Puštík obecný je nejrozšířenější sovou v naší přírodě. Kdo viděl pohádku Tři oříšky pro Popelku, ví, jak vypadá. Jde o menší sovu s mohutnou kulatou hlavou, okrouhlým obličejem se závojem a hnědočernýma očima. Zbarvení peří má širší spektrum – od šedé přes různé odstíny hnědé až po rezavou, s tmavým žíháním.

„Máme sedmiletou fenku border kolie a přestala nám štěkat. Štěkala, když chtěla jít ven, a najednou přestala,“ popsala ve veterinární poradně pořadu Máme rádi zvířata problém svého psího kamaráda posluchačka z Českého Krumlova.

Co způsobují různí predátoři ve sportovních rybářských revírech? Na to se zeptal autor magazínu Máme rádi zvířata Martin Hlaváček. Dále bude řeč o zjištění vědců, že důsledkem globálního oteplování je zpomalení růstu ryb ve vodárenské nádrži Římov. Připomeneme, jak zvěř zvládá zimu a proč jí nevadí ani krátkodobé mrazy a více sněhu. Na řadu přijde také dopis posluchačky, která se svěřila s tím, jak velkou roli hrál v jejím životě pes.

Mravenci ovlivňují život mnoha organismů. Jsou hostiteli řady příživníků a parazitů, se mšicemi dokáží žít ve vzájemně prospěšném vztahu, členovcům nabízí pro změnu bydlení. To vše vysvětlí v dalším díle cyklu o mravencích Roman Kössl ze Zoo Hluboká. K poslechu zve Jitka Cibulová Vokatá.

Zápach z úst u koček může být příznakem onemocnění. Když se k tomu přidá ještě slinění a nepřijímání potravy, je z toho diagnóza. Za zápachem z kočičí tlamy být hodně příčin, například zánět dásní, zubní kámen nebo onemocnění ledvin.

Fyzioterapie není jen pro lidi. Také psům a kočkám pomáhá zlepšit zdravotní stav například po úrazech nebo ve stáří. Vydejte se na zvířecí fyzioterapii s námi. Dále v magazínu Máme rádi zvířata rozebereme, zda je pravdivé sousloví „vidí jako ostříž“. K poslechu zve Jitka Cibulová Vokatá.

Desítky anglonubijských koz chovají majitelé kozí farmy V Marinkách u Blažejova na Jindřichohradecku. Navštívila je autorka pořadu Máme rádi zvířata Jitka Cibulová Vokatá. Dále se dozvíte, co může způsobit meziprsní ekzém u zvířat a jak asi vzniklo sousloví „vlčí hlad“.

Předvánoční vydání pořadu Máme rádi zvířata je věnované zajímavým i úsměvným setkáním, příhodám či zážitkům se zvířaty. K poslechu povídání o tom, co všechno nás může v přírodě potkat, zve Martin Hlaváček.

Další díl z cyklu Mravenci a jejich pozoruhodný svět. Zoolog Roman Kössl bude mluvit o mravenčích městech. Mraveniště totiž jsou důmyslnými stavebními díly, mají izolaci, stálou vlhkost, nic se v nich neděje náhodně. Existují ale také mravenci bezdomovci. K poslechu magazínu Máme rádi zvířata zve Jitka Cibulová Vokatá.

Na biofarmu Michlovka se vydala autorka magazínu Máme rádi zvířata Jitka Cibulová Vokatá. Setkala se tam s Janem a Ivou Novákovými, kteří chovají šumavské ovce, tedy šumavky. Dále v pořadu veterinářka Lucie Míková vysvětlí, co u zvířat způsobuje krvácení z nosu, a ještě bude řeč o rčení „má oči jako rys“.

Myslivec Jiří Chmel v magazínu Máme rádi zvířata připomene, které druhy a kategorie zvěře se nyní mohou lovit a jak se vůbec organizuje hon. Akvarista Václav Kule poví, že v akváriu můžeme chovat nejen rybičky, ale i různé mloky. A nakonec bude řeč o potravinách nevhodných pro psy. K poslechu zve Martin Hlaváček.

Jak roboti a obojky souvisí s chovem krav, co může způsobit ochrnutí králíků a do jaké míry je pravdivé sousloví „hluchý jako tetřev“. O tom všem bude řeč v pořadu Máme rádi zvířata. Dozvíte se například, že krávy v Malontech milují robotickou dojičku a technické vymoženosti zlepšily pohodu zvířat i produkci mléka. K poslechu zve Jitka Cibulová Vokatá.

V magazínu Máme rádi zvířata navštívíme rodinu, která miluje potkany. Dále veterinářka Lucie Míková vysvětlí, jak je pro prasata nebezpečný kašel, a zoolog Jiří Bureš bude vyprávět o chocholouši, kterému lidé říkali trpilka. K poslechu zve Jitka Cibulová Vokatá.

Nový cyklus startuje v magazínu Máme rádi zvířata. Jitka Cibulová Vokatá se do mravenčí říše vydá se zoologem Romanem Kösslem ze Zoo Hluboká. Řeč bude o druzích mravenců, jejich odlišnostech a také mravenčí anatomii.

Desítky ovcí přišly na mezinárodní výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích zase o svou srst. Uskutečnil se tam šampionát v rychlostní střiži těchto zvířat s bohatou srstí. Soutěžící měli ovci ostříhanou zhruba za dvě až tři minuty a vypadalo to jako hračka. Zdání ale klame.

S čím by měl sportovní rybář počítat, pokud se chystá do Norska na mořský rybolov? O tom bude řeč v magazínu Máme rádi zvířata. Pak ještě přidáme povídání o bažantech a krátký štičí příběh i vzpomínky pana Blahoslava Voharčíka ze Žirovnice. K poslechu zve Martin Hlaváček.

S magazínem Máme rádi zvířata a jeho autorkou Jitkou Cibulovou Vokatou se vypravte na farmu v Marinkách u Blažejova, kde chovají prasata kune kune. Dále bude veterinářka Lucie Míková mluvit o popáleninách psů a také uslyšíte zpěv konipase.

Vedra můžou zvířata ohrozit na životě. Nejnáchylnější k potížím při horkém počasí jsou nejmenší zvířata – činčily, zakrslí králíci, křečci. Největším problémem je, když je lidé vyndají z úkrytu a zapomenou na ně. Zvířata můžou dostat úžeh, úpal.

Medobraní je pro včelaře především radost, protože sklízí plody celoroční práce ve své včelařské zahrádce. Vyžaduje ale také mnoho namáhavé práce, kterou včelař musí naplánovat na správný čas. Ten přichází, když je med vyzrálý, když je příznivé počasí a když nejsou včely v úle. Jak se med získává a co všechno se musí udělat, aby byl připravený pro milovníky této léčivé pochoutky? Poslechněte si magazín Máme rádi zvířata, který připravila Jitka Cibulová Vokatá.

Onemocnění mozku se vyskytují i u zvířat. Může jít o vývojové změny, se kterými se jedinci narodí, nebo se jedná o infekce – bakterie, viry, nebo priony. „To jsou infekční bílkoviny, které napadají mozek, míchu a způsobují místní rozpady tkáně,“ vysvětluje veterinářka Lucie Míková.

Povídání o myších, které mají na hřbetě bodlinky, přináší magazín Máme rádi zvířata. Dále se dozvíte, že lilie můžou způsobit otravu koček a že úsloví „hloupá jako husa“ je opravdu hloupé. K poslechu zve Jitka Cibulová Vokatá.

Onemocnění mozku u zvířat může způsobit zánět, vrozená vada, úžeh, úpal nebo i ucpaná céva. U mladých psů a některých plemen se velmi často vyskytuje nehnisavý zánět mozku. V těle se vytváří protilátky proti mozkové tkáni a vznikají ložiska zánětu.

Rozhovor s akvaristou o rybičkách s názvem betta splendens neboli bojovnice pestrá, dále povídání s myslivcem o divokých holubech a také příběh sportovního rybáře. K poslechu magazínu Máme rádi zvířata zve Martin Hlaváček.

Kalifornská žížala je mistryně v kompostování a producentka žížalího čaje. Na farmě v Ostrově na Prachaticku se velkochovu těchto kroužkovců věnují David Kuchta a jeho partnerka Šárka Jakešová. Vypravila se tam autorka magazínu Máme rádi zvířata Jitka Cibulová Vokatá. Dále veterinářka Lucie Míková vysvětlí, co vede králíky k vyškubávání srsti, a objasníme, proč se lidem s drobnou postavou říká střízlíci.

Květen a červen je obdobím rojení včel. Redaktorka Jitka Cibulová Vokatá bude stěhovat jeden z rojů se včelařem Václavem Krištůfkem v zahradě Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

V rybí líhni společnosti Rybářství Třeboň na konci května vrcholí umělý výtěr kapra. Co všechno to obnáší, prozradí vedoucí technik chovu ryb Zdeněk Eisert. Dále magazín Máme rádi zvířata přináší rozhovor s myslivcem o tchořích a na závěr příběh sportovního rybáře. K poslechu zve Martin Hlaváček.

Květen je pro včely měsícem, kdy mají opravdu napilno. Kvete nejvíc stromů, květin a také řepka. A tak se tito pozoruhodní tvorové jen tak nezastaví. Poslechněte si speciální pořad ze včelnice Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Nahlédneme do útrob úlu, uslyšíme bzučení a vyprávění o aktuálním dění ve včelím příbytku. S včelařem Václavem Krištůfkem se setkala Cibulová Vokatá.

Také u zvířat se vyskytují onemocnění, která přenášejí klíšťata. Kromě lymeské boreliózy to může být například anaplazmóza vyvolaná bakterií. Napadá červené krvinky a způsobuje zánět.

Jak se děti učí v zookroužku Domu dětí a mládeže v Českých Budějovicích mít rády zvířata, jak se pozná tuberkulóza u slepic, proč se o některých lidech říká, že se slézají jak vosy na med nebo jak vypadá vosí alarm.

Připomeňme si některá důležitá pravidla, například: Rybář se musí řídit minimální lovnou mírou, což ovšem neplatí u takzvaných nežádoucích druhů, jako jsou například štika, okoun, candát či tloušť.

Včelstvo je velmi sofistikované společenství, kde se nic neděje náhodně. Může být i ukázkovým modelem při výzkumu procesu stárnutí. O tom v magazínu Máme rádi zvířata mluví entomoložka Radmila Čapková Fridrichová z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. K poslechu zve Jitka Cibulová. Vokatá.

Podle básníka Karla Hynka Máchy je lásky čas měsíc květen. Ve zvířecí říši nastává ale daleko dřív. Některá zvířata už se páří v předcházejících měsících. V Zoo Hluboká k nim patří například jeřábi popelaví, želvy, medvědi, klokani, sovy a také plameňáci.

Okusování ocasu je problém, se kterým se veterinářka Lucie Míková setkává ve své ordinaci v Českých Budějovicích poměrně často. Příčinou můžou být ucpané anální žlázky nebo přítomnost parazitů.

Akutní zánět slinivky břišní může ohrozit život lidí i zvířat. Tato část těla produkuje různé hormony a enzymy. Při zánětu zvíře nemůže přijímat žádnou potravu, protože se do krve dostávají v nadměrném množství trávicí enzymy a způsobují zánět celého organismu.

V magazínu Máme rádi zvířata se tentokrát dozvíte, co dělají myslivci na začátku jara a co se děje v mysliveckých honitbách. Nabídneme příspěvek Blahoslava Voharčíka ze Žirovnice, který se zaměřil na holuba hřivnáče. Přidáme rady k chovu akvarijních rybiček, a to zejména těch, které se množí kladením jiker. A na závěr uslyšíte lehce úsměvný příběh sportovního rybáře Tomáše Kepra. K poslechu zve Martin Hlaváček.

Žihadlo není jen jednoduchá jehla. Jedná se o komplikovaný orgán, který se skládá ze dvou částí. V místě, kde se dvě půlky včelí jehly stýkají, je kanálek, kterým proudí jed.

Kanibalismus patří k častým zlozvykům u slepic. Doporučují se speciální brýle, které se upevňují na zobáku, kde jsou i dýchací otvory. Posluchačka z Dolního Třebonína je koupila, ale nepodařilo se jí je nandat, jen poškodila slepicím zobák.

V Mexiku existují velmi staré obrazy s podobou bezsrstých koček. Někteří tvrdí, že jejich chovem se zabývali už staří Aztékové, plemeno sphynx ale oficiálně pochází z Kanady. V Ontariu se černobílé kočce jménem Elizabeth narodilo mezi koťaty jedno nahé, za což mohla genetická mutace. Tyto kočky s velkýma ušima a očima jsou zvláštní nejen svým zjevem. To potvrzují manželé Kutišovi z Českých Budějovic, kteří mají jednu kočku sphynx doma.

Největší kočkovitou šelmou Evropy je rys ostrovid. V české přírodě těchto zvířat přibývá. „Rys je chráněný, ale že by mu hrozilo vyhynutí, to už se nedá říct. Jeho populace je poměrně stabilní a dokonce se postupně rozšiřuje,“ říká Jiří Chmel z okresního mysliveckého spolku v Českých Budějovicích.

Hormonální dermatóza způsobená nevyvážeností pohlavních hormonů je onemocnění kůže zvířat. Je typické tím, že dochází k vypadávání srsti na bocích, břiše nebo stehnech. „Lysivost je souměrná, jako podle pravítka,“ doplňuje veterinářka Lucie Míková.

První zmínky o včelařství pocházejí z doby bronzové, datují se tedy až do roku 3000 před naším letopočtem. Tehdy se včely chovaly v hliněných džbánech, které tak byly zřejmě nejstarší včelařskou pomůckou.

Přežijí radioaktivitu, která by usmrtila člověka, bez potravy vydrží rok a jsou odolní vůči vysokým teplotám a zmrazení. To vše dokáží štíři, kteří obývají naši planetu už 400 milionů let. Dvacetiletý student fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity Lukáš Libert jich má doma v Pacově zhruba 300.

Takzvané zavlečené druhy zvěře, tedy například mývaly, norky, nutrie nebo ondatry, mohou od Nového roku lovit všichni myslivci s povolenkou. Za jakých podmínek a hlavně proč? To v magazínu Máme rádi zvířata vysvětluje myslivecký odborník a pedagog Vladimír Hanzal.

Vyškubávání peří mezi slepicemi nemusí být problémem stravy. Většinou jde o zlozvyk. Pomoci mohou antibiotické spreje nebo brýle na zobák. „Mají dvě části. Taková červená křidélka a tyčku, která se protáhne přes nosní otvory nad zobákem,“ vysvětluje veterinářka Lucie Míková z Veterinární kliniky Vltava v Českých Budějovicích.

Stálými obyvateli domova seniorů v Kaplici jsou i zvířata. Klientům dělají radost ovečky, slepice nebo třeba činčila. Příbytky pro zvířata získal domov díky projektu Českého rozhlasu Ježíškova vnoučata.

Dermatitida kožních záhybů je zdravotní problém, který na své kůži pocítí pes a svým čichem ho ihned zaznamená i jeho chovatel. Na nadbytečné kůži na pyscích, hlavě nebo okolo ocasu se totiž často množí kvasinky nebo bakterie. V místě, kde se kůže řasí, pro ně vznikají ideální podmínky – vlhko a teplo.

Rekordmani nejsou jen mezi lidmi, ale také mezi zvířaty. O zvířatech, která se mohou pochlubit nějakým „nej“, bude mluvit ředitel Agentury Dobrý den Miroslav Marek. K poslechu zve Jitka Cibulová Vokatá.

Magazín Máme rádi zvířata přináší další díl z cyklu o včelaření s Václavem Krištůfkem. Tentokrát bude řeč o včelích produktech a o tom, co všechno musí včelaři udělat, aby je získali. Moderuje Jitka Cibulová Vokatá.

Chrupavčitá ploténka tlumí všechny otřesy páteře. Když zvápenatí a vyhřezne do míšního kanálu, tlačí na míchu, způsobuje výraznou bolest a v pokročilých případech až ochrnutí zvířete.

Chrupavčitá ploténka tlumí všechny otřesy páteře. Když zvápenatí a vyhřezne do míšního kanálu, tlačí na míchu, způsobuje výraznou bolest a v pokročilých případech až ochrnutí zvířete.

Stromové vačnatce pocházející z Austrálie chovají Kateřina Bartošová a Jakub Hnát ze Včelné na Českobudějovicku. V současné době mají doma šest vakoveverek, kterým musí ale věnovat poměrně dost času. Reportáž z návštěvy jejich domácnosti si poslechněte v magazínu Máme rádi zvířata. Dále pořad nabízí informace o sametkovce červené, roztoči, který dokáže potrápit psy, kočky i další zvířata, a zamyšlení nad rčením „má uši jako netopýr“.

O psím plemeni, které u mnohých lidí budí nezaslouženě jisté antipatie, mluví v pořadu Máme rádi zvířata chovatel Václav Kule. Dále se dozvíte, jak se zvěř připravuje na zimu a co vše se mění v jejím životním cyklu. A na závěr bude řeč o důležitosti kvality krmení pro některá domácí zvířata. K poslechu zve Martin Hlaváček.

Také zvířata můžou bolet záda. U psa to poznáme například tak, že nechce sám vyskočit na gauč nebo nepřijímá potravu. Prohmatání břicha pro něj je většinou bolestivé.

Redaktorka Jitka Cibulová Vokatá navštívila chovatelku velmi chytrých papoušků. Veterinářka Lucie Míková mluví o cizích tělesech ve zvířecím traktu. A probereme i přirovnání „krade jako straka“.

Alzheimerova choroba má u zvířat speciální zkratku CCD. Jde o kognitivní poruchu, která souvisí se stárnutím mozku. „Pes změní svoje chování. Celý den spí, v noci chodí nebo začne kálet a močit v bytě,“ popisuje příznaky onemocnění veterinářka Lucie Míková.

Reportáž o kočce bengálské, informace o uveodermatologickém syndromu, který způsobuje slepotu psů, a také povídání o jelení říji a rčení „nasadit někomu parohy“. K poslechu magazínu Máme rádi zvířata zve Jitka Cibulová Vokatá.

Magazín máme rádi zvířata přináší povídání o etologii, konkrétně o komunikaci zvířat, dále rozhovor, který reaguje na kritiky o přemnožených divočácích a údajně nízký odstřel ze strany myslivců, a řeč bude i o vlivu globálního oteplování na život ryb. K poslechu zve Martin Hlaváček.

V měsíci srpnu začíná včelařský rok. V magazínu Máme rádi zvířata proto zahajujeme nový cyklus o včelách. Jitka Cibulová Vokatá si bude povídat se včelařem Václavem Krištůfkem.

Na návštěvu krokodýlí zoo zve magazín Máme rádi zvířata. Dále bude řeč o zákalu čočky, onemocnění, které se může vyskytnout u každého zvířete, a rozklíčujeme rčení „Je zticha jako kanec v žitě.“

Cestovat na dovolenou se psem do zahraničí už není nic výjimečného. Platí ale určitá pravidla. Vašeho psího kamaráda musíte vybavit cestovním pasem, kde je informace o očkování proti vzteklině. To nesmí být starší než jeden rok.

Hodně lidí chce udělat domnělou záchranou divokého zvířete dobrý skutek. Namísto toho jde směrem ke zvířeti spíše o medvědí službu a směrem k člověku o past, do které se nevědomky dostává. O takových případech mluví Jan Nový, vedoucí stanice pro volně žijící živočichy v Třeboni.

Kočky si pletou cizí zahrady se záchodem. Co s tím? Donutit je, aby zůstaly doma, je velmi složité. Existují sice spreje, kterým se má místo postříkat, ale jedná se jen o dočasné řešení, protože odpuzující látku smyje často déšť.

Slyšíte ji řádit na půdě, dělá nepořádek v garáži, někomu dokonce vleze do auta a překouše kabely. Kuna skalní ráda okupuje lidská obydlí. Když se u vás usadí, zbavíte se jí podle Jiřího Chmela, místopředsedy Okresního mysliveckého spolku České Budějovice, jen těžko.

Pokračování cyklu zvířecí pasti, hostem bude šéf záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Třeboni Jan Nový, téma budou jedy. Připravila Jitka Cibulová Vokatá.

Dále magazín Máme rádi zvířata přináší informace o tom, že klíšťata můžou způsobit chudokrevnost nebo žloutenku, a také rozbor jednoho přísloví o sokolech.

Zejména ke sportovním účelům se používá psí plemeno, které pochází původně z Norska. Evropský saňový pes byl vyšlechtěn z německého krátkosrstého ohaře, z něhož by měl mít alespoň 50 procent, dále z pointera a greyhounda. Postupem času byli přikříženi i aljašský malamut a sibiřský husky.

Žací stroje se ročně stávají osudnými zhruba pro 60 až 70 tisíc srnčat, ale taky pro ptáky nebo zajíce. O tématu mluví Veronika Królová z odboru životního prostředí krajského úřadu a vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu v Písku Miroslav Šatra.

Každá slinná žláza má vývod do dutiny ústní. Podjazyková pod jazykem a podčelistní a příušní v oblasti horní čelisti. Například u koní je může ucpat zubní kámen.

Komíny, střechy nebo větrací šachty zvířata berou jako úkryty, ale  mnohdy se jim to stane osudným. Mluví o tom Jan Nový a Zuzana Štětková ze záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Třeboni.

Mimo jiné se dozvíte, jestli se takové srážce dá předejít a jak často k nim dochází na jihu Čech. Tématu se budu věnovat s hosty Davidem Schwedtem z odboru životního prostředí Městského úřadu v Písku a Janem Novým ze záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Třeboni. Připravila Jitka Cibulová Vokatá.

Host Jitky Cibulové Vokaté bude šéf Záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Třeboni Jan Nový. Pokračování seriálu s názvem Neúmyslné zvířecí pasti aneb zvířata v nouzi. Tentokrát zranění elektrickým proudem.

Veterinářka Lucie Míková nám vysvětlí, čím se vyznačuje a taky jak se léčí u psů kloubní onemocnění bursitida a nakonec se dozvíte, jak souvisí jepica a Kavkaz.

Veterinářka Lucie Míková odpovídá v pravidelné poradně na dotazy posluchačů. Moderuje Jitka Cibulová Vokatá.

Silná kusadla, dlouhé nohy a ploché tělo. To jsou tři charakteristické znaky střevlíků. V České republice se vyskytuje více než 500 druhů těchto brouků, některé z nich jsou zákonem chráněné.

Nahlédnutí do pojízdného kurníku na velké louce u Větřní. Dále pořad nabízí rozhovor s veterinářkou o ošetření koně, který má problémy se zrakem, a reportáž z výzkumu raků.

Jakub Krčín se v roce 1584 rozhodl, že postaví pod Třeboní velký rybník, a to už s úmyslem, aby byl opravdu největší v tehdejším českém království. Prvenství mu zůstalo doposud, ale kdysi byl ještě daleko větší.

Jakub Krčín se v roce 1584 rozhodl, že postaví pod Třeboní velký rybník. Mělo to být něco ohromujícího, co doposud nikdo nedokázal. Sám napsal, že vidí rybník k oslavě jména rožmberského tak veliký, aby mu v celém království českém nebylo rovno.

Ke skutečným rybničním klenotům, které postavil Jakub Krčín, patří Svět. Práce s tímto rybníkem byla natolik svízelná a komplikovaná, že jej nejprve pojmenoval Nevděk, teprve v roce 1579 mu dal nynější jméno.

Chov husy české má u nás velkou tradici. Od roku 1995 se mu věnuje i Vladimír Kopřiva z jihočeského Hamru, který na výstavách doma i v zahraničí získal se svými husami nejeden vavřín.

Dále pořad přináší rady, jak vybrat antiparazitární prostředek proti blechám a klíšťatům, a informace o monitoringu zvířat, u nichž se vyskytla klíšťová onemocnění.

Důležitou otázkou pro všechny akvaristy je správné krmení rybiček. Je třeba jim dodat základní látky pro udržení metabolismu a růst, tedy bílkoviny, cukry, tuky, minerální látky a vitamíny.

Sova bojovnice, která dokáže urputně a agresivně bránit svoje hnízdo. To je puštík bělavý. Tento kriticky ohrožený šedobílý pták žije díky projektu ochranářů opět v jižních Čechách na Šumavě.

Normandské plemeno skotu pochází z Francie, do Normandie ho v 9. a 10 století dovezli Vikingové. V současnosti se chová po celém světě, ale největší oblibu si získal v jižní Americe. V České republice se vyskytuje spíše sporadicky.