Hovory

Rozhovor s osobností, která má zajímavý osobní i profesní život a názory.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Hovory: “V Rusku se bezesporu utahují šrouby, hlavně poslední rok,” potvrzuje českých novinář v Rusku Jiří Just

Je to spojené s obavami elit z toho, co bude po roce 2024, kdy končí Putinův mandát. V Hovorech ale mluví také o tom, co ho do Ruska přivedlo, jaké je bydlet na klasickém ruském sídlišti, co miluje na tamní přírodě a cestování nebo v čem jsou naše národy stejné a v čem se liší. Ptal se David Šťáhlavský.

Hovory: Režisér Göbl: Když progresivistické řeči povede vesničan ve zmijovce, zazní to, jak je to doopravdy

Pochází z Uherského Brodu, vystudoval FAMU a o svém působení v Praze říká: „Chytl jsem tam to nejhorší, co šlo.“ Točí filmy z periferie Česka a rád obsazuje neherce, přestože sám přiznává, že práce s nimi je někdy komplikovanější. „Někomu se to říct musí a někomu ne. Člověk to musí umět odhadnout, protože když někdo funguje tak, že není potřeba mu nic moc vysvětlovat, tak ho tím můžete jen zmást a vytvoříte mu v palici guláš,“ říká režisér Pavel Göbl.

Hovory: Režisér Göbl: Když progresivistické řeči povede vesničan ve zmijovce, zazní to, jak je to doopravdy

Pochází z Uherského Brodu, vystudoval FAMU a o svém působení v Praze říká: „Chytl jsem tam to nejhorší, co šlo.“ Točí filmy z periferie Česka a rád obsazuje neherce, přestože sám přiznává, že práce s nimi je někdy komplikovanější. „Někomu se to říct musí a někomu ne. Člověk to musí umět odhadnout, protože když někdo funguje tak, že není potřeba mu nic moc vysvětlovat, tak ho tím můžete jen zmást a vytvoříte mu v palici guláš,“ říká režisér Pavel Göbl.

Hovory: Režisér Göbl: Když progresivistické řeči povede vesničan ve zmijovce, zazní to, jak je to doopravdy

Pochází z Uherského Brodu, vystudoval FAMU a o svém působení v Praze říká: „Chytl jsem tam to nejhorší, co šlo.“ Točí filmy z periferie Česka a rád obsazuje neherce, přestože sám přiznává, že práce s nimi je někdy komplikovanější. „Někomu se to říct musí a někomu ne. Člověk to musí umět odhadnout, protože když někdo funguje tak, že není potřeba mu nic moc vysvětlovat, tak ho tím můžete jen zmást a vytvoříte mu v palici guláš,“ říká režisér Pavel Göbl.

Hovory: Režisér Göbl: Když progresivistické řeči povede vesničan ve zmijovce, zazní to, jak je to doopravdy

Pochází z Uherského Brodu, vystudoval FAMU a o svém působení v Praze říká: „Chytl jsem tam to nejhorší, co šlo.“ Točí filmy z periferie Česka a rád obsazuje neherce, přestože sám přiznává, že práce s nimi je někdy komplikovanější. „Někomu se to říct musí a někomu ne. Člověk to musí umět odhadnout, protože když někdo funguje tak, že není potřeba mu nic moc vysvětlovat, tak ho tím můžete jen zmást a vytvoříte mu v palici guláš,“ říká režisér Pavel Göbl.

Hovory: Režisér Göbl: Když progresivistické řeči povede vesničan ve zmijovce, zazní to, jak je to doopravdy

Pochází z Uherského Brodu, vystudoval FAMU a o svém působení v Praze říká: „Chytl jsem tam to nejhorší, co šlo.“ Točí filmy z periferie Česka a rád obsazuje neherce, přestože sám přiznává, že práce s nimi je někdy komplikovanější. „Někomu se to říct musí a někomu ne. Člověk to musí umět odhadnout, protože když někdo funguje tak, že není potřeba mu nic moc vysvětlovat, tak ho tím můžete jen zmást a vytvoříte mu v palici guláš,“ říká režisér Pavel Göbl.

Hovory: Rusko se moc nemění, říká režisérka Dombrovská. Podle Politkovské dodnes hraje jevištní reportáž

Brněnské experimentální Divadlo Líšeň má na svém repertoáru hry jako Putin lyžuje, Spoutaný trávou či Zpověď bachaře. „Experiment je pro nás to, že s každým představením se pouštíme do nových, neprobádaných oblastí. To znamená, že používáme masky, loutky, výtvarné divadlo, jsme hudebníci, máme na jevišti také živou hudbu. Vybíráme si téma, které ještě není zpracované, a i ten text používáme experimentálně,“ přibližuje v pořadu Hovory režisérka Pavla Dombrovská.

Hovory: Kdyby byla válka dnes, našli by se opět stejně stateční i zbabělí lidé, věří novinář Šmejkal

Pro novináře a autora průvodců po historii 20. století Pavla Šmejkala se pátrání po stopách například parašutistů nebo sovětských výsadkářů stalo koníčkem. Přiznává ale, že jeho poslední kniha se spíš hodí na četbu doma. „S knihou, která váží kolem tří kil, se skutečně chodit nedá. Jako průvodce není zrovna nejvhodnější. Pokud chce někdo opravdu jít nějakou trasu a chce k tomu držet v ruce průvodce, tak ať si vezme Anthropoid nebo Silver A,“ doporučuje.

Hovory: Kvalitní šperk je funkční, pevný, zajímavý a vydrží roky, doporučuje šperkař Dušan Mlynarčík

Jak by měl vypadat kvalitní šperk? „To je hodně těžká otázka, určitě by měl být funkční, tedy pevný a vyrobený ověřenými technologiemi. Měl by být zajímavý a vydržet roky,“ uvažuje zlatník Dušan Mlynarčík. „Kameny pořizujeme i v Česku, kde jsou brusiči, u kterých kameny přímo kupujeme. Ale zdrojů je samozřejmě víc,“ doplňuje v pořadu Hovory.

Hovory: Kapelník The Tap Tap Ornest: Menšiny nejsou upřednostňované. Korektní je, aby nebyly přehlíženy

V roce 1998 při Jedličkově ústavu spoluzaložil těleso The Tap Tap, v níž se hudbě věnují lidé s hendikepem. „Od začátku jsme říkali, že nechceme být terapeutická skupina, ale normální kapela,“ vysvětluje Šimon Ornest a dodává, že v The Tap Tap fungují přísná pravidla a nehraje se na to, že má někdo fyzické omezení. „Vždycky dodržujeme to, na čem se dohodneme, chodíme včas – když máte někam přijít včas, tak si to musíte naplánovat s veškerými hendikepy tak, aby se to povedlo.“

Hovory: Inteligentní psychopati končí jako úspěšní politici, ti méně inteligentní ve vězení, tvrdí psycholog

Neschopnost pracovat s emocemi, a to jak s vlastními, tak s emocemi ostatních lidí, je jedním z významných diagnostických znaků psychopatie. Tu dnešní psychologie řadí mezi projevy poruchy osobnosti. „Být psychopat není trestné. Ale taky to není polehčující okolnost,“ komentuje diagnózu doktor Stanislav Hájek, dlouholetý pracovník Vězeňské služby.

Hovory: Pokud někdo tvrdí, že pozná, který titul bude dobrý, lže, nebo má vnuknutí, usuzuje nakladatel

Před dvaceti lety zakládal matematik Zdeněk Kárník spolu s bohemistou Markem Pečenkou nakladatelství Dokořán zaměřené zejména na populárně naučnou a odbornou literaturu. „Slavíme to v podstatě od začátku tohoto roku. Máme rádi víno, já červené, Pečenka bílé,“ směje se Kárník. Jeho podnik vydává například knihy geologa Václava Cílka.

Hovory: Je dobře, že DAMU nabízí činohru i alternu. Téma řevnivosti je pro mě nezajímavé, říká Jiří Havelka

Režisér a herec Jiří Havelka divadlu propadl už na gymnáziu. Na Katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU se po dostudování stal pedagogem a pak i na osm let vedoucím katedry. Na DAMU dodnes existuje napětí mezi těmi, kteří studují činoherní divadlo, a těmi, kteří dělají takzvanou alternu, přiznává: „To není žádné tajemství, že tam napětí fungovalo. Když jsem studoval, tak to bylo jasně znát. Zároveň si dobře pamatuji paralelní ročník činohry.“

Hovory: Jak chránit šelmy v Africe? Snažíme se přesvědčit Masaje, aby chlapci nelovili lvy, popisuje mecenáš

Český manažer Roman Babylon Baláž, který fotografuje Afriku, v Tanzanii sponzoruje školy a v Keni se snaží o záchranu gepardů. „Zvýšili jsme populaci gepardů z 52 na 58. Takže v rezervaci Masai Mara je jich dnes už 82, velmi se nám daří,“ těší se. „Teď děláme sčítání levhartů. A zachraňujeme i lvy. Také podporujeme dvě školy v Tanzanii, přispíváme na jídlo dětem a nakupujeme pomůcky.“

Hovory: Reflexe dění v arabském světě většinou patří politologům, nebo historikům

  V Hovorech o něm ale dnes bude mluvit arabistka a překladatelka Jitka Jeníková. Vysvětlí, co se o arabsky mluvícím světě dozvíme z tamní současné prózy a proč v češtině tyto knihy prakticky nevycházejí. Moderuje Petr Vizina.  

Hovory: Petra Špalková: Doufám, že mi texty rolí zůstávají v hlavě. I když jsem kdysi zapomněla psa u pošty

Kvůli pandemii přebírala herečka Petra Špalková Českého lva pouze online a vůbec ji to nemrzelo. „Letos se notně probíralo kouření u Rudolfína, takže jsem byla opravdu ráda, že jsem toho byla ušetřena. Ceremoniály, které jsou spojeny s mou profesí, příliš neobliju. Mě to spíš stresuje. Já nejsem typ na červený koberec,“ přiznává v pořadu Hovory.

Hovory: Na svaté Ludmile mě fascinuje doba, kterou prožila. Středověk byl velmi dynamický, říká spisovatel

Zábavnou formou přibližuje malým čtenářům životní osudy českých světic. Po svaté Anežce se na pulty knihkupectví dostává i příběh české kněžny s názvem Svatá Ludmila. „Chovám k ní obrovský obdiv. Ludmila je často viděna jen jako stín za svatým Václavem a to bych rád změnil. Ona stojí za to, aby byla uznána v tom, v čem ona sama byla veliká,“ vysvětluje spisovatel Oldřich Selucký, proč se rozhodl psát právě o české kněžně. „A Ludmila se navíc jmenuje moje maminka,“ dodává.

Hovory: Chtěla jsem být všemi milována. Ale to nejde, takže jsem se zhroutila, přiznává Olga Šípková

Čtyřnásobná mistryně České republiky. Dvojnásobná mistryně Evropy. A mistryně světa ve sportovním aerobiku. Ale také trenérka, cvičitelka a podnikatelka. Olgu Šípkovou lidé znají především díky aerobiku. Dnes už ale trénink těla vyměnila za rozvoj ducha. A nejen ženám pomáhá najít vnitřní sílu, životní energii a především ztracenou rovnováhu. „Do sportovního aerobiku jsem vstoupila jako maminka malého kluka. Jako holka, která byla nadšená pro všechno, co se hýbe,“ ohlíží se.

Hovory: Jeho fotky zveřejnil National Geographic. „Vedle kolegů z katedry jsem ale bábovka,“ říká Juračka

Petr Jan Juračka pracuje na Katedře ekologie Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. Jako malý měl problémy s očima, ale dnes je slavný fotograf, jehož snímky zveřejnil i prestižní National Geographic. A také je netradiční vysokoškolský pedagog. „Lidi u nás na katedře dělají takové objevy, že by se vám zatočila hlava. Vedle nich jsem bábovka, která tomu nevěnuje tolik času ani úsilí,“ glosuje v pořadu Hovory.

Hovory: Pomáhali jsme rumunským uprchlíkům a pak dostávali výhružné dopisy, říká zakladatel Naděje Hradecký

Ilja Hradecký spolu se svou manželkou před 31 lety zakládal neziskovou organizaci Naděje, která dává jídlo, sprchu či střechu nad hlavou, ale i rady lidem v nouzi. Prvními byli rumunští uprchlíci, které viděli v televizi na nádraží v pražských Holešovicích. „Dnes mně to připadá jako déjà vu. Protože i tehdy, když se zřizoval uprchlický tábor, byl mezi lidmi velký odpor,“ popisuje v pořadu Hovory.

Hovory: Hostem Hovorů je Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd, spolupracovník organizace Česká krajina

Několik let zkoumal parazity v afrických zemích, ale teď jsou jeho tématem divocí koně, zubři nebo divocí osli v pastevních rezervacích České republiky. Moderuje Eva Hůlková.

Hovory: Expertka: Klimatické změny proměňují v Africe období dešťů. Pomáháme farmářům připravit se na sucho

Čeští odborníci brněnské Mendelovy univerzity už roky pomáhají v africké Zambii a Etiopii. „Neřekla bych, že farmáři dělají něco úplně špatně, spíš mají zažité tradiční způsoby například v krmení hospodářských zvířat, tedy krav nebo dojného skotu. Pracujeme s nimi, aby si dokázali připravit dostatek krmení na prodlužující se období sucha. Aby měla zvířata dostatek nutričně hodnotné potravy a mohla produkovat mléko po celý rok,“ vysvětluje Markéta Smrčková.

Hovory: Expertka: Klimatické změny proměňují v Africe období dešťů. Pomáháme farmářům připravit se na sucho

Čeští odborníci brněnské Mendelovy univerzity už roky pomáhají v africké Zambii a Etiopii. „Neřekla bych, že farmáři dělají něco úplně špatně, spíš mají zažité tradiční způsoby například v krmení hospodářských zvířat, tedy krav nebo dojného skotu. Pracujeme s nimi, aby si dokázali připravit dostatek krmení na prodlužující se období sucha. Aby měla zvířata dostatek nutričně hodnotné potravy a mohla produkovat mléko po celý rok,“ vysvětluje Markéta Smrčková.

Hovory: Expertka: Klimatické změny proměňují v Africe období dešťů. Pomáháme farmářům připravit se na sucho

Čeští odborníci brněnské Mendelovy univerzity už roky pomáhají v africké Zambii a Etiopii. „Neřekla bych, že farmáři dělají něco úplně špatně, spíš mají zažité tradiční způsoby například v krmení hospodářských zvířat, tedy krav nebo dojného skotu. Pracujeme s nimi, aby si dokázali připravit dostatek krmení na prodlužující se období sucha. Aby měla zvířata dostatek nutričně hodnotné potravy a mohla produkovat mléko po celý rok,“ vysvětluje Markéta Smrčková.

Hovory: Hostem Hovorů je herec a dabér Daniel Krejčík

Prozradí jaké je to žít na zámku, kde neteče ani teplá voda, co dělal v době, kdy byla zavřená divadla, co je pro něj důležité ve vztahu s partnerem nebo co všechno byl ochotný udělat pro filmovou roli. Moderuje David Šťáhlavský.

Hovory: Naučil běhat legendárního Emila Zátopka, přesně řečeno jeho filmového představitele Václava Neužila

Jaký je rozdíl mezi výkonem běžce a filmového herce? A jak se proměnila atletika od dob zkraje 50. let, kdy byl Zátopek světovým rekordmanem? Hostem Hovorů je reprezentační trenér Jan Pernica, moderuje Petr Vizina.

Hovory: “Kde si nejdřív uklidit?

Před svým domem! Veřejný prostor musíme začít upravovat tam, kde je to nejvíc třeba” – říká architekt Pavel Buryška, který teď dá novou podobu Mariánskému náměstí v Praze. Podle něj jsou klíčem k příjemnému veřejnému prostoru stromy, kultivovanost a bezpečnost. Sám jezdí po městě na skládacím kole a Mariánské náměstí prochodil křížem krážem, strávil na něm stovky hodin, aby ho pochopil a dokázal mu vtisknout novou tvář. Pavel Buryška bude hostem Naděždy Hávové a dnešních Hovorů.

Hovory: Blokády uhelných dolů budí vždy velkou mediální pozornost, ale také velké vášně ve společnosti

Protestující ale tímto radikálním krokem chtějí upozornit na závažné problémy, kterých by si jinak lidé nevšímali, říká ekologická aktivistka Jana Pravdová z organizace Greenpeace, se kterou si v dnešních Hovorech bude povídat Ondřej Novák.

Hovory: Blokády uhelných dolů budí vždy velkou mediální pozornost, ale také velké vášně ve společnosti

Protestující ale tímto radikálním krokem chtějí upozornit na závažné problémy, kterých by si jinak lidé nevšímali, říká ekologická aktivistka Jana Pravdová z organizace Greenpeace, se kterou si v dnešních Hovorech bude povídat Ondřej Novák.

Hovory: Hostem Hovorů je generální ředitel Národního muzea v přírodě Jindřich Ondruš

Instituce, kterou vede získala v roce 2020 muzejního Oscara – výroční cenu Gloria Musealis za obnovu chaty Libušín v Pustevnách Moravskoslezských Beskyd. Jak složité a náročné bylo zrekonstruovat dílo architekta Dušana Jurkoviče, které na počátku března 2014 lehlo popelem? Nejen na to se ho zeptá Vlastimil Ježek.

Hovory: Šaty, noty, boty, tři hlavní věci, které nesmí chybět v její bagáži

Tak popisuje své koncertní štace operní pěvkyně nezinárodní slávy Dagmar Pecková. V Hovorech dá své “proto” i domácí pěvecké garnituře. Dozvíte se, že nejezdí taxíkem 200 metrů, aby ochránila své hlasivky, jako jiní, kteří ovšem váží hodně přes metrák. A jak to má česká “operní diva” s pozounisty a jinými instrumentalisty? Ano, také o soukromí se s Dagmar Peckovou bavil moderátor David Šťáhlavský.  

Hovory: Podobné propojení architektury a krajiny jako v Hejnicích nenajdete nikde v Evropě, uvažuje ředitel

Historik Jan Heinzl stojí v čele kláštera v Hejnicích, které je mariánským poutním místem. Patřilo k nejvýznamnějším v Čechách, Lužicích i Dolním Slezsku. Hejnice v Jizerských horách byly kdysi duchovním centrem rodů Gallasů a Clam-Gallasů. „Je naprosto jedinečným propojením krajiny a barokní architektury. Podobu, kterou realizoval architekt (Antonín) Haffenecker, který vsadil chrám Navštívení Panny Marie do přírody Jizerských hor, nenajdeme nikde,“ říká.

Hovory: Podobné propojení architektury a krajiny jako v Hejnicích nenajdete nikde v Evropě, uvažuje ředitel

Historik Jan Heinzl stojí v čele kláštera v Hejnicích, které je mariánským poutním místem. Patřilo k nejvýznamnějším v Čechách, Lužicích i Dolním Slezsku. Hejnice v Jizerských horách byly kdysi duchovním centrem rodů Gallasů a Clam-Gallasů. „Je naprosto jedinečným propojením krajiny a barokní architektury. Podobu, kterou realizoval architekt (Antonín) Haffenecker, který vsadil chrám Navštívení Panny Marie do přírody Jizerských hor, nenajdeme nikde,“ říká.

Hovory: Podobné propojení architektury a krajiny jako v Hejnicích nenajdete nikde v Evropě, uvažuje ředitel

Historik Jan Heinzl stojí v čele kláštera v Hejnicích, které je mariánským poutním místem. Patřilo k nejvýznamnějším v Čechách, Lužicích i Dolním Slezsku. Hejnice v Jizerských horách byly kdysi duchovním centrem rodů Gallasů a Clam-Gallasů. „Je naprosto jedinečným propojením krajiny a barokní architektury. Podobu, kterou realizoval architekt (Antonín) Haffenecker, který vsadil chrám Navštívení Panny Marie do přírody Jizerských hor, nenajdeme nikde,“ říká.

Hovory: Je jedním z nejlepších neaboridžinských hráčů na didgeridoo na světě

 Pravidelně jezdí na sever Austrálie za domorodci, od kterých se učí jít do hloubky ve své interpretaci a poznává symboly zakomponované do hry na tento nástroj.  Zároveň tam vyhledává duté kmeny eukalyptu, z kterých pak didgeridoo vyrábí. Hostem v Hovorech je Ondřej Smeykal. Moderuje Tatiana Čabáková.

Hovory: Je jedním z nejlepších neaboridžinských hráčů na didgeridoo na světě

 Pravidelně jezdí na sever Austrálie za domorodci, od kterých se učí jít do hloubky ve své interpretaci a poznává symboly zakomponované do hry na tento nástroj.  Zároveň tam vyhledává duté kmeny eukalyptu, z kterých pak didgeridoo vyrábí. Hostem v Hovorech je Ondřej Smeykal. Moderuje Tatiana Čabáková.

Hovory: Je jedním z nejlepších neaboridžinských hráčů na didgeridoo na světě

 Pravidelně jezdí na sever Austrálie za domorodci, od kterých se učí jít do hloubky ve své interpretaci a poznává symboly zakomponované do hry na tento nástroj.  Zároveň tam vyhledává duté kmeny eukalyptu, z kterých pak didgeridoo vyrábí. Hostem v Hovorech je Ondřej Smeykal. Moderuje Tatiana Čabáková.

Hovory: Je jedním z nejlepších neaboridžinských hráčů na didgeridoo na světě

 Pravidelně jezdí na sever Austrálie za domorodci, od kterých se učí jít do hloubky ve své interpretaci a poznává symboly zakomponované do hry na tento nástroj.  Zároveň tam vyhledává duté kmeny eukalyptu, z kterých pak didgeridoo vyrábí. Hostem v Hovorech je Ondřej Smeykal. Moderuje Tatiana Čabáková.

Hovory: Je jedním z nejlepších neaboridžinských hráčů na didgeridoo na světě

 Pravidelně jezdí na sever Austrálie za domorodci, od kterých se učí jít do hloubky ve své interpretaci a poznává symboly zakomponované do hry na tento nástroj.  Zároveň tam vyhledává duté kmeny eukalyptu, z kterých pak didgeridoo vyrábí. Hostem v Hovorech je Ondřej Smeykal. Moderuje Tatiana Čabáková.

Hovory: Jeho profesní dráha je řadou vynikajících počinů a úspěchů,  proč tedy svou vlastní divadelně-akrobatickou společnost nazval Lúzři?

Co dělá akrobat, aby zvítězil nad svým strachem? A do kolika let mohou akrobaté vítězit nad svým věkem? Hostem Hovorů je akrobat a principál souboru Losers Cirque Company Petr Horníček, moderuje Petr Vizina.

Hovory: Eliška Brtnická je performerka, tanečnice a v současnosti asi nejlepší česká akrobatka na visuté hrazdě

V patnáctimetrové výšce umí bez jištění neuvěřitelné věci, šplhá na komíny a po skleněných stěnách se pohybuje pomocí speciálních úchytů. A říká, že při představení musí být napojená na diváky, i když je vysoko nad zemí. Může pracovat na víc projektech najednou? A kdy jí šlo při vystoupení o život? I na to odpoví v Hovorech s Naděždou Hávovou. 

Hovory: Při poslechu kvalitní hudby ho někdy mrazí

Specialista na rovnátka, ortodontista Jiří Petr, totiž pochází z muzikantské rodiny. Jeho otec Zdeněk Petr byl dlouholetým hudebním režisérem Československého rozhlasu. Proč se nakonec vydal jinou cestou a hudbě se věnuje jen okrajově? I to se dozvíte z dnešních Hovorů. K poslechu zve Andrea Skalická.

Hovory: Při poslechu kvalitní hudby ho někdy mrazí

Specialista na rovnátka, ortodontista Jiří Petr, totiž pochází z muzikantské rodiny. Jeho otec Zdeněk Petr byl dlouholetým hudebním režisérem Československého rozhlasu. Proč se nakonec vydal jinou cestou a hudbě se věnuje jen okrajově? I to se dozvíte z dnešních Hovorů. K poslechu zve Andrea Skalická.

Hovory: Píší dějiny vítězové?

Jak učit historii, aby si děti ze škol neodnášely přesvědčení, že je to jen nudná řada dat a jmen? Jaké bylo pro Čechy dvacáté století a jak v něm sami uspěli? Historika Petra Kouru pozval do studia Českého rozhlasu Plus Vlastimil Ježek.

Hovory: Hostem Hovorů je Radan Haluzík, sociální antropolog

Vysvětlí, co je to nacionalistická estetika a jaký má vliv na rozpoutání války, což studoval na Balkáně a Kavkaze. Zkoumal ale také místa, která nemají žádný účel, ale často na něj čakají. Ptá se David Šťáhlavský.

Hovory: Koncept nové nebo soudobé hudby je naprosto absurdní, tvrdí hudební skladatel Kotík

Petr Kotík stál u zrodu české hudební avantgardy 60. let, v Ostravě na přelomu tisíciletí pak založil Mezinárodní festival hudby dneška. Termín nová hudba ale nesnáší. „Ten výraz mně už dlouho leze na nervy, stejně jako třeba skladatelům, jako je Philip Glass, leze na nervy výraz minimalistická hudba,“ říká v pořadu Hovory.

Hovory: V pondělí 9. srpna vyjde nová zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu

Česko v této instituci zastupuje Radim Tolasz.  Jak se syn báňského inženýra stal předním českým klimatologem, co říká na mezinárodní snahy omezit změnu klimatu a jímá ho někdy klimatická úzkost? Do Hovorů ho pozval Štěpán Sedláček.

Hovory: V pondělí 9. srpna vyjde nová zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu

Česko v této instituci zastupuje Radim Tolasz.  Jak se syn báňského inženýra stal předním českým klimatologem, co říká na mezinárodní snahy omezit změnu klimatu a jímá ho někdy klimatická úzkost? Do Hovorů ho pozval Štěpán Sedláček.

Hovory: Jan Potměšil patřil v 80.letech mezi nejpopulárnější herce své generace

Pak ale po těžké autonehodě v roce 1989 zůstal na vozíku. Dnes je členem divadla Spolek Kašpar, ale i pedagogem. Na pražské konzervatoři učí budoucí herce a herečky. V Hovorech se ptá Tatiana Čabáková.

Hovory: Jan Potměšil patřil v 80.letech mezi nejpopulárnější herce své generace

Pak ale po těžké autonehodě v roce 1989 zůstal na vozíku. Dnes je členem divadla Spolek Kašpar, ale i pedagogem. Na pražské konzervatoři učí budoucí herce a herečky. V Hovorech se ptá Tatiana Čabáková.

Hovory: V Hovorech dnes uslyšíte piublicistu a zapáleného tenisového amatéra Milana Hanuše

Právě teď vydal knihu “Živý mýtus Roger Federer”, která je originálním pohledem na legendu bílého sportu.  Publikace vychází ke čtyřicátinám slavného tenisty (8.srpna 2021). S autorem hovoří Vladimír Kroc.

Hovory: Hovory dnes budou o bankovním světě a o psech

Oboje totiž spojuje Robert Zlocha. Přes deset let si budoval kariéru ve finančnictví, ale pak přišla písečná bouře a problémy s očima. A tak si pořídil psa a postupně začal s výcvikem i psů dalších. Moderuje Vlastimil Ježek.  

Hovory: “I gayové a lesby si chtějí brát své ‘princezny’ a ‘prince’, ne se jen registrovat”, říká v Hovorech, ředitel Prague Pride Tom Bílý

Varuje také před rostoucí homofobií ve Východní Evropě a prohlubující se averzi k sexuální jinakosti. U mladých lidí, kteří se nevyznají sami v sobě to vede k růstu sebevražd, říká host Davida Šťáhlavského.

Hovory: Do Hovorů dnes přišla hudební vědkyně Tereza Havelková

jejíž knihu o současné opeře vydalo prestižní nakladatelství Oxfordské univerzity. Práce hudební vědkyně nese špičkové výsledky, ale jak je to v Česku se špičkovým ohodnocením?  A jak se vlastně daří opeře v 21. století? Na to se ptá Petr Vizina.

Hovory: “Nabízím lidem sny

Dnes vysadím několik malých rostlin a trvá někdy i léta, než vyrostou. Neobnovuji zahradu, ale atmosféru” – říká krajinářský architekt Přemysl Krejčiřík. Byl to právě on, kdo vrátil unikátní Vrchnostenské zahradě na Pernštejně podobu, v jaké byla koncem 19. století. Propojuje starý svět s novým. V Hovorech bude mluvit o tom, že tužku vymyslel v zahradách zámku v Lednici architekt Hardtmuth. A také o tom, že u přijímacích zkoušek pozná podle jediné čáry, jestli budoucí student architektury umí kreslit nebo ne. Moderuje Naděžda Hávová.

Hovory: “Nabízím lidem sny

Dnes vysadím několik malých rostlin a trvá někdy i léta, než vyrostou. Neobnovuji zahradu, ale atmosféru” – říká krajinářský architekt Přemysl Krejčiřík. Byl to právě on, kdo vrátil unikátní Vrchnostenské zahradě na Pernštejně podobu, v jaké byla koncem 19. století. Propojuje starý svět s novým. V Hovorech bude mluvit o tom, že tužku vymyslel v zahradách zámku v Lednici architekt Hardtmuth. A také o tom, že u přijímacích zkoušek pozná podle jediné čáry, jestli budoucí student architektury umí kreslit nebo ne. Moderuje Naděžda Hávová.

Hovory: Hostem Hovorů je Petr Hirsch, který dokáže stmelit lidi a nadchnout je pro nevšední nápady

Má tak na svém kontě svatojakubskou cestu s partou nadšenců, v jejichž středu byl kamarád, kvůli roztroušené skleróze upoutaný na invalidní vozík. Letos by si rád splnil další sen – cestu do Černobylu.  Moderuje Eva Hůlková.

Hovory: Hostem Hovorů je plastický chirurg Martin Skála

Dlouhé roky pracoval ve vinohradské nemocnici v Praze, kde se jako jeden z mála specialistů v České republice věnoval chirurgii ruky. Za dobře přišité amputované prsty nebo ruce mu vděčí mnoho lidí. Dnes pracuje jako plastický chirurg v soukromém sektoru a díky tomu vede kvalitnější rodinný život. Moderuje Tatiana Čabáková.

Hovory: Hostem Hovorů bude Jitka Hofmannová z Českého svazu aerobiku

Prozradí, čím to, že Louny jsou líhní hvězd českého aerobiku? Kdy začít s aktivním sportem? Jak vypadá cvičení Třetího věku? Které disciplíny jsou nejvhodnější pro seniory? Moderuje Vladimír Kroc.

Hovory: Do Hovorů dnes přišla spisovatelka Daniela Fischerová

Její první divadelní hru Hodina mezi psem a vlkem, fiktivní proces s básníkem Francoisem Villonem o konfliktu nonkonformního umělce se společností, uvedlo Realistické divadlo v Praze v roce 1979. Hra byla po čtyřech reprízách zakázána. Ptá se Vlastimil Ježek.

Hovory: Do Hovorů dnes přišel multižánrový umělec Lubomír Typlt

Svou aktuální výstavou roztančil  Zámeckou jízdárnu v Hluboké nad Vltavou. Miluje sarkasmus a říká, že pandemie pomohla lidem pochopit jeho emotivní obrazy. Připravil a moderuje David Šťáhlavský.

Hovory: Řádové sestry jsou laskavé, moudré, ale především jsou to ženy

Mají mnoho společných rysů, a přesto je každá svá. Jsou normální a nejsou divné” – říká o řeholnicích spisovatelka Kamila Hladká. Nedávno vydala knihu nazvanou Sestry. Jde o intimní rozhovory se ženami, které prožívají dny za zdmi klášterů. V Hovorech bude Kamila Hladká mluvit o tom, jak se řeholní svět modernizuje, nebo o tom, co řeholnice spojuje s Hornickými vdovami, o kterých vydala knížku už před časem. Moderuje Naděžda Hávová.

Hovory: Podnikatel Rudolf Příman napsal knihu o finanční gramotnosti Čí jsou tvoje peníze?

Má rád příběhy lidí, míst i příběhy věcí. Také ho vždycky zajímalo, jak funguje svět. Hostem Hovorů je spisovatel a podnikatel Rudolf Příman. Moderuje Jana Klusáková.

Hovory: Podnikatel Rudolf Příman napsal knihu o finanční gramotnosti Čí jsou tvoje peníze?

Má rád příběhy lidí, míst i příběhy věcí. Také ho vždycky zajímalo, jak funguje svět. Hostem Hovorů je spisovatel a podnikatel Rudolf Příman. Moderuje Jana Klusáková.

Hovory: Podnikatel Rudolf Příman napsal knihu o finanční gramotnosti Čí jsou tvoje peníze?

Má rád příběhy lidí, míst i příběhy věcí. Také ho vždycky zajímalo, jak funguje svět. Hostem Hovorů je spisovatel a podnikatel Rudolf Příman. Moderuje Jana Klusáková.

Hovory: Podnikatel Rudolf Příman napsal knihu o finanční gramotnosti Čí jsou tvoje peníze?

Má rád příběhy lidí, míst i příběhy věcí. Také ho vždycky zajímalo, jak funguje svět. Hostem Hovorů je spisovatel a podnikatel Rudolf Příman. Moderuje Jana Klusáková.

Hovory: Mořeplavec Petr Ondráček o rozbouřených vlnách a pokusu obeplout svět

Před deseti lety mořeplavec Petr Ondráček vyrazil z Orlických hor na plavbu kolem světa. Zeměkouli chtěl jako první Čech obeplout sám na vlastnoručně postavené malé plachetnici Singa. Nakonec musel cestu přerušit v polovině, kdy se jeho loď několikrát na rozbouřeném moři převrátila. Petra Ondráčka se bude ptát Ondřej Novák.

Hovory: Host Hovorů  studuje vesmírné inženýrství na prestižní Univerzitě v anglickém Manchesteru

Jakub Zemek chtěl být astronautem dříve, než se naučil číst, a pro splnění svého snu dělá všechno. Do studia Českého rozhlasu Plus ho pozval Vlastimil Ježek.

Hovory: Do Hovorů dnes přišla Jitka Bláhová, která pořádá hudebně-společenský projekt Šlechtická sídla

Jedinečnou atmosféru českých zámků spojuje s poslechem hudby při sklence vína. Jak se ke své práci dostala a čím ji posílíl pandemický rok, na to se zeptá David Šťáhlavský.

Hovory: Hostem Hovorů je polský spisovatel Aleksander Kaczorowski

Od konce 80. let se zabývá českou literaturou, kulturou a dějinami. V češtině nedávno vyšla jeho biografie spisovatele Oty Pavla, k deseti rokům od smrti Václava Havla chystá jeho monografii. Proč je polská hospoda nebezpečné místo, zatímco ty české si nejen kvůli Hrabalovi oblíbil, na to se zeptá Petr Vizina.

Hovory: Anna Nosková o židovské identitě i módních trendech

Do Hovorů přišla publicistka a předsedkyně pražské židovské komunity Ec chajim. Mluvit bude o židovské identitě, ale také o módě. To vše totiž ve své osobnosti spojuje. Ptá se Eva Hůlková.

Hovory: Anna Nosková o židovské identitě i módních trendech

Do Hovorů přišla publicistka a předsedkyně pražské židovské komunity Ec chajim. Mluvit bude o židovské identitě, ale také o módě. To vše totiž ve své osobnosti spojuje. Ptá se Eva Hůlková.

Hovory: Profesor Miloš Táborský dlouhodobě propaguje telemedicínu

Táborský vede I. interní kliniku kardiologickou v olomoucké Fakultní nemocnici. Specializuje se na poruchy srdečního rytmu a ve svém oboru doporučuje telemedicínu. Proč? K mikrofonu ho pozvala Andrea Skalická.

Hovory: Profesor Miloš Táborský dlouhodobě propaguje telemedicínu

Táborský vede I. interní kliniku kardiologickou v olomoucké Fakultní nemocnici. Specializuje se na poruchy srdečního rytmu a ve svém oboru doporučuje telemedicínu. Proč? K mikrofonu ho pozvala Andrea Skalická.

Hovory: Cimrmanolog Miloň Čepelka

Je znám zejména díky svému “neherectví” v Divadle Járy Cimrmana, které zanedlouho vstoupí do 55. sezony. Je ale také básník, textař, spisovatel a moderátor. V první podzimní den oslaví už 85. narozeniny. Ptát se ho bude Vladimír Kroc.

Hovory: Dodnes si myslím, že Karel Gott byl mimozemšťan, uvažuje hudebník Karel Vágner

Když Karel Vágner vzpomíná na Karla Gotta, říká: „Byl to pro mne úžasný člověk. Já si dodnes myslím, že to byl mimozemšťan, protože zůstal čistý a krásný. Nad nikoho se nepovyšoval, s tím, co uměl, to bylo neuvěřitelné. On tvrdil, že šel hlavně po tom, aby nás lidi měli rádi. Abychom měli písničky, které se jim budou líbit. A to samé jsem dělal i já.“

Hovory: Česká věda je malý rybníček, měla by se víc otevřít světu, myslí si vědec a skladatel Petr Cígler

„Česká věda se posunuje trochu pomaleji, než bych si v kontextu naší země představoval. Ale není to zas tak špatné,“ říká vědec a skladatel Petr Cígler, který se v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd zabývá syntetickou nanochemií a zkoumá využití nanočástic pro diagnostiku a léčení nemocí. Za dobrou zpráva pro přírodní vědy považuje, že se jeho vrstevníci, kteří odešli do zahraničí, začínají vracet. „Důležité je, že tady mají zázemí, kde mohou dál pracovat.“

Hovory: Jak se vystudovaná politoložka dostane k práci v jednom z nejprestižnějších aukčních domů světa?

Jaké nejdražší umělecké dílo si pořídila do vlastní sbírky? A co v posledních měsících zásadně proměnilo trh s uměním? I na to bude v Hovorech odpovídat expertka v oblasti nákupu umění Nicole Stava. Moderuje Naděžda Hávová.

Hovory: Pandemie jako příležitost není banální fráze, myslí si překladatel Fareeda Zakarii

Jaroslav Veis spolu s manželkou Veronikou Maxovou přeložili bestseller Deset lekcí pro postpandemický svět, který napsal moderátor americké CNN Fareed Zakaria. „On není jen žurnalista, ale svým vzděláním a prvotním určením politolog,“ říká Veis v pořadu Hovory. „Zakariovi jde o to, že nemá smysl se pouze ohlížet za pandemií a jen mapovat její momentální aspekty, ale uchopit ji jako krizi a příležitost.“

Hovory: Hostem Hovorů je Linda Zítová, hlavní sestra Nemocnice Mělník

Říká, že vedle odbornosti je nejzákladnější nutnou vlastností sester a sanitářů empatie. Musejí svou práci dělat rádi, musejí mít rádi lidi a vidět v tom naplnění. Na její osobní cestu zdravotnictvím až na manažerský post, na vztah k této profesi a na význam rodinného zázemí se ptá Eva Hůlková.

Hovory: Ač rodák z Československa, po emigraci se zařadil mezi australské lyžařské legendy

V roce 1956 dokonce reprezentoval Austrálii na olympijských hrách. “Vzhledem ke svým československým lyžařským zkušenostem jsem byl jeden z nejlepších závodníků tady”, vzpomíná František Příhoda, který  8.července letošního roku oslavil sto let. Moderuje Lukáš Landa.  

Hovory: Maso z volně žijících zvířat je pro konzumenty velmi prospěšné, vyzdvihuje „záhumenkář“ Radim Kotrba

Výzkumník, chovatel a sedlák Radim Kotrba založil v Miskovicích u Kutné Hory na hektarovém půdorysu starého třešňového sadu rodinnou farmu. Chová tam jeleny lesní, antilopy losí, lamy, ovce – pro radost, ke studiu, na chov i pro maso. „Nejsme klasičtí zemědělci. Já o sobě říkám, že jsem záhumenkář. Máme dva a půl hektaru, velkou zahradu, které říkáme rajská zahrada, kam chodíme loupit. Máme koncept, že loupíme jen tolik, kolik potřebujeme a zbytek necháváme v systému,“ říká.

Hovory: Skladatel Kryštof Mařatka se považuje za člověka v pohybu

Pochází z Prahy, dnes ale žije většinou v Paříži. Zajímá ho hudební tradice a prapočátky hudby, do studia přinesl flétnu ze supí kosti, na kterou hráli jeskynní lidé v dnešním Baskicku. Je potomkem sochaře Josefa Mařatky, přítele Antonína Dvořáka a T. G. Masaryka. Moderuje Petr Vizina.

Hovory: Historik Petr Kubín o tom, že by se Cyril a Metoděj v dnešní společnosti asi pohybovali s větší suverenitou než mistr Jan Hus

O tom, že bratři ze Soluně nebyli žádní troubové, kteří nevěděli do čeho jdou. Nebo o tom, že bratry i Jana Husa musíme dodnes obdivovat pro jejich neuvěřitelnou odvahu. Moderuje Naděžda Hávová.