Interview Plus

Rozhovor s významnou osobností o tématech, která rezonují doma i ve světě.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Interview Plus: Finančník Browder: Putin je nejbohatší člověk na světě. Jeho režim stojí a padá na krádežích peněz

Česká vláda přijala takzvaný Magnitského zákon, díky kterému bude stát moci sankcionovaným osobám zmrazit majetek nebo zabránit ve vstupu nebo pobytu na českém území. S myšlenkou zavést zákon proti těm, kdo porušují lidská práva, a pojmenovat ho po zavražděném ruském právníkovi Sergeji Magnitském přišel britský finančník Bill Browder: „Řekl jsem si, že když se nemůžeme domoci spravedlnosti v Rusku, musíme to zkusit mimo Rusko,“ uvádí.

Interview Plus: K poklesu cen nemovitostí dojde. Spíše ale očekávám jejich několikaletou stagnaci, míní Rusnok

Ekonomickou situaci v Česku pokládá za špatnou podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM 83 procent obyvatel a 85 procent pohlíží na další vývoj s obavami a nejistotou. A to i kvůli vysoké inflaci, která v květnu dosáhla 16 procent. „Rozhodně jsem si představoval, že konec mého mandátu bude mnohem klidnější a jednodušší,“ říká bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok, podle kterého centrální banka udělala vše pro obnovení cenové stability.

Interview Plus: Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra Akademie věd

Počty lidí pozitivně testovaných na koronavirus stoupají a někteří odborníci už mluví o začátku nové vlny epidemie. Podobné je to i v jiných evropských zemích, které například už doporučují nosit respirátory v MHD. Měla by i Česká republika zavést nějaká protiepidemická opatření? Pokud ano, jaká? Moderuje Jan Bumba.

Interview Plus: Petráš z Univerzity obrany: Rusko na Ukrajině vede opotřebovávací válku. Nezvítězí ani jedna strana

Ruské armádě se daří pomalý postup ve východoukrajinském Donbasu. Podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany se charakter konfliktu proměnil v opotřebovávací válku a územní zisky jsou vykoupeny velkými materiálními a lidskými ztrátami: „Ruská armáda nedosáhla stanoveného cíle a nelze hovořit o strategických ziscích, které by naznačily vývoj a konečný výsledek války,“ zdůrazňuje.

Interview Plus: Marvanová: Dopravní podnik nemůže dál rozhodovat o miliardách. Bez kontroly bují korupce

Opozice na pražském magistrátě se neúspěšně pokusila odvolat primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) kvůli kauze Dozimetr kolem pražského dopravního podniku. „Byl to logický návrh, už několikátý ze strany opozice. Já jsem pro něj nehlasovala, protože by to bylo spíš politické gesto. Blíží se volby a voliči by měli rozhodnout, komu dají důvěru,“ konstatuje pražská radní Hana Kordová Marvanová (Spojené síly pro Prahu).

Interview Plus: Po konci práva na potrat může následovat zákaz antikoncepce nebo homosexuálních sňatků, soudí Anýž

Americký nejvyšší soud zrušil federálně zaručené právo na potrat, které měly ženy ve Spojených státech zaručeno verdiktem Roe vs. Wade z roku 1973. Podobu potratových zákonů teď mají plně v rukou jednotlivé státy. „V devíti státech už jsou interrupce zakázané a v dalších 12 až 13 se to očekává v řádu dnů až měsíců,“ uvádí reportér Hospodářských novin Daniel Anýž. Zákazy se prý týkají i případů znásilnění nebo incestu.

Interview Plus: Poradce premiéra: Pomoc s cenami energií jde proti snaze stabilizovat rozpočet. Potřeba je ale obojí

Premiér Petr Fiala (ODS) ve středečním mimořádném projevu slíbil nová opatření na pomoc domácnostem, které se potýkají se zvyšujícími se cenami. Poprvé se také sešla obnovená Národní ekonomická rada vlády, která má přicházet s návrhy kompenzačních opatření a řešení aktuálních otázek v oblasti energetiky a státního rozpočtu. „Jde to trošku proti sobě, protože kompenzační schémata znamenají poměrně velké náklady pro státní rozpočet,“ připouští ekonom David Havlíček.

Interview Plus: David Havlíček, ekonom z pojišťovací společnosti EGAP, člen Národní ekonomické rady vlády

Premiér Petr Fiala z ODS slíbil, že stát pomůže občanům i firmám zvládnout cenový šok spojený s rostoucími cenami energií. Podle opozice vláda dělá málo a s nabídkou pomoci přichází pozdě. Bude klíčem ke zvládnutí inflace a podmínkou dalšího hospodářského rozvoje energetika?

Interview Plus: Rusové upadli do apatie. Panuje tam atmosféra strachu a udavačství, popisuje bývalá zpravodajka

Tři miliony dolarů vynesla dražba Nobelovy ceny míru, kterou loni získal ruský novinář Dmitrij Muratov. Ten peníze daruje ukrajinským dětem, které musely ze své země utéci před válkou. „Ta zpráva se objevila i v největších ruských médiích. Nebylo možné ji úplně zamlčet. Ale třeba mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to komentoval slovy, že vítá jakoukoliv aktivitu na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, kteří přicházejí do Ruska,“ přibližuje bývalá zpravodajka v Moskvě Ivana Milenkovičová.

Interview Plus: Hlubuček vstoupil do politiky, aby se obohatil. Na rozdíl od Babiše, srovnává jejich kauzy Vondrák

Premiér Petr Fiala (ODS) nepovažuje kauzu tunelování pražského dopravního podniku za větší důvod k rekonstrukci vlády. Opozice přitom požaduje rezignaci ministra vnitra a předsedy hnutí STAN Víta Rakušana. „Pokud setrvá na postu ministra vnitra, tak hrozí to, co bych nazval systémovou podjatostí. Byť nemá přímý vliv na policii a další instituce, stále stojí v čele resortu a hrozí implicitní ovlivňování,“ upozorňuje poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).

Interview Plus: Alexandr Duleba, politolog

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij očekává, že Rusko zesílí útoky poté, co jeho země získá status kandidáta členství v Evropské unii. Boje na Donbase přitom už nyní probíhají s velkou intenzitou a Kyjev opakovaně žádá Západ o dodávky zbraní. Bude mít Ukrajina sílu na to ubránit napadená území a případně zatlačit okupanty zpět? Moderuje Jan Bumba.

Interview Plus: Rezignace ministra vnitra? Rakušan nic neovlivňuje a vývoj ukazuje, že policie koná, uvádí Kovářová

Ministr školství a místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík rezignuje na obě své funkce kvůli dlouholetým stykům se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, jenž stál podle policie v čele skupiny zaměřené na tunelování pražského Dopravního podniku. „Vysílá tím signál, že v případě jakéhokoli podezření naše hnutí reaguje okamžitě,“ uvádí místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN).

Interview Plus: Zvýšení rodičovského příspěvku o 100 tisíc korun? Zdroje na to jsou, míní poslanec Juchelka

Vláda chce kvůli zdražování od července zjednodušit přístup k některým sociálním dávkám. Týkat by se to mělo žádosti o příspěvek na bydlení a pravidel pro čerpání rodičovské. Podle opozice to ale v době mimořádného zdražování nestačí a hnutí ANO mimo jiné navrhuje zvýšit rodičovský příspěvek ze 300 na 400 tisíc korun, což by podle Aleše Juchelky (za ANO) mohlo pokrýt inflaci.

Interview Plus: Gabrielius Landsbergis, litevský ministr zahraničí

Mezi nejvěrnější spojence Ukrajiny ve válce s Ruskem patří Litva. Organizuje humanitární i vojenské dodávky na Ukrajinu a vyzývá také mezinárodní společenství ke zpřísňování sankcí vůči Moskvě. Už na jaře sama přestala odebírat plyn z Ruska. Jak obtížné bylo odstřihnout se od ruských dodávek energetických surovin? Moderuje Jan Bumba.

Interview Plus: Firmy raději zvyšují ceny do foroty, než aby si snížily marže, říká Holub z ČNB

Česká centrální banka (ČNB) pravděpodobně ještě tento měsíc znovu zvýší základní úrokovou sazbu s cílem zkrotit inflaci, která nyní dosahuje 16 procent. „Už když jsme před rokem začali zvyšovat úrokové sazby, tak jsme vnímali, že je třeba otočit kormidlem měnové politiky. Ale že se dostaneme na 16 procent jsem si opravdu nedovedl představit,“ přiznává Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB.

Interview Plus: V Evropě jsme příliš odzbrojovali, nemáme dost zbraní pro Ukrajinu, upozorňuje francouzský diplomat

Už za necelé tři týdny Česko od Francie na dalších šest měsíců převezme otěže ve vedení Evropské unie. Na předání se podílí i francouzský diplomat s českými kořeny David Cvach: „Česko se zapojuje a vstupuje velmi profesionálně. Mohu říct, že je to příjemná spolupráce,“ popisuje v Interview Plus.

Interview Plus: Daňové výnosy jsou neudržitelné. Vláda musí zvýšit daně, vyzývá ekonom Mertlík

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na téměř 190 miliard korun. Je pravděpodobné, že se nepodaří dodržet schválený schodek ve výši 280 miliard. „Je to situace radikální nejistoty, kdy je velmi obtížné prognózovat, kam až ta výše toho deficitu dospěje. A vláda má poměrně omezené možnosti,“ konstatuje ekonom a bývalý ministr financí Pavel Mertlík.

Interview Plus: Zákaz prodeje aut se spalovacím motorem? Bohužel, dotkne se všech, míní slovenský expremiér Dzurinda

Debatu o opatřeních na ochranu klimatu provázejí v Evropské unii vzrušené diskuse. Část politiků chce urychlit odklon od fosilních paliv, jiní se ale obávají propadu životní úrovně. „Svého času jsem na Slovensku prosazoval drastické reformy a mám smysl pro bolest, ale zároveň bych byl rád, abychom to dokázali zvládnout tak, aby ekonomických a sociálních škod bylo co nejméně,“ deklaruje slovenský expremiér Mikuláš Dzurinda.

Interview Plus: Miloslav Ludvík, ředitel Fakultní nemocnice Motol

Parlamentní opozice obviňuje vládu, že riskuje zhoršení dostupnosti zdravotní péče kvůli záměru snížit platby za tzv. státní pojištěnce. Ministři oponují, že nic takového nehrozí, zdravotní pojišťovny mají na účtech dost peněz a zdravotnictví funguje. Mají nějaké obavy nemocnice a další zdravotnická zařízení? Moderuje Jan Bumba.

Interview Plus: Nové bloky v Dukovanech plánuje šéf jaderných elektráren na rok 2036

Odklon od uhlí a nejistota spojená s dodávkami plynu posiluje pozici jaderné energetiky. V současnosti probíhá příprava stavby nových jaderných bloků v Dukovanech, kam nyní míří zástupci možných dodavatelů: „Všechny tři nabídky budou na tlakovodní reaktor do 1200 MW. Všechny ty tři firmy jsou zkušené a staví ve světě, takže uvidíme, jak naplní naše požadavky,“ shrnuje Petr Závodský, ředitel elektráren v Dukovanech a Temelíně.

Interview Plus: Vláda neví, kde škrtat, aby to nebolelo. Najít v rozpočtu sádlo není legrace, míní ekonom Skořepa

Podle ministerstva financí by schodek státního rozpočtu mohl příští rok ještě stoupnout – a na přibližně stejné úrovni zůstat i v následujících letech. „Na obranu toho návrhu bych řekl, že pokud je tam řada částek oproti letošku ,zaseknutých‘, tak to vlastně znamená jejich reálný pokles,“ uvádí s odkazem na vysokou inflaci ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Interview Plus: Očkování i globální oteplování. Veřejnost ovlivňují minoritní názory v médiích, vysvětluje vědec

Proti koronaviru se v České republice nechalo očkovat méně lidí než v řadě jiných zemí, míra proočkovanosti se zastavila na necelých 65 procentech. Část odpůrců argumentovala i tím, že v postoji k očkování nejsou jednotní ani lékaři. Nová studie český výzkumníků otištěná v prestižním časopise Nature ale dokládá, že tomu tak nebylo. „Více lidí by se nechalo naočkovat, pokud by znali skutečné názory lékařů,“ tvrdí Michal Bauer z akademického pracoviště CERGE-EI.

Interview Plus: Ukrajina dominuje zájmu veřejnosti, klimatická krize ale nikam nezmizela, varuje náměstek Dusík

Evropské země od začátku ruské invaze na Ukrajinu hledají způsob, jak nahradit dodávky surovin z Ruska. Podle některých politiků je potřeba přestat brát ohled na životní prostředí a vrátit se k uhlí. Jiní vidí cestu v přechodu na obnovitelné zdroje. „Válka na Ukrajině dominuje zájmu veřejnosti, ale neznamená to, že by problém změn klimatu někam zmizel,“ upozorňuje náměstek ministryně životního prostředí Jan Dusík v Interview Plus.

Interview Plus: Vladimír Baar, politický geograf z Ostravské univerzity

Z Ruska odešly po začátku války podle odhadů statisíce lidí, často vzdělaných odborníků, kteří nechtějí žít v putinovském režimu. Ocitli se v provizorních podmínkách v Tbilisi, Jerevanu nebo třeba Istanbulu. Najde tato vlna ruské emigrace útočiště na Západě? Co bude odliv mozků znamenat pro samotné Rusko? Moderuje Jan Bumba.

Interview Plus: Schillerová: S žádným ukrajinským uprchlíkem jsem osobně nemluvila. Informace čerpám od starostů

Sněmovna schválila novelu takzvaného Lex Ukrajina II, která zpřísňuje podmínky pro ukrajinské uprchlíky. Těch podle dat ministerstva vnitra našlo v Česku útočiště před válkou okolo 300 tisíc. Šéfka poslanců opozičního hnutí ANO Alena Schillerová ale upozorňuje, že vydaných víz bylo 360 tisíc: „Nám vadí věc, že vláda neví přesně, kolik lidí tady má,“ říká v Interview Plus.

Interview Plus: Donbas není Putinovi k ničemu. Nutně potřebuje celou Ukrajinu a nezastaví se, soudí reportér Boháč

Ruské jednotky v Donbaském regionu postupně přebírají iniciativu. Tuhé boje se aktuálně svádějí o město Severodoněck. „Ruská armáda se vrátila k dobře známé strategii, kterou použila například v Sýrii: Rozbombardovat vše, co jí stojí v cestě, a to až do té doby, že se tam prakticky nikdo neskrývá. Teprve poté do města vstoupit,“ popisuje reportér serveru Voxpot Vojtěch Boháč.

Interview Plus: Obcházení sankcí by mohl být trestný čin. Pak by šlo majetek konfiskovat, míní eurokomisařka Jourová

Dosud nikdy v historii Evropská unie neuvalila tak přísné sankce jako nyní na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Zatím ovšem nevedly k zastavení ani omezení bojů. „Na ruskou ekonomiku to má devastující účinky. I ruská centrální banka přiznala, že se země dostává do recese. Hlavní účel je připravit Putina o peníze, aby nemohl dál pokračovat ve své agresi proti Ukrajině. To se zatím nestalo, ale musíme pokračovat,“ zdůrazňuje eurokomisařka Věra Jourová (ANO).

Interview Plus: Konvalinka: Opičí neštovice nejsou nic dramatického. Naštěstí se nepřenášejí vzduchem

V Česku se potvrdil výskyt opičích neštovic už u několika lidí. Podle odborníků ovšem není pravděpodobné, že by se nemoc snadno a rychle přenášela. „Je to další zoonóza, tedy virus, který přechází ze zvířat. Všechny velké infekce minulých století byly zoonózy: MERS, koronavirus, ale také HIV nebo ebola. Opičí neštovice zatím nevypadají nijak dramaticky, naštěstí se nepřenášejí vzduchem,“ uklidňuje biochemik Jan Konvalinka.

Interview Plus: Johnson odmítá rezignovat a boří tradice britské politické kultury, konstatuje sociolog Štětka

K večírkům v Downing Street, které se konaly za koronavirové uzávěry navzdory tehdy platným restrikcím, vedlo podle dlouho očekávané vyšetřovací zprávy selhání ve vedení britské vlády. Britský premiér Boris Johnson se za to znovu omluvil, rezignovat ale nehodlá. Podle sociologa médií Václava Štětky mu nahrává fakt, že několik měsíců od vypuknutí skandálu už veřejnost zajímají jiná témata.

Interview Plus: Rusko válku na Ukrajině prohraje, může to ale trvat i 10 let, soudí politický geograf Romancov

Ruská invaze na Ukrajinu začala před čtvrt rokem, jak ale upozorňuje politický geograf Michael Romancov, Rusku se nepodařilo dosáhnout žádného z na počátku deklarovaných cílů. „Bitva o Kyjev skončila jednoznačným ukrajinským vítězstvím, bitva o Charkov také. Teď se rozhořela třetí, asi nejdůležitější bitva o Donbas,“ konstatuje s tím, že její výsledek si netroufá odhadnout, zároveň ale podle něj už Rusko válku vyhrát nemůže.

Interview Plus: Putin je fašistický diktátor. Svržení mu nehrozí, ale ze dne na den může nebýt, míní politolog Lukeš

Ukrajincům se daří odrážet ruskou invazi i díky dodávkám zbraní a humanitární pomoci ze Západu. Zásadní roli v tom hrají Spojené státy, které navíc před pár dny rozhodly o jejím dalším navýšení. „Je to vzácné a smutné zároveň, že se konečně od začátku 21. století našlo téma, na kterém se shodne celá země,“ konstatuje historik a politolog Igor Lukeš.

Interview Plus: Pokud se znásilněná žena rozhodne ukončit těhotenství, musíme jí pomoci, konstatuje šéf ADRY

Kvůli válce na Ukrajině muselo podle odhadů OSN své domovy opustit 13 milionů lidí, z toho část uprchla do zahraničí. Už od prvního dne jim pomáhají humanitární organizace i jednotlivci. „Nemyslím si, že by ta válka a její dopady byly jiné. Ve válce se dějí surové činy, civilisté prchají, aby si zachránili život. Na druhou stranu mi připadá, že v tomto případě vidíme skoro celosvětovou solidaritu,“ všímá si prezident humanitární organizace ADRA Michael Krüger.

Interview Plus: Primátor Hřib: Hasiči, policie i neziskovky už romské uprchlíky na hlavním nádraží nezvládají

Středobodem přijímání nejen uprchlíků z Ukrajiny se stalo pražské hlavní nádraží. I přes chvályhodnou koordinaci uprchlické pomoci zůstalo v budově až několik stovek lidí, převážně Romů. Vedení Prahy proto žádá stát, aby pomohl s přerozdělováním uprchlíků. „Jsem rád, že vláda vzala na vědomí, že je v Praze čtyřikrát víc uprchlíků na hlavu než jinde. Věci se začínají řešit a dávají se do pohybu,“ uvádí host Interview Plus primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).

Interview Plus: Ondráš Přibyla, zakladatel think tanku Fakta o klimatu

V důsledku ruské invaze na Ukrajinu a následujícím odvetným opatřením proti vývozu ruských nerostných surovin stoupají ceny energií. Můžeme podstatně snížit spotřebu elektřiny a zmírnit tak dopady rostoucích cen? Kde jsou nejvhodnější cesty k úsporám? Je program Green Deal překážkou či výhodou při snižování dopadů zdražení? Moderuje Jan Bumba.

Interview Plus: Teď máme zásobu plynu na tři až čtyři měsíce. Ovšem v zimě by to bylo méně, říká náměstek Neděla

Za elektřinu jsme platili v dubnu o 30 procent vyšší cenu než před rokem. Zemní plyn podražil ještě víc a stoupají i ceny tuhých paliv nebo teplé vody. Ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli tomu chystá zvláštní energetický tarif, který by měl pomoci potřebným. Finální návrh bude hotový v řádu dnů, maximálně týdnů, říká tvrdí náměstek resortu René Neděla: „Hlavní cíl je motivovat lidi k úspoře energie. Aby lidé šetřili nejen kvůli cenám energií, ale aby snižovali spotřebu.“

Interview Plus: Exministr Petříček: Naše závislost na bezpečnostních garancích Spojených států je neudržitelná

Finsko, které má s Ruskem více než tisíc kilometrů dlouhou společnou hranici, se chystá kvůli ruské invazi na Ukrajinu ukončit období neutrality a vstoupit do Severoatlantické aliance. Podobný krok zvažuje Švédsko. „Tohle by přispělo k posílení naší kolektivní bezpečnosti a obrany,“ je přesvědčený bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Jsou to země, které dlouho posilují vlastní schopnost bránit se.“ A právě větší schopnost obrany sebe sama Evropa potřebuje, dodává.

Interview Plus: Někteří si sami nepomůžou. Je v našem zájmu je nenechat spadnout do chudoby, věří ekonom Münich

Od listopadu se na 22 procent zvýšil počet domácností, které musejí za bydlení dát víc než 40 procent svého příjmu a nezbývá jim tak dost na ostatní náklady. „Nevypadá to jako velká změna, ale došlo k ní během velice krátké doby. Jsou za tím stoupající ceny energií, vstupuje ale do toho i například splácení hypoték, to je také náklad na bydlení,“ přibližuje ekonom Daniel Münich z institutu CERGE-EI. „A my víme, že růst cen energií zatím jen startuje.“

Interview Plus: Lidé dostávali peníze za neodvedenou práci. Je třeba se spokojit s nižšími platy, říká Zamrazilová

Jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky (ČNB) vedle znepokojených reakcí přineslo i propad koruny, která výrazně oslabila proti dolaru i euru. Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové jde jen o krátkodobý výkyv. „Navíc centrální banka má jedny z nejvyšších devizových rezerv na světě v poměru k velikosti ekonomiky, takže má dostatečný prostor pro to, aby kurz posunula do úrovní, které považuje za žádoucí,“ uklidňuje.

Interview Plus: Pavla Gomba, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF

Od počátku války na Ukrajině varují odborníci před tragickými dopady na osudy dětí. Mnohé z nich zažily traumata, se kterými budou muset žít celý zbytek života. Existují souhrnné informace o tom, kolik dětí je nyní na Ukrajině v ohrožení? Co jim vlastně nejčastěji hrozí? A dokáže jim mezinárodní společenství pomoci? Moderuje Jan Bumba.

Interview Plus: Jan Šír: Západ pochopil, že nic než porážka Ruska nezaručí mír v Evropě a že je možné neustupovat

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí vystoupil na Rudém náměstí během vojenské přehlídky. Jeho projev byl ale kratší než v minulých letech a oproti předpokladům v něm nezaznělo nic překvapivého. „Nepůsobil jako energický vůdce, který má ambice hrát první housle ve světové politice a jehož země aspiruje na roli supervelmoci,“ hodnotí Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Interview Plus: Nikde na Ukrajině není bezpečno, odminování potrvá roky, popisují zpravodajové

Přestože nejintenzivnější boje se odehrávají na východě Ukrajiny, s dopady ruské invaze se musí vypořádávat celá země. „Od Ukrajinců často zaznívá, že nikde není bezpečno, protože rakety mohou dopadnout kdekoli. Je to nepředvídatelné,“ popisuje zpravodajka Českého rozhlasu Jana Karasová, která se spolu s Jaromírem Markem vrátila z reportážní cesty po Ukrajině.

Interview Plus: Jiří Šedivý: Rusové povolali starší velitele, kteří vedou válku mnohem brutálněji

Ofenzíva na jihovýchodě Ukrajiny zatím ruské armádě nepřinesla významné územní zisky. „Zatím se zdá, že Ukrajinci jsou na to dobře připraveni a že se nepodařilo zničit větší část těch bránících se vojsk. I když pravděpodobně i tam dochází ke kritickým okamžikům,“ hodnotí Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu Armády České republiky.

Interview Plus: Náš systém pomoci je škrtat dávky a lidé se už budou snažit. Ale tak to nefunguje, kritizuje ekonom

Za návrh vyplatit pět tisíc na každé dítě rodinám s ročním příjmem do milionu korun sklidila vláda Petra Fialy (ODS) kritiku. Distancoval se od něj také externí poradce ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ekonom Filip Pertold. „Mám pocit, že politici jsou tlačení k tomu, aby hlavně nedávali dávky chudým lidem v problémech, ale de facto všem stejně. To je i příklad toho mimořádného příspěvku,“ míní.

Interview Plus: Green Deal má i bezpečnostní rozměr, díky válce na Ukrajině to Češi pochopí, věří Špicar

Drtivá většina členských zemí Evropské unie je pro ukončení odběru ropy z Ruska. Až na výjimky by k tomu mělo dojít do konce tohoto roku. „Firmy jsou zvyklé, že hlavní pomocnou ruku najdou na konci své paže, a tak se snaží dělat maximum pro to, aby byly na fosilních palivech dodávaných z autoritářských režimů co nejrychleji a co nejméně závislé,“ uvádí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Interview Plus: Petr Vokřál, zastupitel Brna za ANO

Déle než rok nemělo hnutí ANO v brněnském zastupitelstvu svůj klub. V Brně nefungovala ani místní organizace ANO, byla zrušena kvůli napojení některých jejích členů na kauzy vyšetřované policií. Nyní je ANO zpět v zastupitelstvu a klub vede opět Petr Vokřál, který sám na protest před časem z ANO vystoupil. Jak vidí budoucnost tohoto hnutí? Moderuje Jan Bumba.

Interview Plus: Kandidatura na prezidenta? Prošel jsem prvním testem důvěry, říká znovuzvolený šéf odborů Středula

Udržení sociálního smíru je jedním z klíčových úkolů pro vládu Petra Fialy (ODS), kvůli vysoké inflaci a růstu cen se totiž mnoho lidí dostává do obtížné situace. „Ve společnosti je obrovitý neklid. Začíná být tak silný, že začínáme být voláni k tomu, abychom organizovali nepokoje a protestní aktivity,“ upozorňuje znovuzvolený předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Interview Plus: Václav Němec, filozof a pedagog

Ruská invaze na Ukrajinu už trvá déle než dva měsíce. Změnil se za tu dobu náš názor na to, kdo je agresorem a kdo se jen brání? Proč není česká a evropské veřejnost v náhledu na dění na Ukrajině jednotná? Můžeme se vymlouvat na nedostatek důkazů, vzájemně rozporná vyjádření zúčastněných stran a informační chaos? Nebo jen omlouváme vlastní nečinnost?

Interview Plus: Moc neprovokovat. Postoj Evropy k ruskému plynu mi připomíná appeasement, říká expert Záklasník

Rusko ve středu přerušilo dodávky plynu do Polska a Bulharska a tím vyvolalo obavy, že další země by mohly následovat. Zároveň už ale několik evropských energetických společností přistoupilo na ruský požadavek platit v rublech. „Evropa, nebo spíš členské státy si musí ujasnit, jestli se na ruský plyn budou dívat čistě ekonomicky, anebo z hlediska toho, že Rusko je agresor. V tuto chvíli převažuje ten první pohled,“ konstatuje odborník na energetiku Martin Záklasník.

Interview Plus: Podněstří je sovětský skanzen. Místní elity se obávají, že by je válka smetla, vysvětluje analytik

Moldavsko se obává, že by se na jeho území mohla rozšířit rusko-ukrajinská válka. Prezidentka Maia Sanduová upozorňuje, že proruští separatisté v Podněstří se pokoušejí vyostřit napětí v oblasti. „Došlo k útokům na separatistické ministerstvo státní bezpečnosti. V minulých dnech byly lidmi, jejichž identitu neznáme, napadeny dvě radiostanice, které šířily ruskou propagandu do Moldavska,“ říká odborník na postsovětský prostor Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.

Interview Plus: Ve válce lidé umírají na nedostatek péče po operaci. S tímhle radí Lékaři bez hranic, říká chirurg

Světová zdravotnická organizace (WHO) eviduje, že od začátku ruské invaze byla na Ukrajině zasažená nejméně 160krát zdravotnická zařízení nebo zdravotníci. V zemi už působí přes sto zahraničních pracovníků Lékařů bez hranic. „Zatím tam poslali zkušenější kolegy na výcvik ukrajinských chirurgů, kterých je dostatek. Hlavní problém je zásobování léky,“ popisuje dětský chirurg a opakovaný účastník zahraničních misí Jan Trachta.

Interview Plus: Macron se bude dál snažit komunikovat s Putinem, k válce přispěly i státy NATO, míní Drulák

Emmanuel Macron jako první francouzský prezident za posledních dvacet let obhájil svůj mandát, když ve druhém kole voleb porazil nacionalistickou političku Marine Le Penovou. „Je to výraznější vítězství, než by se zdálo po prvním kole. Vyhrál s náskokem 17 procent, což je přesvědčivý výsledek. Ale pak jsou tu další faktory, které to trochu relativizují,“ hodnotí politolog Petr Drulák.

Interview Plus: Edward Lucas: Invaze na Ukrajinu nám otevřela oči. Němci už ale zase upadají do spánku

Západní státy dlouhá léta ignorovaly a podceňovaly významné signály ruské rozpínavosti. Událostí, které nám měly otevřít oči, bylo podle britského novináře a spisovatele Edwarda Lucase několik. Problém je, že jsme oči pokaždé zase zavřeli. „Mám obavu, že přestože veřejné mínění v zemích, jako je Česká republika, Slovensko, Polsko nebo baltské státy, je zcela probuzené, tak spatřuji náznaky, že Němci už zase upadají do spánku,“ varuje v Interview Plus.

Interview Plus: Rusista Glanc: Válka je odpovědí na upřímnou hrůzu, že Rusko není Západem považováno za velmoc

Zatímco ukrajinská vláda, novináři i řadoví občané poskytují rozhovory, sdílejí fotografie a videa, z ruské strany se na veřejnost dostanou vesměs jen kontrolované výstupy oficiálních představitelů. Rusista Tomáš Glanc zdůrazňuje, že ruská společnost je pod brutálním tlakem a i nezávislé průzkumy veřejného mínění je třeba brát s rezervou: „Jsme v situaci válečného stavu. Každý ruský občan ví, že špatná odpověď na položenou otázku může znamenat trestní stíhání.“

Interview Plus: Cokoliv, čeho Rusko teď na Ukrajině dosáhne, se bude prezentovat jako úspěch, říká plukovník Petráš

Ruská invaze na Ukrajině se dostala do nové fáze a ruské jednotky se snaží prolomit ukrajinské obranné linie dlouhé stovky kilometrů na Donbase. Klíčovým cílem je už téměř zničené přístavní město Mariupol. „Ochota bojovat ze strany ruských jednotek, jestli není přímo diskutabilní, tak je u ní velký otazník,“ odhaduje v Interview Plus plukovník generálního štábu Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany.

Interview Plus: Putin se považoval za strategického génia, i díky tomu se Ukrajinci zatím ubránili, míní Galeotti

Místo očekávaného rychlého vojenského úspěchu trvá ruská invaze na Ukrajinu už dva měsíce. I západní odborníci přitom předpokládali, že se Ukrajinci nevydrží bránit déle než 72 hodin. „Velkou ironií je, že se jim to podařilo právě díky Putinovi. Nenechal totiž své generály vést tu válku způsobem, na který byli vycvičení a připravení. Zjevně se považoval za strategického génia, který rozumí Ukrajině lépe než oni,“ říká přední znalec ruské politiky a vojenství Mark Galeotti.

Interview Plus: Víc tanků a dělostřelectva. Boje na Donbasu můžou připomínat 2. světovou válku, říká generál

Válka na Ukrajině přechází do nové fáze. Po neúspěšné snaze dobýt hlavní město Kyjev se ruské jednotky stahují ze severu země na východ. „Naznačuje to, že celá operace bude přeplánována a hlavní úsilí se teď zaměří na zabrání celé Doněcké oblasti a případně posílení pozic na jihu u Černého a Azovského moře,“ soudí generál v záloze František Mičánek.

Interview Plus: Politolog: Pro většinu voličů Le Penové je Putin okrajové téma ve srovnání s obranou identity

Do druhého kola francouzských prezidentských voleb stejně jako před 5 lety postoupili Emmanuel Macron a nacionalistická politička Marine Le Penová. Velkou neznámou ale tentokrát je, koho podpoří voliči kandidátů, kteří v prvním kole neuspěli. „Podíl hlasů voličů, kteří chtějí radikální změnu systému a mají velmi negativní názor na současného prezidenta, je velmi vysoký,“ uvádí politolog Lukáš Macek.

Interview Plus: Ian Brzezinski: Je třeba zavést humanitární zónu na Ukrajině. Západ by tím ukázal rozhodnost

Politické kruhy ve Spojených státech vzpomínají na bývalou americkou ministryni zahraničí českého původu Madeleine Albrightovou, jejíž pohřeb se bude konat 27. dubna ve Washingtonu. „Je to velká ztráta, byla velkou přítelkyní mé rodiny, ale co je důležitější, je to ztráta někoho, kdo byl obrovskou inspirací, bojoval za svobodu a zastával demokratické hodnoty,“ říká Ian Brzezinski, syn legendárního bezpečnostního poradce prezidenta Jimmyho Cartera Zbigniewa Brzezinského.

Interview Plus: Bartuška: Zákazem plynu válku neukončíme. Zbavit se ho ale musíme tak, abychom udrželi sociální smír

Pokud by západní země uvalily na Rusko skutečné embargo na dovoz ropy a plynu, došlo by pravděpodobně k zastavení bojů na Ukrajině během měsíce nebo dvou. V rozhovoru pro BBC to řekl Andrej Illarionov, někdejší hlavní ekonomický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. Václav Bartuška, který je zvláštním zmocněncem ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost, je k tomu ale skeptický.

Interview Plus: Kalousek: Všem se sníží životní standard. Pomoci se ale dá jen těm, kterým hrozí skutečná chudoba

Rostoucí ceny energií, zboží i služeb začínají pociťovat mnohé české domácnosti. Podle exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) se značná část lidí i kvůli dopadům války na Ukrajině ocitne v bezvýchodné finanční situaci. „Zchudneme všichni. Toto je nevyhnutelné, dokonce i kdyby nebyla válka. Pomoci se dá jen těm, kteří upadnou do opravdové chudoby,“ říká v Interview Plus.

Interview Plus: Exministr Brabec: Bez ruského plynu nás čeká doslova válečné hospodaření a přídělový systém

Přestože se mnohé státy zavázaly ke snižování emisí skleníkových plynů, jejich produkce stále roste a svět podle predikcí směřuje k dalšímu výraznému oteplení. „Na světových klimatických konferencích zazněla spousta slibů, ale reálná výkonnost při snižování emisí byla úplně jinde. Jediný kontinent, který své plány plnil, byla Evropa,“ upozorňuje exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Interview Plus: Barbarská civilizace? Spor o evropské hodnoty probíhal v Rusku vždy, upozorňuje novinář Pazderka

Spoušť, kterou za sebou zanechaly ruské jednotky poté, co se stáhly ze severních částí Ukrajiny, překonává nejhorší obavy. Ve zničených obcích nacházejí ukrajinští vojáci kromě vyrabovaných domů i mnoho zabitých civilistů. Rusko veškerá obvinění omdítá a šéfredaktor serveru Aktuálně.cz Josef Pazderka se domnívá, že obrázky z Buči a dalších měst a vesnic ruským veřejným míněním nezahýbají.

Interview Plus: Biochemik Jan Trnka: Pandemie nezmizela. Lidé s příznaky se nechodí testovat

Počty potvrzených případů nákazy koronavirem v České republice klesají. Stále jde ale o tisíce lidí denně a, jak upozorňuje biochemik a lékař Jan Trnka, klesá i počet provedených testů: „I ze svého okolí vím o spoustě lidí, kteří evidentně měli, nebo mají příznaky onemocnění, ale otestovat se nejdou, protože si myslí, že je epidemie už za námi a že to není potřeba.“

Interview Plus: Maďarsko není proruské, ale pragmatické. Chce hlavně levný plyn, vysvětluje hungarista Balla

Maďarský premiér Viktor Orbán přesvědčivě zvítězil v parlamentních volbách. Vládní strana Fidesz v nich získala přes 53 procent a udržela si ústavní většinu. „Vítězství Fideszu je tak velké, že i opozice v povolebních vyjádřeních říkala, že systém k nim možná nebyl fér, ale vítězství nemohou zpochybnit,“ říká hungarista Petr Balla z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Interview Plus: Ukrajina členem EU? Nedělejme si iluze, nejdříve za deset let, upozorňuje ministr Mikuláš Bek

Energetická nezávislost Evropské unie na Rusku má být podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) jednou z priorit českého předsednictví v Radě Evropské unie, které začne 1. července. „Důležité je, že Unie jako celek zahájila kroky k tomu, aby se té závislosti zbavila. Probíhají poměrně intenzivní jednání mezi členskými zeměmi o budování kapacit terminálů pro zkapalněný plyn. To je úplně klíčová věc,“ vyzdvihuje v Interview Plus.

Interview Plus: Historik Rákosník:

Rusko od invaze na Ukrajinu, která nyní trvá víc než měsíc, neodradily sankce, ani krachující obchod se západními zeměmi. „Říká se, že když hranice nepřestupuje zboží, tak je překračují armády. To je legendární heslo liberála Frédérica Bastiata a do jisté míry je to pravda. Ale zdaleka ne stoprocentně,“ vysvětluje odborník na hospodářské dějiny Jakub Rákosník.

Interview Plus: Jako Hitler a Horthy. Orbán byl až do poslední chvíle Putinův nejbližší přítel, říká politolog Bozók

Viktor Orbán je nejdéle vládnoucí politik v Evropské unii. V nadcházejících parlamentních volbách se proti jeho straně Fidesz spojila dosud roztříštěná opozice. „Spojit se jim trvalo dvanáct let. Pro opozici bylo těžké sloučit síly, ale uvědomili si, včetně krajní pravice, že demokracie je důležitější – bez ní nemají hlas ani kritické a radikální strany,“ zdůrazňuje politolog András Bozóki ze Středoevropské univerzity ve Vídni.

Interview Plus: Ukrajině jsme pomohli vybudovat armádu, která nyní vítězí, říká zástupce generálního tajemníka NATO

Už déle než měsíc se ruské jednotky snaží zlomit odpor ukrajinských obránců a bombardováním mění domy v ruiny. Ukrajinci přesto odolávají. „Pokud jde o strategické dopady, komunikaci, kredibilitu a vliv, tak Ukrajina vyhrává tuhle válku,“ soudí zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoană.

Interview Plus: Maďarsko před volbami. „Orbán se snaží být neutrální, nevyslovuje Putinovo jméno,“ říká exdiplomat

Parlamentní volby v Maďarsku se blíží, už o víkendu občané rozhodnou, jestli zemi dál povede Viktor Orbán a jeho Fidesz. Stávající premiér musí ve finále předvolební kampaně čelit složité situaci kolem války na Ukrajině. „Zhroutila se mu dvanáctiletá politika otevření se na Východ,“ shrnuje bohemista a bývalý diplomat György Varga.

Interview Plus: Velvyslanec při NATO Landovský: Rusko si už uvědomuje, že dosahuje pravého opaku svých plánů

Státy NATO se na summitu zavázaly poskytovat Ukrajině i nadále podporu a pomoc. Nejen podle českého velvyslance při Severoatlantické alianci Jakuba Landovského panuje ve vnímání ruské hrozby až nebývalá jednota: „Ocitáme se v nesmírně těžkém období budování nového světového řádu. Protože Rusko pobořilo veškeré pilíře toho stávajícího,“ uvádí v Interview Plus.

Interview Plus: První otázkou Ukrajinců není, kde něco dostanou zadarmo, ale kde můžou pracovat, popisuje hejtman

Vláda představila příspěvek, kterým chce podpořit domácnosti nabízející ubytování uprchlíkům z Ukrajiny. Hostitelské rodiny mohou získat 3 tisíce korun na osobu a měsíc, celkem ale maximálně 12 tisíc. „Nabídek přibývá. Osobně si od toho slibuji nejen nárůst ubytovacích kapacit, ale i to, že integrace uprchlíků v rodinách bude úspěšnější než v případě ubytovacích zařízení,“ uvádí hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti).

Interview Plus: Putin udělal chybu. Pokusme se z ní udělat strategické selhání, radí polský politolog Debski

Rusko už téměř měsíc útočí na Ukrajinu, ale invaze neprobíhá podle plánu. „Rusové měli bezpochyby špatný válečný plán, který Ukrajincům umožnil eliminovat jejich početní převahu. A jsou mnohem lépe připraveni, než kdokoli předpokládal,“ konstatuje politolog Slawomir Debski, zahraničně-politický poradce polské vlády.

Interview Plus: Stát nemůže říkat, co je slušná marže a nemravný zisk, upozorňuje ekonom Stroukal

Českou ekonomiku čekají podle ekonomů těžké časy. Podle guvernéra centrální banky Jiřího Rusnoka povede vysoká inflace k významnému zpomalení hospodářského růstu. Ekonom Dominik Stroukal tvrdí, že válka na Ukrajině vyvolává nejistotu, která narušuje naši chuť podnikat, inovovat a zaměstnávat lidi. „Způsobuje to problémy, které se potom propíšou do našich peněženek,“ říká v Interview Plus.

Interview Plus: Ruští vojáci, kteří složí zbraně, by mohli získat status uprchlíků. Je to gesto, navrhuje Pojar

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se opakovaně obrátil na západní politiky s požadavkem na zavedení bezletové zóny. „Náš přístup byl od začátku v zásadě realistický. Bezletovou zónu si umíme představit jedině tak, že si ji Ukrajinci vynutí sami, a to tím, že dostanou takové zbraně, že si ji de facto vytvoří,“ uvádí bezpečnostní analytik Tomáš Pojar, který je i poradcem premiéra Petra Fialy (ODS).

Interview Plus: Kosovo je pro Moskvu snadný terč. Možná i ohnisko střetu Putina se Západem, tvrdí novinář Naegele

Jedinou evropskou zemí, která aktivně v současné situaci podporuje Ruskou federaci je Srbsko. Tamní vláda nepřerušila letecké spojení a v Bělehradu se konaly demonstrace s ruskými vlajkami a obrazy Vladimira Putina. „Srbsko od druhé světové války balancuje mezi Východem a Západem, a to pokračuje dodnes,“ konstatuje novinář Jolyon Naegele.

Interview Plus: Němci měli těžkou volbu. Nechtěli, aby jejich zbraně stály proti ruským, říká analytička

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu působilo Německo jako váhavá země, která spíše brzdí snahy uvalit na Rusko co nejtvrdší sankce. Na druhé straně ale německý kancléř Olaf Scholz rozhodl o bezprecedentním navýšení rozpočtu na obranu a ujistil, že v případě nutnosti bude jeho země bránit každý metr území NATO.

Interview Plus: Neříkejte, že to bude dobré. Lepší je lidem z Ukrajiny naslouchat a vyjádřit účast, radí psychiatr

S každým dnem války na Ukrajině přibývá mrtvých i zraněných lidí, uprchlíků a celkové devastace. Vedle materiálních existují i další škody, které se vyčíslují jen obtížně. „Všem bych doporučoval, aby si představili, že bychom v našich pohodlných životech museli zničehonic vzít děti, zavazadlo, které uneseme na zádech, nechat tam svého manžela a otce a odstěhovat se 100 kilometrů jinam. A nemuselo se nám ani fyzicky nic stát,“ říká bývalý armádní psychiatr Jan Vevera.

Interview Plus: Ukrajinci jsou hrdí, o pomoc neprosí. Ale dochází jim potraviny a peníze, říká humanitární pracovník

Ochota českých občanů pomáhat Ukrajině nemá v moderní historii obdoby, peněžní dary jsou rekordní a lidé ubytovávají uprchlíky bez nároku na jakoukoli odměnu. Přímo na Ukrajině pomáhají humanitární organizace. Člověk v tísni zatím vypravil pět vlaků a pět kamionů s humanitární pomocí. „Především jde o potraviny, matrace, povlečení. Prostě věci, které potřebuje člověk k tomu, aby mohl delší dobu slušně žít v improvizovaných podmínkách,“ říká humanitární pracovník Ivo Dokoupil.

Interview Plus: Česko odmítalo solidaritu v přerozdělování migrantů, teď o ni bude žádat, míní geograf Stojanov

Z Ukrajiny už podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky odešlo téměř 2,6 milionu lidí, především žen a dětí. „To jsou data z 12. března, dnes už je to více. Můžeme očekávat, že jich bude určitě více než 5 milionů, možná až 8 milionů,“ uvádí populační a environmentální geograf Robert Stojanov.

Interview Plus: Kalhousová: Izraelci jsou na straně Ukrajinců. Kvůli Sýrii si ale nechávají otevřené dveře k Rusku

Izrael zaujal k válce na Ukrajině mnohem zdrženlivější postoj než většina ostatních zemí. Podle analytičky Ireny Kalhousové je ale vláda premiéra Naftaliho Bennetta pod tlakem například ze strany Spojených států, aby svůj postoj zostřila. „Už byla ustanovena komise, která by se měla zabývat možnostmi sankcí. Problém je, že Izrael vlastně zatím nemá ani způsob, jak sankcionovat například ruské oligarchy, kteří mají izraelské občanství,“ upozorňuje.

Interview Plus: V Cannes jsem potkávala slavné herce na ulici. Kult hvězd tehdy neexistoval, vzpomínala Zaoralová

Byla dlouholetou uměleckou ředitelkou Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, později byla ve Varech uměleckou poradkyní. Eva Zaoralová zemřela ve čtvrtek 10. března 2022.

Interview Plus: V Rusku se zdraží. Lidé budou ale vinit spíš Západ, ne Putina, myslí si zpravodajka Milenkovičová

Kontrast v tom, jak invazi na Ukrajinu vidí Rusové a jak zbytek světa, nemůže být větší. Lví podíl na tom mají ruská média, jejichž cenzuru režim po začátku války, které se v Rusku nesmí říkat válka, ještě přitvrdil. „Člověk se ocitá nejen v jiné zemi, ale jaksi v jiném vesmíru,“ popisuje po návratu do Prahy dosavadní zpravodajka Českého rozhlasu v Moskvě Ivana Milenkovičová.

Interview Plus: Konec iluzí? Putinova invaze otřásla základy německé zahraniční politiky, říká politolog

Ruský útok na Ukrajinu změnil mimo jiné německou zahraniční politiku. Od konce druhé světové války Němci nevyváželi do válčících zemí zbraně. „Invaze Vladimira Putina na Ukrajinu otřásla samotnými základy německé zahraniční politiky. Ta ještě před dvěma třemi týdny pořád stála na tom, že se Rusko bude držet toho, co po konci studené války slíbilo. Tahle jistota je pryč,“ říká odborník na mezinárodní vztahy Thomas Risse.

Interview Plus: Putin tuhle válku vyhrát nemůže. Ukrajina se pro Rusko stane dalším Čečenskem, věří politolog Duleba

Rusové se bombardováním obydlených oblastí snaží podle západních analytiků zlomit morálku Ukrajinců, invaze ale neprobíhá podle plánu. „Druhý den války se začaly v ruských agenturách objevovat články, které popisovaly poválečný stav, jak se podařilo naplnit cíle, a vojenští experti tvrdili, že během dvou tří dnů budou ukrajinské síly zničené, Ukrajina bude federalizovaná a instaluje se loutková vláda. To všechno je pryč,“ shrnuje slovenský politolog Alexander Duleba.

Interview Plus: Marian Jurečka z KDU-ČSL vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí

Válkou zasaženou Ukrajinu opustilo už přes milion lidí, především žen a dětí. Tisíce z nich míří také do Česka. Mohou dostat kromě ubytování, ošacení a potravin také finanční pomoc? Jakou částkou a za jakých podmínek bude český stát příchozí z Ukrajiny podporovat?

Interview Plus: Marian Jurečka z KDU-ČSL vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí

Válkou zasaženou Ukrajinu opustilo už přes milion lidí, především žen a dětí. Tisíce z nich míří také do Česka. Mohou dostat kromě ubytování, ošacení a potravin také finanční pomoc? Jakou částkou a za jakých podmínek bude český stát příchozí z Ukrajiny podporovat?

Interview Plus: Marian Jurečka z KDU-ČSL vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí

Válkou zasaženou Ukrajinu opustilo už přes milion lidí, především žen a dětí. Tisíce z nich míří také do Česka. Mohou dostat kromě ubytování, ošacení a potravin také finanční pomoc? Jakou částkou a za jakých podmínek bude český stát příchozí z Ukrajiny podporovat?

Interview Plus: Sankce nezbaví Rusko schopnosti válčit. Munici a palivo si umí vyrobit, upozorňuje ekonom Singer

Rusko kvůli západním sankcím přichází o devizové rezervy, rubl strmě klesá a problémy mají nejvýznamnější banky. Kreml ale tvrdí, že sankce očekával a Rusko je na ně prý připravené. „Je za tím propagandistická válka a pocit, že to Rusko nějakou dobu vydrží, protože Rusové jsou na ekonomické problémy zvyklí,“ míní ekonom a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Interview Plus: David Stulík, analytik bezpečnostního centra Evropské hodnoty

Ukrajinská armáda i dobrovolníci pokračují v boji proti ruským okupantům. Obléhaná města mezitím opouštějí statisíce lidí, představitelé evropských zemí tvrdí, že se postarají i o miliony uprchlíků, pokud to bude nutné. Jak těžké je v současné době dostat se přes ukrajinské hranice na západ? Zeptáme se Davida Stulíka, který sám tuto cestu před pár dny absolvoval.

Interview Plus: Petr Zahradník, odborník na Evropskou unii, ekonom České spořitelny

Válka na Ukrajině nepochybně dále rozkolísá světovou ekonomiku, která se přitom ještě zdaleka nevzpamatovala z pandemie covidu 19. Další sankce vůči Ruské federaci budou bolestivé i pro západní země. Jak závažné mohou být dopady ruské invaze na hospodářství evropských zemí? Moderuje Jan Bumba.

Interview Plus: Guvernér ČNB: V příštím roce se vrátíme k inflačnímu cíli a normálním úrovním – dvěma procentům plus

Inflace v České republice překonává v letošním roce i pesimistické odhady, podle ekonomů se nejméně po několik měsíců udrží kolem 10 procent. Svou roli přitom podle guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka hraje i současná krize na Ukrajině: „Bohužel je to z pohledu našeho hlavního úkolu udržování cenové stability věc spíše negativní.“

Interview Plus: Bašta (SPD): Rusko má nárok na sféru vlivu. Má nejvíc jaderných hlavic, dokáže věci prosadit silou

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí uznal nezávislost takzvané Doněcké a Luhanské lidové republiky, do kterých následně vstoupila ruská armáda. „Konflikt, který trvá od roku 2014, se definitivně stane zamrzlým. Podle soustředění ukrajinské armády a zákona o přechodném období to vypadá tak, že Ukrajina chtěla nad oběma povstaleckými republikami obnovit svoji suverenitu a hrozila omezená válka,“ míní poslanec Jaroslav Bašta (SPD).

Interview Plus: Bašta (SPD): Rusko má nárok na sféru vlivu. Má nejvíc jaderných hlavic, dokáže věci prosadit silou

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí uznal nezávislost takzvané Doněcké a Luhanské lidové republiky, do kterých následně vstoupila ruská armáda. „Konflikt, který trvá od roku 2014, se definitivně stane zamrzlým. Podle soustředění ukrajinské armády a zákona o přechodném období to vypadá tak, že Ukrajina chtěla nad oběma povstaleckými republikami obnovit svoji suverenitu a hrozila omezená válka,“ míní poslanec Jaroslav Bašta (SPD).

Interview Plus: Jourová: Polsko a Maďarsko se rozhodly jít svou vlastní cestou. Velké části Evropy se to nelíbí

Maďarsko a Polsko prohrály spor u Soudního dvora Evropské unie a hrozí jim, že přijdou o evropské dotace. Čerpání peněz z unijního rozpočtu má být totiž spojeno s dodržováním principů právního státu. „Doba se změnila a jednota je naše existenční nutnost. Co se ale nezměnilo, je nervozita evropských daňových poplatníků, aby jejich peníze nešly do zemí, kde by mohly sloužit autoritářskému režimu,“ upozorňuje místopředsedkyně Evropské komise a eurokomisařka Věra Jourová (ANO).

Interview Plus: Rusko nechce, aby Ukrajina byla úspěšná. Ohrozilo by to Putina i jeho režim, soudí ekonom Mikloš

Ruská armáda se podle Kremlu začala stahovat od ukrajinských hranic, západní představitelé k tomu ale postrádají důkazy a dál se obávají invaze. „Rusko dosáhlo toho, že Ukrajina už nyní nese velké ekonomické důsledky této nejistoty. Tato situace bude, zdá se, trvat déle, nedá se očekávat příliv investic a vedení země musí odvracet hrozby namísto provádění reforem,“ shrnuje ekonom, poradce moldavské vlády a bývalý slovenský politik Ivan Mikloš.

Interview Plus: Tohle je genocida. Ženy jsou sterilizovány, doma s nimi sedí čínský kádr, popisuje lídr Ujgurů Kanat

Zimní olympijské hry pořádané v Pekingu a okolí jsou za polovinou, exiloví představitelé Čínou pronásledovaných Ujgurů ovšem nadále vyzývají k jejich bojkotu. „Mezinárodní olympijský výbor tleská hostitelské zemi, kde pokračuje genocida, a kolaboruje s ní. Neměli bychom nechat Čínu tuto genocidu zakrýt touto podívanou v Pekingu,“ říká Omer Kanat, předseda výkonného výboru Světového ujgurského kongresu.

Interview Plus: Radoslaw Sikorski: Varovali jsme Němce, že Nord Stream 2 může vést k válce. Vývoj mi dává za pravdu

Západní státy se snaží diplomaticky odradit Rusko od možné vojenské intervence na Ukrajině. Postup Francie a Německa ovšem kritizuje bývalý polský ministr zahraničí a obrany Radoslaw Sikorski, porušuje totiž prý Lisabonskou smlouvu, podle níž má Evropská unie společnou zahraniční a obranou politiku. „Je v našem zájmu být jednotní. Jejich zájmem je nás rozdělovat. A bohužel některé země jim nahrávají,“ hodnotí v Interview Plus.

Interview Plus: Radoslaw Sikorski: Varovali jsme Němce, že Nord Stream 2 může vést k válce. Vývoj mi dává za pravdu

Západní státy se snaží diplomaticky odradit Rusko od možné vojenské intervence na Ukrajině. Postup Francie a Německa ovšem kritizuje bývalý polský ministr zahraničí a obrany Radoslaw Sikorski, porušuje totiž prý Lisabonskou smlouvu, podle níž má Evropská unie společnou zahraniční a obranou politiku. „Je v našem zájmu být jednotní. Jejich zájmem je nás rozdělovat. A bohužel některé země jim nahrávají,“ hodnotí v Interview Plus.

Interview Plus: Méně lůžek, kratší hospitalizace. České zdravotnictví může ušetřit zvýšením efektivity, věří Hroboň

Vláda ve snaze snížit schodek státního rozpočtu oznámila zmrazení plateb za státní pojištěnce. Zdravotní pojišťovny by měly za důchodce, děti a další osoby, které samy pojištění neplatí, získat o 14 miliard méně, než bylo původně v plánu. „K omezení nárůstu peněz, které jdou ze státního rozpočtu do zdravotnictví, muselo dojít, protože v těch předchozích letech bylo naprosto bezprecedentně vysoké,“ míní expert na ekonomiku zdravotnictví Pavel Hroboň z Advance Institutu.