Dubnová inflace poklesla oproti březnu o dva procentní body, a to z 15 na 13 procent. Premiér Petr Fiala (ODS) chce společně s guvernérem České národní banky Alešem Michlem bojovat proti inflaci, podle Fialy by protiinflačně měl působit i nový konsolidační balíček. Je to pravda? A jak s tím souvisí stále nízká nezaměstnanost?

Nová česko-americká smlouva o obranné spolupráci vyvolala nesouhlas některých politiků z krajní pravice a levice, kteří dohodu považují za povolení pobytu amerických vojáků nebo za smlouvu o vybudování vojenské základny. Podle ministryně obrany Jany Černochové, která smlouvu podepsala v Pentagonu se svým protějškem Lloydem Austinem, jde o podobně významný krok jako vstup do NATO.

Přijímačky na střední školy byly letos v Praze a Středočeském kraji spojeny s nervozitou hraničící se zoufalstvím. Podle vedení pražského magistrátu je přitom míst dostatek. Je na vině jen špatný systém přijímacího řízení? A proč Praha povoluje výstavbu nových bytů, když pro jejich obyvatele není místo ve školách a školkách? Moderuje Jan Bumba.

V posledních dnech došlo k posunu v bitvě o Bachmut, obě strany si ale změny vykládají jinak. Rusové považují město za obsazené a připisují si tak první významnější vítězství za posledních deset měsíců. Ukrajinci naopak poukazují na postup svých jednotek jižně a severně od Bachmutu, díky čemuž dostávají okupanty do obklíčení, samotné trosky města už podle nich nejsou významné.

Rozhodnutí vlády neuvalit spotřební daň na víno vyvolalo prudké reakce. Samotní vinaři říkají, že by je takový krok poškodil zejména vůči zahraniční konkurenci, ale výrobci piva nebo lihovin v tom spatřují vítězství lobbingu a příklad nespravedlivého přístupu. „Vinaři nic nezískali, jen jsme v některých ohledech zůstali tam, kde jsme byli, a v některých se to zhoršilo,“ brání se místopředseda Vinařské asociace Jiří Maděřič.

„Loni tady byla velká panika, která se ale ukázala nepodstatnou,“ říká v mimořádném Interview Plus kanadský vědec českého původu Václav Smil, emeritní profesor University of Manitoba ve Winnipegu. „Jen za půl roku se ceny energií vrátily zhruba tam, kde byly dřív – sice ne úplně, ale už nejsou tak moc vysoké. Nikdo v Evropě nezmrzl, ekonomika se nezhroutila ani v Německu, které bylo tolik závislé na ruských dodávkách.“

Český rozhlas slaví 100 let existence. Po významnou část historie přitom šlo o Československý rozhlas a výročí si připomínají i kolegové na Slovensku. „Jsou to pro mě úžasné vzpomínky. Doufám, že něco jsem dal i jemu, ale rozhlas dal určitě více mně. Můj profesní život je po 45 let spojený s rozhlasem,“ říká generální ředitel Rozhlasu a televize Slovenska Ľuboš Machaj.

Rusko v posledních dnech provedlo masivní vzdušné útoky na ukrajinská města. Jak z Kyjeva popisuje šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč, podle místních šlo o nejděsivější útok od loňského dubna, většinu raket se ale podařilo sestřelit, údajně včetně hypersonických střel Kinžál. „Pokaždé, když sem přijedu, tak je tu nějaký nový zdroj hrdosti na ukrajinskou armádu. Sestřelení potvrzené není, ale lidé to berou jako fakt a mají z toho obrovskou radost,“ přibližuje.

Vysoké zdanění novin, které navrhla vláda Petra Fialy, nemá ve srovnatelných evropských zemích obdoby. „Je to poslední facka a vzkaz vydavatelům. Mnohem důležitější je ale celý kontext několika posledních let,“ upozorňuje předseda představenstva Asociace online vydavatelů Libor Matoušek. Podle něj hrozí i kolaps distribuce tiskovin, pokud vydavatelé naplní svá slova.

Petr Pavel se po 28 letech jako teprve druhý český prezident po Václavu Havlovi zúčastnil pietního aktu k připomenutí romského holocaustu na místě koncentračního tábora v Letech u Písku. „Pro mě to má velký symbolický význam: Byl jsem tam v roce 1995, kdy tam poprvé přijel Václav Havel a byl to dost surrealistický zážitek,“ vzpomíná novinář Jindřich Šídlo.

Už potřetí bude v neděli usilovat Recep Tayyip Erdogan o post prezidenta Turecka. Půjde zřejmě o nejtěžší souboj jeho politické kariéry, šanci ukončit jeho dvacetileté vládnutí má totiž opoziční kandidát Kemal Kilicdaroglu. „Podle posledního průzkumu má Kilicdaroglu náskok, ale vypadá to, že to bude velmi těsné a ani jeden z kandidátů nezvítězí v prvním kole,“ uvádí Václav Černohorský, zpravodaj České televize v Turecku.

Vleklá politická krize na Slovensku vedla prezidentku Zuzanu Čaputovou k rozhodnutí jmenovat úřednickou vládu. Premiérem bude ekonom Ĺudovít Ódor, který slibuje, že zemi dovede k zářijovým předčasným volbám. „Je to uznávaný ekonom, představuje takovou klidnou sílu. Je to poprvé, co bude na postu premiéra člověk maďarské národnosti, v minulosti by to vzbudilo velké emoce, ale dnes ne. To je ta lepší strana mince,“ uvádí sociolog Michal Vašečka.

Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka se od nového prezidenta Petra Pavla dočkal povýšení do generálské hodnosti, které mu odpíral Miloš Zeman. „Nejde o pana Koudelku, i když pro něj to má také své výhody, když je generálem. Zeman tím, že na mezinárodní jednání vysílal v uvozovkách jen plukovníka, tak poškozoval Českou republiku,“ míní komentátor serveru Aktuálně.cz Martin Fendrych.

Zatímco řada ruských měst zrušila letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce, v Moskvě na tradiční vojenské přehlídce prezident Vladimir Putin vyzval k vítězství v nynější válce, kterou ruská vojska loni v únoru na jeho rozkaz rozpoutala vpádem na Ukrajinu. „Je to v zásadě jeden z mála svorníků současné ruské společnosti. Ta přehlídka se prostě nemohla nekonat,“ konstatuje šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.

Spojené království se chystá na okázalou korunovaci krále Karla III. Centrem Londýna projede vyzdobený kočár, ve Westminsterském opatství ožijí prastaré rituály. „Z minulosti jsou na to zvyklí. Pompa a sláva je věc britské tradice,“ zdůrazňuje novinář a dlouholetý redaktor BBC Milan Kocourek. Pro obyvatele Spojeného království to prý zároveň bude vítané vytržení ze všedního života a problémů inflace, stávek a krize zdravotnického systému.

Kauza exposlance Dominika Feriho obviněného ze znásilnění znovu otevřela debatu o tom, jak tento trestný čin definovat. Před soud se totiž nedostaly všechny popsané případy: „Podle právní definice se o znásilnění jedná, pokud někdo násilím či pod hrozbou násilí donutí někoho k pohlavnímu styku, případně využije jeho bezbrannosti. Advokáti argumentují, že státní zástupci a policisté je vykládají velmi úzce a ve prospěch pachatele,“ upozorňuje novinářka Andrea Procházková.

Český prezident Petr Pavel během návštěvy Ukrajiny opět řekl, že je pro zahájení přístupových rozhovorů této země do Evropské unie ještě v letošním roce. Má podobná podpora smysl ve chvíli, kdy Ukrajinci naléhavě žádají Západ o dodávky munice? Je ve válečné době vůbec čas a prostor chystat se na zdlouhavá byrokratická jednání s Unií? Moderuje Jan Bumba.

Vláda Petra Fialy (ODS) stále nemá jasno v tom, jak zlepšit stav veřejných financí. Jednání koaličních politiků o konsolidačním balíčku má pokračovat příští týden, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce snížit deficit rozpočtu o 70 miliard korun. „Deficit mezi 300 až 400 miliardami korun, to je 80 tisíc na jednoho pracujícího občana. Situace je naprosto neudržitelná, dřív nebo později tak nastoupíme na cestu Řecka,“ varuje předseda pirátských poslanců Jakub Michálek.

Ochrana anonymních oznamovatelů je podle nevládních organizací nedostatečná a nezmění to ani nový zákon, který prošel Poslaneckou sněmovnou. „Víme, že 58 procent všech oznámení je anonymních, typicky se týkají závažnějších protiprávních jednání, naopak lidé se spíš podepíší pod nějakou banalitu. Nevidíme důvod anonymitu démonizovat,“ říká právník iniciativy Rekonstrukce státu Věnek Bonuš.

Víceletá gymnázia existují přes 30 let. Stejně dlouho se vede diskuse o tom, že je jich moc a přispívají k nerovnostem ve společnosti. „Rozevírají nůžky ve vzdělávání, protože na ně chodí často žáci z lepších sociálních podmínek, které jejich rodiče dokážou lépe podpořit, aby se připravili na přijímačky. A nutně neslouží původnímu záměru, tedy brzké podpoře nadaných žáků,“ míní Václav Korbel, odborník na vzdělávání ze sociologické výzkumné organizace PAQ Research.

Případů ukrajinských dětí deportovaných na území Ruské federace je podle ukrajinských zdrojů skoro 20 tisíc. Mezinárodní trestní soud vydal této věci zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou. „Nemyslím si, že Rusko uzná autoritu soudu, ale důležité je, že taková autorita existuje,“ zdůrazňuje eurokomisařka Věra Jourová (ANO) s tím, že ruské zločiny vyšetřuje celá řada institucí, a to od samotného začátku invaze.

Kromě bojů na frontě Ukrajinci svádějí i zápas o světové veřejné mínění. Mezi jejich cíle patří postavit Vladimira Putina a jeho spolupracovníky před mezinárodní soud. Jak těžké je přesvědčovat mezinárodní společenství, že zločiny proti lidskosti by se měly trestat? A kdo by měl být soudce? Moderuje Jan Bumba.

Česká energetika prochází zcela zásadní proměnou. Odborníci se shodují, že věci se nemůžou vrátit ke starým pořádkům nejen kvůli tomu, že je prakticky vyloučeno obnovení dodávek surovin z Ruska, ale i kvůli dodržení klimatických cílů. „Dekarbonizace a bezpečnost dodávek. To jsou dva zásadní trendy, které budou ovlivňovat budoucnost,“ konstatuje hlavní ekonom společnosti ČEZ Pavel Řežábek.

Platy učitelů ve výši 130 procent průměrné mzdy by měl garantovat zákon. Debata o něm pokračuje ve Sněmovně, opozice požaduje, aby nárok na vyšší odměnu měli i další pedagogičtí pracovníci, podle vlády je to ale mimo ekonomické možnosti státu. „Jako pravicový politik nedokážu zodpovědně říct, že lidé se středoškolským vzděláním a 250 hodinovým kurzem by měli mít nárok na 130 procent průměrné mzdy,“ zdůrazňuje poslanec Pavel Klíma (TOP 09).

Pandemie covidu-19 sice skončila, ale diskuse o oprávněnosti některých opatření stále přetrvávají. Nová metaanalýza navíc neprokázala, že by nošení roušek významně snižovalo riziko nákazy. Může sloužit jako důkaz pro odpůrce proticovidových opatření? Jak se vůbec dá provést v době pandemie relevantní studie? A víme, co dělat, kdyby se situace v budoucnu opakovala? Moderuje Šárka Fenyková.

Na pomoc bránící se Ukrajině posílá Česká republika munici, zbraně i humanitární pomoc. „Jsme součástí západní koalice, která Ukrajinu jednoznačně podporuje. Jestli něco Rusové neočekávali, tak je to zejména jednota Západu,“ konstatuje ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun.

Podcast prezidenta Petra Pavla s názvem Podhradí měl hned s prvním dílem úspěch u mnoha posluchačů. Zároveň vyvolal silnou kontroverzi a kritiku, hlavně kvůli osobnosti moderátora Michala Půra, který sám sebe označil za hybridního novináře, jenž spojuje marketing a novinařinu. „Mluvím o tom, jaké názory zastávám. Jsem bývalý veřejnoprávní novinář a jedním z důvodů, proč jsem odešel, je, že chci svoje názory říkat,“ uvádí v Interview Plus.

Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové produkci v Česku může rapidně vzrůst. Nahrává tomu řada faktorů a podle propočtů nevládních organizací by obnovitelné zdroje mohly pokrýt třetinu spotřeby. „Modelování zohledňuje i to, aby v zimě bylo dost energie na vytápění. Abychom měli elektřinu nejen ve slunných dnech, když vyrábějí solární elektrárny, ale po celý rok,“ uvádí Laura Otýpková, vedoucí sekce odpovědné energie v konsorciu Frank Bold.

Bojovník proti bídě a nesvobodě nebo nebezpečný extrémista? Z fotbalového funkcionáře se Jindřich Rajchl stal lídrem politické strany Právo Respekt Odbornost (PRO 2022). Její program podle odborníka na extremismus Jana Charváta nepůsobí extremisticky, jinak tomu ale je na stranou svolávaných demonstracích.

Řada vlád a institucí v západních zemích zakázala svým zaměstnancům používat na služebních zařízeních sociální síť TikTok. Americká FBI i další experti varují, že osobní data uživatelů, včetně biometrických údajů, se přes TikTok mohou dostat do rukou komunistických úřadů v Číně. „Varování vnímám jako mocenský boj mezi Spojenými státy a Čínou,“ vysvětluje Pavel Duchan, konzultant informační bezpečnosti ze společnosti DoxoLogic.

České republice se podle nového Indexu prosperity a finančního zdraví příliš nedaří zlepšovat životní prostředí. Obzvláště špatná je situace v oblasti ochrany půdy a emisí. Česká ekonomika nadále patří mezi energeticky nejnáročnější v celé EU. Je vůbec možné to nějak změnit? 

Pro doplňování členů Ústavního soudu požádal prezident Petr Pavel celkem 23 institucí, které by měly nové soudce nominovat. Návrhy následně posoudí konzultační panel. Cílem je podle ústavního právníka Jana Kysely umožnit maximu reprezentativních institucí hrát v obsazování Ústavního soudu aktivní roli.

Nízké platy akademiků v humanitních oborech se staly před několika týdny tématem veřejné debaty. Akademičtí pracovníci jsou připraveni dál protestovat a upozorňovat na své nízké příjmy. Poukazují mimo jiné na zarážející rozdíl v odměňování mezi jednotlivými fakultami, které přitom spadají pod stejnou univerzitu. V této atmosféře opouští Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy i filozofka a pedagožka Tereza Matějčková.

Sociální demokraté dosavadní finské premiérky Sanny Marin neobhájili mandát a ve volbách skončili až třetí. Přestože jsou mezi prvními třemi stranami jen nepatrné rozdíly, jako první dostane šanci k sestavení vlády lídr konzervativní Národní koaliční strany Petteri Orpo.

Předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) doprovázela do Jižní Koreje a na Tchaj-wan i početná skupina podnikatelů, mezi nimi i Lukáš Brchl, zakladatel a výkonný ředitel společnosti Dronetag: „Tchajwanci nemají ve světě moc přátel, takže jakmile je někde náznak, že by tu měli mít rovnocenného přítele a partnera pro obchod, tak nás vítají s otevřenou náručí.“

Dialog mezi francouzskou vládou a odbory zatím k ničemu nevedl a spor o penzijní reformu se nedaří zažehnat. „Ta země je v krizi. V krizi nejsou její instituce, ale politický personál,“ uvádí bývalý velvyslanec ve Francii a nyní senátor Pavel Fischer.

Umělá inteligence přinese zásadní změny v řadě oblastí našeho života. Výjimkou není ani rozhlasové vysílání, kde se už například začíná využívat syntetický hlas. „Nemůžeme mít moderátora pro každého posluchače, který by říkal: „Dobré ráno, Jane, jak se dnes máte, tady jsou dnešní zprávy“. Syntetické hlasy můžou produkt uzpůsobit tak, že bude působit osobnějším dojmem,“ uvádí jedno z možných využití Olle Zachrison, ředitel zpravodajství Švédského rozhlasu.

Vytrvalé protesty proti justiční reformě přivedly izraelskou vládní koalici na kraj kolapsu. Premiér Benjamin Netanjahu sice v pondělí oznámil její odložení, podle analytika Břetislava Turečka se tak ale jen snaží získat čas: „Ve vládě jsou lidé, kteří čekají, že sice dojde na nějaký dialog, ale bude to jenom formalita a potom si schválí, co chtějí,“ uvádí s tím, že jeden ze sporných návrhů už byl předložen ke druhému čtení v parlamentu.

Během kampaně před prezidentskými volbami se kandidáti snažili oslovit voliče i méně obvyklými cestami než jen přes tradiční média nebo na mítincích. Mimořádnou pozornost přitáhla videa publikovaná pod názvem Fabulace Jana Špačka. Ty přitom více než standardní rozhovor připomínají estrádu či surrealistický kabaret. Proč přesto kandidáti souhlasili s účastí? Moderuje Jan Bumba.

K jednotným přijímacím zkouškám na střední školy se letos hlásí o 13 procent žáků více než loni. Téměř dvě pětiny z nich chtějí na gymnázia, řada z nich se ale na svoji vysněnou školu nedostane. Podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) je nedostatečná kapacita problémem především Prahy a Středočeského kraje: „Zanedbalo to několik posledních vedení Prahy. 15 let vidíme, jaká je demografická křivka, a tomu měla být přizpůsobena infrastruktura,“ kritizuje.

Politici opět řeší výši svých platů. Po lednovém rozmrazení se jim totiž zvedly téměř o 13 procent. „Je to automat, dvou a půl násobek průměrné hrubé mzdy, akorát je tam dvouleté zpoždění. Mně přijde, že to není nic tak slavného, pokud od poslanců chceme kvalitní práci a aby nebyli zkorumpovatelní,“ soudí reportér serveru Seznam Zprávy Václav Dolejší.

Část zaměstnanců Ústavu pro studium totalitních režimů si stěžuje na ředitele Ladislava Kudrnu, který vůči nim údajně uplatňuje bossing a cenzuruje jejich práci. Ředitel Kudrna to rezolutně odmítá a označuje tato tvrzení za lživá. Je kvůli sporům mezi zaměstnanci a vedením ohrožena činnost ÚSTRu? A jde o spory osobního rázu, nebo také o to, jak přistupovat ke zkoumání historie? Moderuje Jan Bumba.

Šestá souhrnná zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) nepřináší nové vědecké poznatky ani zjištění, přesto je její vyznění varovné. Pokud chce lidstvo omezit zahřívání planety a zastavit jeho další růst, má k tomu poslední možnost. „Celý náš klimatický systém může v určitém okamžiku dojít do stadia, kdy se stane něco, co už nemůžeme zvrátit nebo bychom k tomu potřebovali strašně moc energie,“ vysvětluje meteoroložka Taťána Míková.

Statisíce lidí v Izraeli už dva měsíce protestují proti reformě justice prosazované vládou Benjamina Netanjahua. Ten nyní poprvé naznačil možnost ústupků, podle Ireny Kalhousové ale nejde o nic podstatného a snaží se jen uchlácholit veřejnost: „Neřeší to ty zásadní problémy, že by exekutiva, parlament, měl rozhodující slovo pro výběr soudců a že by Kneset mohl přehlasovat jakékoli rozhodnutí Nejvyššího soudu,“ uvádí ředitelka Herzlova centra izraelských studií na UK.

Východoukrajinské město Bachmut se stalo dějištěm snad nejurputnějších bojů od začátku války. Ukrajinci odmítali ustoupit, přestože museli vzdorovat přesile, Rusové útočili i za cenu obrovských ztrát. Podle plukovníka Zdeňka Petráše z Univerzity obrany v Brně se město pro obě strany stalo symbolem, přestože nemá zásadní vojenský význam: „Rusové od léta nedosáhli významných územních zisků a Bachmut je jednou z možností ukázat, že speciální vojenská operace má nějaký výsledek.“

Ruské opozici se dostalo významného povzbuzení, když dokument o opozičním předákovi Alexeji Navalném získal filmového Oscara – na fungování opozice v samotném Rusku to ale má zanedbatelný vliv. Režim dál utahuje šrouby a novináři Vladimiru Kara-Murzovi nyní hrozí 20 let ve vězení za údajné šíření lží o ruské armádě. „Byl to velmi důležitý člověk, pomáhal vytvářet seznamy oligarchů, kteří se následně ocitali na sankčních seznamech,“ přibližuje novinář Ondřej Soukup.

Mohla by vláda lépe popisovat svoje kroky, aby předcházela občanské nespokojenosti? Kde je hranice mezi legitimním protestem a projevy extremismu? A pomůže zmírnit extrémní nálady ve společnosti změna na Pražském hradě? Moderuje Šárka Fenyková.

Bezpečnostní informační služba varuje před nedozírnými důsledky, pokud by se z jakéhokoli důvodu omezil či zastavil dovoz léků z Číny. „Neumím si to představit, to množství je skutečně veliké. Evropa a do značné míry i Spojené státy jsou závislé na dovozech těch aktivních substancí právě z Číny,“ konstatuje Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Internet a rozvoj digitálních technologií zásadně proměnil způsob konzumace médií – řada lidí dnes získává zprávy výhradně prostřednictvím sociálních sítí. Součástí mediální revoluce je pak i dramatický rozvoj podcastů. „Děláme to, co rozhlasoví novináři dělají desítky let, ale trošku jinak a po svém, bez pravidel a experimentálně. Trošku si hrajeme,“ přibližuje Matěj Skalický, autor zpravodajského podcastu Vinohradská 12.

Bývalý prezident Miloš Zeman byl svými kritiky často obviňován z nedodržování ústavních zvyklostí a překračování pravomocí. I on sám přiznal, že se pokoušel posunout Českou republiku k prezidentskému systému. Bylo to z důvodu neznalosti Ústavy? S kým se Zeman radil o právních otázkách? A jaké ponaučení z toho plyne do budoucna? Moderuje Jan Bumba.

„Rozdíl mezi Ruskem a Ukrajinou je v tom, že Rusko si válku na Ukrajině zvolilo, zatímco pro Ukrajinu je to válka vnucená, ve které ale Ukrajinci bojují o všechno,“ říká britský novinář Luke Harding, který sedm let vedl kancelář deníku Guardian v Moskvě.

Zahraniční experti pomáhají ukrajinským úřadům dokumentovat válečné zločiny. Je mezi nimi i Veronika Kristková, expertka na mezinárodní právo a lidská práva, která vede oddělení prokuratury a justice civilní poradní mise Evropské unie na Ukrajině. „Poskytujeme poradenství ohledně vyšetřování nebo změn legislativy, aby byla v souladu s mezinárodními standardy, nebo školení vyšetřovatelů a soudců,“ popisuje v Interview Plus.

Ekologické spolky chtějí mít silnější slovo při povolování staveb. Ochrana krajiny je z jejich pohledu nedostatečná a účast veřejnosti na povolovacím procesu se má vrátit do podoby, v jaké byla před rokem 2018. „Naším cílem je vrátit možnost, aby se spolky mohly hlásit do řízení, kde se rozhoduje o umístění středně velkých staveb, kvůli kterým se kácí stromy nebo se zasazují do zelených ploch, kde žijí chráněné druhy,“ říká Petra Kolínská ze sdružení Zelený kruh.

Ženy mají přirozený talent ovládat IT, myslí si v neziskové organizaci Czechitas. Jak je o tom ale přesvědčit? A jak vysvětlit firmám, aby se nebály ženám takové pozice nabízet? V rámci projektu 10 pod 40 bude hostem zakladatelka této organizace. Moderuje Šárka Fenyková.

Vládní plán zredukovat červnovou valorizaci penzí podle očekávání narazil ve Sněmovně na obstrukce opozice. Vláda ho proto chce projednat ve stavu legislativní nouze. „Státu hrozí vážné hospodářské škody. Inflace naroste daleko více, než byly predikce České národní banky, a tato informace byla zveřejněna 10. února. Vláda počítala s mimořádnou valorizací, ale ne se skokem, který bude v červenci znamenat náklad 35 miliard,“ vysvětluje předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný.

1. března slaví Český rozhlas Plus desáté výročí. Těšíme se na setkání s vámi v Radiocafé, odkud budeme od 16:30 vysílat speciální Interview Plus. Kapacita kavárny je bohužel zaplněná, pokud jste se nestihli zaregistrovat předem, nejsme už schopni vám zaručit místo. O nic ale nepřijdete, na videopřenos pořadu se můžete podívat na našem webu nebo sociálních sítích. Hostem pořadu bude šéfredaktor Plusu Josef Pazderka, oceněný novinář a bývalý zahraniční zpravodaj.

Západní sankce zatím Ruskou federaci neoslabily natolik, aby ji přiměly ukončit válku proti Ukrajině. Řada zemí navíc s Ruskem čile obchoduje a na válku nebere žádný ohled. „Rusko dokázalo rozvinout obchod s jinými zeměmi, převážně s Čínou a Indií, navíc Evropa ještě dlouho dovážela plyn. Pokles ruské ekonomiky tak byl velice mírný,“ vysvětluje ekonom Jan Švejnar.

České lesy a pole ničí přemnožená zvěř. Zejména majitelé menších honebních pozemků jsou přesvědčeni, že situace je neudržitelná a vede ke stamilionovým ztrátám i poškozování přírody. „Stavy zvěře jsou takové, že je naše životní prostředí není schopno unést, aniž by vznikaly ekologické a ekonomické škody. A tento problém tu přetrvává desítky let. Vznikl v době socialismu a my s ním i 30 let po revoluci nejsme schopni nic dělat,“ říká soukromý zemědělec a lesník Daniel Pitek.

Během uplynulého roku odešlo z Ukrajiny do Evropy osm milionů lidí. Někteří z nich čekají na první vhodný okamžik k návratu, jiní se snaží zapustit kořeny v nových domovech. Jakou pomoc přitom mohou očekávat, pokud přicházejí do České republiky? Moderuje Jan Bumba.

Začíná boj o místa na středních školách, kam míří mimořádně silné populační ročníky, deváťáků je letos o 10 tisíc více než v minulém roce. „Podle toho by se mělo plánovat, my tak plánujeme. Věděli jsme, že letos bude silný ročník a příští rok také a podle toho jsme vytvořili plán. Fascinuje mě, že to vládní či komunální politická reprezentace nezvládla,“ diví se podnikatel ve školství Ondřej Kania.

Ceny potravin v Česku v poslední době rostou rychleji než inflace. Kdo za zdražování může? Zemědělci, potravináři a obchodníci se obviňují navzájem. „Ceny jsou nám diktovány. Jediný, kdo může určovat cenu směrem k nám, tedy výkupní ceny, a potom směrem ke spotřebiteli, jsou obchodní řetězce,“ tvrdí prezident Agrární komory Jan Doležal.

Dva týdny před inaugurací nového prezidenta Petra Pavla už víme, kdo obsadí některé důležité pozice v jeho týmu. Ředitelkou komunikačního odboru a tiskovou mluvčí se stane Markéta Řeháková: „Hlas prezidenta tady dlouho chyběl a my vnímáme, stejně tak jako pan zvolený prezident, že lidé očekávají, že se ten hlas vrátí v plné síle. A uděláme, co bude v našich silách, abychom je nezklamali,“ deklaruje v Interview Plus.

Silný pokles reálných příjmů způsobený inflací vede k tomu, že lidé v České republice mnohem méně utrácejí než v minulých letech, což je podle statistiků i hlavní důvod zpomalování celé ekonomiky. „Spotřeba klesla o 6 procent, je to jeden z nejprudších poklesů, který jsme zažili,“ konstatuje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Češi se prý vyznačují tím, že v dobrých časech utrácejí, ale po manické fázi se dostávají do deprese a utrácejí méně než jiné národy.

Podobně jako si Češi a Slováci připomínají výsadkáře, kteří zastřelili nacistického pohlavára Reinharda Heydricha, připomínají si Norové skupinu osmi partyzánů, kteří přesně před osmdesáti lety vyhodili do vzduchu nacistickou továrnu na těžkou vodu. Proč se norští odbojáři zaměřili právě na zmíněnou továrnu? Jak to, že se všem osmi podařilo uniknout? Jakub Lucký mluví s norským velvyslancem v Česku, který je příbuzný s mužem, jenž skupinu partyzánu v pouhých třiadvaceti letech vedl. Moderuje Jakub Lucký.

Vláda se dohodla na dalším zvýšení důchodů, starobní penze mají od června vzrůst v průměru o 750 korun, tedy méně, než by odpovídalo zákonné valorizaci. „Rozhodnutí mělo padnout už před půlrokem, tedy změnit systém mimořádných valorizací, které výrazně přidávaly těm, kteří mají vysoké důchody, a nůžky se rozevíraly,“ upozorňuje ekonom Daniel Münich z akademického pracoviště CERGE-EI.

Česko má velmi rozsáhlou železniční síť, která sahá i do malých vesnic, často ale jde o zastaralé trati. Snahy o její modernizaci pak naráží na protesty. Příkladem je železniční most na pražské Výtoni, kde chce Správa železnic postavit most nový, část veřejnosti ale usiluje o jeho zachování. „Z analýz a posudků vyplývá, že pro železniční provoz je nutná výměna vrchní ocelové konstrukce,“ zdůrazňuje Pavel Paidar ze Správy železnic.

Ve světě digitálních technologií dochází podle mnoha expertů k zásadní změně. Microsoft a Google oznámili, že zapojí umělou inteligenci do vyhledávání informací na svých platformách. „Rozšířili vyhledávací políčko, můžete tam psát víc textů. Už to nejsou jen klíčová slova, jak jsme zvyklí, můžete popsat problém, zeptat se, kam na dovolenou nebo jaký je rozdíl mezi jednotlivými typy aut,“ popisuje odborník na informační technologie Josef Holý.

Předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach vyzval Ukrajinu, aby nehrozila bojkotem olympiády v roce 2024 kvůli možné účasti ruských sportovců. Výbor zvažuje, že by povolil Rusům soutěžit pod neutrální vlajkou. Může snaha dostat zpět do mezinárodních soutěží ruské reprezentanty narazit na odpor sportovců jiných zemí? Moderuje Jan Bumba.

Počty obětí zemětřesení, které zasáhlo turecko-syrské pomezí, nadále stoupají a ze světa přijíždějí záchranáři i humanitární pomoc. „V místě katastrofy pracujeme převážně v Sýrii, kde válečnou situaci zkomplikovaly epidemie covidu a cholery a teď ještě tahle katastrofa,“ popisuje humanitární pracovník Tomáš Kocian ze společnosti Člověk v tísni.

Volby v České republice opakovaně ukazují, že lidé v méně prosperujících oblastech často volí protisystémové kandidáty. Nespokojenost se současnou politikou je vidět i na Ostravsku, které se kromě znečištěného ovzduší potýká také s vylidňováním. Mají mladí lidé důvod v Ostravě zůstávat a žít? Moderuje Jan Bumba.

Zatímco učitelům na základních a středních školách má zákon garantovat nadprůměrný příjem, vysokoškolští pedagogové z humanitních oborů nyní kvůli nízkým platům zvažují stávku. „Už je to pod hranicí důstojné mzdy, za níž lze ve městech, kde se otevírají vysoké školy, přežít,“ upozorňuje Eva Lehečková, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Vládní návrh novely zákona o přeměnách obchodních společností přezdívaný Lex ČEZ vyvolal velké znepokojení nejen mezi menšinovými akcionáři, ale i právníky. Podle kritiků hrozí, že kabinet ve snaze ovládnout ČEZ poruší práva minoritních akcionářů a možná i Ústavu České republiky. „Je to účelová změna zákona, která navíc není potřeba, protože stát má jiné možnosti, jak dosáhnout toho, co chce,“ domnívá se podnikatel a menšinový akcionář Michal Šnobr.

Maratonské jednání o novém vedení Prahy se zřejmě chýlí ke konci. Vzniká koalice Spolu, Pirátů a hnutí STAN, naopak v opozici kromě Prahy sobě a SPD zůstane i hnutí ANO. „Koalice se mají tvořit na základě programové shody a tam, kde si ti lidé sednou, což tady evidentně není. Kopíruje to půdorys odjinud, což krásně ukazuje propojení Prahy a státu,“ upozorňuje pražský zastupitel a poslanec Patrik Nacher (nestraník za ANO).

Dosluhující prezident Miloš Zeman trvá na tom, že může jmenovat nového předsedu Ústavního soudu, a to s odvoláním na tři nejmenované představitele české justice. „Podávali jsme na to žádost o informace a Pražský hrad odpověděl, že žádné právní analýzy neexistují. Zjistili jsme, že jde o názory nějakých právníků, jejich argumentace ale není nikde zapsaná,“ uvádí novinářka Andrea Procházková.

Za diplomatický průlom označila agentura Reuters telefonát tchajwanské prezidentky s nově zvoleným českým prezidentem Petrem Pavlem. Odchází s prezidentem Milošem Zemanem i politika vstřícná vůči Číně? A může se to Česku nevyplatit? Moderuje Šárka Fenyková.

Vzrušená atmosféra provázející prezidentskou volbu přiměla i řadu umělců k výzvám k aktivní účasti na hlasování nebo k přímé podpoře jednoho z kandidátů. „Váhala jsem, jestli k těm volbám vůbec chci jít. Ale nakonec pro mě Andrej Babiš představoval takovou antihodnotu, že mi přišlo důležité k volbám jít a veřejně vyzvat lidi, aby učinili podobně,“ říká streetartová umělkyně a komiksová kreslířka Toy Box.

Vítězství Petra Pavla v prezidentských volbách odstartovalo vlnu radosti jeho příznivců. Nově zvolený prezident ale hned po oznámení výsledků zdůrazňoval, že nejsou žádní poražení voliči, a že chce být prezidentem i pro ty, kdo dali hlas jeho soupeři. Může Pavel v roli prezidenta spojit rozdělenou společnost? Může jeho vítězství proměnit celou českou politiku? Moderuje Jan Bumba.

Recep Tayyip Erdogan vládne Turecku už 20 let a v květnových volbách hodlá potřetí usilovat o post prezidenta. „V posledních letech dovedl zemi k mnoha problémům a jeho pozice oslabovala. Na druhou stranu události posledního roku a válka na Ukrajině nahrávají tomu, že by mohl vyhrát,“ soudí Karolína Lahučká, analytička z Asociace pro mezinárodní otázky.

Poslanci v prvním čtení podpořili návrh na zrušení více než 10 tisíc zákonů, nařízení a vyhlášek. „Je potřeba udělat generální úklid právního řádu, což se dělá ve všech státech. Nyní jsme na začátku konce tohoto procesu,“ uvádí Michal Šalomoun, ministr pro legislativu z České pirátské strany.

Německo odsouhlasilo dodání německých tanků Leopard 2 ukrajinské armádě, o což oficiálně požádalo Polsko, a další obrněnce Ukrajině dodá z vlastních zásob. „Německo v posledních týdnech váhalo a zdůrazňovalo, že se nechce samo ujímat iniciativy, ale vždy postupovat v souladu se spojenci,“ vysvětluje germanistka Zuzana Lizcová.

Zelená dohoda pro Evropu se v očích mnoha lidí stala synonymem fanatismu, který zdražuje ceny a ohrožuje průmysl. Podle průzkumů ale jen malé procento lidí ví, co Green Deal skutečně je. „Devět z deseti Čechů přiznává, že má jen velmi málo informací nebo vůbec žádné. Neznají ani základní cíle,“ konstatuje sociální a environmentální psycholog Jan Krajhanzl.

Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dlouholetý šéf československého a později českého vysílání Rádia Svobodná Evropa Pavel Pecháček zemřel ve věku 82 let ve Spojených státech. „Byl rozhodný, energický, ale i velice vstřícný a příjemný. V podstatě od prvního okamžiku jsme sedávali u velkého stolu v kantýně Svobodné Evropy, kde byli emigranti z roku 1968, ale i z té první poválečné vlny po roce 1948. Tam jsme se hodně sblížili,“ vzpomíná novinář Petr Brod.

Výkony v televizních debatách mohou výrazně ovlivnit šance kandidátů v prezidentských volbách. Před prvním kolem voleb se ale jeden z kandidátů, Andrej Babiš (ANO), zúčastnil jen jediné a odmítá jít do debaty ve veřejnoprávních médiích. „On moc dobře ví, že to nepotřebuje, protože své voliče přesvědčovat nemusí. A obávám se, že by nebyl schopen udržet nervy tak dlouho, jak by chtěl,“ soudí novinářka Světlana Witowská.

Počet civilních obětí války na Ukrajině podle OSN překročil sedm tisíc, mezi nimi i více než 40 obětí raketového útoku na obytný dům ve městě Dnipro. „Celé město tím žije, je to nejhorší útok na Dnipro od začátku války, někde v těch troskách je ještě dalších 35 lidí,“ přibližuje zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín, který ve městě pobývá.

Politická diskuse o školství se ve většině případů točí kolem platů učitelů, méně se už ale věnuje tomu, co a jak by se mělo učit. Podle učitele a propagátora moderní výuky Daniela Pražáka je důležitá především kontinuita, kterou dnes narušují třeba jednotné přijímací zkoušky. „Z druhého stupně základních škol se stává závod o přijímačky. Do deváté třídy mohou s žáky objevovat, ale pak je ten tlak takový, že musí připravovat na přijímačky.“

Německá policie začala s vyklízením osady Lützerath, která je určená k demolici kvůli těžbě uhlí a kde probíhá protest klimatických aktivistů. „Chtějí co nejdéle zdržet vyklízení vesnice, alespoň o šest týdnů, což je doba, po kterou je možné kácet stromy. Tím by těžaře o rok zdrželi,“ popisuje zpravodaj České televize v Německu Pavel Polák.

Podle poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljaka vedou u Soledaru a Bachmutu ukrajinské síly nejkrvavější boje s ruskými agresory od začátku invaze. Jak se válka v průběhu letošního roku změnila? Chovají se ruští vojáci zásadně jinak než ukrajinští? Jak snáší válku civilní obyvatelstvo? Stanislav Krupař Ukrajinu opakovaně navštívil. Moderuje Jan Bumba.

Nového republikánského předsedu americké Sněmovny reprezentantů Kevina McCarthyho se podařilo zvolit až na patnáctý pokus kvůli odporu dvacítky konzervativních zákonodárců. „Nemyslím, že je za tím ideový program, spíš je to velice chaotický protest a pokračování trumpovské politiky bez Donalda Trumpa. Jeho vliv ve straně už není zásadní,“ míní politolog Milan Babík.

Vláda slibuje, že vznikající strategie boje proti dezinformacím v žádném případě neznamená cenzuru. Část politiků, médií a aktivistů se ale právě toho obává. A někteří si myslí, že svoboda slova je ohrožena už teď. „Celá řada lidí toho využívá ke kritice vlády. Problém je, že ten dokument málokdo viděl,“ odmítá kritiku vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš během soudního přelíčení v kauze Čapí hnízdo několikrát zopakoval, že celý proces je zpolitizovaný a vykonstruovaný. Projevovalo se v soudní síni, že za obžalobou Andreje Babiše a Jany Nagyové stojí politické síly? Byla obhajoba úspěšná ve snaze prokázat nevinu obou obžalovaných? Jaroslav Spurný sledoval celý proces osobně.

Podle průzkumů až 40 procent lidí nesleduje vůbec žádné zpravodajství, často přitom jde o mladé lidi do 40 let. „Často slýchám, že mladí lidé nesledují zpravodajství tak, jak by si zasloužilo. Ale myslím, že spíš jen nevyhledávají tradiční média a čerpají informace přes kanály, na kterých tráví svůj volný čas,“ namítá Johana Bázlerová, autorka zpravodajského instagramového profilu Jsem v obraze.

Život v Británii ochromují stávky v rozsahu, jaký tato země nepamatuje od doby, kdy byla premiérkou Margaret Thatcherová. Stále více lidí má pocit, že jejich příjmy nepostačují k pokrytí životních potřeb. Jak silné je napětí v britské společnosti? Jaké jsou jeho příčiny? A nabízejí politici nějaké východisko ze současné situace? Moderuje Jan Bumba.

Indie letos překoná v počtu obyvatel Čínu a stane se nejlidnatější zemí na planetě. Indičtí politici mluví i o ambici převzít pozici nejvýznamnější dílny světa, zároveň ale chtějí prosazovat hlavně zájmy své země a dál například rozvíjejí obchodní styky s Ruskem. „Pro Indii je válka na Ukrajině příliš vzdálené téma. Jakkoli je tím konfliktem veřejnost znepokojena, vládní pozice je daleko zdrženlivější,“ vysvětluje indolog Zdeněk Štipl.

Podle výkonné ředitelky MMF čeká v tomto roce třetinu zemí světa včetně poloviny zemí Evropské unie hospodářská recese. Přinese to Česku, které už v recesi je, nějakou zásadní změnu? Co všechno kromě války na Ukrajině bude mít letos vliv na ekonomiku? Moderuje Jan Bumba.

Čína se potýká s prudkým nárůstem počtu infekcí koronavirem poté, co opustila svou politiku nulového covidu. Podle virologa Jiřího Černého nyní země prochází fází pandemie, kterou má zbytek světa za sebou. „Populace je velmi špatně imunizována. Kvůli drakonickým lockdownům a omezením nedošlo k téměř žádnému promoření populace. A čínské vakcíny sice jsou do jisté míry účinné, ale méně než ty západní založené na technologii mRNA. A proočkovanost je poměrně malá,“ vysvětluje.

Velitel ukrajinské armády generál Valerij Zalužnyj stejně jako další ukrajinští představitelé předpokládají, že Rusko nyní přeskupuje síly, aby možná už v lednu zahájilo velkou ofenzivu, jejímž cílem může být i Kyjev. „Zcela určitě nejde o plané varování, ale na druhé straně je to třeba brát jako součást informační války,“ upozorňuje plukovník generálního štábu v záloze Zdeněk Petráš z Univerzity obrany.

Do prvního kola volby nového prezidenta zbývá jen málo přes 14 dní. Někteří vyřazení kandidáti ale stále ještě doufají, že by v jejich prospěch mohl zasáhnout Ústavní soud a vrátit je do hry. To se ostatně povedlo Karlu Divišovi, u kterého podle Nejvyššího správního soudu pochybilo ministerstvo vnitra. Kdo je za tuto chybu odpovědný? Nemůže to ohrozit volby? Moderuje Jan Bumba.

Těsně před Vánocemi otřásla Francií vražda tří Kurdů. Pravděpodobného pachatele policie rychle po činu zatkla. Kurdové následně uspořádali v Paříži demonstrace, na kterých došlo k potyčkám s policií. „Vypověděl, že cílil na cizince. Dokonce řekl, že zvažoval útok i ve čtvrti Saint-Denis a nakonec nezaútočil. Protože neměl vhodné oblečení, které nebylo slučitelné s útokem,” rozebírá postup útočníka zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Martin Balucha.