Liberatura

Po všem novém v české literatuře na Radiu Wave pátrá dvojice detektivů – Karolína Demelová a její parťák Jonáš Zbořil.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Liberatura: „Po vydání Poupátek se cítím méně jako oběť.“ Jak literatura léčí trauma sexuálního zneužívání?

V Česku v poslední době vyšlo několik knih, které tematizují sexuální zneužívání. Poupátka Hany Lehečkové, Svolení Vanessy Springory nebo Dějiny násilí Édouarda Louise. Můžou literární svědectví pomoci ochránit, případně léčit oběti traumatu? To jsme zjišťovali v Liberatuře se spisovatelkou Hanou Lehečkovou, aktivistkou Johannou Nejedlovou a literárními publicistkami Kateřinou Čopjakovou a Barborou Votavovou.

Liberatura: Ráda píšu o věcech, které mě rozrušují, říká scénáristka Neklidu Klára Vlasáková

Už od minulého týdne se můžete na Radiu Wave ponořit do znepokojivé atmosféry podcastové série Neklid, thrilleru, který vás dostane hluboko do hlav protagonistů Šimona a Petry. Spoiler alert: dobře vám v nich nebude. Autorka podcastu o vztahu, který zašel příliš daleko, ale jiné než znepokojivé texty psát asi ani neumí. V Liberatuře jsme se zase potkali s Klárou Vlasákovou.

Liberatura: Bob Dylan si Nobelovku zasloužil. Kteří muzikanti píší dobrou literaturu a kdo umí hudební romány?

Liberatura vyrazila na festival Beseda u Bigbítu, vydala se tam hledat spojnice mezi hudbou a literaturou. Kteří muzikanti dokázali svými texty tvořit literární dílo? Kdo z nich napsal dobré romány? Jaké jsou rozdíly mezi hudební a literární publicistikou? Pozvání filozofovat o velikém tématu do rozpáleného stanu letního festivalu přijali hudební publicisté Aneta Martínková a Jiří Špičák.

Liberatura: Hrůza z periferie. Jozef Karika v nové knize Smršť znovu straší československé podvědomí

Zastaví na odpočívadle, najde na zemi palubní kameru, pustí si záznam. Zbytek nového hororu oblíbeného slovenského spisovatele Jozefa Kariky Smršť se odehrává hlavně v kabině jedoucího auta. Proč mají jeho horory silný společenský přesah? A co znamená, že vymýšlí novodobá strašidla? To jsme v Liberatuře probírali s publicistou Matoušem Hrdinou.

Liberatura: Už jsem měl po krk destruktivity. Román Díkůvzdání se tváří jako dystopie, ale je to román o naději

V blízké budoucnosti se Země musí potýkat s Langfeldtovou nemocí, která způsobuje, že muži ztrácejí chuť na sex. Vypadá to, že lidstvo vymře po přeslici. Ledaže by ho chtěl zachránit František ze Strachohlávek. Ten jediný, zdá se, o libido nepřišel. Jenže František je římskokatolický farář. Román Václava Holance Díkůvzdání si půjčuje inspiraci z dystopií, humoristické prózy i milostných románů – a nejvíc ze všeho je přitom knihou o naději.

Liberatura: Milovaný chlapče. Židovští rodiče poslali syna přežít do Švédska, poslali si přes pět set dopisů

Druhá světová válka se pro mnoho autorů stala spíš výhodnou kulisou, ingrediencí, která přidá každému příběhu pocit závažnosti. Málokdo už o válce píše tak věrohodně a důkladně, jako švédská novinářka Elisabeth Asbrink. Její kniha A stromy ve Vídeňském lese stále stojí vyšla ve skvělém nakladatelství Absynt, které se zaměřuje na reportážní romány. Jaké to je, muset se navždy rozloučit s rodiči? A proč kniha vzbudila ve Švédsku pobouření?

Liberatura: Lepší než Sto roků samoty. V češtině vyšel „totální román“ peruánského nobelisty Maria Vargase Llosy

Původně jsme chtěli probrat autobiografii Jorge Luise Borgese, ale hispanistka a překladatelka Anežka Charvátová řekla ne. Právě totiž vyšel nejlepší jihoamerický román, lepší než Sto roků samoty. Jmenuje se Rozhovor u Katedrály, má šest set stran a napsal ho laureát Nobelovy ceny za rok 2010 Mario Vargas Llosa. Patří do kategorie takzvaných totálních románů – románů o všem.

Liberatura: Nejste nic, říkali otrokům. Román Kdo tančí s vodou vrací hlas lidem, kteří neměli cítit žádné emoce

Americký spisovatel Ta-Nehisi Coates se proslavil především jako publicista a esejista řešící afroamerickou problematiku. V českém překladu nedávno vyšel jeho debutový román Kdo tančí s vodou. Na rozdíl od Colsona Whiteheada a jeho Podzemní železnice je Coatesova próza vyprávěna konzervativněji, ale také komplexněji.

Liberatura: Ceny Magnesia Litera zůstávají pohodlné a nepřekvapivé. Nejzbytečnější kategorie je blog roku

Kniha roku pro Martina Hilského, próza pro Daniela Hradeckého. Blog roku pro facebookovou stránku Městské policie Přerov. „Není to nijak překvapivé. Žádný pokrok nenastal,“ myslí si o letošním ročníku literárních cen Magnesia Litera spisovatelka Tereza Semotamová. „Čekal jsem skoro všechno,“ potvrzuje spisovatel Marek Torčík. V čem by se Magnesie Litery měly změnit? A není čas na vznik další literární ceny?

Liberatura: Dystopie, kam se podíváš. Temné vize budoucnosti bude muset vystřídat naděje, myslí si Kamil Fila

V poslední Liberatuře jsme probírali milostné romány a mimoděk došli i k tomu, že (nejen) knižní trh zaplavují dystopie. Tvrdí to i filmový kritik Kamil Fila, který o zmiňovaném žánru připravuje knihu. „Narostlo to do tisícovek, a to během dvou dekád,“ říká Fila. Proč dnešní doba tolik fandí temným vizím budoucnosti? A kdo přinesl ty nejzajímavější dystopie?

Liberatura: Romantická láska je passé. Jak vypadají milostné romány pro 21. století a proč nám zpackaly vztahy?

„Neznáš nějaké dobré milostné romány?“ ptala se nedávno spisovatelka Zuzana Kultánová svých známých. Znělo to jako jednoduchý dotaz, ale ukázalo se, že tak snadné to s kvalitní literaturou o vztazích nebude. Nakonec musel na toto téma vzniknout díl Liberatury. V něm spolu se Zuzanou a básníkem Ondřejem Lipárem řešíme, že z milostných románů se pomalu, ale jistě vytrácí romantika. Možná i proto, že se vytrácí ze vztahů.

Liberatura: Binet kvůli románu Civilizace pařil kultovní PC hru. A stvořil jeden z nejhravějších románů roku

Populární počítačová hra Civilization měla jednoduchá pravidla. Sebrat pár osadníků, zabrat území, stát se velmocí. Francouzský spisovatel Laurent Binet, v Česku proslavený třeba díky románům HHhH nebo Sedmá funkce jazyka, se v novém románu rozhodl přetavit historii přesně ve stylu počítačové hry. Renesanční Evropu v jeho knize dobývá skupina Inků s bambitkami.

Liberatura: Binet kvůli románu Civilizace pařil kultovní PC hru. A stvořil jeden z nejhravějších románů roku

Populární počítačová hra Civilization měla jednoduchá pravidla. Sebrat pár osadníků, zabrat území, stát se velmocí. Francouzský spisovatel Laurent Binet, v Česku proslavený třeba díky románům HHhH nebo Sedmá funkce jazyka, se v novém románu rozhodl přetavit historii přesně ve stylu počítačové hry. Renesanční Evropu v jeho knize dobývá skupina Inků s bambitkami.

Liberatura: Seriál Příběh služebnice má čtvrtou řadu. Jak změnila svět knižní předloha Margaret Atwoodové?

„Ženy jsou připraveny o svá práva, nemohou číst, psát a především rozhodovat o svých tělech,“ říká o základní premise z knihy Příběh služebnice Margaret Atwoodové publicistka a spisovatelka Klára Vlasáková. Románová dystopie z roku 1985 je podle ní stále aktuální, což dokazuje i úspěšný televizní seriál, který před pár dny představil první epizody nové série. Proč má smysl Příběh služebnice hlavně číst?

Liberatura: Napsáno životem. Bianca Bellová vydala sbírku obyčejných příběhů, neobyčejně dobře odvyprávěných

Kdo četl zatím nejúspěšnější knihy Bianky Bellové, dystopicky laděné romány Jezero a Mona, bude její novou sbírkou povídek velmi překvapen. Tyhle fragmenty se odehrávají tady a teď, a zatímco hrdinové Jezera nebo Mony řešili bezmála válku nebo rovnou zkázu světa, postavy z povídek čelí spíš každodenním starostem. Jedno ale zůstává. Bellová pořád skvěle píše, bravurně ovládá zkratku a tvoří uvěřitelné postavy.

Liberatura: O mý číče, o mý hrmě, o mý rozšklebenosti. Mlíkař je román o jazyku, v němž chybí slovo pro stalking

Místo: Severní Irsko v době dramatického konfliktu tzv. Troubles. Hrdinka: osmnáctiletá dívka, která se nikdy nepředstaví jménem, říká si pouze „prostřední ségra“. Ostatně, ve světě Mlíkaře mají všichni pouze přezdívky. A všichni jsou buď s námi, nebo proti nám. Pro spoustu věcí tu chybí slova, takže se jen těžko představují. Zní to jako úhybný manévr, ale kdo začne knihu číst, dá nám za pravdu: Mlíkař je román o jazyku.

Liberatura: Nikdy bych si nekoupil sýr, co stojí jako tři eidamy. Elsa Aids vydal zápisky z okraje společnosti

„Toužím být čistý a stabilizovaný jako další z mnoha pracovnic neurčitého věku, které cestou z kanceláří zahraničních firem obcházejí řetězce s konfekcí a barevnými brčky srkají ovocnou tříšť,” píše básník a prozaik Elsa Aids ve své nové knize Přípravy na všechno. Další snění si už útlá novela, kterou jako by autor psal na kraje slevových letáků, nedovolí.

Liberatura: Když docházejí slova, zkuste komiks. Pecka i Gender Queer řeší témata, o kterých se těžko mluví

Autobiografické grafické romány, které řeší intimitu vztahů nebo genderovou problematiku? Přesně takové teď vydává nakladatelství Centrála. Gender Queer vypráví o komplikacích autor*ky Maii Kobabe a trochu svým stylem připomíná třeba úspěšný domácí komiks Bez vlasů. Pecka je pak unikátní příběh o spletitosti rodinných vztahů.
Jonáš Zbořil

Liberatura: Drogy jsou v knihách už od Bible. Spisovatelům i čtenářům pomáhají posouvat hranice představitelného

HBO před pár týdny představila novou adaptaci kultovní drogové knihy My děti ze stanice Zoo. Jak dlouho se vlastně literatura věnuje drogám, jak se navzájem literatura a návykové látky ovlivňují a jak se jejich vztah s postupem času mění? To jsme řešili v Liberatuře s literárním kritikem z obtýdeníku A2, Karlem Koubou.
Jonáš Zbořil

Liberatura: Zábranský napsal facebookový status místo románu. Má svou nejlepší knihu teprve před sebou?

O Davidovi Zábranském se pořád tvrdí, že rozděluje své čtenáře na ty, kteří ho nenávidí, a ty, kteří ho milují. V aktuálním vydání Liberatury jsme vzorek společnosti zkopírovali docela věrně. Podle Hany Řičicové je na Republice hezká jen obálka, podle Jonáše to není zdaleka taková katastrofa. 

Liberatura: Řekni, za co sedíš, řeknu ti, co číst. Vězni nejvíc čtou Hru o trůny, občas knihy padnou na cigarety

Možná si poslední rok připadáte trochu jako vězni. Ale jak se doopravdy mají odsouzení či obvinění? A co vlastně čtou? V Liberatuře jsme se vydali do knihovny ruzyňské vazební věznice, abychom zjistili, co se nejvíc půjčuje mezi lidmi, kteří zažívají absolutní lockdown.

Liberatura: „Druhý příchod Krista je Kačenka.“ Komiks Spiritistky píše o společnosti hladové po přesahu

Možná si pamatujete virální video, ve kterém dvě starší ženy s dojetím oznamují velikou věc. Nad Zemí létají energeticky negativní i pozitivní koráby, přišly se podívat, jak Kačenka řekne, že je stoprocentně inkarnovaný archanděl Uriel a druhý příchod Kristova vědomí. Viděla ho i spisovatelka, scenáristka a známá firma Liberatury Klára Vlasáková. Spolu s ilustrátorkou Juliánou Chomovou teď představuje komiks Spiritistky.

Liberatura: Severokorejci žijí z malých radostí. Režim jim neumí zakázat chutě či vůně, říká Nina Špitálníková

„Připadala jsem si jako Lara Croft,“ říká o začátcích svého výzkumu KLDR koreanistka Nina Špitálníková. Ve své nové knize rozhovorů s uprchlíky z nejtajemnější země světa však neřeší mučení ani skryté koncentrační tábory, ale lidskou každodennost. Existuje vůbec v Severní Koreji?

Liberatura: Němcová byla rebelka svou duší i prací, říká herečka Anna Kameníková

Úspěšná televizní minisérie Božena přibližuje život slavné spisovatelky, dokáže ale nalákat i ke čtení Babičky? A čím je dnes Němcová vůbec aktuální? Naším hostem byla herečka Anna Kameníková, která v prvních dílech ztvárnila roli mladé Boženy.

Liberatura: „Možná to pos*al úplně všechno.“ Petra Soukupová v nové knize píše o sobectví, vrahovi dnešních vztahů

Petra Soukupová píše pořád stejně a balancuje na hranici s banalitou, říkají její kritici. „Nemá to přesah,“ stěžují si někteří čtenáři, „chybí mi katarze.“ Stejně tak se spisovatelce vyčítá její apolitičnost a to, že její romány visí ve vzduchoprázdnu. Proč si tedy myslíme, že se nová kniha velmi povedla?

Liberatura: Spisovatelé čtou k vanilkovým rohlíčkům: Ukázky z novinek Petra Borkovce, Kláry Vlasákové a dalších

Naši oblíbení autoři nám letos pod stromeček nadělili povídky, básně i exkluzivní ukázky ze svých zatím ještě nevydaných knih. K vánočnímu cukroví nebo bramborovému salátu si můžete poslechnout čtení Petra Borkovce, Kláry Vlasákové, Petry Dvořákové a Veroniky Dvorské.

Liberatura: Literatura letos opět patřila ženám. Nezastínil je dvojitý Kundera ani mužská Magnesia Litera

Nejdivnější, nejotravnější rok v dějinách nového tisíciletí je skoro za námi. Jaké události přinesl v literatuře? Stál román Milana Kundery za přečtení? A co Kundera Jana Nováka? Jak se změnily naše čtenářské návyky v době diktatury tepláků a polehávání a neustálého sledování zpráv? A kterým knihám se letos vyhnout obloukem? To všechno jsme zkusili probrat v bilanční Liberatuře.

Liberatura: Poezie je zase v kurzu. Divné časy potřebují básně, zafungovala i online autorská čtení

Jak se v roce 2020 dařilo poezii? Dostala svou Nobelovu cenu (básně Luise Glückové vyšly i česky), svou sbírku vydala dokonce Lana Del Rey, ale hlavně se básně zase dostaly mezi lidi. Pomohla tomu i karanténa, díky které se autorská čtení přesunula do online prostoru, kde zaujala překvapivě velké množství lidí. A jaké sbírky básní byste si letos měli přečíst?

Liberatura: Pracovat je nuda! Román Den supernovy předává světovou vládu malým dětem

Spisovatel Liou C’ch-sin se proslavil trilogií Vzpomínka na Zemi. Neuvěřitelné hard sci-fi napínalo čtenářskou představivost, učilo ho astrodynamice a posílalo na výlet až do roku 18 milionů po našem letopočtu. Novinka Věk supernovy sice nezkouší popsat život v dimenzi o jednom rozměru, ale stejně má ambici napsat nepředstavitelné. Všichni lidé starší třinácti let zemřeli. Zemi obývají pouze děti.

Liberatura: Komiksy poslední záchrany. Bezdětná a Bez vlasů přinesou úlevu všem, které pohltila nemoc

V Česku vyšly dva komiksy, které jsou si v mnohém velmi podobné. Oba poznáte už podle růžové (respektive malinové) obálky. Bezdětná i Bez vlasů ale řeší zásadní témata. Třeba nemoc, která dokáže nahlodat jádro vaší vlastní identity, nebo také odvahu takové nemoci čelit.

Liberatura: Nejlepší knihy pod stromeček? Komiksy mapující ženský úděl i román o fetujícím šlechtici

Prodavačka v nejmenovaném knihkupectví si povzdechla, že někteří zákazníci si na Vánoce kupují knihy podle barvy. Třeba jen ty modré. Jestli mezi takové lidi nepatříte a místo modrých knih byste raději pod stromeček rozdali knihy dobré, přečtěte si naše doporučení. Nabízíme intimně laděné komiksy o alopecii, neplodnosti i o holčičím přátelství nebo román o dekadentním šlechtici od skvělého Edwarda St. Aubyna.

Liberatura: Své deníky bych z hořícího bytu zachraňovala jako první, říká Petra Hůlová

Zkoušeli jste si někdy psát deník? A vydrželi jste u toho? Spisovatelka Petra Hůlová jich má doma celou krabici, začala s nimi totiž už ve třinácti letech na popud vodáckého oddílu. Podobně se k nim dostala i Hana Slívová, editorka a moderátorka ze stanice Vltava, která je v poslední době doplňuje třeba i kresbami. 

Liberatura: Mýdlo mezi půlky, jako krávám. The Discomfort of Evening vypráví o dospívání na bigotním venkově

Letošní ocenění International Booker Prize překvapivě získala teprve devětadvacetiletá transgender spisovatelka Marieke Lucas Rijneveld za svůj román The Discomfort of Evening. Vypráví o desetileté dívce Jas vyrůstající v bigotní křesťanské rodině, která se vypořádává s úmrtím bratra Matthiese. Mnoho publicistů označuje The Discomfort of Evening jako kontroverzní knihu pro její otevřené popisy dětské tělesnosti. Dost možná ale Rijneveld napsala novou Betonovou zahradu.

Liberatura: Kdy už konečně budeme normální? Bestseller Sally Rooney přesně popisuje dospívání mileniálů

Connell je chudý jak kostelní myš, ale na střední platí za hvězdu. Marianne pochází z bohaté rodiny, ale pro spolužáky je ošklivé káčátko. Na vysoké škole se jejich role vymění, Connell se kvůli nedostatku peněz ocitá nejen na okraji zájmu, ale doslova v existenciální krizi. Bestseller irské spisovatelky Normální lidi staví na jednoduché zápletce, na níž ale dokáže přesně popsat zkušenosti generace mileniálů.

Liberatura: Svěřit se cizinci je snadné. Kouzlo spisovatele Matěje Hořavy funguje stejně dobře v Banátu i v Tbilisi

Jeho prvotina Pálenka, která zavedla čtenáře do české vesnice v rumunském Banátu, vyvolala před šesti lety senzaci a získala cenu Magnesia Litera za objev roku. Matěj Hořava teď přichází s druhou, opět autobiograficky laděnou knihou Mezipřistání, kde pro změnu utíká z šedivého panelákového sídliště v Tbilisi do gruzínských hor, k moři i do vzpomínek.

Liberatura: Slavnost bezvýznamnosti je výlet celým Kunderovým dílem a pokus o závěrečný vtip

Letošek se zdá být kunderovským rokem: vyšel hodně diskutovaný literární životopis Kundera od Jana Nováka, čeká se na převoz spisovatelovy knihovny do Brna a po letech ticha vychází český překlad jeho posledního románu Slavnost bezvýznamnosti.

Liberatura: Dětství jako nebezpečná džungle. V románu Město světla řádí tlupa dětí mluvících tajným jazykem

Město San Cristóbal leží na hranici s džunglí a žije v něm tajuplná tlupa dvaatřiceti dětí, které se ztrácejí a znovu vynořují v ulicích. Někdy mají v rukou nože, někdy v zápalu divné dětské hry také zabíjejí. Kniha španělského spisovatele Andrése Barby Město světla narušuje představy dospělých o tom, co je to dětství nebo kde je hranice mezi  civilizací a barbarstvím.

Liberatura: Jak zlepšit Magnesie Litery, které letos ovládli mužští autoři? Porota by mohla být jednočlenná

Kratochvil, Murrer, Böhm, Huptych, Palán, Kadlec, Nagy, Rožek, Švihálek a dvakrát Čornej. To je seznam vítězů cen Magnesia Litera 2020. Že mezi nimi není žádná žena, to je nakonec asi největší překvapení nešťastně přenošeného ročníku nejznámějšího literárního ocenění v Česku.

Liberatura: Společenské romány na gamepadu. Videohry se blíží literatuře a přináší pocit spoluúčasti na světě

Může být kultovní herní postava Max Payne novodobým Hrabětem Monte Christo? V Liberatuře jsme se konečně podívali na chloupek videohrám. Inspiroval nás k tomu článek publicisty Michaela Durčáka, který pro literární revue Prostor připomněl úspěšné herní adaptace románových děl a všímal si, jak se hry a literatura mohou vzájemně přibližovat. Kacířsky jsme řešili i to, v čem mohou být hry lepší než knihy. 

Liberatura: Podzim bude literárně bohatý, možná až příliš, říká předseda výboru ceny Magnesia Litera Pavel Mandys

Letošní rok mění plány všem, i literární scéně. S publicistou a předsedou výboru udělujícího ceny Magnesia Litera Pavlem Mandysem probereme nejen to, jak koronavirus zasáhl do literárního provozu, jaké knížky zatím vyšly a které z nich vyčnívají, ale i nadcházející vyhlášení cen Magnesia Litera.

Liberatura: Prázdniny u vody, úzkost pod hladinou. Komiks Jedno obyčejný léto vykresluje teenagerské bezčasí

Rose a Windy jsou kamarádky, které se potkávají každé léto na dovolené u Awago Beach. Chodí se koupat, v místním obchůdku si kupují sladkosti a chipsy, které po večerech pojídají u vypůjčených hororů, zatímco jejich rodiče debatují na terase. Letos by mělo být všechno stejné jako loni, na první pohled to tak vypadá. Ale není.

Liberatura: Vrah je houba! Jeff VanderMeer napsal noir ze světa, kde si houby podmanily lidstvo

Dvě mrtvá těla, jedno patří člověku, druhé šeďákovi, podivnému fungálnímu živočichovi, jehož rasa si před lety podmanila celé lidské město Ambra. Případ musí vyřešit detektiv John Finch, tajuplný chlapík v baloňáku s houbovou bouchačkou. Záhadná vražda rozkrývá divné výhonky ve svědomí vyšetřovatele i celé Ambry. V Liberatuře listujeme knihou Finch, která výborně reprezentuje žánr kombinující sci-fi a fantasy – New Weird.

Liberatura: Kvůli Novákovu životopisu Kundery se u nás modly kácet nebudou

Literární životopis Kundera: Český život a doba od Jana Nováka přinesl spoustu dosud neznámých detailů ze života Milana Kundery a rozpoutal i diskuze nad tím, jak moc souvisí autorovo soukromí s jeho dílem. Můžou nám svědectví jeho známých a odposlechy StB pomoct lépe pochopit jeho knihy, nebo je tohle šťourání se v minulosti zbytečné? Poslechněte si rozhovor s literárním teoretikem Petrem A. Bílkem a publicistou Janem Vitvarem v pořadu Liberatura.

Liberatura: Příští stanice Svoboda? Román Colsona Whiteheada Podzemní železnice zpřítomňuje hrůzy otroctví

Kniha, kterou jsme vybrali do aktuální Liberatury, je sice dva roky stará, ale v těchto dnech velmi aktuální. Jednak tím, že nabízí další kontext k rasovým nepokojům v USA, ale také tím, že její autor získal před pár týdny svou již druhou Pulitzerovu cenu. Podzemní železnici amerického spisovatele Colsona Whiteheada jsme probrali s autory literárního podcastu Do slov Barborou Votavovou a Ondřejem Lipárem.

Liberatura: Lidé pozdního kapitalismu a jedna netečná koule. Kniha Praskliny vypráví o světě bez vizí

Na Zemi se snese tajuplný kulovitý útvar. Nikomu neškodí, ale ani neprospívá, ke všemu je netečný. V lidech ale vyvolá celou řadu reakcí. Dostává na povrch jejich potlačované frustrace z nesmyslné práce, z nedostatku empatie, z tísně uhlazované psychofarmaky. V Liberatuře jsme opět přivítali Kláru Vlasákovou. Tentokrát ale nekomentovala cizí knihy, nýbrž svůj vlastní literární debut Praskliny.

Liberatura: Knihy o hornictví. Román o ztraceném městě, příběhy hornických vdov a ponurá romantika vytěžené krajiny

Šikmý kostel Karin Lednické, Hornické vdovy od Kamily Hladké i Vytěženej kraj Veroniky Bendové se nezávisle na sobě pustily do dlouho opomíjeného tématu hornictví, respektive toho, jak proměnilo krajinu. Jakou perspektivu si zvolily a co nového objevily? 

Liberatura: Psát o světě s péčí. Nobelistka Tokarczuková ve svých textech nikdy nezapomíná na naději

Když polská spisovatelka Olga Tokarczuková loni obdržela Nobelovu cenu za literaturu (pro rok 2018), bylo to prý za „narativní imaginaci, která spolu s encyklopedickou vášní reprezentuje přechod hranic jako způsob života“. Nevšímejte si krkolomného překladu – podstatné je, že Tokarczuková si cenu zaslouží, tvrdí polská bohemistka Anna Wanik. V Liberatuře jsme se spolu pokusili vysvětlit, proč je dobré Tokarczukovou číst.

Liberatura: Spisovatelka Dora Kaprálová: Žánrová čistota mi leze na nervy

Dvacet kilometrů severně od Budapešti leží ostrov. Ostrov ohraničeného ráje. Žije tu pětigenerační komunita Menedék, skupina chatařů, potomků židovských komunistů, turistů, volnomyšlenkářů, esperantistů. Je to jediný opravdový ostrov, o kterém Dora Kaprálová píše ve své poslední próze. Všechny další ostrovy v autorčině stejnojmenné knize jsou čistě abstraktní.

Liberatura: Teď už se můžeš jenom spláchnout. Ondřej Štindl napsal knihu o ponoru do kanálu vlastní duše

Je zima, těsně po prezidentských volbách. Vyhozený novinář Johan Souček tráví poslední den v práci, když ho napadne zkontrolovat komentáře pod svým sloupkem. Jeden tam je. „Teď už se můžeš jenom spláchnout do hajzlu,“ vzkazuje mu anonym s přezdívkou Lion 22. A tak začíná cesta velkou záchodovou mísou života Johana Součka a Petra Rubeše. 

Liberatura: „Chtěl jsem si zazpívat,“ říká Milan Děžinský o básních inspirovaných Nezvalem i klimatickou změnou

Nová kniha laureáta ceny Magnesia Litera za rok 2018 Milana Děžinského se jmenuje Hotel po sezóně a podle autora jde o sbírku anachronických básní. Hned z prvních veršů má čtenář pocit, že musely být napsány v paralelním vesmíru, kde ještě pořád frčí rýmované básně.

Liberatura: Když číst znamená bloudit vlastními sny. Liberatura zkoumá nespolehlivé vyprávění Kazua Ishigura

Klavírní virtuos Ryder přijíždí do fiktivního města uprostřed Evropy, aby tu odehrál velkolepý koncert, na který se všichni obyvatelé těší. Pak si vzpomene, že dcera hotelového portýra je jeho partnerka. Šest set padesát stran románu Neutěšenci překládá tradiční románové vyprávění do jazyka snů. Jak se nobelistovi Ishigurovi daří posouvat romány na novou úroveň? 

Liberatura: „Láska všechno překoná.“ Němec, Bellová a Hůlová čtou texty z karantény i ze záhrobí

Připojení se podařilo, mikrofony fungovaly, všechno klaplo – a nám se s Karolínou opět podařilo vysílat spolu! V plánu jsme tentokrát ale měli udělat vysílání plné hostů a zároveň se přitom nezbláznit. Liberatura proto nabízí tři exkluzivní texty, které pro nás načetli jejich autoři: Bianca Bellová, Petra Hůlová a Jan Němec.

Liberatura: Demi-plié a mládí v háji. Baletky Miřenky Čechové vyprávějí o dívčí vojně, kterou by kluci nezvládli

„Ležíte všichni v placce, a kdo se nedotkne břichem země, tomu Zednářová klečí ve wrestlerský pozici na zádech a rve ho k zemi navzdory tomu, že holka pod ní rudne a heká, ale brečet nezačne, protože by si vyslechla, že je princezna a ať na balet zapomene,“ píše se v románu Baletky slavné české tanečnice Miřenky Čechové. V Liberatuře jsme s ní probrali problematický vztah k baletu i potřebu psát.

Liberatura: „Strachu bílého muže se nejlíp zbavuje na fotbale,“ říká Jiří Franta o chlapském komiksu Singl

Pípne esemeska. „Ahoj, do Italie s tebou nepojedu.“ Pak další. „Vlastne uz s tebou nepojedu nikam.“ A tak to pokračuje. Můžeme být kamarádi. Nebo radši ne. Hrdina komiksu Jiřího Franty je odteď sám. A komiks Singl je výpravou do rozpolceného světa opuštěných chlapů. Je tu dost piva, fotbalu i žen s odmontovatelným poprsím.

Liberatura: Člověk je Gróňan, když je zlej. Z ledového ostrova přichází ADHD zpověď mladých a neklidných

Peter miluje Fiu, Fia miluje Saru, Sara miluje Ivinnguaq, Ivinnguaq spí s Arnaq, Arnaq všem ubližuje. A tak dál. Kdo čekal, že román z dalekého Grónska bude plný majestátní krajiny a ledových vztahů, bude se při četbě Homo Sapienne dost divit. Sedmadvacetiletá debutantka Niviaq Korneliussenová napsala knížku, v níž se složitě rozmotává spletenec mezilidských vztahů i uzlů hluboko uvnitř duše. Všechno podstatné se přitom řeší na parties nebo na displejích telefonů.

Liberatura: „Utrpení pod rouškou spořádanosti,“ říká o novele Vrány spisovatelka Petra Dvořáková

Báře je dvanáct, dobře se učí a skvěle kreslí a maluje. Svou mámu ale vytáčí tím, že není schopná si po sobě uklízet, občas odmlouvá, zkrátka není stejná jako její poslušná sestra. Kam až může tohle celkem běžné rodinné dusno vést, sleduje v novele Vrány Petra Dvořáková. 

Liberatura: Jak se z manuálu pro dívky z roku 1868 stal kult? Malé ženy ovlivnily Ferrante i Emmu Watson

Svéhlavá Jo, vždycky druhá Amy, romantická Meg a stydlivá Beth. To jsou hrdinky románu Malé ženy, který Louisa May Alcottová napsala v roce 1868 a který mohl dávno skončit v propadlišti literárních dějin. Místo toho se každých pár let pere o naši pozornost. Nedávno Malé ženy znovu probrala k životu Elena Ferrante ve slavné tetralogii Geniální přítelkyně. A aktuálně sklízí úspěchy filmová adaptace Malých žen od režisérky Grety Gerwig. Čím to, že Malé ženy pořád nestárnou? 

Liberatura: Knižní Zaklínač řeší xenofobii, ekologii i menstruaci. S ironií, kterou byste v Pánovi prstenů nenašli

Málokterá knižní fantasy má takový vliv jako Zaklínač Andrzeje Sapkowského, což dokládá i aktuální úspěch netflixovské adaptace The Witcher. Avšak zatímco všem teď v hlavě zní ústřední seriálový song Toss A Coin To Your Witcher, zážitek z četby Sapkowského knih si hodně lidí pamatuje spíš matně. V čem spočívá úspěch příběhů o Geraltovi z Rivie, který od 90. let proniká do snů všech pánů jeskyň?

Liberatura: Znovu ožít ve slovech. Han Kang vyměnila román za báseň o zmrtvýchvstání

V roce 2016 získala jihokorejská autorka International Booker Prize za román Vegetariánka, chválu sklidila i za znepokojivé vylíčení masakru ve městě Kwangdžu v knize Kde kvete tráva. I se třetí do češtiny přeloženou prózou, nazvanou Bílá kniha, potvrzuje Han Kang pověst osobité spisovatelky, která se vymyká přirovnáním.

Liberatura: Umře někdy Jo Nesbø? O přicházející smrti severské krimi a vážné „holeovce“ Nůž

Je zima a tma. Ideální čas na novou knihu Joa Nesbøho Nůž. Do Liberatury jsme si k povídání o ní pozvali Vojtěcha Matochu, kterého určitě znáte jako autora série Prašina. Vojtěch je ale mimo jiné i odborník na příběhy detektiva Harryho Holea. Proč je Nesbø lepší než většina severské krimi? A dokáže i on udržet nadprůměrnou úroveň svých knih?

Liberatura: Několik dobrých sbírek, většinou ale průměr, říkají editoři ročenky Nejlepší české básně 2019

„Byl to opravdu rok víceméně průměrný,“ shodují se v hodnocení loňské poezie básníci Radek Fridrich a Dan Jedlička, kteří sestavili ročenku Nejlepší české básně 2019. Komu se podle nich povedlo zazářit, kdo trochu zklamal a kdo naopak překvapil?  

Liberatura: Na psaní potřebuju být sám a mrznout, říká Marek Šindelka

„S dětmi teď zažívám takovou resuscitaci Vánoc. Před časem jsem je přestal brát vážně, tenhle svátek věcí, jak to někdo hezky nazval. Ale s tím dětským pohledem je to zase nové a čerstvé,“ říká Marek, který spolu s dcerami objevuje nové věci i při vyprávění příběhů. „Každý večer před spaním si vymýšlíme pohádky, dáváme spolu dohromady ingredience a z toho to roste. Asi nikdy jsem toho nenafabuloval tolik jako teď.“

Liberatura: Zábranský, Houellebecq a Rooney. Knihy roku 2019 Radia Wave řeší globální problémy i vztahy mileniálů

Zásadní zjištění knižní bilance roku 2019? Česká literatura už nemá strach z globálních výzev. Zábranský se v románu Logoz pustil do klimatické krize, Denemarková se v Hodinách z olova rozepsala o humanistických hodnotách v konfrontaci s režimem v Číně. Tématem knižního žebříčku Radia Wave, který jsme sestavili v pořadu Liberatura s publicistkami Klárou Vlasákovou a Kateřinou Čopjakovou, jsou ale i mileniálové a jejich vztahy, ať už v podání Sally Rooney, nebo Jana Němce. 

Liberatura: Bloudění po cizích snech. Ajvazova novinka jde po stopách mysteriózního flash disku

Magická součástka. USB flash disk ve tvaru krokodýla, který plave ve válci plném hutné, světélkující kapaliny. Její svit lidem dokáže učarovat: někoho nutí psát romány, jinému radí, jak tvořit sochy, někomu zničí život. Krokodýlí mašinka putuje z ruky do ruky po celé planetě a na nás je, abychom po ní pátrali. Nová kniha Michala Ajvaze se jmenuje Města a jde o sedmisetstránkové dobrodružství rozpínající se mezi kontinenty.

Liberatura: V uličkách plyne čas pomaleji, stínadelská Praha ale mizí. Na výpravě po mysteriózní čtvrti Prašina

Málokterá kniha rozděluje čtenáře tak jako Prašina Vojtěcha Matochy. Dobrodružný příběh odehrávající se v tajuplné pražské čtvrti, ve které nejde elektrický proud, nutí některé zachumlat se pod deku a jenom číst. U jiných zase vyvolává potřebu sebrat svíčku a kápézetku a vyrazit na výpravu za nočním dobrodružstvím. Liberatura zkusila druhou variantu. Vyrazili jsme ven v doprovodu autora i fanoušků jeho dobrodružných knih.

Liberatura: I Klaus toužil po pořádném společenském románu. Liberatura zkoumá 30 let české prózy a chválí Balabána

Co se za třicet let demokracie odehrálo v české próze? Která kniha po listopadu 89 jako první zavoněla svobodou? A jaké prózy z poslední doby si budeme číst i v příštích dekádách? To jsme se snažili zjistit v Liberatuře s Josefem Chuchmou, Kateřinou Čopjakovou a Ondřejem Nezbedou.

Liberatura: „Posledních 50 let tím regionem strašně zacloumalo.“ Jízda severními Čechami podle spisovatelky Veroniky Bendové

Po delší odmlce se vrací s novým románem Veronika Bendová, která nás před šesti lety nadchla svým debutem Nonstop Eufrat. Teď přichází s příběhem ze severních Čech Vytěženej kraj.

Liberatura: Fascinuje mě svět společenského okraje, říká Aleš Palán

Po bestselleru Raději zešílet v divočině přichází Aleš Palán s další knihou rozhovorů se samotáři. Jako v nebi, jenže jinak mapuje příběhy a názory osmi svébytných osobností z celého Česka, které z různých důvodů žijí stranou společnosti. 

Liberatura: Proč se mnou vlastně jsi? Jan Němec v nové knize zkoumá vlastní já i limity lásky v digitální době

Nová kniha Jana Němce, Možnosti milostného románu, se v ničem nepodobá úspěšným Dějinám světla. Životopisný text o fotografovi Františku Drtikolovi vystřídala intimní sonda do historie jednoho vztahu, která má svou formou blízko k eseji o psaní a o lásce v době digitálního smutku. 

Liberatura: Breivik nebyl mytický zlobůh. Reportážní román Jeden z nás demytizuje Anderse Breivika

22. července 2011 odpálil v centru Osla nálož a pak odjel na ostrov Utøya, kde střílel po účastnících letního tábora. Anders Behring Breivik zavraždil sedmdesát sedm lidí a mnoho dalších zranil. Proč? A kdo byly jeho oběti? Na více než pěti stech stránkách to přibližuje reportážní román Åsne Seierstad Jeden z nás: Příběh o Norsku.

Liberatura: „Poezie je hranice jazyka, za kterou už nechci jít.“ Liberatura o antibásních Miroslava Olšovského

V nakladatelství Fra právě vyšla první podzimní básnická vlaštovka. Sbírka s názvem Tahiti v hlavě není žádná vzpomínka na uplynulé léto. Tyhle básně ohraničují černou díru jazyka.

Liberatura: Bianca Bellová a nová dystopie. Po Jezeru přichází Mona, svědkyně světa zhrouceného válkou

Česká literatura posledních let nezná úspěšnější knihu, než byla novela Jezero. Příběh o putování chlapce Namiho světem, který se mění v pustinu, dodnes sbírá ceny po celé Evropě a čtou ho i v Japonsku. I v novince s názvem Mona se pročítáme světem, který se pomalu drolí, stejně jako zdi nemocnice, v níž se protagonistka Mona setkává s umírajícím vojákem Adamem.

Liberatura: Výjimečné čtení o normálních lidech? Liberatura objevuje Sally Rooney, Austenovou pro mileniály

Salinger snapchatové generace, Austenová prekariátu, tak trochu Knausgård nebo Ferrante. Osmadvacetiletá irská spisovatelka Sally Rooney působí v literárním světě teprve pár let, ale už se stala senzací a novináři se předhánějí v soutěži o nejvýstižnější nálepku. Nejlepší na Rooneyové přitom je, že se její knihy dají číst tolika různými způsoby.

Liberatura: Na Moravu Demla, do Kyrgyzstánu Ajtmatova. Liberatura vybírá knížky na bloumání světem

Léto sice pomalu končí, ale ve velkých vedrech se stejně nedá pořádně číst. Do Liberatury jsme pozvali cestovatele s láskou k literatuře: básnířku Marii Iljašenko a moderátora pořadu Casablanca Pavla Sladkého. Dali nám spoustu tipů na knihy, kvůli kterým se vydáte na cesty, a mluvili o tom, která města si staví hradby z literárních mýtů.

Liberatura: Ke čtení knížky Tatitatitati si vezměte kapesníčky

Život na okraji společnosti, nedostatek jídla i lásky a hlavně snaha ujasnit si vztah k otci – děsivému i obdivovanému, trestajícímu i chápajícímu, surovému i laskavému. Při čtení životopisné prózy Tatitatitati od maďarského spisovatele romského původu Tamáse Jónáse budete možná plakat stejně jako Adéla Gálová, která tuhle knížku přeložila.

Liberatura: Na straně rybáků, raků a usychajících lip. Liberatura o environmentální poezii s Radkem Štěpánkem

Možná jste si všimli, že se v posledních dílech Liberatury často probírala klimatická změna. Pronikla do nových próz Petry Hůlové i Davida Zábranského. Básník a vystudovaný environmentalista Radek Štěpánek píše o přírodě a jejích útrapách už přes deset let. Bavili jsme se s ním o vlně veder Ivonne, orkánu Kyrillovi i o kobylce, která z něj udělala českého Robinsona Jefferse.

Liberatura: „Uvěřil jsem. Klimatická změna je nové náboženství,“ říká David Zábranský v Liberatuře

Brexit, czexit, elitexit. Co kdyby se kreativci s latéčkem, kteří nesnášejí politické populisty i jejich primitivní voliče, sebrali a odešli z Evropy? ptá se David Zábranský ve svém novém románu s názvem Logoz. V něm se krom migrace liberálních elit věnuje také klimatické změně. 

Liberatura: „Máme právo na štěstí?“ ptá se v novém románu Petra Hůlová

Jeden týden tráví desetiletý Miky se svými bratry u mámy, další pak v pekle, jak říká domovu svého táty, macechy a dvou nevlastních sourozenců. Nový román Petry Hůlové Zlodějka mýho táty přináší dětský a velmi nekompromisní pohled na střídavou péči a snaží se odpovědět na otázku, co je to vlastně právo na štěstí. 

Liberatura: Serotonin. Evropa je podle Houellebecqa v krizi a dobré východisko neexistuje

Každý další román Michela Houellebecqa vyvolává obrovský zájem a většinou i pozdvižení. V případě nejnovější knihy Serotonin francouzský spisovatel opět potvrdil svou jedinečnou schopnost zachytit aktuální společenské dění a do jisté míry předpovědět, co přijde – v tomto případě šlo o hnutí žlutých vest ve Francii. Celková atmosféra knihy je ale mnohem temnější a smutnější, než bylo dosud u Houellebecqa zvykem.

Liberatura: Pořád je tu divočina. Jáchym Topol vzal posluchače Liberatury na procházku po dějišti románu Anděl

Anděl a Sestra, dva nejzásadnější porevoluční romány, které dodnes ukazují přesný obraz divokých devadesátých let, doby, kdy „vybuchl čas“. Krom jiného tyto texty barvitě popisují i pražský Smíchov, jednu z nejošklivějších, ale taky nejživějších čtvrtí té doby. Kam se podělo místo, odkud šlo sejít do pekla, kde se ulicemi toulal Jatek i Jícha? Nebo je ještě někde k nalezení? 

Liberatura: Některá slova ti v těle sníží hladinu stresových hormonů. Liberatura o léčivé sbírce Marie Iljašenko

Mentolově zelená barva na obalu, jemná grafická symbolika horských lesů. Už od pohledu vypadá nová sbírka básnířky Marie Iljašenko jako kniha, která by se měla vydávat na recept v lékárnách. Jmenuje se Sv. Outdoor a své čtenáře dokáže ukonejšit.

Liberatura: Vrah je ledovec. Liberatura o Pohybech ledu, výpravné literární hříčce, s tajuplným autorem

A. Gravensteen. Tak si říká poslední host Liberatury, který přišel představit svůj debut Pohyby ledu. Ten se chvíli tváří jako detektivka, ale nakonec čtenáře přesune až do Grónska a tam ho nechá bloudit mezi hranicemi žánrů.

Liberatura: K Laserovému muži máme všichni nebezpečně blízko. Liberatura o knize, která zrodila severské krimi

„Roku 1991 se Stockholm mění na město strachu. Neznámý útočník ozbrojený puškou s laserovým zaměřovačem postupně vystřelí na jedenáct nevinných lidí, které spojuje jediná věc. Jiná barva kůže,“ píše se v anotaci nové knihy z nakladatelství Absynt. Nejde ale o další severskou krimi. Laserový muž je dokumentární román o jednom z nejstrašnějších kriminálních případů v dějinách Švédska. A povídat nám o něm přijel sám autor Gellert Tamas.