Jak to bylo doopravdy

Odhalujeme mýty, polopravdy, dezinformace či lži z naší historie.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Jak to bylo doopravdy: Mnichovská dohoda byla z pohledu našeho práva protiústavní, připomíná historik

Tragickým obdobím našich dějin je podzim 1938, kdy byla přijata takzvaná Mnichovská dohoda. Znamenala mimo jiné konec prvorepublikového Československa, ze kterého po nuceném odstoupení Sudet, zůstala jen část bývalého státu. Dohoda Německa, Itálie, Francie a Velké Británie se do historie zapsala jako rozhodnutí „o nás, bez nás“. Československo ale bylo parlamentní demokracií, přesto se nebránilo na „Mnichov“ přistoupilo. Proč?

Jak to bylo doopravdy: Koncert v plzeňském Lochotíně byl pořadateli nedomyšlený, zfušovaný, popisuje historik

Plzeňský Lochotín se stal 15. září 1987 místem konání rockového koncertu. Měl být součástí mírových pochodů, které se konaly – na tu dobu překvapivě – jak na Západě, tak na Východě. Měl připomenout vraždu švédského premiéra Olofa Palmeho. Publicista Radek Diestler koncert hodnotí slovy: „Je vděčnou historkou k ilustraci ,hovadskosti‘ posledních let bolševického režimu“.

Jak to bylo doopravdy: Vojenská služba byla plná šikany. Režim ale odmítal nesoudružské vztahy přiznat, míní historik

Branná povinnost byla poprvé zavedena už v 18. století ve Francii. O necelé století později následovalo Prusko a pak další evropské země včetně Rakouska-Uherska. I vznik Československa souvisel s přijetím zákona o armádě a vojenské prezenční službě. Armáda se tehdy stala jedním z pilířů států a nositelkou vlastenectví. Povinná základní služba byla také součástí komunistického Československa – ale místo vlastenectví a hrdosti se mezi mladými muži hovořilo o „pakárně“.

Jak to bylo doopravdy: Politické procesy a Gottwald? Nejdřív je odmítal, nakonec ale podlehl tlakům Moskvy, říká historik

Nástup komunistů po únoru 1948 zahájil éru politicky vykonstruovaných procesů. Mířila jak na demokraty, ideové odpůrce bolševismu. Také na ty, kteří se nechtěli smířit s cestou Československa k totalitnímu státu. Do hledáčku se dostali i někteří čelní komunisté – nově vnitřní nepřátelé státu.

Jak to bylo doopravdy: O skutcích papeže Jana Pavla II

je dnešní díl cyklu Jak to bylo doopravdy. O tom, jestli opravdu přispěly k pádu komunistické totality v zemích za železnou oponou pátrala Ivana Chmel Denčevová. Režie Michal Bureš.

Jak to bylo doopravdy: Jan Pavel II. byl pro komunisty jasný nepřítel. Zastal se i politických vězňů v Československu

Mezi nepřátele komunistů patřili vedle demokratů a ideových odpůrců také lidé nábožensky orientovaní. Zásahy se jich týkaly, přestože „na papíře“ existovala náboženská svoboda. Takže sice lidé mohli do kostela chodit, posílat děti na výuku náboženství, ale zcela jasné bylo, že za to budou nějakým způsobem „potrestání“.

Jak to bylo doopravdy: České dějiny zažily hned tři defenestrace

V letech 1419, 1483 a 1618. Proč bylo v českých zemích zvykem vyhazovat politické odpůrce z okna, řeší další díl historického cyklu Jak to bylo doopravdy. Připravila Ivana Chmel Denčevová. Režii má Michal Bureš.

Jak to bylo doopravdy: Tři pražské defenestrace byly zásadní zlomy v našich dějinách, popisuje historička

V divadelní hře Divadla Járy Cimrmana Blaník si autoři kladou otázku: Proč se naši předci zbavovali nepohodlných činitelů raději oknem než dveřmi? Historička Eva Doležalová na to odpovídá: „Defenestrace je vyhození z okna, deportace by bylo vyvedení dveřmi, a to už od antiky znamenalo odvezení nepohodlného člověka za brány města. Mohl se ale vrátit, kdežto defenestrace je definitivní.“

Jak to bylo doopravdy: Jak moc nacisté uplatňovali princip krevní msty?

Tím se zabývá další díl z cyklu Jak to bylo doopravdy. Autorka pořadu Ivana Chmel Denčevová hledá odpovědi s historikem Jiřím Plachým.

Jak to bylo doopravdy: Po útoku na Heydricha byly vražděny rodiny jen u podezřelých. Šlo o krevní mstu, míní historik

Rodina je slabým místem každého člověka, a proto se cílené útoky na rodinné příslušníky – povětšinou zcela nevinné – staly prostředkem totalitních režimů. Jednou z takových metod je „krevní msta“, kdy za prohřešky blízkých nese odpovědnost celá rodina. Nacisté se neštítili ničeho a naopak zneužívali všeho – včetně slabých míst v podobě blízkých.

Jak to bylo doopravdy: Jak moc byl minulý režim v Československu v době normalizace násilný?

Zamyšlení nad represemi totalitního státu proti těm, kteří chtěli žít ve svobodě, nabízí další díl historického cyklu Jak to bylo doopravdy. Pořad připravila Ivana Chmel Denčevová.

Jak to bylo doopravdy: Klid paneláků pod dohledem okupačních vojsk, popisuje normalizaci historik Stehlík

Normalizace, historické období Československa v 70. a 80. letech, je do značné míry absurdní už svým názvem. Zdání, že se situace dostává do pomyslného normálu po nadějích spjatých s demokratizačním procesem v období Pražského jara. Ovšem ona „normalita“ znamenala další utažení všeho, v čem lidé žili. S okupačními vojsky v zádech a se všudypřítomným strachem, co všechno se jim a jejich blízkým může stát.

Jak to bylo doopravdy: Smrt Jana Masaryka dodnes rozděluje společnost. Jde i o symbol začátku totality, míní historik

Příjmení Masaryk patřilo v období prvorepublikového Československa k velmi obdivovaným. Nejvíc byl uctíván zakladatel státu Tomáš Garrigue Masaryk. Už jen to, že mu lid říkal „tatíček“ leccos naznačuje. Syn Jan se od otce velmi odlišoval, ale populární byl také. Jeho nečekaná smrt se stala mezníkem ve vývoji státu – a společnost rozděluje dodnes.

Jak to bylo doopravdy: Náš začátek odboje neměl nejdřív nic společného s nástupem fašismu, popisuje vídeňská Češka

Po nacistické okupaci Československa se takřka neprodleně začaly formovat odbojové skupiny – také řada mužů odcházela za dramatických okolností do exilu a vstupovala do zahraničních armád. Pomáhali i krajané doslova na všech světadílech.

Jak to bylo doopravdy: Ztrátou Podkarpatské Rusi se Československo stalo vazalem Sovětského svazu, připomíná historik

Ještě před koncem 2. světové války patřila k Československu, respektive k první republice i Podkarpatská Rus. Toto území bylo centrem zájmů i sousedních zemí a stalo se centrem řady investic – do veřejné správy, školství, ale také sem přijížděli noví učitelé, úředníci a umělci, mezi kterými byl například Ivan Olbracht.

Jak to bylo doopravdy: Ludvík Svoboda byl jediný prezident, kterého komunisté připravili o moc zákonem, připomíná historik

Ludvík Svoboda (1895–1979) byl mezi lidmi populární. Měl pověst statečného vojáka a generála, který bojoval proti nacistům. Z podporovatele reformních snah tehdejšího Československa se ale dostal na „druhou“ stranu. Dvakrát se stal prezidentem – od srpna 1968 do května 1975. Konec jeho působení na Hradě byl ale doprovázen dokonce speciálním zákonem s retroaktivní působnosti – a který ho zbavil funkce.

Jak to bylo doopravdy: Vstup do NATO rozhodně nebyl automatický. Západ s tím nejdřív vůbec nepočítal, říká historik Tůma

Česká republika vstoupila do NATO 12. března 1999. Společně s Polskem a Maďarskem. Dnešním pohledem jasná věc navazující na pád komunismu v listopadu 1989. Prezident Václav Havel v březnu 1991 (při návštěvě Belgie a v projevu k Radě ministrů) řekl: „Víme, že řádnými členy NATO se zatím z mnoha důvodů stát nemůžeme.“

Jak to bylo doopravdy: Československý film byl plný členů StB s manažerem Pixou v čele, popisuje historik Stehlík

Film po svém vzniku velmi rychle nastoupil cestu masové zábavy. Kina lákala nejen zážitkem, levným vstupným, ale také světem nově vznikajících hvězd. Této přitažlivosti se tak chopila i propaganda. Ať to bylo v Sovětském svazu, nacistickém Německu a později i v komunistickém Československu. Tuzemská kinematografie zažívala své slavné období v prvorepublikové době, kdy filmování nepřerušila ani nacistická okupace.

Jak to bylo doopravdy: Přemysl Otakar II. byl obětí svého velikášství. Ale šlo o schopného politika, připomíná historička

Původně s tím nikdo nepočítal, protože byl druhým synem druhým, což ho ve své době činilo „bezvýznamným“. Okolnosti související se smrtí jeho bratra a následníka trůnu Vladislava, ho ale přivedly na královský trůn. Možná i proto byl nejprve „synem ztraceným v pramenech“, pak se ale stal moravským markrabětem a vůdcem odbojné šlechty až k pozici rakouského vévody a evropského krále.

Jak to bylo doopravdy: Byl pražský mariánský sloup poctou Habsburkům? Mýty si žijí svým vlastním životem, odpovídá historik

Pražský mariánský sloup sice nestojí, je ale stále přítomen ve veřejném životě. Objevují se příznivci i odpůrci jeho znovuobnovení, objevují se různé názory, proč byl vlastně postaven a co symbolizuje.

Jak to bylo doopravdy: Konzum za socialismu: Touha po svobodě byla slabší než touha nestát ve frontě, konstatuje historik

Konzum, lehce hanlivé označení nezměrné touhy po spotřebním zboží. Možná i po tom, které vůbec nepotřebujeme. Není divu, že někteří myslitelé právě před konzumem a konzumním způsobem života varují. Přišel do Československa konzum až po pádu železné opony? Bylo právě socialistické Československo charakteristické „jinými“ lidmi, kteří měli jiné směřování, nebo je to jeden z mýtů?

Jak to bylo doopravdy: Za války pořádali krajané sbírky pro odboj. Málo se ví, že vybrali 2 miliony dolarů, říká historik

Krajané opouštěli naši zemi v různých vlnách a s různými motivy. Dnes se ale setkáváme s řadou předsudků – těžko ale říct, proč to tak je. V historii totiž najdete klíčové události, ve kterých sehráli zásadní pozitivní roli. A nešlo jen o nějaká slova podpory, ale o obětavost, peníze či dokonce jejich životy. Například v období, kdy se k moci dostávali nacisté.

Jak to bylo doopravdy: Kdyby nebyla železná opona, měli by i naši hudebníci větší šanci na úspěch, míní publicista Vedral

O hudbě a kultuře se říká, že dokáže spojovat napříč hranicemi. Řada muzikantů samozřejmě sní, že se dostanou na světová pódia. Ještě před 30 lety ale šanci „být ve správnou dobu na správném místě“ naši umělci ani nedostali – a mohlo to být i z politických důvodů. Jsou ale lidé, kteří se ve světové kultuře, už ale jako emigranti, prosadili: Jan Hammer nebo Ivan Král.

Jak to bylo doopravdy: Mohou feministky za současnou pracovní povinnost žen? Je to mýtus, vysvětluje historička Musilová

Spravedlivé odměňování žen za jejich práci a adekvátní profesní uplatnění nejsou jen současná témata – sahají totiž hluboko do minulosti, zejména ve spojení s ženským hnutím feministek. Dává se jim dnes za vinu nemožnost výběru, protože pak musely z finančních důvodů pracovat úplně všechny. Ne proto, že by se všechny chtěly realizovat nebo že je to bavilo, ale proto, aby uživily sebe a své rodiny. O 20. století se říkává, že bylo stoletím ženy.

Jak to bylo doopravdy: Útok na židenická kasárna? Šlo o neúspěšný pokus o fašistický puč, vysvětluje historik

Radikalizující se části společnosti vedly ke vzniku fašistických systémů a později inspirovaly německý nacismus. Československo bylo koncem 30. let jakýmsi osamoceným ideálem demokratického státu – mohlo by se tak zdát, že fašismus neměl šanci. Opak je pravdou – i v Československu se odehrál pokus o fašistický puč.

Jak to bylo doopravdy: Nechal Masaryk střílet do dělníků? Je to historická hloupost a propaganda, konstatuje historik

T. G. Masaryk byl bezpochyby mimořádnou osobností: filozof, pedagog a především politik. Zakladatel Československa a první prezident státu je dodnes inspirací. Jeho mravní integrita je obdivuhodnou, a přece se stal terčem jednoho z mýtů…

Jak to bylo doopravdy: Herci byli za normalizace souzeni za pobuřování. Pobouřen byl akorát cenzor, míní teatrolog Just

„Divadlo vypovídá o své době nejen povahou svých úspěchů, ale i povahou své krize,“ napsal ve svém textu nazvaném Na premiéře Václav Havel v dubnu 1988. To se už druhé desetiletí takzvané normalizace chýlilo ke svému konci. Komunistický stát ztrácel dech, na straně druhé se společnost začínala aktivizovat. Zcela svébytné postavení přitom vždy měla kultura: Byla předmětem cenzury, zároveň měla lidi bavit. Aby byli spokojení.

Jak to bylo doopravdy: Noskův seznam z února 1948 znamenal zatčení 17 nepřátel režimu, popisuje historik Stehlík

23. února roku 1948 časně zrána, spíš ještě v noci, obdržely služebny Státní bezpečnosti a další orgány Sboru národní bezpečnosti telegram se seznamem 17 nepřátel režimu, které je potřeba neprodleně zatknout. Pokyn byl vydán tehdejším ministrem vnitra Václavem Noskem, mužem, který měl klíčovou roli v době únorové krize předcházející nástupu komunistů. Předcházející likvidaci všeho, co souviselo s dosavadními demokratickými pořádky.

Jak to bylo doopravdy: Proti Albrechtovi z Valdštejna se spikli lidé, kterým důvěřoval, popisuje historička

Albrecht z Valdštejna (1583–1634) je osobností, která stále poutá pozornost. Obdiv k tomu, co vybudoval a dokázal, výhrady k tomu, jak dokázal využívat – či spíš zneužívat – svého postavení. V současnosti bychom hovořili o střetu zájmů, který mohl vést až ke zradě. Stal obětí protivníků, spiklenců, nebo tato kola spekulací roztočil sám svým jednáním a chováním?

Jak to bylo doopravdy: Lex Schwarzenberg je černou skvrnou našeho práva. Šlo o pošlapání právních principů, míní historik

„Nic než právo“ je rodové heslo rodiny Schwarzenbergů. Je ironií, že se právě oni stali terčem takzvaného demokratického zákona, který byl přijatý zcela účelově. Jediným cílem bylo připravit je o majetek. Před několika lety se o tomto zákonu vyjádřil soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimko: „Lex Schwarzenberg je takový zombie. Živý a mrtvý současně. Vytvořil nějaké majetkoprávní poměry, které dodnes přetrvávají a jsou, minimálně pro původní vlastníky, nespravedlivé.“

Jak to bylo doopravdy: Kriminalita středověku byla velmi tvrdá a surová, hodnotí historik

Nejen strohé politické či hospodářsko-společenské dějiny nám ukazují život našich předků. I středověký člověk páchal nepravosti – nepředstavujte si žádnou idylku. I kriminalita se také v průběhu let měnila, byť její podstata zůstává stejná. „Člověk před čtyřmi staletími se nelišil příliš od toho dnešního,“ konstatuje Jaroslav Čechura v pořadu Jak to bylo doopravdy.

Jak to bylo doopravdy: Heydrich vraždil už před válkou. Šlo o operaci Karel Rudolf Formis, vysvětluje historik

Jednoho z nejvýznamnějších nacistů Rainharda Heydricha máme spojeného s působením na území Protektorátu Čechy a Moravy. Dnes říkáme vražděni nevinných vlastenců Heydrichiáda. Odplatou byly vraždy, perzekuce a vypálení Lidic a Ležáků. V té době probíhala 2. světová válka, ale bylo to jen za války, co Heydrich v Československu vraždil? Málo se ale ví, ale jeho krvavé stopy sahají už do dob předválečných.

Jak to bylo doopravdy: Je Vávrova husitská trilogie pravdivým zobrazením historie? Historička: Udržuje ideologii 50. let

Filmový režisér Otakar Vávra natočil za šedesátiletou filmovou dráhu 49 celovečerních filmů a jedním z dominujících témat byla historie. Každoročně se na televizních obrazovkách objevují filmy Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem, které jsou souhrnně nazývány husitskou trilogií.

Jak to bylo doopravdy: Je Vávrova husitská trilogie pravdivým zobrazením historie? Historička: Udržuje ideologii 50. let

Filmový režisér Otakar Vávra natočil za šedesátiletou filmovou dráhu 49 celovečerních filmů a jedním z dominujících témat byla historie. Každoročně se na televizních obrazovkách objevují filmy Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem, které jsou souhrnně nazývány husitskou trilogií.

Jak to bylo doopravdy: Zátopek byl rukojmím totalitního státu. Stal se z něj idol zapojen do propagandy, míní historik

Emil Zátopek byl jedním z našich největších atletů. Čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu. Sportovec, který vytvořil 13 světových rekordů v běhu na kilometr a pět v běhu na míli. Jeho vytrvalost byla pověstná, stejně jako nasazení v tréninku a zcela osobitý styl běhu. V oblasti občanské ale najdeme hned několik selhání. O Zátopkovi se také dá podle historika tvrdit, že byl rukojmím totalitního Československa.

Jak to bylo doopravdy: Mědirytina má reálný předobraz, i tento případ majora Zemana je ale propagandou výrazně zkreslený

Normalizační seriál 30 případů majora Zemana měl jediný cíl – zobrazit neohrožené příslušníky Sboru národní bezpečnosti. S politickým podtextem oslavy komunistického režimu.

Jak to bylo doopravdy: Kardinál Tomášek? U něj platilo doslova, že se hrdinou člověk nerodí, ale stává, uvažuje historik

Hrdinou se člověk nerodí, ale stává. A takový byl i kardinál František Tomášek (1899–1992). I on se ale snažil, stejně jako řada dalších, „životem v totalitě proplout a přežít“. V jeho příběhu najdete i vlastní pochybnosti. To kvůli podpisu, který jde najít v archivu StB. Tehdy se podvolil obrovskému tlaku režimu, ale následně snažil spolupráci se Státní bezpečností přerušit či zrušit.

Jak to bylo doopravdy: Adamité? Představa o naháčích v baroku je tak divoká, že ji historici zavrhli, říká expertka

Jsou události, o kterých takřka nic nevíme, přesto stále přitahují pozornost a provokují. Čeští adamité či pikarti, představovali radikální část husitů a objevili se v 15. století. Provokativní u nich bylo především to, že údajně chodili nazí, smilnili, a to i s dětmi. Vše souviselo s jejich náboženským ukotvením.

Jak to bylo doopravdy: Po 17. listopadu se neřešila jen ekonomika a politika, ale i ekologie, připomíná historik

V období socialistického Československa jsme v oblasti ochrany životního prostředí patřili k nejhorším státům Evropy. Lidé a zvláště pak ti, kteří žili v nejvíc znečištěných oblastech na severu Čech či Moravy, byli dokonce v přímém ohrožení života. Dýchat znečištěný vzduch museli ale i naši sousedé za hranicemi, takže postupně vytvářeli tlak i na vedení státu.

Jak to bylo doopravdy: Kdo se zasloužil o vznik Československa? Lidé doma, nebo v zahraničí?

Vznik Československa je spjat se jmény Čechů, kteří žili v exilu, a stejně tak se jmény těch, kteří zůstali v českých zemích na území Rakouska-Uherska. Válečné útrapy 1. světové války těžce doléhaly na všechny a na podzim roku 1918 události nabraly rychlý spád. Kdo se ale o vznik samostatného Československa zasloužil? Byli to sami Češi, kteří zůstali doma?

Jak to bylo doopravdy: Kdo se zasloužil o vznik Československa? Lidé doma, nebo v zahraničí?

Vznik Československa je spjat se jmény Čechů, kteří žili v exilu, a stejně tak se jmény těch, kteří zůstali v českých zemích na území Rakouska-Uherska. Válečné útrapy 1. světové války těžce doléhaly na všechny a na podzim roku 1918 události nabraly rychlý spád. Kdo se ale o vznik samostatného Československa zasloužil? Byli to sami Češi, kteří zůstali doma?

Jak to bylo doopravdy: Je Haškův Švejk pravdivý popis vojáků Velké války? Dobové reálie jsou věrohodné, uvažuje historik

Už více než sto let je na světě svérázná literární postava Josefa Švejka. Spisovatel Jaroslav Hašek se tak nesmazatelně zapsal do naší literární historie – a hlavní hrdina si taky po celá desetiletí žije svým vlastním životem. V řadě hostinců najdete na zdech svéráznou postavu s hesly: To chce klid, Nestřílejte, jsou tu lidi.

Jak to bylo doopravdy: O „nepolitické politice“ mluvil Václav Havel pouze ve dvou předlistopadových textech, říká Pithart

5. října 1936 se v Praze narodil Václav Havel: dramatik, disident, kritik komunistického režimu. Po jeho pádu se stal prezidentem Československa a později i České republiky. Václav Havel je považovaný za autora konceptu nazvaného „nepolitická politika“ a je také kvůli němu kritizován. Ale byl skutečně Václav Havel tím, kdo tento pojem použil jako první, nebo je to jinak?

Jak to bylo doopravdy: Deflační politika Aloise Rašína je z dnešního pohledu neobhajitelná, on ale měl vizi, uvažuje ekonom

Jedním z proslulých takzvaných mužů 28. října byl i Alois Rašín (1867–1923). Právník, národohospodář, politik a publicista, který se výrazně zapsal do historie. Jeho razantní ekonomické zásahy přinesly řadě lidí nemalé problémy, taky se proti němu postavila velká část společnosti.

Jak to bylo doopravdy: Z poctivého advokáta se po přidělení politicky citlivé kauzy stala lovná zvěř StB, vzpomíná advokát

Po pražském jaru přišla normalizace, která zasáhla celou společnost konce 60. a začátku 70. let. Zase se vrátilo pokřivené fungování soudního systému včetně politických procesů. Opět byli nevinní lidé zavírání do věznic. Klíčovou roli přitom pro ně měli advokáti. Těch, kteří brali svou profesi poctivě, byla jen malá skupina – přesto se našli.

Jak to bylo doopravdy: Dubček ex post tvrdil, jak ho tížil podpis obuškového zákona. O tom pochybuji, tvrdí historik Tůma

Symbolem naděje „socialismu s lidskou tváří“ byl Alexander Dubček. Sympaťák s širokým úsměvem, kterého lidé milovali, ctili a důvěřovali mu. O to větším zklamáním pak byl jeho podpis pod obuškovým, nebo pendrekovým, zákonem v srpnu 1969. Zákon podepisoval jako předseda Federálního shromáždění a nechtěl o tom mluvit ani po letech. Zajímavý byl jeho postoj i po listopadu 1989 – v roce 1991, když byl už zase ve stejné funkci, odmítl podepsat lustrační zákon.

Jak to bylo doopravdy: Jeden z největších útěků na Západ se odehrál v roce 1951. „Vlak svobody“ dovezl cestující do Německa

Uzavření hranic mezi komunistickým Československem a západními demokratickými státy trvalo – s krátkými přestávkami – více než 40 let. Možnost vycestovat byla velmi složitá, pro některé zcela nemožná. Přesto tisíce lidí v cestě za svobodou riskovali svůj život. Bylo tomu tak i v případě nečekaného přejezdu československého osobního vlaku do Západního Německa.

Jak to bylo doopravdy: To, že by Gottwaldovy ostatky měly mít problém balzamováním, jsou jen fámy, uvádí historik Stehlík

Komunistický režim se velmi ostře vyhrazoval vůči náboženstvím, přesto jejich atributy zařazoval do vlastní propagandy. Někteří přední komunisté byli dokonce uctíváni jako bohové. „Novodobým poutním místem“ se tak po 5. prosinci 1953 mělo stát mauzoleum s nabalzamovanými ostatky Klementa Gottwalda. Jenže – už po necelých deseti letech tento příběh skončil.

Jak to bylo doopravdy: Existovali blaničtí rytíři? Je to mýtus, ale dodnes přitahuje svou magičností, domnívá se historička

Hora Blaník je výjimečnou – alespoň co se týká pověstí. Kdo by neznal blanické rytíře, kteří mají vyrazit na pomoc českým zemím, až jim bude nejhůře. Tajemství, které nás provází už několik staletí, se proměňovalo v době. Bezpochyby ale do naší tradice patří a stalo se inspirací i pro řadu uměleckých děl.

Jak to bylo doopravdy: Byli všichni kolaboranti z roku 1968 potrestáni? Před soudem byl jediný Hoffmann, komentuje historik

21. srpen roku 1968 byl tragickým dnem československých dějin. Jak se to mohlo stát, že Československo okupují sovětští vojáci? Právě ti, kteří byli před lety oslavováni a obdivováni za statečnost při boji proti nacistům?

Jak to bylo doopravdy: Kafka sice v 68 neposloužil jako literát, byl ale záminkou pro politické uvolňování, říká historik

Franz Kafka (1883–1924) chtěl, aby byly jeho knihy spáleny. Nestalo se. Naopak se jeho dílem inspirovalo nespočet dalších. Komunistům se „do krámu“ nehodil, jednu chvíli byl i na indexu nežádoucích – přesto zasáhl do dění socialistického Československa. „Kafkovskou konferencí v Liblicích to začalo a kontrarevolucí v roce 1968 skončilo,“ říká se.

Jak to bylo doopravdy: Po srpnu 1968 mohli funkcionáři prásknout dveřmi, ale oni se nechali ponižovat, říká Pithart

„Porážka není hanba. V roce 1968 jsme nemohli vyhrát, ale způsob porážky byl zcela v našich rukou,“ konstatuje bývalý politik Petr Pithart. Okupačním armádám v srpnu 1968 jsme se skutečně ubránit nemohli. Jak jsme ale danou porážku přijali?

Jak to bylo doopravdy: Spojené státy s invazí vojsk do Československa v roce 1968 nikdy nesouhlasily, upozorňuje historik

Okupace Československa v srpnu roku 1968 je mimořádně traumatizující událostí našich soudobých dějin, taky zasáhla několik generací. Takže se objevují nejrůznější spekulace a mýty. Také otázky, jestli a kdo nám tehdy mohl – či měl – pomoci. Co je pravdy na tom, že Spojené státy okupaci akceptovaly? Hodil nás v roce 1968 demokratický svět „přes palubu“, nebo je to pouhý výmysl?

Jak to bylo doopravdy: Měli Mašíni své následovníky i za normalizace? Snahy zastrašit komunisty se objevují, říká historik

Nejznámějšími představiteli ozbrojeného odporu proti komunistickému režimu v Československu byli bratři Ctirad a Josef Mašínové a jejich skupina. Těch, kdo se proti totalitě postavili se zbraní v ruce, ale bylo mnohem víc.

Jak to bylo doopravdy: Rehabilitační soudy se týkaly jen menšiny a celý proces byl rychle zastaven, připomíná historik

Nespravedlivě odsouzení lidé, politicky vykonstruované procesy, součást historie komunistického Československa. Šedesátá léta, která jsou často označována jako „zlatá“, znamenala významné období pokusů ve všech oblastech života – i v očištění jmen těch, kteří byli nespravedlivě odsouzeni. Ale týkaly se tyto rehabilitace všech odsouzených? Byli reformní komunisté připraveni k přiznání vin a tragických událostí ve jménu světlých zítřků pod vedením KSČ?

Jak to bylo doopravdy: Pronásledování Židů tady s 2. světovou válkou neskončilo, konstatuje historik

Druhá světová válka přinesla hrůzy do té doby nevídané, jednou z nich byla cílená likvidace židovských spoluobčanů. Svět se pomalu dozvídal, jaká zvěrstva museli zažívat. Šok společnosti přinášel i rozhodnutí, že nic takového se už nemá a nesmí opakovat. O to paradoxnější jsou příběhy židovských občanů v Československu, opět se totiž stávali nepřáteli.

Jak to bylo doopravdy: Kritiků poměrů v církvi bylo víc. Proč známe hlavně Jana Husa?

Jana Husa je pro nás Čechy symbolem kritiky vůči tehdejší církvi, který za to zaplatil životem. Symbolem dění se často stává jedno jméno, nebo jedna událost. V historii ale v různých částech světa probíhaly události, které mají řadu společných rysů. Jan Hus tak není jediný, kdo se ve své době proti církvi ozval.

Jak to bylo doopravdy: Babice se staly obětí komunistické propagandy za kterou nebyl nikdo nikdy odsouzen, míní historik

Jsou události, které byly „vděčným“ tématem socialistické ideologie a propagandy. Ne nadarmo se říká, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou – a takový je i příběh z Babic, malé, do roku 1951, klidné obce na jihozápadní Moravě. Ovšem události po únorovém převratu roku 1948 otočily poklidný životem vzhůru nohama.

Jak to bylo doopravdy: Okupační vojska přijela během jedné srpnové noci, jejich odchod se organizoval měsíce

Během jedné srpnové noci, z 20. na 21. srpna roku 1968, obsadila vojska Varšavské smlouvy pod vedením sovětské Rudé armády Československo. Jejich údajný „dočasný“ pobyt trval dlouhá desetiletí a možná se nám může zdát, že je zcela samozřejmé, že náš stát opustila. Ale zdání může klamat.

Jak to bylo doopravdy: Lidský důmysl dokázal nakonec přelstít i železnou oponu, uvažuje historik Navara

Ze socialistického Československa, které mělo být podle propagandy „rájem na zemi“, lidé ale na Západ stejně utíkali, řada z nich neúspěšně, řada přišla o život, ale některým se „přejít“ podařilo. Způsoby překonání státních hranic byly často nevídané, jak v jednom komentáři popisoval na Rádiu Svobodná Evropa i publicista Pavel Tigrid.

Jak to bylo doopravdy: Gestapák, který pomáhal Čechům? Adolf Kolínský podporoval ve vězení Fučíka i Eliáše

V březnu roku 1939 skončila definitivně existence prvorepublikového Československa. Vznikl Protektorát Čechy a Morava a samostatný Slovenský štát. Začalo období nacistické okupace, které se promítlo do života všech obyvatel území.

Jak to bylo doopravdy: Víme všechno o lidickém odkazu? Jméno obce bylo mnohokrát zneužito

Středočeská obec Lidice je symbolem tragédií 2. světové války. Odkaz Lidic má ale také své temné stránky, které postupně začala odkrývat naše historiografie. Které to jsou a proč jsme o nich nevěděli? Kdy a kdo zneužil odkazu Lidic? A s jakými záměry?

Jak to bylo doopravdy: Po vyhlášení měnové reformy sehrála klíčovou roli Státní bezpečnost, připomíná historik

Měnová či peněžní reforma vlastně znamenala státem organizovanou krádež, odborníci hovoří o riziku, kterým tehdy mohl být státní bankrot. Okradenými byli občané, a pro některé je to živé téma dodnes. A i na to, aby měnová reforma proběhla hladce, používal komunistický režim Státní bezpečnost.

Jak to bylo doopravdy: Po vyhlášení měnové reformy sehrála klíčovou roli Státní bezpečnost, připomíná historik

Měnová či peněžní reforma vlastně znamenala státem organizovanou krádež, odborníci hovoří o riziku, kterým tehdy mohl být státní bankrot. Okradenými byli občané, a pro některé je to živé téma dodnes. A i na to, aby měnová reforma proběhla hladce, používal komunistický režim Státní bezpečnost.

Jak to bylo doopravdy: Ekonomka Horská: Schumpeter byl světově uznávaný ekonom, přitom tady se o něm nesmělo ani mluvit

Po roce 1989 jsme postupně začali objevovat osobnosti, které byly záměrně vymazány z veřejného prostoru. A řada z nich zůstává neznámá dodnes, přitom jde o lidi, které zná svět, ale Češi nikoli. Jednou z takových osobností je ekonom Josef Alois Schumpeter. Jeho jméno se v socialistickém Československu nesmělo ani vyslovit.

Jak to bylo doopravdy: Za svobodu se platí aneb Smysl atentátu na Heydricha se komunisté snažili vymazat z dějin

Zabití říšského protektora Reinharda Heydricha je významnou událostí z období druhé světové války, ke které se často vracíme. Provází naše dějiny po další desetiletí až do současnosti. Pomsta nacistů, která byla sledem hrůzných činů, pak vedla i k diskuzím, zda to celé mělo smysl.

Jak to bylo doopravdy: Gestapák Pannwitz ovlivnil naše dějiny i po válce. Jeho zpráva byla pro komunisty nebezpečná

Heinz Pannwitz, příslušník pražského gestapa, člen SS a kriminální komisař se do našich dějin zapsal jako hlavní vyšetřovatel útoku na Reinharda Heydricha 27. května 1942.

Jak to bylo doopravdy: Byla KSČ za první republiky státotvornou stranou? Bez uzardění říkám, že nebyla, odpovídá historik

Komunistická strana Československa (KSČ) zásadním způsobem ovlivnila životy několika generací. Založena byla v roce 1921 v období první republiky, které skončilo rozpadem státu a okupací nacistickým Německem. Jakou roli tehdy komunisté měli?

Jak to bylo doopravdy: Banderovci? O frakci Ukrajinské povstalecké armády panuje nezvykle mnoho mýtů, upozorňuje historik

Banderovci jsou skupinou, která vzbuzuje strach už od dob 2. světové války. Až do současnosti jsou předmětem řady mýtů. Dokonce i jejich vžité označení je také jen fake, otázka, jestli záměrný, nebo nechtěný.

Jak to bylo doopravdy: Jak chránilo Československo své občany při havárii Černobylu? Zatajováním a propagandou

Jednou z nejvážnějších havárií v historii mírového využití jaderné energie byla ta v Černobylu, ke které došlo 26. dubna roku 1986. Hrozící důsledky byly zřejmé, ale komunistické Československo se po několik dní tvářilo, že se takřka nic neděje.

Jak to bylo doopravdy: Svobodná kultura byla příležitost, jak nastavit zrcadlo totalitě, tvrdí historik Stehlík o RFE

Říká se, že informace mají cenu zlata. Možná je v tom trochu nadsázky, ale pravdivé informace sehrály klíčovou roli ve všech historických etapách. Minulé století přineslo zrychlení a zjednodušení informačních kanálů. Taky začal vysílat rozhlas, pak i televize.

Jak to bylo doopravdy: Antonín Zápotocký. Tatíček pracujících, nebo dělnický prezident s krví na rukou?

Prezident, předseda vlády, odborář a spisovatel – to byl Antonín Zápotocký. Jakou roli sehrál v historii komunistické strany a v historii našeho státu? To je téma, se kterým se vracíme do období po roce 1945.

Jak to bylo doopravdy: Frankova snaha přimět americkou armádu obsadit naše území nesmírně pomohla Stalinovi, míní historik

Nejen v životě zažíváme paradoxy, najdete je i v historii. Takovým paradoxem byl i dopis, respektive radiogram, který 30. dubna 1945 odeslal německý státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank.

Jak to bylo doopravdy: Byla druhá republika nedůstojným obdobím naší historie?

„Je zvláštní, že právě toto období je tak stranou nejen veřejného zájmu, ale také zájmu historiků,“ říká historik Jaroslav Rokoský. I když se jedná pouze o něco málo přes pět měsíců (od 1. října 1938 do 14. března 1939), odehrály se zcela zásadní události, které měly svůj dopad na další desetiletí.

Jak to bylo doopravdy: Ne všechny válečné zločiny byly potrestány. Velitel, který dal zastřelit americké letce, zmizel

Už během 2. světové války bylo zcela zřejmé, že zločiny proti lidskosti jsou tak hrozivé, že bude po jejím skončení zcela zásadní je pojmenovat, a také potrestat. Celý tento záměr ale nebyl jednoduchý na provedení. Známý je Norimberský soudní tribunál, před kterým stáli hlavní představitelé nacistického Německa. Zločinů a zločinců bylo ale mnohem více.

Jak to bylo doopravdy: Žil Jiří Hejda zbytečně, jak napsal? Osobnosti s charakterem nežijí nikdy zbytečně, říká historik

Občas každý svůj život rekapituluje. Někdo vysloví pochybnosti, přestože jejich skutky ostatní považují za veskrze prospěšné – pro okolí i pro veřejnost. Takovým mužem byl i básník, publicista, spisovatel, národohospodář nebo protinacistický bojovník Jiří Hejda (1895–1985).

Jak to bylo doopravdy: Tuzex? Vlastně to byla státem provozovaná pračka špinavých peněz, odpovídá historik Havlík

Tuze-ex, i tak se lidově a familiárně nazývaly speciální obchody, které existovaly v rámci obchodní sítě v období komunistického Československa. Oficiální název byl Tuzex. Proč vůbec vznikly, jaký byl jejich smysl?

Jak to bylo doopravdy: Za podpis Charty 77 nebyl nikdo odsouzen?

Co znamenal vznik Charty 77 v životě lidí? Třeba těch, kteří ji podpořili svými podpisy. Mohl se někdo za podpis Prohlášení Charty 77 dostat do komunistického kriminálu? Anebo k tomu sloužily pouze paragrafy o výtržnictví a další zástupné momenty. Proč právě o takovém odsouzení mluvil tehdejší předseda OSN Kurt Waldheim?

Jak to bylo doopravdy: Nezval: Zaprodanec komunistického režimu, nebo ochotný pomocník?

Jednou z největších postav naší literatury minulého století je bezpochyby Vítězslav Nezval (26. května 1900–6. dubna 1958). Básník, prozaik, překladatel a osobnost, která i svým životem přitahovala zájem. Jeho dílo je rozsáhlé, začíná v období první republiky, pokračuje přes období protektorátu až do éry komunistického režimu. A právě tehdy byl komunisty protěžovaným autorem. Otázkou ale je, jestli byl pouze zaprodancem komunistického režimu?
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: literární historik Radim Kopáč
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2018-10-01

Jak to bylo doopravdy: Co se v 50. letech doopravdy v Babicích stalo? Proč došlo k vraždám komunistických funkcionářů?

Co se odehrálo na jihozápadní Moravě počátkem 50. let? Neblaze proslulý seriál o majoru Zemanovi událostem v Babicích věnoval dokonce dva díly. Bohužel, pokroucená pravda z televizního seriálu často zůstává v širším povědomí.
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historik Michal Stehlík
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2015-11-02

Jak to bylo doopravdy: Opravdu to v 70. a 80. letech s „tou totalitou“ nebylo tak hrozné?

Období komunistického Československa trvalo více než 40 let. Nebylo to období jednolité, které by bylo zcela stejné v 50. či v 80. letech. Možná právě proto se objevují názory, že poslední dvě desetiletí už klasickou totalitou nebyla. Otázkou ale zůstává, zda lze poměřovat míru totality pouze počtem poprav a množstvím fyzického teroru.
Ivana Chmel Denčevová

Účinkují: Tomáš Vilímek, historik
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2019-02-18

Jak to bylo doopravdy: Západní vojáci měli významný vliv na poválečnou obnovu země, ale málo se to ví, míní historik

S koncem Československa skončila také prvorepubliková armáda. Se smutkem, slzami, vztekem, ale i s odhodláním, že je třeba nacisty porazit. Právě to byly časté pocity vojáků, kteří chtěli proti Hitlerovi bojovat.
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historik Jiří Plachý
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Jak to bylo doopravdy: Zrádce v československé armádě na prahu války. Edmund Kalmár dodával informace nacistům

Do 30. let vstoupil svět v mimořádně tíživých podmínkách, které souvisely s velkou hospodářskou krizí. Toho dokázali bravurně využít nacisté v sousedním Německu, kteří poukazovali nejen na zátěž splácení německých reparací, ale i na potupné postavení Německa v rámci geopolitických vztahů a bídu obyvatel státu. Svět se pomalu blížil k dalšímu válečnému střetnutí. Obavy demokratického Československa narůstaly a bylo třeba na ně reagovat.
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historik Jiří Plachý
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2020-03-02

Jak to bylo doopravdy: Kněžna Libuše je krásná legenda, ale o její existenci nemáme jediný důkaz, přiznává historička

Co víme o nejstarších dějinách našeho území? Co je pravdivého na pověstech, které slýcháme od dětství? Zřejmě není nikdo, kdo by neznal bájnou kněžnu Libuši, její sen o Praze a podílu na nástupu dynastie Přemyslovců. Byla to ale skutečnost, nebo fikce?
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historička Eva Doležalová
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Jak to bylo doopravdy: Kdo byl tajemný agent československé zpravodajské služby A 54?

Bezmoc, smutek, pláč i zaťaté pěsti. Tak vypadal, alespoň podle fotografií a vzpomínek pamětníků, mrazivý 15. březen 1939.
Ivana Chmel Denčevová

Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2016-07-08

Jak to bylo doopravdy: Rudolfu Beranovi dvakrát hrozil trest smrti. Zavinil události 15. března 1939?

Zahájení okupace Československa 15. března roku 1939 je jedním z klíčových momentů československé historie 20. století. Na několik let tím končí existence samostatné republiky, která byla od podzimu předchozího roku podstatně zmenšena o území Sudet. Ty byly na základě Mnichovské dohody odstoupeny nacistickému Německu.

Účinkuje: historik Jaroslav Rokoský
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2017-03-13

Jak to bylo doopravdy: Se svými třemi akordy a řvaním, co je štvalo, punkeři komunisty provokovali, myslí si historik

Hudba dokáže mimořádné věci, i tak by se daly nazvat některé hudební produkce v období totalitního Československa. Začalo to v 50. letech rokenrolem, za který byli lidé zatýkáni a trestáni, pokračovalo v letech 70. undergroundem a v dekádě následující to byl punk.
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historik Miroslav Vaněk
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Jak to bylo doopravdy: Jan Masaryk v únoru 48: Demisi nepodal, i když s ním byla domluvená. O bezpráví věděl, říká historik

Příjmení Masaryk po celá desetiletí vzbuzovalo úctu, respekt i naději. Bylo spjato především se zakladatelem první Československé republiky, T. G. Masarykem. Ale zdálo se, že část tohoto odlesku přešla i na jeho syna Jana.
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historik Jan Kalous
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2020-02-17

Jak to bylo doopravdy: Asi se dá říct, že impulsem k pražskému jaru byla krádež travních semen, upozorňuje historik Tůma

Vzletná slova, vzletné představy o změnách, které měly symbolizovat „socialismus s lidskou tváří“. (Nejen) takové bylo pražské jaro. Mohlo by se zdát, že to byla nečekaná angažovanost obyvatel tehdejšího Československa, ale mezi všemi pozitivními signály sehrála nikoli malou roli i zcela banální „zlodějna“. Tím zlodějem ale nebyl nikdo méně významný než generál a šedá eminence tehdejší armády a ministerstva obrany Jan Šejna (1927–1997).
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historik Oldřich Tůma
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Jak to bylo doopravdy: Před 27 lety zemřel Karel Kryl. Byl to vizionář, nebo kverulant?

Představovat osobnost Karla Kryla (1944–1994), písničkáře, básníka a novináře, není třeba. Stal se symbolem okupace v srpnu roku 1968, symbolem exilu s veškerou tou tísní. Přesto byl přítomen i v komunistickém Československu.
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historik Michal Stehlík
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2019-03-04

Jak to bylo doopravdy: Kulturou proti beznaději. I v pekle koncentračního tábora Ravensbrück bujel tajný kulturní život

Koncentrační tábory. Místa hrůz a utrpení, kde tisíce lidí přišly o život. Jejich snaha přežít byla všudypřítomná a možnosti, jak toho dosáhnout, byly různorodé. Jistým překvapením může být, že prostředkem k přežití byla i kultura.
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historička Pavla Plachá
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2018-03-26

Jak to bylo doopravdy: Doba stagnace aneb Vítězný únor opravdu nebyl vítězným, popisuje historik

Co se vlastně stalo 25. února 1948? Už jen pojmenování tehdejších událostí není zcela jednoduché. Někteří konstatují, že to byl puč, jiní mluví o převratu, násilném převzetí moci nebo o řešení tehdejší politické krize.

Jak to bylo doopravdy: Sebevražda levicového básníka Konstantina Biebla? Přímou odpovědnost za jeho smrt mají komunisté, tvrdí historik Kopáč

Konstantin Biebl zemřel na pražském chodníku 12. listopadu 1951. Bylo mu 53 let. Talentovaný básník, který se zapsal do dějin literatury a také básník s řadou obdivovatelů. Na jeho smrti se ale podepsal brutální tlak stalinismu.