00:00 témata magazínu00:32 řízení auta tabletem04:15 senzory pro autonomní auta07:15 aplikace rozpoznávající nemoci11:20 přípravek proti bolesti zad15:30 rozhovor se Zdeňkem Čechem19:29 dokument Dokonalé jídlo

Satelitní data, která posílají družice na Zemi ve stále větším množství, mohou být užitečná i riziková zároveň. Odhalí například usychající lesy, ale mohou také posloužit jako návod pro žháře. Pravidla pro využívání dat z vesmíru jsou nedostatečná, tvrdí etik Patrick Lin z Kalifornské polytechnické univerzity, člen poradního orgánu americké vlády pro vesmírné záležitosti. Diskutoval o tom i s českými odborníky v pražském centru pro environmentální a technologickou etiku.

Octomilka obecná není jen nepříjemný hmyz. Jako modelový organismus se v poslední době stále častěji uplatňuje také ve výzkumu, a to nejen kvůli rychlému rozmnožování. S drozofilou neboli ovocnou muškou pracují také na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Zkoumají na ní genetické příčiny neurovývojových onemocnění, především poruchu intelektu a autismus.

00:00 témata magazínu00:30 zasněžování a moderní technika04:30 vliv sněhu na prostředí08:30 octomilka obecná12:20 usychající lesy16: 00 Rodrigo da Costa

Až do soboty se v Praze a Brně koná 6. ročník festivalu Czech Space Week, kde se zájemci mohou seznámit s českými vesmírnými technologiemi a dalšími aktivitami. O víkendu si tak třeba mohli návštěvníci brněnské části festivalu vyzkoušet, jak vypadá simulace vesmírného prostředí například na mezinárodní vesmírné stanici.

Fakultní nemocnice v Motole bude mít nového robota, přesněji řečeno voicebota. Po telefonu bude virtuální Irena pacientům pomáhat zodpovídat jejich dotazy týkající se nemocnice i jejich zdravotního stavu. Personálu by tak měla usnadnit jeho každodenní práci.

Sobotní akce virtuálního řízení letového provozu Česká 30 se kromě desítek pilotů sedících doma u svých simulátorů zúčastnili také amatérští řídící letového provozu. Akce české divize virtuální letecké organizace IVAO se letos poprvé konala na Dopravní fakultě ČVUT v Praze. Tam vyučuje také zkušený letový dispečer Stanley Schmidt, kterého se reportéři Ondřej Vaňura a Martin Pařízek zeptali, jak náročné je řídit letový provoz a co je k tomu vlastně potřeba.

Simulátory armádní techniky jsou dnes už neodmyslitelnou součástí výcviku pilotů nebo třeba posádky bojových vozidel. Armáda České republiky využívá takzvané full-mission simulátory, na jejichž vývoji spolupracuje s výrobci techniky. Věrně napodobují nejen samotné stroje, ale i prostředí konkrétního místa. Reportér Magazínu Experiment Michal Šafařík si vyzkoušel, jak se takové simulátory ovládají.

00:00 témata speciálu00:59 rozhovor s organizátorem akce Jindřichem Šiklem05:18 řízení letového provozu virtuálně09:54 výcvik dispečerů a rozhovor se Stanley Schmidtem13:30 simulátory české armády17:49 řízení letišť na dálku a rozhovor s Jakubem Krausem

Kvalitní vzdělávání v 21. století často vyžaduje přístup k elektřině a internetu. Dostat je do nejodlehlejších míst teď už nemusí být nákladné, říká britsko-finská podnikatelka Yesika Aguilerová. Spolu s týmem dalších mladých lidí vyvinula například přenosnou multimediální učebnu s vlastní elektrárnou. Obojí se dá doslova sbalit na cesty letadlem nebo pěšky divočinou. Svoje vize představila tento týden na konferenci mladých inovátorů v Praze.

Pevná paliva patří sice stále k nejdostupnějším zdrojům vytápění, ani jim se však nevyhnul nedávný rekordní nárůst cen energií. Navíc jsou zdrojem lokálního znečištění ovzduší a také přispívají ke klimatické krizi. Přitom jejich dopad na kvalitu ovzduší i změnu klimatu je možné omezit, a ještě přitom ušetřit. Jak na to, s tím poradí desatero, které vzniklo na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě.

Mohly by zjistit první známky rzi pod lakem aut anebo pod hladinou ponoru u lodí. Takzvané Mössbauerovy spektrometry dnes dokážou zjistit přesné chemické složení hornin nebo léků s obsahem železa, ale třeba taky odhalit falzifikáty starých obrazů. V industriální výrobě ovšem své uplatnění zatím nemají. Vědci z Univerzity Palackého proto dostali tříletý grant, aby tuto vědeckou laboratorní techniku připravili také pro průmysl.

Jakékoli zemědělství je velký zásah do přírody, výjimkou není ani biozemědělství, které páchá obrovské škody na rozmanitosti druhů. Ukazuje to například výzkum vědců z cambridgeské univerzity publikovaný v roce 2018. Jak najít řešení udržitelné pro lidstvo i pro přírodu? Na to hledali odpověď nizozemští filmaři Karsten de Vreughd a Hidde Boersma. Na pražském festivalu populárněvědeckých filmů se s nimi setkal reportér Martin Srb.

V noci ze soboty na neděli skončil letní čas a všichni jsme si museli přeřídit hodinky o jednu hodinu nazpátek. Původně střídání času šetřilo elektrickou energii, šlo především o efektivnější využívání přirozeného světla. Jak ale taková změna působí na lidské tělo? Právě světlo a jeho pravidelné střídání je totiž pro náš biorytmus klíčovým faktorem.

00:00 témata magazínu00:45 autonomní drony s detekcí radiace04:48 rozhovor s Karlem Prchalem z Ústavu jaderného výzkumu v Řeži09:08 střídání letního a zimního času12:29 částečné zatmění Měsíce16:40 vliv biozemědělství na přírodu

Na brněnském festivalu kutilů a vynálezců Maker Faire byl k vidění také robotický farmář Fravebot. Na jeho vývoji se podílejí i brněnští zemědělci. Reportéři Magazínu Experiment se byli podívat přímo na jejich farmě.

Na festivalu Maker Faire, který se konal o víkendu, určitě nikdo nepřehlédl, a hlavně nepřeslechl třímetrového robotického bubeníka Maxe. Hraje s ním skupina Ponytrap, která si ho taky sama vyrobila.

00:00 témata magazínu00:52 rozhovor s Vojtěchem Kolaříkem z Maker Faire05:29 třímetrový robotický bubeník Max08:55 rozhovor s Hubertem Trýskou a Františkem Zerzáněm z Z-Bionics12:48 robotický farmář Fravebot16:39 rozhovor s Adamem Otáhalem a Janem Tomanem z CanSat

Výzkum gravitačních vln a špičkových astronomických technologií se přiblíží k českým hranicím. V saské Lužici vyroste nové německé výzkumné centrum pro astrofyziku. Pomůže to nejenom německé, ale i české a polské vědě, říká astrofyzik z Německého elektronového synchrotronu Christian Stegmann, představitel vznikajícího Německého centra pro astrofyziku.

Povídat si sám se sebou, a přitom nevědět, co mi moje digitální dvojče odpoví. I to umí umělá inteligence, která byla hlavním tématem letošního Týdne inovací. Velkou pozornost poutal právě personalizovaný avatar, který může být digitální kopií například nějaké známé osobnosti, která ovšem komunikuje podle sebe. A pro začátek to tvůrci vyzkoušeli sami na sobě.

00:00 témata magazínu00:39 reportáž z transplantace plic04:38 Ondřej Viklický z IKEMu o budoucnosti transplantací08:40 největší raketa českých studentů12:20 uměle-inteligentní digitální dvojče15:56 Výzkumné centrum pro astrofyziku v Lužici

Na antihmotu působí gravitace stejně jako na obyčejnou hmotu. Zjistili to vědci z evropského výzkumného centra CERN. Antičástice se navzájem přitahují, přestože mají úplně opačné vlastnosti než běžné částice. Jak na to vědci přišli a proč je výsledek jejich pokusu důležitý i pro další bádání o tom, jak funguje vesmír? Fyzika Franka Simona z technologického institutu v Karlsruhe (KIT), předsedy experimentální komise LHC v CERN, se ptal vědecký reportér Martin Srb.

Páteční noc byla pro české výzkumníky sváteční. Už po devatenácté totiž připravili Noc vědců a na ní přes dva tisíce experimentů, přednášek, výstav a prohlídek. To vše pro desetitisíce návštěvníků, mezi kterými byl i reportér Experimentu Michal Šafařík. Ten se vypravil na brněnské Vysoké učení technické, kde ho – stejně jako další návštěvníky – zaujaly hlavně samočisticí materiály z expozice tamní chemické fakulty.

00:00 témata magazínu00:30 Noc vědců04:25 jak funguje DotPad?08:30 mapování pstruhů na Šumavě12:30 čím je specifický český pstruh?16:30 experimenty s antihmotou

Vědci Technické univerzity v Liberci vyvinuli žáruvzdorný materiál, který dokáže prodloužit životnost konstrukcí při požáru. Zvyšuje tak šance na záchranu lidí i bezpečnost hasičů. Nový geopolymerní kompozit vydrží teploty až 1000 °C a před požárem už chrání například ocelové nosníky plynového zásobníku v Praze-Satalicích. A testují ho i krajští profesionální hasiči ve speciálním výcvikovém kontejneru v Raspenavě na Liberecku.

Potkali se v roce 2020, když je týdeník Euro zařadil mezi dvacítku nejtalentovanějších Čechů do dvaceti let. Tři čeští studenti se zájmem o umělou inteligenci dali hlavy dohromady a vyvinuli aplikaci, která pomáhá uživatelům upozornit na dezinformace ve zpravodajských článcích. Díky Verifee si tak může kdokoli ověřit, jestli zprávě, kterou zrovna čte, může důvěřovat, nebo by si měl informace raději ještě ověřit.

00:00 témata Magazínu Experiment;00:43 hluková mapa dálnice D1;04:58 rozhovor s Vítězslavem Křivánkem, autorem mapy;09:15 aplikace odhalující dezinformace;13:11 3D modely orgánů;17:16 nový žáruvzdorný materiál

Hlídat kvalitu ovzduší na letišti Václava Havla na pražské Ruzyni pomáhá už 12 let několik stovek tisíc včel. A včelaři z jejich plástů stáčejí každoročně až několik desítek kilogramů medu. Ten je navíc podle odborných rozborů velmi kvalitní.

Mezinárodní vědecké konsorcium BioRescue pokračuje ve snaze zachránit populaci nosorožce bílého severního. Poslední dvě samice žijí od roku 2009 v rezervaci v Keni. Nově budou experti spolupracovat s americkou genetickou společností Colossal Biosciences, která by měla pomoci rozšířit genetickou rozmanitost vytvářených embryí. Poslechněte si rozhovor s Přemyslem Rabasem, ředitelem Safari Parku Dvůr Králové, který záchranu nosorožců koordinuje.

00:35 speleologický průzkum Macochy;04:48 posun speleologie od dob Absolona;08:52 záchrana genofondu nosorožce bílého;12:52 letištní včelstva;16:18 AquaConSoil, konference o čistotě půdy

Platební karty, čipové zámky ve dveřích nebo čipy v autech – to všechno musí být zabezpečené proti hackerům. S vývojem nových technologií to je ale čím dál složitější. Odborníci na šifrování si to uvědomují a snaží se na rizika budoucnosti připravit. Vyvíjejí takový způsob šifrování, aby i jednoduché zařízení odolalo útokům z kvantových superpočítačů. Jak to dokážou? Poslechněte si rozhovor Martina Srba s Peterem Schwabem z institutu Maxe Plancka pro zabezpečení a soukromí.

Najít pro pacienta s hematoonkologickým onemocněním vhodného dárce není jednoduché. Lékaři se rozhodují podle mnoha kritérií. Nové parametry, které by výběr dárce ještě více zpřesnily, hledají vědci z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Ve spolupráci s bioanalytiky z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity se jim povedlo jeden specifický biomarker najít.

00:00 témata magazínu00:30 dárcovství kostní dřeně04:30 hledání biomakerů08:50 léčba leukémie11:30 3D modelování staveb14:15 vedra a léky17:30 co je kryptografie?

Přestože je v registrech po celém světě více než 40 milionů lidí, pro každého čtvrtého pacienta se podle odborníků vhodný dárce nenajde. Nejčastěji se dnes krvetvorné buňky získávají separací ze žilní krve, podobně jako při odběru krevní plazmy. Samotný odběr ve finále podstoupí přibližně jedno procento dárců – jsou to ti, u kterých se najde mezi dárcem a pacientem shoda. Ladislav Habán to štěstí měl – jeho krev může někomu dát šanci na uzdravení.

00:00 témata magazínu00:30 operační roboti04:00 automatické operace08:00 spektrometry pro průmysl12:00 topení tuhými palivy16:30 sociální umělá inteligence

Zemědělcům usnadňují práci stále modernější stroje. Budoucnost bude ale zřejmě patřit robotům, které budou dělat všechnu práci zcela samy. Jeden takový představili zemědělci na poli u Demonstrační a výzkumné stanice v pražské Troji. Takzvaný Roboton připomíná pásové vozidlo, funguje na solární energii a umí prakticky všechno, co zemědělec potřebuje.

Technologie samy o sobě planetu nezachrání. Je v nich příliš silný otisk toho, jak lidé většinou uvažují o světě. Umělá inteligence proto může ubližovat zvířatům a diskriminovat je, říká odbornice na etiku Leonie Bossertová z univerzity v německém Tübingenu. Problém je v tom, že máme morální hodnoty příliš zahleděné do sebe. „Antropocentrismus v etice znamená, že jenom lidé mají přímou morální hodnotu. Všechno ostatní posuzujeme podle toho, jestli nám to přináší užitek.“

00:00 témata magazínu00:36 testování bezpečnosti obuvi04:47 diagnostika pohybového aparátu08:44 zemědělský robot Roboton12:48 termokontroly leteckých konstrukcí16:18 zvířata a umělá inteligece

00:00 témata magazínu00:26 kosmické aktivity a rozhovor s Ondřejem Švábem04:35 sonda s vlastním motorem Lvice208:08 první český dalekohled a družice Quvik11:27 mise za poklady nebes a družice Slavia14:45 družice Remec a galaktické záření18:20 předpověď tornád a družice Sova

Pyskoun korunkatý je ryba ze západního Atlantiku. Může měřit skoro metr a vážit až 11 kilo. Jeho tělo bývá zbarvené oranžově, barvu ale dokáže rychle změnit. Američtí vědci nyní zjistili, jak to dělá. Pyskoun podle nich umí prostřednictvím buněk pokožky získat informace o prostředí, ve kterém se pohybuje. Účelem rychlé změny barvy je ochrana a maskování. Podrobnosti zjišťovala redaktorka Adéla Paruchová.

Jsou chytří, zanícení a talentovaní, ale bez stipendia by si nikdy nemohli dovolit studovat na škole v zahraničí. Řeč je o českých studentech a studentkách, kteří díky finanční pomoci soukromých nadací můžou svoje znalosti a nadšení zúročit na prestižních univerzitách ve světě.

00:00 témata magazínu00:30 elektrostatický separátor04:00 separace v zemědělství08:30 start rakety Falcon09:50 talentovaní studenti v zahraničí14:00 Erasmus17:45 co víme o pyskounech?

Radiologové nemocnice v Šumperku nově testují využití umělé inteligence. Speciální software jim pomáhá s hodnocením rentgenových snímků plic. Dokáže totiž objevit i nálezy, které jsou lidským okem špatně rozpoznatelné.

Půlhektarovou louku u Liberce zkoumají odborníci z rakouského Raumbergu. Experimentální místo katedry biologie liberecké Technické univerzity procházejí se speciálním přístrojem, který funguje na odrazu světla. Z nasbíraných dat pak vědci zjišťují, jak přesně rostliny rostou. Metoda by v budoucnu mohla sloužit například zemědělcům k odhadu výnosů.

00:00 témata magazínu00:45 léčba arytmie04:52 rozhovor s kardiologem Vivekem Reddym08:45 výzkum růstu rostlin12:44 využití AI v radiologii16:16 léčiva proti virovým pandemiím

Letní hudební festivaly s sebou přinášejí hluk, extrémní spotřebu vody, poničený trávník a velkou produkci odpadu. Jak tuto zátěž snížit? Tomu už se několik let věnují odborníci z České zemědělské univerzity. Letos se zaměřili na nedopalky cigaret, a to i těch elektronických. Jak to probíhalo, prozrazuje vedoucí týmu Lenka Wimmerová.

Odolnější proti mrazům i nemocem. Takové mají být nové odrůdy meruněk, které šlechtí vědci Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity ve svém sadu v Lednici na Břeclavsku. Nové odrůdy ale musí taky dobře chutnat. A jak takové šlechtění vypadá nebo jak se testuje chuť plodů nových, ještě neregistrovaných hybridů?

00:00 témata magazínu00:30 aplikace na poznávání hub05:00 výhody aplikace na poznávání hub09:00 nové odrůdy meruněk13:05 jaký je ekologický dopad hudebních festivalů?17:30 matematik Vladimír Kučera

Recyklace vody z čistíren je v jižní Evropě nebo v Izraeli běžná věc. Využívá se v průmyslu, zemědělství nebo i v domácnostech. Technologie českých čistíren ani česká legislativa to ale neumožňují. Právě to by se podle vědců z Recetoxu Masarykovy univerzity a společnosti Asio Tech teď mělo změnit. V Čistírně odpadních vod v Modřicích u Brna spolupracují na projektu Oktagon.

Některým pacientům se srdečním onemocněním v Česku pomáhá nová technologie. Speciální implantát spolu s mobilní aplikací dokážou včas rozpoznat blížící se srdeční selhání. Pacienta neustále monitorují, vyhodnocují jeho zdravotní stav a v případě jakýchkoliv komplikací ihned upozorní ošetřujícího lékaře.

00:00 témata magazínu00:32 3D tisk ve stavebnictví04:10 rozhovor s expertem na technologie stavebních hmot07:58 zákaz věčných chemikálií09:52 mobilní aplikace na ochranu srdce13:37 rozhovor s kardiologem18:48 recyklace odpadních vod

3D tisk orgánů jako příprava na náročnější operace nebo pomůcka pro mediky. Ve světě běžná věc, která se u nás zatím používá jen výjimečně. Odborníci z Fakulty strojní ČVUT teď ale ve spolupráci s lékaři připravili software, díky kterému můžou tisknout nejrůznější lidské orgány nejen pro studijní účely.

00:00 témata magazínu00:30 laboratoř bioanalytických metod04:30 co dokáže chromatografie?08:30 3D tisk jako pomůcka pro mediky11:00 stavba dalekohledu v Chile15:15 vědci mapují pstruhy na Šumavě18:20 V Austrálii vypustili mořské koníky do moře

Při zhoršení zraku jsou piloti odkázáni na brýle. Výměna nitrooční čočky se jim nedoporučuje. Hůře by totiž mohli vidět v noci a za šera. Oční lékaři z Ústavu leteckého zdravotnictví nyní v klinické studii zjišťují, jestli by se to v budoucnu mohlo změnit. Pro studii se využívá i laboratoř nočního vidění.

00:00 témata magazínu00:44 moderní technologie ve fotbalu04:39 rozhovor s Martinem Vlkem09:37 frekvence dechu při běhu12:02 výměna nitrooční čoček u pilotů14:41 rozhovor s nobelistou Jean-Marie Lehnem

Olomoucký start-up Kardi IA zvítězil v celostátní soutěži začínajících firem. Uspěl s aplikací umožňující z pohodlí domova monitorovat srdeční rytmus na úrovni profesionálních přístrojů, které využívají lékaři. Aplikaci spojující telemedicínu s umělou inteligencí vytvořili specialisté pro pacienty s poruchami srdečního rytmu.

00:32 hlasová syntéza Karla Gotta;04:44 kybernetik Josef Psutka o technologiích řeči;08:45 imunita včelstev;11:09 monitoring srdečního rytmu;13:40 technika experimentů ve vesmíru

Panické ataky, deprese nebo důsledky mozkové mrtvice. I v takových případech může pacientům pomáhat klinická virtuální realita. Úspěšnost této terapie je přes 60 procent, potvrdil reportérce Zuzaně Machálkové americký psycholog Albert Skip Rizzo z Institutu pro kreativní technologie na univerzitě v Jižní Karolíně.

Tým vědců z Masarykovy univerzity vyvinul software Adapt neboli Antropologickou databázi proporcí těla. Pomocí té měří a zaznamenávají tělesné rozměry různých populačních skupin obyvatel ČR. O výsledky se zajímá třeba oděvní a automobilový průmysl anebo výrobci zdravotních pomůcek. Okolnosti vzniku zkoumal reportér Michal Šafařík.

00:00 témata magazínu00:44 boj se suchem pomocí hydrogelu04:41 nový druh umělé inteligence09:15 nádory oka11:10 antropologická databáze proporcí těla13:37 klinická virtuální realita a léčba deprese

Polovinu historie lidského rodu neznáme. Podle archeologů existuje Homo sapiens asi 120 000 let, ale nejstarší nálezy mimo Afriku a Arabský poloostrov jsou staré jen 50 000 let. Jak se lidé dostali do Arábie a jak tam desítky tisíc let žili? To se snaží zjistit archeolog Jeffrey Rose, který mimo jiné spolupracuje i s českými vědci. Se specialistou na nejstarší migrace lidského druhu si povídal vědecký reportér Martin Srb.

00:00 témata magazínu00:30 obezita a arytmie04:30 rozhovor s kardiologem Pavlem Osmančíkem08:30 USA a rychlý internet10:00 Mise Euclid13:45 vysychavé toky16:30 rozhovor s archeologem Jeffrey Rosem

Fyzikální zákony nebyly vždycky stejné. Při vzniku vesmíru se vyvíjely a přetvářely, a díky tomu jsou vesmír a čas takové, jaké je známe. Převratný pohled na vznik vesmíru přinesl belgický kosmolog Thomas Hertog. Jeho práce nedávno vyšla i v češtině pod názvem O původu času. Na novou teorii i na spolupráci s dnes už zesnulým vědcem Stephenem Hawkingem se Thomase Hertoga ptal vědecký reportér Martin Srb.

Ošetřování mladých stromků – to bude hlavní pracovní náplní nového robota, kterého vyvíjejí na České zemědělské univerzitě. Robot na pásovém podvozku dokáže po naprogramování jezdit v lesích sám. Než ale vyjede na další zkoušky do lesa, odborníci ladí detaily v laboratoři ProLab na Technické fakultě.

00:00 témata magazínu00:50 nové archeologické laboratoře04:50 rozhovor s archeologem Richardem Thérem08:55 nový způsob pěstování chmele11:45 pásový robot do lesa15:11 francouzské létající taxíky19:00 o původu vesmíru

00:00 témata magazínu00:30 mozaika svatovítské katedrály04:00 Mark Coecklbergh08:00 systém Invenio11:50 sonda Pioneer 10

Umělá inteligence by neměla nahrazovat lidský úsudek a rozhodování. Elon Musk další osobnosti opakovaně vyzývají lidstvo, aby zabrzdilo vývoj umělé inteligence. Další odborníci s nimi nesouhlasí a poukazují spíše na konkrétní rizika, ale i přínosy umělé inteligence. Patří k nim i Mark Coecklbergh, belgický filosof, který působí i v pražském Centru pro environmentální a technologickou etiku. Radiožurnálu řekl, co mu vadí na Muskově výzvě.

00:00 témata Experimentu speciál00:53 nebezpečný radon04:22 rozhovor s Markétou Kinskou 07:20 měření stresu pomocí senzorů11:50 hra na piano netradičně 15:17 aerodynamický tunel a modely měst19:20 Projekt Zeptej se vědce

00:00 témata magazínu00:40 rozhovor s pilotem Lukaszem Czepielou04:58 akrobatické létaní09:25 fotobioreaktor11:14 léky na HIV15:20 vesmírné jídlo

00:00 témata magazínu00:30 stožár na Pelhřimovsku04:00 digitální model povodí Dyje08:20 sonda Hakuto-R09:45 virtuální rehabilitace po operaci mozku13:00 virtuální realita16:30 jaká je budoucnost nanotechnologie?

00:00 témata magazínu00:57 rozhovor s kurátorem výstavy Sto let je jen začátek04:30 poslech on-demand prostřednictvím podcastů08:13 rozhlasové vlny a poslech na internetu12:31 umělá inteligence a hlasová syntéza16:24 udržitelnost a Český rozhlas20:54 zprovoznění historického mikrofonu

00:00 témata magazínu00:30 hokej a kamerové systémy04:30 co potřebuje k práci videotrenér?08:30 Experiment speciál09:45 co dokáže systém Elitr?13:10 podvodní laboratoř Hydronaut17:10 kosmolog Chris Impey

00:00 témata magazínu00:23 skenovací drony a zemědělství 4.004:18 rozhovor s Milanem Kroulíkem z České zemědělské univerzity08:30 ortézy z 3D tiskárny09:20 experimentální archeologie a plavba v dubových člunech13:37 patentové přihlášky16:05 modulární atomové reaktory

00:00 témata magazínu00:30 virtuální černé skříňky04:05 rozhovor s Miroslavem Šplíchalem08:10 City Nature Challenge09:10 nová látka proti opičím neštovicím13:00 Reaktory čtvrté generace

00:00 témata magazínu00:44 laboratoř gnotobiologie a výzkum chronické podvýživy04:35 rozhovor s vedoucím laboratoře Markem Šinkorou08:30 titanové zubní implantáty z 3D tiskárny10:27 měření krevního tlaku pomocí mobilního telefonu13:45 česko-indická spolupráce v kosmickém průmyslu

00:00 témata magazínu00:30 krádeže hlasu04:30 kyberkriminalita08:20 Parkinsonova choroba11:00 expedice Omán13:00 Kevin Gamache

00:00 témata magazínu;00:36 „hmyzí“ roboti recyklují elektroodpad;04:35 miniaturní roboti se mohou uplatnit v medicíně;08:27 učebnice o umělé inteligenci;12:22 terapeutická aplikace Kogito pomůže těhnotným ženám;14:54 vodíkové technologie v uhelných krajích

00:00 témata magazínu00:40 jak se projeví změna životního stylu?04:30 moderní technologie v medicíně08:30 hydrogelová tableta11:40 granty bratří Jungwirtů14:40 rozhovor s Philipem Halloranem

00:00 témata magazínu00:30 elektrické měření aktivity žaludku04:20 rozhovor s vedoucím biomedicínského výzkumu Markem Penhakrem08:08 koordinovaný světový čas a atomové hodiny10:58 atomární inženýrství14:30 vedlejší účinky léků na lidská játra

00:00 témata magazínu00:30 nosorožec Súdán04:00 rozhovor s Přemyslem Rabasem07:00 domovarníci piva09:00 nedomykavost chlopně12:00 Michal Kaminski – rozhovor17:00 černobylští psi

00:00 témata magazínu;00:49 software pro posuzování odolnosti stromů;04:58 Václav Bažant o moderních technologiích v arboristice;09:02 laboratoř pro zkoumání virů;12:55 biopolymery pro šetrnější implantáty;15:39 kolumbijský odborník o efektivnějším zemědělství v rozvojových zemích

00:00 témata magazínu00:30 obezita u dětí04:00 moderní léčby obezity08:10 látka MitoTam10:30 Evropská jižní observatoř14:30 vesmírné harmonie

00:00 témata magazínu00:30 změna klimatu04:50 sněžné řady a tání sněhu08:30 česká stanice na Antarktidě11:30 co způsobuje tání ledovců?16:00 jak závažná je ztráta ledu?

Neinvazivně zasáhnout hluboké struktury v mozku a tím pomoci některým chronicky nemocným. Přesně to dokáže vynález jednoho zdravotnického start-upu z Pardubic. Pracuje na základě elektrod připevněných na tělo. Přístroj je zatím nejdále v léčbě hyperaktivního močového měchýře. Pacienti cítí zlepšení bez operace nebo prášků.

00:00 témata magazínu00:39 elektrody pomáhají urologickým pacientům04:30 rozhovor s urologem Jan Krhutem09:13 první české vodíkové kolo12:30 portál pro zemědělce Agrorisk16:13 rozhovor s Glennem Tiffertem, odborníkem na vědecké vztahy s Čínou

00:00 témata magazínu00:30 odmrazování letadel04:00 rozhovor s Pavlem Mráčkem08:00 nová látka pro pacienty s Wilsonovou chorobou10:00 ochranné prvky bankovek13:30 nanomateriály

00:00 témata magazínu00:44 nový přístroj na odhalování sepse04:45 o otravě krve s lékařem Janem Berouškem08:50 archivování fotografií a dokumentů12:20 40 let od transplantace jater15:15 výzkum neobvyklých vesmírných těles

00:00 témata magazínu00:20 robotická žurnalistika04:00 rozhovor s Václavem Moravcem08:30 kvalita ovzduší v Brně11:30 nový obor Science13:30 kryoelektronový mikroskop

00:00 témata magazínu;00:36 magnetické mikročerpadlo vědců z Plzně;04:19 možnosti využití mikročerpadla;08:27 filtry na vodu z nedopalků;11:49 detaily Svatováclavské koruny;14:48 středisko molekulární biologie EMBL

Lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny používají při některých transplantacích srdce unikátní přístroj. Díky speciálnímu boxu se tak nového a pro život nezbytného orgánu dočká více lidí. Zařízení totiž dokáže nasimulovat prostředí tak, že srdce funguje stejně jako v těle dárce. To například prodlužuje čas na převoz.

00:00 témata magazínu00:30 predikční volební modely04:30 rozhovor s Vojtěchem Létalem08:30 hybridní letecké motory12:15 rozhovor s Pierrem Delsauxem16:05 gregoriánský chorál

00:00 témata magazínu00:30 teleskop Jamese Webba03:30 unikátní český systém S.A.W.E.R.07:15 klinické studie léku SOT10109:30 objev nového proteinu12:30 unikátní metoda ukládání dat do molekul15:30 mise sondy DART

00:00 témata magazínu00:30 jaderná fůze03:45 rozhovor s Milanem Holcem08:00 kamery v autech11:15 hlavokrční ortéza14:30 předpovědní modely

00:00 témata magazínu;00:37 transplantace srdce v pražském IKEMu;04:40 rozhovor s Vojtěchem Melenovským o transplantaci srdce z prasat;08:53 očkování včel proti moru;12:30 aplikace pro nevidomé v brněnské zoo;14:40 rozhovor s profesorem psychologie o vnímání času.

Nezisková americká organizace OpenAI zveřejnila nového chatovacího robota. Jmenuje se ChatGPT a kromě jednoduché konverzace si s vámi dokáže psát o celé řadě dalších věcí. Podle vývojářů umí třeba zodpovědět doplňující otázky nebo přiznávat vlastní chyby. Díky tomuto chatbotovi se dá například napsat i školní esej, stále má ale své limity.

00:00 témata magazínu;00:35 četovací roboty a etické hranice;05:05 rozhovor s odborníkem na etiku nových technologií Tomášem Chříbkem;9:22 vědecký výzkum spáleného NP České Švýcarsko;11:20 vesmírné technologie v každodenním životě;14:40 portréty starověkých mumií.

00:00 témata magazínu00:30 projekt Chytrej výčep04:35 rozhovor s Martinou Ferencovou08:45 výbuchy v mrazu11:30 roboti ve výrobě14:05 astronaut Aleš Svoboda

Několik českých technologických firem pracuje na vývoji virtuálních asistentů. Tito roboti s námi komunikují třeba na infolinkách bank nebo si s námi píší při výběru zboží v e-shopech. Někdy tak ani netušíme, že s námi nejedná skutečný člověk, ale robot. S některými těmito asistenty se dokonce můžete potkat osobně na recepcích kancelářských budov. Jak fungují a s čím vším vám umí pomoct?

00:00 témata magazínu00:40 bionické pomůcky04:55 rozhovor s Tilli Lockeyovou o životě bez rukou09:25 převratný výzkum ke vzniku Měsíce13:50 brněnská družice Plato a let do Vesmíru16:15 intenzivní medicína v simulačním centru v Plzni