Jak to bylo doopravdy

Odhalujeme mýty, polopravdy, dezinformace či lži z naší historie.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Jak to bylo doopravdy: Po vyhlášení měnové reformy sehrála klíčovou roli Státní bezpečnost, připomíná historik

Měnová či peněžní reforma vlastně znamenala státem organizovanou krádež, odborníci hovoří o riziku, kterým tehdy mohl být státní bankrot. Okradenými byli občané, a pro některé je to živé téma dodnes. A i na to, aby měnová reforma proběhla hladce, používal komunistický režim Státní bezpečnost.

Jak to bylo doopravdy: Po vyhlášení měnové reformy sehrála klíčovou roli Státní bezpečnost, připomíná historik

Měnová či peněžní reforma vlastně znamenala státem organizovanou krádež, odborníci hovoří o riziku, kterým tehdy mohl být státní bankrot. Okradenými byli občané, a pro některé je to živé téma dodnes. A i na to, aby měnová reforma proběhla hladce, používal komunistický režim Státní bezpečnost.

Jak to bylo doopravdy: Ekonomka Horská: Schumpeter byl světově uznávaný ekonom, přitom tady se o něm nesmělo ani mluvit

Po roce 1989 jsme postupně začali objevovat osobnosti, které byly záměrně vymazány z veřejného prostoru. A řada z nich zůstává neznámá dodnes, přitom jde o lidi, které zná svět, ale Češi nikoli. Jednou z takových osobností je ekonom Josef Alois Schumpeter. Jeho jméno se v socialistickém Československu nesmělo ani vyslovit.

Jak to bylo doopravdy: Za svobodu se platí aneb Smysl atentátu na Heydricha se komunisté snažili vymazat z dějin

Zabití říšského protektora Reinharda Heydricha je významnou událostí z období druhé světové války, ke které se často vracíme. Provází naše dějiny po další desetiletí až do současnosti. Pomsta nacistů, která byla sledem hrůzných činů, pak vedla i k diskuzím, zda to celé mělo smysl.

Jak to bylo doopravdy: Gestapák Pannwitz ovlivnil naše dějiny i po válce. Jeho zpráva byla pro komunisty nebezpečná

Heinz Pannwitz, příslušník pražského gestapa, člen SS a kriminální komisař se do našich dějin zapsal jako hlavní vyšetřovatel útoku na Reinharda Heydricha 27. května 1942.

Jak to bylo doopravdy: Byla KSČ za první republiky státotvornou stranou? Bez uzardění říkám, že nebyla, odpovídá historik

Komunistická strana Československa (KSČ) zásadním způsobem ovlivnila životy několika generací. Založena byla v roce 1921 v období první republiky, které skončilo rozpadem státu a okupací nacistickým Německem. Jakou roli tehdy komunisté měli?

Jak to bylo doopravdy: Banderovci? O frakci Ukrajinské povstalecké armády panuje nezvykle mnoho mýtů, upozorňuje historik

Banderovci jsou skupinou, která vzbuzuje strach už od dob 2. světové války. Až do současnosti jsou předmětem řady mýtů. Dokonce i jejich vžité označení je také jen fake, otázka, jestli záměrný, nebo nechtěný.

Jak to bylo doopravdy: Jak chránilo Československo své občany při havárii Černobylu? Zatajováním a propagandou

Jednou z nejvážnějších havárií v historii mírového využití jaderné energie byla ta v Černobylu, ke které došlo 26. dubna roku 1986. Hrozící důsledky byly zřejmé, ale komunistické Československo se po několik dní tvářilo, že se takřka nic neděje.

Jak to bylo doopravdy: Svobodná kultura byla příležitost, jak nastavit zrcadlo totalitě, tvrdí historik Stehlík o RFE

Říká se, že informace mají cenu zlata. Možná je v tom trochu nadsázky, ale pravdivé informace sehrály klíčovou roli ve všech historických etapách. Minulé století přineslo zrychlení a zjednodušení informačních kanálů. Taky začal vysílat rozhlas, pak i televize.

Jak to bylo doopravdy: Antonín Zápotocký. Tatíček pracujících, nebo dělnický prezident s krví na rukou?

Prezident, předseda vlády, odborář a spisovatel – to byl Antonín Zápotocký. Jakou roli sehrál v historii komunistické strany a v historii našeho státu? To je téma, se kterým se vracíme do období po roce 1945.

Jak to bylo doopravdy: Frankova snaha přimět americkou armádu obsadit naše území nesmírně pomohla Stalinovi, míní historik

Nejen v životě zažíváme paradoxy, najdete je i v historii. Takovým paradoxem byl i dopis, respektive radiogram, který 30. dubna 1945 odeslal německý státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank.

Jak to bylo doopravdy: Byla druhá republika nedůstojným obdobím naší historie?

„Je zvláštní, že právě toto období je tak stranou nejen veřejného zájmu, ale také zájmu historiků,“ říká historik Jaroslav Rokoský. I když se jedná pouze o něco málo přes pět měsíců (od 1. října 1938 do 14. března 1939), odehrály se zcela zásadní události, které měly svůj dopad na další desetiletí.

Jak to bylo doopravdy: Ne všechny válečné zločiny byly potrestány. Velitel, který dal zastřelit americké letce, zmizel

Už během 2. světové války bylo zcela zřejmé, že zločiny proti lidskosti jsou tak hrozivé, že bude po jejím skončení zcela zásadní je pojmenovat, a také potrestat. Celý tento záměr ale nebyl jednoduchý na provedení. Známý je Norimberský soudní tribunál, před kterým stáli hlavní představitelé nacistického Německa. Zločinů a zločinců bylo ale mnohem více.

Jak to bylo doopravdy: Žil Jiří Hejda zbytečně, jak napsal? Osobnosti s charakterem nežijí nikdy zbytečně, říká historik

Občas každý svůj život rekapituluje. Někdo vysloví pochybnosti, přestože jejich skutky ostatní považují za veskrze prospěšné – pro okolí i pro veřejnost. Takovým mužem byl i básník, publicista, spisovatel, národohospodář nebo protinacistický bojovník Jiří Hejda (1895–1985).

Jak to bylo doopravdy: Tuzex? Vlastně to byla státem provozovaná pračka špinavých peněz, odpovídá historik Havlík

Tuze-ex, i tak se lidově a familiárně nazývaly speciální obchody, které existovaly v rámci obchodní sítě v období komunistického Československa. Oficiální název byl Tuzex. Proč vůbec vznikly, jaký byl jejich smysl?

Jak to bylo doopravdy: Za podpis Charty 77 nebyl nikdo odsouzen?

Co znamenal vznik Charty 77 v životě lidí? Třeba těch, kteří ji podpořili svými podpisy. Mohl se někdo za podpis Prohlášení Charty 77 dostat do komunistického kriminálu? Anebo k tomu sloužily pouze paragrafy o výtržnictví a další zástupné momenty. Proč právě o takovém odsouzení mluvil tehdejší předseda OSN Kurt Waldheim?

Jak to bylo doopravdy: Nezval: Zaprodanec komunistického režimu, nebo ochotný pomocník?

Jednou z největších postav naší literatury minulého století je bezpochyby Vítězslav Nezval (26. května 1900–6. dubna 1958). Básník, prozaik, překladatel a osobnost, která i svým životem přitahovala zájem. Jeho dílo je rozsáhlé, začíná v období první republiky, pokračuje přes období protektorátu až do éry komunistického režimu. A právě tehdy byl komunisty protěžovaným autorem. Otázkou ale je, jestli byl pouze zaprodancem komunistického režimu?
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: literární historik Radim Kopáč
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2018-10-01

Jak to bylo doopravdy: Co se v 50. letech doopravdy v Babicích stalo? Proč došlo k vraždám komunistických funkcionářů?

Co se odehrálo na jihozápadní Moravě počátkem 50. let? Neblaze proslulý seriál o majoru Zemanovi událostem v Babicích věnoval dokonce dva díly. Bohužel, pokroucená pravda z televizního seriálu často zůstává v širším povědomí.
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historik Michal Stehlík
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2015-11-02

Jak to bylo doopravdy: Opravdu to v 70. a 80. letech s „tou totalitou“ nebylo tak hrozné?

Období komunistického Československa trvalo více než 40 let. Nebylo to období jednolité, které by bylo zcela stejné v 50. či v 80. letech. Možná právě proto se objevují názory, že poslední dvě desetiletí už klasickou totalitou nebyla. Otázkou ale zůstává, zda lze poměřovat míru totality pouze počtem poprav a množstvím fyzického teroru.
Ivana Chmel Denčevová

Účinkují: Tomáš Vilímek, historik
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2019-02-18

Jak to bylo doopravdy: Západní vojáci měli významný vliv na poválečnou obnovu země, ale málo se to ví, míní historik

S koncem Československa skončila také prvorepubliková armáda. Se smutkem, slzami, vztekem, ale i s odhodláním, že je třeba nacisty porazit. Právě to byly časté pocity vojáků, kteří chtěli proti Hitlerovi bojovat.
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historik Jiří Plachý
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Jak to bylo doopravdy: Zrádce v československé armádě na prahu války. Edmund Kalmár dodával informace nacistům

Do 30. let vstoupil svět v mimořádně tíživých podmínkách, které souvisely s velkou hospodářskou krizí. Toho dokázali bravurně využít nacisté v sousedním Německu, kteří poukazovali nejen na zátěž splácení německých reparací, ale i na potupné postavení Německa v rámci geopolitických vztahů a bídu obyvatel státu. Svět se pomalu blížil k dalšímu válečnému střetnutí. Obavy demokratického Československa narůstaly a bylo třeba na ně reagovat.
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historik Jiří Plachý
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2020-03-02

Jak to bylo doopravdy: Kněžna Libuše je krásná legenda, ale o její existenci nemáme jediný důkaz, přiznává historička

Co víme o nejstarších dějinách našeho území? Co je pravdivého na pověstech, které slýcháme od dětství? Zřejmě není nikdo, kdo by neznal bájnou kněžnu Libuši, její sen o Praze a podílu na nástupu dynastie Přemyslovců. Byla to ale skutečnost, nebo fikce?
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historička Eva Doležalová
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Jak to bylo doopravdy: Kdo byl tajemný agent československé zpravodajské služby A 54?

Bezmoc, smutek, pláč i zaťaté pěsti. Tak vypadal, alespoň podle fotografií a vzpomínek pamětníků, mrazivý 15. březen 1939.
Ivana Chmel Denčevová

Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2016-07-08

Jak to bylo doopravdy: Rudolfu Beranovi dvakrát hrozil trest smrti. Zavinil události 15. března 1939?

Zahájení okupace Československa 15. března roku 1939 je jedním z klíčových momentů československé historie 20. století. Na několik let tím končí existence samostatné republiky, která byla od podzimu předchozího roku podstatně zmenšena o území Sudet. Ty byly na základě Mnichovské dohody odstoupeny nacistickému Německu.

Účinkuje: historik Jaroslav Rokoský
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2017-03-13

Jak to bylo doopravdy: Se svými třemi akordy a řvaním, co je štvalo, punkeři komunisty provokovali, myslí si historik

Hudba dokáže mimořádné věci, i tak by se daly nazvat některé hudební produkce v období totalitního Československa. Začalo to v 50. letech rokenrolem, za který byli lidé zatýkáni a trestáni, pokračovalo v letech 70. undergroundem a v dekádě následující to byl punk.
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historik Miroslav Vaněk
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Jak to bylo doopravdy: Jan Masaryk v únoru 48: Demisi nepodal, i když s ním byla domluvená. O bezpráví věděl, říká historik

Příjmení Masaryk po celá desetiletí vzbuzovalo úctu, respekt i naději. Bylo spjato především se zakladatelem první Československé republiky, T. G. Masarykem. Ale zdálo se, že část tohoto odlesku přešla i na jeho syna Jana.
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historik Jan Kalous
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2020-02-17

Jak to bylo doopravdy: Asi se dá říct, že impulsem k pražskému jaru byla krádež travních semen, upozorňuje historik Tůma

Vzletná slova, vzletné představy o změnách, které měly symbolizovat „socialismus s lidskou tváří“. (Nejen) takové bylo pražské jaro. Mohlo by se zdát, že to byla nečekaná angažovanost obyvatel tehdejšího Československa, ale mezi všemi pozitivními signály sehrála nikoli malou roli i zcela banální „zlodějna“. Tím zlodějem ale nebyl nikdo méně významný než generál a šedá eminence tehdejší armády a ministerstva obrany Jan Šejna (1927–1997).
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historik Oldřich Tůma
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Jak to bylo doopravdy: Před 27 lety zemřel Karel Kryl. Byl to vizionář, nebo kverulant?

Představovat osobnost Karla Kryla (1944–1994), písničkáře, básníka a novináře, není třeba. Stal se symbolem okupace v srpnu roku 1968, symbolem exilu s veškerou tou tísní. Přesto byl přítomen i v komunistickém Československu.
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historik Michal Stehlík
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2019-03-04

Jak to bylo doopravdy: Kulturou proti beznaději. I v pekle koncentračního tábora Ravensbrück bujel tajný kulturní život

Koncentrační tábory. Místa hrůz a utrpení, kde tisíce lidí přišly o život. Jejich snaha přežít byla všudypřítomná a možnosti, jak toho dosáhnout, byly různorodé. Jistým překvapením může být, že prostředkem k přežití byla i kultura.
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historička Pavla Plachá
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2018-03-26

Jak to bylo doopravdy: Doba stagnace aneb Vítězný únor opravdu nebyl vítězným, popisuje historik

Co se vlastně stalo 25. února 1948? Už jen pojmenování tehdejších událostí není zcela jednoduché. Někteří konstatují, že to byl puč, jiní mluví o převratu, násilném převzetí moci nebo o řešení tehdejší politické krize.

Jak to bylo doopravdy: Sebevražda levicového básníka Konstantina Biebla? Přímou odpovědnost za jeho smrt mají komunisté, tvrdí historik Kopáč

Konstantin Biebl zemřel na pražském chodníku 12. listopadu 1951. Bylo mu 53 let. Talentovaný básník, který se zapsal do dějin literatury a také básník s řadou obdivovatelů. Na jeho smrti se ale podepsal brutální tlak stalinismu.

Jak to bylo doopravdy: Pomohla komunistům v únoru 1948 slabost demokratických stran? Beneš odevzdal republiku Stalinovi, myslí si Pithart

Období mezi koncem 2. světové války a únorem 1948 je obdobím tzv. třetí republiky, které bylo zdánlivě demokratické. Způsob vnitropolitického uspořádání měl ale s klasickou demokracií jen pramálo společného. V rámci Národní fronty totiž existovaly pouze čtyři povolené politické strany. A opozice? Ta neexistovala.

Jak to bylo doopravdy: Estébáci čas od času likvidovali i své nadřízené nebo kolegy. Byl mezi nimi i velitel StB, připomíná historik

Před Vánoci roku 1953 zasedalo Vojenské kolegium Nejvyššího soudu v Praze, obžalovaných bylo sedm a byli to bývalí vysocí představitelé československého bezpečnostního aparátu. Jedním z nich byl také Osvald Závodský, tehdy mu bylo 43 let. Obžaloba přitom byla jasná: velezrada a sabotáž.

Jak to bylo doopravdy: Byl Jaroslav Klecan z Reportáže psané na oprátce hrdinou, nebo zrádcem?

Několik desetiletí byla Reportáž psaná na oprátce od Julia Fučíka zásadním dokumentem protinacistického komunistického odboje. Na straně jedné popisuje hrdinství, ale taky zradu. Za zrádce Fučík označil Mirka – a všichni v něm poznali Jaroslava Klecana.

Jak to bylo doopravdy: Bydlel v pražském Faustově domě opravdu proslulý doktor Faust?

Otevřeme-li turistického průvodce Prahou, dočteme se o proslulém Faustově domě na pražském Karlově náměstí. A ve Starých pověstech českých od Aloise Jiráska najdeme pověst a příběh o údajném doktoru Faustovi.

Jak to bylo doopravdy: Všichni tři dělničtí prezidenti měli své osobní vězně.Taky proto skončili za mřížemi Slánský, Laušman nebo Škutina

V historii Československa najdeme vězně, které jde označit jako „osobní“, a to konkrétního prezidenta. Ať v důsledku osobního vztahů, politického zařazení či ega té které hlavy státu. Jinak tomu nebylo ani u našich tří „dělnických“ prezidentů zvolených po únoru 1948.

Jak to bylo doopravdy: Procesy proti undergroundu se netýkaly jen „Plastiků“. Režim potřeboval nepřítele, tvrdí historik

Jedním z přelomových roků normalizace byl rok 1976. Právě tehdy proběhly politické procesy, které odstartovaly postupné sjednocování představitelů tehdejší opozice. Jedním z důsledků byl i vznik Charty 77. Před soudem stáli mladí lidé, kteří nepatřili k žádným typickým odpůrcům komunistického státu. Pouze si chtěli žít „tak nějak po svém“.

Jak to bylo doopravdy: Spolupracovalo Československo s Wiesenthalem při stíhání nacistických zločinců?

Lovec nacistů nebo Osamělý vlk, i tak bývá označován Simon Wiesenthal (1908–2005). Žid pocházející z Haliče prožil čtyři roky v celkem 12 koncentračních táborech. Opravdu celý svůj život pak zasvětil hledání nacistických zločinců.

Jak to bylo doopravdy: Jak to bylo doopravdy: Byl Jan Werich zakázaným autorem?

Jan Werich a Jiří Voskovec jsou dodnes mimořádně proslulou autorskou uměleckou dvojicí. Kdo by neznal Osvobozené divadlo a jejich další společnou tvorbu? Období socialistického Československa znamenalo pro řadu umělců zákaz tvorby, někteří dokonce skončili ve vězeních. Jiří Voskovec se rozhodl pro emigraci, žil ve Spojených státech amerických. Jan Werich zůstal v Československu.

Jak to bylo doopravdy: Skupina Jana Palacha, kterou zmiňoval ve svém posledním dopise, neexistovala, soudí historik

16. leden roku 1969 je dnem, kdy se zapálil Jan Palach. Zemřel po třech dnech a otřásl ceslou společností. Bylo to jen několik měsíců po okupačním vstupu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968 a komunistický režim postupoval ve své tzv. normalizaci.

Jak to bylo doopravdy: Existovala Viktorka z Babičky Boženy Němcové, nebo to není možné?

Láska a tragédie, která nás stále přitahuje. Takový je i příběh Viktorky z proslulé Babičky Boženy Němcové – knihy, u které leckdy tečou slzy. A protože některé postavy z knihy skutečně existovaly, třeba babička, rodiče Barunky (pozdější spisovatelky) nebo paní kněžna, může čtenáře napadnout: jak to bylo s Viktorkou?

Jak to bylo doopravdy: Komunisté hledali nějakého vnitřního nepřítele po celou svou stoletou historii, myslí si historik

Stoletá historie strany československých komunistů zahrnuje několik etap, a to od provokující či „nesystémové“, až po dlouhá desetiletí, kdy šlo o stranu totálně vládnoucí.

Jak to bylo doopravdy: Byla Charta 77 jen okrajovou záležitostí?

Dne 6. ledna roku 1977 bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77 a jak uvedl historik Michal Stehlík: „Doposud nebyla v Československu podobná aktivita a nebezpečná byla jak pro signatáře, tak se také v ohrožení cítil režim.“

Jak to bylo doopravdy: Režisér Gustav Machatý a jeho „pornografické“ dílo Extáze

Extáze je název filmu, který měl v Československu premiéru v lednu roku 1933, režisérem byl Gustav Machatý. Film se rychle dostal do centra zájmu diváků, recenzentů, ale také na sebe vázal nejrůznější skandály. V  době svého vzniku se v některých státech nesměl promítat, protesty provázely distribuci Extáze i v dalších letech.

Jak to bylo doopravdy: Kdo na koho v Československu doplácel? Jsou to hloupé diskuse a nikam nevedou, tvrdí historik

O půlnoci 31. prosince 1992 skončila historie Československa. Rozdělení státu znamenalo také dělení ekonomické a finanční. A jak už to tak často bývá, úvahy a debaty souvisejí také s tím, kdo na koho doplácel v historii a kdo doplatil na rozdělení státu.

Jak to bylo doopravdy: Bylo zvolení Havla prezidentem ústupkem komunistům? Spíš vyvrcholením pádu režimu, hodnotí historik

Dne 29. prosince 1989 byl zvolen prezident Československé socialistické republiky. Stal se jím Václav Havel, který byl ještě před pár měsíci politickým vězněm. Nekomunista, nestraník a velký oponent komunistického režimu pro kterého hlasoval parlament plný komunistů, tedy s menší částí poslanců vyměněných už procesem kooptace.

Jak to bylo doopravdy: Nikola Šuhaj – opravdu bohatým bral a chudým dával?

Bohem zapomenutá zem. I tak se říkalo Podkarpatské Rusi. Právě tam se ve velmi chudé rodině roku 1898 narodil Nikola Šuhaj. Byl v armádě, dezertoval, zastřelil maďarského četníka. „Tím se dostal na cestu, ze které nebylo návratu,“ uvádí publicista Stanislav Motl.

Jak to bylo doopravdy: Byla Zlatá bula sicilská zásadním předělem naší historie? Ano, dokonce natřikrát, odpovídá historička

Kdo by ze školních let neznal datum 26. září 1212? O něco obtížněji bychom ale asi vysvětlovali, o co vlastně tehdy šlo. Taky jaké důsledky bula měla a co pro tehdejší panovníky vlastně měla.

Jak to bylo doopravdy: Bylo Rakousko-Uhersko žalářem národů?

České země spolu s Moravou a Slezskem byly součástí mnohonárodnostní monarchie takřka 400 let. Jaké byly skutečné poměry ve státě? Kde, kdy a proč se Rakousko-Uhersko začalo prezentovat jako žalář národů? 

Jak to bylo doopravdy: Byl prezident Masaryk potomkem Habsburků? Bez srovnání DNA to vyloučit nemůžeme, odpovídá historik

Životním krédem „prezidenta zakladatele“, jak se TGM říkalo, bylo hledání pravdy. Ostatně – sám se ve svém životě několikrát při hledání pravdy „proti proudu“ postavil.

Jak to bylo doopravdy: Kde se vzalo nepřátelství mezi Čechy a Němci?

„Pokud předně běží o Němce v našich zemích, je náš program znám dávno: území, obývané Němci, je území naše a naším i zůstane. My jsme vybudovali svůj stát, my jsme jej udrželi, my jsme jej budovali znova. (…) Opakuji: my jsme vytvořili náš stát. Tím se určuje státoprávní postavení našich Němců, kteří původně do země přišli jako emigranti a kolonisté,“ řekl T. G. Masaryk ve svém Poselství Národnímu shromáždění 22. prosince 1918.

Jak to bylo doopravdy: Bylo zdravotnictví za socialismu bezplatné? Lidé dopláceli na postupný kolaps systému, tvrdí historik

Opravdu jsme tady měli jistotu v podobě bezplatného zdravotnictví? Tato teze se totiž v souvislosti s historií totalitního Československa objevuje ve veřejném prostoru často. Bylo  opravdu zdravotnictví bezplatné, všem lidem rovnocenně dostupné?

Jak to bylo doopravdy: Jan Lucemburský – král cizinec, nebo obratný diplomat, který předběhl svou dobu?

Čtrnáctiletý Jan Lucemburský, syn římského císaře, se oženil v roce 1310 s o čtyři roky starší Eliškou Přemyslovnou. Cesta k tomuto sňatku nebyla vůbec jednoduchá. Nepřál mu ani sám císař Ludvík. Situace v českých zemích tehdy byla daleko složitější. Jak to bylo doopravdy? 

Jak to bylo doopravdy: Jakou roli hrál za války exilový předseda vlády a kněz Jan Šrámek?

Události naší historie bývají spojovány se symbolickými jmény. Proto, když slyšíte 2. světová válka a československý exil v Londýně – vybaví se vám jméno prezidenta Edvarda Beneše. Nebyl na to ale sám.

Jak to bylo doopravdy: Konspirační teorie kolem listopadu 1989? Všechny stojí na vodě, odpovídá historik Tůma

17. listopad 1989 a navazující dny jsou zásadním předělem naší novodobé historie. Přinesly změny ve všech oblastech našich životů. Nejrůznější konspirační teorie, i když se mohou zdát sebevíce absurdní, se týkají i tehdejšího listopadového dění. Jednou z nich je, že to „někdo“ zorganizoval.

Jak to bylo doopravdy: Paranoia poválečného československého režimu aneb Nacisté, kteří v zahraničí pracovali pro státní bezpečnost

Obávaná Státní bezpečnost (StB) byla zpravodajská služba a její aktivity jsou dodnes předmětem diskusí i bádání. Její fungování se totiž vymykalo činnosti obdobných institucí, které dnes podléhajících demokratické kontrole.

Jak to bylo doopravdy: Byl Karel Havlíček Borovský národním mučedníkem?

Stal se symbolem mučednictví tehdejší Habsburské monarchie. Ale byl opravdu mučedníkem, nebo jen tragicky nepochopený, a to dokonce i vlastním národem?

Jak to bylo doopravdy: Mýty a realita 17. listopadu 1989: Žádné drama, nebo pouliční masakr?

Klíčové datem našich soudobých dějin je bezpochyby 17. listopad 1989. Změnil životy občanů, ale především Československo nastoupilo cestu přeměny v demokratický stát. 

Jak to bylo doopravdy: Únor 1948 a role právníků. Někteří proti komunistům a totalitě bojovali, ale taky na to doplatili, uvažuje právník Toman

Na straně jedné žalobce, na straně druhé obhájce a soudce, který rozhoduje. Komunistický převrat v únoru 1948 ale zasáhnul do všech oblastí života společnosti. A soudní systém se absurdně stal dokonce výkonnou mocí totalitního systému.

Jak to bylo doopravdy: Byla bitva na Bílé hoře národní tragédií? Jsou to jen báje o hrdém národě zrazeném cizáky, odpovídá historik

K bitvě na Bílé hoře se váže jeden z nejrozšířenějších mýtů naší historie, a to, že to byla národní tragédie. Odkazy na Bílou horu nás provázejí několik staletí, vlastně až do současnosti. Používají se i v rámci různých politických diskuzí a proklamací. Co se 8. listopadu 1620 na Bílé hoře skutečně odehrálo?

Jak to bylo doopravdy: Byl Egon Schiele víc Rakušan, nebo Čech? K dějinám českého umění patří „neodpáratelně“, myslí si historik Kopáč

Jsou umělci, o kterých se říká, že předběhli svou dobu. Jedním z nich je malíř a kreslíř Egon Schiele (1890–1918). Jeho obrazy se dnes draží za vysoké ceny a patří ke sběratelským skvostům. Byl to opravdu rakouský malíř a kreslíř, jak se uvádí, nebo až tak ne?

Jak to bylo doopravdy: Byla Lída Baarová kolaborantkou? Dostala nálepku, které se těžko zbavuje, soudí Stanislav Motl

Herečka Lída Baarová proslula nejen svým hereckým uměním, krásou a šarmem, ale také svým vztahem s Josephem Goebbelsem. Ostatně nejen tento vztah, ale také její herecká dráha v Německu ji dovedly po konci 2. světové války až do vazby, kde strávila více než 1,5 roku. Vyšetřována byla pro údajnou kolaboraci, nálepka, která se už jen těžko z dotyčné stírá.

Jak to bylo doopravdy: Proč nám zakázali Agrární stranu?

Nejvýznamnější stranou v prvorepublikovém Československu byla Agrární strana, tzv. agrárníci. Od roku 1922 byli členy vlád pokaždé – kromě těch úřednických – a také premiéry.

Jak to bylo doopravdy: Existoval v roce 1918 československý národ? Jen další z prvorepublikových mýtů, odpovídá historik

Dne 28. října 1918 zasedal v pražském Obecním domě Národní výbor československý – Antonín Švehla, Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár. Byl vyhlášen československý stát. Klíčové pro tento nový stát bylo, že v něm žil „československý národ“. Do jaké míry tomu tak bylo a do jaké míry to bylo pouze přání?

Jak to bylo doopravdy: Nevzdělaný byrokrat Antonín Novotný, nebo fešák Tony?

Nevzdělaný byrokrat Antonín Novotný byl jedním z nejdéle sloužících nejvyšších funkcionářů komunistického Československa.

Jak to bylo doopravdy: Byli po 2. světové válce potrestáni všichni zločinci? To určitě nebyli, odpovídá historik

S koncem 2. světové války nastupuje proces potrestání válečných zločinců. Svět se postupně dozvídá o hrůzách a zvěrstvech, které do té doby nikdo neznal. Jak potrestání vlastně probíhalo? A byli všichni zločinci doopravdy potrestáni?

Jak to bylo doopravdy: Vyhrávali Velkou pardubickou jen muži?

Velká pardubická je prestižní dostihový závod, jehož historie sahá do 2. poloviny 19. století. Je to nejobtížnější dostih na pevninské části evropského kontinentu a druhý nejobtížnější na světě. Zúčastnit se tohoto závodu je pro jezdce či jezdkyně nejen mimořádně obtížné, ale také to dokazuje jejich jezdecké mistrovství.

Jak to bylo doopravdy: Byl generál Syrový viníkem Mnichova? Hrdinu s páskou přes oko odsoudili po válce jako kolaboranta

Mnichovská dohoda byla tvrdým zásahem do existence Československa. Spolu s následným konce státu po okupaci nacistickými vojsky na jaře 1939 jsou to hlavní témata, která jsou stále trvajícím traumatem.

Jak to bylo doopravdy: Byl svatý Václav kolaborantem?

Kult svatého Václava se opakovaně a s jistou naléhavostí objevoval v celé naší historii. Místem shromažďování se stávalo pražské Václavské náměstí s Myslbekovou sochou, svatováclavká témata nalézáme ve všech oborech kultury a v různých historických obdobích.

Jak to bylo doopravdy: Stala se legenda o svatováclavské koruně osudnou i Reinhardu Heydrichovi?

Svatováclavská koruna je součástí svatovítského pokladu od 14. století. Souvisí s ní několik tradic, také legendy a dokonce i kletba. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich si prý nasadil svatováclavskou korunu na hlavu a do roka zemřel. Je to legenda, nebo skutečnost?

Jak to bylo doopravdy: Benešův tajný předmnichovský plán ho mohl stát funkci. Ministra Nečase i život

Mnichov je v naší historii symbolika pro bezmoc, zradu, kapitulaci a ústupky. Výsledky mnichovské dohody znamenaly nejen konec první republiky. Její důsledky se objevují v různých podobách po další desetiletí. Kdo koho tedy zradil?

Jak to bylo doopravdy: Byl Jan Žižka skvělý vojevůdce, nebo padouch?

Jan Žižka, který žil ve 14. století je osobností, která málokoho nechává chladným. Na straně jedné obdivovatelé, na straně druhé kritici. Zajímavé ale je, že jde až o Žižkův „život po životě“, co o něm historici, literáti, napsali, jak ho hodnotili, až po smrti.

Jak to bylo doopravdy: Nejslavnějším rakouským fotbalistou byl Čech. Rodák z Kozlova ale zemřel za podivných okolností

Fotbal je jedním z nejrozšířenějších sportů, jeho hráči patří k celebritám a obdivovaným idolům. Sport se také dostával do soukolí společensko-politického dění. Pokud půjde po příbězích těch nejslavnějších hráčů 20. století, objeví se vám i jméno Matthias Sindelar. Reprezentant Rakouska, který je dodnes považovaný za nejúspěšnějšího rakouského fotbalového hráče. Ale byl to opravdu Rakušan?

Jak to bylo doopravdy: Může za vyhlášení 1. světové války chyba řidiče?

Veliká válka. Tak byla označována ta první, světová. Přinesla utrpení a vojenské praktiky, které byly do té doby nevídané. Svou krutostí, důsledky a vším dalším, co války provázejí. Ale jak je známo, i o velkých událostech leckdy rozhodují maličkosti. I tak můžeme pohlížet na okolnosti vzniku, vyhlášení Velké války.

Jak to bylo doopravdy: Spor o Václava IV.: Byl opravdu tak neschopným panovníkem?

Být synem proslulého a úspěšného císaře Karla IV., to není jen tak. V tak obtížné pozici se ocitl nejstarší syn tohoto panovníka Václav IV. a aby toho nebylo málo, byl od útlého dětství otcem protěžován a na panovnickou roli připravován. Možná až příliš usilovně…

Jak to bylo doopravdy: Jak to bylo doopravdy: Zničili jezuité českou kulturu?

Kdo jsou jezuité, jaká je historie tohoto řádu a proč je opředena tolika mýty? Jeden ze stále opakovaných je, že údajně zničili českou kulturu. V různých historických epochách ale tento mýtus podporovali ti, kteří jinak stáli na zcela jiných názorových stranách. K jeho vysvětlení se musíme vrátit do 16. století.

Jak to bylo doopravdy: Opravdu se Milada Horáková přiznala?

Milada Horáková se stala se symbolem krutosti, nelidskosti, nespravedlnosti příznačné pro komunistický režim v Československu. Přesto se objevily názory, podle kterých „se přece přiznala“, nebo „že celý proces probíhal tak, jak měl dle zákona a právního řádu“, jak nám říkala komunistická politička (do roku 2017 i poslankyně KSČM) Marta Semelová.

Jak to bylo doopravdy: 21. srpen 1969: Nemůžeme se bránit se zbraní v ruce, ale dělejme to nenávistí a pohrdáním k moskevským mocipánům

V srpnu 1969 uplynul rok od doby, kdy se Československo stalo okupovanou zemí, a blížilo se první smutné výročí. Připravovali se na něj jak nespokojení občané, tak bezpečnostní síly státu. Bylo zřejmé, že to jen tak bez povšimnutí neprojde.

Jak to bylo doopravdy: Nenáviděný, nebo milovaný Franz Josef?

Císař František Josef I., lidově Franz Josef, byl panovníkem rakousko-uherské monarchie dlouhých 68 let. Žil v letech 1830–1916. Do našeho povědomí se vrací spolu s tématy, která byla po dlouhou dobu zapomínaná. Můžeme dokonce říci, že se našim dějinám vrací kontinuita a otevírají se nové pohledy na naši minulost.

Jak to bylo doopravdy: Spolupracoval Foglar s Hitlerjugend?

Kdo by neznal Rychlé šípy, kdo by neznal knihy spisovatele Jaroslava Foglara? Právě on je jedním z nejčtenějších autorů českých knih pro děti a mládež. Byla období, kdy jeho díla vycházela v ohromujících nákladech, stejně tak jako doby, kdy byl nežádoucím. K období po 2. světové válce se pak přidalo obvinění, že Foglar údajně spolupracoval s českou obdobou Hitlerjugend.

Jak to bylo doopravdy: Jak to bylo doopravdy: Využívalo komunistické Československo fake news?

Někdy se může zdát, že fenomén fake news je novodobou součástí našich životů, našeho veřejného života. Ale když se podíváme do historie, nalézáme jednu fake news za druhou.

Jak to bylo doopravdy: Byly olympijské hry v Berlíně pro československé sportovce svátkem?

Olympijské hry jsou nejen sportovní soutěží, ale také symbolem ideálů, které přinášejí od dob antiky. I sport se ale dostával do vleku politických událostí, jak se tomu stalo také v roce 1936, kdy se olympiády – zimní i letní – konaly v Německu. Ve státě, který měl k demokratickým pravidlům už velmi daleko.

Jak to bylo doopravdy: Ivan Martin Jirous. Mezi hulvátem a velkým básníkem

Ivan Martin Jirous je jednou z nejvýraznějších osobností naší soudobé historie. Můžeme se na něj dívat různě, můžeme s lecčíms z jeho života nesouhlasit nebo tomu nerozumět, ale nelze mu upřít výjimečnost a mimořádnost. Nejen coby básníkovi, ale také člověku s neohroženým postojem k životu a mimořádnými nároky na svět okolo.

Jak to bylo doopravdy: Zařadila Jaltská konference Československo do sféry sovětského vlivu?

Na jaře roku 1945 se na Krymu ve městě Jaltě sešli tři vrcholní státníci a představitelé protihitlerovské koalice. Setkání Spojenců navazovalo na setkání v Teheránu. A téma? Jak porazit nacismus a postupovat v době míru.

Jak to bylo doopravdy: Vymazal Milan Kundera desetiletí své tvorby i života?

Milan Kundera je světově proslulý spisovatel pocházející z Československa. Od poloviny 70. let žije ve Francii, poté co byl zbaven možnosti literárně působit ve znormalizovaném státě.

Jak to bylo doopravdy: Jak to bylo s únosem letadla v roce 1972?

Jedním z příběhů neblaze proslulého televizního seriálu Třicet případů majora Zemana byl film, který se jmenoval Mimikry. Právě v něm zazněla skladba Bič boží, která se měla stát odstrašujícím příkladem takzvané úpadkové kultury. Kouzlo nechtěného způsobilo, že se pro řadu mladých lidí naopak stala žádaným hitem, který si neúnavně nahrávali na magnetofony.

Jak to bylo doopravdy: Jak to bylo doopravdy: Přinesl konec války kýženou svobodu?

Naděje, radost, úleva z nově nabyté svobody. Právě takové byly dny po skončení 2. světové války. Lidé se radovali, ale právě poválečná svoboda je jeden z mýtů soudobé historie.

Jak to bylo doopravdy: Historik Jakl: Sověti přišli v květnu 1945 už do osvobozeného města

S datem konce 2. světové války byly tak trochu problémy. Řadu desetiletí jsme slavili 9. květen, posléze se Dnem osvobození stal 8. květen. Proč? Souviselo to s tím, kdo bude považovaný za osvoboditele.

Jak to bylo doopravdy: Nenašel jsem na něm blud nebo kacířství, psal inkvizitor Mikuláš o Janu Husovi. Byl opravdu kacířem?

REPRÍZA | Osobnost Jana Husa není pouze příběhem doby, ve které žil a kdy jeho život tragicky skončil upálením na hranici, ale provází naše dějiny i po další staletí až do současnosti. Vznikají polemiky o jeho životě, skutcích a také o odpovědnosti za jeho smrt.

Jak to bylo doopravdy: Byli prvními křesťany v českých zemích Cyril a Metoděj?

Ze školních let si jistě pamatujeme to zcela jednoduché sdělení: v roce 863 přišli misionáři Cyril a Metoděj spolu se svými žáky a průvodem na Moravu.

Jak to bylo doopravdy: Byl spisovatel Graham Greene v Československu vítaným?

Dostojevskij Západu, i tak bývá označovaný britský spisovatel Graham Greene (1904–1991). Výjimečná osobnost, a to nejen v literárním světě. Dvakrát nějakou dobu žil i v Československu, vždy si ale vybral přelomové okamžiky naší země. 

Jak to bylo doopravdy: Existoval ve skutečnosti příběh z filmu Vyšší princip?

Film Vyšší princip zhlédly od premiéry v roce 1960 miliony diváků. Klíčová věta, kdy vyučující profesor na gymnáziu konstatuje, že „vražda na tyranu není zločinem“, je poselstvím.