Když vypráví nápověda

Spisovatelka, publicistka a nápověda pražského Činoherního klubu, Irena Fuchsová, čte své povídky a fejetony ze života a o životě.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Když vypráví nápověda: Irena Fuchsová: Pánové, kam zmizela vaše mužnost?

Kde je? Kam se ztratila? A kdy? Ta vaše mužnost totiž zmizela strašně nenápadně. Ještě v roce 1994 vám nechyběla, i v roce 1995 jste ji měli, řekla bych, že jste byli mužní ještě několik let potom a pak najednou – konec. Vaše mužnost byla pryč.

Když vypráví nápověda: Irena Fuchsová: Kdo mě včera svlékl do naha

TO, o čem vám budu dneska vypravovat, se mi už hodně dlouho nestalo, tak není divu, že jsem na TO zapomněla. Před listopadem 1989, TO neexistovalo, protože jsme v běžných obchodech všichni nakupovali stejné věci. TO se objevilo až v roce 1990.

Když vypráví nápověda: Irena Fuchsová: Jak mě František dostal

Jednou ráno jsem nastoupila do výtahu se třemi muži. Jeli jsme na snídani. Ze šestého poschodí je dolů dlouhá cesta a mně se nechtělo mlčet. Chtěla jsem jim říct po ránu něco příjemného, a protože jsem ucítila vůni svého parfému, zavedla jsem řeč na vůně.

Když vypráví nápověda: Irena Fuchsová: Já chci hrát divadlo!

V roce 2005 jsem byla v červenci v lázních v Klimkovicích u Ostravy. Jako každý rok. A už potřetí jsem měla mít ve zdejším kinosále besedu s pacienty, kterou každé léto zorganizuje pan Sedláček, šéf lázeňské kultury.

Když vypráví nápověda: Irena Fuchsová: Pst!

Do klimkovických lázní jezdí i arabská klientela. Některé pacienty znám, protože tam, stejně jako já, jezdí pravidelně, s mladšími si tykám, z těch starších mě jeden – dva zdraví, a to je co říct, protože jsem žena.

Když vypráví nápověda: Irena Fuchsová: Kultůrní dám

V Klimkovicích je naproti autobusové zastávce restaurace, na které visela velká cedule s nápisem KULTŮRNÍ DŮM. Rok co rok mě ten kroužek nad ů, rozesmál. Když jsem jednou o kultůrním domě řekla paní recepční, která v Klimkovicích bydlí, zarazila se.

Když vypráví nápověda: Irena Fuchsová: Tričko

Před lety byla první polovina července docela chladná, a protože jsem do lázní přijela jenom s tílky, rozjela jsem se do Klimkovic, koupit si nějakou teplejší mikinu. A protože miluju sekáče, zašla jsem do toho jediného, co je v podloubí na náměstí.

Když vypráví nápověda: Irena Fuchsová: Dva neobyčejné nápady

Když jsem si skoro před dvaceti lety pořídila pracovnu, snažila jsem se ji zabydlet z toho, co dům dá, protože se mu to už nehodí. Bohužel, nástěnky mi dům nedal, protože jsme je doma neměli. Když jsem v papírnictví zjistila, kolik by mě stály tři nástěnky, ano, musela jsem mít tři!, padla na mě deprese.

Když vypráví nápověda: Irena Fuchsová: Podívej se, Vlastičko, jak je venku krásně!

Doba coronavirová byla zlá. Každý z nás ztratil někoho, koho znal více nebo méně a mnoho z nás ztratilo někoho z rodiny. A přesto měla doba coronavirová okamžiky, kdy byla krásná. Vzpomínám si, jak bylo Václavské náměstí před rokem na jaře, překrásně liduprázdné! Vlastně by se spíš hodilo, abych řekla, že Václavské náměstí bylo překrásně turistuprázdné!

Když vypráví nápověda: Irena Fuchsová: Jak jsem si dneska volala s Janou

Jana vstoupila do našeho manželství před pěti lety. Využila toho, že jsem byla od rána do večera v Činoherním klubu na generálních zkouškách, a když jsem jednou zavolala panu Fuchsovi, jestli je doma chleba, řekl, že ho Jana koupila.

Když vypráví nápověda: Irena Fuchsová: Masakr v Činoherním klubu

Divadla se pomalu chystají zase hrát. Činoherní klub se v létě předvede také na letní scéně ve Valdštejnské zahradě, kde můžete například 24. července vidět představení Bůh masakru.

Když vypráví nápověda: Irena Fuchsová: Když vám zavolá neznámé číslo

Když vám zavolá neznámé číslo, občas hovor přijmete. Zvlášť když máte nový telefon a ne všechna čísla se vám do něho podařilo ze starého telefonu přetáhnout. Nebo když jdete na schůzku a domníváte se, že vám někdo volá, že se vaše schůzka ruší, z čísla, které nemáte uložené.

Když vypráví nápověda: Irena Fuchsová: Zlatá svatba

Je máj, lásky čas. A co byste řekli, že teď udělám? Pozvu vás na zlatou svatbu do obřadní síně kolínské radnice a mám co dělat, protože manželé Syřínkovi už stojí přede mnou a já začínám svůj svatební projev na jejich zlaté svatbě!

Když vypráví nápověda: Předražený jídelní lístek pražské zoo

Začátkem devadesátých let jsem čekala ve frontě na poště. Potřebovala jsem poslat do redakce další pokračování románu, který mi vycházel v tehdejších Zemědělských novinách, a tehdy nebyla jiná možnost, než texty posílat poštou. Přede mnou stál kluk, kterého jsem znala od mládí. Otočil se na mě a začal si stěžovat, jaká je teď strašná doba, protože se nedá nikde nic ukrást jako dřív.

Když vypráví nápověda: Kapesné

Nedávno jsem si v novinách přečetla, jak se lektorka finančního vzdělávání, vyjádřila ke kapesnému. Využila možnost prezentovat se v novinách s takovou vervou, že bych se nedivila, kdyby inspirovala některého z poslanců, aby inicioval návrh zákona, který rodičům bez pardonu přikáže, jak vysoké musí být kapesné pro děti.

Když vypráví nápověda: Stálo to za to!

Kamarádka se před rokem s rodinou přestěhovala z bytu do nového domu. Na moji otázku, jak se jim teď bydlí, protáhla obličej. „V bytě bylo líp. Měli jsme víc přemýšlet a udělat v bytě úpravy, a ne hned stavět barák…“

Když vypráví nápověda: Je těžké najít čtyřlístek?

Řekla bych, že je to stejně těžké, jako si najít partnera. Musíme mít o svém budoucím partnerovi představu, když ho chceme najít. A když hledáme čtyřlístek, musíme se soustředit a hledat jenom čtyřlístek.

Když vypráví nápověda: To, co se mi včera stalo, bych nevymyslela!

Opět se mi potvrdilo, že nejoriginálnější příběhy píše život sám. Samozřejmě, že si dokážeme vymyslet absurdity, kterými se bavíme, ale zůstaneme paf, když se dostaneme do situace, kterou bychom sami nevymysleli.

Když vypráví nápověda: Rozvod je bratr emigrace

Napadlo mě to už před padesáti lety, ale napsat o tom jsem se rozhodla nedávno, pravděpodobně souběhem toho, s čím jsem se poslední dobou setkala, co jsem viděla v televizi nebo četla v novinách. Nic objevného to určitě není, ale stejně jako před lety, i dneska mě pobavilo, jak se bratr rozvod, se sestrou emigrací, doplňují.

Když vypráví nápověda: Když ho vyhodíš oknem a on přijde dveřmi

Esemeskové omyly známe všichni. Jsou běžné, zajímavé, někdy trapné, jindy úsměvné. A někdy i nešťastné!

Když vypráví nápověda: Co by sis bez nich počal?!

Neměl by sis co olizovat! Je to tvoje chlouba! Slyšel jsi, co ta ženská řekla?! Tak sem už nikdy nepůjdeme! To si dovolila moc, doktorka jedna zákeřná!

Když vypráví nápověda: Omyl unavené organizátorky

Když jsem zajišťovala slavnostní setkání všech zaměstnanců, bývalých i stávajících, které se mělo uskutečnit k desátému výročí založení naší firmy, sehnala jsem opravdu všechny! Pozvánkou, internetem, mobilem nebo osobním setkáním.

Když vypráví nápověda: Dokonalé manželství

Podívala jsem se na hodinky. Mám co dělat! Začala jsem se převlékat a přitom jsem měla před očima Marka. Všechny ženské mi ho závidí! Je dokonalý! Vypadá jako Robert Redford, když mu bylo třicet! Ano! Už tři roky jsem manželka Roberta Redforda!

Když vypráví nápověda: Zásah blesku

„Ahoj, Dito, to jsem já, Martina! Přijď na náměstí do hospody! Sedíme tady a čekáme na tebe!“ Mobil mi málem vypadl z ruky. Martina?! A co dělá v Kolíně? Neviděly jsme se tři roky!

Když vypráví nápověda: Upovídaná Věrka

Bylo pozdní srpnové odpoledne a vesnická hospoda U Karla byla plná nejenom chalupářů, kteří tady, spokojeně rozvalení, oddychovali po prací nabitém dnu, ale i místních, kteří měli své už také odpracováno.

Když vypráví nápověda: Pojď, udělám ti striptýz!

V pátek odpoledne jsem šla z práce na pokraji sil. Při životě mě držela představa, jak budu celý víkend odpočívat. Krize totiž přišla i do naší leasingové firmy. Jednotlivci i firmy rušili smlouvy, vraceli auta a naše správní oddělení jelo sice naplno, ale z posledních sil.

Když vypráví nápověda: Podezření

Musel jsem jet služebně na druhý konec republiky, tak jsem v úterý brzy ráno vyrazil na nádraží a na kotelně, kde potřebovali zapojit novou úpravnu vody, jsem byl kolem deváté. Když jsem zjistil, že ještě nemají hotové elektrické připojení, zavolal jsem manželce, že přijedu o den později, druhý den byla elektrická přípojka hotová, udělal jsem, co bylo potřeba a večer jsem se rozjel domů.

Když vypráví nápověda: Klubová fanynka

„Tak a hotovo!“ Spokojeně jsem zavřela desky s bakalářskou prací, ve které jsem právě dodělala poslední „kosmetické“ úpravy a v tu chvíli mi zazvonil mobil. Byla to Magda, se kterou jsem se nedávno seznámila ve vlaku.

Když vypráví nápověda: Nevěsta od sousedů

Jezdil jsem k rodičům na víkend, šel jsem se podívat na sestru, která bydlela vedle, pohrál jsem si se synovcem a s neteří, se švagrem jsme si dali pivo – prostě jsem trávil příjemné víkendy se svojí rodinou.

Když vypráví nápověda: Romantická setkání

Maminka vtrhla do mého pokoje jako bůh pomsty a v natažené ruce držela obrovskou kytici růží. „Zuzano! To mi teď dal pro tebe před barákem Kája. Ale do kina jdeš s Markem, co?“ Usmála jsem se.

Když vypráví nápověda: Manželství s kolenem

Jsou ženy, které touží po pořádné hádce s manželem, ale on před každou hádkou uteče. Jsou muži, kteří nenávidí chodit s manželkou po obchodech a ona je přesto do nákupů nutí. Jsou ženy i muži, kteří nesnáší otázky, kam jdeš, kdy přijdeš?

Když vypráví nápověda: Ročník jednadvacet

Na dnešek připadá Den otců. A tak jsem si řekla, že se s vámi podělím o malou vzpomínku na mého tátu, který zemřel v roce 1982.

Když vypráví nápověda: Máničky a minisukně v sedmdesáti

Narodila jsem se v červnu, v roce 1950, kdy komunisté pověsili doktorku Miladu Horákovou. V polovině padesátých let jsem stála v kuchyni u rádia. Říkali tam, že se v Maďarsku střílí. Rodiče s babičkou byli vystrašení. Prý bude zase válka.

Když vypráví nápověda: Petr Nárožný

Petra Nárožného znám od května 1994, kdy jsem nastoupila do Činoherního klubu jako nápověda. Měla jsem z něho obrovský respekt a ten jsem cítila i z ostatních kolegů, nicméně já byla „ta nová nápověda“, takže můj respekt se někdy podobal strachu. Pracovní setkání s Petrem mě čekalo až v září, po dovolené, kdy jsme začali zkoušet komedii, Vodní družstvo, kde Petr hrál vodního inženýra.

Když vypráví nápověda: Kolik tváří má přátelství?

Koncem února mi zavolala kamarádka a zeptala se, jak se mám. „Za měsíc asi natáhnu brka,“ řekla jsem jí a kamarádka si zklamaně vzdychla, aniž by se mě zeptala, proč chci brka natáhnout.

Když vypráví nápověda: Pánové, víte, co se na vás chystá?

Chci tím říct, co se chystá na ty z vás, milí posluchači, kterým je doma dobře, protože se vaše ženy snaží, aby vám bylo dobře, ale vy to berete jako samozřejmost a na oplátku nehnete ani prstem pro to, aby bylo doma dobře i vašim ženám. Tomu se říká, pánové, nepřikládat pod kotel!

Když vypráví nápověda: Co žena nikdy neřekne a muž nikdy neudělá

Možná je slovo „nikdy“ rezolutní, ale pokud se najdou mezi posluchači a posluchačkami výjimky, pak si troufám tvrdit, že tyto ženy a tito muži potvrzují svou výjimečností, mnou popisovaná následná pravidla.

Když vypráví nápověda: Když mě maminka zlobila

Dnes je Den matek, a tak mi dovolte, moji  milí, abych za maminkou do nebe, poslala tuto vzpomínku. Maminka nerada telefonovala. Takže pokaždé, když mi zavolala, pokaždé se mi rozklepalo srdce, protože jsem se lekla, že se jí něco stalo.

Když vypráví nápověda: Kruh se uzavřel o Velikonocích

V uzavřeném velikonočním kruhu je moje maminka, narozená v roce 1922, já, ročník 1950 a moje dcera Rita, narozená v roce 1983. Události se seběhly o letošních Velikonocích, jedna za druhou, přesně tak, jak se musely seběhnout, aby se kruh mohl uzavřít.

Když vypráví nápověda: Když babička fandila

Nevím, jak vaše ženy, vážení posluchači, ale já jsem fotbalový a hokejový analfabet. Nikdy nevím, kdo hraje na čí branku, nikdy si nepamatuju, jestli jsme červení nebo bílí, a proto nikdy nepochopím, jestli jsme právě teď dali gól my, nebo naši soupeři. Ale na jednu výjimku si pamatuju!

Když vypráví nápověda: Bluesová sedmdesátka

Nikdy mě nenapadlo nosit kšandy, a přesto jsem si jedny kostičkové pořídila před loňskými Vánoci a druhé, červené, mi koupila dcera Rita letos, v roce, kdy mi bude sedmdesát.

Když vypráví nápověda: Štramberské uši

Každý rok se těším do lázní. Na to, jak si odpočinu, po procedurách zalehnu ve svém jednolůžkovém, sluncem provoněném pokoji a sladce usnu, večer budu dělat korektury, napíšu si povídku, fejeton nebo blog, nebudu muset koukat na hodinky, kdy mi jede, proboha, vlak z Kolína do Prahy na zkoušku, nebudu přemýšlet, co budu vařit a jestli jsem koupila našemu Baxíkovi hovězí maso, kdy vyčistím akvárium a kdy budu žehlit… Nic. Nic. Nemusím nic, protože jsem v ráji.

Když vypráví nápověda: Černé úterý

V pondělí jsem si koupila noviny s magazínem a těšila jsem se hlavně na ten magazín. Ale marně! Proč je každé pondělí tak hektické, proboha?!

Když vypráví nápověda: Nezávislý pozorovatel

Čtyřicet tři let jsem nezávislý pozorovatel rodičů, kteří ráno vodí své děti do jeslí nebo do školky, která je přes park přímo proti jeslím. Zdá se vám čtyřicet tři let hodně? Tak počítejte se mnou.

Když vypráví nápověda: Mimozemšťané

Jednou jsme měli v Činoherním klubu večerní generálku a já přijela domů až po půlnoci, a protože jsem nechtěla ve svém pokoji svítit lampou, rozsvítila jsem akvárium. A zhrozila jsem se!

Když vypráví nápověda: Boj s vlnami

Když mi byly čtyři roky, dostala jsem dětskou obrnu. Je se mnou celý život, a myslím si, že díky ní jsem na tom relativně lépe než ti, kterým nikdy nic nebylo a zdravotní problémy k nim přišly až s vyšším věkem.