Ve Veletržním paláci se nedávno otevřela nová expozice Architektura všem, mapující období 1956–1989. Má dvě úrovně – jednou jsou samotné stavby, druhou pak jejich zasazení do společenského kontextu doby – protože z ní architektura přímo vyvěrá, reaguje na ní a spoluvytváří ji.

Jak dnes nahlížet na literaturu minulého století? A jak se do české spisovatelské tvorby vepsalo konkrétní období za druhé světové války? Tomu se věnuje obsáhlá publikace Dějiny české literatury v Protektorátu Čechy a Morava.

Autorita Velkého bratra je nezpochybnitelná, dohled Ideopolicie všudypřítomný. Co když ale někdo na Ministerstvu pravdy začne přemýšlet? Tvůrci nové inscenace Švandova divadla v Praze věří, že Orwellův dystopický román 1984 neztratil ani 75 let po sepsání nic ze své palčivé naléhavosti. A nemusí se týkat jen totalitních systémů…

Po uvedení necelé dvoustovky filmů skončil festival Sundance. Od pátečního večera zná také své vítěze. Přehlídka nezávislých filmů, která patří k nejprestižnějším a zároveň nejméně formálním filmovým událostem roku udělila ceny ve 26 kategoriích vyhlašovaných odbornou porotou a šesti, ve kterých vybírali diváci. Víc nám o vítězích prozradila Kristina Roháčková, filmová publicistka serveru iROZHLAS.cz.

Historické centrum Prahy skrývá pod povrchem důkazy svého více než tisíc let starého vývoje. Důkazem je množství archeologických nálezů, díky nimž získáváme obraz již zaniklého života tohoto města. Některá zásadní místa s archeologickými nálezy odhalíme v novém seriálu Mozaiky, kterým provází historik a archeolog Jaroslav Podliska z Národního památkového ústavu. První díl je věnován Malostranskému náměstí a rotundě sv. Václava.

Studny, odpadní jámy, kupecké krámy, pranýř i obecní strážnice. Tak vypadalo Staroměstské náměstí ve středověku. Můžeme si ho představit jako důležité obchodí centrum své doby. Na základě archeologických poznatků lze klást vznik tržiště v místech dnešního Staroměstského náměstí až na počátek 12. století. Co se dnes ukrývá pod jeho dlažbou odhalí ve čtvrtém díle seriálu Zmizelá Praha historik a archeolog Jaroslav Podliska z Národního památkového ústavu.

Byl prvním kamenným mostem přes řeku Vltavu, který spojil Malou stranu a Staré město pražské. Řeč je o Juditině mostu, který ve 14. století poničila povodeň a následně ho nahradil Karlův most. I dnes ale ještě můžeme narazit na fragmenty Juditina mostu, například pod Křížovnickým náměstím. I na toto místo se ve druhém díle seriálu Zmizelá Praha vydal historik a archeolog Jaroslav Podliska s autorkou pořadu Veronikou Joškovou Štefanovou.

Dva obchodní domy v centru Prahy skrývají pozoruhodné archeologické nálezy. Řeč je o obchodním domu Kotva a obchodním centru Palladium. Projekt výstavby Kotvy předpokládal zahloubení stavební jámy do 14 metrů. Archeologům se podařilo rozlišit na ploše staveniště několik časových horizontů, od 11. století až do současnosti. Prostranství současného nákupního centra Palladium prošlo v průběhu staletí poměrně složitým vývojem.

Národní festival Smetanova Litomyšl letos slaví půlkulaté jubileum, v období 18 dní od 15. června do 2. července se uskuteční jeho 65. ročník. Přinese 35 pořadů hlavního programu, který doplní doprovodný program ve Festivalových zahradách a 19. Smetanova výtvarná Litomyšl.

Hledat lék na nespavost v sušenkách štěstí, infiltrovat se do hédonistického klubu nebo se stát svědkem ničivého válečného konfliktu. To všechno mohou diváci zažít díky filmům uváděným na právě probíhajícím festivalu Sundance. A nemusí ani vyrážet do zasněženého horského střediska Park City v americkém Utahu, kde se prestižní přehlídka nezávislé tvorby jako už tradičně koná. Filmová publicistka Kristina Roháčková ze serveru iROZHLAS.cz festivalový program sleduje na dálku.

Pocta české klasické hudbě, Pražské křižovatce, našim klavíristům, jazzu i němému filmu – to je snímek nazvaný Piano na Křižovatce. Stojí za ním klavírista, klavírník, pedagog a producent Jakub Zahradník, a režisér Jan Senius. Jde o originální dílo plné skvělé hudby v prvotřídní interpretaci, u kterého se můžeme zastavit, uklidnit a přemýšlet, o čem zrovna chceme. Film nemá dialogy, a ani je nepotřebuje. Za vše mluví muzika.

Cena Jindřicha Chalupeckého se už od roku 1990 uděluje umělcům a umělkyním do 35 let. V posledních letech prošla cena významnou aktualizací svých pravidel, stále je přitom nejsledovanějším tuzemským oceněním v oboru výtvarného umění. Od minulého týdne známe také pětici těch, kteří byli ze 108 uchazečů vybráni za letošní laureáty ceny.

Nacistický systém nucené práce za 2. světové války postihl přibližně půl milionu Čechů. Kromě Německa a území Protektorátu pracovali také v dalších okupovaných zemích – zhruba 1300 z nich třeba v Norsku. Méně známou kapitolu téhle doby zpracovali v knize Posláni na sever společně nordistka Vendula Hingarová a historik Zdenko Maršálek.

Herci Riz Ahmed a Allison Williams vyhlásili nominace na Ceny Akademie za rok 2023. Největší šanci získat sošku Oscara má akční sci-fi komedie Všechno, všude, najednou s jedenácti nominacemi, životopisný hudební snímek Elvis s osmi nebo oceňované drama Fabelmanovi se sedmi nominacemi.

Velké výstavy dvou slavných malířů připravuje v letošním roce Národní galerie Praha. Už koncem března se ve Valdštejnské jízdárně objeví rozsáhlý výběr tvorby Josefa Mánesa, který má dokumentovat i jeho životní osudy a to, jak se dobově měnil pohled na tuto osobnost. Od října pak bude Valdštejnská jízdárna patřit velké výstavě barokního umělce Petra Brandla, na které se mají objevit známá monumentální plátna, portréty i nově objevená díla.

Nezávislí filmaři i hollywoodské hvězdy opět letos nazuli sněhule a po dvouleté přestávce vyrazili do utažských hor. Tam v těchto dnech v městečku Park City ve 2100 metrech nad mořem probíhá festival nezávislého filmu Sundance. Jeho dění (skrze svoji online akreditaci) sleduje i naše kolegyně ze serveru iROZHLAS.cz Kristina Roháčková.

Šestnáctý ročník komiksových cen Muriel vyhlásil nominace v osmi soutěžních kategoriích, do nichž pětičlenná porota vybírala z 39 původních prací. Hned tři nominace získala Kateřina Čupová, komiksové sešity Prašina: Křídový panáček, nebo soubor komiksových povídek Iogi. Ve dvou kategoriích byla nominovaná Lucie Lomová se svým deníkem Každý den je nový.

V utažském Park City včera začal prestižní festival nezávislého filmu Sundance. Potrvá deset dní a během té doby nabídne na dvě stě krátkých i celovečerních snímků. Více než 90 procent z nich přitom uvede ve světové premiéře. Na dálku jeho program sleduje i filmová publicistka serveru iROZHLAS.cz Kristina Roháčková, kterou už vítáme ve studiu.

Film Pražský kat z roku 1927 byl pod rukama zkušených odbornic Jany Přikrylové a Evy Urbanové z Národního filmového archivu z dostupných materiálů zrekonstruován do své původní podoby a následně zrestaurován. Dobrodružný příběh zrady, chamtivosti, lásky a pomsty se slavným zápasníkem Gustavem Frištenským v hlavní roli se tak v novém kabátě může znovu vydat přes plátna kin ke svému publiku.

Jeho nenápadná sbírka poezie nazvaná Tulák se mimo jiné ocitla ve výběru Nejlepší knihy roku 2022 portálu iLiteratura.cz. Jak najde portugalský básník, který se živí jako plastický chirurg, českou překladatelku? Čím João Luís Barreto Guimarães oslovuje čtenáře a o čem píše?

Tímto nestandardním krokem ocenil vynikající výsledky, kterých David Mareček dosáhl během dvou uplynulých šestiletých funkčních období v čele prvního českého orchestru.

Jeden z nejlepších českých dirigentů Tomáš Netopil se vrací k České filharmonii, a to s výlučně českým programem. Vedle Balady blanické Leoše Janáčka a Tří slovanských rapsodií Antonína Dvořáka provede ve světové premiéře dvojkoncert pro dva trombony pod názvem Bimetal, který speciálně pro Českou filharmonii napsal Miloš Orson Štědroň. Sólisty nové skladby budou členové České filharmonie Lukáš Moťka a Robert Kozánek.

Po Venuši ve Švehlovce si teď nezávislý pražský soubor Lachende Bestien našel působiště v Divadle X10. Poprvé se tu představil premiérou inscenace hry Jako lvi aneb Sestup a vzestup pana B. z pera Romana Sikory. Není to však poprvé, co nastudoval text právě tohoto autora. Vůdčí osobnost souboru – režisér Michal Hába – a dramatik Roman Sikora se potkávají na společné ideové platformě.

Šéfredaktoři světových hudebních časopisů a zástupci mezinárodních kulturních institucí vybrali nahrávku Jakuba Hrůši, kterou vydal loni s Bamberskými symfoniky u společnosti Deutsche Grammophon, jako nejlepší v kategorii Symfonická hudba.

Škvoreckého literární alter ego, Danny Smiřický, prochází řadou autorových povídek i románů od legendárních Zbabělců po Inženýra lidských duší. Zachytit jeho osudy na pozadí českých dějin se stalo námětem nové inscenace pražského Divadla na Vinohradech. Pod názvem Danny Smiřický (Příběhy inženýra lidských duší) bude mít premiéru v sobotu 27. ledna.

Spojení středoevropské a francouzské hudby slibuje hostování francouzského dirigenta Sylvaina Cambrelinga u Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Koncert, který se uskuteční v pondělí 16. ledna v 19:30 v pražském Rudolfinu, uvede skladba Žárlivost, původní, Janáčkem zavržená předehra k opeře Její pastorkyňa.

Česká filmová a televizní akademie zveřejnila nominace na své výroční filmové ceny Český lev. Co se týče jejich počtu, nejúspěšnější jsou snímky Arvéd (režiséra Vojtěcha Maška) a Il Boemo (režiséra Petra Václava). Z dokumentů bodoval KaprKód, za nímž stojí Lucie Králová. Získal celkem tři nominace, což je na dokumentární film úctyhodný výsledek.

Hodiny českého jazyka a literatury na základních a středních školách mohou být pro mnohé žáky strašákem v rozvrhu. Dá se na ně dívat i jinak? Michaela Ditrichová a Jitka Kostelníková se ve třídách jednoho pražského osmiletého gymnázia ptaly žáků, z čeho mají v hodinách češtiny obavy oni. A poté společně s učitelkou českého jazyka Jitkou Doležalovou a příslušnými odborníky na podněty gymnazistů reagovali.

Hodiny českého jazyka a literatury na základních a středních školách mohou být pro mnohé žáky strašákem v rozvrhu. Dá se na ně dívat i jinak? Michaela Ditrichová a Jitka Kostelníková se ve třídách jednoho pražského osmiletého gymnázia ptaly žáků, z čeho mají v hodinách češtiny obavy oni. A poté společně s učitelkou českého jazyka Jitkou Doležalovou a příslušnými odborníky na podněty gymnazistů reagovali.

Hodiny českého jazyka a literatury na základních a středních školách mohou být pro mnohé žáky strašákem v rozvrhu. Dá se na ně dívat i jinak? Michaela Ditrichová a Jitka Kostelníková se ve třídách jednoho pražského osmiletého gymnázia ptaly žáků, z čeho mají v hodinách češtiny obavy oni. A poté společně s učitelkou českého jazyka Jitkou Doležalovou a příslušnými odborníky na podněty gymnazistů reagovali.

Hodiny českého jazyka a literatury na základních a středních školách mohou být pro mnohé žáky strašákem v rozvrhu. Dá se na ně dívat i jinak? Michaela Ditrichová a Jitka Kostelníková se ve třídách jednoho pražského osmiletého gymnázia ptaly žáků, z čeho mají v hodinách češtiny obavy oni. A poté společně s učitelkou českého jazyka Jitkou Doležalovou a příslušnými odborníky na podněty gymnazistů reagovali.

Hodiny českého jazyka a literatury na základních a středních školách mohou být pro mnohé žáky strašákem v rozvrhu. Dá se na ně dívat i jinak? Michaela Ditrichová a Jitka Kostelníková se ve třídách jednoho pražského osmiletého gymnázia ptaly žáků, z čeho mají v hodinách češtiny obavy oni. A poté společně s učitelkou českého jazyka Jitkou Doležalovou a příslušnými odborníky na podněty gymnazistů reagovali.

Významná modernistická báseň anglického básníka, esejisty a dramatika amerického původu a nositele Nobelovy ceny za literaturu Thomase Stearnse Eliota, známá u nás dosud jako Pustina, vyšla pod názvem Pustá země v novém překladu Petra Onufera.

Částečně autobiografický snímek Stevena Spielberga Fabelmanovi získal v noci na dnešek Zlatý globus. Oceněn byl také v kategorii režie. Cenu za nejlepší komedii či muzikál dostal film Víly z Inisherinu režiséra Martina McDonagha. Ten měl také nejvíce nominací.

Nová publikace doslovných překladů německých vokálních textů z oper, klasických písní, kantát, oratorií a operet umožňuje prohloubit porozumění vybraným textům a zdůrazňuje zároveň význam slova a intelektuální obsah v hudbě. Obsahuje na 150 německých textů, které doplňují kapitoly o německé výslovnosti, fonetice a gramatice s ohledem na specifiku operního zpěvu.

Téměř neponičená česká a moravská města představovala po druhé světové válce evropský památkový unikát. Brzy vše dostalo i legislativní rámec v podobě památkového zákona a vyhlášení památkových rezervací. Co všechno tomu dopomohlo, objasňuje v desátém a posledním díle seriálu o dějinách pražského urbanismu historik architektury Richard Biegel. Seriálem provází společně s jeho autorkou Veronikou Joškovou Štefanovou.

Autostráda a mnohapatrové domy, které ji lemují. Takové byly vize Prahy architektů a urbanistů na sklonku padesátých let 20. století. Automobilová doprava byla jasnou prioritou a vše ostatní se jí mělo přizpůsobit nebo jí ustoupit. Jaké razantní proměny doznala Praha kvůli novým silničním tepnám a jak město proměnila podzemní dráha? Seriál připravila Veronika Jošková Štefanová a jako průvodce oslovila historika architektury Richarda Biegela.

Na sklonku padesátých let 20. století oživují historické centrum Prahy moderní stavby. Nová architektura, která do tohoto prostředí vstupuje, vychází z „bruselského“ stylu. Mezi výrazné počiny patří například hotel Intercontinental nebo budova Federálního shromáždění – dnes nová budova Národního muzea. Seriálem provází historik architektury Richard Biegel společně s autorkou seriálu Veronikou Joškovou Štefanovou.

Vize Velké Prahy! Takto bychom mohli stručně charakterizovat uvažování urbanistů a architektů nastupující avantgardní generace, kteří usilovali o moderní podobu Prahy ve 20. a 30. letech 20. století. Jejich touhou bylo vytvořit moderní město. V ulicích i na náměstích vyrůstaly funkcionalistické stavby, přičemž architektonickou laboratoří se stalo Václavské náměstí. Více prozradí historik architektury Richard Biegel.

Vpád německých vojsk a vznik protektorátu paralyzoval celou zemi. Praha se na šest let proměnila v německé město, které se mělo inspirovat plány válečných měst, jakým byl Berlín. Urbanistické plány se týkaly dopravy i veřejných prostranství. Všechno ale zůstalo jen na papíře, stejně tak i nedlouho po válce stalinistické vize.

Do české distribuce vstupují dva výrazné filmové počiny, které byste neměli opomenout. Oba jsou natočeny s citem pro obraz a velké plátno, takže nejlepší zážitek nabídne jejich sledování v kině.

Neděle 8. ledna bude ve Stavovském divadle v Praze patřit písňovému repertoáru. Od 19 hodin se uskuteční mimořádný koncert, na kterém se představí sólista Opery Národního divadla a Státní opery, barytonista Jiří Hájek, který za klavírního doprovodu Zdeňka Klaudy přednese písňový cyklus Franze Schuberta „Zimní cesta“.

„Téměř dva roky jsem pendloval mezi Ukrajinou, Ruskem a Sibiří ve snaze pochopit, zaznamenat, co to byl Sovětský svaz. Jak se v téhle skutečnosti, která trvala přes sedmdesát let, vůbec žilo?“ To jsou otázky, které si kladl italský autor Igor Tuveri neboli Igort, jak podepisuje své grafické romány. Odpovědět se na ně pokusil komiksovými reportážemi Ukrajinské a ruské sešity.

Písničkář, spisovatel, básník a překladatel Jiří Dědeček vydává další sbírku pro děti. Jmenuje se Pozval Tatar tatarku, a své si v ní najdou i dospělí.

Čtyři česká města Brno, Broumov, České Budějovice a Liberec se pokusila v loňském roce uspět v národním kole prestižní kandidatury na Evropské hlavní město kultury v roce 2028. Dvě ze čtveřice kandidujících měst byla v říjnu roku 2022 mezinárodní porotou „poslána do dalšího kola“ užší kandidatury. V rozhlasovém seriálu postupně všechny čtyři české kandidáty představíme.

Čtyři česká města Brno, Broumov, České Budějovice a Liberec se pokusila v loňském roce uspět v národním kole prestižní kandidatury na Evropské hlavní město kultury v roce 2028. Dvě ze čtveřice kandidujících měst byla v říjnu roku 2022 mezinárodní porotou „poslána do dalšího kola“ užší kandidatury. V rozhlasovém seriálu postupně všechny čtyři české kandidáty představíme.

Jak říká Jára Cimrman: „V Českých Budějovicích by chtěl žít každý.” Budějovice patří – vedle Brna, Broumova a Liberce – mezi čtyři tuzemská města, která se rozhodla usilovat o prestižní titul evropské hlavní město kultury roku 2028. My je všechna postupně navštívíme. Začínáme na jihu, kde o potenciálu Budějovic být evropskou kulturní metropolí s programovými tvůrci budějovické kandidatury mluvil David Hamr.

Čtyři česká města Brno, Broumov, České Budějovice a Liberec se pokusila v loňském roce uspět v národním kole prestižní kandidatury na Evropské hlavní město kultury v roce 2028. Dvě ze čtveřice kandidujících měst byla v říjnu roku 2022 mezinárodní porotou „poslána do dalšího kola“ užší kandidatury. V rozhlasovém seriálu postupně všechny čtyři české kandidáty představíme.

Inscenací Moskoviáda se režisér Dušan David Pařízek opět prezentuje v Praze. Pro svůj další come back zdramatizoval novelu ukrajinského spisovatele Jurije Andruchovyče, která už v roce 1993 demaskovala podstatu ruské „hry na demokracii“. Na scéně Divadla X10 v ní vystupuje Pařízkův osvědčený herecký tým složený z Gabriely Míčové, Stanislava Majera a Martina Pechláta, doplněný o Václava Marholda.

Do svatyně vyzdobené Pablem Picassem se podíváme v novém seriálu naší spolupracovnice Magdalény Rejžkové, která nás zavede do městečka Vallauris v jižní Francii, kde Picasso nejen propadl keramice v ateliéru Madura, ale vyzdobil také tamní kapli freskou Válka a mír.

Vesnice Saint-Paul de Vence je jednou z uměleckých mek jižní Francie. Ve 20. století jí prošli umělci jako Chagall nebo Matisse, a dodnes v ní sídlí přes 40 galerií. Svou stopu tu zanechal i belgický umělec Jean-Michel Folon, který se rozhodl přetvořit ruinu kaple bílých kajícníků v umělecké dílo. A pro dekoraci zvolil netradiční pastelové barvy. Více v seriálu Magdalény Rejžkové.

Jean Cocteau – věhlasný básník, divadelník a filmař už je méně známý jako dekoratér kaplí. Jednu vyzdobil v Londýně, druhou nedaleko Paříže a hned dvě v jižní Francii. Do jedné z nich – přezdívané kaple Cocteau – se teď podíváme s naší spolupracovnicí Magdalénou Rejžkovou. A stejně jako její návštěvníci se necháme překvapit originální výzdobou, které dominuje netradiční zobrazení Poslední večeře páně.

V neděli 1. ledna jsme si připomněli 30. výročí rozpadu Československa a vzniku dvou samostatných republik. Co to znamenalo pro některé umělce, spisovatele a filmaře? Jakto, že musíme slovenskou literaturu překládat do češtiny? A proč je český film na Slovensku populárnější než slovenský v Česku?

V neděli 1. ledna jsme si připomněli 30. výročí rozpadu Československa a vzniku dvou samostatných republik. Co to znamenalo pro některé umělce, spisovatele a filmaře? Jakto, že musíme slovenskou literaturu překládat do češtiny? A proč je český film na Slovensku populárnější než slovenský v Česku?

V neděli 1. ledna jsme si připomněli 30. výročí rozpadu Československa a vzniku dvou samostatných republik. Co to znamenalo pro některé umělce, spisovatele a filmaře? Jakto, že musíme slovenskou literaturu překládat do češtiny? A proč je český film na Slovensku populárnější než slovenský v Česku?

V neděli 1. ledna jsme si připomněli 30. výročí rozpadu Československa a vzniku dvou samostatných republik. Co to znamenalo pro některé umělce, spisovatele a filmaře? Jakto, že musíme slovenskou literaturu překládat do češtiny? A proč je český film na Slovensku populárnější než slovenský v Česku?

V neděli 1. ledna jsme si připomněli 30. výročí rozpadu Československa a vzniku dvou samostatných republik. Co to znamenalo pro některé umělce, spisovatele a filmaře? Jakto, že musíme slovenskou literaturu překládat do češtiny? A proč je český film na Slovensku populárnější než slovenský v Česku?

V neděli 1. ledna jsme si připomněli 30. výročí rozpadu Československa a vzniku dvou samostatných republik. Co to znamenalo pro některé umělce, spisovatele a filmaře? Jakto, že musíme slovenskou literaturu překládat do češtiny? A proč je český film na Slovensku populárnější než slovenský v Česku?

V neděli 1. ledna jsme si připomněli 30. výročí rozpadu Československa a vzniku dvou samostatných republik. Co to znamenalo pro některé umělce, spisovatele a filmaře? Jakto, že musíme slovenskou literaturu překládat do češtiny? A proč je český film na Slovensku populárnější než slovenský v Česku?

V neděli 1. ledna jsme si připomněli 30. výročí rozpadu Československa a vzniku dvou samostatných republik. Co to znamenalo pro některé umělce, spisovatele a filmaře? Jakto, že musíme slovenskou literaturu překládat do češtiny? A proč je český film na Slovensku populárnější než slovenský v Česku?

Všichni si vybavíme fotografii, která zachytila Václava Klause a Vladimíra Mečiara na zahradě vily Tugendhat. Sešli se 26. srpna 1992, aby vyjednali podmínky rozdělení československého státu. Několikahodinového rozhovoru mezi čtyřma očima se nesměli účastnit novináři a nemáme k dispozici žádný oficiální záznam jejich debaty.

V Třebotově u Prahy žije paní Marie Dočekalová, která je sběratelkou betlémů z různých materiálů. V její sbírce, jež čítá více než 400 položek z celého světa, najdeme betlémy například ze dřeva, skla, porcelánu, kamene, ale také z ovčí vlny, černého uhlí nebo alabastru.

Čím je tzv. doba temna stále aktuální? Jak ji přiblížit dnešnímu divákovi? Jak přetavit principy její umělecké tvorby do originální autorské výpovědi? Odpovědi předkládá nezaměnitelná poetika nezávislého divadelního spolku Geisslers Hofcomoedianten už dvacet let. U příležitosti významného jubilea souboru vám přinášíme seriál „20 let Geisslerů a jejich barokních inspirací“.

Čím je tzv. doba temna stále aktuální? Jak ji přiblížit dnešnímu divákovi? Jak přetavit principy její umělecké tvorby do originální autorské výpovědi? Odpovědi předkládá nezaměnitelná poetika nezávislého divadelního spolku Geisslers Hofcomoedianten už dvacet let. U příležitosti významného jubilea souboru vám přinášíme seriál „20 let Geisslerů a jejich barokních inspirací“.

Čím je tzv. doba temna stále aktuální? Jak ji přiblížit dnešnímu divákovi? Jak přetavit principy její umělecké tvorby do originální autorské výpovědi? Odpovědi předkládá nezaměnitelná poetika nezávislého divadelního spolku Geisslers Hofcomoedianten už dvacet let. U příležitosti významného jubilea souboru vám přinášíme seriál „20 let Geisslerů a jejich barokních inspirací“.

Čím je tzv. doba temna stále aktuální? Jak ji přiblížit dnešnímu divákovi? Jak přetavit principy její umělecké tvorby do originální autorské výpovědi? Odpovědi předkládá nezaměnitelná poetika nezávislého divadelního spolku Geisslers Hofcomoedianten už dvacet let. U příležitosti významného jubilea souboru vám přinášíme seriál „20 let Geisslerů a jejich barokních inspirací“.

Čím je tzv. doba temna stále aktuální? Jak ji přiblížit dnešnímu divákovi? Jak přetavit principy její umělecké tvorby do originální autorské výpovědi? Odpovědi předkládá nezaměnitelná poetika nezávislého divadelního spolku Geisslers Hofcomoedianten už dvacet let. U příležitosti významného jubilea souboru vám přinášíme seriál „20 let Geisslerů a jejich barokních inspirací“.

Cyklus Tomáše Piláta Jak se vrací krása filmům aneb Cesty českých snímků z krabice přes laboratoř zpátky na plátna se na příkladu čtyř legendárních titulů věnuje především zásadám, problémům a specifikům jejich digitální záchrany. Extáze, Ukradená vzducholoď, Až přijde kocour a Ucho – každý z těchto filmů byl natočen v jedinečném obrazovém i zvukovém formátu, který určil způsoby digitální restaurace. A samozřejmě přinesl i nečekané těžkosti.

Cyklus Tomáše Piláta Jak se vrací krása filmům aneb Cesty českých snímků z krabice přes laboratoř zpátky na plátna se na příkladu čtyř legendárních titulů věnuje především zásadám, problémům a specifikům jejich digitální záchrany. Extáze, Ukradená vzducholoď, Až přijde kocour a Ucho – každý z těchto filmů byl natočen v jedinečném obrazovém i zvukovém formátu, který určil způsoby digitální restaurace. A samozřejmě přinesl i nečekané těžkosti.

Cyklus Tomáše Piláta Jak se vrací krása filmům aneb Cesty českých snímků z krabice přes laboratoř zpátky na plátna se na příkladu čtyř legendárních titulů věnuje především zásadám, problémům a specifikům jejich digitální záchrany. Extáze, Ukradená vzducholoď, Až přijde kocour a Ucho – každý z těchto filmů byl natočen v jedinečném obrazovém i zvukovém formátu, který určil způsoby digitální restaurace. A samozřejmě přinesl i nečekané těžkosti.

Cyklus Tomáše Piláta Jak se vrací krása filmům aneb Cesty českých snímků z krabice přes laboratoř zpátky na plátna se na příkladu čtyř legendárních titulů věnuje především zásadám, problémům a specifikům jejich digitální záchrany. Extáze, Ukradená vzducholoď, Až přijde kocour a Ucho – každý z těchto filmů byl natočen v jedinečném obrazovém i zvukovém formátu, který určil způsoby digitální restaurace. A samozřejmě přinesl i nečekané těžkosti.

Cyklus Tomáše Piláta Jak se vrací krása filmům aneb Cesty českých snímků z krabice přes laboratoř zpátky na plátna se na příkladu čtyř legendárních titulů věnuje především zásadám, problémům a specifikům jejich digitální záchrany. Extáze, Ukradená vzducholoď, Až přijde kocour a Ucho – každý z těchto filmů byl natočen v jedinečném obrazovém i zvukovém formátu, který určil způsoby digitální restaurace. A samozřejmě přinesl i nečekané těžkosti.

Čtyři překladatelé do cizích jazyků a jeden Jáchym Topol. Jaké jeho knihy mají nejraději ti, kteří je z češtiny převádějí do svých jazyků? Čím je jeho dílo oslovilo? Jak se specifický styl textů Jáchyma Topola překlápí do dalších řečí? O tom povídal nejen Jáchym Topol, ale zejména španělský překladatel Kepa Uharte, nizozemský bohemista Edgar de Bruin, Američan Alex Zucker a Eva Profousová žijící v Německu.

Čtyři překladatelé do cizích jazyků a jeden Jáchym Topol. Jaké jeho knihy mají nejraději ti, kteří je z češtiny převádějí do svých jazyků? Čím je jeho dílo oslovilo? Jak se specifický styl textů Jáchyma Topola překlápí do dalších řečí? O tom povídal nejen Jáchym Topol, ale zejména španělský překladatel Kepa Uharte, nizozemský bohemista Edgar de Bruin, Američan Alex Zucker a Eva Profousová žijící v Německu.

Čtyři překladatelé do cizích jazyků a jeden Jáchym Topol. Jaké jeho knihy mají nejraději ti, kteří je z češtiny převádějí do svých jazyků? Čím je jeho dílo oslovilo? Jak se specifický styl textů Jáchyma Topola překlápí do dalších řečí? O tom povídal nejen Jáchym Topol, ale zejména španělský překladatel Kepa Uharte, nizozemský bohemista Edgar de Bruin, Američan Alex Zucker a Eva Profousová žijící v Německu.

Čtyři překladatelé do cizích jazyků a jeden Jáchym Topol. Jaké jeho knihy mají nejraději ti, kteří je z češtiny převádějí do svých jazyků? Čím je jeho dílo oslovilo? Jak se specifický styl textů Jáchyma Topola překlápí do dalších řečí? O tom povídal nejen Jáchym Topol, ale zejména španělský překladatel Kepa Uharte, nizozemský bohemista Edgar de Bruin, Američan Alex Zucker a Eva Profousová žijící v Německu.

Čtyři překladatelé do cizích jazyků a jeden Jáchym Topol. Jaké jeho knihy mají nejraději ti, kteří je z češtiny převádějí do svých jazyků? Čím je jeho dílo oslovilo? Jak se specifický styl textů Jáchyma Topola překlápí do dalších řečí? O tom povídal nejen Jáchym Topol, ale zejména španělský překladatel Kepa Uharte, nizozemský bohemista Edgar de Bruin, Američan Alex Zucker a Eva Profousová žijící v Německu.

Čtyři překladatelé do cizích jazyků a jeden Jáchym Topol. Jaké jeho knihy mají nejraději ti, kteří je z češtiny převádějí do svých jazyků? Čím je jeho dílo oslovilo? Jak se specifický styl textů Jáchyma Topola překlápí do dalších řečí? O tom povídal nejen Jáchym Topol, ale zejména španělský překladatel Kepa Uharte, nizozemský bohemista Edgar de Bruin, Američan Alex Zucker a Eva Profousová žijící v Německu.

Na místo mlýnů ministerské budovy. Takto se během několika málo let na počátku 20. století proměnila pražská Petrská čtvrť. Tam zavítáme v dnešním dílu seriálu věnovaného dějinám pražského urbanismu, kterým provází historik architektury Richard Biegel.

Každé město má svůj architektonický příběh. A v případě Prahy se jedná o příběh doslova dramatický. Jaký byl zápas o historické město, se dozvíte v novém seriálu Mozaiky, kterým provází historik architektury Richard Biegel. Dnes začíná Prahou barokní, a to na Klárově.

Promenáda na novoměstských hradbách a otevření nové perspektivy Prahy. To jsou výsledky působení Karla Chotka. V druhém díle seriálu o urbanistických dějinách Prahy se věnujeme Praze jako romantickému městu.

V boji o historické město vyústila pražská asanace na přelomu 19. a 20. století. Co se mělo zachovat a co zbourat? Dozvíte se ve čtvrtém dílu seriálu o dějinách pražského urbanismu, kterým provází historik architektury Richard Biegel.

Plošná demolice a následně nová výstavba se dotkly historického centra Prahy, které se mělo začít vyrovnávat metropolím, jako byla Vídeň nebo Paříž. 3. díl seriálu o dějinách pražského urbanismu se věnuje pražské asanaci na přelomu 19. a 20. století.

Po téměř sedmdesáti letech přesídlil Památník národního písemnictví z pražského Strahova do Bubenče. V Petschkově vile najdete od října letošního roku Muzeum literatury. Stálá expozice nese název Rozečtený svět. Vybrané části této expozice a exkluzivní exponáty představí kurátoři Muzea literatury v seriálu, který připravil pro vltavskou Mozaiku Petr Šmíd.

Po téměř sedmdesáti letech přesídlil Památník národního písemnictví z pražského Strahova do Bubenče. V Petschkově vile najdete od října letošního roku Muzeum literatury. Stálá expozice nese název Rozečtený svět. Vybrané části této expozice a exkluzivní exponáty představí kurátoři Muzea literatury v seriálu, který připravil pro vltavskou Mozaiku Petr Šmíd.

Po téměř sedmdesáti letech přesídlil Památník národního písemnictví z pražského Strahova do Bubenče. V Petschkově vile najdete od října letošního roku Muzeum literatury. Stálá expozice nese název Rozečtený svět. Vybrané části této expozice a exkluzivní exponáty představí kurátoři Muzea literatury v seriálu, který připravil pro vltavskou Mozaiku Petr Šmíd.

Po téměř sedmdesáti letech přesídlil Památník národního písemnictví z pražského Strahova do Bubenče. V Petschkově vile najdete od října letošního roku Muzeum literatury. Stálá expozice nese název Rozečtený svět. Vybrané části této expozice a exkluzivní exponáty představí kurátoři Muzea literatury v seriálu, který připravil pro vltavskou Mozaiku Petr Šmíd.

Po téměř sedmdesáti letech přesídlil Památník národního písemnictví z pražského Strahova do Bubenče. V Petschkově vile najdete od října letošního roku Muzeum literatury. Stálá expozice nese název Rozečtený svět. Vybrané části této expozice a exkluzivní exponáty představí kurátoři Muzea literatury v seriálu, který připravil pro vltavskou Mozaiku Petr Šmíd.

Během setkávání s nevidomými hrdiny svého filmu občas zapomínala, že jsou nevidomí. „Jejich humor mě fascinoval. Kdybych bývala začala jenom trošku se sentimentem a litováním, poslali by mě k šípku a v životě bych nic nenatočila,“ vyznává se. „Ve svém filmu jsem chtěla jít za ten takzvaný handicap. Nechtěla jsem se ho dotýkat. Chtěla jsem se dotknout něčeho, co nás všechny spojuje, co máme stejné, jít na přirozenou lidskou rovinu,“ dodává.

Kurátorka a vizuální umělkyně Dagmar Šubrtová sesbírala a napůjčovala od soukromých majitelů dosud nikdy nevystavované obrazy malířek Jitky a Květy Válových. Díla teď můžete vidět v galerii Kladenského zámku na výstavě s názvem “Narozeniny – Pocta sestrám Válovým”, akce právě připomíná 100. výročí narození kladenských malířek. Naši spolupracovnici Kateřinu Havránkovou výstavou provedla někdejší přítelkyně Jitky Válové, Dagmar Šubrtová.

Pražské Rudolfinum zažije 22. prosince výjimečný večer. Bude tu k vidění mistrovský animovaný film režiséra Karla Zemana Čarodějův učeň, původní hudbu Františka Belfína k němu zahrají rozhlasoví symfonikové a vypravěčských partů se zhostí herci David Švehlík a Karel Dobrý. To vše pod taktovkou Jana Kučery. Zatím je v plánu jediné provedení.

Česká filharmonie uvede v úterý 20. prosince hned dva mimořádné vánoční koncerty. Od 18:00 a 20:30 hodin zazní ve Dvořákově síni pražského Rudolfina program složený z Rybovy České mše vánoční a Mozartovy Korunovační mše C dur. Taktovky se ujme Václav Luks, jde o jeho debut s Českou filharmonií.

Výtvarnice Jitka a Květa Válovy by se letos dožily sta let a upomíná na to několik právě probíhajících výstav – v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře, v Uhelném mlýně v Libčicích nad Vltavou a také v Kladně, kde sestry celý život žily. Teď vás pozveme do kladenského zámku, do Kabinetu fotografie, který vede Jiří Hanke. Právě fotografie Jiřího Hankeho i jeho manželky Jiřiny teď můžete v kabinetu spatřit.

K jeho dvěma výročím – je to právě 135 let od chvíle, co se narodil a 65 let od jeho úmrtí – vydává Supraphon téměř čtrnáctihodinovou dvojdiskovou sadu s názvem Josef Lada – pohádky a vyprávění slavného malíře. Dramaturgem kompletu, o který jsme ve vltavské ranní Mozaice i soutěžili, je Kamil Fajmon, producentkou Naďa Dvorská.

Byla postavena z železničních vagónů a přezdívalo se jí Čína. Proč? I o tom bude řeč v dalším dílu seriálu o pražských nouzových koloniích, ve kterém se Alena Rokosová zaměřila na osadu na pomezí Vysočan a Hloubětína.

Podle čeho poznáte, že jste se ocitli v někdejší pražské nouzové kolonii? Hledejte třeba zelené tabulky s evidenčními čísly. V kolonii Za Horou, na pomezí Hloubětína a Hrdlořez, jich najdete dost, ačkoli zdejší domy už jsou většinou zcela přestavěné. Většinu domků už byste v ní ovšem nepoznali. Alena Rokosová se tam vydala s autorem projektu Bahno Prahy a odborníkem na nouzové kolonie Davidem Platilem.

Na pozemcích určených k pěstování rostlin a zeleniny si lidé začali stavět provizorní zděné domky. Tak v roce 1922 vznikla žižkovská nouzová kolonie Na Krejcárku, jedna z nejstarších v Praze. A která byla ta vůbec první? I to se dozvíme z druhého dílu nového seriálu, který připravila Alena Rokosová.

Nouzová kolonie Na Kotlasce v pražské Libni si dodnes zachovala svůj původní charakter. Může se navíc chlubit asi nejkrásnější polohou ze všech těchto původně chudinských osad v Praze. Na Kotlasce natáčela další díl seriálu o nouzových koloniích Alena Rokosová.

Snímek Josefa Sudka a zájem o pražské periferie přivedl Davida Platila k nápadu vytvořit projekt Bahno Prahy. Na jeho webu najdeme rejstřík nouzových kolonií, včetně těch na Pankráci, o kterých bude řeč v posledním dílu seriálu, který natočila Alena Rokosová.