Historie Plus

Věnujeme se osobnostem a dějinným událostem nejen z českého prostředí.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Historie Plus: Jan Hus. Vše, co jste o životě církevního reformátora nevěděli

Je to už 652 let (kolem roku 1370) od narození kazatele Jana Husa. Napadlo vás někdy, že o jeho životě víme už dnes opravdu všechno? Historikové, za kterými se David Hertl vypravil při natáčení toho následujícího pořadu, vás možná vyvedou z omylu: není úplně jasné, kde se Hus narodil, ani to, kde přesně byl vysvěcen na kněze.

Historie Plus: Proč román Na cestě autora Jacka Kerouaca oslovil i čtenáře za železnou oponou?

Před sto lety se v americkém státě Massachusetts narodil literát a básník, který společně s několika svými přáteli vytvořil generaci beatniků, dílem přispěl ke vzniku světového hnutí hippies a tvorbou ovlivnil mnoho dalších spisovatelů i textařů a hudebníků.

Historie Plus: Maloměsto versus velkoměsto 19. století

Najdeme ještě dnes podobné vzorce životního stylu, stereotypy a jazykové přívlastky z období, kdy vlastenectví, národní zájmy i tradice se ideově a politicky stabilizovaly v 19. století? Jak žilo maloměsto a velkoměsto pod vlivem společenských, sociálních i průmyslových změn a které osobnosti se vymanily ze zažitých modelů?

Historie Plus: Svobodní zednáři – elita první republiky a zastánci československé státnosti

Alfons Mucha, Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik, Antonín Švehla, Alois Rašín, František Křižík, Josef Skupa, Zdeněk Štěpánek, bratři Čapkové, Jan Masaryk a mnoho dalších, které také jistě znáte. To byli svobodní zednáři. Jejich společenství je stále pro mnohé tajemným a rojí se kolem něj řada fantaskních teorií. Pravda je o mnoho prostší. U nás se jim dařilo hlavně za první republiky.

Historie Plus: František Moravec vlastními slovy

Možná se vám nějaký takový nečekaný nález také povedl. Procházíte nějakými starými krabicemi nebo bednami u rodičů nebo prarodičů na půdě, ve sklepě případně v garáži a najednou najdete takový malý poklad. Není to zlato nebo drahokamy, ale třeba nějaká fotografie, kterou jste nikdy předtím neviděli a na které jsou Vaši předci zachyceni velmi živě a hlavně autenticky.

Historie Plus: „Barokní malířka Artemisia Gentileschi by si rozuměla se sociálními médii,“ míní historička

Na konci 16. století, v roce 1593, se v Římě narodila výjimečná malířka tzv. „caravaggiovské školy“, která zůstala až do začátku 20. století zapomenutá. Jde o Artemisii Gentileschi, ženu vášnivého charakteru, jež předčila svého otce – učitele. Dokázala se prosadit v typicky mužském malířském prostředí a jako první ženě jí bylo umožněno studovat na prestižní florentské akademii Belle Arti. Tam se také naučila pracovat s živými modely, což do té doby nebyla obvyklá praxe.

Historie Plus: I ženy chtěly na frontu. Čechoslovačky ve vojenských jednotkách za druhé světové války

Jak vypadal život našich žen na východní frontě? I když bojovat přímo neměly, občas se dostávaly do žhavých válečných zón. Proti tomu se působení československých žen v britských armádních pomocných sborech mohlo zdát podstatně jednodušší. Ale zdání občas klame.

Historie Plus: Nedopsaný deník Franty Kocourka

Byl reportérem a novinářem popisujícím nejtemnější události v historii Československa. Jeho hlas provázel například příjezd říšského protektora na Pražský hrad, vojenskou přehlídku ozbrojených sil Velkoněmecké říše na Václavském náměstí, komentoval Hitlerův projev. Mohl odmítnout, ale neudělal to.

Historie Plus: Výsadek Barium, ve stínu operace Anthropoid

Úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha byl jednou z nejvýznamnějších protinacistických odbojových akcí na celém evropském kontinentu za celé druhé světové války. Tak trochu ve stínu téhle operace a následné kruté odvety proti civilnímu obyvatelstvu zůstávají jiné úspěšné výsadky, které londýnská exilová vláda Československa okupované území vyslala. Byly jich přitom skoro tři desítky.

Historie Plus: Genocida hladem – sovětské prostředky ke zlomení Ukrajiny

Ukrajina je v posledních měsících opět těžce zkoušenou zemí. Úrodné roviny východní Evropy nájezdníky lákají stále. Lidské utrpení se tam vrací příliš často a je to přitom jen pár hodin jízdy autem. Nejstrašnější kapitolu moderních dějin Ukrajiny napsal začátek 30. let.

Historie Plus: Oleg Gordijevskij – špión, který se stal šlechticem

Příběh agenta KGB, který z přesvědčení začal pracovat pro britskou tajnou službu. Po prozrazení se ho podařilo dostat na Západ, kde byl za své služby britskou královnou povýšen do šlechtického stavu. Hostem pořadu je badatel a mediální analytik Tomáš Karabela.

Historie Plus: Teplická výtvarná sekce. Zapomenutý umělecký život meziválečného Československa

Letos je tomu 90 let, co byla v Teplicích založena Výtvarná sekce. Ve své době výjimečná kulturní organizace, jejíž činnost ukončil nacionální socialismus. O její upadnutí do zapomnění se postaral pro změnu nacionalismus komunistického režimu. Když se řekne Emil Filla, Václav Špála nebo Toyen, mnozí vědí, o kom je řeč. Ovšem jména jako Mary Duras, Max Kopf nebo Wenzel Hablik? O těch už má ponětí jen málokdo.

Historie Plus: Česká stopa na Titaniku? Skutečně existuje. Ale musíme hledat jinde než dosud

Od potopení nejslavnější lodi světa uplyne 15. dubna 110 let. Její příběh a osudy cestujících i posádky přitahují pozornost stále, jako fascinovaly současníky už krátce po katastrofě. A už tenkrát se na stránkách českých deníků rozjelo pátrání po Češích, kteří potopení Titaniku prožili, ať už přežili či nikoliv.

Historie Plus: Nacistická propaganda cílená na děti a mládež byla zákeřně promyšlená

Emoční, cílená, taková byla nacistická propaganda zaměřená na děti a mládež v období protektorátu. Jak řekl Joseph Goebbels už 9. ledna 1928 na shromáždění NSDAP v Berlíně: „Propaganda nemá být ani slušná, ani něžná, ani měkká, ani pokorná; propaganda má vést k úspěchu.“

Historie Plus: Volby 1946 – další krok k vládě jedné strany

Volby jsou pro nás hlavním prostředkem, jak ovlivnit směřování státu. Mnoho z nás sleduje předvolební diskuze a probírá body předvolebních programů jednotlivých politických stran, ideálně nad pivem. Poslední dobou chodíme volit často, až mám strach, aby to nezevšednělo.

Historie Plus: Alger Hiss – zrádce, který se nikdy nepřiznal

Jak dalece ovlivnilo levicové intelektuální klima 30. let muže, jako byl americký právník Alger Hiss? Jak je možné, že se on a mnozí další příslušníci americké administrativy nejenom sblížili s komunisty, ale dokonce začali přímo zpravodajsky pracovat pro „první stát dělníků a rolníků“?

Historie Plus: Operace Percentage jako příprava na Anthropoid. Průkopník českých paravýsadků vezl vysílačku i slova

První úspěšný parašutistický výsadek z Velké Británie na území protektorátu proběhl krátce po příchodu Reinharda Heydricha. V době, kdy se domácí odbojové skupiny ocitly pod tvrdým tlakem okupantů. Osamělý parašutista František Pavelka byl tak „předskokanem“ dalších spolubojovníků, kterým se později Heydricha podařilo zlikvidovat.

Historie Plus: Do historie dnes může vstoupit každý. Databáze dějin všedního dne čeká na vaše vzpomínky

Není to tak dávno, co médii proběhla výzva, ve které historikové volali po vzpomínkách. Kohokoliv a z jakýchkoliv dob, kam jen paměť sahá. Po vzpomínkách zdánlivě všedních, každodenních, které doplní právě vznikající Databázi dějin všedního dne.

Historie Plus: Skauting v době protektorátu

Mnichovská dohoda a formování druhé republiky zasáhly celou československou společnost, skautské hnutí nevyjímaje. Dochází k vynucené integraci různých skautských organizací a později – již za protektorátu – je skauting zcela zakázán.

Historie Plus: Architekt Josip Plečnik a Praha. Jeho působení se neobešlo bez útoků nacionalistů

Slovinský architekt Josip (nebo také Jože) Plečnik ovlivnil podobu Pražského hradu jako málokdo jiný. Navrhl také kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, výraznou stopu zanechal i na zámku v Lánech. V tomto měsíci si připomínáme hned dvě kulatá výročí spojená s jeho osobností: 70 let od jeho smrti (7. ledna) a 150 roků od narození (23. ledna).

Historie Plus: Architekt Josip Plečnik a Praha. Jeho působení se neobešlo bez útoků nacionalistů

Slovinský architekt Josip (nebo také Jože) Plečnik ovlivnil podobu Pražského hradu jako málokdo jiný. Navrhl také kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, výraznou stopu zanechal i na zámku v Lánech. V tomto měsíci si připomínáme hned dvě kulatá výročí spojená s jeho osobností: 70 let od jeho smrti (7. ledna) a 150 roků od narození (23. ledna).

Historie Plus: Horší než hmyzí havěť. Josef II. považoval mnichy za nejnebezpečnější poddané

Mezi prvními počiny, které Josef II. po svém nástupu na trůn aktivně prosazoval, bylo rušení klášterů. Co mu vadilo na bohabojných mniších? Osvícenský panovník nemohl vystát jejich „neužitečnost“. Za panování Josefa II. si nikdo z jeho poddaných nemohl být jistý, že se mu život nepřevrátí naruby. Jistě, ve většině případů k lepšímu.

Historie Plus: Kim Philby – zrádce Jejího Veličenstva

Muž, který předal sovětům velké množství přísně tajných dokumentů, identifikoval řadu agentů, kteří v SSSR i mimo něj pracovali pro Západ a také varoval prozrazené sovětské agenty.

Historie Plus: Krušnohoří – kraj trpaslíků. Včetně těch zahradních

Zahradní trpaslíci bývají zpravidla považováni za kýč. Přitom za zvykem zdobit si zahrádky vousatými chlapíky v červených čepičkách stojí hodně dlouhá a místy tajemná historie.

Historie Plus: Rizal a Blumentritt. Přátelství filipínského národního hrdiny a litoměřického učitele

Dne 30. prosince roku 1896 byl ve filipínské Manile za údajnou přípravu povstání popraven lékař, spisovatel a filipínský vlastenec José Rizal. Na Filipínách tohoto národního hrdinu dodnes připomínají pomníky, ale také ulice a parky nesoucí jeho jméno. Na tom není nic překvapivého. Ovšem po Rizalovi se jmenují také parkány a bašta hradeb v severočeských Litoměřicích. Navíc tu mají i Rizalovu pamětní bustu a několik osobností z Litoměřic je členy řádu Rizalových rytířů. Proč?

Historie Plus: Rizal a Blumentritt. Přátelství filipínského národního hrdiny a litoměřického učitele

Dne 30. prosince roku 1896 byl ve filipínské Manile za údajnou přípravu povstání popraven lékař, spisovatel a filipínský vlastenec José Rizal. Na Filipínách tohoto národního hrdinu dodnes připomínají pomníky, ale také ulice a parky nesoucí jeho jméno. Na tom není nic překvapivého. Ovšem po Rizalovi se jmenují také parkány a bašta hradeb v severočeských Litoměřicích. Navíc tu mají i Rizalovu pamětní bustu a několik osobností z Litoměřic je členy řádu Rizalových rytířů. Proč?

Historie Plus: Židé na Holešovsku a záhadné nápisy v kurovické tvrzi

Židovská komunita byla po dlouhá staletí nedílnou součástí společnosti také na Moravě. Přestože přístup zemských vládců i šlechty k této vrstvě obyvatelstva byl proměnlivý, Židé tvořili důležitou složku hospodářského života především v menších městech. Pozornost si v tomto ohledu zaslouží i Holešov dnes ležící v okrese Kroměříž.

Historie Plus: Židé na Holešovsku a záhadné nápisy v kurovické tvrzi

Židovská komunita byla po dlouhá staletí nedílnou součástí společnosti také na Moravě. Přestože přístup zemských vládců i šlechty k této vrstvě obyvatelstva byl proměnlivý, Židé tvořili důležitou složku hospodářského života především v menších městech. Pozornost si v tomto ohledu zaslouží i Holešov dnes ležící v okrese Kroměříž.

Historie Plus: Šmelina a veksl. Nedílné součásti socialistického hospodářství

Komunistický režim plánoval vybudovat novou, lepší společnost: Nový člověk řídící se socialistickou morálkou nebude bažit po majetku a své zájmy podřídí celku. Centrálně řízená ekonomika zaručí sociální spravedlnost, uspokojí potřeb všech, zruší chudáky i boháče. Realita byla poněkud jiná.

Historie Plus: Šmelina a veksl. Nedílné součásti socialistického hospodářství

Komunistický režim plánoval vybudovat novou, lepší společnost: Nový člověk řídící se socialistickou morálkou nebude bažit po majetku a své zájmy podřídí celku. Centrálně řízená ekonomika zaručí sociální spravedlnost, uspokojí potřeb všech, zruší chudáky i boháče. Realita byla poněkud jiná.

Historie Plus: Bedřich Hrozný se do vědy zapsal objevením chetitštiny, jeho poslední knihu kritici strhali

Nechybělo mnoho a z Bedřicha Hrozného mohl být evangelický farář. Na Vídeňskou univerzitu původně odešel studovat teologii. Už po prvním semestru ale přešel kvůli zaměření na filozofickou fakultu, aby se věnoval filologii. Od dětství vynikal v jazycích. Navíc na gymnáziu v Kladně se díky jednomu z profesorů setkal s orientalistikou. Vysokoškolské studium indoevropských jazyků tak nebylo překvapením.

Historie Plus: Rudí bratři Morcheovi – postrach nacistů v česko-saském pohraničí

Je zajímavé, jak vzpomínáme na hrdiny druhé světové války. Na ty, co přispěli k porážce nacismu. Hned od jejího konce, a právem, oslavujeme vojáky Rudé armády, stejně tak výsadkáře z Velké Británie i Sovětského svazu. Vzpomněli jsme si i na československé letce v královském letectvu a na ty, kteří se rozhodli zůstat a bojovat doma.

Historie Plus: Před 700 lety Dante Alighieri dopsal Božskou komedii. Od té doby Florencie čeká na návrat rodáka

Dante Alighieri byl florentským občanem, politikem a básníkem. Tyto tři základní charakteristiky jeho osobnosti nelze od sebe oddělit. Žil na přelomu středověku a začátku renesance a budoucím generacím zanechal ucelenou výpověď o stavu tehdejšího světa.

Historie Plus: Kněžna Ludmila byla první historicky doložitelná žena v českých dějinách

Jaká byla naše nejstarší světice a co o její pozemské pouti dnes víme? Zatímco ve všeobecném povědomí s ní máme spojenou hlavně její násilnou smrt, za pozornost jistě stojí i Ludmilin život. Jak se vyrovnala s různými rolemi, které jí osud přinesl? Ať už o ní hovoříme jako o kněžně, manželce, matce, babičce i tchýni – je zajímavá z hlediska raného středověku i z pohledu naší současnosti.

Historie Plus: Vražda jako osobní msta aneb Skutečný příběh mlynáře Habermanna

Dlouhá desetiletí nebylo jisté, co se s bludovským mlynářem Hubertem Viktorem Habermannem stalo. Do vily přišli ozbrojení muži a odvedli ho. Do sídla Okresního národního výboru v bludovských lázních ale nikdy nedošel. O jeho smrti místní nepochybovali. Nikdo ale nevěděl, co se stalo s tělem. A vzniklo několik verzí události.

Historie Plus: Vražda jako osobní msta aneb Skutečný příběh mlynáře Habermanna

Dlouhá desetiletí nebylo jisté, co se s bludovským mlynářem Hubertem Viktorem Habermannem stalo. Do vily přišli ozbrojení muži a odvedli ho. Do sídla Okresního národního výboru v bludovských lázních ale nikdy nedošel. O jeho smrti místní nepochybovali. Nikdo ale nevěděl, co se stalo s tělem. A vzniklo několik verzí události.

Historie Plus: Zapomenuté příběhy českých olympioniků

Olympiáda, to nejsou jen skvělá umístění, medaile a stupně vítězů. Vždyť oceněných může být jen několik. Daleko častěji jsou to příběhy bez vítězství a vzpomínky na události, které se sportem souvisejí jen vzdáleně.

Historie Plus: Spartakiády, nejdražší rituály režimu. Komunistická přehlídka měla nahradit všesokolské slety

Prvomájové průvody, oslavy VŘSR a spartakiády byly asi nejdůležitějšími rituály komunistického režimu v Československu, do kterých se zapojovaly, řečeno dobovou terminologií, široké masy obyvatel. Nejdražším, nejvelkolepějším, a pro aktéry nejnáročnějším z těchto rituálů byly spartakiády. Konaly se jednou za pět let, vždy v letech končících pětkou nebo nulou. První byla uspořádána v roce 1955.

Historie Plus: Jan Hus ideologický. Za minulého režimu byl osvětářem, sociálním reformátorem i komunistou

„Poprvé jsem o Husovi slyšel na základní škole. Paní učitelka nám říkala, že Hus byl středověký sociální reformátor, že to byl první komunista,“ vzpomíná religionista Martin Chadima na své první setkání s významným náboženským myslitelem Janem Husem.

Historie Plus: Jak Němci ovlivnili mytologii Slovanů

Zatímco keltská a vikingská tématika zažívá v dnešní době vzestup, o Slovanech se příliš nemluví. Nevznikají filmy o jejich bojovnících a bitvách, nepíší se knihy na motivy jejich mytologie. To, co z ní totiž dnes známe, je většinou výtvorem až posledních století.

Historie Plus: Pevnost Josefov: Světový unikát z dob drastických obléhacích válek, který nikdy nebyl obléhán

Ohromující byla cena celého projektu pevnosti Josefov, dříve známé jako Pless. „My víme, že to stálo zhruba nějakých jedenáct nebo dvanáct milionů zlatých. Na dnešní měnu by se to těžko převádělo. Tehdy taky přestavovali pevnost Hradec Králové a stavěli Terezín.

Historie Plus: Staroměstská poprava byla po Bílé hoře další krvavou tečkou za válkou o stavovské ideály

Před čtyřmi sty lety se na pražském Staroměstském náměstí odehrálo morbidní „divadlo“. Spíš než barokní představení, připomínalo antickou tragédii. Ferdinand II. Habsburský se definitivně a okázale vypořádal s českou stavovskou elitou.

Historie Plus: Národní divadlo v Praze. V den jeho slavnostního otevření zažilo centrum města dopravní kolaps

Rok 1881 pro Národní divadlo v Praze nebyl šťastným rokem. Znovuotevření v červnu vystřídal požár střechy a hledal se viník. I dnes je tato záhada předmětem různých spekulací a domněnek. Myšlenka na samostatné české divadlo v Praze sílila v době bouřlivého vývoje 19. století v Čechách, kdy národ usiloval o národní identitu a státní suverenitu.

Historie Plus: Alkoholismus po česku. Jeho počátky sahají do 18. století, dnes rizikově pije 1,5 milionu Čechů

Prvního klienta na záchytce u Apolináře v Praze přivítali po třech dnech od jejího otevření. Alkohol provází člověka odjakživa. Podle Karla Černého z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků Univerzity Karlovy, pili zkvašené šťávy už předkové lidí.

Historie Plus: Mariánský kult. Mezi politickými vězni doznal ojedinělé intenzity

Je tu s námi, ať jsme věřící, nebo se považujeme za ateisty. Provází nás po staletí, jednou jako krásná středověká Madona, podruhé jako líbezná vánoční koleda a do třetice třeba jako pověst o zázračném zjevení. Někdo u Panny Marie hledá ochranu, pomoc či radu, a jiný naopak může její kult odmítnout. Málokdo je k němu však zcela lhostejný.

Historie Plus: Příběh českého chmele ovlivnila výstavba železnic, nástup nacismu či odsun Němců

V českých zemích se chmel pěstuje už od středověku. V menší míře se používal pro léčivé účely, nebo jako potrava, kdy si labužníci pochutnávali na mladých chmelových výhoncích, které se prý chutí podobají chřestu. Především se chmel ale vysazoval proto, že se šišky používají k ochucení piva.

Historie Plus: Trojitý Brežněv, dvojitý Chruščov. Kde se vzala záliba komunistů ve „francouzském“ polibku

Komunisté už se nelíbají. Kdysi dávno to ale bylo běžné a uvítací ceremoniály mezi vysoko postavenými komunistickými pohlaváry se bez soudružského polibku neobešly. Mmnohdy to byl polibek téměř francouzského typu, přímo na ústa. Asi ten nejslavnější bratrský polibek, který je zvěčněný i na zbytcích Berlínské zdi, a u kterého se ošívá nejeden nestranný pozorovatel, je ten mezi sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem a jeho východoněmeckým soudruhem Erichem Honeckerem.

Historie Plus: Volá hlas svobodného Československa. Rádio Svobodná Evropa vysílá už 70 let

Štvavá vysílačka – tak nejčastěji totalitní režim v bývalém Československu mluvil o Radiu Svobodná Evropa. Když se však rok po sametové revoluci zeptali zapřisáhlého komunisty soudruha Vasiľa Biľaka, jak se dozvěděl o událostech 17. listopadu na Národní třídě, prý odpověděl: „Ja som počúval Slobodnú Európu!“ Od prvního vysílání Svobodky právě uplynulo 70 let.

Historie Plus: Ženy ve středověku a raném novověku vyhnaly z pivovarnictví i pomluvy

V 16. století napsal britský spisovatel John Skelton satirickou báseň o Eleonoře z Rumanic. Krčmářku vykreslil jako starou škaredou babu, která šidila pivo tak, že do něj přimíchávala svoje sliny i slepičince. Vaření piva v té době patřilo mezi obvyklé domácí činnosti a následný prodej přebytku nápoje dokázal nejen vylepšit domácí rozpočet, ale taky zajistit neprovdaným ženám a vdovám slušné živobytí.

Historie Plus: Před 60 lety začal soud s magnátem smrti

Podobný titulek, jen bez časového určení, si mohli v dubnu roku 1961 přečíst čtenáři Rudého práva. V Jeruzalémě stanul před soudem SS-Obersturmbannführer Adolf Eichmann – jeden z předních organizátorů holokaustu, muž, který byl odpovědný za smrt milionů lidí.

Historie Plus: Balonem za kosmickým zářením. Odkud se bere radioaktivita?

Už více než sto let lidé zkoumají kosmické záření. Současní vědci kvůli tomu jezdí do Augerovy observatoře v Argentině, v roce 1912 pro jeho zkoumání stačil přístroj na měření radioaktivity a balon.
Veronika Kindlová

Historie Plus: Války, dekolonizace i brexit. Velká Británie si od otevření Royal Albert Hall prošla mnohým

Na některé věci nemělo peníze ani britské impérium ve svém zlatém věku. Třeba na Royal Albert Hall. Podle původních plánů měla stavba pojmout 30 tisíc diváků. Nakonec si stavitelé museli vystačit s osmi tisíci místy. I tak byla v roce 1871, v době otevření, monumentální stavbou, která svým tvarem a velikostí neměla v tehdejší Evropě obdoby. Stejně tak ale trpěla neduhy, podobně jako celé impérium v následujících sto padesáti letech své existence.
Kateřina Havlíková

Historie Plus: Boris Pasternak. Básník, který nechtěl pochopit své bludy

V roce 1957 vychází v Itálii román Doktor Živago, klíčové dílo ruského básníka Borise Pasternaka. O rok později se – hlavně za své básnické dílo – stává laureátem Nobelovy ceny za literaturu, a to jako teprve druhý ruský spisovatel. Po masivní propagandistické kampani sovětského režimu a nátlaku na jeho blízké se básník Nobelovy ceny vzdal.
Pavel Hlavatý

Účinkuje: rusistka Ivana Ryčlová
Připravil: Pavel Hlavatý
Premiéra: 2018-10-13

Historie Plus: „Baťa severu“ aneb příběh výrobce hraček Johanna Schowanka

Jeho osud kopíruje osud místa, ve kterém žil a pracoval. V oblasti Sudet vybudoval úspěšnou továrnu na hračky, která funguje dodnes. Zatímco její budova stále připomíná dobu největší slávy firmy, s jejími majiteli si pohrály dějiny.
Naďa Reviláková

Historie Plus: Benátky vznikly roku 421. Nebo ne?

Laguny, romantické plavby na gondolách a nádherné masky během karnevalu – taková je asi naše nejčastější představa o italských Benátkách. Během své dlouhé historie však byly především námořní, vojenskou a obchodní mocností, která ovládala východní Středomoří. Od jejich založení nás dělí 16 století. Opravdu?
Milena Štráfeldová

Účinkují: historičky Eva Doležalová a Marie Buňatové z Historického ústavu AV ČR, Roman Zavoral z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy
Připravila: Milena Štráfeldová

Historie Plus: Co přinesl Vítězný únor ženám? O rovnoprávnosti se jen mluvilo

Ženy v komunistickém Československu nemohly svobodně volit, ani se vyjadřovat, přesto měly alespoň zpočátku některá práva, která jim ženy na Západě mohly závidět. Krátce po nastolení komunistického režimu byl schválen zákon o rodině, který dával muži a ženě v rámci rodiny stejná práva.
Veronika Kindlová

Účinkuje: Radka Šustrová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Připravila: Veronika Kindlová

Historie Plus: Hitler ven, Stalin sem!

Měla třetí republika šanci nebýt jen trapným mezikrokem ke komunistické totalitě, obdobně jako republika druhá k nacistické okupaci? A existovaly tu vůbec síly, které se samostatnost, či spíše její obnovení, snažily obhájit?
Pavel Hlavatý

Účinkuje: historik Petr Hlaváček
Připravil: Pavel Hlavatý
Premiéra: 2018-07-14

Historie Plus: Cisterciáci v českých zemích. Pracovat ke cti a slávě Boží

Budovali kláštery, zvelebovali a zúrodňovali i některé nejodlehlejší a nejhůře dostupné kouty království. Cisterciáci prosluli svou činorodostí a věrností heslu „Modli se a pracuj“. V pořadu Historie Plus připomínáme, za co všechno jim země Koruny české vděčí.
Vít Pohanka

Historie Plus: „V nouzi dobrý“ Bedřich Smetana. Jak byl využíván i zneužíván a co pro nás znamená dnes?

Vynikající pianista, komorní hráč, dirigent, sbormistr pěveckého spolku Hlahol (1863), oblíbený pedagog, skladatel a kritik přispívající do Slavoje a Národních listů. Tím vším byl Bedřich Smetana, který se narodil 2. března 1824.
Lenka Kopecká

Historie Plus: Růžena Urbanová, umělkyně a cestovatelka, na kterou se zapomnělo

Růžena Urbanová. Jméno, které nám dnes už mnoho neřekne. Ve 30. letech minulého století šlo však o úspěšnou malířku, spisovatelku, cestovatelku a sběratelku domorodého umění v Tichomoří. Za druhé světové války se však také ocitla v japonském internačním táboře.
Milena Štráfeldová

Historie Plus: České zdravotnictví – od amuletů po biotypologii

Každou lidskou společnost trápí zdravotní problémy, které vyžadují určitý způsob řešení. Podle doktora Davida Tomíčka z ústecké univerzity si lidé nemoc v různých dobách vykládali různě.

Historie Plus: Krádež Mony Lisy? Obrazu přinesla slávu, historii umění pomohla s rozvojem znaleckých metod

Krádež vzácných šperků z drážďanské pokladnice Zelená klenba (Grünes Gewölbe) 25. listopadu 2019 vyvolala mnohé – zájem, zděšení, ale také vzpomínky na loupeže historických a uměleckých děl v minulosti.

Historie Plus: C. k. železnice se řídila časem, který přivezl první ranní vlak z Vídně

Často si na ně stěžujeme, vadí nám, že nejsou rychlejší, spolehlivější, dochvilnější, prostě lepší. Vlaky přitom přepravovaly před vypuknutím koronavirové pandemie rekordní počty lidí. Málokdo si uvědomuje, že naše země má jednu z nejhustších sítí železnic na světě. A skoro všechny tratě se postavily už za Rakouska-Uherska. 

Historie Plus: Nalezení sousedé. Příběhy zmizelých židovských spoluobčanů v Uhlířských Janovicích znovu ožívají

Před téměř osmdesáti lety nedobrovolně opustili své domovy a většina se do nich už nikdy nevrátila. Přesto v ulicích našich měst či vesnic najdeme i po takové době jejich stopy. Navíc jich stále přibývá.

Historie Plus: Proč u nás novinářská profese vznikala se zpožděním?

Postavení novinářů ve společnosti od časů Karla Havlíčka Borovského se měnilo v kontextu společenských, politických a technologických změn. Byl novinář ve 2. polovině 19. století uznávanou osobností?

Historie Plus: Jindřich Heisler – neznámý přítel malířky Toyen

Byl řadu let nejbližším druhem Toyen. Proslulá malířka ho během války dokonce ukrývala ve vlastní koupelně, aby jako Žid nemusel nastoupit do transportu. Společně pak v roce 1947 emigrovali do Paříže. Přesto básníka, fotografa, výtvarníka a filmaře Jindřicha Heislera zná dnes už jen málokdo.

Historie Plus: „Lepší je průměrný mír než slavná válka.“ Ta však v Marii Terezii probudila energii i státnické schopnosti

Ačkoliv se Marie Terezie demonstrativně vyznávala z lásky ke své „krásné a milé armádě“, která jí v letech 1740 až 1763 zachránila ve čtyřech válkách trůn, zanechala svému synovi Josefovi II. tuto moudrou radu: Lepší je průměrný mír než slavná válka!

Historie Plus: Jak Napoleon Bonaparte zformoval moderní Francii. I když ženy byly „věčně nezletilé“

Letos, v roce 2021, si ve Francii připomenou 200 let od smrti generála, prvního konzula a císaře Napoleona Bonaparta. O jeho vojenských úspěších se mluví hodně, ale nejslavnějšímu Korsičanovi se také podařilo z trosek revoluce zformovat moderní Francii. Poslechněte si, jak to dokázal.

Historie Plus: Dělení československé měny proběhlo tehdy neskutečně lehce. Na rozdíl od dělení státu

Rozdělení československé měny následovalo těsně po rozdělení Československé republiky. A zatímco dělení společného státu byl proces velmi obtížný a složitý, vznik samostatných měn nástupnických států působil až neskutečně lehce.

Historie Plus: Lilian Landová. „Zapomenutý“ příběh disentu

Lilian byla pěkné, chytré, veselé a spontánní děvče. Na pražském gymnáziu, kde studovala, uspořádala začátkem roku 1977 koncert zpěváka Jaroslava Hutky.

Historie Plus: Kuchyňskou linku s pracovní deskou navrhl jako jeden z prvních architekt Adolf Loose. Narodil se přesně před 150 lety

Před 150 lety se 10. prosince 1870 narodil významný rakouský architekt a teoretik architektury Adolf Loose (1870–1933). Klasik moderní architektury a jeden z hlavních představitelů architektonického purismu. Jak se na konci 19. století dařilo realizovat vynálezy, které v mnoha směrech ovlivňují náš život v 21. století?

Historie Plus: Marmaggiho aféra: Skoncovali jsme s Vídní, skoncujeme i s Římem

Na začátku 20. let minulého století se mladá československá společnost emancipovala ve všech směrech. Výjimkou nebylo ani náboženství.

Historie Plus: Lidé se nechtěli vzdát společenského života ani za morových epidemií

Epidemie provázejí lidstvo dál, než paměť sahá. Jaké nemoci potrápily obyvatele českých zemí napříč historií? Jak epidemické ataky ovlivnily společnost? A jak se s chorobami bojovalo?

Historie Plus: Morové rány napříč staletími. Komenský dozajista zažil hned tři morové epidemie

S epidemiemi různého charakteru byla lidská společnost konfrontována v minulosti a musí jim čelit i dnes. Na rozdíl od dob minulých jsou nástroje obrany a léčby infekcí mnohem účinnější. Než v dobách, kdy nemocné navštěvoval lékař s ptačí maskou s bylinami napěchovanými v zobáku.

Historie Plus: Vladimír Hučín: Byl jsem vězněm ve vlastní zemi

Šíření antikomunistických letáků vlastní výroby pomocí balonů, útoky na symboly a střediska totalitní moci, narušování komunistických manifestací. Ale také sabotáž na vozidle sovětské okupační armády nebo útok na dům agenta StB (a KGB). Tedy velmi široce pojatý boj proti komunistickému režimu.

Historie Plus: Prezidentské duely IV.: George W. Bush versus Al Gore aneb Usedl do křesla v Bílém domě správný muž?

Příchod nového milénia ve Spojených státech znamenal volbu nového prezidenta. Na těsné výsledky byla Amerika zvyklá. Málokterá volba hlavy státu v historii ale vyvolává dodnes tolik otázek, jako ta, která do křesla vynesla George W. Bushe. Byl skutečným vítězem klání, nebo se prvním prezidentem třetího tisíciletí měl stát jeho demokratický soupeř Al Gore?

Historie Plus: Zakázané paměti Ludvíka Svobody aneb Neznámý konflikt s Gustávem Husákem

Rok 1968: do vrcholné československé politiky se vrací dva muži. Generál Ludvík Svoboda zvolený v březnu prezidentem republiky. Tím druhým je Gustáv Husák, který se na počátku dubna stává místopředsedou vlády. Oba podporují reformy a zanedlouho vytvoří zvláštní politický tandem.

Historie Plus: Prezidentské duely III.: Carter versus Reagan

„There you go again.“ – „Už s tím zase začínáte.“ Slavná věta Ronalda Reagana z prezidentské debaty roku 1980, kterou se ohradil vůči námitkám Jimmyho Cartera. 

Historie Plus: Prezidentské duely II.: Johnson versus Goldwater aneb Atomová paranoia

Druhý prezidentský duel, kterému se budeme v našem cyklu věnovat, je ten z roku 1964. Proti sobě stanuli demokratický prezident (původně viceprezident) Lyndon Johnson a republikánský vyzyvatel Barry Goldwater. Chyběl zde tedy vítěz minulých voleb John Fitzgerald Kennedy…

Historie Plus: Prezidentské duely I.: Nixon versus Kennedy aneb Co může způsobit zpocené čelo

Dnes se zdá neuvěřitelné, že někdy existovaly prezidentské duely, ve kterých po sobě soupeři neházeli špínu a neuráželi lidskou důstojnost. To neznamená, že by se šetřili nebo že by se boj odehrával vysloveně v rukavičkách. Spíš šlo o to, že taktika a záludnosti zůstávaly skryty pod povrchem, ve volebních štábech.

Historie Plus: Za železnou oponu utíkali i ti, kteří ji hlídali

Železná opona, to nebyla jen minová pole, uhrabaná písková pole, drátěné ploty s vysokým napětím nebo signalizací. Železnou oponu tvořili také lidé, příslušníci Pohraniční stráže.

Historie Plus: Eliška Přemyslovna byla ctižádostivá, ne jenom oběť své doby, říká historička Lenka Bobková

Elišku známe hlavně jako manželku krále Jana Lucemburského nebo matku Karla IV. Pořád ji vnímáme jako jakousi oběť své doby? Nebo už se obraz slavné Přemyslovny přiblížil historické realitě?

Historie Plus: Jak po únoru 1948 skončil skauting?

V únoru 1948, a období bezprostředně po něm, došlo v naší zemi nejenom ke změnám bezprostředně politickým. Prakticky tak bylo zlikvidováno i to, čemu dnes říkáme občanská společnost.

Historie Plus: Ozvěny normalizace: Lesk a bída rituálů (7. díl)

Proč si Husákův normalizační režim zejména v 70. letech tak hodně zakládal na oslavných rituálech? 

Historie Plus: Ozvěny normalizace: O křehkosti normalizačního optimismu

Lze ze soukromých vzpomínek lidí ze 70. a 80. let poskládat objektivní obraz tehdejší reality? Jaká opravdu byla Husákova normalizace – a jak se na ni teď vzpomíná? Na tyto a podobné otázky se pokusí odpovědět první díl seriálu Ozvěny normalizace. Jeho autor Jan Sedmidubský mu dal název O křehkosti normalizačního optimismu.

Historie Plus: Z mýtů národního obrození. Jaké přetrvaly dodnes?

Češi a 300 let pod Rakouskem: nadprůměrně kulturní český národ, nebo národ s přirozenými sklony k demokracii? Podobné mýty vytvořili před mnoha lety čeští národní obrozenci. Některé přetrvaly dodnes.

Historie Plus: Ozvěny normalizace – Zjizvená tvář domova (5. díl)

S podtitulem O nemoci krajiny a duše. Autor pořadu se věnuje úvahám nad tím, nakolik se politická normalizace v 70. letech projevila na vzhledu české krajiny.

Historie Plus: Liebiegové z Reichenbergu a zázrak textilního průmyslu na Liberecku

Potomci rozptýlené rodiny Liebiegů, kteří dnes žijí v Rakousku a Německu, stále hledají kořeny svých předků, kteří se v 19. století zasloužili zejména o rozvoj textilního průmyslu na Liberecku.

Historie Plus: Popravený premiér aneb Kádárova noční můra

Jeden den spolupracovníci a další nepřátelé na život a na smrt (a to doslova), i tak by se dal vyjádřit vztah dvou vrcholných maďarských komunistů Imre Nagye a Jánose Kádára.