Host Radiožurnálu

Pravidelné dopolední a večerní rozhovory s hosty, které nikde jinde neuslyšíte. Každý všední a sobotní večer přivítají moderátoři zajímavé hosty napříč profesemi i obory. Své dotazy pokládejte přes formulář.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Host Radiožurnálu: Požahán medúzou skončil v Malajsii na ulici. Život formující cesta, směje se lékař-cestovatel

Po svém otci je Julius Lukeš mladší lékařem se sklonem k experimentování na vlastním těle. „Pokud to dávalo nějaký smysl, ať už u té tasemnice nebo střevních parazitů s účelem něco zjistit, tak to bylo super. Ale třeba nechat se kousnout mouchou tse-tse, to se mi zdá jako úplná blbost,“ hodnotí extrémní počiny svého otce. Jaké hraniční momenty zakusil on sám? A kudy se ubírá jeho profesní kariéra?

Host Radiožurnálu: Tornádo zachytil fotkou stěny poseté haraburdím. Zkázu zalilo úchvatné světlo, říká oceněný fotograf

Nejen se snímkem Zkáza zachycujícím spoušť po tornádu v Mikulčicích, ale také za sérii z volební kampaně Andreje Babiše získal Petr Topič z vydavatelství Mafry ocenění Czech Press Photo. Jak fotoreportér přemýšlí o dějích, které zachycuje? Co se mu nejsilněji vtisklo do paměti z rána po řádění tornáda?

Host Radiožurnálu: Nemoci nikdy nevznikají z vody a bazénu, říká majitelka Baby Clubu. Kdy začít s otužováním dětí?

Podle bývalé závodní plavkyně a průkopnice dětského plavání Štěpánky Štrougalové je otužování dětí pro dětskou imunitu naprosto základní. „Pokud si rodič uvědomí, že má možnost zapracovat na kvalitě imunitního systému u dítěte, tak je to obrovská výhoda,“ říká majitelka Baby Clubu Juklík, která začala s kojeneckým plaváním už v roce 1988. Jak se od té doby změnila metoda dětského plavání?

Host Radiožurnálu: Vědět vždycky kudy dál může být zrádný, říká Marek Epstain. Napsal divadelní hru Mléčná dráha

Marek Epstein je autorem několika desítek televizních a filmových scénářů, teď má na svém kontě i divadelní hru Mléčné sklo. Premiéru bude mít 4. února v Divadle Mana a v hlavní roli se představí herec Martin Dejdar. „Když chcete vyprávět něco opravdu dramatického a drastického, tak bez humoru se nedostanete dál než s ním,“ přibližuje Marek Epstein. Co ho tak zaujalo na jednom novinovém článku, že z něj zpracoval drama?

Host Radiožurnálu: Infektolog Trojánek: Odolné bakterie, naše smutná budoucnost

S těžkými antibakteriálními vahami doporučuje Milan Trojánek lékařům i samotným nemocným šetřit. „Pokud víme, že nás bolí v krku, že máme bakteriální angínu a ta bakterie je citlivá na pecinilin, tak by bylo velkou chybou podat širokospektrální antibiotikum, protože tím ovlivníme střevní mikroflóru,“ upozorňuje pedagog a infektolog pražské Fakultní nemocnice Bulovka na jeden z jejich problémů. Kde se objevují multirezistentní bakterie a co proti nim může společnost dělat?

Host Radiožurnálu: Pomáhají dospět mladým z dětských domovů. Být Patronem vyžaduje frustrační toleranci, říká Talpa

Dospívajícím předávají patroni své životní zkušenosti, svým svěřencům ale nenahrazují rodiče například co do kupování pozorností. „Protože by se z toho stal vztah založený na materiálnu,“ vysvětluje zásadu odborný garant projektu Patron, Lukáš Talpa z organizace Liga otevřených mužů podporující aktivní otcovství. Kde dobrovolníci chybí a co oni sami mohou staráním se o mladé lidi z dětských domovů získat?

Host Radiožurnálu: Viry přeskakují mezi druhy. Tak vznikl i nový koronavirus, soudí vědec, který se vrátil z Ugandy

Na podzim vedl expedici do africké Ugandy, aby sbíral vzorky hlodavců, netopýrů, kaloňů a hmyzožravců. Nyní popisuje diverzitu a nálož virů, kterou tato zvířata nosí. „Uganda je jedním z míst s nejvyšší biologickou rozmanitostí, chceme tak rozmanitost na zemi chránit,“ upřesňuje v rozhovoru s Janem Pokorným Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Host Radiožurnálu: Eliška Krausová-Chavez: S bratry se hodně hádáme, ale kritika je zdrojem společného veselí

Profesorka univerzity v Bogotě Eliška Krausová-Chavez žije v Kolumbii od roku 1968. Nedávno získala od ministerstva zahraničí ocenění Gracias Agit za práci své asociace česko-kolumbijského přátelství Asocheca. Do Prahy se vrací každý rok, její návštěva letos vyšla na leden: „Praha vypadá jako za komunistů: šedivá, smutná a plná bláta. Do té jsem se v životě nevrátila, vracím se do krásné slunné zářivé Prahy v létě,“ srovnává. Co dalšího v jejím životě změnila pandemie?

Host Radiožurnálu: Klára Boudalová: Hraju na vše, co se namane. Ozvučit se dá kelímek od jogurtu i zahradní hadice

Popularizátorka klasické hudby Klára Boudalová používá svérázné metody. Na pódiích koncertních síní předvádí chemické pokusy, newyorské profesory učí hrát na nástroje z odpadků nebo umožňuje dětem, aby si osahaly klasické hudební nástroje. „Nejde o vzdělávání, neučíme hudbu, ale radost. Mít něco rád je dovednost, kterou můžeme budovat. Především tím, že se člověk dobře baví. A to chce velkou otevřenost k šílenostem,“ vysvětluje svoje východisko.

Host Radiožurnálu: Jsem zastáncem činoherní pantomimy, říká Martin Sochor. Hraje v divadle francouzské komedie

Herectví a pantomimu studoval Martin Sochor v Paříži v řádném denním studiu v roce 1991 – 1994, nyní hraje ve Strašnickém divadle francouzské komedie Adverte, které přináší jedny z nejúspěšnějších her pařížských scén – Stará láska nerezaví, Prachy jako by z nebe padaly nebo Boeing-Boeing. „Pro mě je plastické mimické herectví základem divadla. Pantomimické vyjádření je prostě neodmyslitelná součást, ontologický základ herectví,“ vysvětluje.

Host Radiožurnálu: Bluegrass se nejvíc poslouchá u nás a v USA, říká výrobce banj. Na jeho nástroje hrají hvězdy

V Česku lidé bluegrassu velmi rozumí, a díky tomu se daří organizovat i koncerty, pochvaluje si světově proslulý výrobce hudebních nástrojů Rostislav Čapek, když moderátorovi Vladimíru Krocovi ukazuje pětistrunné banjo. Nejenom tyto nástroje v osadě Chouzavá vyrábí a prodává doslova do celého světa. Co to je bluegrass? A v čem spočívá výroba banj, mandolín a dalších nástrojů tohoto hudebního stylu?

Host Radiožurnálu: Roman Holý vydává nové album Strážce klidu: Času bylo hodně a depka veliká

Vůbec první sólová deska muzikanta a producenta Romana Holého se jmenuje Strážce klidu. A v žádném případě nejde o funk. „To by mi připadalo nepodařený, když už mám dvě kapely, udělat si desku v tom samém stylu. Já tomu říkám, že to je teplý elektro folk,“ usmívá se, když během rozhovoru s Vladimírem Krocem označuje žánr nového alba. A proč se deska jmenuje Strážce klidu?

Host Radiožurnálu: Cukr není jed, ale jeho nadměrné množství škodí. Zvykněte si na přírodní sladidla, radí diabetoložka

Diabetes je onemocnění, při němž má pacient stále zvýšenou hladinu glukózy. „Překonali jsme hranici milionu lidí s diabetem, většinou druhého typu. Odhaduje se, že desítky procent lidí diabetes mají a neví o tom,“ upozorňuje internistka a diabetoložka Hana Krejčí. Jak se dá cukrovce předcházet a jak je to s jejím vyléčením?

Host Radiožurnálu: Kůže získává stárnutím na kráse, vypráví brašnář Duben

V Praze je brašnářů řádově několik desítek. A jedním z nich je Petr Duben, kterého Radiožurnál navštívil v jeho brašnářské dílně. Řemeslo podědil po svém otci a s moderátorem Janem Pokorným si povídal nejenom o historii brašnářství. „Máme svá setkání jednou do roka, ještě se ševci. Víme o sobě, jsme kamarádi, především na sociálních sítích,“ přibližuje.

Host Radiožurnálu: Největší překážka studia v zahraničí? Aby to člověka vůbec napadlo, usmívá se student z Dublinu

Devatenáctiletý Jan Hrebík z Valtířova u Ústí nad Labem absolvoval první semestr na University College Dublin. „Na studium v zahraničí jsem se připravoval od začátku střední školy. Na některé obory ani samé jedničky nestačí,“ tvrdí student, který se kromě oboru udržitelnosti v chemii věnuje celé řadě koníčků od sportu po jazyky.

Host Radiožurnálu: Publicista Pavel Klusák: Kontroverzní byl Gott jen soukromě

Jako leitmotiv procházel Karel Gott proměnami času. „Výborně je zmapovaný underground, ale do průzkumu toho, čím žila média – československá televize a rozhlas – jsem se musel ponořit sám,“ popisuje hudební publicista Pavel Klusák motivaci za sepsáním knihy Gott: Československý příběh. Jakým způsobem hvězda ukotvovala veřejné mínění? Kdy obstál a za co je třeba být vůči němu kritický?

Host Radiožurnálu: Lukáš Klimčák: Křišťálové lustry jsou z módy, Britové české sklo milují

Skleničku sice vlastnoručně vyrobit neumí, přesto šíří slávu českého skla, co se dá. „Vždy jsem víc vymýšlel hlavou než rukama,“ usmívá se v rozhovoru s Patricií Strouhalovou Lukáš Klimčák, podnikatel v oblasti designu skla, který do světa vyváží vlastní značku skla.

Host Radiožurnálu: Libor Šteffek: Kamila Lhotáka inspirovaly ženy i Jules Verne

Ke Kamilu Lhotákovi se dostal už v dětství, a to díky ilustracím k oblíbeným dětským knihám: Tomem Sawyerem počínaje a „ransomovkami“ konče. „Kamil Lhoták jich ilustroval více než 400, ten soupis se ale neustále rozšiřuje, dnes už se možná blíží 450,“ upozorňuje Libor Šteffek, kurátor výstavy malíře a grafika Kamila Lhotáka, v rozhovoru se Zuzanou Burešovou.

Host Radiožurnálu: Imran a Filip: Zangiovi: Hudba je sen, nová deska vznikla za týden

Hosty jsou Imran a Filip Zangiovi, otec a syn, lékař a muzikant. Byť jsou Vánoce, ten nejkrásnější dárek získal Imran od svého syna k 60. narozeninám. „Táta se přes 40 let věnuje hudbě, zatím ale nemá vlastní album. Tak jsem se rozhodl mu takové album věnovat – s tím, že vše zařídím, obstarám muzikanty a táta si tam jen zahraje. Je to album postavené na perkusích,“ usmívá se syn Filip.

Host Radiožurnálu: Hubert Hoyer: Jakub Jan Ryba chtěl vánoční příběh přiblížit lidem

Když dnes hraje na varhany, sedí na stejné stoličce jako kdysi Jakub Jan Ryba, autor České mše vánoční. „Je to velký závazek i čest,“ usmívá se učitel, varhaník a předseda Společnosti Jakuba Jana Ryby Hubert Hoyer. „Ryba chtěl vánoční příběh přiblížit lidem, aby mu rozuměli.“

Host Radiožurnálu: Philip Zimbardo: Zlo je všude. Klíčové je myslet na společnost, nejen na sebe

Americký sociální psycholog Philip Zimbardo proslul jako šéf fiktivní věznice ve sklepení Standfordské univerzity. Tvrdí, že každý člověk se rodí dobrý, v konkrétní situaci prý ale můžeme selhat. V posledních letech proto učí lidi se zlu postavit. „Aby se stali hrdiny. Aby byli jako Václav Havel,“ popisuje slavný psycholog.

Host Radiožurnálu: Znalec ostravské dopravy: „Barborku“ darovali tramvajáci dětem

Symbol staré ostravské dopravy, téměř stoletá Barborka, městem obvykle brázdí například při mikulášských jízdách. „Pestře zbarvený interiér, na sloupcích mezi okny jsou výjevy z pohádek. Všechno je přizpůsobeno účelu, pro který tato tramvaj slouží,“ popisuje Jiří Boháček, správce depozitáře vozidel ostravského dopravního podniku. Kde se vzalo její jméno?

Host Radiožurnálu: Postřik ze skořice, zahrádka bez chemie. Objevujeme byliny, co už předkové znali, popisuje botanik

Nakolik můžeme bylinkami předcházet nemocem? „Jestli si lidé myslí, že vás vyléčí z koronaviru, tak ne. Můžete ale svůj imunitní systém vyladit, aby nedocházelo k citokinové bouři, což je ten problém s dýcháním,“ říká botanik Roman Pavela, který patří mezi nejcitovanější vědce světa. Pomocí kterých rostlinných směsí můžeme šetrně pečovat o vlastní zahrádky? Proč se na řadu starých technik zapomnělo?

Host Radiožurnálu: Jsme trénováni na mimořádné události, ale tohle trvá už v řádu let. Pořád držíme, říká šéf záchranky

Jedna z nejstarších záchranných služeb na světě vznikla v Praze v polovině 19. století. Od té doby se stále vyvíjí. Dojezdová doba záchranky je ze zákona do 20 minut, v Praze záchranáři stíhají příjezd v průměru za 8 minut. „Pokud jde o život, musíme jet rychle. Na dispečinku jsme museli udělat spoustu opatření. Nikdy nepřestanu obdivovat svých skoro 40 – hlavně dam, ale už máme i muže – na dispečinku. Všichni fungují velmi dobře,” oceňuje šéf záchranky Petr Kolouch.

Host Radiožurnálu: Lampář Jan Žákovec se těší na obnovené světlonošky Čechova mostu

Na Karlův most se vrátil lampář a znalec plynové historie Jan Žákovec. „Já jsem nejvyšší a kolega nejstarší lampář na světě,“ směje se. V Evropě se plynové lampy rozsvěcí dálkově nebo pomocí časových rozžehovačů. U nás máme lampáře pouze v Praze. Čím je toto povolání specifické a které další mosty se dočkají návratu plynových prvků?

Host Radiožurnálu: Bohdana Goliášová: Rukodělná zručnost je v české DNA

Vždy věděla, že chce dělat umění. Když pak jednou vzala do ruky drát, zjistila, že z něj dokáže vytvářet unikátní tvary. Právě tak vznikla její unikátní šperkařská metoda – tepaná krajka. „Nevzdala jsem to, i když jsem měla pocit, že na to nejsem dostatečně výtvarně vzdělaná,“ usmívá se v rozhovoru s Vladimírem Krocem Bohdana Goliášová, šperkařka a zakladatelka projektu Tvůrci v praxi. Teď zvítězila v anketě Žena roku 2021 v kategorii Žije svou prací.

Host Radiožurnálu: Měl jsem jen dvě hodiny zpěvu v životě, rád si dělám věci po svém, přiznává Marek Ztracený

Zpěvák Marek Ztracený je na scéně třináct let. Kromě Českého slavíka posbíral řadu dalších cen, vyprodal O2 arénu, kde během koncertu požádal snoubenku o ruku, stal se otcem. Nežije příliš rychle? „Jsem spokojený, je mi dobře. Jsem věčný snílek, ale umím být vděčný a šťastný,“ usmívá se.

Host Radiožurnálu: S nejslabšími žáky pracují české školy hůř než Polsko nebo Estonsko, upozorňuje metodička doučování

Michaela Kučerová se věnuje doučování dětí. Je metodičkou programu Podpora vzdělávání organizace Člověk v tísni, která se zabývá pomocí především v sociálně vyloučených lokalitách. „Všechny děti hledají pomoc a chtějí spolupracovat, ale pro některé je to náročné. Řeší závažné věci v rodině nebo prožívají silnou pubertu. Nejdůležitější je vytvořit si vztah s doučujícím a dítětem,“ všímá si.

Host Radiožurnálu: Na úřadě se nescházíme, zapálíme oheň a promítáme si film, říká herec a předseda zahrádkářů Zadražil

Herci Janu Zadražilovi se daří plnit si své sny – hraje ve Spolku Kašpar a ve Viole, kde se potkává s Taťjanou Medveckou a Davidem Novotným. Načítá audioknihy, stal se předsedou zahrádkářů v Řeži a působí jako moderátor internetového vysílání Rádia Kašpar. „Nejdůležitější je vědět, že jsem odevzdal v danou chvíli všechno, co jsem mohl. A pak jsem spokojený,“ říká herec, který se v Divadle v Celetné připravuje na premiéru hry Pravý západ.

Host Radiožurnálu: „Klidnou vodu kompenzuje večerní táborák.“ Fotograf Slavík vydal knihu o historii vodáctví

Staré říční lázně a plovárny, plavky, módní trendy, ale i osamělí mořeplavci s Richardem Konkolskim či extrém s pádlem v podání Vavřince Hradílka. S knihou Naše léto, voda, lodě fotografa Herberta Slavíka se můžete ponořit do historie našeho vodáctví a trampingu. „Zajímala mě nostalgie našich rodičů, dnešní přeplněné řeky jsem vynechal,“ přibližuje fotograf, který nashromáždil dobové fotografie, texty a rozhovory za desítky let.

Host Radiožurnálu: Jak na agresivního psa? Krátkými rituály a mluvit jeho jazykem. Pomohl mi i levý hák, říká trenérka

Při rehabilitaci agresivních psů pomáhá Emilii Miluši Baco její vlastní převychovaný Conan. „Když jdeme do práce, říkám mu: ‚Pomáhej, jsi trenér‘. Když tu roli přijme, tak ví, že jeho reakce budou jiné než přirozené. Musí reagovat pracovně, tedy že na agresi nebude odpovídat agresí, ale klidem,“ popisuje autorka knížek Bude dobrej a Je dobrej. Jak si nad ním získala autoritu? Jak vést vzájemnou komunikaci se zvířetem ke prospěchu obou?

Host Radiožurnálu: Řízek trochu shazuje patos a serióznost knížky, přibližuje autorka románu Srdce Evropy

Za svou prvotinu Teorie podivnosti získala cenu Magnesia Litera, nyní vydala druhý román Srdce Evropy. Spisovatelka Pavla Horáková při psaní vycházela z autentických pamětí své prababičky. „Od útlého dětství slyšela všechny možné příběhy, drby, klepy z okolí. Taky byla velmi sečtělá, protože od dětství velmi vášnivě četla,“ říká Pavla Horáková.

Host Radiožurnálu: Není dne, kdy bych si na Jirku nevzpomněl, svěřil se Miroslav Zikmund před lety na Radiožurnálu

22. dubna to bylo přesně 74 let od chvíle, kdy legendární dvojice cestovatelů Hanzelka a Zikmund vyrazila na svou první cestu do Afriky a Jižní Ameriky. V roce 2014 95letý Miroslav Zikmund ve studiu Radiožurnálu vzpomínal i na další jejich cesty. „Před 55 lety jsme s Jirkou téhož data vyrazili do Asie a před 22 lety jsem, rovněž 22. dubna, odjel do Austrálie,“ ohlížel se tehdy obdivuhodně svěží cestovatel v rozhovoru s Vladimírem Krocem za svým dobrodružným životem.

Host Radiožurnálu: Můžeme na hazardu zbohatnout? „Hraní musí být především zábava,“ zdůrazňuje odborník

Pokud si někdo vsadí jednou za čas sportku nebo koupí stírací los, stále to z něj nedělá gamblera. Ale ve chvíli, kdy se mu to vymkne z rukou na úrok jiných zájmů, tak může nastat problém. Upozorňuje na to ředitel Institutu pro regulaci hazardních her Jan Řehola, který v rozhovoru s Vladimírem Krocem nastínil význam osvětové akce Týden zodpovědného hraní.

Host Radiožurnálu: Budování klientely v devadesátkách. Po Pařížské jsme běhali s platem koktejlů, vzpomíná barman

Jeho první koktejlové menu čítalo 230 koktejlů. „Bylo svázané do knihy. Jak jsme si mysleli, že nás všichni pochopí a že nás za to budou všichni milovat, tak se půl roku nic nedělo,“ popisuje restauratér Václav Vojíř, autorita českého barmanství. Jak chápat jeho slova, že neprodává kořalku, ale servis? Jak vzpomíná na první porevoluční zkušenosti v Mnichově a jak posléze kultivoval tuzemské alkoholové prostředí?

Host Radiožurnálu: Tlačíme na pilu a dýcháme plytce. Prohlubování dechu nakopává imunitu, říká kouč Wim Hofovy metody

Příliš se v západní společnosti obáváme chladu, myslí si akreditovaný instruktor Wim Hofovy metody otužování Jakub Chomát, který vede k uvědomování si vlastního těla. „Opomíjíme, že mezi chladem a nastydnutím je efektivně nebo neefektivně fungující imunitní systém. A ta otázka nasnadě: jak se o něj na denodenní bázi staráme?“ zamýšlí se osobní kouč, kterého tlak na výkon dovedl na pokraj vyhoření. Jak se pomocí dechu o své tělo lépe starat?

Host Radiožurnálu: Léčba cukrovky? Spíše hasíme požár, než abychom řešili prevenci, popisuje diabetolog

Dobrá životospráva a pohyb jsou základem pro lepší život člověka. V IKEMu proto zahájili studii, která má prokázat, že změna životního stylu má obrovský efekt. „U pacientů, kteří mají srdeční arytmie, intervencí životního stylu snížíme hmotnost, takže bude menší pravděpodobnost, že po účinné léčbě se jim bude onemocnění vracet,“ říká Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM. Jak je to s cukrovkou? Dá se léčit bez inzulinu? A při jakých příznacích máme zpozornět?

Host Radiožurnálu: Kdo nedrží sebe na uzdě, tak má malér, říká autorka knižního rozhovoru s Marianem Jelínkem

Moudrost psychopatů, Život na uzdě nebo Všichni žijeme v blázinci. Co mají tyto knihy společného? Autorku Renatu Červenkovou, která napsala knižní rozhovor třeba s Pavlem Kolářem a teď osobním koučem Marianem Jelínkem. „Celá léta jsem se zabývala výjimečnými medicínskými tématy, a osobnosti se k tomu nabalovali,“ vysvětluje. Kde podle jejího poznání máme hledat opratě pro svůj život? A je koučování lidí jen pro osoby podávající výjimečné výkony?

Host Radiožurnálu: „Po návštěvě na jatkách jsem byla tři týdny nemocná,“ popisuje spoluautorka dokumentu Svědectví

Přes tři roky Věra Mikušová a Lukáš Vincour tajně natáčeli dokument Svědectví o tom, jak vypadají podmínky života hospodářských zvířat v Česku. „Není to hezká podívaná, ale je to realita toho, co se děje uvnitř chovů. A lidi, kteří tohle podporují, by před tím neměli zavírat oči.“ zdůrazňuje Lukáš Vincour. „Česká veřejnost neví, jakým způsobem se dostávají ty ‚produkty‘ do supermarketů a obchodů. Je to obrovské zlo, které není pojmenované zákonem,“ dodává Věra Mikušová.

Host Radiožurnálu: Gorilí táta: prales není nafukovací, může z něj být další zoologická zahrada, obává se Žďánský

Zachránce pražské gorily Moja navštívil svou dřívější svěřenkyni ve španělském přírodním parku už jen v roli obyčejného návštěvníka. „To zvíře nechci nijakým způsobem ovlivňovat. Vůbec mě udivuje, že si pamatuje po takové dlouhé době,“ vysvětluje ošetřovatel Marek Žďánský. Autor knížky Gorilí táta v Africe se věnuje ochraně afrických národních parků. Jak fungují během covidu a jak dlouho trvá, než si gorilí tlupa zvykne na nového návštěvníka? Dochází gorilám životní prostor?

Host Radiožurnálu: Točí krizi klimatu. Bolívie Amazonii drancuje stejně jako Bolsonaro, říká držitel Czech Press Photo

Dokumentarista Martin Trabalík ve filmu Incendios zachytil historicky největší požáry v Bolívii vzniklé po uzákonění možnosti vypalovat tamním suchém pralese. „Změna klimatu je ale natolik silná, že by ty požáry vznikly stejně. Není to prostě problém jen vlády nebo jednotlivců, je to náš celosvětový problém,“ zdůrazňuje. Kudy podle něj vede cesta z krize? Jaké měl jeho dokument ohlasy na festivalu v bolívijském La Paz?

Host Radiožurnálu: Pohyb zlepšuje fungování paměti. Teď zkoumáme vliv tanečně-pohybové terapie, popisuje neurolog

Profesor Aleš Bartoš z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá výzkumem paměti. Přes dvacet let se věnuje jejímu testování. Většina pacientů přichází v doprovodu. „V naší ordinaci jsou dvě židle, abychom měli druhotnou informace od doprovázející osoby našich pacientů,“ popisuje lékař, jak ověřuje kvalitu paměti pacientů. V jaké chvíli zbystřit a nechat se vyšetřit? A jaký vliv na paměť může mít koronavirus?

Host Radiožurnálu: Čapkův plechový robot z R.U.R by byl už směšný, používáme senzory a avatara, říká šéf Laterny Magiky

Umělecký šéf Laterny magiky, mim a držitel Ceny Thálie 2016 Radim Vizváry naposledy reprezentoval Českou republiku na výstavě EXPO 2020 v Dubaji. Představení Robot Radius jednak aktualizuje odkaz Karla Čapka, jednak kombinuje současné technologie. Co mohou přinést nám jako lidem a co Laterně magice?

Host Radiožurnálu: Do svých šperků zaplétá magii. Drátování je formou terapie a meditace, líčí drátenice Monsterance

Anna Benešová alias Monsterance vede online kurzy drátování, zároveň připravuje knihu Magické drátování. „Hlavně to bude knížka návodů, jak si vyrobit dračí oko, elfí uši, odrátkovat opalitový měsíc nebo křišťál. Bude to vlastně drátování směrem víc do magického světa,“ popisuje. Kolik času zaberou nejjednodušší šperky a k čemu je dobrý samotný proces tvoření? K jakým kořenům odkazuje její umělecké jméno?

Host Radiožurnálu: Pátral po životě své matky v Terezíně. Tamním dívkám se těžko navazovala přátelství, říká Frištenský

O tom, jaký byl život v Terezíně, mu jeho matka nikdy neřekla. Proto sbíral Frank Frištenský přes 20 let vzpomínky přeživších žen z terezínského ghetta, které nyní vydává spolu s Pavlem Barochem v knize Moje máma z Terezína. Zamlčené období života Hany Kleinové ohledával také s pomocí Pavla Taussiga či Arnošta Lustiga. Jak a proč s rekonstrukcí osobní historie začal? Kudy vedla životní cesta jeho samotného?

Host Radiožurnálu: Dramatické šansony jsem okořenila humorem, říká Jitka Molavcová. Vydala album Zčistajasna

„Trošičku jsem se bála, jestli to není cena předčasná, protože ještě přeci jenom nějaké ty plány mám. Ale pak jsem se s tím smířila a mám velkou radost,“ přiznává držitelka Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru muzikál, herečka a zpěvačka Jitka Molavcová. S moderátorem Vladimírem Krocem mluvila o Divadle Semafor, šansonech a také třeba o pohádkách pro děti a o tom, co ji přivedlo ke štředověké hudbě.

Host Radiožurnálu: Vodící psi pomáhat strašně baví, cítí se důležitě, vypráví Kateřina Gavlasová

Do studia Radiožurnálu dnes přišel společně se studentkou charitativní práce na Univerzitě Karlově Kateřinou Gavlasovou a ředitelkou Nadačního fondu Českého rozhlasu Gabrielou Drastichovou i vodící pes Nika. Světluška totiž během večerního benefičního koncertu v pražské Křižovatce vzdá hold vodícím psům za jejich neocenitelnou pomoc zrakově postiženým. „S vodícím psem je to někdy jízda,“ usmívá se majitelka psa Kateřina Gavlasová.

Host Radiožurnálu: Vít Kazmar: Překladatel musí být zvědavější než běžný čtenář. Musí hledat skryté významy

Hispanista z Ústavu románských studií Vít Kazmar letos získal Cenu Josefa Jungmanna za překlad románu Op Oloop Juana Filloye. „Jako překladatel vím, kdo cenu získal přede mnou. Někteří z nich mě učili, často je považuji za své vzory. Být mezi nimi je zvláštní, ale příjemný pocit,“ říká. Kdo je tajemný argentinský autor Juan Filloy? A proč jsou jeho knihy náročné na překlad i četbu?

Host Radiožurnálu: Sebevědomí žen zůstává po léčbě rakoviny prsu hodně pošramocené, říká Pazderová z organizace Bellis

Ve svých třiadvaceti letech onemocněla Nikol Pazderová rakovinou prsu, o deset let později skrze organizaci Bellis pomáhá ženám procházet léčbou i následnými psychickými problémy. Jak se vyrovnat s jizvami na prsu i na duši? Jaké impulzy ji vedly k sepsání knihy Nejsi na to sama, kterou organizace nově diagnostikovaným ženám bezplatně rozesílá?

Host Radiožurnálu: Úpravy Taxisu? K něčemu to je, aby se koně zbytečně nezraňovali, míní bývalý žokej Štencl

Podkovář Libor Štencl se účastnil Velké pardubické celkem jedenáctkrát a v roce 1993 ji s koněm Rigolleto vyhrál. „Letošní Velká pardubická se mi líbila, byla trošku zamotaná, nevyhráli největší favoriti. Pavlu Složilovi a Talentu jsem to přál,“ hodnotí letošní dostihy. Jako bývalý žokej je každý rok na závodech a nenechává si ujít pardubickou atmosféru. „Člověk si rád zavzpomíná,“ usmívá se. V čem byl letošní ročník výjimečný?

Host Radiožurnálu: Velkou pardubickou nám závidí celý svět, nesmí skončit, shodují se jezdec Liebich a spisovatel Fiala

„Vyhrát Velkou pardubickou je každého jezdce velký sen,“ popisuje Pavel Liebich. Právě jemu se to povedlo třikrát po sobě se stejným koněm Sagarem, poprvé v roce 1981. A k těm, kteří takový úspěch dokážou ocenit, patří autor knih o slaveném dostihovém závodě Pavel Fiala. „Pardubická je fenomén, myslím, že by si ho všichni lidé měli vážit,“ konstatuje.

Host Radiožurnálu: Za hraběte Šporka se z prostého zabíjení zvěře stala společenská událost, vysvětluje myslivec

Lovecký roh zavěšený na dvou řetízcích, uprostřed je medailon se zjevením svatého Huberta. Tak vypadá insignie Řádu svatého Huberta, který založil hrabě Václav Špork. „Posláním řádu je profesní a duchovní rozvoj vlastní osobnosti a svým příkladem dávat pozitivní vzor ostatním myslivcům,“ přibližuje velmistr řádu Jan František Votava, který se chystá na tradiční svatohubertské slavnosti v Lysé nad Labem.

Host Radiožurnálu: Snažím se poukazovat na příběhy za detaily. V Praze lze objevovat pořád něco nového, říká publicista

„Často je to krásná věc, ale není moc k tomu co říct – jen dvě věty, řeknete ‚je to to a to‘. Ale zase je to tak hrozně krásné, že je mi to líto do té knížky nedat,“ stýská si milovník Prahy a publicista David Černý, který se ve své poslední knize zaměřuje na zapomenutá zákoutí hlavního města. Jak badatele zavedla falešná stopa za Rembrandtovým dílem ukrytým pod Loretou? Která místa patří mezi jeho nejoblíbenější a jaké podivuhodnosti do své nové knihy shromáždil?

Host Radiožurnálu: Kalina a Jelínková ze Sta zvířat: Zpěváci mají mnohdy výbornou techniku, ale nevědí, o čem zpívají

Jubilejní album 30 let testováno na zvířatech kapela Sto zvířat loni na pódiích otestovat nemohla. „Můžeme to ale slavit pořád,“ myslí si její zpěvák Jan Kalina, zároveň je ale podle něj důležité se v současné době „nepředehnat“. Jak skáčková kapela šetří energii? A proč na posledním projektu přepnula zpěvačka Sta zvířat Jana Jelínková spolu s jejich textařem do šansonu?

Host Radiožurnálu: Přístup k hendikepovaným se změnil, ale štve mě někdy nelidský přístup, říká šéfka organizace PROSAZ

Iveta Pešková je celoživotně upoutána na vozík, ale přesto před 30 lety založila organizaci PROSAZ a pomáhá postiženým. „Lidé, kteří potřebují 24hodinovou péči, tak platí kolem 45 tisíc, ale příspěvek na péči je 19 500 Kč. A ten zbytek musí někdo doplatit – rodina, sponzoři. A není to tak, že natáhnete ruku a dostanete od sponzora peníze, je to strašně těžká práce,“ vysvětluje. Jaké jsou cíle organizace PROSAZ.

Host Radiožurnálu: Sport není jen o fyzickém výkonu, ale o nastavení hlavy, říká dálková plavkyně a běžkyně Bernardová

Přeplavala La Manche, na kole dojela do Chebu a do Prahy pak doběhla. Abhejali Bernardová tak překonala celkem 1111 kilometrů dlouhý triatlon. Nebylo na trati více bolesti než radosti? „Idea byla v tom, že pokud se dokážu takhle dostat z Anglie k nám, tak vím, že k sobě máme blízko. Lidé řeší stejné radosti, stejné problémy. Hranice si stavíme sami v hlavách,“ vysvětluje dálková plavkyně a běžkyně, která v roce 2018 dokončila plaveckou výzvu Oceans Seven.

Host Radiožurnálu: Když píšu texty, vybavují se mi 60. léta, říká Vladimír Mišík. Vydává nové album Noční obraz

Muzikant Vladimír Mišík sice nekoncertuje, s psaním, skládáním a četbou knih ale nepřestal. A výsledkem je nové album Noční obraz, kde zhudebnil mimo jiné básně Václava Hraběte nebo Jana Skácela. „S Petrem Ostrouchovem jsme si říkali, že nebudeme plánovat album. Necelý rok jsme si nahrávali, prozpěvovali, a najednou je deska na světě,“ říká Mišík o albu, na kterém vystupují jak domácí, tak zahraniční muzikanti – například Blind Boys of Alabama, Jerry Douglas či Jamey Haddad.

Host Radiožurnálu: Zpěvy utlačovaných nechtěl režim slyšet. Spiritual kvintet čerpal i z obrozenců, ohlíží se Tichota

Spiritual kvintet odchází ze scény po 60 letech, během nichž se s protitotalitními písněmi stali jedním ze symbolů sametové revoluce. „Balkon, pod kterým se vlnilo 200 tisíc lidí, cinkalo klíčky a zpívalo ‚Až se k nám právo vrátí‘, si budeme pamatovat celý život,“ líčí Jiří Tichota. Mají protestsongy podle jeho mínění co nabídnout i nadále? A jak se jim za minulého režimu dařilo kličkovat v mantinelech dovoleného?

Host Radiožurnálu: Synek a Knapková z primátorek: Rozhodnutí nejet do Tokia bylo nejtěžší v životě, říká skifař

Jen ze břehu sleduje pražské primátorky Ondřej Synek, podobně jako tokijskou olympiádu. „Kdybych jel, tak by to bylo ohromné trápení, protože jsem na to neměl. Potom se mi hrozně ulevilo,“ popisuje skifař. Jak se zátěží veslování bojovala Miroslava Knapková Topinková? „Člověk má problém se zádama, pokud se dobře nerozcvičí a nedělá kompenzační cvičení. Protože zdravotních komplikací není moc, nechtějí se veslaři většinou moc protahovat a trošku na to hřeší,“ myslí si.

Host Radiožurnálu: Jezdec z malé země není pro sponzory Formule 1 atraktivní. Rychle to přišlo i odešlo, hodnotí Enge

Před 20 lety povýšil Tomáš Enge do Formule 1, ve které odjel tři závody. „Hrozilo, že se v Monze vůbec nepojede, protože bylo 5 dní po teroristických útocích na USA. A měl jsem tolik technických problémů, že jsem nedoufal, že bych odjel víc jak 10 kol,“ vzpomíná na závod, v němž dojel dvanáctý. Užívá si víc okruhy či Rallye Dakar? „Každé auto má něco do sebe. Ať už to jede 150 nebo 400 km/h, když to má čtyři kola a můžu s tím jet na limitu, to je to co mě baví,“ přibližuje.

Host Radiožurnálu: Pro Američany to byl veliký šok, že je takhle někdo nemá rád, říká očitý svědek 11. září

„Byl krásný slunečný den. Když jsem viděl věže, jak hoří, na to nezapomenu dodnes,“ vzpomíná český architekt Jiří Boudník, který byl u toho, když se před 20 lety zhroutily věže Světového obchodního centra. „Šel jsem varovat záchranáře a hasiče, druhý den jsem zorganizoval skupinu dělníků.“ Na základě plánů vytvořil 3D model, který pomáhal záchranářům, kteří se špatně orientovali. A později pracoval v týmu expertů, kteří měli za úkol vyšetřit pád budov. K čemu došli?

Host Radiožurnálu: Senioři u nás mohou navázat přátelství, když životní partner odejde, říká šéf spolku Hurá na výlet

První výlet pro seniory zorganizovali v roce 2015, od té doby mají autobusy plné. Předseda spolku Hurá na výlet Tomáš Martínek vozí seniory na různé tipy výletů. „Senioři ocení, že je s námi legrace a že jsou s ostatními, třeba mladšími lidmi. Řada z nich, kterým je 65 let, má před sebou teoreticky 30 let života, a tak jsou rádi, že se mohou seznámit,“ pochvaluje si. Na výlet se s jeho spolkem vydalo už více než šest tisíc seniorů. Podle čeho výlety vybírají?

Host Radiožurnálu: Zajímá mě především talent. U Stypky věk nehrál roli, říká hledač hudebních talentů Červinka

Ewa Farna, Marek Ztracený, David Stypka, Debbi nebo skupina Jelen. Tyto a další muzikanty objevil hledač talentů Martin Červinka. Co má v dnešní době udělat interpret, aby prorazil? „Talent, ambice a štěstí. Je to alchymie, která nemá přesný recept,“ říká Červinka, podle kterého je ale dnes důležitá především živá prezentace. Tu obelstít nelze. „Za posledních 25 let je zásadní nástup internetu, tam se branže změnila úplně celá. Větší důraz se musí klást na živé vystupování.“

Host Radiožurnálu: Role legionářů nebyla tak heroická, byli to zoufalí kluci, říká autorka Transsibiřské odyssey

„Většina legionářů si přivezla docela velká traumata a prostě o tom nevyprávěli. A ty rodiny jsou zvědavé, co ti kluci mohli prožívat,“ přibližuje důvod, proč legionářské téma stále žije, autorka knihy Transsibiřská odyssea Ina Píšová. Ta byla oceněná cenou Hanzelky a Zikmunda za cestopis roku. Nejdříve našla ukrytý deník svého pradědečka, pak s manželem cestu z Moskvy do Leningradu zrekonstruovali. „Měsíc jsme cestovali po magistrále po jeho stopách.“

Host Radiožurnálu: Od britského hororu jsem se uchýlila k českému, říká Míla Fürstová. Ilustrovala Erbenovu Kytici

„Začátek pandemie byl ve Velké Británii plný strachu, od britského hororu jsem se uchýlila k tomu českému – do náručí K. J. Erbena. Na Kytici jsem pracovala tři čtvrtě roku,“ vysvětluje česká výtvarnice a grafička Míla Fürstová. Proslavila ji spolupráce s anglickou kapelou Coldplay, teď ale ilustrovala Erbenovu Kytici, která vychází v Česku a ve Velké Británii. Jsou Erbenovy balady známé i ve světě? A které další dílo z české literatury bude ilustrovat?

Host Radiožurnálu: Bistro s chlebíčky nebo čaj za 190 korun. Honest Guide Janek Rubeš provází po Varech

Poctivý průvodce Honest Guide Janek Rubeš v Karlových Varech narazil jak na pozitivní, tak negativní zkušenosti. Na jednom místě vás zaskočí cappuccino s mlékem za 130 korun, na konci kolonády zase najdete na klasické české bistro s chlebíčky. V čem ale obecně spočívá Honest Guide? „Hrozně rádi točíme videa. Když provádíme třeba po Praze, tak popisujeme to, co většina diváků nezažila. Z letiště do centra se můžete dostat za 35 minut za jedno euro,“ přibližuje.

Host Radiožurnálu: Filmový režisér musí být tyran, říká Jan Svěrák. Betlémské světlo půjde do kin v příštím roce

Filmový režisér Jan Svěrák převezme v Karlových Varech cenu za mimořádný umělecký přínos české kinematografii. „Jsem potěšený, ale mám pocit, že jsem na to ještě mladý,“ přiznává. Svůj poslední film Betlémské světlo střihá na chalupě se svým otcem Zdeňkem Svěrákem, do kin ale půjde až příští rok někdy v dubnu. „Musíme udělat hudbu a také čekáme, že koronavirová krize odezní. Teď je jedna premiéra za druhou, kdybychom film dali na Vánoce, tak zmizí v dalším množství filmů.“

Host Radiožurnálu: Vojta Dyk nás coby Mysliveček oslnil, říká producent snímku Il Boemo. Film na podzim vstoupí do kin

Výpravný snímek Il Boemo přibližuje život českého skladatele Josefa Myslivečka, tvůrci na životopisném dramatu pracovali řadu let. „Pro hlavní roli jsme původně vybrali ruského herce Koreškova, kvůli posunutí termínu natáčení jsme se ale domluvili s Vojtou Dykem a já jsem za to neskutečně rád,“ pochvaluje si producent Jan Macola. „Nejdůležitější je pochopit téma filmu. Můžete za sebe skládat scény, potřebujete ale vědět, co filmem chcete říct,“ dodává.

Host Radiožurnálu: Mádl: Lovestory kartáčků mě inspirovala k milostnému psaní. Lockdown nás zkřehčil a přinesl zápletky

Během lockdownu hledal Jiří Mádl po bytě protagonisty, s nimiž by mohl točit. „Zní to jako vtip, ale některé kartáčky výraz nemají a některé jo. Zdá se to jako malinká věc, ale někdy je to nevzhledná flundra,“ popisuje „casting“ série Miluji tě, Pucinko. K čemu dalšímu by mohla uzávěra inspirovat? „Dnes je všechno rychle řešitelné a lockdown nás najednou jako lidstvo zase zkřehčil. Určitě to je prostor pro spoustu příběhů, limitace života dělá vždycky styl,“ myslí si.

Host Radiožurnálu: Igor Chmela napsal scénář ke krátkému filmu, zahraju si v něm s manželem, prozrazuje Lenka Vlasáková

Lenka Vlasáková si během pandemie zahrála ve filmu Radka Bajgara Teorie touhy. Je o tom, jak přežít dlouhodobý vztah a udržet si vlastní svobodu, prozrazuje herečka. Naposledy byla vidět v potemnělém seriálu Bezvědomí o totalitních časech. Nemohla jsem čerpat nic, co bych si pamatovala. Depresi si z totality nepamatuju, měla jsem chráněné dětství, vzpomíná. Nyní se chystá na návrat do divadla a přiznává, že to bude nezvyk. Jak jí jde střídání komické a tragické polohy?

Host Radiožurnálu: Olmo Omerzu: Točím filmy rozkročené mezi komerčním a artovým světem

Probudil jsem se s radostí. Zůstala ve mně ozvěna krásného pocitu z projekce, přiznává režisér Olmo Omerzu po premiéře filmu Atlas ptáků. Ptáci komentují život postav, jejichž hlavní hodnotou jsou peníze. Točí se obtížně, hodně jsme se načekali, usmívá se autor filmu. Také technologie zobrazujeme přes přírodovědecký moment. Sociální sítě používají elementy přírody: Twitter má ptáčka, věci ukládáme do cloudu. Snažili jsme se vše propojit. Proč je ve filmu důležitý motiv řeky?

Host Radiožurnálu: Lyžařská legenda Bohumil Hanč. Emmerich Rath byl kvůli svému původu z příběhu vymazán, říká Hodan

„Byli to chudí krkonošští tkalci, není to jako dělat životopis o Havlovi,“ líčí lyžaře počátku minulého století Tomáš Hodan. Proč se jeho film Poslední závod soustředí na pražského Němce? Jak došlo k tragédii, při které nejlepší český lyžař zahynul? „Po válce se to začalo vykládat jako nacionální pohádka, dokonce si někdo z účastníků závodu vzpomněl, že Hanč řekl, že radši padne, než aby vyhrál Němec. Nehodila se ale kladná postava Němce, který zachraňoval Čecha,“ popisuje.

Host Radiožurnálu: Bez hvězd dělat festival nejde, zklamání z odmítavých mailů prožíváte sám, stýská si ředitel Mucha

„Tři měsíce zpátky to vypadalo, že sem nepojede nikdo, protože reputace České republiky byla velmi špatná,“ líčí Kryštof Mucha komplikovanost shánění hostů během pandemie. Jaké problémy řešil jako producent filmu Zátopek? „Návratnost financí z českých kin je omezená. Máte 10 milionů lidí v zemi, takže investorům se nemůže stát, že by na tom opravdu vydělali. Museli jsme najít lidi, kteří v tom viděli větší smysl,“ popisuje. Proč nevyšlo natáčení na stadionu v Helsinkách?

Host Radiožurnálu: Pokouším se pojmenovat zapomenutý vztah Kaplického s Jiřičnou skrze jejich domy, popisuje Tuka

„U scénáristického psaní je nejdřív příběh, pak až dohledávání fakt. Protože ta fakta ti příběh nepostaví,“ vysvětluje Josef Tuka přípravu filmu Architektonické sny. Z čeho čerpá při odmítavém postoji Evy Jiřičné? „Architekt by měl být zároveň dobrým psychologem, aby klientovi postavil dům, kde se cítí co nejlíp. A teď je tahle rovnice obrácená, že my sledujeme architektonickou dvojici, kterak navrhuje svá vlastní místa k bydlení a tím nahlížíme do jejich charakteru,“ líčí.

Host Radiožurnálu: Třeštíková: Dokumenty točím díky Formanovu Konkurzu. Všechno mé počínání je sázka na nejistotu

„Když jsme se seznámili, pan Forman se s velkým zájmem díval na moje filmy a řekl pro mě velmi potěšující věc: že on má rád dokument, ale vždycky mu trochu vadilo, že nemají příběh a že časosběrné filmy, které dělám, ten příběh přinášejí,“ vzpomíná Helena Třeštíková. Na jakých základech skládala životopis Forman vs. Forman? A co v něm vidí jeho vnučka? „Furt to ráda znovu objevuji. Byť tam byly věci, které jsem věděla, objevily se znovu a jinak,“ líčí Antonie Formanová.

Host Radiožurnálu: Vojta Kotek: V seriálu Marie Terezie jsem se setkal s klasickou filmařinou

Herec Vojta Kotek přijel do Karlových Varů kvůli filmu Atlas ptáků režiséra Olma Omerzu, který bude představovat ve velkém sále hotelu Thermal. „Film jsem ještě neviděl, jsem zvědavý, co jsme vlastně natočili,“ přiznává herec, který například ztvárnil foli Františka Lotrinského v televizním seriálu Marie Terezie. Jak vzpomíná na divadelní představení Werich na letní scéně Musea Kampa? A jaké to je hrát v Divadle Járy Cimrmana s lidmi, které zná od dětství?

Host Radiožurnálu: V Zátopkovi jsme byli maximálně pravdiví, přesto se dá na film koukat, říká režisér Ondříček

V čem je lákavé a zrádné točit životopisný film? „Tvůrce musí cítit, že to je jeho téma, že to je zajímavá osobnost a že to s ní vydrží dlouho,“ vysvětluje režisér David Ondříček. Podle něj se tvůrce musí držet pravdy, zároveň zajímavě a dramaticky vyprávět příběh. A právě o to se snažil ve filmu Zátopek, jehož scénář se během šesti let mnohokrát přepisoval. Jak vybíral do filmu herce Václava Neužila a Marthu Issovou? A jaký projekt připravuje do budoucna?

Host Radiožurnálu: Žádná pravda nesmí stát v cestě dobré historce, zdůrazňuje scenárista Kolečko

Jak se píše scénář k životopisnému filmu? Důležitá je rešerše, a pak stvořit příběh,“ říká scenárista Petr Kolečko, podle kterého se skutečné události dramatickému tvaru vzpírají a jde o to, do jaké míry je tvůrce ochoten od toho utéct. Scénář k filmu Masaryk psal pět let. Kam až mohl zajít? „Nemáme tam nic, co by se dalo napadnout, byť se o to někteří snažili,“ říká. O čem vypráví film Zbožňovaný, který bude mít premiéru září? A jaký další projekt Kolečko chystá?

Host Radiožurnálu: Filmaři rádi točí filmy o osobnostech, ale chtějí se na ně dívat nově, vysvětluje publicista Sladký

Charisma osobností a jejich sláva je velký vklad do filmového projektu, filmaři přitom posouvají reálie ve prospěch výkladu, rozlišují dobro a zlo a zvýrazňují charakterové vlastnosti. A spousta lidí namítá, že to takhle nebylo. „Svoboda vyprávět příběh je důležitá,“ argumentuje filmový kritik a publicista Pavel Sladký. U českých dokumentů mu naopak chybí konfrontace, důležité je, aby nedocházelo k desinterpretacím. „Tvůrci často opomíjejí stránky, které je třeba rozvinout“.

Host Radiožurnálu: Neužil: Bál jsem se svého Emila Daně Zátopkové ukázat. Byla citlivá na interpretace, doplňuje Issová

Trénink hodu oštěpem seznámil Marthu Issovou nejen s Danou Zátopkovou, ale i s Barborou Špotákovou. „Tak se to nějak sešlo, že jsme se tam potkávaly ve stejný čas. Bára vypráví, že šla trénovat a koukala se nevěřícně, koho si to Ruda pod sebe vzal,“ líčí herečka. Proč se s ní nestihl sejít její herecký partner? „Bál jsem se předvádění se nebo nějakého schvalování. Už jsem toho svého Emila v sobě nosil několik let a říkal jsem si, že počkám,“ popisuje Václav Neužil.

Host Radiožurnálu: Děti potřebují podporu, výsledky ve škole jsou závislé na úrovni rodiny, připomíná dětský psycholog

Když má rodina problémy, tak dětem poskytují podporu jejich spolužáci, trenéři, vedoucí kroužku. To ale během covidu nebylo. „Najednou, když všechno vypadne, tak to může být pro dítě složité,“ vysvětluje dětský psycholog Václav Mertin. Nyní se ale děti po prázdninách vrací do škol a psycholog věří, že to nejhorší je za nimi. Mohl způsob výuky na dálku u dětí ovlivnit jejich schopnost učit se? A j aký bude začátek školního roku po roce a půl, kdy se do školy tolik nechodilo?

Host Radiožurnálu: Dokud není víno ve sklepě, tak není vyhráno, konstatuje Vinař roku. Jaká bude letošní sklizeň?

„Moravské i české vinařství je rok od roku lepší. Mohou se měřit se světem, což je důležitá informace i pro spotřebitele,“ ubezpečuje Vinař roku a ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda. Podle něj modernější zařízení lze použít při výrobě, ale základem je vždy dobrá surovina z vinice a šetrné zpracování. „Vždycky je snaha, aby se do toho zasahovalo co nejméně,“ říká. Jaká byla jeho cesta k vínu? A v čem je pro vinaře důležitá etiketa?

Host Radiožurnálu: Koronavirus je spíš nudný, vývoj vakcíny považuji za triumf vědy, říká profesor Hořejší

Moc se nestaráme, jestli jsou naše objevy k něčemu, tvrdí molekulární imunolog Václav Hořejší. Poznávání světa, v němž žijeme, je jednou z nejdůležitějších vlastností lidstva. Jsem rád, když naše objevy fungují i z komerčního hlediska. Přesvědčí to veřejnost, že si jen tak nehrajeme, usmívá se vědec. Koronavirus je spíš nudný, zajímavý jen svými negativními vlastnostmi. Ale rychlý vývoj vakcíny považuji za triumf vědy, říká. Komu by udělil Nobelovu cenu?

Host Radiožurnálu: Náš pavilon na EXPO 2020 je výlet do světa sci-fi, raduje se komisař české části výstavy

EXPO 2020 mi splnilo dva sny: aby pavilon neplýtval vodou, kterou vyrábí, a aby české firmy kupovaly prosperující zahraniční podniky, těší generálního komisaře české expozice Jiřího Františka Potužníka. Jejím jádrem je technologie SAWER, patent na výrobu vody ze vzduchu pomocí solární energie. Dokážeme vyrobit na 3D tiskárně zeď z jemného písku, která se časem rozpadne. Návštěvníci si mohou postavit abstraktní sochu z prostorových prvků. Co dalšího čeká v českém pavilonu?

Host Radiožurnálu: Průvodce v Himálaji se s vámi nemaže. Sáhl jsem si na dno, přiznává herec Zdeněk Piškula

Jakmile dorazí na Hrad, přestává prý být Zdeňkem a stává se Fedinandem. Na letošních Letních shakespearovských slavnostech totiž hraje v představení Bouře. To je často označované za nejkrásnější pozdní hru Williama Shakespeara. „Mě osobně ale ta hra při čtení za srdce nevzala,“ usmívá se herec Zdeněk Piškula. Nejde o jeho první vystoupení v shakespearovské hře. Jak vzpomíná na svou roli Romea? A jaká pro něj byla Himálajská výzva? Poslechněte si rozhovor.

Host Radiožurnálu: „Visíte na volantu a doufáte.“ Jaké to je účastnit se závodu 1000 mil československých?

„Jsou momenty, kdy nastane to, co je motto závodu – přes den soupeři, večer přátelé,“ přibližuje atmosféru legendárního závodu 1000 mil československých redaktor Radiožurnálu Tomáš Černý. „Během cesty jsem viděl zastavená auta, zvednuté kapoty, na zastávkách autobusu a u benzínových pum se hromadí veteráni,“ vypráví. Jaké jsou příběhy automobilů a lidí, kteří sedí za volanty? Kolik jich trasu zvládlo po vlastní ose? A jaká je historie závodu?

Host Radiožurnálu: Vzdušnou akrobacii si může vyzkoušet každý. Pomůže vám síla v rukách, radí zkušená artistka

Od dětství se věnovala tanci, baletu a herectví. Dnes je úspěšnou českou artistkou, která se „našla“ v závěsné akrobacii. „Vyžaduje to všeobecnou pohybovou přípravu a sílu v rukách. Důležitá je i psychická příprava, člověk potřebuje soustředění a umět pracovat v klidu,“ popisuje Barbora Bartoňová ze souboru AirGym Art Company. S čím se tento soubor představí na letošní Letní Letné? A může se například „tanec na šálách“ naučit každý? Poslechněte si celý rozhovor.

Host Radiožurnálu: I z obyčejné smaženice můžeme udělat honosné jídlo, upozorňuje mykolog

S oteplováním se v Česku objevují ve větším množství houby, které rostly především na jih od hranic. „Rostou u nás lanýže,“ potvrzuje amatérský mykolog Oldřich Jindřich. Dobře také ví, že spíše než kapesní atlas hub si lidé do lesa berou mobil s aplikací. „Ty nejjedovatější a nejznámější houby by to mělo celkem spolehlivě určit. Ale někdy se stává, že houby jsou atypické a přes fotografii je nelze určit,“ říká mykolog, který houby také fotí a připravuje z nich různé pokrmy.

Host Radiožurnálu: Řidiči autobusu jsou „spidermani“ mého dětství, srovnává Václav Kopta. Na Kampě nově hraje Wericha

V divadelním představení na Kampě hraje Jana Wericha, do postavy „moudrého klauna“ se prý ale nestylizuje. „Jsem jen prostředníkem k jeho odkazu,“ usmívá se herec Václav Kopta. „Werich prošel všemi důležitými zlomy, s tím vším diváky seznamujeme na pozadí jeho osobního života. Jde o moderní formu životopisné divadelní hry,“ popisuje. Opravdu Václav Kopta během koronakrize šoféroval autobus? A jak vzpomíná na Jiřího Suchého a jeho divadlo Semafor? Poslechněte si rozhovor.

Host Radiožurnálu: Zaplaťbánbůh za pivo a fotbal, alespoň tohle o nás v Asii vědí, směje se zpravodaj David Jakš

První cestu do Asie podnikl zpravodaj David Jakš v roce 1997 – a byl lapen. Dnes působí v Bangkoku: „Rychle a levně se odtud dostanu do zemí, jejichž situaci sleduji. V Pekingu se nedalo pracovat. Byl tam problém s připojením k internetu i akreditací. Číně se daří dostávat západní novináře z velkých měst pryč,“ popisuje. „V Asii Čechy znají, střední a starší generace reaguje. Dřív mě mrzelo, že ne kvůli výzkumu, ale dnes jsem za to rád,“ usmívá se. Co ho zaujalo na Tokiu?

Host Radiožurnálu: Krušné hory mě inspirují, díky psaní si můžu legálně vymýšlet, směje se autor úspěšných Chaloupek

Svou prvotinu Chaloupky o zaniklých obcích v pohraničí nejprve vydal samonákladem. Po velkém úspěchu se jí ujalo prestižní vydavatelství. „Mám výhodu, že mě obklopují zajímavé lidé. A já jen sedím a nasávám jejich příběhy,“ říká Štěpán Javůrek, který kromě Chaloupek napsal i Nebe nad Perninkem. Obě knihy spojuje prostředí Krušných hor, které jsou pro Štěpána Javůrka velkým zdrojem inspirace a energie. „Myslím, že i do budoucna zůstanou hlavní linkou, která mé knihy spojuje.“

Host Radiožurnálu: Spojila je benefice. Nyní mají Zdeňka Žádníková a Jaroslav Svěcený vlastní představení Na Vivaldiho!

Herečka Zdeňka Žádníková a houslový virtuos Jaroslav Svěcený propojili svět divadla a hudby. Připravili divadelní koncert Na Vivaldiho! „Zdeňka přesvědčila mě i mé orchestrální kolegy k herecké roli. Nejtěžší je dohrát skladbu a soustředit se na text,“ směje se Svěcený. „Chtěla jsem Vivaldiho představit srozumitelně, aby bavil mé děti i prarodiče. Šla jsem na to přes jeho vztah k ženám,“ přibližuje autorka. Kým byl Vivaldi? A kdo přišel s nápadem na Festival Hudby Dobříš?

Host Radiožurnálu: Ve výběhu hyen jsem si připadal jako blázen, vzpomíná Tomki Němec na focení Filmu Naživo

„V pandemickém roce jsem fotografoval mediky, kteří zdarma poskytovali služby bezdomovcům a sociálně slabým. A režisér Viktor Tauš je podpořil filmem Amerikánka,“ vysvětluje fotograf Tomki Němec, jak se dostal k focení Filmu Naživo. Z něj vznikl materiál pro knihu Amerikánka, etc. „Strávil jsem dva roky v dětském domově, i proto mě hra zasáhla. Vždycky mě zajímala sociální a lidskoprávní témata, jen jsem musel dozrát,“ uvažuje. Proč se ke svým fotografiím vrací až po letech?

Host Radiožurnálu: Hlava je na vrcholné akci klíčová, shodují se čeští oštěpaři. Z Tokia přivezli stříbro a bronz

Nad atletickou výpravou na hrách v Tokiu už leckdo lámal hůl. Pak ale nastoupili dva čeští oštěpaři – a získali 2. a 3. místo. „Kvalifikaci ani finále si nepamatuju, mám tam tunel. Před odchodem na stadion jsem mluvil jen se svou psycholožkou,“ usmívá se stříbrný Jakub Vadlejch. „Nějakých 14 dnů před vrcholnou akcí ustupuje samotný trénink do pozadí, do popředí naopak přichází mysl a duševní rozpoložení,“ potvrzuje i bronzový Vítězslav Veselý.

Host Radiožurnálu: Nadané děti potřebují podporu a přijetí, aby nekončily na terapiích, zdůrazňuje ředitelka nadace

Potřeba poznávat, vědět, jak věci fungují. Často také perfekcionismus a silná touha po spravedlnosti. To jsou podle ředitelky Nadace RSJ Lenky Eckertové vlastnosti, které spojují zvlášť nadané děti. „Nadání vnímáme jako sadu předpokladů dosahovat jednou hlubokých myšlenek či skvělých výkonů, pokud toto nadání dostane vhodnou podporu. Talent je spíš jeho projev,“ říká. Co trápí české děti se zvláštním nadáním? A jak správně takové děti podporovat? Poslechněte si rozhovor.

Host Radiožurnálu: Dresy se snažím navrhovat tak, aby sportovcům daly magickou energii, říká zlínská designérka

Ve svých 24 letech navrhla na olympiádu kolekci pro německý národní tým, nyní v Tokiu pro veslařský tým Německa nebo paralympijský tým Izraele. „Základem je materiál dresu, musí dýchat, přitom být větru odolný. Vyvážení materiálu je trochu alchymie,“ vypráví bývalá veslařka a zlínská designérka Zuzana Oharek Bahulová, která připravuje i trička pro mistrovství světa nebo světové poháry. Jak vzniká dres? A co všechno musí splňovat, aby se v něm sportovec cítil dobře?

Host Radiožurnálu: Místo statku a muzea koupil motorky. Nostalgie, ale už nemám prostor, říká organizátor Veteran Manie

Pražské Výstaviště zaplnil svými motorkami, aby neležely ladem. „Samozřejmě je to nostalgie, co jsem od sbírky čekal, mi dala. Motorek jsem dal dohromady víc, než jsem si myslel,“ popisuje sběratel motocyklů Radek Uhlíř. Co zná z příběhů značek jako JAWA či BMW? „Byli z Bavorska a chtěli do znaku dostat jeho symbol, což je modrobílá barva. Jenže v tu dobu se státní symboly nesměly používat pro komerční účely,“ vypráví o historii loga automobilky. Jak přišel k prvnímu kousku?

Host Radiožurnálu: Hrát jako když se sypou perly a nevnímat čas. Manýry je pak potřeba vyčistit, říká houslový virtuos

„Nevnímáte čas, absolutně žádný průběh ve smyslu toho, co bude za vteřinu, jaký takt bude následovat. Dokážete se ideálně proměnit ve věc, která je teď, v tento moment,“ líčí ponoření do hudebního transu koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička, který během pandemie začal natáčet i reklamní videa. „Často je vidět, že je stříhá člověk, který o hudbě vůbec nemá šajn a neví, kdy se co hodí,“ všímá si rytmu. Jak se hraje na stradivárky, které musí přehlušit celý orchestr?

Host Radiožurnálu: Soudobá architektura v historickém okolí je žádoucí, kontrast není sprosté slovo, říká historička

Místopředsedkyně Klubu Za starou Prahu Kateřina Bečková vydala knihu Zbořeno, v níž mapuje porevoluční demolice architektonicky cenných budov. Za ostudné považuje třeba zbourání Transgasu či Hotelu Praha: „Byly to jedinečné, neopakovatelné stavby, kterým se nic nepodobá. I když v nich spousta lidí nenašla zalíbení,“ vysvětluje. „Po roce 89 jsme mysleli, že se nebude bezmyšlenkovitě bourat. Prvním šokem byl Špačkův dům,“ vzpomíná. Jaké stavby jsou nejohroženější dnes?