Roztržitost může komplikovat život. Vědci ze státní univerzity v Michiganu přišli na to, lidem od ní pomáhá psychoterapeutická metoda založená na takzvané hluboké meditaci. Zvyšuje totiž schopnost rozpoznat chyby a reagovat na ně. Studie o tom vyšla v odborném časopise Brain Sciences.

Chřestýši úspěšně matou ucho člověka, případně jiných savců. Čím rychleji se k nim blíží potenciální nepřítel, tím vyšší je frekvence zvuku, kterým se ho snaží od setkání odradit. U jejich protějšku zvuk vyvolává dojem, že had je blíž než ve skutečnosti. Studie o tom vyšla v časopise Current Biology.

Chemičtí inženýři ze Saint Louis přiměli bakterie vyrábět odolné tkaniny z materiálu podobnému svalovým vláknům. Jsou desetkrát tenčí než lidský vlas, ale také mimořádně odolné a levné. Jejich chemickou podstatou je titin, jedna ze složek svalového vlákna.

Entomologové a životní partneři ze Státní univerzity v Michiganu objevili ve Střední a Jižní Americe desítky nových druhů brouků, kteří se živí houbami. Kvůli zásadnímu významu samiček pro přežití těchto takzvaných ambroziových brouků je pojmenovali po ženských hrdinkách ze sci-fi filmů.

Mezinárodní tým vedený odborníky z Austrálie zkoumal, kdo z pravěkých příbuzných a předků člověka žil na ostrovech v jihovýchodní Asii, oblasti známé dřívějšími nálezy rodu Homo. Výzkum překvapivě odhalil stopy denisovanů, známých zatím jen ze Sibiře.

Někteří mravenci se v průběhu evoluce stali sociálními parazity. Přiživují se na tom, co seženou jejich příbuzní. Mezinárodní vědecký tým zjistil, že v evoluci přišli o řadu genů, především pro čich. Tým vědců ze Severní a Jižní Ameriky, Německa a Dánska zkoumal změny, které souvisejí s parazitickým způsobem života u tří druhů tropických mravenců rodu Acromyrmex.

Někteří mravenci se v průběhu evoluce stali sociálními parazity. Přiživují se na tom, co seženou jejich příbuzní. Mezinárodní vědecký tým zjistil, že v evoluci přišli o řadu genů, především pro čich. Tým vědců ze Severní a Jižní Ameriky, Německa a Dánska zkoumal změny, které souvisejí s parazitickým způsobem života u tří druhů tropických mravenců rodu Acromyrmex.

Jít o hodinu dřív spát a pak i dříve vstát prospívá zdraví. Plyne to z nové studie na 840 tisících lidech. Výsledkem je výrazný pokles rizika depresí. Na studii se podíleli experti z renomovaných institucí – ze státní univerzity v Boulderu, v Coloradu, z technologického institutu MIT a Harvardu. Autoři studie v odborném časopise JAMA Psychiatry doporučují, že pokud jsme zvyklí chodit spát o půlnoci, posuňme to na jedenáctou večer.

Na planetě žije nejméně 50 miliard ptáků. Ekologové z univerzity v Sydney tento početní odhad opírají o databázi e-Bird, kam profesionální i amatérští ornitologové zapisují svá pozorování. Studie se týká 9 700 druhů.

Výzkum zubů pravěkých koní a bizonů ukazuje, že jejich strava před 14 až 12 tisíci lety byla pestřejší než dnes. Ačkoliv měli podobný jídelníček, koně vymřeli o několik tisíc let dřív než bizoni.

V Británii, Spojených státech a Švédsku veřejnost sdílela s vědci údaje o svém covidu. U žen, které braly probiotika, omega-3 mastné kyseliny, multivitamíny nebo samotný vitamín D, zaslaná data ukázala menší riziko covidu. Vědci ale upozorňují, že jiné než podpůrné účinky těchto doplňků stravy se zatím neprokázaly.

Vědci z Kjóta si položili otázku, proč zajíci a králíci bývají menší než jiní býložravci. Například hlodavcům jako řádu váha kolísá mezi 4 a 50 kilogramy a králík z domácích chovů může být třeba i osmikilový. Ve volné přírodě ovšem zajíci a králíci váží nanejvýš 5 až 6 kilogramů. Autoři studie zveřejněné v časopise Evolution se snažili přijít na příčiny tohoto vývoje. A odpověď zní, že zajíci a králíci tráví jinak a hůř.

Látka, která nám koluje v mozku, pomáhá rostlinám si zapamatovat sucho. Když je méně vláhy, rostliny začnou hromadit kyselinu gama-aminomáselnou (GABA) a ukládat ji do svých tkání. Čím víc jí rostlina nashromáždí, tím víc ráno přivře průduchy, kterými se z ní odpařuje voda. Těmi zároveň do listů proudí vzduch a s ním oxid uhličítý – zdroj pro výrobu živin, cukrů při fotosyntéze.

Grónský ledovec zřejmě skoro celý roztál i v posledních 1,1 milionech let. Vědci to vyvozují z výzkumu zachovalé pravěké rostliny, která rostla v místě někdejší vojenské základny ze 60. let. Zbytky vřesovců a mechorostů se našly 1400 metrů pod ledem, jehož stáří badatelé odhadují asi na milion let.

Koronavirus SARS-CoV-2 koloval v čínském městě Wuchanu zřejmě několik měsíců před prvními známými případy covidu z října 2019. Ale tenkrát, jak plyne z nové studie, ještě neškodil. Pomohlo mu šíření v čínském městském prostředí. Znalost mutací, díky níž to vědci zjistili, je klíčová i i v této fázi boje s nemocí.

Koronavirus SARS-CoV-2 napadá i buňky ústní dutiny. Výsledky studie o tom zveřejnil časopis Nature Medicine. Rozvíjí úvahu, že důležitou roli při přenosu infekce do plic nebo trávícího systému můžou hrát sliny.
Martina Mašková

Tající sníh ve městech za sebou nechává mikroplasty a nanoplasty. Vědci z kanadské McGillovy univerzity na to přišli díky nové metodě, která odhalí plasty až do velikosti jednoho pikogramu – to je bilióntina gramu.
Martina Mašková

Australští vědci zjišťovali, co pomáhá udržovat při životě populace lovených ryb. S využitím metod moderní genetiky doložili, že zásluhu na tom mají nejen vyspělé, starší samice, ale i ty menší a mladší. Plodí sice méně jiker, ale jejich podíl na zachování rodu je větší, než se předpokládalo.
Martina Mašková

Současný koronavirus se šíří formou aerosolu. V jaké míře, to se zatím přesně neví. Tým vědců z univerzity v Coloradu zkoumal, jak to frunguje. Uvažoval o něm jako o každém jiném aerosolu, tedy částicích různé velikosti, které přežívají určitou dobu v ovzduší a dokážou putovat i na delší vzdálenosti.
Martina Mašková

Zoologická zahrada v Helsinkách zorganizovala neobvyklé kino pro chvostany, primáty jihoamerického původu. Nechala je sledovat filmy bez zvuku. Zvířata zaujaly zvláště záběry s potravou. V dřívějších pokusech se ukázalo, že je také baví poslouchat zvuky velkoměsta.
Martina Mašková

Výzkum jídelníčku vlků v severním Mongolsku ukázal, že když můžou, uloví si raději volně žijící zvířata, než by ohrožovali stáda ovcí či skotu. 87 procent stravy vlků v dané oblasti Mongolska tvořila divoká zvířata, zvláště pak srnec sibiřský, ze 13 procent vlci konzumovali malé savce, ptáky, hmyz nebo ovoce.
Martina Mašková

I včela nebo čmelák se můžou nakazit viry. Čím rozmanitější druhové společenstvo ale tvoří, tím jsou proti virózám odolnější. Ukázala to vědecká studie na několika tisících opylovačích ze čtrnácti amerických farem. Vědci z Michiganu se zajímali jak o včely medonosné, tak o včely samotářky a o místní druhy čmeláků. Jejich studie vychází z předchozích 20 let výzkumů a publikoval ji odborný časopis Ecology. 

Studie univerzit v Lincolnu a Vídni zveřejněná v odborném časopise Animal Cognition se zaměřila na chování nově vylíhnutých mláďat aligátora a kajmana. Plyne z ní, že malí aligátoři jsou aktivnější. Důvodem je větší bezpečí rodičů.

Les drží při životě s pomocí hub, které si mezi sebou posílají vodu a živiny. Nová studie dokládá, že houby mohly mít důležitou úlohu i v dávné historii Země. Houba stará 635 tisíc let, jejíž zkamenělinu vědci našli v Číně, zřejmě přispěla k obnově života na planetě po tehdejší době ledové. 

Nová srovnávací studie třídí výsledky výzkumů více než 844 etnografů z celého světa, které se týkají soužití člověka a psů. O domestikací psů u přírodních národů podle ní mnohdy rozhodlo to, jak zvíře přijaly ženy.

Další vědecká studie dokládá, že lamy produkují kvalitní protilátky proti covidu-19. V laboratořích amerického Národního ústavu zdraví (NIH) dokázaly zablokovat klíč, kterým si koronavirus otevírá cestu k infekci živých buněk, takzvaný spike protein. Při pokusech ho účinně ochromila zvláště látka z lamy, kterou vědci pojmenovali NIH-CoVnb-112. 

Řada ostrovních druhů hmyzu v arktických a subarktických oblastech v evoluci ztratila schopnost létat. Odborníci z australského Melbourne ověřovali hypotézu Charlese Darwina, že to souvisí se silou větru, který hmyz v těchto oblastech jižní polokoule ohrožuje. Populární přírodovědec se nemýlil.

Při  vzniku a léčbě cukrovky 2. typu mohou hrát důležitou roli některé bakterie. Badatelé z Oregonu při pokusech na myších doložili, že druhy Lactobacillus johnsonii a gasseri léčbu podporují. Naopak bakterie Romboutsia ilealis a Ruminococcus gnavus působily škodlivě.

Život dokáže přežít i nad bodem varu. Oceánografové z USA a Německa a Japonska ho našli i v usazeninách na dně moře, kde teploty dosahují kolem 120 stupňů Celsia. Rozmanitost druhů mikrobů hluboko v oceánu je velká, dokonce podobná jako na zemském povrchu.

Středoamerický netopýr listonoh vrásčitý volí svérázný způsob námluv. Sameček má během nich bradu a ústa zakryté chlupatou rouškou. Když se přiblíží akt páření, netopýr si ji strhne.

U dětí, které neměly dobré zázemí v rodině, se vlivem předškolního tréninku sociálních a emočních dovedností snížilo rizikové chování v době, kdy byly teenagery. Dokládá se studie zveřejněná v časopise American Journal of Psychiatry.

Několikamilimetrové larvy kraba, medúzy nebo žebernatky,  pohybují ve vodě jinak, než jsme si mysleli, M Unikátní srovnávací studie na bezobratlých dokládá, že takový pohon se v přírodě vyskytuje častěji, než se zdálo.

Izraelští vědci vyzkoušeli na zdravých šedesátnících takzvanou hyperbarickou léčbu kyslíkem. Podařilo se jim zmírnit dva projevy stárnutí v buňkách – zkracování ochranných čepiček chromozomů a výskyt vadných bílých krvinek v krvi.

Některým pacientům s diabetem se zhoršují čichové schopnosti. Vědci ze Švédska, Polska a Číny doložili, že k tomu může přispět strava, v níž převládají sacharidy. Ve vědě přibývá důkazů o tom, jak úzce čich souvisí s naší výživou a zdravím, všímá si Laboratoř Martiny Maškové.

Experiment s přečištěnou odpadní vodou v Arizoně dokládá, že do obnovených slepých ramen řek se i ve městech může brzy vrátit život. Na řece Santa Cruz poblíž centra amerického města Tucson se už první den po spuštění projektu u vody objevilo 7 druhů vážek a po 10 měsících více než 40 různých druhů tohoto hmyzu. Postupně se přidávaly i méně mobilní skupiny jako jsou jepice nebo chrostíci. 

Paleontologům se podařilo popsat téměř kompletní kostru mladého dinosaura, který žil před 220 miliony lety. Byl to býložravec, zařadili ho mezi plateosaury a dostal přezdívku Fabian. Zaujal hlavně tím, že se poměry jednotlivých částí těla rodičům podobal víc než mláďata jiných zvířat. 

Tým z přírodovědeckého muzea v Denveru odebral od svých návštěvníků-dobrovolníků vzorky bakterií z úst a porovnal je s údaji o životním stylu a zdraví. Potvrdil známý předpoklad, že kdo nechodí k zubaři, má v ústech více mikrobů. Kromě varováním před parodontózou je výsledkem studie detailní zpráva o stavu ústní mikroflóry. Její znalost může pomoci zjistit, jak stav zubů souvisí s dalšími nemocemi. 

Mezinárodní tým vedený odborníky z univerzity v anglickém městě Bath zkoumal partnerské chování  menších vodních ptáků kulíků. Zjistil, že páry těchto ptáků, které se úspěšně rozmnožily, spolu mnohdy nezůstanou. Plyne to ze studie zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports.

Nejbližší příbuzní člověka, bonobové, pomohli vědcům vyhledat a popsat nový druh houby příbuzné lanýžům. Stejně jako u nás v mírném pásmu i v Africe tento typ hub slouží zvířatům k obživě. Hlavně ale pomáhá stromům, případně dalším rostlinám, čerpat z půdy živiny.

Život možná existuje i mimo planetu Zemi. Nejčastěji vědci hledají stopy po bakteriích, které zvládají i život v extrémních podmínkách. Nová studie ale naznačuje, že náš imunitní systém zatím není na případné setkání s mimozemskou infekcí připraven. Bude důležité chránit zdraví týmů, které se chystají hledat stopy života na Marsu, Venuši nebo na měsících Jupitera.

Určité typy střevních bakterií pomáhají imunitnímu systému zdolat nemoci. Odborníci z Calgary to prokázali u myší, při pokusné imunologické léčbě některých nádorů. Pomáhající bakterie měly společné to, že vyráběly malou molekulu inosin.

Nástupu chřipky může zabránit rinovirus, jeden z původců běžného nachlazení nebo rýmy. Ukazuje to nový výzkum z nemocnice, která je součástí Yaleovy univerzity. Imunitní pohotovost, kterou rinovirus vyvolal, trvala nejméně 3-5 dní a u většiny pacientů chřipkovou infekci úplně zastavila.

Půdní členovci rozkládají rostlinnou hmotu. Obohacují půdu o živiny a tím ji udržují zdravou. Kvůli klimatické změně se ale postupně zmenšují a kvůli zemědělství jich ubývá. Němečtí badatelé zjistili, že tomu nedokáže zabránit ani návrat k ekologickému hospodaření.

Když jsme dlouhodobě vystaveni hluku z dopravy, má to neblahý vliv na náš zdravotní stav. Rozsáhlý výzkum univerzity v Oxfordu založený na datech o půl milionu lidí ze tří různých evropských databází teď potvrdil výsledky dřívějších studií, které spojují hluk s obezitou.

Primáti s větším mozkem ovládají složitější pohyby končetin lépe a zdatněji než ti s menším mozkem. Naučit se jemnou motoriku jim trvá déle, lidem ze všech nejdéle. Tato strategie ale vede k lepším výsledkům.

Badatelé z Harvardovy univerzity se zajímali o to, jak si náš mozek organizuje čichové vjemy. Rozhodující jsou chemické vlastnosti vonné látky. Svou roli hraje ale i osobní smyslová zkušenost.

To, zda jsme ochotní přijmout počáteční pandemická opatření, souvisí i s krátkodobou pamětí. Čím lepší ji máme, tím spíš jsme podle vědců ochotní nosit roušky.

Badatele z pracovišť v Austrálii, Papuy Nové Guineje a Česka zajímalo, jak se dávno před příchodem člověka po světě šířil jeden druh včely, která je důležitým opylovačem oblastí od jižní Číny až po Austrálii. Podařilo se vypátrat, že tato včela pochází z Pacifiku.

Lišky na předměstí vypadají jinak než lišky venkovské. Plyne to ze studie několika britských a amerických univerzit.  Na základě měření lebek vědci zjistili, že liškám žijícím po generace v městském prostředí se zmenšuje mozek, a že samci se kratším a širším tvarem čenichu více podobají samicím.

Jihokorejští a američtí vědci geneticky upravili malou kvetoucí rostlinu huseníček tak, aby lépe hospodařila s vodou. Do zvětšených buněk v listech dokázala ukládat větší objem vody, podobně jako to umí kaktusy. Tím se stala odolnější vůči suchu.

Při velkých požárech unikají do atmosféry velká množství skleníkových plynů. Naopak malé požáry ale přírodě prospívají. Z nové studie plyne, že na rašelinných půdách se díky nim vytvoří krusta, která brání emisím.

Z výzkumu zbytků obsahu severoamerické fajfky staré 1400 let plyne, že původní obyvatelé západního pobřeží Spojených států kouřili listí ze škumpy, keře severoamerického původu. Mísili je nejspíš s různými druhy tabáku.

Morčata pocházejí z peruánských And a jejich zdomácnění tam mohlo probíhat už zhruba před 10 tisíci lety. Do Evropy se podle nové studie mezinárodního týmu vedené badateli z Nového Zélandu domácí morčata dostala na přelomu 16. a 17. století a to přes karibské ostrovy.

Zatím nejstarší známý luk a šípy objevili archeologové v tropickém deštném lese na Srí Lance. Na konci starší doby kamenné, před 45 až 48 tisíci lety, mohl pomáhat lidem při lovu menších, obratných zvířat, jako jsou opice nebo veverky.

Lidská civilizace ohrožuje zvláště ty druhy obratlovců, kteří nemají žijící blízké příbuzné a právě ty mnohdy žijí v zalidněných oblastech. Plyne to z velké mezinárodní studie vedené badateli z Tel Avivu. Mezi nejohroženější plazy na světě zařadili i želvu Mary River populární zvláště mezi rockery.

Různé tlupy šimpanzů ve volné přírodě loví termity svým vlastním, unikátním způsobem. Zjistili to němečtí badatelé z Institutu Maxe Plancka. K vybírání termitišť šimpanzi používají třeba klacíky a mladá zvířata se učí používat nástroje po vzoru dospělých.

Badatelé ze Severní Karolíny objevili v mozku myší dosud neznámý ústřední vypínač bolesti. Našli ho v amygdale, oblasti známé hlavně jako sídlo emocí. Nervové signály, které se odtud šíří, potlačují pocit bolesti v nejméně 16 jiných oblastech mozku.

Vědci z britského Sheffieldu a z řady dalších světových laboratoří zkoumali, proč někteří ptáci dospívají a stárnou rychleji než jiní. Takovou životní strategii volí například pěvci našich zahrad, kteří mají hodně nepřátel, ale i stěhovaví ptáci, jejichž mláďata se vydávají na cesty v raném věku.

Badatelé ze City College v New Yorku a z několika dalších amerických vědeckých institucí zkoumali dva druhy mořských koníků a tři jim příbuzné druhy mořských jehel. Zjistili, že to, jak se sobě různé populace těchto ryb podobají, ovlivňují oceánské proudy, ale i hnědé mořské řasy, chaluhy, které potřebují k životu.

REPRÍZA |Oxidační stres se týká našich buněk. Jeho vliv pociťujeme zvláště ve stáří, při námaze (například při cvičení) nebo když držíme dietu. U pokusných červů, háďátek, teď vědci z Michiganu zjistili, že pokud oxidační stres pocítili v mládí, dožívali se vyššího věku. Jak je to u lidí, zatím nevíme.

REPRÍZA | Lidský vlas je mimořádně pevný a odolný. Vědce ze dvou kalifornských univerzit, v San Diegu a v Berkeley, zajímalo, jak dopadnou při materiálových zkouškách pevnosti chlupy jiných savců. Výsledkem studie je, že čím tlustší chlup, tím spíš se zlomí.

REPRÍZA | Vzestup letecké dopravy má podle badatelů z prestižního amerického institutu MIT dvakrát horší dopady na kvalitu ovzduší než na klima. Autoři studie ale zároveň upozorňují, že když zasahujeme proti jednomu typu emisí z letecké dopravy, rostou emise jiné.

REPRÍZA | Vědci z Přírodovědeckého muzea na Floridě prostudovali vzorky kostí mořských želv z archeologických nalezišť starých až 2500 let. Z rozboru kolagenu, hlavního proteinu v kostech, přišli na to, jaké želvy lovili a konzumovali tehdejší obyvatelé poloostrova a ostrovů Karibiku.

Palmový olej je i přes varování ekologů zatím nejčastěji používaným rostlinným olejem na planetě. Vědci z Malajsie a Německa zjistili, že jeho producenti mají nečekané spojence: makaky vepří. Podle studie, kterou zveřejnili badatelé v časopise Current Biology, dokážou makakové ve velkém likvidovat hlodavce. (repríza)

Ornitologové z Chicaga a Clevelandu zveřejnili rozsáhlou studii nočních srážek ptáků s budovami. Zjistili, že ke srážkám může přispívat i noční cvrlikání migrujícího hejna. Zmatení ptačí navigátoři letící za světlem svými signály matou i další spolucestující v hejnu. (repríza)

Inženýři z Cornellovy univerzity ve Spojených státech vyrobili biomateriál, který napodobuje vlastnosti živých organismů. Využili k tomu vlákna z DNA, která je základem dědičnosti. Cílem pokusů je vývoj tzv. dynamických materiálů, které by dokázaly opravovat sebe sama. (repríza)

Pyskoun rozpůlený z korálových útesů reaguje na svůj obraz v zrcadle podobně jako primáti, delfíni nebo sloni. Vědci této rybě na hřbet namalovali barevnou značku, kterou mohla spatřit jen při pohledu do zrcadla. Když značku objevila, začala se třít o drsnější povrchy, aby se jí zbavila. (repríza)

Archeolog Ralph Solecki našel na přelomu 50. a 60. let v jeskyni v iráckém Kurdistánu ostatky devíti neandertálských mužů, žen a dětí. Z pylu, který je obklopoval, vyvodil možnost, že neandertálci pohřbívali své mrtvé. Po více než 20 letech tým z Cambridge v oblasti objevil dalšího neandertálce, který možnost pohřbů dál potvrzuje.

Badatelé z univerzity v Arizoně propočítali, že za 50 let s námi na planetě možná nebude až třetina dnešních druhů rostlin a živočichů. Překvapilo je, že vyšší teploty se na vymírání podílely o něco méně, než čekali. Mnoha druhům se stala osudnou spíš ztráta stanovišť nebo příliš pomalý přesun do bezpečí.

Rodiče na svá novorozeňata a batolata mluví často zpěvnějším tónem hlasu a pomalejším tempem, než na dospělé, prodlužují samohlásky. Studie univerzity v Washingtonu dokládá, že taková mluva rodičů s dítětem se zřejmě v evoluci osvědčila. Dokáže uspíšit rozvoj řeči.

Virologové z epicentra onemocnění, z čínského Wu-chanu, přišli na to, že epidemie SARS z roku 2003 a nyní se šířící koronavirus používají k infekci stejné „vstupní klíče“ do lidských buněk. Své závěry zveřejnili v časopise Nature. Způsob, jak jim v tom zabránit, hledají i čeští vědci.

Ptakopyskům, menším obojživelným savcům z Austrálie, ubývá míst pro život. Dlouhodobě jim vadí, když lidé mění krajinu kvůli zemědělství, staví nové přehrady nebo vodní elektrárny. V posledních letech, kdy sucho a vedra ovládly australskou krajinu, ale těmto zvířatům navíc stále častěji vysychají říčky, u kterých bydlí.

Fenoménem dnešní doby jsou oprávněné obavy o vliv člověk na přírodu, zvláště pak na biodiverzitu a rozmanitost druhů. Nejde ale o jev, který se týká pouze dnešní éry klimatické změny, k níž svou činností přispíváme. Nová vědecká studie dokládá, že už před 4 miliony let ve východní Africe, odkud pocházíme, vymíraly některé velké šelmy, protože jim člověk bral ulovenou potravu.  

Entomologové z Illinois zkoumali, jak jihoameričtí mravenci druhu Gigantiops destructor zvládají terén deštného lesa v Amazonii. Přelézat každý lísteček bývá pro tyto menší tvory obtížné, a tak je evoluce vybavila ke skoku. Jejich pohyb může inspirovat i tvůrce biotechnologií.

Kanadští vědci zjistili, že přítomnost psa pomáhá dětem mladšího věku při čtení. Děti v takové situaci četly lépe, déle a soustředěněji. Na tom, jakého plemena byl pes, nezáleželo, bylo také jedno, zda šlo o štěně nebo o dospělé zvíře. Výzkum si klade za cíl přispět k výuce dětí, kterým se čtení nedaří. 

Kvůli klimatické změně přibývá ve světě srážek. Podle zjištění vědců budou ale přesto rostliny v Evropě, Asii i v Severní Americe, včetně stromů, postupně spotřebovávat více vody než v současnosti. Zvláště ve středních polohách mezi rovníkem a póly, kde žijí miliony lidí, klimatická změna krajinu spíše vysuší.

Délka hlubokého spánku je zásadní pro prevenci úzkosti, po probdělé noci jsme k ní naopak náchylnější. Novou studii o tom publikovali odborníci z kalifornské univerzity. U skupiny osmnáctiletých lidí prokázali, že probdělá noc zvyšuje hladinu emočního stresu až o 30 %.

Vědci z Islandu, Dánska a Nizozemska zkoumali přičiny vymření jedinečné populace mrožů na Islandu. S pomocí radiouhlíkové metody a DNA doložili, že mroži, kteří žili na Islandu několik tisíc let, tam ve středověku vymřeli vlivem člověka. Stalo se to krátce poté, co místo osídlili první obyvatelé ostrova – Vikingové.

Pro přežití člověka vzpřímeného ve starších čtvrtohorách byl zřejmě klíčovou dovedností vytrvalostní běh za kořistí. Umožnil, aby se náš dávný příbuzný dostal k masu.

Vědci z amerického Wisconsinu vymysleli netradiční způsob, jak kontrolovat zdravotní stav pacientů na dálku. To, že se dá ze vzorků moči odvodit řada informací o zdravotním stavu, je známá věc. V tomto případě ale přístroje, které vyhodnocují látky v moči, umístili v toaletách.

Les v listopadu 1989 a dnes. Diskutují: biologové a ochránci přírody Ondřej Sedláček a Vojtěch Kotecký a herci Martina Hudečková a Otakar Brousek.

To, jestli máme dlouhý, nebo krátký život, souvisí s aktivitou nervových buněk v našem mozku. Plyne to ze studie z Harvardu. V náš prospěch hraje zřejmě protein REST, o kterém se vědělo, že chrání stárnoucí mozek před demencí. Život nám nejspíš prodlužuje tím, že aktivitu neuronů tlumí.

Mlokům dorůstají končetiny, obnovuje se jim totiž kloubní chrupavka. Vědci zjistili, že předpoklady pro to máme i my. Podstatou obnovy chrupavky je vznik nových bílkovin, který řídí takzvaná mikro-RNA.

Vědcům se podařilo ve větším množství vyrobit psilocybin. Tato účinná látka je známá z více než 200 druhů hub, má psychedelické a halucinogenní účinky podobně jako například LSD. Geny z jednoho druhu lysohlávky vědci vložili do bakterie, která pak začala psilocybin vyrábět.

Jeden z největších suchozemských predátorů a masožravců všech dob, Tyrannosaurus rex, měl zřejmě v hlavě důmyslnou klimatizaci. Zoologové z několika amerických univerzit to odvozují z výzkumu žijících příbuzných dávných veleještěrů – aligátorů.