Host Radiožurnálu

Pravidelné dopolední a večerní rozhovory s hosty, které nikde jinde neuslyšíte. Každý všední a sobotní večer přivítají moderátoři zajímavé hosty napříč profesemi i obory. Své dotazy pokládejte přes formulář.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Host Radiožurnálu: Synek a Knapková z primátorek: Rozhodnutí nejet do Tokia bylo nejtěžší v životě, říká skifař

Jen ze břehu sleduje pražské primátorky Ondřej Synek, podobně jako tokijskou olympiádu. „Kdybych jel, tak by to bylo ohromné trápení, protože jsem na to neměl. Potom se mi hrozně ulevilo,“ popisuje skifař. Jak se zátěží veslování bojovala Miroslava Knapková Topinková? „Člověk má problém se zádama, pokud se dobře nerozcvičí a nedělá kompenzační cvičení. Protože zdravotních komplikací není moc, nechtějí se veslaři většinou moc protahovat a trošku na to hřeší,“ myslí si.

Host Radiožurnálu: Jezdec z malé země není pro sponzory Formule 1 atraktivní. Rychle to přišlo i odešlo, hodnotí Enge

Před 20 lety povýšil Tomáš Enge do Formule 1, ve které odjel tři závody. „Hrozilo, že se v Monze vůbec nepojede, protože bylo 5 dní po teroristických útocích na USA. A měl jsem tolik technických problémů, že jsem nedoufal, že bych odjel víc jak 10 kol,“ vzpomíná na závod, v němž dojel dvanáctý. Užívá si víc okruhy či Rallye Dakar? „Každé auto má něco do sebe. Ať už to jede 150 nebo 400 km/h, když to má čtyři kola a můžu s tím jet na limitu, to je to co mě baví,“ přibližuje.

Host Radiožurnálu: Pro Američany to byl veliký šok, že je takhle někdo nemá rád, říká očitý svědek 11. září

„Byl krásný slunečný den. Když jsem viděl věže, jak hoří, na to nezapomenu dodnes,“ vzpomíná český architekt Jiří Boudník, který byl u toho, když se před 20 lety zhroutily věže Světového obchodního centra. „Šel jsem varovat záchranáře a hasiče, druhý den jsem zorganizoval skupinu dělníků.“ Na základě plánů vytvořil 3D model, který pomáhal záchranářům, kteří se špatně orientovali. A později pracoval v týmu expertů, kteří měli za úkol vyšetřit pád budov. K čemu došli?

Host Radiožurnálu: Senioři u nás mohou navázat přátelství, když životní partner odejde, říká šéf spolku Hurá na výlet

První výlet pro seniory zorganizovali v roce 2015, od té doby mají autobusy plné. Předseda spolku Hurá na výlet Tomáš Martínek vozí seniory na různé tipy výletů. „Senioři ocení, že je s námi legrace a že jsou s ostatními, třeba mladšími lidmi. Řada z nich, kterým je 65 let, má před sebou teoreticky 30 let života, a tak jsou rádi, že se mohou seznámit,“ pochvaluje si. Na výlet se s jeho spolkem vydalo už více než šest tisíc seniorů. Podle čeho výlety vybírají?

Host Radiožurnálu: Zajímá mě především talent. U Stypky věk nehrál roli, říká hledač hudebních talentů Červinka

Ewa Farna, Marek Ztracený, David Stypka, Debbi nebo skupina Jelen. Tyto a další muzikanty objevil hledač talentů Martin Červinka. Co má v dnešní době udělat interpret, aby prorazil? „Talent, ambice a štěstí. Je to alchymie, která nemá přesný recept,“ říká Červinka, podle kterého je ale dnes důležitá především živá prezentace. Tu obelstít nelze. „Za posledních 25 let je zásadní nástup internetu, tam se branže změnila úplně celá. Větší důraz se musí klást na živé vystupování.“

Host Radiožurnálu: Role legionářů nebyla tak heroická, byli to zoufalí kluci, říká autorka Transsibiřské odyssey

„Většina legionářů si přivezla docela velká traumata a prostě o tom nevyprávěli. A ty rodiny jsou zvědavé, co ti kluci mohli prožívat,“ přibližuje důvod, proč legionářské téma stále žije, autorka knihy Transsibiřská odyssea Ina Píšová. Ta byla oceněná cenou Hanzelky a Zikmunda za cestopis roku. Nejdříve našla ukrytý deník svého pradědečka, pak s manželem cestu z Moskvy do Leningradu zrekonstruovali. „Měsíc jsme cestovali po magistrále po jeho stopách.“

Host Radiožurnálu: Od britského hororu jsem se uchýlila k českému, říká Míla Fürstová. Ilustrovala Erbenovu Kytici

„Začátek pandemie byl ve Velké Británii plný strachu, od britského hororu jsem se uchýlila k tomu českému – do náručí K. J. Erbena. Na Kytici jsem pracovala tři čtvrtě roku,“ vysvětluje česká výtvarnice a grafička Míla Fürstová. Proslavila ji spolupráce s anglickou kapelou Coldplay, teď ale ilustrovala Erbenovu Kytici, která vychází v Česku a ve Velké Británii. Jsou Erbenovy balady známé i ve světě? A které další dílo z české literatury bude ilustrovat?

Host Radiožurnálu: Bistro s chlebíčky nebo čaj za 190 korun. Honest Guide Janek Rubeš provází po Varech

Poctivý průvodce Honest Guide Janek Rubeš v Karlových Varech narazil jak na pozitivní, tak negativní zkušenosti. Na jednom místě vás zaskočí cappuccino s mlékem za 130 korun, na konci kolonády zase najdete na klasické české bistro s chlebíčky. V čem ale obecně spočívá Honest Guide? „Hrozně rádi točíme videa. Když provádíme třeba po Praze, tak popisujeme to, co většina diváků nezažila. Z letiště do centra se můžete dostat za 35 minut za jedno euro,“ přibližuje.

Host Radiožurnálu: Filmový režisér musí být tyran, říká Jan Svěrák. Betlémské světlo půjde do kin v příštím roce

Filmový režisér Jan Svěrák převezme v Karlových Varech cenu za mimořádný umělecký přínos české kinematografii. „Jsem potěšený, ale mám pocit, že jsem na to ještě mladý,“ přiznává. Svůj poslední film Betlémské světlo střihá na chalupě se svým otcem Zdeňkem Svěrákem, do kin ale půjde až příští rok někdy v dubnu. „Musíme udělat hudbu a také čekáme, že koronavirová krize odezní. Teď je jedna premiéra za druhou, kdybychom film dali na Vánoce, tak zmizí v dalším množství filmů.“

Host Radiožurnálu: Vojta Dyk nás coby Mysliveček oslnil, říká producent snímku Il Boemo. Film na podzim vstoupí do kin

Výpravný snímek Il Boemo přibližuje život českého skladatele Josefa Myslivečka, tvůrci na životopisném dramatu pracovali řadu let. „Pro hlavní roli jsme původně vybrali ruského herce Koreškova, kvůli posunutí termínu natáčení jsme se ale domluvili s Vojtou Dykem a já jsem za to neskutečně rád,“ pochvaluje si producent Jan Macola. „Nejdůležitější je pochopit téma filmu. Můžete za sebe skládat scény, potřebujete ale vědět, co filmem chcete říct,“ dodává.

Host Radiožurnálu: Mádl: Lovestory kartáčků mě inspirovala k milostnému psaní. Lockdown nás zkřehčil a přinesl zápletky

Během lockdownu hledal Jiří Mádl po bytě protagonisty, s nimiž by mohl točit. „Zní to jako vtip, ale některé kartáčky výraz nemají a některé jo. Zdá se to jako malinká věc, ale někdy je to nevzhledná flundra,“ popisuje „casting“ série Miluji tě, Pucinko. K čemu dalšímu by mohla uzávěra inspirovat? „Dnes je všechno rychle řešitelné a lockdown nás najednou jako lidstvo zase zkřehčil. Určitě to je prostor pro spoustu příběhů, limitace života dělá vždycky styl,“ myslí si.

Host Radiožurnálu: Igor Chmela napsal scénář ke krátkému filmu, zahraju si v něm s manželem, prozrazuje Lenka Vlasáková

Lenka Vlasáková si během pandemie zahrála ve filmu Radka Bajgara Teorie touhy. Je o tom, jak přežít dlouhodobý vztah a udržet si vlastní svobodu, prozrazuje herečka. Naposledy byla vidět v potemnělém seriálu Bezvědomí o totalitních časech. Nemohla jsem čerpat nic, co bych si pamatovala. Depresi si z totality nepamatuju, měla jsem chráněné dětství, vzpomíná. Nyní se chystá na návrat do divadla a přiznává, že to bude nezvyk. Jak jí jde střídání komické a tragické polohy?

Host Radiožurnálu: Olmo Omerzu: Točím filmy rozkročené mezi komerčním a artovým světem

Probudil jsem se s radostí. Zůstala ve mně ozvěna krásného pocitu z projekce, přiznává režisér Olmo Omerzu po premiéře filmu Atlas ptáků. Ptáci komentují život postav, jejichž hlavní hodnotou jsou peníze. Točí se obtížně, hodně jsme se načekali, usmívá se autor filmu. Také technologie zobrazujeme přes přírodovědecký moment. Sociální sítě používají elementy přírody: Twitter má ptáčka, věci ukládáme do cloudu. Snažili jsme se vše propojit. Proč je ve filmu důležitý motiv řeky?

Host Radiožurnálu: Lyžařská legenda Bohumil Hanč. Emmerich Rath byl kvůli svému původu z příběhu vymazán, říká Hodan

„Byli to chudí krkonošští tkalci, není to jako dělat životopis o Havlovi,“ líčí lyžaře počátku minulého století Tomáš Hodan. Proč se jeho film Poslední závod soustředí na pražského Němce? Jak došlo k tragédii, při které nejlepší český lyžař zahynul? „Po válce se to začalo vykládat jako nacionální pohádka, dokonce si někdo z účastníků závodu vzpomněl, že Hanč řekl, že radši padne, než aby vyhrál Němec. Nehodila se ale kladná postava Němce, který zachraňoval Čecha,“ popisuje.

Host Radiožurnálu: Bez hvězd dělat festival nejde, zklamání z odmítavých mailů prožíváte sám, stýská si ředitel Mucha

„Tři měsíce zpátky to vypadalo, že sem nepojede nikdo, protože reputace České republiky byla velmi špatná,“ líčí Kryštof Mucha komplikovanost shánění hostů během pandemie. Jaké problémy řešil jako producent filmu Zátopek? „Návratnost financí z českých kin je omezená. Máte 10 milionů lidí v zemi, takže investorům se nemůže stát, že by na tom opravdu vydělali. Museli jsme najít lidi, kteří v tom viděli větší smysl,“ popisuje. Proč nevyšlo natáčení na stadionu v Helsinkách?

Host Radiožurnálu: Pokouším se pojmenovat zapomenutý vztah Kaplického s Jiřičnou skrze jejich domy, popisuje Tuka

„U scénáristického psaní je nejdřív příběh, pak až dohledávání fakt. Protože ta fakta ti příběh nepostaví,“ vysvětluje Josef Tuka přípravu filmu Architektonické sny. Z čeho čerpá při odmítavém postoji Evy Jiřičné? „Architekt by měl být zároveň dobrým psychologem, aby klientovi postavil dům, kde se cítí co nejlíp. A teď je tahle rovnice obrácená, že my sledujeme architektonickou dvojici, kterak navrhuje svá vlastní místa k bydlení a tím nahlížíme do jejich charakteru,“ líčí.

Host Radiožurnálu: Třeštíková: Dokumenty točím díky Formanovu Konkurzu. Všechno mé počínání je sázka na nejistotu

„Když jsme se seznámili, pan Forman se s velkým zájmem díval na moje filmy a řekl pro mě velmi potěšující věc: že on má rád dokument, ale vždycky mu trochu vadilo, že nemají příběh a že časosběrné filmy, které dělám, ten příběh přinášejí,“ vzpomíná Helena Třeštíková. Na jakých základech skládala životopis Forman vs. Forman? A co v něm vidí jeho vnučka? „Furt to ráda znovu objevuji. Byť tam byly věci, které jsem věděla, objevily se znovu a jinak,“ líčí Antonie Formanová.

Host Radiožurnálu: Vojta Kotek: V seriálu Marie Terezie jsem se setkal s klasickou filmařinou

Herec Vojta Kotek přijel do Karlových Varů kvůli filmu Atlas ptáků režiséra Olma Omerzu, který bude představovat ve velkém sále hotelu Thermal. „Film jsem ještě neviděl, jsem zvědavý, co jsme vlastně natočili,“ přiznává herec, který například ztvárnil foli Františka Lotrinského v televizním seriálu Marie Terezie. Jak vzpomíná na divadelní představení Werich na letní scéně Musea Kampa? A jaké to je hrát v Divadle Járy Cimrmana s lidmi, které zná od dětství?

Host Radiožurnálu: V Zátopkovi jsme byli maximálně pravdiví, přesto se dá na film koukat, říká režisér Ondříček

V čem je lákavé a zrádné točit životopisný film? „Tvůrce musí cítit, že to je jeho téma, že to je zajímavá osobnost a že to s ní vydrží dlouho,“ vysvětluje režisér David Ondříček. Podle něj se tvůrce musí držet pravdy, zároveň zajímavě a dramaticky vyprávět příběh. A právě o to se snažil ve filmu Zátopek, jehož scénář se během šesti let mnohokrát přepisoval. Jak vybíral do filmu herce Václava Neužila a Marthu Issovou? A jaký projekt připravuje do budoucna?

Host Radiožurnálu: Žádná pravda nesmí stát v cestě dobré historce, zdůrazňuje scenárista Kolečko

Jak se píše scénář k životopisnému filmu? Důležitá je rešerše, a pak stvořit příběh,“ říká scenárista Petr Kolečko, podle kterého se skutečné události dramatickému tvaru vzpírají a jde o to, do jaké míry je tvůrce ochoten od toho utéct. Scénář k filmu Masaryk psal pět let. Kam až mohl zajít? „Nemáme tam nic, co by se dalo napadnout, byť se o to někteří snažili,“ říká. O čem vypráví film Zbožňovaný, který bude mít premiéru září? A jaký další projekt Kolečko chystá?

Host Radiožurnálu: Filmaři rádi točí filmy o osobnostech, ale chtějí se na ně dívat nově, vysvětluje publicista Sladký

Charisma osobností a jejich sláva je velký vklad do filmového projektu, filmaři přitom posouvají reálie ve prospěch výkladu, rozlišují dobro a zlo a zvýrazňují charakterové vlastnosti. A spousta lidí namítá, že to takhle nebylo. „Svoboda vyprávět příběh je důležitá,“ argumentuje filmový kritik a publicista Pavel Sladký. U českých dokumentů mu naopak chybí konfrontace, důležité je, aby nedocházelo k desinterpretacím. „Tvůrci často opomíjejí stránky, které je třeba rozvinout“.

Host Radiožurnálu: Neužil: Bál jsem se svého Emila Daně Zátopkové ukázat. Byla citlivá na interpretace, doplňuje Issová

Trénink hodu oštěpem seznámil Marthu Issovou nejen s Danou Zátopkovou, ale i s Barborou Špotákovou. „Tak se to nějak sešlo, že jsme se tam potkávaly ve stejný čas. Bára vypráví, že šla trénovat a koukala se nevěřícně, koho si to Ruda pod sebe vzal,“ líčí herečka. Proč se s ní nestihl sejít její herecký partner? „Bál jsem se předvádění se nebo nějakého schvalování. Už jsem toho svého Emila v sobě nosil několik let a říkal jsem si, že počkám,“ popisuje Václav Neužil.

Host Radiožurnálu: Děti potřebují podporu, výsledky ve škole jsou závislé na úrovni rodiny, připomíná dětský psycholog

Když má rodina problémy, tak dětem poskytují podporu jejich spolužáci, trenéři, vedoucí kroužku. To ale během covidu nebylo. „Najednou, když všechno vypadne, tak to může být pro dítě složité,“ vysvětluje dětský psycholog Václav Mertin. Nyní se ale děti po prázdninách vrací do škol a psycholog věří, že to nejhorší je za nimi. Mohl způsob výuky na dálku u dětí ovlivnit jejich schopnost učit se? A j aký bude začátek školního roku po roce a půl, kdy se do školy tolik nechodilo?

Host Radiožurnálu: Dokud není víno ve sklepě, tak není vyhráno, konstatuje Vinař roku. Jaká bude letošní sklizeň?

„Moravské i české vinařství je rok od roku lepší. Mohou se měřit se světem, což je důležitá informace i pro spotřebitele,“ ubezpečuje Vinař roku a ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda. Podle něj modernější zařízení lze použít při výrobě, ale základem je vždy dobrá surovina z vinice a šetrné zpracování. „Vždycky je snaha, aby se do toho zasahovalo co nejméně,“ říká. Jaká byla jeho cesta k vínu? A v čem je pro vinaře důležitá etiketa?

Host Radiožurnálu: Koronavirus je spíš nudný, vývoj vakcíny považuji za triumf vědy, říká profesor Hořejší

Moc se nestaráme, jestli jsou naše objevy k něčemu, tvrdí molekulární imunolog Václav Hořejší. Poznávání světa, v němž žijeme, je jednou z nejdůležitějších vlastností lidstva. Jsem rád, když naše objevy fungují i z komerčního hlediska. Přesvědčí to veřejnost, že si jen tak nehrajeme, usmívá se vědec. Koronavirus je spíš nudný, zajímavý jen svými negativními vlastnostmi. Ale rychlý vývoj vakcíny považuji za triumf vědy, říká. Komu by udělil Nobelovu cenu?

Host Radiožurnálu: Náš pavilon na EXPO 2020 je výlet do světa sci-fi, raduje se komisař české části výstavy

EXPO 2020 mi splnilo dva sny: aby pavilon neplýtval vodou, kterou vyrábí, a aby české firmy kupovaly prosperující zahraniční podniky, těší generálního komisaře české expozice Jiřího Františka Potužníka. Jejím jádrem je technologie SAWER, patent na výrobu vody ze vzduchu pomocí solární energie. Dokážeme vyrobit na 3D tiskárně zeď z jemného písku, která se časem rozpadne. Návštěvníci si mohou postavit abstraktní sochu z prostorových prvků. Co dalšího čeká v českém pavilonu?

Host Radiožurnálu: Průvodce v Himálaji se s vámi nemaže. Sáhl jsem si na dno, přiznává herec Zdeněk Piškula

Jakmile dorazí na Hrad, přestává prý být Zdeňkem a stává se Fedinandem. Na letošních Letních shakespearovských slavnostech totiž hraje v představení Bouře. To je často označované za nejkrásnější pozdní hru Williama Shakespeara. „Mě osobně ale ta hra při čtení za srdce nevzala,“ usmívá se herec Zdeněk Piškula. Nejde o jeho první vystoupení v shakespearovské hře. Jak vzpomíná na svou roli Romea? A jaká pro něj byla Himálajská výzva? Poslechněte si rozhovor.

Host Radiožurnálu: „Visíte na volantu a doufáte.“ Jaké to je účastnit se závodu 1000 mil československých?

„Jsou momenty, kdy nastane to, co je motto závodu – přes den soupeři, večer přátelé,“ přibližuje atmosféru legendárního závodu 1000 mil československých redaktor Radiožurnálu Tomáš Černý. „Během cesty jsem viděl zastavená auta, zvednuté kapoty, na zastávkách autobusu a u benzínových pum se hromadí veteráni,“ vypráví. Jaké jsou příběhy automobilů a lidí, kteří sedí za volanty? Kolik jich trasu zvládlo po vlastní ose? A jaká je historie závodu?

Host Radiožurnálu: Vzdušnou akrobacii si může vyzkoušet každý. Pomůže vám síla v rukách, radí zkušená artistka

Od dětství se věnovala tanci, baletu a herectví. Dnes je úspěšnou českou artistkou, která se „našla“ v závěsné akrobacii. „Vyžaduje to všeobecnou pohybovou přípravu a sílu v rukách. Důležitá je i psychická příprava, člověk potřebuje soustředění a umět pracovat v klidu,“ popisuje Barbora Bartoňová ze souboru AirGym Art Company. S čím se tento soubor představí na letošní Letní Letné? A může se například „tanec na šálách“ naučit každý? Poslechněte si celý rozhovor.

Host Radiožurnálu: I z obyčejné smaženice můžeme udělat honosné jídlo, upozorňuje mykolog

S oteplováním se v Česku objevují ve větším množství houby, které rostly především na jih od hranic. „Rostou u nás lanýže,“ potvrzuje amatérský mykolog Oldřich Jindřich. Dobře také ví, že spíše než kapesní atlas hub si lidé do lesa berou mobil s aplikací. „Ty nejjedovatější a nejznámější houby by to mělo celkem spolehlivě určit. Ale někdy se stává, že houby jsou atypické a přes fotografii je nelze určit,“ říká mykolog, který houby také fotí a připravuje z nich různé pokrmy.

Host Radiožurnálu: Řidiči autobusu jsou „spidermani“ mého dětství, srovnává Václav Kopta. Na Kampě nově hraje Wericha

V divadelním představení na Kampě hraje Jana Wericha, do postavy „moudrého klauna“ se prý ale nestylizuje. „Jsem jen prostředníkem k jeho odkazu,“ usmívá se herec Václav Kopta. „Werich prošel všemi důležitými zlomy, s tím vším diváky seznamujeme na pozadí jeho osobního života. Jde o moderní formu životopisné divadelní hry,“ popisuje. Opravdu Václav Kopta během koronakrize šoféroval autobus? A jak vzpomíná na Jiřího Suchého a jeho divadlo Semafor? Poslechněte si rozhovor.

Host Radiožurnálu: Zaplaťbánbůh za pivo a fotbal, alespoň tohle o nás v Asii vědí, směje se zpravodaj David Jakš

První cestu do Asie podnikl zpravodaj David Jakš v roce 1997 – a byl lapen. Dnes působí v Bangkoku: „Rychle a levně se odtud dostanu do zemí, jejichž situaci sleduji. V Pekingu se nedalo pracovat. Byl tam problém s připojením k internetu i akreditací. Číně se daří dostávat západní novináře z velkých měst pryč,“ popisuje. „V Asii Čechy znají, střední a starší generace reaguje. Dřív mě mrzelo, že ne kvůli výzkumu, ale dnes jsem za to rád,“ usmívá se. Co ho zaujalo na Tokiu?

Host Radiožurnálu: Krušné hory mě inspirují, díky psaní si můžu legálně vymýšlet, směje se autor úspěšných Chaloupek

Svou prvotinu Chaloupky o zaniklých obcích v pohraničí nejprve vydal samonákladem. Po velkém úspěchu se jí ujalo prestižní vydavatelství. „Mám výhodu, že mě obklopují zajímavé lidé. A já jen sedím a nasávám jejich příběhy,“ říká Štěpán Javůrek, který kromě Chaloupek napsal i Nebe nad Perninkem. Obě knihy spojuje prostředí Krušných hor, které jsou pro Štěpána Javůrka velkým zdrojem inspirace a energie. „Myslím, že i do budoucna zůstanou hlavní linkou, která mé knihy spojuje.“

Host Radiožurnálu: Spojila je benefice. Nyní mají Zdeňka Žádníková a Jaroslav Svěcený vlastní představení Na Vivaldiho!

Herečka Zdeňka Žádníková a houslový virtuos Jaroslav Svěcený propojili svět divadla a hudby. Připravili divadelní koncert Na Vivaldiho! „Zdeňka přesvědčila mě i mé orchestrální kolegy k herecké roli. Nejtěžší je dohrát skladbu a soustředit se na text,“ směje se Svěcený. „Chtěla jsem Vivaldiho představit srozumitelně, aby bavil mé děti i prarodiče. Šla jsem na to přes jeho vztah k ženám,“ přibližuje autorka. Kým byl Vivaldi? A kdo přišel s nápadem na Festival Hudby Dobříš?

Host Radiožurnálu: Ve výběhu hyen jsem si připadal jako blázen, vzpomíná Tomki Němec na focení Filmu Naživo

„V pandemickém roce jsem fotografoval mediky, kteří zdarma poskytovali služby bezdomovcům a sociálně slabým. A režisér Viktor Tauš je podpořil filmem Amerikánka,“ vysvětluje fotograf Tomki Němec, jak se dostal k focení Filmu Naživo. Z něj vznikl materiál pro knihu Amerikánka, etc. „Strávil jsem dva roky v dětském domově, i proto mě hra zasáhla. Vždycky mě zajímala sociální a lidskoprávní témata, jen jsem musel dozrát,“ uvažuje. Proč se ke svým fotografiím vrací až po letech?

Host Radiožurnálu: Hlava je na vrcholné akci klíčová, shodují se čeští oštěpaři. Z Tokia přivezli stříbro a bronz

Nad atletickou výpravou na hrách v Tokiu už leckdo lámal hůl. Pak ale nastoupili dva čeští oštěpaři – a získali 2. a 3. místo. „Kvalifikaci ani finále si nepamatuju, mám tam tunel. Před odchodem na stadion jsem mluvil jen se svou psycholožkou,“ usmívá se stříbrný Jakub Vadlejch. „Nějakých 14 dnů před vrcholnou akcí ustupuje samotný trénink do pozadí, do popředí naopak přichází mysl a duševní rozpoložení,“ potvrzuje i bronzový Vítězslav Veselý.

Host Radiožurnálu: Nadané děti potřebují podporu a přijetí, aby nekončily na terapiích, zdůrazňuje ředitelka nadace

Potřeba poznávat, vědět, jak věci fungují. Často také perfekcionismus a silná touha po spravedlnosti. To jsou podle ředitelky Nadace RSJ Lenky Eckertové vlastnosti, které spojují zvlášť nadané děti. „Nadání vnímáme jako sadu předpokladů dosahovat jednou hlubokých myšlenek či skvělých výkonů, pokud toto nadání dostane vhodnou podporu. Talent je spíš jeho projev,“ říká. Co trápí české děti se zvláštním nadáním? A jak správně takové děti podporovat? Poslechněte si rozhovor.

Host Radiožurnálu: Dresy se snažím navrhovat tak, aby sportovcům daly magickou energii, říká zlínská designérka

Ve svých 24 letech navrhla na olympiádu kolekci pro německý národní tým, nyní v Tokiu pro veslařský tým Německa nebo paralympijský tým Izraele. „Základem je materiál dresu, musí dýchat, přitom být větru odolný. Vyvážení materiálu je trochu alchymie,“ vypráví bývalá veslařka a zlínská designérka Zuzana Oharek Bahulová, která připravuje i trička pro mistrovství světa nebo světové poháry. Jak vzniká dres? A co všechno musí splňovat, aby se v něm sportovec cítil dobře?

Host Radiožurnálu: Místo statku a muzea koupil motorky. Nostalgie, ale už nemám prostor, říká organizátor Veteran Manie

Pražské Výstaviště zaplnil svými motorkami, aby neležely ladem. „Samozřejmě je to nostalgie, co jsem od sbírky čekal, mi dala. Motorek jsem dal dohromady víc, než jsem si myslel,“ popisuje sběratel motocyklů Radek Uhlíř. Co zná z příběhů značek jako JAWA či BMW? „Byli z Bavorska a chtěli do znaku dostat jeho symbol, což je modrobílá barva. Jenže v tu dobu se státní symboly nesměly používat pro komerční účely,“ vypráví o historii loga automobilky. Jak přišel k prvnímu kousku?

Host Radiožurnálu: Hrát jako když se sypou perly a nevnímat čas. Manýry je pak potřeba vyčistit, říká houslový virtuos

„Nevnímáte čas, absolutně žádný průběh ve smyslu toho, co bude za vteřinu, jaký takt bude následovat. Dokážete se ideálně proměnit ve věc, která je teď, v tento moment,“ líčí ponoření do hudebního transu koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička, který během pandemie začal natáčet i reklamní videa. „Často je vidět, že je stříhá člověk, který o hudbě vůbec nemá šajn a neví, kdy se co hodí,“ všímá si rytmu. Jak se hraje na stradivárky, které musí přehlušit celý orchestr?

Host Radiožurnálu: Soudobá architektura v historickém okolí je žádoucí, kontrast není sprosté slovo, říká historička

Místopředsedkyně Klubu Za starou Prahu Kateřina Bečková vydala knihu Zbořeno, v níž mapuje porevoluční demolice architektonicky cenných budov. Za ostudné považuje třeba zbourání Transgasu či Hotelu Praha: „Byly to jedinečné, neopakovatelné stavby, kterým se nic nepodobá. I když v nich spousta lidí nenašla zalíbení,“ vysvětluje. „Po roce 89 jsme mysleli, že se nebude bezmyšlenkovitě bourat. Prvním šokem byl Špačkův dům,“ vzpomíná. Jaké stavby jsou nejohroženější dnes?

Host Radiožurnálu: Nemám rád, když se všechny cestopisy točí dronem. Turisté chodí spíš po zemi, míní reportér Voldán

„Slovně bych si s tím poradil klidně na šest minut postřehů bez problémů, ale jaké obrázky točit k rétorománštině?“ líčí rozhlasový redaktor Petr Voldán těžkosti natáčení Postřehů odjinud. Jak vznikaly jeho „fejetony“ ze Švýcarska? Proč je Moskva mezi novináři oblíbenější než Londýn? „Ten je sice fajn, ale všechno je tam téměř dané. I když teď už tolik ne, když mají premiéra, jakého mají, a i otázky pojímání světa se mění. Ale v Rusku je to pořád o překvapení,“ porovnává.

Host Radiožurnálu: Formování vztahu k matce psaním: pohroužení do závitů duše jí přišlo nebezpečné, říká autorka Lenky

„Ač mají lidé absolutně jiné osobní osudy, tak se nějak se vztahem matka a dcera často ztotožňují,“ zamýšlí se spisovatelka a terapeutka Anna Fodorova, dcera Lenky Rainerové. Jaká byla výchova rodičů-hrdinů z války vedených komunistickými ideály? „Neříkali mi, čím já budu, absolutně mě neovlivňovali. Ze strany matky tam tlak byl, ale spíš že budu čestný, přímý, spravedlivý, pravdivý člověk. Meta byla nasazena velice vysoko,“ vzpomíná. Čím jsou vazby matek a dcer specifické?

Host Radiožurnálu: Festival Banát není dokonalý ani vyšperkovaný, chceme zachovat autenticitu, vypráví organizátor

Štěpán Slaný byl před třemi lety časopisem Forbes vybrán mezi 18 inspirativních lidí roku za aktivity v rumunském Banátu. Tamní festival je totiž největší akce v zahraničí organizovaná primárně pro Čechy. „Festival je informační vlajková loď Banátu. Spousta lidí se dozví, že tam existuje česká komunita,“ říká zakladatel festivalu. Na akci nezve jenom kapely, letos třeba přijede novinář Jindřich Šídlo, doktor Tomáš Šebek, cestovatel Ladislav Zibura a další osobnosti.

Host Radiožurnálu: Jak se loví ryby v Norsku? Dokument Svéráz českého rybolovu ukazuje sílu chlapského přátelství

Na rybolov do Norska se každoročně vydávají tisíce českých rybářů. Osudy šesti z nich sleduje nový dokument Svéráz českého rybolovu. „Vždy tam něco najdete. I když nejste rybář,“ říká o Norsku autorka snímku Ivana Pauerová Miloševičová. Do konkurzu se jí přihlásily skoro tři stovky rybářských skupin, na vítězné partě ji zaujala hlavně její jiskra. „Hlavní hrdinové vypadají, jako bych si je sestavila sama. Film má velký potenciál na dokumentární komedii,“ usmívá se režisérka.

Host Radiožurnálu: Popularita vinylu stoupá, gramofonovým deskám pomohl i covid, soudí publicista

Ještě před pár lety by si na vinylovou desku nikdo nevsadil. Dnes gramofonové desky zažívají renesanci. „Lidé chtějí v ruce zase držet něco hmatatelného. Roli hraje i kvalita poslechu a to, že jde o luxusní zboží,“ uvažuje publicista Miroslav Čepický. Nedávno mu vyšla kniha o historii gramofonových závodů s názvem Gramofonka – Z Loděnice do velkého světa. Proč mají šéfové Gramofonky z 90. let dodnes trauma z divokého kapitalismu? Poslechněte si rozhovor.

Host Radiožurnálu: Archivní klenot, nebo ocet? Předvídat, jak se bude víno vyvíjet, je hrozně těžké, říká someliér

„Archivací se rozvíjí potenciál vína a každé dosáhne svého vrcholu někdy jindy. Některé víno může být za tři roky, jiné za deset nebo až za dvacet, třeba italská Parola,“ předestírá someliér Jan Pánek. Co je dobrého na směsích neboli cuvée? „Doporučuji vyzkoušet vína od vinařů, kteří se kupáže nebojí, protože tam můžete najít kreativitu daného vinaře. Má tam daleko větší svobodu,“ míní. Čím se liší rakouské a jihomoravské vinařství? A proč nahrazují korek šroubovací uzávěry?

Host Radiožurnálu: „Japonci jsou nesmlouvaví,“ shodují se sportovní komentátoři Robert Záruba a Miroslav Bureš

„Japonci neustoupí ani o milimetr,“ popisuje přístup organizátorů před olympijskými hrami sportovní komentátor Miroslav Bureš, který se v Tokiu chystá na komentování sportovních výkonů. „Na rozhovor s každým sportovcem je vyměřeno 90 sekund po skončení soutěže,“ potvrzuje jeho kolega z České televize Robert Záruba, podle kterého bude program ČT provázet spousta omezení. Zato v Českém rozhlase bude díky Radiožurnálu Sport situace jiná. „Budeme vysílat živě,“ potvrzuje Bureš.

Host Radiožurnálu: Nehrajeme si na terapii a léčbu, snažíme se přenést humor, přibližuje šéf Zdravotního klauna

„Už máme speciální projekty, kdy chodíme na třeba operační sály, je fajn, kdy klaun může spolupracovat s personálem,“ přibližuje práci zdravotního klauna Petr Jarčevský. Jako umělecký ředitel zdravotní organizace Zdravotní klaun, která působí v Česku 63 nemocnicích, ve více než osmi domovech pro seniory a v jednom hospici. „Máme klauny, kteří jsou vyškolení přímo pro seniorské programy, pro hospice, pro návštěvy na chirurgiích, kde doprovázíme děti na operační sál,“ popisuje.

Host Radiožurnálu: Během pandemie se nebylo s kým prát, usmívá se mistryně světa v hand-to-hand combat Ptáčková

Kickboxerka Martina Ptáčková se v poslední době specializuje na hand-to-hand combat. Právě v této disciplíně jako první Češka vyhrála titul mistryně světa a získala jako první Evropanka černý pásek. Nedávno se vrátila z Uzbekistánu, kde kromě závodu absolvovala i speciální kemp. „Uzbekistán je pohádková země, líbilo se mi tam více než třeba v Paříži,“ vypráví. V čem ji v dětství pomohly bojové sporty? A co obnáší funkce velvyslankyně dobré vůle ministerstva zahraničních věcí?

Host Radiožurnálu: Žádný mobil a tablet! Ke hraní je třeba děti pošťouchnout, říká autorka projektu Vraťme děti do hry

Hraní dětí se přesunulo spíše do online prostoru. A právě to se snaží změnit svým projektem Vraťme děti do hry Jana Hanzlíčková Špačková. „Jde o to, aby si děti zkusily něco jiného než šoupat prstem po monitoru, aby měly zážitky z hraní v reálném prostředí,“ přibližuje autorka projektu, která připravuje například detektivní hry, vesmírné mise nebo hru na hledání pokladu. „Když to děti jednou ozkoušejí, tak fakt chtějí hrát. Mám strašně hezké reakce od rodičů,“ pochvaluje si.

Host Radiožurnálu: Přenést loď přes jez není ostuda, myslí si předseda Svazu vodáků

„Jednoznačně si vodák má dát pozor na zvýšený průtok. Je potřeba se podívat na data ČHMÚ nebo stránky povodí,“ varuje Libor Polák, předseda Svazu vodáků. Proč Češi sjezd řeky podceňují? „Myslím si, že to je dlouhodobý komerční vývoj. Dřív když vodák řekl ‚jedu vodu‘, tak si nejdřív musel loď postavit, důkladně se připravit, naplánovat, odjet. A když byl nešikovnej, tak tu loď pak buď stavěl novou, nebo půl roku opravoval,“ srovnává. Jak fungují obávané válce pod jezy?

Host Radiožurnálu: Největší film Jana Prušinovského. V road movie Grand Prix se objeví Štěpán Kozub i Kryštof Hádek

Do kina právě vstoupil jeho snímek Chyba, režisér Jan Prušinovský ale nezahálí. Intenzivně pracuje na svém dalším filmu Grand Prix, který má být tím největším, který kdy natočil. „Jde o road movie, hodně se v něm cestuje. I když já cestovatel příliš nejsem,“ směje se. „V jedné scéně se mihne i Tomáš Enge, který nám pomáhal. Ve filmu hraje velkou roli autokros.“ Plánuje opět spolupráci s Petrem Kolečkem? A jak hodnotí letošní fotbalové EURO? Poslechněte si rozhovor.

Host Radiožurnálu: „Pomáháme dětem najít jejich sen.“ Úspěšná manažerka učí znevýhodněné děti, jak podnikat

Ještě před lety byla jednou z nejúspěšnějších podnikatelek na světě, dnes Olga Girstlová spolupořádá letní podnikatelské kempy pro znevýhodněné děti. Děti na něj přicházejí, aby našly svůj podnikatelský sen a zjistily, jak ho realizovat. „Máme velkou radost, když jdou naši absolventi na vysokou školu nebo se z nich stanou odborníci v oboru,“ usmívá se. „Chceme, aby našli svou cestu a talent.“ Jak se tyto kempy inspirují filozofií Tomáše Bati? A jak vypadá podnikání s rodinou?

Host Radiožurnálu: Když už recept projde přes moji „nežerku“, vím, že je to dobré, usmívá se bloggerka Máma v kuchyni

„Je spousta atraktivních cest, jak špenát do dítěte dostat, třeba špenátové palačinky jsou oblíbené, nebo muffiny. Sice jsou zelené, ale většinou to projde,“ doporučuje Barbora Charvátová, autorka blogu Máma v kuchyni. Proč dětem chutná kečup? „Špagety s červenou omáčkou jsou nejoblíbenější dětské jídlo, tak to pramení z toho. Rajčata jsou sladká, zároveň je kečup kyselý a děti mají kyselé chutě rády,“ zamýšlí se. Čím obohacuje koprovku a jaký má vztah k fast foodu?

Host Radiožurnálu: Puberťáci se při lockdownu nemohli vymezovat, potřebují zlobit, myslí si psychosomatická lékařka

„Když dítě nemá v průběhu vývoje možnosti si trénovat změny a nové dovednosti, může se stát, že se mu v budoucnu bude s životem obtížně zacházet,“ říká Barbora Branná, členka České lékařské psychosomatické společnosti. Proč stojí psychosomatika mimo hlavní proud medicíny a jak řeší potíže pacientů? „Symptom má nějaký význam a on vám něco v životě zařizuje. To, co kdybyste uměla – nebo mohla – byste si zařídila sama,“ nastiňuje možný výklad únavy. Co trápí mladou generaci?

Host Radiožurnálu: Evropský praktik obslouží čtvrtinu případů na dálku. U nás neumíme pacienta poslouchat, míní Šebek

Chirurg Tomáš Šebek odchází na rodičovskou dovolenou. „Je jasné, že od misí s Lékaři bez hranic teď bude přestávka, ale interně si říkáme, že je to návyková věc. Až děti povyrostou, zase bych vyrazil,“ říká. Kam se bude ubírat chirurgie? A pomohl covid rozvoji léčby na dálku? „Telemedicína je jen jeden segment toho, co by digitální zdraví mohlo do budoucna dělat. Pořád ale ještě v Čechách nejsme úplně připraveni poslouchat koncového uživatele, tedy pacienta,“ myslí si.

Host Radiožurnálu: Člověk by měl mít psa jako parťáka, ne jako otroka, připomíná veterinární lékařka Načeradská

Spousta lidí chce psa, který jen poslouchá, není s ním žádná práce a udělá to, co chtějí. Ale pes pak z toho života nic nemá, vysvětluje veterinární lékařka Martina Načeradská. Pokud psovi v parku házíme neustále míček, tak používá hruba dvě procenta mozku a zbytek ne, protože jde o instinktivní reakci. „Ten pes nerozvíjí mozek, ztrácí sociální vlastnosti, není schopný komunikovat s jinými psi a je vzteklý,“ upozorňuje Načeradská. Jak se dají řešit poruchy chování psa?

Host Radiožurnálu: Na železo nikdy fronta stát nebude, tak lákáme na jídlo, osvětluje kovář myšlenku Kovárny pro radost

„Kováři jsou takoví morousové, každý jako jezevec zalezlý ve své dílně, maximálně jsou tam dva. Když pak do dílny přijde někdo cizí, tak jsou nevrlí a hlídají, aby se mu něco nestalo, neškrábl se,“ vysvětluje umělecký kovář Zdeněk Slavata, proč svou Kovárnu pro radost pojal otevřeněji. Proč jej nebaví dělat nože a proč dává ruce pryč od podkovařiny? „Přibít podkovu na koně, to teda určitě ne. To je něco mezi veterinářem a tím kovářem a je to strašně zodpovědný,“ myslí si.

Host Radiožurnálu: Dotahující plavecké šampionky? „Zavřela jsem oči a už to jen dojela do cíle,“ říká mistryně Evropy

Po finále ženského závodu na 200 metrů volný způsobem si média všímala jejího vítězného dohmatu. „Myslím si, že mi to v tom finále vyšlo opravdu, tak jak mělo a jak se mi to ještě nikdy nepovedlo,“ říká plavkyně Barbora Seemanová. Kolik závodů vydrží plavky a jak se chystá do Tokia? „Vždycky když někdo řekne ‚tak to je v pohodě, ty vyhraješ olympiádu,‘ tak je to takové stresující, zavazující. Chtěla bych, aby pochopili, že mi to nemusí říkat, když je to nereálné,“ popisuje.

Host Radiožurnálu: Úspěch mi dojde později, teď se připravuji na Wimbledon a olympiádu, nepolevuje Barbora Krejčíková

Tenistce Barboře Krejčíkové se podařil historický výkon, když vyhrála Roland Garros ve dvouhře i čtyřhře. Lidi mě vnímají, chtějí se mnou mluvit, vyfotit se. Jsem v půlce sezóny a nemám čas. Musím je odmítat a to nerada dělám, zvyká si na změnu tenistka. Před zápasem padlo hodně slz, potřebovala jsem ten stres ze sebe vydat. Když jsem přišla na kurt, nervozitu jsem nepociťovala. Věděla jsem, že to odmakám a bude konec, vzpomíná. Co ji čeká, kdo jí pomáhá a jak se připravuje?

Host Radiožurnálu: Netřeba být úzkostlivý, samo horko srdce netíží. Vysoký tlak je ovšem potřeba hlídat, říká kardiolog

„Měřit si tlak při každém pohybu a rozčilení by člověka zbytečně stresovalo, čili je potřeba být uměřený,“ myslí si profesor kardiolog Petr Widimský. Při jakých indikacích doporučuje věnovat tlaku zvýšenou pozornost a jak jej redukovat? Proč je oproti běžným představám při vedrech relativně méně srdečních příhod? „Stabilní počasí, když je horké, tak je méně rizikové než měnící se počasí. A v zimě jsou změny častější než v létě,“ vysvětluje. Jak s tlakem souvisí dehydratace?

Host Radiožurnálu: Evokuje kajutu kapitána Nema, kde si technologie cvrliká v pozadí, popisuje Pešek svůj pojízdný dům

Mobilní dům Aranka připomíná kosmickou loď nebo obytný vůz se solárními panely. „Stavba získává i váš energetický profil a je schopna predikovat, jak dlouho vydržíte se současným stavem energií a zdrojů, které v Arance jsou,“ vysvětluje Vladimír Pešek. Jaké zákazníky láká? Čím vychovává k ekologii? „Věřím v to, že cokoli nakazovat se zpravidla nesetkává s patřičným efektem. Když říkám dětem: ‚Nesprchujte se tak dlouho, chovejte se odpovědně,‘ tak je to moc nezajímá,“ míní.

Host Radiožurnálu: Tříkrálová sbírka dopadla navzdory pandemii bombasticky, pochvaluje si držitel Ceny Olgy Havlové

Minulý režim s hendikepovanými rovnoprávně nezacházel, až Olga Havlová tomu dala jiný směr, říká Marek Navrátil, koordinátor Tříkrálové sbírky, který sám čelí výraznému fyzickému hendikepu. Zkraje týdne dostal Cenu Olgy Havlové, kterou uděluje Výbor dobré vůle. „Tříkrálová sbírka je v Česku zaměřená čistě na podporu charitativního díla, pro tento sektor je to velká injekce,“ vypráví. Jak Tříkrálovou sbírku zkomplikovala pandemie? A co znamená pomoc druhým pro něj osobně?

Host Radiožurnálu: Utečte do hlubin Pacifiku ve virtuální realitě, zve dokumentarista Libor Špaček

Dokumentarista Libor Špaček se snaží pomocí virtuální reality zprostředkovat dojmy z potápění v Pacifiku. „Je v tom i udržitelnost – lidé se dostanou na místa, kam by se normálně nedostali, ale chtěli by je vidět,“ vysvětluje tvůrce dokumentární série „útěků do divočiny“. „Kvůli oteplování a větší kyselosti moře bělají korály. To je největší problém: na jaře je tam koberec korálů, jedete tam na podzim a polovina z nich je mrtvá,“ stýská si.

Host Radiožurnálu: Za nejdražší skotskou whisky u nás zaplatíte skoro dva miliony. Je to tekuté zlato, soudí znalec

Dudy jako tradiční skotský nástroj? Omyl, zdůrazňuje v rozhovoru s Vladimírem Krocem Václav Rout, odborník na whisky, skotskou kulturu a v neposlední řadě i schopný dudák. „Dudy má každý stát v Evropě, jejich varianty najdete všude. Do Skotska přišly paradoxně jako jedny z posledních,“ upozorňuje. Jak se liší české a skotské dudy? Jak se Skotové dívají na Čechy-dudáky? V čem jsou výjimečné skotské whisky? A s čím whisky správně nakombinovat? Poslechněte si celý rozhovor.

Host Radiožurnálu: Návrat do normálu bude těžší pro introverty. Na terapii se stále koukáme skrz prsty, míní terapeutka

„Bude to těžké obzvlášť pro ty, kteří si na home office ověřili, že se jim pracuje mnohem lépe, že se dokážou lépe soustředit. Návrat mezi kolegy jim ne vždy může dávat smysl. Doporučila bych, aby na to firmy hleděly,“ poznamenává terapeutka Jana Neuwerthová Šmýdová. Proč podle ní přináší „brainstorming“ méně, než si myslíme? Proměnily se problémy probírané na terapii? „Pořád je zakořeněné, že kdo chodí k odborníkovi, je za blázna. S tím se setkávám dnes a denně,“ popisuje.

Host Radiožurnálu: Když se nedostanete do průšvihu, nejste správný jazzman, soudí Rudy Linka. Teď mu vychází kniha

Přes Skandinávii se dostal až do USA, kde si vyzkoušel vedle muzikantské kariéry také rozhovory se slavnými jazzmany pro rádio. O své „cestě domů“ jazzman Rudy Linka píše ve své nové knize s názvem Na cestě domů… vždycky, která vychází také jako audiokniha „Když jsem ji namluvil, cítil jsem, jak moc osobní ta kniha je. Vytištěná má fotky, v audioknize je hudba – nejlepší by tak bylo, kdyby si každý koupil obojí,“ směje se muzikant.

Host Radiožurnálu: Žene mě možnost vypěstovat cokoli. V dospělé zelenině se nutrienty ztrácí, říká pěstitel microgreens

Rostlinky „minizeleniny“ se konzumují se stonkem a obsahují násobně více vitamínů. „Myslím, že nejlíp ze všech těch microgreens, které pěstujeme, vychází brokolice. Ta má úplně závratná čísla,“ popisuje vášnivý zahradník Ondřej Vlk z měchenického skleníku. Po jaké době se dají výhonky sklízet a s jakými semínky je nejlepší začít? Kde leží kořeny pěstitelského trendu a jak se k němu dostal on sám? „Do zahrádky mě nikdo nenutil, dětství jsem tím poznamenané neměl,“ zamýšlí se.

Host Radiožurnálu: Jachtařina je dřina a nákladný byznys. Miluji ale ten adrenalin a cestování, popisuje Jachtařka roku

„Sezóna je hodně finančně nákladná. Nás v posledních letech podporoval Český svaz jachtingu, ale bez rodičů by to úplně nešlo,“ říká Sára Tkadlecová oceněná titulem Jachtařky roku. V kterých vodách se dá v Česku trénovat? Jak se dá vrcholový sport kombinovat se studiem matfyzu? „Je pravda, že fyzika se dost hodí. Plachty jsou jako křídla a na naší lodi se dá nastavit úplně všechno. Máme tři sady vantů, takže se dá stěžeň ohybat a dosahovat různých tvarů plachet,“ popisuje.

Host Radiožurnálu: Kniha Laskavci vypráví o lidech, kteří nezahořkli, pomáhají a nevidí v ničem problém, říká autorka

Lektorka jógy, která staví školy v Kambodži, kněz, co pomáhá bezdomovcům nebo zakladatelka charitativního běhu. Tyto i další příběhy neobyčejných lidí, kteří mění svět, sebrala do knihy Laskavci autorka Dominika Trčková. „Přes problémy, které mají, nezahořkly, ale pomáhají,“ říká programová manažerka nadace Karla Janečka v oblasti laskavosti. „Výtěžek z každé knížky půjde na laskavé projekty,“ dodává. Jak začít být laskavý sám k sobě, abychom mohli být nápomocní ostatním?

Host Radiožurnálu: M.A.S.H. je naše sázka na jistotu, říká farář a principál divadla Mana Frýdl

Jsme divadlem místní a neopakovatelné atmosféry, jediným divadlem v Praze, které je pod střechou chrámu, jediným divadlem s puncem první republiky, říká farář Církve československé husitské David Frýdl, který je zároveň principálem Divadla Mana. Poukazuje rovněž na originalitu produkce ̶ divadlo v červnu uvede českou premiéru komedie M.A.S.H. „Je to vybočení z naší dramaturgie, která se spíše zabývá tématy vážnějšími a existencionálními,“ říká.

Host Radiožurnálu: Potulovat se s knihou a číst. S větším cestováním počkám, až nebudou pandemie, říká Anna Polívková

„Zastavit se a počíst si mi připadá jako největší dárek, co se dá někomu věnovat,“ myslí si herečka Anna Polívková jako ambasadorka projektu Knižní lázně podporujícího malé nakladatele. Co ji láká na nonstop tančírně, kterou hodlá ke stáří založit? Jak se jí hraje pod režijním vedením jejího otce Bolka a v čem spočívá talent herce? „Existuje um, který se asi jen tak nevytratí, ale pak jsou jiskry, které jsou hrozně křehké. Nevím, jestli úplně věřím na nadání,“ zamýšlí se.

Host Radiožurnálu: Dobrovolníci se na Sumatře učí být součástí teritoria, jemuž vládne tygr, popisuje ochránce přírody

Spolek Prales dětem po světě vykupuje pralesy a vytváří rezervace. „Původní vize nebyla až tak úplně ochranářská. Já jsem se živil potápěním, měli jsme potápěčské centrum a já jsem chtěl uzavřít takový zlatý trojúhelník, že lidem ukážu i prales,“ vzpomíná předseda spolku Milan Jeglík. Jak se liší systémy ochrany na Sumatře a v Kostarice? Jak vypadá, když orangutanka žádá o pomoc a kdo ji potřebuje v české přírodě? „Trávení zvířat je takové veřejné tajemství obcí,“ domnívá se.

Host Radiožurnálu: Magdalena Kožená: ZUŠ vychovávají profesionální umělce, ale také publikum a kulturnost národa

Mezzosopranistka Magdalena Kožená přijela na Pražské jaro kvůli koncertu Salon ZUŠ. Před sedmi lety založila nadaci, která činnost ZUŠ popularizuje. Lidé si neuvědomují, jak úžasný systém uměleckých škol u nás máme. Přemýšlela jsem, že bych měla začít učit, ale se třemi dětmi je to složité a dobrý učitel není jen tak, přemýšlí nad svou rolí. Myslím, že náš národ je muzikální, čemuž napomáhají také „zušky“, zdůrazňuje. Daří se i jí vést vlastní děti k hudbě?

Host Radiožurnálu: Cestování je duševní potrava, když to člověk nemá, tak hladoví, vypráví cestovatel Synek

Cestovatel a účastník expedic Tatra kolem světa Stanislav Synek má na kontě 166 zemí. Jak ale říká, něco jiného je navštívit malou zemičku, a pak obrovskou zemi. „Největší svou mezeru vidím, že jsem ještě nebyl na Sibiři. Tam jsem se chtěl dostat s Tatrou kolem světa,“ říká cestovatel, který se nedávno připojil k Tatře kolem světa 2 a ve svých 84 letech si zajel do Afriky. „Problém nebyl covid, ale vedra. Nyní je otázka, jak výprava bude pokračovat dál,“ popisuje.

Host Radiožurnálu: „Klasický motocykl a společenský oděv“. Jízdu distingovaných gentlemanů si dobře užívají i dámy

V neděli se takřka na celém světě pojede už 10. ročník Distinguished Gentleman’s Ride. Motocyklová akce má za úkol vybrat co nejvíce peněz, které poputují na boj proti rakovině prostaty. „Zúčastnit se může kdokoliv, kdo má klasický motocykl. Moderní motorky jsou z toho vyřazeny, ale umím přimhouřit oko,“ popisuje Petr Brázdil, organizátor Jízdy distingovaných gentlemanů v Česku. Pochvaluje si, že akce, na které je nutný společenský oděv, si užívají i „vystajlované“ dámy.

Host Radiožurnálu: Jak trénuji? Mačkám spoušť, co můžu, usmívá se fotografka Českého olympijského týmu Reichová

„Nejvíce se naběhám na biatlonu, to je pro mě největší fuška. Člověk musí rychle doběhnout do cíle na závěrečný finiš,“ vypráví Barbora Reichová, která 15 let fotí sport a je fotografkou Českého olympijského týmu. Byla také oceněná za sérii Nezlomní olympionici, zabodovala na Czech Press Photo a dalších prestižních světových soutěžích. „Možná, že fotím více ženskost, ladnost, spojení linií a světla. To tam chlapy možná tolik nevidí,“ říká. Proč nás fotografie tolik přitahuje?

Host Radiožurnálu: Osobní výpověď, klipy i přátelé muzikanti. Písničkář Tomáš Suchý vypráví o novém albu Záchytný bod

Co nového v kapele Ponožky pana Semtamťuka? „Nacházíme se spíše v nucené hibernaci, nevydali jsme se cestou streamů, tak odpočíváme a každý z nás dělá vedlejší projekty,“ přibližuje kapelník a písničkář Tomáš Suchý, který vydává své první sólové album Záchytný bod. „V určitém věku člověk začíná zhodnocovat zkušenosti,“ vysvětluje důvody, proč v albu nechybí osobní výpověď. Jací další muzikanti se na albu podíleli? A co chystá Tomáš Suchý do budoucna?

Host Radiožurnálu: V oboru laserů jsme na světové špičce. Objednávají si je u nás i Američané, říká expert Bedřich Rus

Fyzikální princip laseru popsal už v roce 1917 Albert Einstein. „Je to mechanismus působení světla s látkou. Je to pozoruhodně jednoduché a není na to potřeba ani vysoká matematika,“ popisuje vedoucí vývoje laserových systémů centra ELI Beamlines Bedřich Rus. „Centrum ELI Beamlines je unikátní tím, že má laserové systémy, které jsou na hranici momentálních možností a realizovatelnosti,“ tvrdí Bedřich Rus. Co je to laserový běh? A proč si připomínáme Mezinárodní den světla?

Host Radiožurnálu: Při lukostřelbě se dá relaxovat, důležitá je pokora a trpělivost, vypráví lukostřelec Hanuš

Na lukách nemáme mířidla ani pomůcky, je to v podstatě tak, jako před několika tisíci lety, tedy ohnutý kus klacku, přibližuje Tomáš Hanuš, šestinásobný mistr Evropy a vicemistr světa v lukostřelbě. Důležitá je podle něj především forma lukostřelce a ochota na sobě pracovat. „Sílu výstřelu určuje člověk tím, jak luk natáhne. Vrchol výstřelu je to, že šíp skončí tam, kde jsem si přál,“ říká. Jak probíhají závody v lukostřelbě?

Host Radiožurnálu: Hájit demokracii chápal Čapek jako občanskou povinnost, říká ředitel památníku. Co nabízí expozice?

Poslední roky svého života trávil Karel Čapek především ve Strži u Dobříše. Vznikla tu díla jako Válka s mloky, Cesta na sever, Bílá nemoc. Jedna z místností připomíná spisovatele jako divadelního dramaturga, další – takzvaná Peroutkovna – poukazuje na častého hosta Ferdinanda Peroutku. „Karel Čapek se novinařině věnoval do posledních dnů svého života, chápal to jako občanskou povinnost,“ říká ředitel Památníku Karla Čapka ve Strži Zdeněk Vacek. Co nabízí stálá expozice?

Host Radiožurnálu: Vždy jsme byli na konci světa, tak se u nás modernizace neudála, říká provozovatel muzejního nádraží

„Dát té památce duši, tak aby sloužila pro vzdělávání a ukázala, že naši předkové něco dokázali,“ přibližuje Petr Pěnička záměry spolku, který pečuje o dosud funkční nádraží a muzeum Martinice v Krkonoších. Jak funguje systém nádraží, které se pyšní unikátními starými návěstidly? „My jsme tady na hranici krajů. Pro České státní dráhy jsme tu byli vždy hrozně na konci světa a nikdy se tu neudála modernizace, která by vyměnila tento zajetý zabezpečovací systém,“ popisuje.

Host Radiožurnálu: Sládci jsou vysazení na hořkost. Ráda mluvím s kuchařkami, které hledají karamel, říká sládková

„Jestli chci jantarové pivo s lehkým zabarvením do červena, tak zvolím nějaké karamelové slady, kombinaci karamelových sladů,“ popisuje část trojčlenky vymýšlení receptur Alexandra Michalová, která v kašperských horách založila minipivovar. Jak se v historii pivo na Šumavě vařilo? „Voda má na pivo významný vliv. Zdejší kašperskohorská je měkká, má ideální pH a nemusíme ji vůbec nijak upravovat. Ideální surovina,“ chválí si. Jaké se rozvíjejí mezi pivaři módní trendy?

Host Radiožurnálu: Rozdíl mezi jedovatou a léčivou rostlinou je někdy velmi úzký, říkají kurátoři botanické zahrady

Rulík, blín, pablen… To jsou příklady rostlin, které obsahují tropanové alkaloidy, mají široké spektrum účinků a údajně se přidávaly i do čarodějných mastí. „Jedná se o psychotropní rostliny, ale provází to nepříjemné příznaky nevolnosti a závratě,“ upozorňují Klára Lorencová a Martin Dvořák, kurátoři Botanické zahrady v Praze-Tróji, která zahájila sezónu ve znamení jedovatých rostlin. Kde roste Mandragora? A může šípový jed curare bíjet i po sto letech?

Host Radiožurnálu: Postavila jsem se tomu čelem, popisuje autorka cestopisu roku. Putovala Thajskem s autistickým synem

„Prožívali jsme situace, které jsme hlavně na veřejnosti nedokázali zvládnout. Utíkala jsem před tím, popisuje designérka Lenka Linhartová potíže spojené s Aspergerovým syndromem jejího tříletého syna. A tak s ním sama odcestovala na měsíc do Thajska. „Chtěla jsem se tomu postavit čelem,“ říká designérka. Své zkušenosti popsala v knize Císař ve světě a stala se držitelkou Ceny Hanzelky a Zikmunda cestopis roku. Jak se změnil po vydání příběhu pohled lidí na jejího syna?

Host Radiožurnálu: Bez pohybu hrozí apnoe, starostmi zase nespavost. Dnešní doba je velký stres, říká spánkový lékař

„Nespavost souvisí nejčastěji s nějakým stresem, v osobním životě nebo pracovním. No a dnešní doba, to je jeden velký stres,“ říká Martin Pretl, vedoucí Spánkové poradny. Jaké faktory mohou kvalitu spánku ovlivňovat a při jaké teplotě v ložnici sám spí? „Kolik mi manželka dovolí. Má ráda chladněji, já tak těch jednadvacet, správné doporučení je 18-20 stupňů,“ směje se. Proč doporučuje při neschopnosti usnout vrhnout se například na žehlení? Kolik hodin před spaním se unavit?

Host Radiožurnálu: Historie zapsaná do vily Miroslava Zikmunda. Dům odráží jeho široký záběr i úspornost, říká Vančura

O sbírky Miroslava Zikmunda bude v jeho zlínském sídle pečovat nadační fond Zikmundova vila. „Především si nepřál přerekonstruované muzeum,“ říká předseda nadace Čestmír Vančura. Jaký je v jeho očích slavný cestovatel, který nedávno oslavil 102 let? A co z něj odráží jeho dům? „Jeho široký záběr, přístup k práci. Ve všem je systém, velká úspornost i schopnost pořád udržovat stav, aby věděl, kde najde knížku,“ vyjmenovává. Kdo z disidentů si ve vile zapálil první cigaretu?

Host Radiožurnálu: Vzácná onemocnění má 500 tisíc Čechů. Nám se vyplatilo dceři o fibróze nelhat, popisuje Arellanesová

„Hlavním cílem našeho snažení je, aby žádný člověk s vzácnou diagnózou nezůstal stranou. Ti lidé velmi často chodí pod jinou diagnózou,“ vysvětluje Anna Arellanesová z Asociace pro vzácná onemocnění. Jak organizace vychovává novou generaci mediků? Jak v rodině tyto převážně genetické poruchy zvládat? „Dali jsme si s manželem předsevzetí, že svému dítěti nebudeme lhát a řekneme mu vždycky pravdu. A myslíme si, že se nám to vyplatilo,“ říká ze zkušenosti s cystickou fibrózou.

Host Radiožurnálu: Středověké způsoby, které v jiné slévárně nenajdete. Svým způsobem je to výhoda, míní kovolitec

Stará Huť u Dobříše skrývá dílnu, kde se pro zakázky umělců a památkářů udržují staré techniky lití kovu. „Roční produkce je 10-15 tun, což je denní produkce normální slévárny,“ popisuje Aleš Svojitka. Jak těžké bylo udržet rodinnou tradici v době, kdy se průmysl stěhoval do zahraničí? Jaké cennosti schraňuje? „Je tu třeba soška pana Janečka, kterému se nelíbila patina. Když jsem mu vysvětlil, že zrovna tahle je velmi povedená, tak říkal ‚tak si ji nechte,‘“ vybavuje si.

Host Radiožurnálu: Létání na Aljašce? Počasí se mění, musíte se orientovat v prostoru, i když nic nevidíte, říká pilot

Přistál celkem na 850 letištích, přeletěl pouště Kalahari, Namib, Saharu, ale také města jako Sydney, Vancouver nebo New York. Pilot Jiří Průša zná i létání na Aljašce, kde je podle statistik počet leteckých nehod dvakrát větší než ve zbytku Spojených států. „Na Aljašce je divočejší létání, nejste pod dohledem jako v Evropě a můžete letět, jak chcete. Hlavní problém je nestálé počasí a viditelnost,“ popisuje. Jak vypadá předstartovní příprava letadla? A kdy obletí zeměkouli?
Vladimír Kroc

Host Radiožurnálu: Život s Indiány mi přinesl klid a pokoru, vypráví antropoložka Valterová

Sociální antropoložka Veronika Valterová jezdí 15 let za Indiány. V jižní Americe provádí turisty v Ekvádoru, Peru, Bolívii a Argentině. A právě v argentinské Patagonii ji zastihla pandemie. „Trávila jsem čas v horách s gaučos, míšenci a posledními kovboji. Účastnila jsem se jejich každodenního života, jezdila jsem na lov do hor, hledala ztracené býky,“ vypráví. Jak dnes žijí Šuárové? A proč člověk po kousnutí jistým hmyzem prostě musí vyhledat sex, aby se zachránil?
Zuzana Burešová

Host Radiožurnálu: TGM nebrojil proti pivu, ale proti pálenkám, které otupují mysl, upřesňují autoři knihy Praha ožralá

Petr Stančík a Radim Kopáč zmapovali osmdesát pražských hospod, v nichž se psaly kulturní dějiny. Alkohol hrál v českých dějinách od doby národního obrození naprosto zásadní roli, říkají autoři. Když lidé nemohou do hospody, dostanou se tam skrze čtení knihy – a to i do náleven, které dávno zanikly. Alkohol je velmi důležitá podmínka tvorby samotné, pro Nerudu, Haška, Hrabala a další. Jaké zaniklé hodpody by rádi navštívili? A k jakým objevům na svých průzkumech došli?
Jan Pokorný

Host Radiožurnálu: Jaroslav Plesl: Roztomilé postavičky? Skuteční kriminalisté bývali spíš přísní

Jaroslav Plesl ztvárnil hlavní roli seriálu Zločiny Velké Prahy. „Inspektor Hynek Budík je přísný a komisní. Jeho povaha odpovídá době: na starých fotografiích se policisté málokdy usmívají,“ říká. Zahrál si také v dramatu Žáby bez jazyka Miry Fornay: „Ten film je náročný a krutý, ale má hodně co do sebe,“ myslí si. Kromě toho natáčí Poslední závod, drama Hanče a Vrbaty. „Má strašně silný scénář. Jejich příběh mě dojímá i po sto letech,“ přiznává. Jak se hraje s neherci?
Jan Pokorný

Host Radiožurnálu: Nejlépe vařím, když jsem naštvaná, usmívá se foodblogerka Dagmar Heřtová

„Anglická snídaně vás nasytí až do večera, je to takové národní jídlo, patří k Británii,“ vypráví foodblogerka a gastronomická žurnalistka Dagmar Heřtová, která žije střídavě v Česku a Anglii. A právě posledně jmenovaná země podle ní udělala v gastronomii obrovský kus práce. „Všichni nejlepší kuchaři chtějí mít restauraci v Londýně nebo na anglickém venkově,“ říká. V čem vidí půvab a kvalitu legendárního pokrmu fish and chips? A v čem ji nejvíce pomohl tatínek cukrář?
Patricie Strouhalová

Host Radiožurnálu: Krokodýli jsou dokonalí, při krmení poznají konkrétního člověka, vypráví zakladatel krokodýlí zoo

Krokodýli jsou podobně inteligentní jako psi, říká zakladatel pražské krokodýlí zoo Libor Kopečný. Jde ale stále o nedomestikovaný tvor a výcvik krokodýla nezle srovnávat s výcvikem psa. A v žádném případě to není mazlík, který by se nechal drbat před televizí. „Krokodýli jsou dokonalá zvířata, jsou to současníci dinosaurů,“ vysvětluje chovatel. Jak se krokodýli dorozumívají? Dokáže je nakrmit i laik? A kdo je největší nepřítel krokodýla?
Vladimír Kroc

Host Radiožurnálu: Dokud postava nemá správné jméno, nedokážu psát. Inspiruji se i na hřbitovech, říká Zdeněk Svěrák

„Moje první texty byly pro dechovku. Jedním z prvních byla píseň Mám ráda hajnýho. K popu jsem se dostal až později,“ vzpomíná na své textařské začátky Zdeněk Svěrák, který v neděli oslaví 85. narozeniny. Do vysílání se proto připojili i někteří jeho přátelé z Divadla Járy Cimrmana. Jak to tam teď v době pandemie vypadá? „Chodím tam, ale je tam pusto. Není to veselá návštěva,“ popisuje herec. Co dnes dělá Kolja? A můžeme se těšit na další spolupráci s jeho synem?
Jan Pokorný

Host Radiožurnálu: Snad zákonodárci pochopili, kde je třeba mít dobře zaplacené lidi, doufá zdravotní sestra

Když je člověk unavený a necítí se dobře, vezme si pár dní volna. To zdravotníci neudělají a já si jich za to moc vážím, vzdává kolegům hold prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová. Lidem, kteří nerespektují nastavená opatření, bych ukázala covidovou jednotku a půjčila jim oblek, aby si v něm vyzkoušeli něco udělat, říká s nadsázkou. Požadavky na profesi jsou stále náročnější, sestry musí být vzdělané. Proč vznikl projekt Pomáháme sestřičkám?
Jan Pokorný

Host Radiožurnálu: Stálé málo podzemních vod. Nestačí víc zadržovat, potřebujeme propojovat soustavy, míní vodohospodář

Zadržování vody v krajině podle Bohdana Soukupa pro řešení budoucích problémů nestačí. „Voda pro lidskou spotřebu se stejně bude muset brát z přehrad nebo z podzemních zásobáren. Tady přistoupí ke slovu technická řešení: stavba nepopulárních nádrží, přehrad a propojování vodárenských soustav,“ tvrdí technický ředitel Středočeských vodáren. Jak provoz zasáhla pandemie a jak se připravuje na katastrofy? „Chceme všechny dispečinky ve skupině Veolia zazálohovat,“ nastiňuje.
Vladimír Kroc