Laboratoř

Vědci vysvětlují, herci glosují novinky o přírodě a lidech.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Laboratoř: První evropští farmáři nebyli žádní beránci. Řada z nich zemřela po úderu do hlavy

Z kosterních pozůstatků více než 2 300 raných evropských zemědělců a pastevců plyne, že násilí bylo v mladší době kamenné na denním pořádku. Každá desátá nalezená lebka ze 180 různých evropských lokalit té doby má zranění na lebce.

Laboratoř: Za radost z pohybu můžou střevní bakterie. U myší se díky nim vyplavily endorfiny

Biologové z univerzity v Pensylvánii se snažili najít nervové dráhy, které motivují k pohybu. Vědci nechali myši běhat v kolečku a tyto dráhy zkoumali. Ukázalo se, že k radosti z pohybu výrazně přispěly bakterie v myším střevě. U zvířat, která se střevní mikroflóry zbavily, mozek nevyprodukoval signál odměny.

Laboratoř: Skleněné žáby ukládají červené krvinky do jater. Krev se jim tak nesráží

Kolem 150 zatím známých druhů žab na světě je průhledných. Nová studie vysvětluje, že je to dáno tím, že si uklízejí do jater červené krvinky. Tyto žáby žijí většinou v deštných lesích Jižní Ameriky.

Laboratoř: Češi se zařadili mezi největší spáče na světě. Nejkratší spánek hlásí východní Asie

Češi sami sebe řadí mezi největší spáče na světě. Plyne to z velké britsko-francouzské studie, do které se zapojilo více než 700 tisíc dobrovolníků ze 63 zemí světa. Subjektivní údaje o délce spánku vědcům posílali sami účastníci pokusu.

Laboratoř: Zpátky na stromy? Právě tam se předchůdci člověka naučili chodit po dvou

Bipední chůze v evoluci člověka zřejmě nevznikla při chůzi na zemi, ale v situacích, kdy se naši dávní předkové věšeli na stromy a potřebovali někam přelézt po větvích. Vědci to doložili pozorováním šimpanzů, našich nejbližších příbuzných.

Laboratoř: Moderní člověk, nebo neandertálec? Vědci řeší záhadu fosílie z Katalánska

Antropologové po letech opět přezkoumali čelist starého rybáře nalezenou v katalánské části Španělska starou 45 až 66 tisíc let. Původně si mysleli, že je neandertálská. Nová analýza napovídá, že může jít buď o jednu z nejstarších fosilií archaického Homo sapiens, nebo kost patří druhu, který rysy archaických Homo sapiens a neandrtálců kombinoval.

Laboratoř: Mastodonti, zajíci i cedr. Dva miliony let stará DNA odhalila neznámé Grónsko

Takzvaná environmentální DNA pomohla lidstvu odhalit, jak před dvěma miliony let vypadala příroda v severním Grónsku. Nejvíc vědce překvapilo, že tam tenkrát žili mastodoni. Krajinou se proháněli sobi karibu, zajíci a další zvířata, rostla tam řada bylin i stromů, u pobřeží plavali krabi a koráli.

Laboratoř: Houba místo plastu. Oblíbená reishi funguje v čipech a bateriích

Na Univerzitě Jana Keplera v Linci vědci úspěšně vyzkoušeli známou houbu asijského původu reishi jako součástku v elektronice. Doteď se využívala jako doplněk stravy. Nejnověji ale autoři studie zjišťují, zda by se z reishi daly vyrábět biologicky rozložitelné součástky do počítačových čipů nebo baterií.

Laboratoř: Pivo nebo biopaliva z krásnooček? Vědci luští jejich genetický kód

Mezinárodní konsorcium vědců se snaží přečíst genetický kód krásnooček. Důvodem zájmu je možnost využití těchto organismů k výrobě biopaliv, ve výživě, robotice nebo při léčbě nádorů.

Laboratoř: Houba, která žije všude na světě, umí vyčistit půdu i vodu od rtuti

Běžná mikroskopická houba dokáže odstraňovat toxickou formu rtuti z půdy v okolí kořenů zemědělských plodin. Rostliny, v tomto případě kukuřice, díky ní přežily. V pokusu vědců z Marylandu houba dokonce zvládla vytáhnout škodlivou formu rtuti i ze slané a sladké vody.

Laboratoř: Chobotnice po sobě házejí předměty. Vědce to překvapilo, znají takové chování jen u primátů

Výzkumníci z Austrálie nahráli na video záběry, na nichž chobotnice kolem sebe, ale i jedna na druhou, házely bláto, schránky plžů či další odpady. Podobné chování bylo zatím popsáno jen u mála živočichů, většinou jen primátů, včetně člověka.

Laboratoř: Co je udržitelný les nebo prales?

Jak působí klimatická změna na hmyz? Proč je důležité zbavit hmyz špatné pověsti? Debatují entomolog Lukáš Čížek a zoolog a odborník na ochranu životního prostředí Vojtěch Kotecký. Spoluúčinkuje herec Petr Vacek. Moderuje Martina Mašková.

Laboratoř: Barevným ptákům častěji hrozí vyhynutí, zjistili vědci

Krása může být pro ptáky přítěž. Pěvcům, kteří mají výrazné nebo unikátní zbarvení, častěji hrozí vyhynutí než ostatním. A častěji se s nimi obchoduje. Plyne to ze studie na téměř 500 ptačích, převážně tropických druhů.

Laboratoř: Jak korzují šimpanzi?

Co ovlivňuje barvu severoamerických vlků? Čím je zajímavá zkamenělina zubaté ryby z prvohor? Debatují biologové Lukáš Kratochvíl a Jan Černý, spoluúčinkuje herec a režisér Lumír Olšovský. Moderuje Martina Mašková.

Laboratoř: Do 3D tiskárny vědci vložili místo inkoustu rostlinné buňky. Může to pomoci při šlechtění odrůd

Inovátoři ze státní univerzity v Severní Karolíně se rozhodli vyzkoušet, zda a jak spolu budou komunikovat rostlinné buňky, pokud projdou 3D tiskárnou. Metoda by se mohla hodit ke studiu regenerace rostlin z buněk, a to i u zemědělských plodin. Článek vyšel v časopise Science Advances.

Laboratoř: Modrá, nebo zelená? Kolem 3800 jezer na světě může podle vědců změnit barvu

Badatelé z Dallasu prostudovali satelitní snímky více než 85 tisíc jezer na planetě. Odhadují, že pokud globální teploty narostou o další 3 stupně Celsia, kolem 3800 jezer na světě by mohlo ztratit modrou barvu. Článek o tom vyšel v časopise Geophysical Research Letters.

Laboratoř: Motorem evoluce člověka je klimatická změna. Ukázaly to vrty v etiopských jezerech

Klíčové fáze evoluce člověka souvisejí s výkyvy klimatu v oblasti východní Afriky. Došel k tomu velký mezinárodní tým vědců, který zkoumal tamní oblast bohatou na antropologické nálezy. Článek z výzkumu vyšel v časopise Nature.

Laboratoř: Emise CO2 oteplují planetu, smog ji ochlazuje, zároveň se ale škody násobí, varují vědci

Účinek emisí skleníkových plynů je globální. O aerosolech, částicích, které vznikají spalováním, dlouho panovalo přesvědčení, že škodí jen tam, kde unikly do vzduchu. Z nové studie však plyne, že aerosoly ke klimatické změně přidávají další negativní efekt – dokonce i za hranicemi oblastí, ve kterých unikly, píše se časopise ScienceAdvances.

Laboratoř: Mravenčí královny žijí mnohem déle než dělnice. Roli v tom hraje inzulín

Královny u sociálního hmyzu, mravenců, termitů nebo včel, jsou výhradními matkami veškerého potomstva kolonie, a proto jsou dlouhověké. Žijí o mnoho déle než dělnice. Na konkrétním druhu mravence, američtí vědci doložili, že jejich život se řídí hladinou inzulínu. Studie o tom vyšla v prestižním časopise Science.

Laboratoř: Lidské tělo jako čistička? V interiérech dokáže odbourávat škodliviny

Mezinárodní tým vědců popsal, jak naše tělo v interiérech budov nejen vytváří, ale také odbourává chemické látky. Pomáhá mu s tím ozón. Článek o tom vyšel v odborném časopise Science.

Laboratoř: Jurský park? Geny raného dinosaura z Afriky by se daly vyzkoušet na slepici

Vědci popsali zatím nejstaršího známého dinosaura z Afriky. Žil před 230 miliony let v druhohorách, v období pozdního triasu. Měl dlouhý krk a byl poměrně malý. Vážil něco mezi 9-30 kg. Studie o něm vyšla v prestižním časopise Nature.

Laboratoř: Město, stát nebo říše. Hnízda invazních mravenců se táhnou i stovky kilometrů

Badatelé z Queen Mary University v Londýně popsali dosud neznámý způsob vzniku mravenčích superkolonií. Je výsledkem křížení mezi mravenci blízce příbuzných druhů. Plyne to z výzkumu invazních tropických, tzv. ohnivých mravenců rodu Solenopsis. Studie o nich vyšla v časopise Nature Communications.

Laboratoř: Ryby skvěle navigují k cíli i mimo moře nebo řeku. Udávaly směr pohybu akvária na kolečkách

Izraelští neurovědci uspořádali soutěž mezi rybami v tom, jak rychle dokážou doplavat za odměnou. Pokus dělaly s karasem zlatým, oranžovou rybou známou z akvarijních podmínek. Článek o jejich pokusu vyšel v časopise Behavioral Brain Research.

Laboratoř: V severní Číně se našla neznámá pravěká kultura. Lidé tam hojně užívali okrovou barvu

Moderní člověk, Homo sapiens, přišel do severní Číny asi před 40 tisíci lety. Mezinárodní tým antropologů dokázal, že tam lidé pomalovávali kamenné nástroje dvěma druhy okru. Studie o tom vyšla v časopisu Nature.

Laboratoř: Šimpanzí samci denně dokazují vůdcovství. Kvůli úbytku lesa to znamená více konfliktů s lidmi

Tým výzkumníků z Ugandy a Británie zjistil, že pro potravu k lidským sídlům vyrážejí šimpanzí samice méně často než samci. Tím se vysvětlilo, proč šimpanzí skupiny, které pozorovali mimo prales, byly méně početné. Studie vyšla v časopise Animal Behaviour.

Laboratoř: Bakterie probouzejí spící viry. Může to přispět k výzkumu nádorů

Bakterie v našem střevě vyrábějí řadu chemikálií. O jedné z nich, zvané colibactin, vědci zjistili, že probouzí spící viry, které napadají sousední bakteriální buňky. Poznání toho procesu může přispět k výzkumu nádorů tlustého střeva. Studie vyšla v časopise Nature.

Laboratoř: Před 500 miliony let rostliny osídlily souš. Dokázaly to díky změně 218 genů

Britští badatelé popsali, co pomohlo před 500 miliony let rostlinám přejít z vody na souš. Zjistili, že díky mutaci ve 218 genech se rostliny naučily regulovat vnitřní tok vody a výměnu plynů. Kdyby se jim to nepovedlo, život na planetě by se odvíjel jinak.

Laboratoř: Ryby nemlčí už 150 milionů let. Jsou mezi nimi chrochtalové, kvákalové i bručouni

Ryby se ani zdaleka nedají označit za němé, jak se traduje. Schopnost zvukové komunikace je pro ně tak důležitá, že ji různé skupiny v evoluci nezávisle na sobě objevily nejméně 33krát. Studii Cornellovy univerzity o tom zveřejnil odborný časopis Ichtyology and Herpetology.

Laboratoř: Nezdravá strava mění výrobu enzymů v játrech. Může mít větší vliv než léky

Výběr stravy výrazně působí na náš metabolismus. Může na něj působit dokonce víc než léky. To uvádí studie australských vědců v časopisu Cell Metabolism. U myší například doložili, že strava s výrazným přebytkem proteinů snižuje přesnost přepisu dědičné informace, a tím i kvalitu výroby enzymů v játrech.

Laboratoř: Pohybově aktivní senioři mají lépe propojené neurony v mozku

Fyzická aktivita chrání mozek i ve stáří. Neurovědci z univerzit v USA, Kanadě a Španělsku našli v mozcích fyzicky aktivních seniorů více proteinů, které udržují spojení mezi neurony. Studie o tom vyšla v časopise americké Alzheimerovské asociace.

Laboratoř: V teplejším oceánu můžou být predátoři hladovější, ukázal výzkum

Časopis Science zveřejnil studii, podle níž teplejší oceán může znamenat také větší aktivitu konzumentů ryb. Kvůli klimatické změně jsou predátoři, tedy ti, kteří se živí jinými živočichy, hladovější, spotřebují více kořisti.

Laboratoř: Samičky, nebo samečci? U mravenců o pohlaví rozhodují geny

O tom, zda mravenčí královna vyprodukuje samičí, nebo samčí kolonii, rozhoduje spíš dědičnost než prostředí, kde žije. Kalifornští vědci zjistili, že tento proces řídí soubory genů, takzvané supergeny. „Korespondují s tím, jak se která kolonie množí,“ vysvětluje entomolog Petr Klimeš.

Laboratoř: Není cholesterol, jako cholesterol, potvrdili vědci. Jedno vejce denně neuškodí

Umírněná konzumace vajec prospívá zdraví, ba dokonce snižuje riziko kardiovaskulárních nemocí. Souvisí to s vyšší hladinou konkrétního typu bílkovin, apolipoproteinů. Ty pomáhají čistit cévy od cholesterolu. „V těle máme obrovské množství různých variant cholesterolu a většina z nich je má velmi pozitivní účinek,“ říká biochemik Marek Cebecauer.

Laboratoř: Myši odhánějí nápadníky hormonem, který voní jako banány. Chrání tak své potomstvo

Vědci z McGillovy univerzity v Montrealu zjistili, že samečci myší, zvláště ti, kteří se ještě nespářeli, pociťují stres v blízkosti březí nebo kojící samičky. Od kontaktu je odrazuje vůně hormonu, který samičky vypouštějí. Článek vyšel v časopise Science Advances.

Laboratoř: Zátka, potrubí nebo šnorchl. Rýži za sucha i záplav pomáhá látka zvaná suberin

Rýžové rostlinky se sázejí do vody. Vadí jim ale sucho i záplavy. Nejnovější studie univerzity v Riverside v Kalifornii detailně popisuje, jak jejím kořenům při nedostatku nebo nadbytku vody pomáhá látka zvaná suberin.

Laboratoř: Včely a ptáci zvyšují kvalitu kávy. Bez nich úroda klesla o čtvrtinu

Kdyby na kávovníkových plantážích nespolupracovali včely a ptáci, pěstitelé by měli o čtvrtinu horší úrodu. To plyne ze studie na třiceti pokusných farmách v Kostarice a USA. Práce vyšla v odborném časopise PNAS.

Laboratoř: V oceánech žijí tisíce RNA virů, o kterých jsme nevěděli. Ovlivňují i světové klima

V různých částech světa vědci objevili 5500 nových druhů RNA virů. Zařadili je do pěti nových kmenů. Studie o nich vyšla v populárně-naučném časopise Science. Na počátku objevu nových virů byla plachetnice s názvem Tara. Ta několik let objížděla svět a sbírala vzorky vody, v níž pak výzkumníci hledali nové organismy. Od expedice uplynulo už deset let, nedávno ale vědce napadlo cenné vzorky z ní znovu prohlédnout.

Laboratoř: Vědci doporučují konzumovat nanejvýš 20 kilo masa na osobu a rok. Platí to i pro vás

Ze studie univerzity z Bonnu plyne, že pokud má planeta uživit lidstvo, měly by bohaté země proti dnešku snížit konzumaci masa alespoň o tři čtvrtiny. Obyvatelům bohatších částí světa vědci radí držet spotřebu masa na 20 kilogramech na osobu a rok.

Laboratoř: Zeleň a půda ve městech kompenzují klimatickou změnu. Musí se ale zalévat

Lesy ve městech nebo jejich okolí bereme jako místa k rekreaci. Řada vědeckých prací upozorňuje na prospěšnost zeleně pro zdraví nebo pro rozmanitost městské přírody. Studie vědců z Bostonské univerzity navíc ukazuje, že stromy a půda ve městech dokážou vstřebat víc uhlíku z atmosféry, než jsme si dřív mysleli.

Laboratoř: Trendy v ptačí architektuře? Jednodušší hnízdo bez střechy, zjistili vědci

Kolem 30 procent ptačích druhů staví hnízda se střechou. Zdálo by se, že se tak lépe chrání před predátory a počasím. Nová studie ale dokládá, že ptáci s jednoduššími hnízdy na tom můžou být z dlouhodobého hlediska lépe.

Laboratoř: Invazní ropuchy se staly v Austrálii kanibaly. Starší pulci se zbavují mladší konkurence.

V Austrálii vědci několik desetiletí pozorují pulce ropuchy, jak požírají mladší soukmenovce a vajíčka svého druhu, až teď ale odhalili důvod, proč se to děje. K ničení čerstvě vylíhlých larev uvedený invazní druh táhne chemické lákadlo a boj o přežití. Článek o tom vyšel v časopise Ecology and Evolution.

Laboratoř: Mayové získali kukuřici od přistěhovalců z jihu. Přispěla ale k zubním kazům

Před 5600 lety se ke starým Mayům, lovcům a sběračům ve střední Americe, dostala kukuřice. Ze studie v časopise Nature Communication plyne, že ji k nim donesli přistěhovalci z jihu. Plyne to z rozboru DNA.

Laboratoř: Moderní osvětlení zvýhodňuje predátory. Racci nebo krabi častěji uloví plže

Řada živočišných druhů z mořského pobřeží musí lovit potravu v noci. Badatelé z univerzity v britském Plymouthu zjistili, že kvůli moderním typům umělého osvětlení lidských sídel plž z pobřeží Atlantiku zvaný plážovka ztrácí schopnost používat mimikry. Nepřítel ho tak snadněji zahlédne a uloví. Píše o tom časopis Journal of Applied Ecology.

Laboratoř: Urbanizace má zásadní vliv na rostliny. Jetel ve městech ztrácí chemickou obranu

Člověk zásadním způsobem ovlivňuje evoluci rostlin. V časopise Science vyšla studie, která to ilustruje na běžné rostlince luk i okrajů silnic, jeteli plazivém. Vědci z celého světa ho nasbírali přes 110 tisíc vzorků ze 160 měst na šesti kontinentech. Zjistili, že tento druh jetele ve městech ztrácí geny pro chemickou obranu.

Laboratoř: Vědci popsali královský feromon gigantické sršně mandarínské. Ničí včelstva

Entomologové z Číny a Spojených států našli způsob, jak chytat největší druh sršně na světě. Lákají její samečky na královský feromon. Cílem je zbrzdit její případnou invazi do jiných částí světa. Článek vyšel v odborném časopise Current Biology.

Laboratoř: Spokojené prase chrochtá hlubokým basem, nespokojené kvičí. Vědci zkoumali, jak se prasata projevují

Badatelé z několika zemí světa včetně Česka prozkoumali přes sedm tisíc prasečích nahrávek od zvuků selat až po dospělá zvířata. Díky tomu dokázali velmi dobře porozumět tomu, jak prasata vyjadřují emoce hlasem. Například kratší chrochtání s menšími výkyvy hlasitosti napovídá, že je zvíře spokojené.

Laboratoř: Vědci dokázali zbrzdit přehnanou imunitní reakci. Zatím to funguje u myší

Genetičtí inženýři z Tokia vytvořili nástroj, který opravuje špatnou imunitní odpověď. Hybridní molekula složená z DNA i RNA umí vyhledávat chyby v přepisu genů pro bílé krvinky, obranné B a T- lymfocyty. Článek o tom vyšel v odborném časopise Nature Communications.

Laboratoř: Vědci dokázali zbrzdit přehnanou imunitní reakci. Zatím to funguje u myší

Genetičtí inženýři z Tokia vytvořili nástroj, který opravuje špatnou imunitní odpověď. Hybridní molekula složená z DNA i RNA umí vyhledávat chyby v přepisu genů pro bílé krvinky, obranné B a T- lymfocyty. Článek o tom vyšel v odborném časopise Nature Communications.

Laboratoř: Vědci dokázali zbrzdit přehnanou imunitní reakci. Zatím to funguje u myší

Genetičtí inženýři z Tokia vytvořili nástroj, který opravuje špatnou imunitní odpověď. Hybridní molekula složená z DNA i RNA umí vyhledávat chyby v přepisu genů pro bílé krvinky, obranné B a T- lymfocyty. Článek o tom vyšel v odborném časopise Nature Communications.

Laboratoř: Evoluce může být rychlá. Orlíček ztratil korunní lístky i nektar, ale uniká škůdcům

Vědci z Kalifornie popsali náhlé evoluční změny, které mohou nastat u květů za jednu až dvě generace. Doložili je na příkladu pryskyřníkovité rostliny – orlíčku. Ten ztratil korunní lístky a nektar, ale zároveň se stal méně atraktivním pro housenky a mšice, které ho požírají. Zprávu o tom přinesl časopis Current Biology.

Laboratoř: Bakterie se dokážou zbavit virů. Samy sebe uspí, aby nešířily nákazu

Bakterie se dokážou účinně bránit proti napadení viry. Potvrdili to odborníci z univerzity ve švédském Lundu. Vyrábějí vlastní toxiny a dokážou utlumit činnost vlastních genů. Článek o tom vyšel v časopise PNAS.

Laboratoř: Bakterie se dokážou zbavit virů. Samy sebe uspí, aby nešířily nákazu

Bakterie se dokážou účinně bránit proti napadení viry. Potvrdili to odborníci z univerzity ve švédském Lundu. Vyrábějí vlastní toxiny a dokážou utlumit činnost vlastních genů. Článek o tom vyšel v časopise PNAS.

Laboratoř: Pod ledem v Antarktidě se našly desítky milionů ryb. Mají průsvitná těla a bílou krev

500 metrů pod antarktickým ledem výzkumníci z německého ledoborce Polarstern objevili zatím největší kolonii ryb na světě. Ryby zvané ledařky tam hlídají desítky milionů hnízd s potěrem. „Kolonie se rozkládá na rozloze kolem 240 kilometrů čtverečních, což se dá přirovnat k rozloze Brna,“ říká bioložka. Objev zveřejnil odborný časopis Current Biology.

Laboratoř: Pod ledem v Antarktidě se našly desítky milionů ryb. Mají průsvitná těla a bílou krev

500 metrů pod antarktickým ledem výzkumníci z německého ledoborce Polarstern objevili zatím největší kolonii ryb na světě. Ryby zvané ledařky tam hlídají desítky milionů hnízd s potěrem. „Kolonie se rozkládá na rozloze kolem 240 kilometrů čtverečních, což se dá přirovnat k rozloze Brna,“ říká bioložka. Objev zveřejnil odborný časopis Current Biology.

Laboratoř: Vědci umí odebrat DNA z ovzduší. Můžou tím přispět k ochraně druhů

Vzorky DNA z vodních toků se už několik let používají k určování toho, co ve vodě žije. Dva nezávislé vědecké týmy z Británie a Dánska se pokusily odebrat DNA ze vzduchu, a to v zoologických zahradách. Podařilo se jim tak určit řadu zvířat, která tam žijí, jejich potravu i zvířata z blízkého okolí.

Laboratoř: Mozek pracuje s databází tváří. Rozpoznání se může zpozdit o pár sekund za samotným vjemem

Lidský mozek zpracovává neustále nové a nové vizuální vjemy. Pokud neregistruje stav nebezpečí, určuje je třeba i s několikasekundovým zpožděním. Článek o tom vyšel v odborném časopise Science Advances.

Laboratoř: Lidská DNA se umí sbalit z metrové velikosti na mikrometry. Vědci to sledovali ve 3D

Jihokorejští vědci odhalili, jak se balí lidská DNA. V trojrozměrném obrazu viděli, jak se metrové vlákno skládá do struktury o rozměrech v řádu mikrometrů. Smyslem postupu je, aby se dědičná informace při přepisu do RNA nepoškodila, popisují autoři studie v časopisu PNAS.

Laboratoř: Mravenci si s výživou předávají také informace, zjistili vědci

Mravenci mají dva žaludky. V jednom zpracovávají potravu a ve druhém ukládají tekutiny, které pak sdílejí s dalšími mravenci v kolonii. Ty nemají jen výživnou, ale i informační hodnotu. Například chůvám, které pečují o mravenčí dorost, našli vědci v žaludcích více proteinů proti stárnutí než u jiných mravenců. Článek vyšel v odborném časopise eLife.

Laboratoř: Velryb černých ubývá. Oblíbily si záliv, kde jim hrozí srážky s loděmi

Vědci našli oblíbené místo ohrožených velryb černých. Jde o Záliv svatého Vavřince v Kanadě. Velryby se tam každý rok vracejí, zdrží se třeba i pět měsíců. Článek o tom vyšel v odborném časopise Inter Research, který se zabývá ohroženými druhy. „Nepříjemně mě překvapilo, jak málo těch velryb je,“ komentuje studii hydrobiolog Adam Petrusek.

Laboratoř: Steak, nebo vajíčka? Vědci dokážou vybírat pohlaví zvířat, využít by to mohli v zemědělství

Britským badatelům se podařilo ovlivnit pohlaví embryí laboratorních zvířat. Dosáhli toho zásahem do genomu rodičů. Cílem snah vědců je zajistit, aby se zbytečně neprodukovala zvířata obojího pohlaví tam, kde stačí jedno. Studie vyšla v časopise Nature Communications.

Laboratoř: Plastový odpad přispívá k odolnosti bakterií vůči antibiotikům, varují vědci

Obyčejná plastová krabička z restaurace se může stát oblíbeným sídlem mikrobů. Bakterie si v rozkládajícím se plastu snadněji vyměňují genetický materiál a stávají se tak odolnějšími vůči antibiotikům. Článek na toto téma vyšel v odborném časopise Journal of Hazardous Materials, 2021.

Laboratoř: Plastový odpad přispívá k odolnosti bakterií vůči antibiotikům, varují vědci

Obyčejná plastová krabička z restaurace se může stát oblíbeným sídlem mikrobů. Bakterie si v rozkládajícím se plastu snadněji vyměňují genetický materiál a stávají se tak odolnějšími vůči antibiotikům. Článek na toto téma vyšel v odborném časopise Journal of Hazardous Materials, 2021.

Laboratoř: Imunologové hlásí průlom, na světě je nový posilovač vakcín

Vědci ze dvou uznávaných institucí, z Imunologického institutu v La Jolla a z MIT v Massachusetts, představili nový typ přísady do vakcín, která příspívá k tomu, aby očkování vyvolalo silnější imunitní odpověď. Mohla by se stát účinným nástrojem, jak zvýšit naši obranyschopnost vůči řadě virů, včetně HIV. Píšou o tom v časopise Science Immunology.

Laboratoř: Vědci krmí ryby metanem, přispívají tak k omezení emisí

Badatelé ze Stanfordovy univerzity hodnotili, zda se lidstvu vyplatí ve větší míře vyrábět krmivo pro ryby z metanu. Takovou stravu bohatou na proteiny dokážou vyrobit bakterie. Mimo jiné přišli na to, že finančně by to bylo výhodné. Článek zveřejnil časopis Nature Sustainability.

Laboratoř: Ptačí zpěv i hru na klavír řídí stejné nervové dráhy, popsali vědci

Nervové buňky, které jsou v chodu, když se ptáci učí zpívat, se podobají těm, které v mozku člověka zodpovídají za rozvoj jemné motoriky. Přišli na to vědci z Oregonu, a to při výzkumu na australských ptácích, zebřičkách, které známe i jako chovný druh. Studii zveřejnili v časopise Nature Communications.

Laboratoř: Čím se lišíme od šimpanzů? Stopa vede i k opomíjené části DNA

Dědičný kód člověka je podobný DNA šimpanzů. Co nás lidi tedy dělá lidmi? Ptali se genetikové z univerzity ve švédském Lundu. Překvapilo je, že rozdíly našli v podceňované části lidské DNA, která se nepřepisuje do bílkovin. I ta může být jedním z klíčů k vysvětlení, proč naše mozky pracují jinak než mozky šimpanzů. Studie o tom vyšla v časopise Cell Stem Cell.

Laboratoř: Emise už v roce 1780, požáry a černá smrt. Alpský ledovec se stal unikátní kronikou tisíciletí

Evropané vypouštěli emise už kolem roku 1780. To odhalil rozbor materiálu, který se uchoval v alpském ledovci. Vědci z Bernu a Postupimi zkoumali vzorky z pylových zrn, spor nebo dřevěného uhlí z ledovce na italsko-švýcarském pomezí. Článek o tom vyšel v časopise Geophysical Research Letters.

Laboratoř: První Evropany možná nic nenutilo odejít z Afriky, uvažují vědci

Vědci z několika evropských univerzit zkoumali, do jakých podmínek v Evropě přišli z Afriky první zástupci rodu Homo. Výzkum probíhal na stanovišti ve španělské Andalusii. Ze studie, která o něm vyšla v časopise Quaternary Science Reviews plyne, že tehdejší předchůdci člověka se dokázali dobře přizpůsobit různým podmínkám k životu.

Laboratoř: První Evropany možná nic nenutilo odejít z Afriky, uvažují vědci

Vědci z několika evropských univerzit zkoumali, do jakých podmínek v Evropě přišli z Afriky první zástupci rodu Homo. Výzkum probíhal na stanovišti ve španělské Andalusii. Ze studie, která o něm vyšla v časopise Quaternary Science Reviews plyne, že tehdejší předchůdci člověka se dokázali dobře přizpůsobit různým podmínkám k životu.

Laboratoř: Oblíbená houba sibiřských šamanů se zkouší proti covidu-19. Mohla by zklidnit imunitu

Parazitická dřevokazná houba čaga, biologickým názvem rezavec šikmý, je díky protizánětlivým účinkům oblíbená v lidovém léčitelství, zejména na Sibiři. Nově se o ní uvažuje jako o potenciálním antivirotiku proti covidu-19. Studie o tom vyšla v časopise Food Science and Nutrition.

Laboratoř: Nepříjemné pachy cítíme dřív než vůně. Byly totiž zásadní pro přežití a platí to i dnes

Nepříjemné čichové vjemy zpracovává lidský mozek dřív než vůně a dřív vyvolávají pohybovou odezvu. Plyne to z nové švédsko-americké studie zveřejněné v odborném časopise PNAS. „Pokud cítíme různé pachy, tělo dominantně reaguje na ty nepříjemné,“ potvrzuje molekulární biolog Petr Svoboda.

Laboratoř: Když vymírali dinosauři, hořely i lesy. Naši zvířecí předci přežili, protože uměli slézt ze stromů

Kvůli nárazu kosmického tělesa na konci druhohorní křídy vymřely podle odhadů snad až tři čtvrtiny života na planetě. „Propuklo peklo a součástí toho se stalo, že zmizely všechny lesy,“ říká zoolog Miloš Anděra. Předchůdci primátů na rozdíl od dinosaurů a dalších druhů katastrofu přežili, a to zvláště díky tomu, že se naučili běhat po zemi.

Laboratoř: Před opakovanou infekcí nás může chránit už první dávka mRNA vakcíny, potvrzují imunologové

Vědci z lékařské fakulty univerzity v Minnesotě doložili, že lidem, kteří prodělali covid-19, se po první dávce očkování mRNA vakcínou tvoří více paměťových B buněk než těm po dvou dávkách, kteří nemoc neměli. Studie o tom vyšla v časopise Cell Reports.

Laboratoř: Květiny začaly být pestré před 100 miliony lety. Předtím měla evoluce pauzu

Experti ze Stanfordovy univerzity přišli se zajímavou informaci o vývoji rostlin. Ty, které měly semena, se v evoluci objevily už před 350 miliony let. Dalších 250 milionů let se nedělo zdánlivě nic. Teprve pak začaly růst květiny do dnešní pestrosti tvarů a vůní. Článek o tom vyšel v časopise Science.

Laboratoř: Hlavní příčinou obezity nebývá přejídání, upozorňují vědci. Záleží i na inzulinu

Přejídání nebývá hlavní příčinou obezity. Upozorňuje na to studie vědců ze Spojených států a Dánska. Podle nich je důležitá i reakce těla na kvalitu jídla, které konzumujeme. „Záleží na tom, zda jíme něco, co vyprovokuje inzulin, aby se prudce zvýšil, nebo snížil,“ vysvětluje neurofyziolog František Vyskočil.

Laboratoř: Recept vědců proti roztržitosti? Hluboká meditace. Méně pak chybujeme

Roztržitost může komplikovat život. Vědci ze státní univerzity v Michiganu přišli na to, lidem od ní pomáhá psychoterapeutická metoda založená na takzvané hluboké meditaci. Zvyšuje totiž schopnost rozpoznat chyby a reagovat na ně. Studie o tom vyšla v odborném časopise Brain Sciences.

Laboratoř: Chřestýš stupňuje zvuky, čím víc se bojí nepřítele. Had se tak zdá blíž

Chřestýši úspěšně matou ucho člověka, případně jiných savců. Čím rychleji se k nim blíží potenciální nepřítel, tím vyšší je frekvence zvuku, kterým se ho snaží od setkání odradit. U jejich protějšku zvuk vyvolává dojem, že had je blíž než ve skutečnosti. Studie o tom vyšla v časopise Current Biology.

Laboratoř: Vědci vypěstovali mikrobům svaly. Dá se z toho vyrobit odolná tkanina do neprůstřelných vest

Chemičtí inženýři ze Saint Louis přiměli bakterie vyrábět odolné tkaniny z materiálu podobnému svalovým vláknům. Jsou desetkrát tenčí než lidský vlas, ale také mimořádně odolné a levné. Jejich chemickou podstatou je titin, jedna ze složek svalového vlákna.

Laboratoř: Nově objevení brouci žijí z houbové zahrádky, dostali jména podle Star Treku

Entomologové a životní partneři ze Státní univerzity v Michiganu objevili ve Střední a Jižní Americe desítky nových druhů brouků, kteří se živí houbami. Kvůli zásadnímu významu samiček pro přežití těchto takzvaných ambroziových brouků je pojmenovali po ženských hrdinkách ze sci-fi filmů.

Laboratoř: Je možné, že Homo erectus vymřel později? Vědci zvažují jeho příbuznost s denisovany

Mezinárodní tým vedený odborníky z Austrálie zkoumal, kdo z pravěkých příbuzných a předků člověka žil na ostrovech v jihovýchodní Asii, oblasti známé dřívějšími nálezy rodu Homo. Výzkum překvapivě odhalil stopy denisovanů, známých zatím jen ze Sibiře.

Laboratoř: Parazitičtí mravenci málo pracují. Vědci zjistili, že jim chybí řada genů, zvláště pro čich

Někteří mravenci se v průběhu evoluce stali sociálními parazity. Přiživují se na tom, co seženou jejich příbuzní. Mezinárodní vědecký tým zjistil, že v evoluci přišli o řadu genů, především pro čich. Tým vědců ze Severní a Jižní Ameriky, Německa a Dánska zkoumal změny, které souvisejí s parazitickým způsobem života u tří druhů tropických mravenců rodu Acromyrmex.

Laboratoř: Parazitičtí mravenci málo pracují. Vědci zjistili, že jim chybí řada genů, zvláště pro čich

Někteří mravenci se v průběhu evoluce stali sociálními parazity. Přiživují se na tom, co seženou jejich příbuzní. Mezinárodní vědecký tým zjistil, že v evoluci přišli o řadu genů, především pro čich. Tým vědců ze Severní a Jižní Ameriky, Německa a Dánska zkoumal změny, které souvisejí s parazitickým způsobem života u tří druhů tropických mravenců rodu Acromyrmex.

Laboratoř: Proč chodit spát o hodinu dřív? Méně riskujeme, že nás potká deprese

Jít o hodinu dřív spát a pak i dříve vstát prospívá zdraví. Plyne to z nové studie na 840 tisících lidech. Výsledkem je výrazný pokles rizika depresí. Na studii se podíleli experti z renomovaných institucí – ze státní univerzity v Boulderu, v Coloradu, z technologického institutu MIT a Harvardu. Autoři studie v odborném časopise JAMA Psychiatry doporučují, že pokud jsme zvyklí chodit spát o půlnoci, posuňme to na jedenáctou večer.

Laboratoř: Ptáků žije na světě nejméně 50 miliard. Rekord drží vrabci, špačci a vlaštovky

Na planetě žije nejméně 50 miliard ptáků. Ekologové z univerzity v Sydney tento početní odhad opírají o databázi e-Bird, kam profesionální i amatérští ornitologové zapisují svá pozorování. Studie se týká 9 700 druhů.

Laboratoř: Pravěcí koně v Arktidě vymřeli dřív než bizoni

Výzkum zubů pravěkých koní a bizonů ukazuje, že jejich strava před 14 až 12 tisíci lety byla pestřejší než dnes. Ačkoliv měli podobný jídelníček, koně vymřeli o několik tisíc let dřív než bizoni.

Laboratoř: Výživové doplňky prospívají imunitě. Účinek proti covidu není prokazatelný

V Británii, Spojených státech a Švédsku veřejnost sdílela s vědci údaje o svém covidu. U žen, které braly probiotika, omega-3 mastné kyseliny, multivitamíny nebo samotný vitamín D, zaslaná data ukázala menší riziko covidu. Vědci ale upozorňují, že jiné než podpůrné účinky těchto doplňků stravy se zatím neprokázaly.

Laboratoř: Proč zajíci a králíci v evoluci dost nevyrostli? Tráví jinak a hůř

Vědci z Kjóta si položili otázku, proč zajíci a králíci bývají menší než jiní býložravci. Například hlodavcům jako řádu váha kolísá mezi 4 a 50 kilogramy a králík z domácích chovů může být třeba i osmikilový. Ve volné přírodě ovšem zajíci a králíci váží nanejvýš 5 až 6 kilogramů. Autoři studie zveřejněné v časopise Evolution se snažili přijít na příčiny tohoto vývoje. A odpověď zní, že zajíci a králíci tráví jinak a hůř.

Laboratoř: Látka, která tlumí v našem mozku emoce, pomáhá rostlinám zapamatovat si sucho

Látka, která nám koluje v mozku, pomáhá rostlinám si zapamatovat sucho. Když je méně vláhy, rostliny začnou hromadit kyselinu gama-aminomáselnou (GABA) a ukládat ji do svých tkání. Čím víc jí rostlina nashromáždí, tím víc ráno přivře průduchy, kterými se z ní odpařuje voda. Těmi zároveň do listů proudí vzduch a s ním oxid uhličítý – zdroj pro výrobu živin, cukrů při fotosyntéze.

Laboratoř: Grónsko taje rychleji, než se vědělo. Vědci to zjistili z nálezu milion let staré rostliny z ledovce

Grónský ledovec zřejmě skoro celý roztál i v posledních 1,1 milionech let. Vědci to vyvozují z výzkumu zachovalé pravěké rostliny, která rostla v místě někdejší vojenské základny ze 60. let. Zbytky vřesovců a mechorostů se našly 1400 metrů pod ledem, jehož stáří badatelé odhadují asi na milion let.

Laboratoř: Kdyby se koronavirus nešířil ve městech, pandemie by asi skončila. Vědci to vyčetli z tempa mutací

Koronavirus SARS-CoV-2 koloval v čínském městě Wuchanu zřejmě několik měsíců před prvními známými případy covidu z října 2019. Ale tenkrát, jak plyne z nové studie, ještě neškodil. Pomohlo mu šíření v čínském městském prostředí. Znalost mutací, díky níž to vědci zjistili, je klíčová i i v této fázi boje s nemocí.

Laboratoř: Proč jsou asymptomatičtí jedinci nositelem infekce? Možná mají koronavirus v ústech a slinách

Koronavirus SARS-CoV-2 napadá i buňky ústní dutiny. Výsledky studie o tom zveřejnil časopis Nature Medicine. Rozvíjí úvahu, že důležitou roli při přenosu infekce do plic nebo trávícího systému můžou hrát sliny.
Martina Mašková

Laboratoř: Tající sníh ve městech odhalil miniaturní plasty. Vědci je dokážou najít i v dešťové vodě nebo půdě

Tající sníh ve městech za sebou nechává mikroplasty a nanoplasty. Vědci z kanadské McGillovy univerzity na to přišli díky nové metodě, která odhalí plasty až do velikosti jednoho pikogramu – to je bilióntina gramu.
Martina Mašková

Laboratoř: I menší samice pomáhají udržovat stavy lovených ryb. Ukázal to výzkum u korálových útesů

Australští vědci zjišťovali, co pomáhá udržovat při životě populace lovených ryb. S využitím metod moderní genetiky doložili, že zásluhu na tom mají nejen vyspělé, starší samice, ale i ty menší a mladší. Plodí sice méně jiker, ale jejich podíl na zachování rodu je větší, než se předpokládalo.
Martina Mašková

Laboratoř: Viry se šíří v aerosolu podobně jako smog, potvrzují odborníci. Chválí obyčejné větrání

Současný koronavirus se šíří formou aerosolu. V jaké míře, to se zatím přesně neví. Tým vědců z univerzity v Coloradu zkoumal, jak to frunguje. Uvažoval o něm jako o každém jiném aerosolu, tedy částicích různé velikosti, které přežívají určitou dobu v ovzduší a dokážou putovat i na delší vzdálenosti.
Martina Mašková

Laboratoř: ZOO pouštěla videa primátům vzdáleně příbuzným s lidmi. Baví je sledovat jídlo a civilizační ruch

Zoologická zahrada v Helsinkách zorganizovala neobvyklé kino pro chvostany, primáty jihoamerického původu. Nechala je sledovat filmy bez zvuku. Zvířata zaujaly zvláště záběry s potravou. V dřívějších pokusech se ukázalo, že je také baví poslouchat zvuky velkoměsta.
Martina Mašková

Laboratoř: Vlci raději loví divokou zvěř, než drancují chovy. Dokládá to studie z Mongolska

Výzkum jídelníčku vlků v severním Mongolsku ukázal, že když můžou, uloví si raději volně žijící zvířata, než by ohrožovali stáda ovcí či skotu. 87 procent stravy vlků v dané oblasti Mongolska tvořila divoká zvířata, zvláště pak srnec sibiřský, ze 13 procent vlci konzumovali malé savce, ptáky, hmyz nebo ovoce.
Martina Mašková

Laboratoř: Rozmanitější společenstva včel a čmeláků lépe odolávají virům. U nás potřebují pestřejší krajinu

I včela nebo čmelák se můžou nakazit viry. Čím rozmanitější druhové společenstvo ale tvoří, tím jsou proti virózám odolnější. Ukázala to vědecká studie na několika tisících opylovačích ze čtrnácti amerických farem. Vědci z Michiganu se zajímali jak o včely medonosné, tak o včely samotářky a o místní druhy čmeláků. Jejich studie vychází z předchozích 20 let výzkumů a publikoval ji odborný časopis Ecology. 

Laboratoř: Malí aligátoři se dokážou vzdálit od matky víc než kajmani. Jako dospělí mají méně nepřátel

Studie univerzit v Lincolnu a Vídni zveřejněná v odborném časopise Animal Cognition se zaměřila na chování nově vylíhnutých mláďat aligátora a kajmana. Plyne z ní, že malí aligátoři jsou aktivnější. Důvodem je větší bezpečí rodičů.

Laboratoř: Houby pomohly probudit život na planetě z doby ledové

Les drží při životě s pomocí hub, které si mezi sebou posílají vodu a živiny. Nová studie dokládá, že houby mohly mít důležitou úlohu i v dávné historii Země. Houba stará 635 tisíc let, jejíž zkamenělinu vědci našli v Číně, zřejmě přispěla k obnově života na planetě po tehdejší době ledové.