Divoká pánská jízda! Takto označují novu inscenaci Zkrocení zlé ženy v Divadle pod Palmovkou, v níž do všech rolí obsadil režisér Michal Lang pouze muže, tak jako za Shakespeara. V hlavních rolích se představí Jakub Albrecht v roli Kateřiny a Ondřej Veselý jako Petruccio.

Na architektonické procházky Prahou se nemusíte vydat jen s živým průvodcem a skupinou dalších nadšenců. Projekt Mapamátky vytvořil průvodce ve formě webové aplikace. Aktuálně nabízí celkem osm tras, včetně cesty po stavbách architekta Karla Pragera.

Těsně před katastrofou se odehrává příběh inscenace Zítřek se nekoná. Pražské Divadlo v Dlouhé zavede diváky na Sicílii na počátku 20. století do sevřené komunity jedné rodiny těsně před zkázou. Je obrazem přejedené společnosti, která sama sebe přežila. Hru americko-francouzského spisovatele Juliena Greena /žilijena grýna/ inscenuje režisérka Hana Burešová.

Bílá fasáda domu Jorise Lense je obklopena o několik pater vyššími betonovými činžovními domy. V době svého vzniku byl ale tento modernistický klenot osamoceným příbytkem na téměř prázdné ulici. V současnosti je tento unikátní příklad belgického modernismu výjimečně přístupný i veřejnosti.

Hlavním hostem 26. ročníku je letos Francie. V rámci tematického programu o svém díle osobně pohovoří Laurent Binet či Muriel Barbery. Pozornost se zaměří i na česko-francouzské propojení osobností Milana Kundery. A o svých knihách i aktuálních tématech promluví mezinárodně uznávaní autoři jako David Mitchell nebo Chimamanda Ngozi Adichie.

Pěvec lásky. Jediný český spisovatel, před kterým musela kapitulovat i komunistická moc. Vinárenský kumpán, který „raději vidí francouzského básníka zvracet, než sovětského zpívat.“ Ten, který nebyl bojovník, ale neváhal se ohradit proti bezpráví.

Když se počátkem dvacátých let začaly v novinách i obrázkových časopisech objevovat četné zmínky o československé radiotelegrafické síti, byl tento symbol nové doby opěvován s větší vehemencí než telegrafní a telefonní linky, které básník S. K. Neumann označil za „kovové ruce moderní souvislosti“.

Virtuální svět začíná pomalu, ale jistě hrát svou důležitou roli i ve světě současného užitého umění. Novou kolekci digitálního nábytku představil i rebel současného experimentálního designu Misha Kahn pro aukční síň Christie’s.

Český novinář, dramaturg a dlouholetý divadelní kritik Richard Erml je autorem několika próz, jejichž hlavním pojítkem je jistá míra autobiografičnosti. Zúročil v nich postupně vlastní zkušenost s rozvodem, cesty do Tibetu s druhou ženou i svou znalost divadelního světa. Ermlův nový román v tomto ohledu představuje spíše výjimku, třebaže se jeho děj odehrává v pražské čtvrti, kde autor žije a která dala i název celé knize – Libeňský román.

Býval tu Klárův ústav slepců, Dům kultury těla s první saunou v Praze i Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 a Prahu 7. Dnes je památkově chráněná budova architekta Josefa Piskače z roku 1909 prázdná. Jak to v ní vypadá dnes a co s objektem plánuje jeho majitel – stát? Příspěvek získal druhé místo v novinářské soutěži Média na pomoc památkám.

Patnáctiletý klavírista Jan Schulmeister.

Předešlý román Daniely Krienové O lásce vážně vyšel před dvěma lety. Měl obrovský úspěch a brzy se dočká zfilmování. O to netrpělivěji jsem očekávala její nový román a o to větší je mé rozčarování. Je udivující, jak rychle dnes některé knihy vycházejí. Autorka přiznala v jednom z rozhovorů, že první řádky Požáru začala psát teprve loni v létě.

Duo Kristian Mráček & David Pěruška.

Jeden z mála zachovalých rezidenčních projektů italského architekta Ica Parisiho demonstruje jeho snahu o vytvoření totálního uměleckého díla, spojujícího architekturu, design a výtvarné umění v jeden organický celek. Vilu Carcano postavil architekt a designér Ico Parisi nedaleko slavného jezera Como v podstatě na začátku své kariéry.

V galerii DOX byly rozdány výroční ceny Zlatá stuha, které se udílejí nejlepším knihám pro děti a mládež vydaným v češtině. Jaké tituly stanuly na stupních vítězů a co ve světě literatury znamená, že je nějaká kniha nejlepší?

Finalisté Concertina Praga 2021 – Trio Vyšehrad – Natálie Toperczerová a Pavol Praženica.

Mateřskou lásku, která se jí stala osudnou, ztělesňuje Nandi. Matka kontroverzního jihoafrického bojovníka Šaky z devatenáctého století, jemuž se přezdívá černý Napoleon. V dětství se snažila svého syna uchránit ponížení. Nedokázala však zkrotit démony, jež ho ovládly v dospělosti, a sama se stala obětí synovy bezohlednosti a tyranie.

Architektura nemusí být vždy dům či náměstí, tedy hmotný objekt. Pokud pojem architektura chápeme jako spoluvytváření fyzického prostředí okolo nás, existuje řada cest, jak ho ovlivnit. Takzvaná „neviditelná architektura“ je zajímavá i v kontextu hodnot.

Patří mezi ikony italského designu a jedno z nejstěžejnějších děl designéra Achilla Castiglioniho. Značka Flos letos slaví padesát let od vzniku jednoho ze svých největších bestsellerů. Připravila atraktivní instalaci i kolekci legendárního svítidla Parentesi v nových barvách.

Rozhovor s porotcem 1. kola soutěže Concertino Praga, klarinetistou Karlem Dohnalem.

Rozhovor s producentkou soutěže Concertino Praga Simonou Hopfingerovou.

Otázka přežití světa za cenu obětování lidstva byla počátečním tvůrčím impulzem pro vznik inscenace Robot Radius, která má premiéru 10. září na Nové scéně Národního divadla. Posledního člověka, který podstoupí proměnu v nového digitálního tvora, představuje světově uznávaný pohybový performer a mim Radim Vizváry. Režisérkou Robot Radius je Miřenka Čechová.

V klání o nejlepší knižní design za rok 2020 se utkalo celkem 323 přihlášených, z nichž porota do užších nominací vybrala 31 titulů. Mezi vítězi v sedmi kategoriích a šesti dalších oceněních excelovala grafička Adéla Svobodová, jejíž publikace Výstava jako médium dosáhla na vavříny hned dvakrát.

Měla vypoulené oči, svalnaté paže, mohutné prsy a na zádech hrb. Zažila výsměch i roky vyhnanství. Navzdory své ošklivosti se stala královnou a matkou snad nejslavnějšího afrického hrdiny – Sunďaty Keity, zakladatele Mandingu. Legendární středověké říše rozkládající se na území dnešního Mali, Guineje, Gambie, Senegalu, Pobřeží slonoviny, Burkiny Faso a Mauretánie. Jmenovala se Sogolon Keďu a dodnes je považována za jednu z nejváženějších žen afrických dějin.

Přínos libereckého SIALu spočíval v tom, že spolu s umělci a specialisty napříč humanitními i technickými obory hledal optimální řešení a vyvíjel materiály a technologie, díky nimž reflektoval ožehavá témata doby. Takzvané Patrmanovo kyvadlo zkonstruované pro televizní vysílač na Ještědu představovalo jedno z mnoha inovativních řešení, díky nimž se Hubáčkův SIAL zapsal do dějin české architektury jako vůbec nejprogresivnější projekční kancelář.

Salone Internazionale del Mobile di Milano, Milánský design week, iSaloni nebo milánský nábytkářský veletrh. Všechny tyto názvy označují akci, ke které směřuje očekávání celé světové designérské scény. Letos se koná výjimečně v září: poprvé po dvou a půl letech.

Spontánní projev a okamžitě sdílená svoboda. Divadlo Sklep slaví padesát let.

Spontánní projev a okamžitě sdílená svoboda. Divadlo Sklep slaví padesát let.

Jaké technologické zlomy byly pro Městskou knihovnu v Praze nejzásadnější? Vidí knihovníci v elektronických knihách konkurenci, nebo budoucnost? A jak dobrodružné bylo hledání ideálního knihovnického systému? Je knihovna ideálním „třetím místem“, jak ho definoval americký sociolog Ray Oldenburg? Jaké technologické zlomy byly pro Městskou knihovnu v Praze nejzásadnější? Budoucnost knihoven nastínil současný ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.

Čím vším prošla za posledních sto třicet let Městská knihovna v Praze? A čím vším v knihovně prošla Marie Čadková, která strávila knihovnickou prací více než čtyřicet let? Zakládala první studovnu pro děti a mládež, podílela se na přerodu Městské knihovny v Praze v moderní instituci, vedla Ústřední knihovnu na Mariánském náměstí a uživatelům pomáhá s jejich problémy a dotazy dodnes. Jak vzpomíná na společenskou proměnu v roce 1989?

Jakými proměnami procházela knihovna od sedmdesátých do devadesátých let, kdy lístkové katalogy nahradily počítače? Jak přechod od kartiček a razítek k výpočetní technice skutečně probíhal? A co všechno ostatní bylo třeba v posledních dekádách dvacátého století v pražské Městské knihovně inovovat? Na své celoživotní působení v jedné instituci od sedmdesátých let do současnosti vzpomíná knihovnice a bývalá vedoucí Ústřední knihovny Marie Čadková.

Co bylo pro knihovnu důležité před sto třiceti lety a co dnes? Nakolik si to druhý ředitel Městské knihovny v Praze uvědomoval už v roce 1925 a jak to architekt František Roith zachytil v nové ústřední budově? Kdy vyjel první bibliobus? Jaké knihy zakazovaly které režimy? A jak se podařilo knihovníkům část cenzurovaných titulů určených k vyřazení zachránit? I o tom hovořila vedoucí Oddělení vzácných tisků Jana Kozáková.

Jak Knihovna královského hlavního města Prahy před více než stoletím fungovala a jak to před jejím vznikem vlastně s knihovnami na území současné Prahy vypadalo? Která městská část se mohla pyšnit jedním z nejstarších čtenářských spolků v Evropě? A jak to všechno souviselo se správním uspořádáním hlavního města? O tom povídá v prvním díle cyklu o cestě téhle instituce z devatenáctého století do současnosti si vedoucí Oddělení vzácných tisků Jana Kozáková.

Výjimečný program, živá atmosféra koncertních sálů, světoví umělci… to jsou hlavní atributy letošního 14. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Ten v pondělí 6. září tradičně zahájí dvě erbovní díla Antonína Dvořáka – Violoncellový koncert h moll a Novosvětská symfonie.

Bez přijetí křesťanství by středověký český stát vlastně nedával smysl. Je v tom jistá symbolika – jeden bůh, jeden panovník. Obecně platí, že až na výjimky se státy v Evropě doformovaly s přijetím křesťanství.

V pražském Klementinu, někdejší koleji Jezuitů, střeží řadu rukopisů a tisků, které se o naší první světici zmiňují. Dokládají tak úctu svaté Ludmile, která trvá už staletí, a jsou zdrojem, ze kterého historici a badatelé při zkoumání svatoludmilského tématu rovněž čerpají.

To, že raně středověký český stát (jménem svého panovníka Bořivoje a jeho manželky Ludmily) přijal v devátém století křesťanství, lze přirovnat například k připojení k internetu, jak podotýká historik Jakub Izdný z Filozofické fakulty UK a editor nové monografie o svaté Ludmile. Čechy se zapojily do širší, evropské sítě, která definovala kulturní vývoj v následujících století.

V jednom z nejstarších českých kostelů v Čechách – kostele svatého Petra a Pavla v Mělníku – najdeme řadu odkazů na svatou Ludmilu. Jsou tak dokladem staletí trvající úcty k první české světici v Mělníku, ať už z Mělnicka pocházela, či nikoli.

Komplex Pražského hradu je největší nekropolí panovníků a církevních činitelů u nás. V katedrále svatého Víta a ve svatojiřské bazilice odpočívá většina Přemyslovců, Lucemburků či někteří Habsburkové i se svými rodinnými příslušníky.

Kněžna Ludmila zemřela v roce 921 na svém vdovském sídle, jednom z přemyslovských hradišť – na Tetíně, který leží kousek od Berouna. Uškrtili ji tam podle legendy dva vrazi, poslaní její snachou Drahomírou, se kterou měla Ludmila mocenské i náboženské spory. Ludmila ale bezpochyby během svého života navštěvovala i další přemyslovská hradiště – Budeč, Libušín, Mělník, Lštění a samozřejmě Pražský hrad.

Když kníže Václav převezl ostatky své babičky, svaté Ludmily, na Pražský hrad, vznikl tam klášter, který Ludmiliny ostatky dodnes střeží. Právě tamní jeptišky se zasloužily o počáteční šíření kultu svaté Ludmily.

Historici při zkoumání života a smrti svaté Ludmily čerpají hlavně z legend a kosterních pozůstatků. Konkrétně informace o Ludmile lze nejvíc čerpat z kratinkého textu Fuit in provincia Boemorum, Kristiánovy legendy, Kosmovy kroniky nebo staroslověnského Prologu o svaté Ludmile.

V Mělníku, u jednoho z nejstarších kostelů v Čechách, by měla vzniknout vodní instalace s názvem Dlaň svaté Ludmily. Instalace podle návrhu architektů Pavla Uličného a Anny Cisárikové by měla být na plácku u kostela svatého Petra a Pavla.

V Mělníku stojí nejstarší, dosud Ludmile zasvěcený kostel. Postavili ho v osmdesátých letech šestnáctého století. Právě Mělník je místo, odkud podle Kristiánovy legendy pocházela kněžna Ludmila, údajně dcera knížete Slavibora z hradiště Pšov, nyní tedy Mělníka.

Dvořákova hudba je ukotvena ve zdravé muzikalitě, upřímné emocionalitě a slovanské vřelosti i melancholii, staví na svěžích melodických nápadech. Nakonec se svým jasem i způsobem kompoziční práce přiblížila vrcholným dílům klasiků. Novosvětská symfonie se i díky tomu stala jednou z celosvětově nejhranějších.

Pro Dvořáka byla duchovní hudba samozřejmým protějškem jeho upřímné, velmi osobní a neokázalé křesťanské víry. Odráží se to v Biblických písních i ve Stabat Mater, která mu pomohla získat srdce britského publika.

Opera byla pro české skladatele devatenáctého století vlasteneckým úkolem. Dvořák jich napsal deset. Tři z nich soupeří s oblíbeností Smetanovy Prodané nevěsty: Rusalka, Čert a Káča… a Jakobín.

V tradicích forem a žánrů komorní hudby, rozvíjených jak vídeňskými klasiky, tak později romantiky, dosáhl Dvořák vrcholného mistrovství a kompoziční suverenity. V Americkém kvartetu z roku 1893 jsou přítomné české i americké idiomy. Může posloužit jako příklad toho, že Dvořákova hudba vyrůstá z domácích kořenů a zároveň je světová.

Slovanské období se stalo odrazovým můstkem k Dvořákově mezinárodnímu úspěchu. Na počátku stály Moravské dvojzpěvy a Brahmsovo doporučení směřující k berlínskému nakladateli Simrockovi.

Není pochyb o tom, že Lolita Vladimira Nabokova je jedním z nejznámějších a také nejkontroverznějších románů dvacátého století. Tato kniha a zejména její titulní hrdinka se stala inspiračním zdrojem pro Deník L. (1947–1952) Christopha Tisona. Ačkoli stylem se Nabokovovi nemůže rovnat, nabízí nové možnosti interpretace jeho dnes už klasického románu.

Za znovuzrozením paláce stojí hned několik kulturních subjektů – Kino Pilotů, hudební ansámbl Collegium 1704, ale hlavně divadelní soubor Vosto5. Lenka Novotná, Veronika Štefanová, Tomáš Pilát a Daniel Jäger v několika vstupech představili celé spektrum aktivit. Poslechněte si sestřih živě vysílané Mozaiky ze zahajovacího dne 1. září 2021.

Architektura musí v první řadě splnit svůj hlavní účel, tj. vytvořit co nejlepší prostor pro činnosti, které v ní potřebujeme dělat. Kromě toho nám ale dokáže nabídnout další obohacení. Jedním z nich je například schopnost nás vzdělávat. V potenciálu nabídnout nám přesah nad rámec nezbytné účelnosti je rozdíl mezi skutečnou architekturou a prostou stavební produkcí. Skvělým příkladem je budova školy od studia Bearth & Deplazes Architekten ve Švýcarsku.

Nenápadná jednopodlažní chata francouzského dekoratéra Maxima Olda nedaleko Paříže se ztrácí v hustém lesním porostu. Jeden z nejvýznamnějších francouzských interiérových designérů dvacátého století sem jezdil relaxovat se svou rodinou.

Můžeme hovořit o literárním samizdatu, když jedním z jeho znaků byla snaha obejít dnes neexistující cenzuru? Nejen na tuto otázku se pokusíme odpovědět v minisérii o dnešním literárním undergroundu v prvním díle s vysokoškolským pedagogem Jaroslavem Tvrdoněm, který byl za vlastní knižní úpravy několikrát oceněn v soutěži Nejkrásnější české knihy roku. Co ho tedy vedlo k založení samizdatového nakladatelství Officina Praha?

V posledním díle seriálu o českém literárním undergroundu dnešních dnů hledáme odpovědi s Ladislavem Čumbou – spisovatelem, učitelem češtiny i dlouholetým konferenciérem festivalů Beseda u bigbítu, či Trutnov Open Air. Kolega Petr Šmíd s ním natáčel nejen o jeho zkušenostech s vydáváním vlastních samizdatových publikací, ale i o tom, zda můžeme hovořit o literárním samizdatu v době, kdy neexistuje oficiální cenzura.

Co všechno musí zvládat člověk, který se rozhodne vydávat knihy svépomocí? A co přesně znamená sousloví „autorská kniha“? O tom natáčel Petr Šmíd s vysokoškolským pedagogem, knižním grafikem a majitelem samizdatového nakladatelství Officina Praha Jaroslavem Tvrdoněm v druhém díle minisérie o literárním undergroundu dnešních dnů, kde jsme nakousli i otázku financování podobných projektů.

Fotograf a spisovatel Petr Šesták několik let křižoval Evropu s pojízdnou výstavou fotografií a bohaté zkušenosti z nomádského života následně zúročil také ve své literární tvorbě – nejprve v cestopisu Kočovná galerie z roku 2014, o rok později v povídkové sbírce Štvanice. Jistou mírou autobiografičnosti se vyznačuje i jeho nová kniha – román Kontinuita parku, který vyšel v nakladatelství Host.

Uprostřed tajuplných durynských lesů ve městečku Probstzella ční nad tradičními břidlicí obloženými domy monumentální dílo německého funkcionalismu. Haus des Volkes architektů Alfreda Arndta a Ernsta Gebhardta je velkorysým, ale stále neobjeveným monumentem německé avantgardy.

Slovy Rostislava Šváchy: „Hlavním cílem boje libereckých architektů o zakázky se v sedmdesátých letech stala Praha,“ pro kterou liberecký Sial navrhl řadu projektů. Mezi stovkami, ne-li tisícovkami pražských věží a věžiček najdeme i dvě navržené slavným architektem Karlem Hubáčkem. Starší z nich, vyrovnávací věž, je k vidění na Dívčích hradech.

Tak dlouho se chodí s dětmi do lesa, až se ulomí ten správný klacek. Původní profesí animátorka Klára Břicháčková zahlédla v kousku dřeva obličej, který dostal jméno Smrkovec a jeho příběh nakonec vyšel v eponymní komiksové knize.

Nová publikace od prestižního švýcarského vydavatelství se snaží splatit dluh mezinárodní historiografie designu a zalepit slepá místa v dějinách modernistického užitého umění a architektury na území někdejšího Sovětského svazu. Teprve se starší monografií podává ucelený obraz ruské výtvarné avantgardy.

Řada vydavatelů, promotérů a hudebníků, s kterými jsme se mohli v našem pětidílném seriálu seznámit, se narodila začátkem 70. let. Dnes se podíváme, jak underground vnímá zástupce nejmladší aktivně činné generace. Tadeáš Polák se narodil v 90. letech. Coby promotér uspořádal řadu koncertů v klubu Pátá kolona, ale také v Autonomním sociálním centru Klinika. Právě koncerty ve squatech lze vnímat jako jistou obdobu akcí konaných ilegálně před listopadem 1989.

Jaké jsou motivace lidí, kteří pořádají koncerty alternativních kapel v malých městech nebo vydávají experimentální nahrávky lokálních hudebníků bez vidiny zisku? Neopakovatelná atmosféra a nevšední zážitky jsou určitě motorem, který už přes deset let pohání i kolektiv Sakraphon. O tom, jak distribuují hudbu, a kde pořádají koncerty, natáčel kolega Petr Šmíd s Michalem Milkem a Zbyňkem Moravcem.

Pragocentrismus je problémem nejen oficiální kultury, ale i té nezávislé. Je možné i na venkově pořádat koncerty nezávislých hudebníků, kteří experimentují napříč žánry? Kolektiv Šrumec už přes dvacet let pořádá koncerty v broumovském výběžku. A ačkoli na začátku převládaly punkové a rockové kapely, dnes se na jejich koncertech setkáte s hudebníky snad všech žánrů.

Silver Rocket je pražské hudební vydavatelství, které vzniklo na sklonku 90. let. Za více jak 20 let činnosti vydalo přes 100 titulů domácím i zahraničním interpretům a uspořádalo stovky koncertů. S jedním ze zakládacích členů Silver Rocket Petrem Somogyim hledáme odpovědi na otázky, co definuje underground, jak se proměnilo vydávání desek od konce 90. let po dnešek, i zda má ještě smysl hledat inspiraci u českého undergroundu 70. a 80. let minulého století.

Jak v dnešní době definovat hudební underground? Institucionalizovaná cenzura neexistuje a vydat desku vlastním nákladem dnes může v podstatě každý. Finanční nezávislost a vydávání hudby bez snahy na ní vydělat, to může být hlavní charakteristikou současných nezávislých vydavatelství. Jak se odlišují od crowdfundingových platforem, a co je jejich hnacím motorem? O tom jsme natáčeli s Adam Nenadálem, který představuje aktivity hudebního vydavatelského družstva Lokal Rekorc.

Letošní ročník filmového svátku v Karlových Varech zahájí drama věnované velké osobnosti československé atletiky – Zátopek režiséra Davida Ondříčka. Spolu s ním pak ve festivalových drahách poběží například Michael Caine, Johnny Depp, Ethan Hawke, Petr Sís, Jan Svěrák a spousta dalších osobností. Doprovodí je sto dvacet pět filmů rozprostřených do několika karlovarských promítacích míst. Do cílové rovinky se všichni dostanou 28. srpna.

Německý spisovatel, písničkář a stand-up komik Marc-Uwe Kling má na svém kontě již sérii knížek inspirovaných jeho podcastem Neues vom Känguru (Novinky od klokana), několik knih pro děti a také román QualityLand z roku 2017. Právě ten se letos dočkal pod stejným názvem i českého vydání – pro Nakladatelství XYZ jej přeložila Ema Cibík Stašová.

Až do minulého roku se o zachovalém interiéru z konce šedesátých let téměř nevědělo. Jeho současný stav publikovala Bianca Felicori, mladá historička architektury, která na sociálních sítích provozuje populární platformu Forgotten Architecture. Shodou náhod se jí ozvala současná majitelka bytu. Biancu i celou odbornou veřejnost překvapil kompletně zachovalý interiér, nesoucí typický rukopis svého autora, proslulého designéra, architekta a výtvarníka Ettora Sottsasse Juniora.

Až do minulého roku se o zachovalém interiéru z konce šedesátých let téměř nevědělo. Jeho současný stav publikovala Bianca Felicori, mladá historička architektury, která na sociálních sítích provozuje populární platformu Forgotten Architecture. Shodou náhod se jí ozvala současná majitelka bytu. Biancu i celou odbornou veřejnost překvapil kompletně zachovalý interiér, nesoucí typický rukopis svého autora, proslulého designéra, architekta a výtvarníka Ettora Sottsasse Juniora.

Primárně musíme zachovat hmotnou podstatu architektonických památek, která nese obsah. To ale samo o sobě vždy nestačí. Konečným smyslem památky není pouze její existence sama o sobě, ale způsob, jakým bude její hodnota působit na člověka. A potenciál tohoto zlepšení by měl být hlavním vodítkem v rozhodování o tom, které památky, a také jak, chránit. Dále je potřeba zapojit je do přítomného života a jejich kulturní význam dál aktivně rozvíjet přidanou hodnotou současnosti.

Proč se jezdilo na přelomu 19. a 20. století na prázdniny zrovna do Bechyně? A jaká letní sídla tam z té doby zůstala? Jaká je minulost bechyňské fary a který výjimečný dům tu zbytečně zmizel z mapy? Historii svého rodného města a jeho architektury i dalších zákoutí průběžně mapuje Pavel Brandejs, autor knih Bechyně na letním bytě i Příběhy bechyňských domů a jejich obyvatel.

Villa de Noailles v jihofrancouzském městě Hyères má design a umění v krvi od svého začátku. Tento luxusní modernistický dům navrhl ve dvacátých letech pařížský architekt Robert Mallet-Stevens pro markýze Charlese de Noailles a jeho ženu Marie-Laure de Noailles. Osvícený manželský pár se řadil mezi nejaktivnější patrony pařížské avantgardy. Mezi jejich přátele patřili Pablo Picasso, Man Ray, nebo Alberto Giacometti.

Máte rádi architekturu? Pokud ano, nesmíte při návštěvě Broumovska minout mimořádné kostely z 18. století. Architekti Kryštof a Kilián Ignác Dietzenhoferovi v krajině u hranic s Polskem zanechali nesmazatelnou stopu. Do tzv. broumovské skupiny kostelů dnes řadíme 10 staveb, které až na jednu výjimku vznikly mezi lety 1709–1743. Tehdejší benediktinský opat Otmar Zinke se pro budování rozhodl především kvůli nevyhovující síti dřevěných kostelů.

Máte rádi architekturu? Pokud ano, nesmíte při návštěvě Broumovska minout mimořádné kostely z 18. století. Architekti Kryštof a Kilián Ignác Dietzenhoferovi v krajině u hranic s Polskem zanechali nesmazatelnou stopu. Do tzv. broumovské skupiny kostelů dnes řadíme 10 staveb, které až na jednu výjimku vznikly mezi lety 1709–1743. Tehdejší benediktinský opat Otmar Zinke se pro budování rozhodl především kvůli nevyhovující síti dřevěných kostelů.

Máte rádi architekturu? Pokud ano, nesmíte při návštěvě Broumovska minout mimořádné kostely z 18. století. Architekti Kryštof a Kilián Ignác Dietzenhoferovi v krajině u hranic s Polskem zanechali nesmazatelnou stopu. Do tzv. broumovské skupiny kostelů dnes řadíme 10 staveb, které až na jednu výjimku vznikly mezi lety 1709–1743. Tehdejší benediktinský opat Otmar Zinke se pro budování rozhodl především kvůli nevyhovující síti dřevěných kostelů.

Máte rádi architekturu? Pokud ano, nesmíte při návštěvě Broumovska minout mimořádné kostely z 18. století. Architekti Kryštof a Kilián Ignác Dietzenhoferovi v krajině u hranic s Polskem zanechali nesmazatelnou stopu. Do tzv. broumovské skupiny kostelů dnes řadíme 10 staveb, které až na jednu výjimku vznikly mezi lety 1709-1743. Tehdejší benediktinský opat Otmar Zinke se pro budování rozhodl především kvůli nevyhovující síti dřevěných kostelů.

Máte rádi architekturu? Pokud ano, nesmíte při návštěvě Broumovska minout mimořádné kostely z 18. století. Architekti Kryštof a Kilián Ignác Dietzenhoferovi v krajině u hranic s Polskem zanechali nesmazatelnou stopu. Do tzv. broumovské skupiny kostelů dnes řadíme 10 staveb, které až na jednu výjimku vznikly mezi lety 1709-1743. Tehdejší benediktinský opat Otmar Zinke se pro budování rozhodl především kvůli nevyhovující síti dřevěných kostelů.

Máte rádi architekturu? Pokud ano, nesmíte při návštěvě Broumovska minout mimořádné kostely z 18. století. Architekti Kryštof a Kilián Ignác Dietzenhoferovi v krajině u hranic s Polskem zanechali nesmazatelnou stopu. Do tzv. broumovské skupiny kostelů dnes řadíme 10 staveb, které až na jednu výjimku vznikly mezi lety 1709-1743. Tehdejší benediktinský opat Otmar Zinke se pro budování rozhodl především kvůli nevyhovující síti dřevěných kostelů.

Máte rádi architekturu? Pokud ano, nesmíte při návštěvě Broumovska minout mimořádné kostely z 18. století. Architekti Kryštof a Kilián Ignác Dietzenhoferovi v krajině u hranic s Polskem zanechali nesmazatelnou stopu. Do tzv. broumovské skupiny kostelů dnes řadíme 10 staveb, které až na jednu výjimku vznikly mezi lety 1709-1743. Tehdejší benediktinský opat Otmar Zinke se pro budování rozhodl především kvůli nevyhovující síti dřevěných kostelů.

Máte rádi architekturu? Pokud ano, nesmíte při návštěvě Broumovska minout mimořádné kostely z 18. století. Architekti Kryštof a Kilián Ignác Dietzenhoferovi v krajině u hranic s Polskem zanechali nesmazatelnou stopu. Do tzv. broumovské skupiny kostelů dnes řadíme 10 staveb, které až na jednu výjimku vznikly mezi lety 1709-1743. Tehdejší benediktinský opat Otmar Zinke se pro budování rozhodl především kvůli nevyhovující síti dřevěných kostelů.

Máte rádi architekturu? Pokud ano, nesmíte při návštěvě Broumovska minout mimořádné kostely z 18. století. Architekti Kryštof a Kilián Ignác Dietzenhoferovi v krajině u hranic s Polskem zanechali nesmazatelnou stopu. Do tzv. broumovské skupiny kostelů dnes řadíme 10 staveb, které až na jednu výjimku vznikly mezi lety 1709-1743. Tehdejší benediktinský opat Otmar Zinke se pro budování rozhodl především kvůli nevyhovující síti dřevěných kostelů.

Spisovatel Pavel Hak, který z rodného Československa emigroval v roce 1985, dnes patří k etablovaným francouzským autorům a je držitelem několika literárních cen, první ze svých pěti francouzsky psaných románů však publikoval až v roce 2001. Čeští čtenáři se s Hakovým dílem postupně seznamují v opačném pořadí, než původně vznikalo – po titulech Vomito negro, Warax a Trans nyní vyšel i Sniper a na české vydání už čeká jen autorova prvotina Safari.

Chaplinova filmová klasika – satirická komedie Diktátor z roku 1940 – se objeví poprvé v české divadelní adaptaci. Městská divadla pražská ji v režii Martina Čičváka uvedou v premiéře zítra (14.8.) v šapitó Azyl78 – v září se inscenace přesune na scénu divadla ABC. Podle Martina Čičváka je sílící nacionalismus pádným důvodem, proč se do příběhu pustit na divadle právě teď. Ve dvojroli diktátora Adenoida Hynkela a židovského holiče se představí Filip Březina.

Poprvé v České republice vystoupí francouzský novocirkusový soubor Compagnie 100 Issues. Na festival Letní Letná přiváží inscenaci Don’t Feed the Alligators, směsici akrobacie, bojového umění i estetiky bollywoodu.

Na první pohled zaujme titul knihy – Přežít psa. Jak origiální! V těch dvou slovech je skrytý náznak celého příběhu. Jde zřejmě o nemoc, o vážnou nemoc, protože za normálních okolností není přežití psa žádné umění. Ovšem v textu Stefana Hornbacha se nezdá být pro protagonistu románu Sebastiana normálního bohužel skoro nic – pouze začátek. Referuje Eva Novak.

Rodina Williamsů měla umělecké sklony v genech. Zatímco Amancio Williams se stal slavným argentinským architektem, jeho otec Alberto byl jedním z nejvýznamnějších hudebních skladatelů v zemi. Ovlivnili ho především lidové argentinské motivy, za svůj život složil 9 symfonií a v roce 1893 založil hudební konzervatoř v Buenos Aires. Společně se v roce 1941 stali strůjci unikátního architektonického projektu „La Casa Sobre del Arroyo“ nebo také „La Casa del Puente“ (Mostní dům).

Když roku 1928 dokončil Josef Gočár regulační plán města Hradce Králové, volný prostor na dnešním Náměstí 5. května vyhradil novostavbě divadla. Kvůli hospodářské krizi ze stavby sešlo a prostor později přeměněný na park, uzavřely roku 1932 impozantní etážové garáže.

Letos v červnu vystavil Anastassiades svá díla po boku českého brutalistického architekta Jana Bočana v Londýně, kde vznikl nečekaný dialog odlišných generací i přístupů. Za vším stojí galeristka a sběratelka Nina Hertig, která v roce 2005 otevřela svůj obchod Sigmar ve čtvrti Chelsea. Pro londýnské sběratele Nina vyhledává především skandinávský nebo rakouský design minulého století. Touha objevovat stále něco nového jí přilákala před několika lety i do České republiky.

Jako každé umění, i film má svůj underground. Může přitom jít jak o vysloveně podzemní tvorbu bojující proti režimu, tak o projekty stojící mimo hlavní proud a vznikající bez pomoci oficiálních struktur. Nový cyklus, který pro ranní Mozaiku Českého rozhlasu Vltava připravil Tomáš Pilát, si bere na mušku pět filmařů, kteří mají takové projekty na svědomí.

Jako každé umění, i film má svůj underground. Může přitom jít jak o vysloveně podzemní tvorbu bojující proti režimu, tak o projekty stojící mimo hlavní proud a vznikající bez pomoci oficiálních struktur. Nový cyklus, který pro ranní Mozaiku Českého rozhlasu Vltava připravil Tomáš Pilát, si bere na mušku pět filmařů, kteří mají takové projekty na svědomí.

Jako každé umění, i film má svůj underground. Může přitom jít jak o vysloveně podzemní tvorbu bojující proti režimu, tak o projekty stojící mimo hlavní proud a vznikající bez pomoci oficiálních struktur. Nový cyklus, který pro Mozaiku Českého rozhlasu Vltava připravil Tomáš Pilát, si bere na mušku pět filmařů, kteří mají takové projekty na svědomí.

Jako každé umění, i film má svůj underground. Může přitom jít jak o vysloveně podzemní tvorbu bojující proti režimu, tak o projekty stojící mimo hlavní proud a vznikající bez pomoci oficiálních struktur. Nový cyklus, který pro Mozaiku Českého rozhlasu Vltava připravil Tomáš Pilát, si bere na mušku pět filmařů, kteří mají takové projekty na svědomí.

Jako každé umění, i film má svůj underground. Může přitom jít jak o vysloveně podzemní tvorbu bojující proti režimu, tak o projekty stojící mimo hlavní proud a vznikající bez pomoci oficiálních struktur. Nový cyklus, který pro Mozaiku Českého rozhlasu Vltava připravil Tomáš Pilát, si bere na mušku pět filmařů, kteří mají takové projekty na svědomí.

Dospívání mezi anglickými a bangladéšskými kořeny, mezi rebelskou pubertou a muslimskou rodinou i hledání vlastní identity – o tom všem je komiks Mongrel neboli Kříženec či Míšenka. Vloni vyšel v Británii, chystá se jeho francouzské vydání a letos jeho autorka strávila část léta na českém rezidenčním pobytu zprostředkovaného Českým literárním centrem. Proč se rozhodla psát o své osobní zkušenosti a čím ji obohatilo léto strávené v Praze?

Někdejší dominanta pražské Michle je dnes poněkud ztracená v zástavbě. Vodárenská věž v Michli architekta Jana Kotěry je součástí vršovického vodárenského komplexu, který byl postaven v letech 1906 až 1907 ve stylu geometrické moderny. Nejen věž, ale i vedlejší správcovský domek a podzemní vodojem se o víkendu zdarma otevřou návštěvníkům festivalu Open House Praha.

Letní filmová škola se letos koná před karlovarským festivalem, a tak si musela nechat zajít chuť na několik nových českých titulů. Jejich tvůrci totiž dávají přednost Karlovým Varům, které mají přísnější podmínky pro uvedení – například ve svých soutěžích. I tak se ale podařilo sestavit zajímavou kolekci domácího původu (jako domácí přitom počítáme i tvorbu ze Slovenska, ostatně většina našich důležitých filmů z poslední doby je stejně česko-slovenská).

Básnířka, spisovatelka, překladatelka, čtenářka, experimentátorka, nadšená objevitelka světa i vesmíru, zábavná přítelkyně, oddaná partnerka a nápaditá spolupracovnice by se v sobotu 7. srpna dožila stých narozenin.

Díky festivalu Open House Praha se o víkendu můžete podívat do zhruba 80 běžně nepřístupných objektů a prostor. Mezi nimi bude i někdejší prvorepublikový biograf Vzlet ve Vršovicích postavený v roce 1921 ve stylu art deco. Poslední roky nevyužitý prostor se v září znovu otevře veřejnosti. A to, jak jeho provozovatelé s nadsázkou říkají, jako kulturní palác plný živého umění.