které londýnská exilová vláda Československa okupované území vyslala. Byly jich přitom skoro tři desítky.

Historie Plus: Genocida hladem – sovětské prostředky ke zlomení Ukrajiny

Ukrajina je v posledních měsících opět těžce zkoušenou zemí. Úrodné roviny východní Evropy nájezdníky lákají stále. Lidské utrpení se tam vrací příliš často a je to přitom jen pár hodin jízdy autem. Nejstrašnější kapitolu moderních dějin Ukrajiny napsal začátek 30. let.

Historie Plus: Oleg Gordijevskij – špión, který se stal šlechticem

Příběh agenta KGB, který z přesvědčení začal pracovat pro britskou tajnou službu. Po prozrazení se ho podařilo dostat na Západ, kde byl za své služby britskou královnou povýšen do šlechtického stavu. Hostem pořadu je badatel a mediální analytik Tomáš Karabela.

Historie Plus: Teplická výtvarná sekce. Zapomenutý umělecký život meziválečného Československa

Letos je tomu 90 let, co byla v Teplicích založena Výtvarná sekce. Ve své době výjimečná kulturní organizace, jejíž činnost ukončil nacionální socialismus. O její upadnutí do zapomnění se postaral pro změnu nacionalismus komunistického režimu. Když se řekne Emil Filla, Václav Špála nebo Toyen, mnozí vědí, o kom je řeč. Ovšem jména jako Mary Duras, Max Kopf nebo Wenzel Hablik? O těch už má ponětí jen málokdo.

Historie Plus: Česká stopa na Titaniku? Skutečně existuje. Ale musíme hledat jinde než dosud

Od potopení nejslavnější lodi světa uplyne 15. dubna 110 let. Její příběh a osudy cestujících i posádky přitahují pozornost stále, jako fascinovaly současníky už krátce po katastrofě. A už tenkrát se na stránkách českých deníků rozjelo pátrání po Češích, kteří potopení Titaniku prožili, ať už přežili či nikoliv.

Historie Plus: Nacistická propaganda cílená na děti a mládež byla zákeřně promyšlená

Emoční, cílená, taková byla nacistická propaganda zaměřená na děti a mládež v období protektorátu. Jak řekl Joseph Goebbels už 9. ledna 1928 na shromáždění NSDAP v Berlíně: „Propaganda nemá být ani slušná, ani něžná, ani měkká, ani pokorná; propaganda má vést k úspěchu.“

Historie Plus: Volby 1946 – další krok k vládě jedné strany

Volby jsou pro nás hlavním prostředkem, jak ovlivnit směřování státu. Mnoho z nás sleduje předvolební diskuze a probírá body předvolebních programů jednotlivých politických stran, ideálně nad pivem. Poslední dobou chodíme volit často, až mám strach, aby to nezevšednělo.

Historie Plus: Alger Hiss – zrádce, který se nikdy nepřiznal

Jak dalece ovlivnilo levicové intelektuální klima 30. let muže, jako byl americký právník Alger Hiss? Jak je možné, že se on a mnozí další příslušníci americké administrativy nejenom sblížili s komunisty, ale dokonce začali přímo zpravodajsky pracovat pro „první stát dělníků a rolníků“?

Historie Plus: Operace Percentage jako příprava na Anthropoid. Průkopník českých paravýsadků vezl vysílačku i slova

První úspěšný parašutistický výsadek z Velké Británie na území protektorátu proběhl krátce po příchodu Reinharda Heydricha. V době, kdy se domácí odbojové skupiny ocitly pod tvrdým tlakem okupantů. Osamělý parašutista František Pavelka byl tak „předskokanem“ dalších spolubojovníků, kterým se později Heydricha podařilo zlikvidovat.

Historie Plus: Do historie dnes může vstoupit každý. Databáze dějin všedního dne čeká na vaše vzpomínky

Není to tak dávno, co médii proběhla výzva, ve které historikové volali po vzpomínkách. Kohokoliv a z jakýchkoliv dob, kam jen paměť sahá. Po vzpomínkách zdánlivě všedních, každodenních, které doplní právě vznikající Databázi dějin všedního dne.

Historie Plus: Skauting v době protektorátu

Mnichovská dohoda a formování druhé republiky zasáhly celou československou společnost, skautské hnutí nevyjímaje. Dochází k vynucené integraci různých skautských organizací a později – již za protektorátu – je skauting zcela zakázán.

Historie Plus: Architekt Josip Plečnik a Praha. Jeho působení se neobešlo bez útoků nacionalistů

Slovinský architekt Josip (nebo také Jože) Plečnik ovlivnil podobu Pražského hradu jako málokdo jiný. Navrhl také kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, výraznou stopu zanechal i na zámku v Lánech. V tomto měsíci si připomínáme hned dvě kulatá výročí spojená s jeho osobností: 70 let od jeho smrti (7. ledna) a 150 roků od narození (23. ledna).

Historie Plus: Architekt Josip Plečnik a Praha. Jeho působení se neobešlo bez útoků nacionalistů

Slovinský architekt Josip (nebo také Jože) Plečnik ovlivnil podobu Pražského hradu jako málokdo jiný. Navrhl také kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, výraznou stopu zanechal i na zámku v Lánech. V tomto měsíci si připomínáme hned dvě kulatá výročí spojená s jeho osobností: 70 let od jeho smrti (7. ledna) a 150 roků od narození (23. ledna).

Historie Plus: Horší než hmyzí havěť. Josef II. považoval mnichy za nejnebezpečnější poddané

Mezi prvními počiny, které Josef II. po svém nástupu na trůn aktivně prosazoval, bylo rušení klášterů. Co mu vadilo na bohabojných mniších? Osvícenský panovník nemohl vystát jejich „neužitečnost“. Za panování Josefa II. si nikdo z jeho poddaných nemohl být jistý, že se mu život nepřevrátí naruby. Jistě, ve většině případů k lepšímu.

Historie Plus: Kim Philby – zrádce Jejího Veličenstva

Muž, který předal sovětům velké množství přísně tajných dokumentů, identifikoval řadu agentů, kteří v SSSR i mimo něj pracovali pro Západ a také varoval prozrazené sovětské agenty.

Historie Plus: Krušnohoří – kraj trpaslíků. Včetně těch zahradních

Zahradní trpaslíci bývají zpravidla považováni za kýč. Přitom za zvykem zdobit si zahrádky vousatými chlapíky v červených čepičkách stojí hodně dlouhá a místy tajemná historie.

Historie Plus: Rizal a Blumentritt. Přátelství filipínského národního hrdiny a litoměřického učitele

Dne 30. prosince roku 1896 byl ve filipínské Manile za údajnou přípravu povstání popraven lékař, spisovatel a filipínský vlastenec José Rizal. Na Filipínách tohoto národního hrdinu dodnes připomínají pomníky, ale také ulice a parky nesoucí jeho jméno. Na tom není nic překvapivého. Ovšem po Rizalovi se jmenují také parkány a bašta hradeb v severočeských Litoměřicích. Navíc tu mají i Rizalovu pamětní bustu a několik osobností z Litoměřic je členy řádu Rizalových rytířů. Proč?

Historie Plus: Rizal a Blumentritt. Přátelství filipínského národního hrdiny a litoměřického učitele

Dne 30. prosince roku 1896 byl ve filipínské Manile za údajnou přípravu povstání popraven lékař, spisovatel a filipínský vlastenec José Rizal. Na Filipínách tohoto národního hrdinu dodnes připomínají pomníky, ale také ulice a parky nesoucí jeho jméno. Na tom není nic překvapivého. Ovšem po Rizalovi se jmenují také parkány a bašta hradeb v severočeských Litoměřicích. Navíc tu mají i Rizalovu pamětní bustu a několik osobností z Litoměřic je členy řádu Rizalových rytířů. Proč?

Historie Plus: Židé na Holešovsku a záhadné nápisy v kurovické tvrzi

Židovská komunita byla po dlouhá staletí nedílnou součástí společnosti také na Moravě. Přestože přístup zemských vládců i šlechty k této vrstvě obyvatelstva byl proměnlivý, Židé tvořili důležitou složku hospodářského života především v menších městech. Pozornost si v tomto ohledu zaslouží i Holešov dnes ležící v okrese Kroměříž.

Historie Plus: Židé na Holešovsku a záhadné nápisy v kurovické tvrzi

Židovská komunita byla po dlouhá staletí nedílnou součástí společnosti také na Moravě. Přestože přístup zemských vládců i šlechty k této vrstvě obyvatelstva byl proměnlivý, Židé tvořili důležitou složku hospodářského života především v menších městech. Pozornost si v tomto ohledu zaslouží i Holešov dnes ležící v okrese Kroměříž.

Historie Plus: Šmelina a veksl. Nedílné součásti socialistického hospodářství

Komunistický režim plánoval vybudovat novou, lepší společnost: Nový člověk řídící se socialistickou morálkou nebude bažit po majetku a své zájmy podřídí celku. Centrálně řízená ekonomika zaručí sociální spravedlnost, uspokojí potřeb všech, zruší chudáky i boháče. Realita byla poněkud jiná.

Historie Plus: Šmelina a veksl. Nedílné součásti socialistického hospodářství

Komunistický režim plánoval vybudovat novou, lepší společnost: Nový člověk řídící se socialistickou morálkou nebude bažit po majetku a své zájmy podřídí celku. Centrálně řízená ekonomika zaručí sociální spravedlnost, uspokojí potřeb všech, zruší chudáky i boháče. Realita byla poněkud jiná.

Historie Plus: Bedřich Hrozný se do vědy zapsal objevením chetitštiny, jeho poslední knihu kritici strhali

Nechybělo mnoho a z Bedřicha Hrozného mohl být evangelický farář. Na Vídeňskou univerzitu původně odešel studovat teologii. Už po prvním semestru ale přešel kvůli zaměření na filozofickou fakultu, aby se věnoval filologii. Od dětství vynikal v jazycích. Navíc na gymnáziu v Kladně se díky jednomu z profesorů setkal s orientalistikou. Vysokoškolské studium indoevropských jazyků tak nebylo překvapením.

Historie Plus: Rudí bratři Morcheovi – postrach nacistů v česko-saském pohraničí

Je zajímavé, jak vzpomínáme na hrdiny druhé světové války. Na ty, co přispěli k porážce nacismu. Hned od jejího konce, a právem, oslavujeme vojáky Rudé armády, stejně tak výsadkáře z Velké Británie i Sovětského svazu. Vzpomněli jsme si i na československé letce v královském letectvu a na ty, kteří se rozhodli zůstat a bojovat doma.

Historie Plus: Před 700 lety Dante Alighieri dopsal Božskou komedii. Od té doby Florencie čeká na návrat rodáka

Dante Alighieri byl florentským občanem, politikem a básníkem. Tyto tři základní charakteristiky jeho osobnosti nelze od sebe oddělit. Žil na přelomu středověku a začátku renesance a budoucím generacím zanechal ucelenou výpověď o stavu tehdejšího světa.

Historie Plus: Kněžna Ludmila byla první historicky doložitelná žena v českých dějinách

Jaká byla naše nejstarší světice a co o její pozemské pouti dnes víme? Zatímco ve všeobecném povědomí s ní máme spojenou hlavně její násilnou smrt, za pozornost jistě stojí i Ludmilin život. Jak se vyrovnala s různými rolemi, které jí osud přinesl? Ať už o ní hovoříme jako o kněžně, manželce, matce, babičce i tchýni – je zajímavá z hlediska raného středověku i z pohledu naší současnosti.

Historie Plus: Vražda jako osobní msta aneb Skutečný příběh mlynáře Habermanna

Dlouhá desetiletí nebylo jisté, co se s bludovským mlynářem Hubertem Viktorem Habermannem stalo. Do vily přišli ozbrojení muži a odvedli ho. Do sídla Okresního národního výboru v bludovských lázních ale nikdy nedošel. O jeho smrti místní nepochybovali. Nikdo ale nevěděl, co se stalo s tělem. A vzniklo několik verzí události.

Historie Plus: Vražda jako osobní msta aneb Skutečný příběh mlynáře Habermanna

Dlouhá desetiletí nebylo jisté, co se s bludovským mlynářem Hubertem Viktorem Habermannem stalo. Do vily přišli ozbrojení muži a odvedli ho. Do sídla Okresního národního výboru v bludovských lázních ale nikdy nedošel. O jeho smrti místní nepochybovali. Nikdo ale nevěděl, co se stalo s tělem. A vzniklo několik verzí události.

Historie Plus: Zapomenuté příběhy českých olympioniků

Olympiáda, to nejsou jen skvělá umístění, medaile a stupně vítězů. Vždyť oceněných může být jen několik. Daleko častěji jsou to příběhy bez vítězství a vzpomínky na události, které se sportem souvisejí jen vzdáleně.

Historie Plus: Spartakiády, nejdražší rituály režimu. Komunistická přehlídka měla nahradit všesokolské slety

Prvomájové průvody, oslavy VŘSR a spartakiády byly asi nejdůležitějšími rituály komunistického režimu v Československu, do kterých se zapojovaly, řečeno dobovou terminologií, široké masy obyvatel. Nejdražším, nejvelkolepějším, a pro aktéry nejnáročnějším z těchto rituálů byly spartakiády. Konaly se jednou za pět let, vždy v letech končících pětkou nebo nulou. První byla uspořádána v roce 1955.

Historie Plus: Jan Hus ideologický. Za minulého režimu byl osvětářem, sociálním reformátorem i komunistou

„Poprvé jsem o Husovi slyšel na základní škole. Paní učitelka nám říkala, že Hus byl středověký sociální reformátor, že to byl první komunista,“ vzpomíná religionista Martin Chadima na své první setkání s významným náboženským myslitelem Janem Husem.

Historie Plus: Jak Němci ovlivnili mytologii Slovanů

Zatímco keltská a vikingská tématika zažívá v dnešní době vzestup, o Slovanech se příliš nemluví. Nevznikají filmy o jejich bojovnících a bitvách, nepíší se knihy na motivy jejich mytologie. To, co z ní totiž dnes známe, je většinou výtvorem až posledních století.

Historie Plus: Pevnost Josefov: Světový unikát z dob drastických obléhacích válek, který nikdy nebyl obléhán

Ohromující byla cena celého projektu pevnosti Josefov, dříve známé jako Pless. „My víme, že to stálo zhruba nějakých jedenáct nebo dvanáct milionů zlatých. Na dnešní měnu by se to těžko převádělo. Tehdy taky přestavovali pevnost Hradec Králové a stavěli Terezín.

Historie Plus: Staroměstská poprava byla po Bílé hoře další krvavou tečkou za válkou o stavovské ideály

Před čtyřmi sty lety se na pražském Staroměstském náměstí odehrálo morbidní „divadlo“. Spíš než barokní představení, připomínalo antickou tragédii. Ferdinand II. Habsburský se definitivně a okázale vypořádal s českou stavovskou elitou.

Historie Plus: Národní divadlo v Praze. V den jeho slavnostního otevření zažilo centrum města dopravní kolaps

Rok 1881 pro Národní divadlo v Praze nebyl šťastným rokem. Znovuotevření v červnu vystřídal požár střechy a hledal se viník. I dnes je tato záhada předmětem různých spekulací a domněnek. Myšlenka na samostatné české divadlo v Praze sílila v době bouřlivého vývoje 19. století v Čechách, kdy národ usiloval o národní identitu a státní suverenitu.

Historie Plus: Alkoholismus po česku. Jeho počátky sahají do 18. století, dnes rizikově pije 1,5 milionu Čechů

Prvního klienta na záchytce u Apolináře v Praze přivítali po třech dnech od jejího otevření. Alkohol provází člověka odjakživa. Podle Karla Černého z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků Univerzity Karlovy, pili zkvašené šťávy už předkové lidí.

Historie Plus: Mariánský kult. Mezi politickými vězni doznal ojedinělé intenzity

Je tu s námi, ať jsme věřící, nebo se považujeme za ateisty. Provází nás po staletí, jednou jako krásná středověká Madona, podruhé jako líbezná vánoční koleda a do třetice třeba jako pověst o zázračném zjevení. Někdo u Panny Marie hledá ochranu, pomoc či radu, a jiný naopak může její kult odmítnout. Málokdo je k němu však zcela lhostejný.

Historie Plus: Příběh českého chmele ovlivnila výstavba železnic, nástup nacismu či odsun Němců

V českých zemích se chmel pěstuje už od středověku. V menší míře se používal pro léčivé účely, nebo jako potrava, kdy si labužníci pochutnávali na mladých chmelových výhoncích, které se prý chutí podobají chřestu. Především se chmel ale vysazoval proto, že se šišky používají k ochucení piva.

Historie Plus: Trojitý Brežněv, dvojitý Chruščov. Kde se vzala záliba komunistů ve „francouzském“ polibku

Komunisté už se nelíbají. Kdysi dávno to ale bylo běžné a uvítací ceremoniály mezi vysoko postavenými komunistickými pohlaváry se bez soudružského polibku neobešly. Mmnohdy to byl polibek téměř francouzského typu, přímo na ústa. Asi ten nejslavnější bratrský polibek, který je zvěčněný i na zbytcích Berlínské zdi, a u kterého se ošívá nejeden nestranný pozorovatel, je ten mezi sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem a jeho východoněmeckým soudruhem Erichem Honeckerem.

Historie Plus: Volá hlas svobodného Československa. Rádio Svobodná Evropa vysílá už 70 let

Štvavá vysílačka – tak nejčastěji totalitní režim v bývalém Československu mluvil o Radiu Svobodná Evropa. Když se však rok po sametové revoluci zeptali zapřisáhlého komunisty soudruha Vasiľa Biľaka, jak se dozvěděl o událostech 17. listopadu na Národní třídě, prý odpověděl: „Ja som počúval Slobodnú Európu!“ Od prvního vysílání Svobodky právě uplynulo 70 let.

Historie Plus: Ženy ve středověku a raném novověku vyhnaly z pivovarnictví i pomluvy

V 16. století napsal britský spisovatel John Skelton satirickou báseň o Eleonoře z Rumanic. Krčmářku vykreslil jako starou škaredou babu, která šidila pivo tak, že do něj přimíchávala svoje sliny i slepičince. Vaření piva v té době patřilo mezi obvyklé domácí činnosti a následný prodej přebytku nápoje dokázal nejen vylepšit domácí rozpočet, ale taky zajistit neprovdaným ženám a vdovám slušné živobytí.

Historie Plus: Před 60 lety začal soud s magnátem smrti

Podobný titulek, jen bez časového určení, si mohli v dubnu roku 1961 přečíst čtenáři Rudého práva. V Jeruzalémě stanul před soudem SS-Obersturmbannführer Adolf Eichmann – jeden z předních organizátorů holokaustu, muž, který byl odpovědný za smrt milionů lidí.

Historie Plus: Balonem za kosmickým zářením. Odkud se bere radioaktivita?

Už více než sto let lidé zkoumají kosmické záření. Současní vědci kvůli tomu jezdí do Augerovy observatoře v Argentině, v roce 1912 pro jeho zkoumání stačil přístroj na měření radioaktivity a balon.
Veronika Kindlová

Historie Plus: Války, dekolonizace i brexit. Velká Británie si od otevření Royal Albert Hall prošla mnohým

Na některé věci nemělo peníze ani britské impérium ve svém zlatém věku. Třeba na Royal Albert Hall. Podle původních plánů měla stavba pojmout 30 tisíc diváků. Nakonec si stavitelé museli vystačit s osmi tisíci místy. I tak byla v roce 1871, v době otevření, monumentální stavbou, která svým tvarem a velikostí neměla v tehdejší Evropě obdoby. Stejně tak ale trpěla neduhy, podobně jako celé impérium v následujících sto padesáti letech své existence.
Kateřina Havlíková

Historie Plus: Boris Pasternak. Básník, který nechtěl pochopit své bludy

V roce 1957 vychází v Itálii román Doktor Živago, klíčové dílo ruského básníka Borise Pasternaka. O rok později se – hlavně za své básnické dílo – stává laureátem Nobelovy ceny za literaturu, a to jako teprve druhý ruský spisovatel. Po masivní propagandistické kampani sovětského režimu a nátlaku na jeho blízké se básník Nobelovy ceny vzdal.
Pavel Hlavatý

Účinkuje: rusistka Ivana Ryčlová
Připravil: Pavel Hlavatý
Premiéra: 2018-10-13

Historie Plus: „Baťa severu“ aneb příběh výrobce hraček Johanna Schowanka

Jeho osud kopíruje osud místa, ve kterém žil a pracoval. V oblasti Sudet vybudoval úspěšnou továrnu na hračky, která funguje dodnes. Zatímco její budova stále připomíná dobu největší slávy firmy, s jejími majiteli si pohrály dějiny.
Naďa Reviláková

Historie Plus: Benátky vznikly roku 421. Nebo ne?

Laguny, romantické plavby na gondolách a nádherné masky během karnevalu – taková je asi naše nejčastější představa o italských Benátkách. Během své dlouhé historie však byly především námořní, vojenskou a obchodní mocností, která ovládala východní Středomoří. Od jejich založení nás dělí 16 století. Opravdu?
Milena Štráfeldová

Účinkují: historičky Eva Doležalová a Marie Buňatové z Historického ústavu AV ČR, Roman Zavoral z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy
Připravila: Milena Štráfeldová

Historie Plus: Co přinesl Vítězný únor ženám? O rovnoprávnosti se jen mluvilo

Ženy v komunistickém Československu nemohly svobodně volit, ani se vyjadřovat, přesto měly alespoň zpočátku některá práva, která jim ženy na Západě mohly závidět. Krátce po nastolení komunistického režimu byl schválen zákon o rodině, který dával muži a ženě v rámci rodiny stejná práva.
Veronika Kindlová

Účinkuje: Radka Šustrová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Připravila: Veronika Kindlová

Historie Plus: Hitler ven, Stalin sem!

Měla třetí republika šanci nebýt jen trapným mezikrokem ke komunistické totalitě, obdobně jako republika druhá k nacistické okupaci? A existovaly tu vůbec síly, které se samostatnost, či spíše její obnovení, snažily obhájit?
Pavel Hlavatý

Účinkuje: historik Petr Hlaváček
Připravil: Pavel Hlavatý
Premiéra: 2018-07-14

Historie Plus: Cisterciáci v českých zemích. Pracovat ke cti a slávě Boží

Budovali kláštery, zvelebovali a zúrodňovali i některé nejodlehlejší a nejhůře dostupné kouty království. Cisterciáci prosluli svou činorodostí a věrností heslu „Modli se a pracuj“. V pořadu Historie Plus připomínáme, za co všechno jim země Koruny české vděčí.
Vít Pohanka

Historie Plus: „V nouzi dobrý“ Bedřich Smetana. Jak byl využíván i zneužíván a co pro nás znamená dnes?

Vynikající pianista, komorní hráč, dirigent, sbormistr pěveckého spolku Hlahol (1863), oblíbený pedagog, skladatel a kritik přispívající do Slavoje a Národních listů. Tím vším byl Bedřich Smetana, který se narodil 2. března 1824.
Lenka Kopecká

Historie Plus: Růžena Urbanová, umělkyně a cestovatelka, na kterou se zapomnělo

Růžena Urbanová. Jméno, které nám dnes už mnoho neřekne. Ve 30. letech minulého století šlo však o úspěšnou malířku, spisovatelku, cestovatelku a sběratelku domorodého umění v Tichomoří. Za druhé světové války se však také ocitla v japonském internačním táboře.
Milena Štráfeldová

Historie Plus: České zdravotnictví – od amuletů po biotypologii

Každou lidskou společnost trápí zdravotní problémy, které vyžadují určitý způsob řešení. Podle doktora Davida Tomíčka z ústecké univerzity si lidé nemoc v různých dobách vykládali různě.

Historie Plus: Krádež Mony Lisy? Obrazu přinesla slávu, historii umění pomohla s rozvojem znaleckých metod

Krádež vzácných šperků z drážďanské pokladnice Zelená klenba (Grünes Gewölbe) 25. listopadu 2019 vyvolala mnohé – zájem, zděšení, ale také vzpomínky na loupeže historických a uměleckých děl v minulosti.

Historie Plus: C. k. železnice se řídila časem, který přivezl první ranní vlak z Vídně

Často si na ně stěžujeme, vadí nám, že nejsou rychlejší, spolehlivější, dochvilnější, prostě lepší. Vlaky přitom přepravovaly před vypuknutím koronavirové pandemie rekordní počty lidí. Málokdo si uvědomuje, že naše země má jednu z nejhustších sítí železnic na světě. A skoro všechny tratě se postavily už za Rakouska-Uherska. 

Historie Plus: Nalezení sousedé. Příběhy zmizelých židovských spoluobčanů v Uhlířských Janovicích znovu ožívají

Před téměř osmdesáti lety nedobrovolně opustili své domovy a většina se do nich už nikdy nevrátila. Přesto v ulicích našich měst či vesnic najdeme i po takové době jejich stopy. Navíc jich stále přibývá.

Historie Plus: Proč u nás novinářská profese vznikala se zpožděním?

Postavení novinářů ve společnosti od časů Karla Havlíčka Borovského se měnilo v kontextu společenských, politických a technologických změn. Byl novinář ve 2. polovině 19. století uznávanou osobností?

Historie Plus: Jindřich Heisler – neznámý přítel malířky Toyen

Byl řadu let nejbližším druhem Toyen. Proslulá malířka ho během války dokonce ukrývala ve vlastní koupelně, aby jako Žid nemusel nastoupit do transportu. Společně pak v roce 1947 emigrovali do Paříže. Přesto básníka, fotografa, výtvarníka a filmaře Jindřicha Heislera zná dnes už jen málokdo.

Historie Plus: „Lepší je průměrný mír než slavná válka.“ Ta však v Marii Terezii probudila energii i státnické schopnosti

Ačkoliv se Marie Terezie demonstrativně vyznávala z lásky ke své „krásné a milé armádě“, která jí v letech 1740 až 1763 zachránila ve čtyřech válkách trůn, zanechala svému synovi Josefovi II. tuto moudrou radu: Lepší je průměrný mír než slavná válka!

Historie Plus: Jak Napoleon Bonaparte zformoval moderní Francii. I když ženy byly „věčně nezletilé“

Letos, v roce 2021, si ve Francii připomenou 200 let od smrti generála, prvního konzula a císaře Napoleona Bonaparta. O jeho vojenských úspěších se mluví hodně, ale nejslavnějšímu Korsičanovi se také podařilo z trosek revoluce zformovat moderní Francii. Poslechněte si, jak to dokázal.

Historie Plus: Dělení československé měny proběhlo tehdy neskutečně lehce. Na rozdíl od dělení státu

Rozdělení československé měny následovalo těsně po rozdělení Československé republiky. A zatímco dělení společného státu byl proces velmi obtížný a složitý, vznik samostatných měn nástupnických států působil až neskutečně lehce.

Historie Plus: Lilian Landová. „Zapomenutý“ příběh disentu

Lilian byla pěkné, chytré, veselé a spontánní děvče. Na pražském gymnáziu, kde studovala, uspořádala začátkem roku 1977 koncert zpěváka Jaroslava Hutky.