Historie Plus

Věnujeme se osobnostem a dějinným událostem nejen z českého prostředí.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Historie Plus: Před 700 lety Dante Alighieri dopsal Božskou komedii. Od té doby Florencie čeká na návrat rodáka

Dante Alighieri byl florentským občanem, politikem a básníkem. Tyto tři základní charakteristiky jeho osobnosti nelze od sebe oddělit. Žil na přelomu středověku a začátku renesance a budoucím generacím zanechal ucelenou výpověď o stavu tehdejšího světa.

Historie Plus: Kněžna Ludmila byla první historicky doložitelná žena v českých dějinách

Jaká byla naše nejstarší světice a co o její pozemské pouti dnes víme? Zatímco ve všeobecném povědomí s ní máme spojenou hlavně její násilnou smrt, za pozornost jistě stojí i Ludmilin život. Jak se vyrovnala s různými rolemi, které jí osud přinesl? Ať už o ní hovoříme jako o kněžně, manželce, matce, babičce i tchýni – je zajímavá z hlediska raného středověku i z pohledu naší současnosti.

Historie Plus: Vražda jako osobní msta aneb Skutečný příběh mlynáře Habermanna

Dlouhá desetiletí nebylo jisté, co se s bludovským mlynářem Hubertem Viktorem Habermannem stalo. Do vily přišli ozbrojení muži a odvedli ho. Do sídla Okresního národního výboru v bludovských lázních ale nikdy nedošel. O jeho smrti místní nepochybovali. Nikdo ale nevěděl, co se stalo s tělem. A vzniklo několik verzí události.

Historie Plus: Vražda jako osobní msta aneb Skutečný příběh mlynáře Habermanna

Dlouhá desetiletí nebylo jisté, co se s bludovským mlynářem Hubertem Viktorem Habermannem stalo. Do vily přišli ozbrojení muži a odvedli ho. Do sídla Okresního národního výboru v bludovských lázních ale nikdy nedošel. O jeho smrti místní nepochybovali. Nikdo ale nevěděl, co se stalo s tělem. A vzniklo několik verzí události.

Historie Plus: Zapomenuté příběhy českých olympioniků

Olympiáda, to nejsou jen skvělá umístění, medaile a stupně vítězů. Vždyť oceněných může být jen několik. Daleko častěji jsou to příběhy bez vítězství a vzpomínky na události, které se sportem souvisejí jen vzdáleně.

Historie Plus: Spartakiády, nejdražší rituály režimu. Komunistická přehlídka měla nahradit všesokolské slety

Prvomájové průvody, oslavy VŘSR a spartakiády byly asi nejdůležitějšími rituály komunistického režimu v Československu, do kterých se zapojovaly, řečeno dobovou terminologií, široké masy obyvatel. Nejdražším, nejvelkolepějším, a pro aktéry nejnáročnějším z těchto rituálů byly spartakiády. Konaly se jednou za pět let, vždy v letech končících pětkou nebo nulou. První byla uspořádána v roce 1955.

Historie Plus: Jan Hus ideologický. Za minulého režimu byl osvětářem, sociálním reformátorem i komunistou

„Poprvé jsem o Husovi slyšel na základní škole. Paní učitelka nám říkala, že Hus byl středověký sociální reformátor, že to byl první komunista,“ vzpomíná religionista Martin Chadima na své první setkání s významným náboženským myslitelem Janem Husem.

Historie Plus: Jak Němci ovlivnili mytologii Slovanů

Zatímco keltská a vikingská tématika zažívá v dnešní době vzestup, o Slovanech se příliš nemluví. Nevznikají filmy o jejich bojovnících a bitvách, nepíší se knihy na motivy jejich mytologie. To, co z ní totiž dnes známe, je většinou výtvorem až posledních století.

Historie Plus: Pevnost Josefov: Světový unikát z dob drastických obléhacích válek, který nikdy nebyl obléhán

Ohromující byla cena celého projektu pevnosti Josefov, dříve známé jako Pless. „My víme, že to stálo zhruba nějakých jedenáct nebo dvanáct milionů zlatých. Na dnešní měnu by se to těžko převádělo. Tehdy taky přestavovali pevnost Hradec Králové a stavěli Terezín.

Historie Plus: Staroměstská poprava byla po Bílé hoře další krvavou tečkou za válkou o stavovské ideály

Před čtyřmi sty lety se na pražském Staroměstském náměstí odehrálo morbidní „divadlo“. Spíš než barokní představení, připomínalo antickou tragédii. Ferdinand II. Habsburský se definitivně a okázale vypořádal s českou stavovskou elitou.

Historie Plus: Národní divadlo v Praze. V den jeho slavnostního otevření zažilo centrum města dopravní kolaps

Rok 1881 pro Národní divadlo v Praze nebyl šťastným rokem. Znovuotevření v červnu vystřídal požár střechy a hledal se viník. I dnes je tato záhada předmětem různých spekulací a domněnek. Myšlenka na samostatné české divadlo v Praze sílila v době bouřlivého vývoje 19. století v Čechách, kdy národ usiloval o národní identitu a státní suverenitu.

Historie Plus: Alkoholismus po česku. Jeho počátky sahají do 18. století, dnes rizikově pije 1,5 milionu Čechů

Prvního klienta na záchytce u Apolináře v Praze přivítali po třech dnech od jejího otevření. Alkohol provází člověka odjakživa. Podle Karla Černého z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků Univerzity Karlovy, pili zkvašené šťávy už předkové lidí.

Historie Plus: Mariánský kult. Mezi politickými vězni doznal ojedinělé intenzity

Je tu s námi, ať jsme věřící, nebo se považujeme za ateisty. Provází nás po staletí, jednou jako krásná středověká Madona, podruhé jako líbezná vánoční koleda a do třetice třeba jako pověst o zázračném zjevení. Někdo u Panny Marie hledá ochranu, pomoc či radu, a jiný naopak může její kult odmítnout. Málokdo je k němu však zcela lhostejný.

Historie Plus: Příběh českého chmele ovlivnila výstavba železnic, nástup nacismu či odsun Němců

V českých zemích se chmel pěstuje už od středověku. V menší míře se používal pro léčivé účely, nebo jako potrava, kdy si labužníci pochutnávali na mladých chmelových výhoncích, které se prý chutí podobají chřestu. Především se chmel ale vysazoval proto, že se šišky používají k ochucení piva.

Historie Plus: Trojitý Brežněv, dvojitý Chruščov. Kde se vzala záliba komunistů ve „francouzském“ polibku

Komunisté už se nelíbají. Kdysi dávno to ale bylo běžné a uvítací ceremoniály mezi vysoko postavenými komunistickými pohlaváry se bez soudružského polibku neobešly. Mmnohdy to byl polibek téměř francouzského typu, přímo na ústa. Asi ten nejslavnější bratrský polibek, který je zvěčněný i na zbytcích Berlínské zdi, a u kterého se ošívá nejeden nestranný pozorovatel, je ten mezi sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem a jeho východoněmeckým soudruhem Erichem Honeckerem.

Historie Plus: Volá hlas svobodného Československa. Rádio Svobodná Evropa vysílá už 70 let

Štvavá vysílačka – tak nejčastěji totalitní režim v bývalém Československu mluvil o Radiu Svobodná Evropa. Když se však rok po sametové revoluci zeptali zapřisáhlého komunisty soudruha Vasiľa Biľaka, jak se dozvěděl o událostech 17. listopadu na Národní třídě, prý odpověděl: „Ja som počúval Slobodnú Európu!“ Od prvního vysílání Svobodky právě uplynulo 70 let.

Historie Plus: Ženy ve středověku a raném novověku vyhnaly z pivovarnictví i pomluvy

V 16. století napsal britský spisovatel John Skelton satirickou báseň o Eleonoře z Rumanic. Krčmářku vykreslil jako starou škaredou babu, která šidila pivo tak, že do něj přimíchávala svoje sliny i slepičince. Vaření piva v té době patřilo mezi obvyklé domácí činnosti a následný prodej přebytku nápoje dokázal nejen vylepšit domácí rozpočet, ale taky zajistit neprovdaným ženám a vdovám slušné živobytí.

Historie Plus: Před 60 lety začal soud s magnátem smrti

Podobný titulek, jen bez časového určení, si mohli v dubnu roku 1961 přečíst čtenáři Rudého práva. V Jeruzalémě stanul před soudem SS-Obersturmbannführer Adolf Eichmann – jeden z předních organizátorů holokaustu, muž, který byl odpovědný za smrt milionů lidí.

Historie Plus: Balonem za kosmickým zářením. Odkud se bere radioaktivita?

Už více než sto let lidé zkoumají kosmické záření. Současní vědci kvůli tomu jezdí do Augerovy observatoře v Argentině, v roce 1912 pro jeho zkoumání stačil přístroj na měření radioaktivity a balon.
Veronika Kindlová

Historie Plus: Války, dekolonizace i brexit. Velká Británie si od otevření Royal Albert Hall prošla mnohým

Na některé věci nemělo peníze ani britské impérium ve svém zlatém věku. Třeba na Royal Albert Hall. Podle původních plánů měla stavba pojmout 30 tisíc diváků. Nakonec si stavitelé museli vystačit s osmi tisíci místy. I tak byla v roce 1871, v době otevření, monumentální stavbou, která svým tvarem a velikostí neměla v tehdejší Evropě obdoby. Stejně tak ale trpěla neduhy, podobně jako celé impérium v následujících sto padesáti letech své existence.
Kateřina Havlíková

Historie Plus: Boris Pasternak. Básník, který nechtěl pochopit své bludy

V roce 1957 vychází v Itálii román Doktor Živago, klíčové dílo ruského básníka Borise Pasternaka. O rok později se – hlavně za své básnické dílo – stává laureátem Nobelovy ceny za literaturu, a to jako teprve druhý ruský spisovatel. Po masivní propagandistické kampani sovětského režimu a nátlaku na jeho blízké se básník Nobelovy ceny vzdal.
Pavel Hlavatý

Účinkuje: rusistka Ivana Ryčlová
Připravil: Pavel Hlavatý
Premiéra: 2018-10-13

Historie Plus: „Baťa severu“ aneb příběh výrobce hraček Johanna Schowanka

Jeho osud kopíruje osud místa, ve kterém žil a pracoval. V oblasti Sudet vybudoval úspěšnou továrnu na hračky, která funguje dodnes. Zatímco její budova stále připomíná dobu největší slávy firmy, s jejími majiteli si pohrály dějiny.
Naďa Reviláková

Historie Plus: Benátky vznikly roku 421. Nebo ne?

Laguny, romantické plavby na gondolách a nádherné masky během karnevalu – taková je asi naše nejčastější představa o italských Benátkách. Během své dlouhé historie však byly především námořní, vojenskou a obchodní mocností, která ovládala východní Středomoří. Od jejich založení nás dělí 16 století. Opravdu?
Milena Štráfeldová

Účinkují: historičky Eva Doležalová a Marie Buňatové z Historického ústavu AV ČR, Roman Zavoral z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy
Připravila: Milena Štráfeldová

Historie Plus: Co přinesl Vítězný únor ženám? O rovnoprávnosti se jen mluvilo

Ženy v komunistickém Československu nemohly svobodně volit, ani se vyjadřovat, přesto měly alespoň zpočátku některá práva, která jim ženy na Západě mohly závidět. Krátce po nastolení komunistického režimu byl schválen zákon o rodině, který dával muži a ženě v rámci rodiny stejná práva.
Veronika Kindlová

Účinkuje: Radka Šustrová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Připravila: Veronika Kindlová

Historie Plus: Hitler ven, Stalin sem!

Měla třetí republika šanci nebýt jen trapným mezikrokem ke komunistické totalitě, obdobně jako republika druhá k nacistické okupaci? A existovaly tu vůbec síly, které se samostatnost, či spíše její obnovení, snažily obhájit?
Pavel Hlavatý

Účinkuje: historik Petr Hlaváček
Připravil: Pavel Hlavatý
Premiéra: 2018-07-14

Historie Plus: Cisterciáci v českých zemích. Pracovat ke cti a slávě Boží

Budovali kláštery, zvelebovali a zúrodňovali i některé nejodlehlejší a nejhůře dostupné kouty království. Cisterciáci prosluli svou činorodostí a věrností heslu „Modli se a pracuj“. V pořadu Historie Plus připomínáme, za co všechno jim země Koruny české vděčí.
Vít Pohanka

Historie Plus: „V nouzi dobrý“ Bedřich Smetana. Jak byl využíván i zneužíván a co pro nás znamená dnes?

Vynikající pianista, komorní hráč, dirigent, sbormistr pěveckého spolku Hlahol (1863), oblíbený pedagog, skladatel a kritik přispívající do Slavoje a Národních listů. Tím vším byl Bedřich Smetana, který se narodil 2. března 1824.
Lenka Kopecká

Historie Plus: Růžena Urbanová, umělkyně a cestovatelka, na kterou se zapomnělo

Růžena Urbanová. Jméno, které nám dnes už mnoho neřekne. Ve 30. letech minulého století šlo však o úspěšnou malířku, spisovatelku, cestovatelku a sběratelku domorodého umění v Tichomoří. Za druhé světové války se však také ocitla v japonském internačním táboře.
Milena Štráfeldová

Historie Plus: České zdravotnictví – od amuletů po biotypologii

Každou lidskou společnost trápí zdravotní problémy, které vyžadují určitý způsob řešení. Podle doktora Davida Tomíčka z ústecké univerzity si lidé nemoc v různých dobách vykládali různě.

Historie Plus: Krádež Mony Lisy? Obrazu přinesla slávu, historii umění pomohla s rozvojem znaleckých metod

Krádež vzácných šperků z drážďanské pokladnice Zelená klenba (Grünes Gewölbe) 25. listopadu 2019 vyvolala mnohé – zájem, zděšení, ale také vzpomínky na loupeže historických a uměleckých děl v minulosti.

Historie Plus: C. k. železnice se řídila časem, který přivezl první ranní vlak z Vídně

Často si na ně stěžujeme, vadí nám, že nejsou rychlejší, spolehlivější, dochvilnější, prostě lepší. Vlaky přitom přepravovaly před vypuknutím koronavirové pandemie rekordní počty lidí. Málokdo si uvědomuje, že naše země má jednu z nejhustších sítí železnic na světě. A skoro všechny tratě se postavily už za Rakouska-Uherska. 

Historie Plus: Nalezení sousedé. Příběhy zmizelých židovských spoluobčanů v Uhlířských Janovicích znovu ožívají

Před téměř osmdesáti lety nedobrovolně opustili své domovy a většina se do nich už nikdy nevrátila. Přesto v ulicích našich měst či vesnic najdeme i po takové době jejich stopy. Navíc jich stále přibývá.

Historie Plus: Proč u nás novinářská profese vznikala se zpožděním?

Postavení novinářů ve společnosti od časů Karla Havlíčka Borovského se měnilo v kontextu společenských, politických a technologických změn. Byl novinář ve 2. polovině 19. století uznávanou osobností?

Historie Plus: Jindřich Heisler – neznámý přítel malířky Toyen

Byl řadu let nejbližším druhem Toyen. Proslulá malířka ho během války dokonce ukrývala ve vlastní koupelně, aby jako Žid nemusel nastoupit do transportu. Společně pak v roce 1947 emigrovali do Paříže. Přesto básníka, fotografa, výtvarníka a filmaře Jindřicha Heislera zná dnes už jen málokdo.

Historie Plus: „Lepší je průměrný mír než slavná válka.“ Ta však v Marii Terezii probudila energii i státnické schopnosti

Ačkoliv se Marie Terezie demonstrativně vyznávala z lásky ke své „krásné a milé armádě“, která jí v letech 1740 až 1763 zachránila ve čtyřech válkách trůn, zanechala svému synovi Josefovi II. tuto moudrou radu: Lepší je průměrný mír než slavná válka!

Historie Plus: Jak Napoleon Bonaparte zformoval moderní Francii. I když ženy byly „věčně nezletilé“

Letos, v roce 2021, si ve Francii připomenou 200 let od smrti generála, prvního konzula a císaře Napoleona Bonaparta. O jeho vojenských úspěších se mluví hodně, ale nejslavnějšímu Korsičanovi se také podařilo z trosek revoluce zformovat moderní Francii. Poslechněte si, jak to dokázal.

Historie Plus: Dělení československé měny proběhlo tehdy neskutečně lehce. Na rozdíl od dělení státu

Rozdělení československé měny následovalo těsně po rozdělení Československé republiky. A zatímco dělení společného státu byl proces velmi obtížný a složitý, vznik samostatných měn nástupnických států působil až neskutečně lehce.

Historie Plus: Lilian Landová. „Zapomenutý“ příběh disentu

Lilian byla pěkné, chytré, veselé a spontánní děvče. Na pražském gymnáziu, kde studovala, uspořádala začátkem roku 1977 koncert zpěváka Jaroslava Hutky.

Historie Plus: Kuchyňskou linku s pracovní deskou navrhl jako jeden z prvních architekt Adolf Loose. Narodil se přesně před 150 lety

Před 150 lety se 10. prosince 1870 narodil významný rakouský architekt a teoretik architektury Adolf Loose (1870–1933). Klasik moderní architektury a jeden z hlavních představitelů architektonického purismu. Jak se na konci 19. století dařilo realizovat vynálezy, které v mnoha směrech ovlivňují náš život v 21. století?

Historie Plus: Marmaggiho aféra: Skoncovali jsme s Vídní, skoncujeme i s Římem

Na začátku 20. let minulého století se mladá československá společnost emancipovala ve všech směrech. Výjimkou nebylo ani náboženství.

Historie Plus: Lidé se nechtěli vzdát společenského života ani za morových epidemií

Epidemie provázejí lidstvo dál, než paměť sahá. Jaké nemoci potrápily obyvatele českých zemí napříč historií? Jak epidemické ataky ovlivnily společnost? A jak se s chorobami bojovalo?

Historie Plus: Morové rány napříč staletími. Komenský dozajista zažil hned tři morové epidemie

S epidemiemi různého charakteru byla lidská společnost konfrontována v minulosti a musí jim čelit i dnes. Na rozdíl od dob minulých jsou nástroje obrany a léčby infekcí mnohem účinnější. Než v dobách, kdy nemocné navštěvoval lékař s ptačí maskou s bylinami napěchovanými v zobáku.

Historie Plus: Vladimír Hučín: Byl jsem vězněm ve vlastní zemi

Šíření antikomunistických letáků vlastní výroby pomocí balonů, útoky na symboly a střediska totalitní moci, narušování komunistických manifestací. Ale také sabotáž na vozidle sovětské okupační armády nebo útok na dům agenta StB (a KGB). Tedy velmi široce pojatý boj proti komunistickému režimu.

Historie Plus: Prezidentské duely IV.: George W. Bush versus Al Gore aneb Usedl do křesla v Bílém domě správný muž?

Příchod nového milénia ve Spojených státech znamenal volbu nového prezidenta. Na těsné výsledky byla Amerika zvyklá. Málokterá volba hlavy státu v historii ale vyvolává dodnes tolik otázek, jako ta, která do křesla vynesla George W. Bushe. Byl skutečným vítězem klání, nebo se prvním prezidentem třetího tisíciletí měl stát jeho demokratický soupeř Al Gore?

Historie Plus: Zakázané paměti Ludvíka Svobody aneb Neznámý konflikt s Gustávem Husákem

Rok 1968: do vrcholné československé politiky se vrací dva muži. Generál Ludvík Svoboda zvolený v březnu prezidentem republiky. Tím druhým je Gustáv Husák, který se na počátku dubna stává místopředsedou vlády. Oba podporují reformy a zanedlouho vytvoří zvláštní politický tandem.

Historie Plus: Prezidentské duely III.: Carter versus Reagan

„There you go again.“ – „Už s tím zase začínáte.“ Slavná věta Ronalda Reagana z prezidentské debaty roku 1980, kterou se ohradil vůči námitkám Jimmyho Cartera. 

Historie Plus: Prezidentské duely II.: Johnson versus Goldwater aneb Atomová paranoia

Druhý prezidentský duel, kterému se budeme v našem cyklu věnovat, je ten z roku 1964. Proti sobě stanuli demokratický prezident (původně viceprezident) Lyndon Johnson a republikánský vyzyvatel Barry Goldwater. Chyběl zde tedy vítěz minulých voleb John Fitzgerald Kennedy…

Historie Plus: Prezidentské duely I.: Nixon versus Kennedy aneb Co může způsobit zpocené čelo

Dnes se zdá neuvěřitelné, že někdy existovaly prezidentské duely, ve kterých po sobě soupeři neházeli špínu a neuráželi lidskou důstojnost. To neznamená, že by se šetřili nebo že by se boj odehrával vysloveně v rukavičkách. Spíš šlo o to, že taktika a záludnosti zůstávaly skryty pod povrchem, ve volebních štábech.

Historie Plus: Za železnou oponu utíkali i ti, kteří ji hlídali

Železná opona, to nebyla jen minová pole, uhrabaná písková pole, drátěné ploty s vysokým napětím nebo signalizací. Železnou oponu tvořili také lidé, příslušníci Pohraniční stráže.

Historie Plus: Eliška Přemyslovna byla ctižádostivá, ne jenom oběť své doby, říká historička Lenka Bobková

Elišku známe hlavně jako manželku krále Jana Lucemburského nebo matku Karla IV. Pořád ji vnímáme jako jakousi oběť své doby? Nebo už se obraz slavné Přemyslovny přiblížil historické realitě?

Historie Plus: Jak po únoru 1948 skončil skauting?

V únoru 1948, a období bezprostředně po něm, došlo v naší zemi nejenom ke změnám bezprostředně politickým. Prakticky tak bylo zlikvidováno i to, čemu dnes říkáme občanská společnost.

Historie Plus: Ozvěny normalizace: Lesk a bída rituálů (7. díl)

Proč si Husákův normalizační režim zejména v 70. letech tak hodně zakládal na oslavných rituálech? 

Historie Plus: Ozvěny normalizace: O křehkosti normalizačního optimismu

Lze ze soukromých vzpomínek lidí ze 70. a 80. let poskládat objektivní obraz tehdejší reality? Jaká opravdu byla Husákova normalizace – a jak se na ni teď vzpomíná? Na tyto a podobné otázky se pokusí odpovědět první díl seriálu Ozvěny normalizace. Jeho autor Jan Sedmidubský mu dal název O křehkosti normalizačního optimismu.

Historie Plus: Z mýtů národního obrození. Jaké přetrvaly dodnes?

Češi a 300 let pod Rakouskem: nadprůměrně kulturní český národ, nebo národ s přirozenými sklony k demokracii? Podobné mýty vytvořili před mnoha lety čeští národní obrozenci. Některé přetrvaly dodnes.

Historie Plus: Ozvěny normalizace – Zjizvená tvář domova (5. díl)

S podtitulem O nemoci krajiny a duše. Autor pořadu se věnuje úvahám nad tím, nakolik se politická normalizace v 70. letech projevila na vzhledu české krajiny.

Historie Plus: Liebiegové z Reichenbergu a zázrak textilního průmyslu na Liberecku

Potomci rozptýlené rodiny Liebiegů, kteří dnes žijí v Rakousku a Německu, stále hledají kořeny svých předků, kteří se v 19. století zasloužili zejména o rozvoj textilního průmyslu na Liberecku.

Historie Plus: Popravený premiér aneb Kádárova noční můra

Jeden den spolupracovníci a další nepřátelé na život a na smrt (a to doslova), i tak by se dal vyjádřit vztah dvou vrcholných maďarských komunistů Imre Nagye a Jánose Kádára.

Historie Plus: Ozvěny normalizace – Husáku, proč? (3. díl)

Musela normalizace probíhat právě tak, jak probíhala? V pořadu uslyšíte i příběh Marty Kubišové.

Historie Plus: Ozvěny normalizace – Proč Husák? (2. díl)

Druhý díl popisuje zákulisí raketového startu kariéry Gustáva Husáka po srpnu 1968.  Připravil Jan Sedmidubský.

Historie Plus: Proč se vyhýbáš našemu bazénu, soudruhu Novotný? (1. díl)

Jan Sedmidubský se vrací do roku 1968, na jehož začátku byly sny o demokratické společnosti – a na konci okupovaná země.

Historie Plus: Perem proti válce. Československý PEN klub vznikl téměř před sto lety

Perem proti válce. I tak by se dala popsat činnost Mezinárodního PEN klubu. Úctyhodné instituce, která už téměř sto let sdružuje spisovatele, dramatiky i politiky v mnoha zemích světa ve snaze zabránit válečným konfliktům.

Historie Plus: Pražské jaro, invaze a Američané v roce 1968. Na otočení kormidla nebyl čas

Pozice Spojených států tváří v tvář československému vývoji v roce 1968 byla do značné míry podobna té v roce 1948, možná byla ještě slabší.

Historie Plus: Skleněné kulky i obléhání města. Jak se třicetiletá válka zapsala do lidového vyprávění

Při silnici z Peček do Tatců stojí na kraji pole osamocená boží muka. Za třicetileté války tu údajně armáda Švédů při svém tažení narazila na mladou jeptišku.

Historie Plus: Dějiny českého skla dokumentuje tajná (a zazděná) Harrachovská sbírka

Česko = sklářská velmoc. Zní to jako klišé, dnes už to taky není tak docela pravda, ale po staletí tato slova platila. České sklo se vyváželo snad na všechny kontinenty. Jaká ale vůbec je jeho historie? Kdy a čím se čeští skláři v minulosti proslavili? Odpovědi jsme hledali i v nejstarší dosud fungující sklárně na světě, v Harrachově.

Historie Plus: Státní bezpečnost, jeden z pilířů komunistického režimu. Zanikla před 30 lety

Poslední lednový den roku 1990 vydal tehdejší federální ministr vnitra Richard Sacher rozkaz, kterým zrušil Státní bezpečnost (StB). Nechvalně proslulá tajná komunistická policie oficiálně zanikla k 15. únoru.

Historie Plus: Jak vznikly Valdštejnská zahrada, Klamovka nebo Petřínské skalky?

Přestože je Praha symbolem velkoměstského ruchu, nemusí její obyvatelé toužící po procházkách přírodou jezdit jen mimo město. Výměra zahrad, parků a parkových ploch v majetku města přesahuje 2600 hektarů, z čehož téměř desetinu tvoří parky.

Historie Plus: Z osvobození Prahy americkou armádou měli komunisté strach

Američané stáli už den po vypuknutí Pražského povstání v roce 1945 v Plzni. Hluboko na české území poslali jednu vyjednávací a jednu průzkumnou misi.

Historie Plus: Když před 75 lety vybuchl v Ústí nad Labem muniční sklad, lidé se mstili na Němcích

Dne 31. července 1945 explodoval v Ústí nad Labem muniční sklad. Exploze posloužila jako záminka pro vraždění německých obyvatel města na mostě doktora Edvarda Beneše. Následné vyšetřování trvalo několik hodin a bylo uzavřeno bez důkazů.

Historie Plus: Velehrad léta Páně 1985

Československá socialistická republika byla v polovině 80. let státem s pevně působícím diktaturním režimem.

Historie Plus: Romantický mýtus Boženy Němcové vytvořili buditelé

Letos uplynulo 200 let od chvíle, kdy se narodila nemanželská dcera Barbora Novotná, která po sňatku rodičů dostala jméno Barbora Panklová.

Historie Plus: Česká šlechta se snažila před Mnichovem zachránit Československo tlakem na diplomata Runcimana

V pozdním létě roku 1938 se rozhodovalo o osudu Československa. Sudetoněmecká menšina žádala odtržení od Československa a nejprve skrytě a později otevřeně žádala připojení k nacistické Třetí říši.

Historie Plus: Stalin jako dramatik. V době kritické vojenské situace řešil divadelní hru Fronta

REPRÍZA | Rok 1942: po odražení nacistického tažení na Moskvu se SSSR znovu ocitá v obtížné situaci. Rudá armáda ustupuje na jihu Sovětského svazu a wehrmacht se blíží k Zakavkazsku, Kaspickému moři a Volze. A Josef Vissarionovič Stalin se věnuje jedné divadelní hře.

Historie Plus: Období prvenství, vlády diplomata i bojů. To bylo husitského hnutí

Slovo Tábor je odvozené od posvátné hory Thabor v Galileji v Izraeli. V novozákonní symbolice pak na horu Thabor vystoupal Ježíš se svými učedníky a Bůh změnil jeho tvář.

Historie Plus: Truchlozpěv o tom ukrutném mordu. Zpívá se na známou notu

REPRÍZA | V dobách, kdy gramotnost ještě zdaleka nebyla tak samozřejmá jako dnes, nahrazovaly často kramářské písně novinové zpravodajství. Zpívalo se v nich nejen o ukrutných mordech, ale i o bitvách, přírodních katastrofách nebo nových vynálezech.

Historie Plus: Bratislavskou lyru nejdřív opanoval Karel Gott. Později ho vystřídal Elán a slovenský pop

Konec června byl v socialistickém Československu tradičně věnován hudebnímu festivalu populární písně Bratislavská lyra. Jak soutěž pomohla slovenské populární hudbě?

Historie Plus: Válka v Koreji začala před 70 lety

Je to konflikt, který formálně pořád trvá. Boje v Koreji začaly před 70 lety jako první otevřený ozbrojený střet studené války.

Historie Plus: Když se řekne Werich, je tam i Voskovec. Narodili se před 115 lety

 REPRÍZA | Před 115 lety se narodil herec, spisovatel, dramatik a textař Jiří Voskovec. Nezapomenutelnou uměleckou dvojici vytvořil s Janem Werichem. Rozdělil je až komunistický převrat v roce 1948. V Historii Plus se vydáme za Voskovcem a Werichem do Vídně, kde se setkali naposledy. Čeká vás mimo jiné seznámení s posledním žijícím svědkem setkání slavné dvojice v roce 1974. Připravila Ivana Chmel Denčevová.

Historie Plus: Příběhy marností Sandra Botticelliho

Alessandro Filipepi, známý jako Sandro Botticelli, byl jedním z nejvýznamnějších malířů rané renesance poslední čtvrtiny 15. století.

Historie Plus: V kampani během procesu s Miladou Horákovou zneužili komunisté i děti

Byl to monstrproces, který měl především šokovat. Ukázat, že komunistický režim se v likvidaci svých odpůrců nezastaví před ničím. Ani před justičními vraždami a popravou ženy.

Historie Plus: Amnestie změnila věznice, mezi vězenkyněmi vzrostlo násilí

Na jaře 1960 byla vyhlášena amnestie, která se poprvé ve velkém týkala politických vězňů. Propuštěny jich byly tisíce.

Historie Plus: V bytě naproti wehrmachtu ukrývala parašutisty z operace Anthropoid. Nenašli je ani při prohlídce bytu

REPRÍZA | Dalo by se říci, že to byla běžná pražská rodina. Kropáčkovi, kteří bydleli v Praze v dnešní Buzulucké ulici. Otec – Václav Kropáček byl podplukovníkem československé armády, manželka Božena v domácnosti a měli dvě děti, dceru a syna.

Historie Plus: Vlasovci – vojáci mezi dvěma totalitami

O kontroverzní témata naše historie skutečně nemá nouzi. Patří mezi ně i pomoc vlasovců Pražskému povstání v boji proti německým okupantům.

Historie Plus: Maršál Koněv a jeho socha

Pražské povstání na konci 2. světové války v Praze je dodnes předmětem odborných i laických sporů, diskusí i lecčehos horšího.

Historie Plus: Osudy židovského fotbalu

Vývoj sportovních židovských klubů, zejména fotbalových, byl vázán na politicko-společenské klima. Zásadní změnu do života, postavení Židů a jejich práv vnesl rok 1848.