Vzrušená atmosféra provázející prezidentskou volbu přiměla i řadu umělců k výzvám k aktivní účasti na hlasování nebo k přímé podpoře jednoho z kandidátů. „Váhala jsem, jestli k těm volbám vůbec chci jít. Ale nakonec pro mě Andrej Babiš představoval takovou antihodnotu, že mi přišlo důležité k volbám jít a veřejně vyzvat lidi, aby učinili podobně,“ říká streetartová umělkyně a komiksová kreslířka Toy Box.

Vítězství Petra Pavla v prezidentských volbách odstartovalo vlnu radosti jeho příznivců. Nově zvolený prezident ale hned po oznámení výsledků zdůrazňoval, že nejsou žádní poražení voliči, a že chce být prezidentem i pro ty, kdo dali hlas jeho soupeři. Může Pavel v roli prezidenta spojit rozdělenou společnost? Může jeho vítězství proměnit celou českou politiku? Moderuje Jan Bumba.

Recep Tayyip Erdogan vládne Turecku už 20 let a v květnových volbách hodlá potřetí usilovat o post prezidenta. „V posledních letech dovedl zemi k mnoha problémům a jeho pozice oslabovala. Na druhou stranu události posledního roku a válka na Ukrajině nahrávají tomu, že by mohl vyhrát,“ soudí Karolína Lahučká, analytička z Asociace pro mezinárodní otázky.

Poslanci v prvním čtení podpořili návrh na zrušení více než 10 tisíc zákonů, nařízení a vyhlášek. „Je potřeba udělat generální úklid právního řádu, což se dělá ve všech státech. Nyní jsme na začátku konce tohoto procesu,“ uvádí Michal Šalomoun, ministr pro legislativu z České pirátské strany.

Německo odsouhlasilo dodání německých tanků Leopard 2 ukrajinské armádě, o což oficiálně požádalo Polsko, a další obrněnce Ukrajině dodá z vlastních zásob. „Německo v posledních týdnech váhalo a zdůrazňovalo, že se nechce samo ujímat iniciativy, ale vždy postupovat v souladu se spojenci,“ vysvětluje germanistka Zuzana Lizcová.

Zelená dohoda pro Evropu se v očích mnoha lidí stala synonymem fanatismu, který zdražuje ceny a ohrožuje průmysl. Podle průzkumů ale jen malé procento lidí ví, co Green Deal skutečně je. „Devět z deseti Čechů přiznává, že má jen velmi málo informací nebo vůbec žádné. Neznají ani základní cíle,“ konstatuje sociální a environmentální psycholog Jan Krajhanzl.

Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dlouholetý šéf československého a později českého vysílání Rádia Svobodná Evropa Pavel Pecháček zemřel ve věku 82 let ve Spojených státech. „Byl rozhodný, energický, ale i velice vstřícný a příjemný. V podstatě od prvního okamžiku jsme sedávali u velkého stolu v kantýně Svobodné Evropy, kde byli emigranti z roku 1968, ale i z té první poválečné vlny po roce 1948. Tam jsme se hodně sblížili,“ vzpomíná novinář Petr Brod.

Výkony v televizních debatách mohou výrazně ovlivnit šance kandidátů v prezidentských volbách. Před prvním kolem voleb se ale jeden z kandidátů, Andrej Babiš (ANO), zúčastnil jen jediné a odmítá jít do debaty ve veřejnoprávních médiích. „On moc dobře ví, že to nepotřebuje, protože své voliče přesvědčovat nemusí. A obávám se, že by nebyl schopen udržet nervy tak dlouho, jak by chtěl,“ soudí novinářka Světlana Witowská.

Počet civilních obětí války na Ukrajině podle OSN překročil sedm tisíc, mezi nimi i více než 40 obětí raketového útoku na obytný dům ve městě Dnipro. „Celé město tím žije, je to nejhorší útok na Dnipro od začátku války, někde v těch troskách je ještě dalších 35 lidí,“ přibližuje zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín, který ve městě pobývá.

Politická diskuse o školství se ve většině případů točí kolem platů učitelů, méně se už ale věnuje tomu, co a jak by se mělo učit. Podle učitele a propagátora moderní výuky Daniela Pražáka je důležitá především kontinuita, kterou dnes narušují třeba jednotné přijímací zkoušky. „Z druhého stupně základních škol se stává závod o přijímačky. Do deváté třídy mohou s žáky objevovat, ale pak je ten tlak takový, že musí připravovat na přijímačky.“

Německá policie začala s vyklízením osady Lützerath, která je určená k demolici kvůli těžbě uhlí a kde probíhá protest klimatických aktivistů. „Chtějí co nejdéle zdržet vyklízení vesnice, alespoň o šest týdnů, což je doba, po kterou je možné kácet stromy. Tím by těžaře o rok zdrželi,“ popisuje zpravodaj České televize v Německu Pavel Polák.

Podle poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljaka vedou u Soledaru a Bachmutu ukrajinské síly nejkrvavější boje s ruskými agresory od začátku invaze. Jak se válka v průběhu letošního roku změnila? Chovají se ruští vojáci zásadně jinak než ukrajinští? Jak snáší válku civilní obyvatelstvo? Stanislav Krupař Ukrajinu opakovaně navštívil. Moderuje Jan Bumba.

Nového republikánského předsedu americké Sněmovny reprezentantů Kevina McCarthyho se podařilo zvolit až na patnáctý pokus kvůli odporu dvacítky konzervativních zákonodárců. „Nemyslím, že je za tím ideový program, spíš je to velice chaotický protest a pokračování trumpovské politiky bez Donalda Trumpa. Jeho vliv ve straně už není zásadní,“ míní politolog Milan Babík.

Vláda slibuje, že vznikající strategie boje proti dezinformacím v žádném případě neznamená cenzuru. Část politiků, médií a aktivistů se ale právě toho obává. A někteří si myslí, že svoboda slova je ohrožena už teď. „Celá řada lidí toho využívá ke kritice vlády. Problém je, že ten dokument málokdo viděl,“ odmítá kritiku vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš během soudního přelíčení v kauze Čapí hnízdo několikrát zopakoval, že celý proces je zpolitizovaný a vykonstruovaný. Projevovalo se v soudní síni, že za obžalobou Andreje Babiše a Jany Nagyové stojí politické síly? Byla obhajoba úspěšná ve snaze prokázat nevinu obou obžalovaných? Jaroslav Spurný sledoval celý proces osobně.

Podle průzkumů až 40 procent lidí nesleduje vůbec žádné zpravodajství, často přitom jde o mladé lidi do 40 let. „Často slýchám, že mladí lidé nesledují zpravodajství tak, jak by si zasloužilo. Ale myslím, že spíš jen nevyhledávají tradiční média a čerpají informace přes kanály, na kterých tráví svůj volný čas,“ namítá Johana Bázlerová, autorka zpravodajského instagramového profilu Jsem v obraze.

Život v Británii ochromují stávky v rozsahu, jaký tato země nepamatuje od doby, kdy byla premiérkou Margaret Thatcherová. Stále více lidí má pocit, že jejich příjmy nepostačují k pokrytí životních potřeb. Jak silné je napětí v britské společnosti? Jaké jsou jeho příčiny? A nabízejí politici nějaké východisko ze současné situace? Moderuje Jan Bumba.

Indie letos překoná v počtu obyvatel Čínu a stane se nejlidnatější zemí na planetě. Indičtí politici mluví i o ambici převzít pozici nejvýznamnější dílny světa, zároveň ale chtějí prosazovat hlavně zájmy své země a dál například rozvíjejí obchodní styky s Ruskem. „Pro Indii je válka na Ukrajině příliš vzdálené téma. Jakkoli je tím konfliktem veřejnost znepokojena, vládní pozice je daleko zdrženlivější,“ vysvětluje indolog Zdeněk Štipl.

Podle výkonné ředitelky MMF čeká v tomto roce třetinu zemí světa včetně poloviny zemí Evropské unie hospodářská recese. Přinese to Česku, které už v recesi je, nějakou zásadní změnu? Co všechno kromě války na Ukrajině bude mít letos vliv na ekonomiku? Moderuje Jan Bumba.

Čína se potýká s prudkým nárůstem počtu infekcí koronavirem poté, co opustila svou politiku nulového covidu. Podle virologa Jiřího Černého nyní země prochází fází pandemie, kterou má zbytek světa za sebou. „Populace je velmi špatně imunizována. Kvůli drakonickým lockdownům a omezením nedošlo k téměř žádnému promoření populace. A čínské vakcíny sice jsou do jisté míry účinné, ale méně než ty západní založené na technologii mRNA. A proočkovanost je poměrně malá,“ vysvětluje.

Velitel ukrajinské armády generál Valerij Zalužnyj stejně jako další ukrajinští představitelé předpokládají, že Rusko nyní přeskupuje síly, aby možná už v lednu zahájilo velkou ofenzivu, jejímž cílem může být i Kyjev. „Zcela určitě nejde o plané varování, ale na druhé straně je to třeba brát jako součást informační války,“ upozorňuje plukovník generálního štábu v záloze Zdeněk Petráš z Univerzity obrany.

Do prvního kola volby nového prezidenta zbývá jen málo přes 14 dní. Někteří vyřazení kandidáti ale stále ještě doufají, že by v jejich prospěch mohl zasáhnout Ústavní soud a vrátit je do hry. To se ostatně povedlo Karlu Divišovi, u kterého podle Nejvyššího správního soudu pochybilo ministerstvo vnitra. Kdo je za tuto chybu odpovědný? Nemůže to ohrozit volby? Moderuje Jan Bumba.

Těsně před Vánocemi otřásla Francií vražda tří Kurdů. Pravděpodobného pachatele policie rychle po činu zatkla. Kurdové následně uspořádali v Paříži demonstrace, na kterých došlo k potyčkám s policií. „Vypověděl, že cílil na cizince. Dokonce řekl, že zvažoval útok i ve čtvrti Saint-Denis a nakonec nezaútočil. Protože neměl vhodné oblečení, které nebylo slučitelné s útokem,” rozebírá postup útočníka zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Martin Balucha.

Na první pohled zažíváme stejné předvánoční návaly v obchodech jako vždy, statistiky ale jednoznačně ukazují propad tržeb obchodníků. Podle výzkumu společnosti PAQ Research pro Český rozhlas musí kvůli rostoucím cenám třetina domácností omezit výdaje za dárky. „Vláda to intenzivně řeší, dvakrát se zvyšovalo existenční a životní minimum, na které jsou navázané dávky. Je to cílená pomoc pro lidi v nouzi,“ říká předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Pražská koalice Spolu se sice dohodla s hnutím ANO, že novým primátorem bude Bohuslav Svoboda z ODS, ale na poslední chvíli se proti postavila radní Hana Kordová Marvanová, pro kterou je dohoda s ANO nepřijatelná. Další možnost volby nového primátora Prahy má být až v únoru. Nedoplatí Praha na tak dlouhé bezvládí? Není neschopnost se dohodnout projevem psychické nevyzrálosti pražských politických špiček?

Nadšené ohlasy fanoušků na finále mistrovství světa ve fotbale v Kataru pomalu doznívají, fotbalový komentátor Jaromír Bosák ovšem při jeho hodnocení neopomíná ani kontroverze: „Od kontroverzí úplně nejde odhlédnout. Začne zápas a vy se jako komentátor soustředíte na to, co se děje na hřišti. Věci okolo můžete komentovat mimo zápas jako takový, ale nemůžete to úplně vymazat z paměti.“

Země Evropské unie se v pondělí po mnoha týdnech vyjednávání shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. „Už nebudeme svědky toho, co v srpnu a v září, kdy se ceny plynu na virtuálním trhu TTF pohybovaly nad 180 eury za MWh a způsobilo to obrovský chaos na trzích. Všichni obchodníci začali zběsile nakupovat plyn, protože nevěděli, co bude,“ říká šéfredaktorka serveru Euractiv Aneta Zachová.

Slovenská vláda Eduarda Hegera ztratila důvěru parlamentu a od té chvíle Slováci spekulují, co bude dál. Předčasné volby jako řešení současné situace navrhuje i prezidentka Zuzana Čaputová, jak ale uvádí sociolog Michal Vašečka, nyní je odmítají dva hlavní aktéři vládní krize, strany OĽANO a SaS: „Argumentuje se ochranou demokracie na Slovensku. Je obava, že se vrátí Robert Fico a nastoupí cestou Maďarska.“

Česká republika se od začátku podzimu potýká s výpadky některých léků. Někdy chybí sirupy proti horečce, jindy penicilin, pak zase oční kapky. „Farmaceutické firmy hledaly levnější výrobu, kterou našly v Asii. Látky, které se dříve vyráběly na více místech světa, jsou teď koncentrovány. Některé se vyrábí třeba jen na třech místech,“ vysvětluje příčiny výpadků šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt.

Zahraniční investoři zvažují, jestli v Česku vybudovat továrnu na autobaterie pro vozy s elektrickým pohonem. „Těch projektů jsou v Evropě desítky. O některých se rozhoduje nebo je rozhodnuto, další se už staví. My v tuto chvíli nemáme žádnou a nutně potřebujeme alespoň jednu. Dvě by byly lepší,“ říká Ondřej Votruba, výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice.

Evropský parlament zbavil funkce místopředsedkyně Evu Kailiovou, která je spolu s ostatními zadrženými obviněná ze zločinného spolčení, korupce či praní špinavých peněz. Co nedávné odhalení belgické policie znamená pro pověst Evropského parlamentu? Fungují mechanismy, které by podobným činům mezi europoslanci měly bránit? Moderuje Jan Bumba.

Přesun české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma je podle prezidenta Miloše Zemana jen otázkou času a proti není ani premiér Petr Fiala (ODS). O umístění zahraničních velvyslanectví v Jeruzalémě silně stojí Izrael a naopak to rezolutně odmítají Palestinci a arabské země. „Tady vůbec nejde o to, co si myslí Palestinci. Tady jde o mezinárodní právo a závazné rezoluce Rady bezpečnosti OSN, že je zábor východního Jeruzaléma ilegální,“ upozorňuje analytik Břetislav Tureček.

Rusko pokračuje v náletech na ukrajinskou infrastrukturu. Po víkendu je bez proudu 1,5 milionu lidí v Oděse a jejím okolí. Elektřina nepůjde dny, týdny, ale možná i měsíce. „Infrastruktura je tak poničená, že to nelze jednoduše pokrýt generátory. Bude docházet k výpadkům. Velký problém je, že i když si lidé topí, tak ty domy nejsou izolované – mají vymlácená okna a díry,“ upozorňuje Denisa Bultasová z Člověka v tísni.

Ruské útoky na energetickou infrastrukturu nemohou zlomit odpor Ukrajinců, myslí si válečný reportér Tomáš Forró, podle kterého si to uvědomuje i ruské velení. „Má to i postranní cíle. Když ničíte infrastrukturu, tak ta země pak musí daleko víc prostředků vynakládat na její obnovu než na zbraně a armádu. A váže to i nemalé prostředky Západu,“ upozorňuje.

Praha stále nemá nového primátora. Koalice Spolu se nedohodla s Piráty o koalici na vládním půdorysu a nyní bude jednat o podpoře pro menšinovou radu města se všemi stranami kromě SPD. Vstřícnost k dočasné podpoře zatím projevilo jen hnutí ANO. „Znají situaci, byli s námi v opozici a společně jsme bojovali proti všem těm zlořádům, které vyústily v největší korupční aféru,“ říká kandidát na primátora Bohuslav Svoboda (ODS).

m. Prahy. Koalice Spolu a Piráti se ani dva měsíce po volbách nedohodli na společné vládě v Praze. Z toho, kdo může za krach jednání, se obviňují navzájem. Spolu teď začíná jednat o podpoře pro svoji menšinovou radu. Hnutí ANO už dalo najevo, že takovou podporu může zajistit, ale jen přechodně. Kdy bude mít Praha nové stabilní vedení? Moderuje Lukáš Matoška.

Podle premiéra Petr Fialy (ODS) je nutné posunout ostrahu schengenského prostoru dále na jih, před jeho hranice. „Mnohé balkánské země to chápou. Chápou, že přes ně proudí uprchlíci do Evropy a že se to Evropské unii nelíbí, a vědí, že s tím musí něco dělat,“ nastiňuje Tomáš Pojar, náměstek ministra pro evropské záležitosti a poradce premiéra.

Zhruba minutová písnička Jaromíra Nohavici o tom, že si nedokážeme udělat názor bez toho, co řekne prezident Spojených států, vyvolala ostrou polemiku na sociálních sítích. Reagovala i mnohá média, rozebírala se faktická nepřesnost textu, stejně jako Nohavicova problematická minulost. Proč nám něco takového stojí za to? Moderuje Jan Bumba.

Pohádková výhra, nečekané dědictví nebo mimořádně výhodný obchod – stačí jen kliknout na odkaz nebo odpovědět na e-mail. Kybernetických útoků přibývá a mají i mnohem sofistikovanější podobu. „Cílem bývá zcizení přihlašovacích údajů a hesel. Celosvětově je to tisíc útoků za sekundu,“ popisuje výsledky analýzy Dalibor Kačmář ze společnosti Microsoft.

Projednávání služebního zákona ve sněmovně přerostlo v ostré spory mezi vládou a opozicí. Poslanci vládních stran slibují, že se nezvýší počet námětků na ministerstvech, nevzniknou žádné “trafiky” pro politické vysloužilce a nedojde k politizaci státní správy. Jaké jsou záruky, že se tak nestane? Host dnešního pořadu je jeden z předkladatelů novely.

V České republice skončila druhá fáze akce Milostivé léto, během které se mohli lidé zbavit některých exekucí. „Ta akce má dobré dopady, ale na omezenou cílovou skupinu. Pořád to jsou jen veřejné instituce, u kterých je možné ten dluh vyrovnat. Ještě je dlouhá cesta k tomu, aby se vytvořil rámec pro systematické oddlužování,“ poznamenává Martin Šimáček, který se od března vrátí do funkce ředitele vládní Agentury pro sociální začleňování.

Nespokojenost Číňanů s politikou nulového covidu, kterou prosazuje komunistické vedení, vyústila v dlouho nevídané protesty proti režimu. Vláda v Pekingu ale zatím nenaznačuje, že by chtěla v jakémkoli ohledu couvnout. Můžou ji ohrozit současné demonstrace? Moderuje Jan Bumba.

Do zítřka mají zájemci o stavbu nového bloku jaderné elektrárny v Dukovanech předložit své nabídky. „Tím hlavním a jediným kritériem, podle kterého budeme ve finále určovat pořadí uchazečů, je cena za vyrobenou MWh. Ta bude zohledňovat jak investiční, tak budoucí provozní náklady a případná rizika,“ popisuje Tomáš Pleskač, člen představenstva společnosti ČEZ.

Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruské raketové útoky ponořily Ukrajinu do tmy. Útoky zacílené na energetickou infrastrukturu ohrožují i ukrajinské jaderné elektrárny, které musely přejít do režimu havarijní ochrany. „Jaderná elektrárna je velice kompaktní a velký objekt. Poškodit ji i třeba přímým zásahem rakety je problematické. Lze zničit transformátory a podpůrná zařízení, zatím na ně ale Rusko neútočí,“ popisuje jaderný fyzik Vladimír Wagner.

Maďarský premiér Viktor Orbán se objevil na veřejnosti se šálou ozdobenou mapou takzvaného Velkého Maďarska, které zahrnovalo i území sousedních států. „Orbán je profesionální politik a velký manipulátor a takto posílá signály voličům Fideszu, radikálům na krajní pravici a tak trochu i Evropské komisi v rámci těch tahanic. Nemyslím si, že by myslel vážně obnovu Uher, ví, že to není reálné,“ soudí bývalý maďarský velvyslanec v Praze György Varga.

Česká republika na podzim zažila sérii demonstrací, na kterých lidé vyjadřovali nespokojenost s vládou, inflací, médii nebo členstvím v Evropské unii a NATO. Někteří přímo vyzývali k revoluci a odstranění vlády bez ohledu na pravidla daná Ústavou. „Demonstrace, byť i třeba velmi kritické, jsou inherentní součástí života v demokratické společnosti,“ podotýká soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková.

„Posad-Pokrovske je středisková vesnice asi na půl cesty mezi Mykolajivem a Chersonem. Je zničená do úplně posledního domu. Nezbylo tam vůbec nic a nikdo tam už ani v podstatě nežije. Zůstal tam jen jeden člověk a jeden pes. Schovával se ve sklepě, a tak to vše přečkal. Nějací lidé se tam občas vraceli, ale ono není kam se vrátit,“ říká reportér týdeníku Respekt Tomáš Brolík, který Ukrajinu opakovaně navštívil.

Ukrajina minulý týden oznámila, že na hranicích s Běloruskem pokračuje ve výstavbě betonové zdi. Režim Alexandra Lukašenka, který je z ekonomického pohledu zcela závislý na Moskvě, plně podporuje ruské tažení na Ukrajině. Rusko na oplátku Bělorusům nabídlo k jejich dluhu čítajícímu skoro jeden a půl miliardy dolarů výhodnou úrokovou sazbu. Zapojí se Bělorusko do války proti Ukrajině? A jak situaci vnímá běloruská opozice, která ve válce dlouhodobě stojí na straně Ukrajiny?

Zahraniční politika Spojených států je vůči Číně dlouhodobě tvrdá. Přestože v nedávných kongresových volbách posílily pozice republikánů, v otázce Číny by měly Spojené státy zastávat podobný směr jako doposud. „Bidenova administrativa a republikáni jsou v mnoha ohledech sladěni, zejména v otázce Číny,“ myslí si americký expert na Čínskou lidovou republiku a bývalý poradce Bílého domu Matthew Turpin.

Kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ukazují na opakující se problémy ve státní správě: například více než 330 milionů vynaložených na elektronizaci justice mezi lety 2016 až 2021 přineslo jen minimální pokrok. Prezident NKÚ Miloslav Kala říká, že ve státní správě je mnoho absurdit. Existují i povinnosti, které vlastně nejde splnit.

Vláda slibuje učitelům, že od roku 2024 budou mít plat ve výši 130 procent průměrné mzdy. To by ale znamenalo zvýšení výdajů státního rozpočtu o desítky miliard korun a odboráři už nahlas vyslovují obavy, že stát své závazky nedodrží. Jsou tyto obavy odůvodněné? A zlepšilo by finanční stabilitu resortu školné na vysokých školách? Moderuje Jan Bumba.

Dosavadní opatření proti změnám klimatu mají jen omezený účinek. Analýzy naznačují, že emise skleníkových plynů neklesají a splnit loňský závazek udržet oteplování planety na 1,5 °C se zdá být nedosažitelný. „Můj pocit je, že bude problém udržet závěry konference v Glasgow. Jsou silné tlaky to rozmělnit,“ říká Martin Bursík (LES), který je poradcem české delegace na probíhající konferenci OSN o změně klimatu v egyptském Šarm aš-Šajchu.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo stažení vojáků z okupovaného Chersonu na levý břeh řeky Dněpr. „Může to být přirozený důsledek chyb a selhání na straně ruské armády. Můžeme se ale setkat i s názory, že může jít o past na ukrajinské jednotky s cílem nalákat je do boje ve městě,“ upozorňuje Zdeněk Petráš z Univerzity obrany.

cz. Volby do amerického Kongresu konané tradičně v polovině mandátu prezidenta, zřejmě nepřinesly republikánům tak velké zisky, jak tato opoziční strana očekávala. Demokratický prezident Joe Biden bude mít i přesto ztíženou roli. Co hlasování vypovědělo o stavu americké společnosti? Hostem Jana Bumby je Daniel Anýž, který volby sledoval přímo ve Spojených státech.  

Na české firmy dopadá růst cen energií drtivou silou a podle jejich představitelů je jen otázkou krátkého času, než se to plně projeví. Podnikatelské svazy naléhají na vládu, aby začala mnohem rychleji a účinněji pomáhat. „Situace je vážná a skutečně stále nemáme žádné řešení pro střední a velké podniky,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, podle kterého by ministerstva měla zmapovat potenciální důsledky.

Německý kancléř Olaf Scholz vyzval během své nečekané návštěvy Pekingu čínské představitele, aby využili svého vlivu na Rusko a zasadili se o okamžité ukončení války proti Ukrajině. Zmínil i otázku lidských práv a další kontroverzní věci. Jak si Německo představuje budoucí vztahy s Čínou?

Už téměř půldruhého měsíce trvají jednání o složení koalice na pražském magistrátu. Neví se, kdo bude primátorem ani kdo zasedne v radě hlavního města.

Předčasné parlamentní volby v Izraeli přinesly velký politický comeback Benjamina Netanjahua, který může sestavit jednu z nejpravicovějších vlád v historii země. „To není jenom pravicová vláda, to je extrémně náboženská vláda. Pokud ji složí strany, které se teď rýsují, tak bude postavená na hlasech extremistů s velkým E. Jsou tam strany otevřeně rasistické nebo které považují homosexualitu za úchylku,“ upozorňuje analytička Irena Kalhousová.

Na konci listopadu by podle ministra průmyslu Jozefa Síkely měly státy EU stvrdit dohodu o nové sadě opatření, která by měla pomoci v případě dalších výkyvů cen plynu. Shoda panuje např. ohledně společných nákupů. Na čem se naopak unijní země neshodnou a proč? Moderuje Jan Bumba.

Ukrajinští obránci nebojují proti ruským agresorům pouze konvenčními prostředky. Také v méně viditelném kybernetickém prostoru se obě strany snaží využívat vlastních výhod a útočit proti slabinám protivníka. „Mnohé industriální technologie jsou přímo spojeny s komunikací po internetu, takže se dají napadnout i touto cestou. Ochrana těchto věcí je tak extrémně důležitá, zvláště v době války,“ konstatuje Michal Trnka, spolumajitel nejvýznamnější slovenské antivirové firmy ESET.

cz a člen české pobočky organizace Memorial. Organizaci Memorial dokumentující represe v Sovětském svazu letos v Ruské federaci zakázal soud. Snaží se pokračovat v práci v zahraničních pobočkách a za své úsilí dostala i letošní Nobelovu cenu za mír. Proč je pro Putinův režim tak důležité mít pod kontrolou výklad minulosti? Moderuje Jan Bumba.

Obří továrna na výrobu baterií do elektromobilů může zásadně ovlivnit charakter českého průmyslu a hospodářský rozvoj země. Vláda chce koncernu Volkswagen pro jeho gigafactory nabídnout lokalitu v Líních u Plzně, naráží ale na odpor místních. „Je to strategický a důležitý projekt pro Českou republiku. Plzeňský kraj není asi úplně ideální, ale prostorů, kde by šla taková infrastruktura vybudovat, není mnoho,“ připouští hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti).

Rozpočet na rok 2023 má mít téměř třísetmiliardový schodek. Nemůže být vláda i v období nečekaných výdajů úspornější? Proč nevyslyší rady odborníků z Národní rozpočtové rady nebo ze své vlastní Národní ekonomické rady, kteří navrhují různé možnosti rozpočtových úspor? Moderuje Jan Bumba.

Mnohá města na Ukrajině, která žila v posledních měsících v relativním klidu, čelí nyní náletům ruských raket a dronů, pravděpodobně íránské výroby, kterými Rusové ničí ukrajinskou infrastrukturu. „Nervozita se zvýšila, to je nepochybné, po těch útocích a poté, co začaly výpadky proudu. Vyřazeno je 30 procent kapacity elektráren, to bude znamenat velké problémy,“ popisuje po návratu z Ukrajiny novinář Vít Pohanka.

Policie navrhla obžalovat bývalého poslance TOP09 Dominika Feriho ze tří případů znásilnění. On sám nicméně tvrdí, že je připraven prokázat svou nevinu. Mohl by mu osvobozující rozsudek vrátit i dobré jméno? A je nějaká nejasnost v tom, co je a co není znásilnění? Moderuje Jan Bumba

Senát se příští týden sejde k první oficiální schůzi v novém složení vzešlém z nedávných voleb. Už nyní se ale intenzivně jedná o tom, kdo zasedne ve vedení horní komory a jak si senátoři rozdělí práci. „V Senátu panuje zcela jiná atmosféra než v Poslanecké sněmovně. Vše se řeší dohodou a nejspíš se neodehrají žádné politické boje,“ popisuje nový senátor Jan Pirk zvolený za koalici Spolu.

Od začátku invaze na Ukrajinu z Ruska odcházejí do emigrace herci, zpěváci, tanečníci, dirigenti a další umělci. „Jestli dřív mohl být člověk třeba režisérem v divadle nebo šéfredaktorem časopisu a u své fotky na Facebooku mít například ukrajinskou vlajku nebo heslo ‚Svobodu Olehu Sencovovi‘, tak dnes už to není možné. Na své divadlo, kostým nebo Facebook si musí umístit ono zlověstné písmeno Z,“ popisuje filmový režisér Vitalij Manskij.

Evropský průmysl, včetně českého, žádá zastropování cen plynu. Přistoupí Evropská komise k tomuto nákladnému a kontroverznímu kroku? Nebylo by lepší na zastropování zapomenout? Moderuje Lukáš Matoška.

Výluky a zpoždění už k cestování vlakem v Česku patří. V posledních měsících byly častější, a dokonce na několika hlavních tratích najednou. Situaci chce zlepšit Svaz osobních železničních dopravců: „Daří se nám to těžko, ale nemysleli jsme si, že hned první rok něco změníme. Plánování výluk je dlouhodobý proces a ty, které teď zažíváme, byly naplánovány před třemi lety,“ upozorňuje výkonný ředitel svazu Petr Moravec.

Před sto lety začala vysílat BBC, která se stala vzorem pro všechna veřejnoprávní média na světě. Je ale stejně prestižní a kvalitní i v dnešní době? „BBC prochází ve svých sto letech jakousi stařeckou krizí. Je stále více kritizována, především ze strany pravice, která ostatně vždy měla pocit, že BBC je příliš liberální a levicová,“ soudí novinář John Lloyd, který je hostujícím editorem listu Financial Times.

Slovenská společnost se vyrovnává s otřesem způsobeným vraždou dvou osob z LGBT+ komunity v Bratislavě. Odborníci přitom tvrdí, že něco podobného na Slovensku očekávali. „Slova mají svou váhu. Slovensko je celé roky zasažené nenávistnou atmosférou a politická scéna přilévá olej do ohně nepoměrně víc než v Česku. Představitelé státu o LGBT+ komunitě hovoří jako o úchylech a dekadenci přicházející ze Západu,“ připomíná sociolog Michal Vašečka.

Nespokojení Rusové prchají od počátku okupace Ukrajiny přes hranice. Někteří našli útočiště v Pobaltí, tamní státy ale spolu s Finskem a Polskem ovšem přestaly uznávat turistická víza a omezily vstup Rusů na své území. „Dnes sem míří především Ukrajinci, jsou to lidé různých přesvědčení a původem z různých oblastí,“ popisuje bývalá zpravodajka Českého rozhlasu v Moskvě Ivana Milenkovičová po návratu z Pobaltí.

Ruské raketové útoky devastují ukrajinskou infrastrukturu a zabíjejí civilisty. Podle prezidenta Zelenského ale nemají šanci zlomit odhodlání Ukrajinců bránit se okupantům. Jak tyto údery poznamenaly život v ukrajinských městech? Dá se v současné situaci na Ukrajině podnikat? Moderuje Jan Bumba.

Rusko zaútočilo raketami na civilní cíle v Kyjevě a dalších ukrajinských městech. Přestože mnoho civilních obětí a škod potvrzují svědectví, fotografie i videozáběry, na sociálních sítích se okamžitě objevily komentáře obhajující ruský postup. „Na základě dat víme, že 4 procenta Čechů jsou proruští a dalších až 10 procent přejímá ruské narativy, že Ukrajina nikdy nebyla suverénní země a Rusko jen hájí své zájmy,“ vysvětluje Roman Máca z Institutu pro politiku a společnost.

Čínský prezident Si Ťin-pching bude tento týden na sjezdu Komunistické strany Číny nejspíš potvrzen na další funkční období, a to i přes řadu problémů, kterým země v posledních letech čelí. „Čínská ekonomika má problémy už mnoho let. Měla je už před COVIDem a je to vidět i na statistických ukazatelích, i když ty je nutné brát s rezervou. Letos cílí na růst ve výši 5,5 procenta HDP, ale bude okolo nuly,“ upozorňuje Alice Rezková z Asociace pro mezinárodní otázky.

Na pátečním unijním summitu v Praze nechali prezidenti a premiéři členských zemí otevřenou řadu otázek týkajících se dalších opatření na zvládnutí problému s drahými energiemi, a to včetně možného zastropování cen plynu na celoevropské úrovni. „Slovo strop je teď strašně populární, ale každý si pod tím představuje něco úplně jiného,“ upozorňuje europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Na první summit Evropského politického společenství do Prahy přiletěla i britská premiérka Liz Trussová. Ještě před svým odletem doma ujišťovala, že nová platforma nemá být alternativou k Evropské unii. „Bylo to pro ni vítané vytržení z domácí politické situace, která je velmi turbulentní. Není to tak, že by byla proti dalšímu sbližování s Unií, ale nemusí to znamenat, že se o něj snaží,“ vysvětluje sociolog médií Václav Štětka.

Ukrajinským jednotkám se podle dostupných zpráv daří postupovat v chersonském, charkovském i doněckém regionu. V některých případech dokonce velmi rychlým tempem. „Využili moment překvapení a znalost terénu. Ze zpravodajských informací si vyhodnotili, že ruské jednotky jsou oslabené a během několika týdnů získali zpět skoro deset tisíc kilometrů čtverečních. Svědčí to o skvělé koordinaci všech složek armády,“ hodnotí brigádní generál v záloze František Mičánek.

Knihovna známého exilového spisovatele českého původu Milana Kundery se stěhuje do Česka. Jak tohoto romanopisce a dramatika vnímají francouzští čtenáři? „Jako významného spisovatele, který symbolizuje svobodu bytí, psaní a myšlení. Je oblíbený, čtený a obdivovaný i přes to, že se drží mimo společenské dění. Jeho jméno a dílo je stále tady,“ říká bývalý francouzský ministr kultury Jack Lang.

Česká republika zavedla kontroly na slovenských hranicích kvůli vysokému počtu migrantů. Někteří slovenští politici to kritizovali, zároveň ale připouštějí, že Slovensko neplní readmisní dohody pro zacházení s migranty. „Česko ani Slovensko nejsou zdrojem problémů s migrací, ale spíš obětí,“ namítá slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer.

Protivládní demonstrace v Íránu se rozšířily do více než osmdesáti měst a stály život několik desítek lidí. Stovky dalších byly zadrženy. Jak vlna demonstrací souvisí se smrtí mladé Iránky, kterou zatkla mravnostní policie kvůli údajně nevhodnému oblečení? V jakých podmínkách žijí íránské ženy? Jak demonstrace skončí? Zeptáme se Terezy Engelové, která se postavením žen v muslimských zemích dlouhodobě zabývá.

Rusko oznámilo anexi okupovaných území Ukrajiny, kde se v uplynulých dnech uskutečnila referenda. Kyjev a Západ daly již dříve najevo, že plebiscity narychlo zorganizované Moskvou uznat nehodlají. „Spolu se spojenci jsme naprosto jednotní v pohledu, že je tento krok zcela bezvýznamný. A na to, jakou podporu poskytujeme Ukrajině, nebude mít žádný dopad,“ říká americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová.

Desítky tisíc lidí v den státního svátku v několika českých městech demonstrovaly proti vládě. Organizátoři žádají předčasné volby, dojednání dodávek plynu z Ruska nebo zastavení údajně plánovaného ředění národa uprchlíky z Ukrajiny. „To je výrok, za který by se v 90. letech nemuseli stydět nacisté a rasisté, kteří patřili oprávněně na okraj společnosti a byli opovrhováni. Mě mrzí, že tyto hnusné výroky slýcháme na Václavském náměstí,“ konstatuje politolog Miloš Gregor.

Vláda připravila návrh státního rozpočtu pro příští rok, který počítá se schodkem ve výši 295 miliard korun, Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je rozpočet solidární a protikrizový. „Vládní politici říkají, že je vysoký, protože máme válku a ceny energií letí nahoru. Ale on je vysoký především kvůli rozpočtovému populismu,“ míní exministr financí a bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

V italských parlamentních volbách zvítězil pravicový blok vedený Giorgií Meloniovou. Předsedkyně strany Bratři Itálie před volbami slíbila, že chce i nadále podporovat Ukrajinu, její koaliční partneři ale měli v minulosti blízko k Vladimiru Putinovi. „Myslím, že podpora už nebude tak výrazná a nadšená, jako byla od vlády Maria Draghiho,“ soudí italský novinář Andreas Pieralli.

Vláda zastropovala ceny energií pro maloodběratele a velkým firmám nachystala kompenzace. Bude to klíčovým podnikům stačit? Jak se s vysokými cenami energií vypořádá tuzemský automobilový průmysl? 

Rusko ve středu vyhlásilo částečnou mobilizaci, k níž dochází nedlouho poté, co se ruské okupační jednotky musely stáhnout před ukrajinskou ofenzívou v Charkovské oblasti. Podle vojenského analytika Lukáše Dyčky jde o přiznání faktu, že ruská armáda nemá dost mužů: „Z pohledu Ruska je to krok logický a nutný. Ukazuje na to, že invaze nejde podle plánu, což už musí být jasné každému,“ konstatuje.

Ve městě Izjum na východě Ukrajiny dál vyzvedávají těla z hromadného pohřebiště nalezeného potom, co se z oblasti narychlo stáhly ruské okupační jednotky. „Hrobů je tam 445 a nacházejí se další, ale v některých je více lidí, takže je pravděpodobné, že počet obětí bude vyšší než 445. Plus 17 vojáků z masového hrobu,“ přibližuje zpravodaj Martin Dorazín, který se přímo z místa vrátil.

Vláda stanovila cenové stropy u elektřiny a plynu pro domácnosti, podle kritiků jde ale o plošné opatření, které snižuje motivaci k úsporám. „Není to z definice zacílené přesně, ale pro ty, kterým to nebude stačit, je zde příspěvek na bydlení,“ nesouhlasí ekonom Miroslav Zámečník, podle kterého je samotná cena energií dostatečnou motivací pro šetření.

Ukrajinská armáda před týdnem překvapivě rychle získala zpět část Charkovské oblasti, kterou ruští okupanti dobývali několik měsíců. „Ukrajinskému velení se podařil husarský kousek. Ukazuje to, že mají převahu v živé síle a na některých místech i v technice. Myslím, že něco podobného můžeme očekávat i na dalších částech fronty,“ konstatuje politolog Alexandr Duleba.

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová uznala porážku ve volbách a vládu se pokusí sestavit pravicový blok. Vliv na vládní politiku pravděpodobně budou mít i Švédští demokraté, s nimiž v minulosti všechny hlavní strany odmítaly spolupracovat. „Vychází z neonacistického hnutí konce 80. let, ale současná politická strana se snažila úplně vyčistit a tvrdí, že jsou normální pravicovou stranou,“ přibližuje politolog Mats Braun.

Česká vláda od 1. listopadu zastropuje ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, veřejné instituce a živnostníky. Velkoodběratelům poskytne dotaci v celkové výši 30 miliard korun. Jak se tento plán doplňuje s plány Evropské komise? Které evropské státy postupují v pomoci občanům a firmám aktivněji a které vyčkávají?

Zatímco živnostníci oceňují alespoň částečnou jistotu, kterou přinese zastropování cen energií, odboráři nevidí důvod pro odvolání své demonstrace na počátku října. „Pro mě je důležité, jakým způsobem to zvýší nebo sníží motivaci šetřit v těch důležitých měsících, které jsou před námi,“ upozorňuje ekonom Filip Pertold.

Vláda rozhodla o zastropování ceny elektřiny a plynu pro domácnosti a živnostníky, podle opozice jsou ale opatření nedostatečná a přicházejí pozdě. „Koncová cena pro odběratele bude mezi 7 až 9 Kč za kWh. To bude velké vystřízlivění pro řadu domácností, protože drtivá většina má ceny zafixované nebo dojíždí. Pro ně to bude obrovský náraz. Lidé čekali, že to bude výrazně méně,“ uvádí exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš označil svoji obžalobu v kauze Čapí hnízdo za první politický proces od listopadové revoluce. Před soud ho prý dostal kartel tradičních stran. Je nějaký důvod obávat se o nestrannost justice? A čím to, že obžaloba a soud nemá zřejmě žádný vliv na stoupence bývalého premiéra a celého hnutí ANO? Moderuje Jan Bumba.

Česká vláda usiluje kvůli astronomickým cenám energií o dohodu na unijní úrovni. Ochotu se domluvit sice vyjadřují prakticky všechny státy, ale současná krize představuje velkou zkoušku evropské jednoty. „Když se dnes zeptám tří expertů, tak dostanu čtyři názory, jak by bylo nejlepší trh regulovat. Situace je nová a je třeba zvažovat to, aby regulace neměla příliš mnoho negativních střednědobých efektů,“ zdůrazňuje ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek za hnutí STAN.

Ceny zemního plynu na evropském trhu se dramaticky mění ze dne na den. Na páteční mimořádné Evropské radě se budou projednávat návrhy na oddělení cen elektřiny a plynu. „Ukazuje se, že když se sníží cena zemního plynu, který momentálně je tím nejdražším zdrojem elektrické energie a určuje potom ty vysoké ceny, tak to může být cestou k rozumnějším hladinám cen elektrické energie,“ soudí programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.