Mozaika

Živě moderovaný proud kulturního zpravodajství a publicistiky.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Mozaika: 70. léta

Včera oslavil Tom Stoppard 85. narozeniny a my se ohlédneme za dalšími jeho tvůrčími peripetiemi. V minulém díle byl jeho dramatický rukopis připodobněn k dílu Václava Havla. Podle Stopparda u něj právě četba Havlových her vyvolala zvýšený zájem o rodnou zem. Jak se to projevilo, to vám nastíníme v druhém dílu seriálu Šárky Švábové o životních i uměleckých spádech významného britského dramatika českého původu.

Mozaika: Spisovatel Pavel Hak

Vydal pět románů, ve kterých reaguje na realitu a tragédii dneška. Všechny se ze svých francouzských originálů dočkaly i českých překladů. Tak se dílo česko-francouzského spisovatele Pavla Haka může přiblížit i českým čtenářkám a čtenářům. Přes třicet let žije ve Francii, tématu znovunalezení svých kořenů se ale nikdy nevěnoval. Nejspíš až teď v připravovaném šestém románu.

Mozaika: Spisovatelka Lenka Horňáková-Civade

Dvě kultury i dva jazyky propojuje ve své tvorbě spisovatelka Lenka Horňáková-Civade. „Francouzština mi dala svobodu. Byl to prostředek, jak vyjádřit smutek, popsat krutost, ale i lásku,” tak o svém románu Marie a Magdalény mluví autorka, česko-francouzská spisovatelka, ale i malířka, Lenka Horňáková-Civade. Za tento román v roce 2016 získala prestižní Renaudotovu cenu gymnazistů.

Mozaika: Sochař Vladimír Škoda

Patří k předním českým umělcům současnosti. Svůj život i tvorbu spojil s Francií, kde se usídlil na konci 60. let. Tvoří, instaluje a vystavuje nejen v Evropě, ale po celém světě. Jeho díla můžeme pravidelně vidět na prestižních uměleckých veletrzích.

Mozaika: Výtvarnice Tereza Lochmannová

Patří k mladým umělkyním, kterým se podařilo prosadit i v zahraničí. Tereza Lochmannová vystudovala prestižní akademii Ecole des Beaux-Arts v Paříži. Dnes pracuje střídavě ve Francii i v České republice. Letos se stala laureátkou ceny Vladimíra Boudníka. Nevěnuje se však jen grafice…

Mozaika: Skladatel Jan Krejčík

Vystudoval dirigování na pražské HAMU pod vedením Jiřího Bělohlávka, skladbu se ale rozhodl studovat ve Francii. Po několika letech navíc obdržel prestižní dvouleté umělecké stipendium v Casa de Velazquez. Teď už více než deset let působí ve Francii, kde se věnuje nejen skladbě, ale je i součástí uměleckého souboru Rés(o)nances.

Mozaika: První obrysy portrétu Toma Stopparda

Tom Stoppard, zlínský rodák, který vyrůstal v britském Bristolu a dobyl si věhlasu po celém světě, slaví v neděli 85. narozeniny. Životní peripetie a osudy děl slavného dramatika sleduje redaktorka Šárka Švábová v našem novém cyklu. Oslovila za tím účelem řadu uměleckých osobností, které jsou s jeho tvorbou spjaty. A vy si díky nim můžete postupně o ní poskládat vlastní obrázek.

Mozaika: Klavíristky Zora a Nora Novotné – studentky konzervatoře v Lutychu

Jako malé popostrčení pro mladé muzikanty popisují belgičtí pořadatelé soutěž pro studenty královských konzervatoří “Génération classique”. Hlavní odměnou pro vítěze je letní turné po profesionálních scénách. Laureáty prvního ročníku soutěže se staly dechový kvintet Et caetera a Duo Novotná. Sestry Novotné přizval k rozhovoru Martin Luhan.

Mozaika: Bozar – Magdalena Lišková

V Bruselu jsme už s Martinem Luhanem navštívili umělecké profesionály, zapálené amatéry a kulturní diplomaty. Ti všichni šíří v Belgii české kulturní dědictví. Ve čtvrtém díle se seznámíme s Češkou, jejíž poslání je jiné. Pracuje v jedné z nejvýznamnějších belgických kulturních institucí – v paláci krásných umění, Bozaru.

Mozaika: Autorka knihy Svolení a ředitelka nakladatelství Vanessa Springora

Sotva čtrnáctiletá dívka a padesátník. Netradiční romance, nebo zneužívání? To není jiný pohled na Nabokovovu Lolitu – Vanessa Springora takový vztah ve Francii osmdesátých let zažila a napsala o tom knihu Svolení. V rozhovoru pro Mozaiku prozradila, co dokáže změnit literatura, a nakolik dokázala odpustit sobě i své matce, která ji tehdy neochránila.

Mozaika: Hudebníci v Bruselu — Jan Fix a Silvie Bažantová

V prvních dvou dílech česko-belgického seriálu jsme zjišťovali, jak se čeští kulturní diplomaté připravují na nadcházející předsednictví a také co podnikají amatérští umělci – naši krajané v Bruselu. V Belgii ovšem žije i řada umělců profesionálů, kteří tu vystudovali, a někteří jsou součástí české krajanské komunity. Dva z nich nám teď Martin Luhan představí.

Mozaika: Sdružení Česká inspirace v Bruselu

Brusel je velmi kosmopolitním městem a každý z evropských národů tu má velmi početnou komunitu krajanů. Ta česká se potkává i díky uměleckým nadšencům. Na každoroční Rybově mši v provedení sboru Brusinky a orchestru Sinfonietta, na plese České inspirace nebo na velikonočních dětských dílničkách. Martin Luhan tentokrát mluvil se zástupci organizátorů – předsedkyně sdružení Česká inspirace Simony Pohlové se ptal, jaké byly jeho začátky.

Mozaika: České centrum v Bruselu

Nadcházející takzvané České předsednictví Evropské Unii znamená samozřejmě velké pozdvižení pro celou českou komunitu v Bruselu. Ale jak se to projeví v kultuře? Jak se na druhou polovinu roku chystají oficiální instituce zastupující českou kulturu v Bruselu? Znamená pro ředitelku Českého centra Jitku Pánek-Jurkovou české předsednictví nějakou změnu?

Mozaika: Kasárna Karlín jsou specifická tím, že tam je všechno! Pražské kulturní centrum slaví 5 let

Před pěti lety začali nadšenci z neziskové organizace Pražské centrum oživovat nevyužívaný areál Kasáren Karlín v centru Prahy. Unikátní prostor, který přeje kulturním a společenským aktivitám, přichystal k výročí speciální narozeninový program. Oslavy pěti let od otevření nových Kasáren Karlín můžete navštívit až do této neděle. Podrobnosti přidá Matěj Velek.

Mozaika: Joko Tawada, japonská spisovatelka žijící v Berlíně

Jaké je žít, myslet a mluvit v několika jazycích? A co vlastně znamená – stát se autorkou? Jak se zdánlivě svobodná země podřídí totalitnímu řádu? A co má jazyk společného s hudbou?

Mozaika: Winterberg coby starostlivý manžel? Rudišův hrdina získává v novém příběhu další rozměr

Když loni na podzim vyšla česky Winterbergova poslední cesta, první německy psaný román Jaroslava Rudiše z roku 2019, dočkala se zaslouženého kladného přijetí – a to nejen kvůli zdařilému překladu Michaely Škultéty, která za něj byla nominována na Magnesii Literu. Významná ocenění – jak v Německu, tak u nás – přinesla i autorovi, a tak není divu, že se rozhodl titulního hrdinu své dosud nejúspěšnější prózy znovu oživit.

Mozaika: Gruzínská spisovatelka Nino Haratischwili

Jsou Evropané předurčeni k mnohojazyčnosti? A jak se vypráví dějiny okrajových zemí Evropy? Které hlasy by měly být víc slyšet a co nám pomáhají pochopit?

Mozaika: Belgická spisovatelka Margot Vanderstraeten

Její knihy nadchly i belgickou královnu Mathilde. Čím vším dokážou její vhledy do světa ortodoxních Židů v Belgii nadchnout i další čtenáře, proč je v nich důležité jídlo a jak těžké je proniknout do uzavřené komunity chasidských Židů, na to se spisovatelky Margot Vanderstraeten ptala amerikanistka Hana Ulmanová.

Mozaika: Izraelský spisovatel Etgar Keret

Na jaké nejbizarnější otázky kdy odpovídal? Mění se jeho humor s věkem? A jak se staví k politické i jiné korektnosti, zejména pokud její aplikace zasahuje do umění? Na to se izraelského povídkáře Etgara Kereta ptala amerikanistka Hana Ulmanová.

Mozaika: Polská spisovatelka Mira Marcinów

Jak spolu souvisí psaní a tělo? Dokáže zkušenost smrti blízkého člověka lépe zachytit esejistika, literatura faktu nebo umělecká literatura? Na to se polské spisovatelky Miry Marcinów autorky knihy Osiřelec ptala Anna Luňáková.

Mozaika: ROZHOVOR: Italská spisovatelka Donatella di Pietrantonio

Proč jsou pro nás tak důležité rodinné vztahy? Jak nás definují? Jak nás predestinuje místo, z něhož pocházíme? O tom všem píše italská spisovatelka Donatella di Pietrantonio, která v rozhovoru prozrazuje, jak došla ke svému stylu a proč je podstatnější dojem z prostoru a situace, než samotný popis.

Mozaika: ROZHOVOR: Britská spisovatelka Cara Hunterová

Jak se vyvíjí současný detektivní žánr? Proč svoje krimi romány zasadila do prostředí univerzitního města Oxford a nakolik se inspirovala u Agathy Christie? O tom si s britskou autorkou Carou Hunterovou povídala na festivalu Svět knihy naše anglistka a amerikanistka Hana Ulmanová.

Mozaika: Literatura jako hlas svobody

Literární festival Svět knihy na pražském Výstavišti je v plném proudu. Jak knižní veletrh – který potrvá do neděle – probíhá, co je na něm letos jinak a jak v jeho průběhu zazní “hlas svobody”? To nám už přímo z místa dění řekne redaktorka Šárka Jančíková v rozhovoru s ředitelem veletrhu Radovanem Auerem.

Mozaika: Skandinávský dům – zástupci literárního severu

Veletrh Svět knihy navštíví celkem sedm severských spisovatelek. Patří mezi ně finská spisovatelka Petra Rautiainen, Norky Nina F. Grünfeld a Susanne Skogsta nebo Yrsa Sigurðardóttir a Oddný Eir z Islandu. O samotných autorkách, jejich oceňovaných dílech i o severském programu na festivalu Svět knihy hovoří nordistka Jitka Jindřišková.

Mozaika: Myslet jako ostrov – tchajwanská současná literatura

Festival Svět knihy navštíví také tři tchajwanští autoři. Patří k nim Liao Chung-ťi, horský průvodce a člen kmene Bunun Salizan Takisvilainan, a domorodkyně kmene Atayalů spisovatelka Kate Dargaw. Jejich tvorbu představí výtvarník a nakladatel Tomáš Řízek.

Mozaika: Překlad rozšiřuje obzory – České literární centrum na festivalu Svět knihy

Jak se česká literatura šíří do světa? Svou roli v tom hraje i mezinárodní literární festival a veletrh Svět knihy. A na který kromě světových autorů přijedou také zahraniční překladatelé – tedy ti, kteří překládají tuzemské knihy do cizích jazyků. Co se pro ně chystá, jak to pomůže domácí tvorbě a na co se mohou těšit samotní čtenáři, na to se Martina Krafla z Českého literárního centra ptala redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková.

Mozaika: DAS BUCH – současná německojazyčná literatura

Kromě italské literatury coby hlavního hosta se na literárním festivalu Svět knihy představí i řada současných německojazyčných autorů v rámci sekce DAS BUCH. Kteří to jsou a jaká témata zpracovávají, na to odpovídá Václava Beyerová z Rakouského kulturního fóra a Monika Loderová z Goethe Institutu.

Mozaika: Italský program – současná italská literatura

O čem píší současní italští autoři? Kteří z nich jsou kromě Eleny Ferrante dobře známí i v zahraničí? A se kterými z nich se už brzy blíže seznámí, a dokonce třeba i potkají čeští čtenáři, kteří navštíví literární festival Svět knihy? To prozradila Šárce Jančíkové garantka italského programu na letošním knižním veletrhu Letizia Kosta z Italského kulturního institutu.

Mozaika: ROZHOVOR: Italská spisovatelka Viola Ardone

„Žena je jako džbán – kdo ho rozbije, ten si ho nechá,“ říká se v malé sicilské vesnici roku 1960. Hlavní hrdinka knihy ale tenhle zvyk odmítne. Prohlásí: Nejsem jako džbán – jak zní název románu česky. Její autorka Viola Ardone patří mezi hosty veletrhu Svět knihy a redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková se jí proto ptala nejen na zmíněnou prózu, ale i na její bestseller Vlak pro děti a na to, proč je důležité psát o nedávné historii.

Mozaika: Chodit, kalit, tvořit. Spisovatel Patrik Linhart sepsal své zážitky z ukrajinského Lvova

Stráví-li dnes spisovatel delší čas v cizině na tvůrčím nebo pracovním pobytu, považuje se už takřka za samozřejmost, že o této své cestě podá nějakou zprávu. Severočeský literát a performer Patrik Linhart se v tomto ohledu vskutku činí – v nakladatelství Větrné mlýny mu vyšla již třetí podobně laděná kniha, nesoucí název Jazyk ve lví tlamě.

Mozaika: SOČR vstupuje do nové éry! Jeho šéfdirigentem je od příští sezóny Petr Popelka

Někdejší zástupce sólokontrabasisty v Sächsische Staatskapelle Dresden Petr Popelka se během pouhých dvou sezon i přes koronavirovou pandemii etabloval jako jeden z nejinspirativnějších mladých dirigentů. Jeho touha zůstat v kontaktu s instrumentální hrou a podnítit členy tělesa k dalším aktivitám na poli komorní hudby stojí i za zrodem nové koncertní řady SOČRu.

Mozaika: Bienále v Benátkách přináší vícero výstav, kde vidíme dialog umění a architektury

Letos se v Benátkách sešlo více výstav, kde vidíme dialog umění a architektury. A zajímavé je, že často nereagují jenom na formu architektury, ale také na to, co vypovídá o společnosti, ve které vznikala. Protože výstavy jsou většinou v reprezentativních palácích, nabízí se – vzhledem k tématu bienále – silné téma ke konfrontaci.

Mozaika: Nové trendy i české premiéry. Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka letos nabízí 30 projektů

V neděli 29. května začíná Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Až do 1. července se v jeho rámci uskuteční tři desítky akcí – v Ostravě a na dalších pěti místech severní Moravy a Slezska. Letošní ročník mapuje nové trendy a uvádí mladé talenty klasické hudby. Do České republiky přivede poprvé hned několik mezinárodních hudebních es současnosti. Ve světové premiéře pak zazní nová skladba Ireny Szurmanové, napsaná na objednávku festivalu.

Mozaika: Nejkrásnější české knihy roku 2021. Ceny získal fotograficko-literární dokument nebo Zvukárium

Jaké jsou ty nejkrásnější odborné, beletristické, dětské, edukativní či výtvarné knihy loňského roku? Ocenění za nejlepší knižní design roku 2021 obdržela fotografická a literárně-dokumentární kniha o osudech Felixe Kolmera, publikace o historii nábytkářské firmy TON, nebo výstavní katalog LITERATURA.

Mozaika: Denní dobrodružství. Autobiografické prózy Tove Janssonové skládají neobyčejnost z všedních střípků

Dva v jednom – dalo by se říci o prozaické knize severské spisovatelky a výtvarnice Tove Janssonové vydané v nakladatelství Argo. Z každé strany na čtenáře čeká jiná obálka. Jedna část svazku obsahuje vzpomínky na dětství nazvané Dcera sochaře, které přeložila Naďa Bilincová. Po otočení publikace ale najdeme jinou titulní stranu s názvem Fair play. Redaktorka Mozaiky si o knize i její autorce povídala s Janou Satrapou Holou, překladatelkou druhého ze zmíněných textů.

Mozaika: Umělecký aspekt

Jakou podobu bude mít pamětní zvon s názvem #9801, který připomene skoro deset tisíc zvonů zničených za 2. světové války? O tom rozhodovala pětičlenná porota, která oslovila významné výtvarníky a designéry, aby navrhli podobu pláště zvonu. Finální návrh je ovšem, poněkud nečekaně, dílem nikoli výtvarníka, ale právníka a zvoníka. O uměleckém aspektu zvonu, který bude umístěn nejprve na Vltavě a pak na stálo na Rohanském ostrově v Parku Maniny, natáčela Alena Rokosová.

Mozaika: Sbírka a výroba

Bude vážit 9 801 kilogramů a rozezní ho srdce o váze 300 kilo. Na výrobu zvonu, který připomene tisíce zvonů zničených nacisty za 2. světové války, vyhlásila iniciativa Zvon#9801 veřejnou sbírku. O sbírce i výrobě zvonu natáčela Alena Rokosová.

Mozaika: Válečné rekvizice

Víte, kdy zažívalo zvonařství svůj rozmach? I to se dozvíte z dalšího dílu seriálu o iniciativě Zvon#9801, která chce připomenout válečné rekvizice zvonů. O historii zvonů i průběh rekvizic se zajímala Alena Rokosová.

Mozaika: Projekt Zvon#9801

Za druhé světové války umlklo v Protektorátu Čechy a Morava skoro deset tisíc zvonů, které zmizely z věží a zvonic. Většina z nich se do zvonic dosud nevrátila. Co se s nimi stalo a jak chce tuto málo známou část naší historie a velké společenské a kulturní ztráty připomenout iniciativa Zvon#9801? Na to se ptala Alena Rokosová.

Mozaika: Na zvonici kostela sv. Havla

„Vytvoříme hlas tisíců umlčených zvonů“, to je heslo iniciativy Zvon#9801, která vyhlásila veřejnou sbírku na nový zvon pro Prahu. Bude připomínat všechny ty, které nacisté zničili za druhé světové války. Jen málo z nich totiž mělo takové štěstí jako třeba pražský zvon Havel, který se rozezní v úvodním díle seriálu o projektu Zvon#9801. V kostele sv. Havla natáčela Alena Rokosová.

Mozaika: Festival Open House připomíná stavby architekta Pavla Janáka. Poprvé se otevře hotel Juliš

Festival městské architektury Open House otevírá běžně nepřístupné budovy a letos se zaměřuje mimo jiné na stavby architekta Pavla Janáka, od jehož narození v březnu uplynulo 140 let. V programu jsou zastoupeny jeho stavby jako třeba Klubový dům Autoklubu ČR, Palác Adria, konstruktivistický objekt vinohradského Husova sboru nebo funkcionalistický EA Hotel Juliš na Václavském náměstí, který bude veřejnosti otevřený vůbec poprvé.

Mozaika: Trochu thriller, trochu výchova. Do kin přichází další animovaný film s holkami Mimi a Lízou

Nový celovečerní počin autorek Kataríny Kerekesové, Ivany Šebestové a Kataríny Molákové Mimi & Líza: Zahrada se skládá z několika epizod, v jejichž centru stojí dvě nerozlučné kamarádky: Líza a nevidomá Mimi. „Děti jsou dnes zvyklé na jinou úroveň dobrodružné akce. Snažili jsme se jim přinést akční, a současně kvalitní podívanou,“ říká Katarína Kerekesová.

Mozaika: Zašlou slávu Městských lázní Žižkov ukáže Open House. Z chátrající budovy by mohl být Dům tance

Byly to asi nejmodernější a největší lázně ve střední Evropě a v roce 1907 je navštívil i císař František Josef I. Městské lázně u paty žižkovského Vítkova fungovaly až do 80. let, pak se proměnily v divoký noční klub, který zkrachoval. Dlouhé roky chátrající objekt bude otevřený o víkendu 21. a 22. května během festivalu Open House.

Mozaika: Vila Vesna na ostrově Lopud patří mezi vrcholná díla Nikoly Dobroviće

V Praze najdeme několik realizací původem srbského architekta Nikoly Dobroviće. Postavil například koleje krále Alexandra na pražském Břevnově či palác Avion na Václavském náměstí ve spolupráci s Bohumírem Kozákem. Jeho tvorba později pokračovala na Balkáně, kde se před druhou světovou válkou usadil ve vesničce Lapado u Dubrovníku.

Mozaika: Bolest přetrvává a cesta nekončí. Spisovatel Lubomír Vejražka dovršil trilogii věnovanou muklům

Blízcí politických vězňů, tedy rodiče, partnerky, děti a příbuzní, trpěli za minulého režimu stejně, a často i víc, než muklové samotní. Časté nucené stěhování, psychický teror, ponižování, šikana, výslechy či nemožnost studovat – to všechno bylo na denním pořádku. Z těchto skutečností vycházel Lubomír Vejražka při koncepci své volné knižní trilogie věnované této odnoži komunistických zločinů. Mluvil přitom s desítkami postižených.

Mozaika: Od řeky až po střechu. Vltavská filharmonie od vítězného týmu Bjarke Ingels Group bude žít 24/7

Praha zná vítěze mezinárodní architektonické soutěže na podobu Vltavské filharmonie, je jím tým dánského studia Bjarke Ingels Group (BIG) v čele s Bjarkem Ingelsem a Brianem Yangem. Vítězný projekt moderního hudebního centra, které v budoucnu vznikne v pražských Holešovicích, nepracuje pouze s budovou jako takovou, ale přináší i nápaditá řešení veřejného prostoru, počítá se zpřístupněním břehu řeky a otevírá venkovní terasy filharmonie včetně střechy všem bez rozdílu.

Mozaika: Stavba první české sokolovny netrvala ani půl roku. Novorenesanční budova se otevře během Open House

Historicky první českou sokolovnu navrhl architekt Vojtěch Ignác Ullmann, od jehož narození letos v dubnu uplynulo 200 let. Novorenesanční sídlo Sokola Pražského má bohatou štukovou fasádu zdobenou zlacenými tvářemi zakladatelů Sokola Jindřicha Fügnera a Miroslava Tyrše a sokolskými hesly Ni zisk, ni slávu a Tužme se! Veřejnosti se otevře o víkendu 21. a 22. května během festivalu městské architektury Open House.

Mozaika: Odvážný ponor do rozmanitostí světa. Cenu Jiřího Ortena 2022 získala básnická sbírka Měňagon

Vítězem 35. ročníku Ceny Jiřího Ortena, která se uděluje talentovaným autorům do 30 let, se stal básník Vojtěch Vacek. Porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů upoutal svým druhým literárním počinem, sbírkou Měňagon.

Mozaika: Československá sídliště budovaná během humanistické fáze vynikala urbanistickými kvalitami

Roku 1969 byl dokončen projekt jednoho z nejlepších východočeských panelových sídlišť, který svému tvůrci, respektive šéfprojektantovi architektu Břetislavu Petránkovi (1918–1981) vynesl na přehlídce architektonických prací za období 1972–1973 jednu ze státních cen.

Mozaika: Výpravná publikace Art Escapes odkrývá skrytá místa mimo stěny muzeí a výstavních expozic

Berlínské vydavatelství Gestalten patří již řadu let mezi nejpopulárnější vydavatele obrazových i odborných knížek o umění, architektuře, designu a rozmanitých polohách současné kultury. Jejich nejnovější počin se zabývá uměním ve veřejném prostoru, respektive fascinujícími místy, kde můžete vidět a prožít umění mimo standardní muzeální a galerijní expozice.

Mozaika: Podnětné literární pátrání umožňuje číst klasický příběh jinak než jen coby romantický horor

Mnohokrát zfilmovaný, opakovaně vydávaný – jeden z prvních sci-fi hororů a navíc napsaný mladou ženou – román Frankenstein od Mary Shelley. Velkolepě vypravené nové vydání se může pochlubit pevnou textilní vazbou, výraznou typografií, atmosférickými ilustracemi nebo přílohami v podobě stylových záložek.

Mozaika: Z vojny doma, přes svou první psychiatrii. Daniel Hradecký vepsal svůj život do Silážních jam

Ani po dvou nominacích na Literu za poezii a následném vítězství v prozaické kategorii Magnesie Litery před dvěma lety nedošlo k očekávatelnému přestupu spisovatele Daniela Hradeckého mezi autory těšící se zájmu médií. Před několika měsíci mu v nakladatelství dybbuk vyšla nová kniha s názvem Silážní jámy – a jak její vlastní obsah, tak její dosud spíše mizivý ohlas dávají tušit, že Hradecký nadále zůstává prokletým básníkem z českého Severu. A nejspíš je to tak dobře.

Mozaika: Povyk v Národním. Divadlo zve na rozlučkovou party s Danielou Špinar

Režisérka Daniela Špinar se loučí s Národním divadlem v Praze Shakespearovou komedií Mnoho povyku pro nic. Hra z roku 1599 se vrací do druhé půle 13. století, kdy se Sicílie jako nezávislé království dostává pod španělskou správu. Spojuje dvě milostné zápletky a zlovolné intriky na dvoře messinského vládce Leonata. Lidový humor do ní pak vnáší dvojice rázovitých strážníků, která nevědomky přispěje k jejímu šťastnému rozuzlení.

Mozaika: Triumf superprodukcí. Nejlepší audioknihou roku 2021 je dokumentární audio-rekonstrukce Agent

Hlavní cenu ankety Audiokniha roku 2021 si coby absolutní vítěz odnesla „superprodukce“ Audiotéky nazvaná Agent, která získala i ocenění v kategorii dramatizace a nejlepší zvukový design. A s trofejemi tak další médium definitivně opanoval divadelní a filmový režisér Jiří Havelka.

Mozaika: Začíná Pražské jaro. Speciál Mozaiky nabídl kompletní informace o festivalu i koncert Dua Bohémo

Ve Smetanově síň Obecního domu v Praze bude dnes večer zahájen 77. ročník festivalu Pražské jaro. Moderátoři Naděžda Hávová a František Šedivý proto přivítali ve studiu celou řadu hostů – operní pěvkyni Markétu Cukrovou, zástupce ředitele festivalu Pavla Trojana, dramaturga Pražského jara Josefa Třeštíka a dirigenta Marka Prášila. Hodinu s Pražským jarem také zpříjemnilo Duo Bohémo. Houslista Matouš Pěruška a violoncellistka Kristina Vocetková naživo zahráli hned tři skladby.

Mozaika: Maison Louis Carré. V lesích u Paříže se skrývá mistrovské dílo skandinávského modernismu

Finský architekt Alvar Aalto se řadí mezi přední pionýry evropského modernismu. Od počátku třicátých let minulého století začal realizovat ve svém rodném Finsku stavby, které svou architekturou narušovaly racionální a rigidní pohled na modernismus tak, jak to ve svých projektech ve dvacátých letech definovali němečtí architekti Bauhausu, holandští nebo sovětští konstruktivisté.

Mozaika: Asambláž prostoru. Jak dva autoři vytvářejí nový celek rozdílnými způsoby?

Otevření rekonstruovaného paláce Procuratie Vecchie architekta Davida Chiperfielda i výstavy Louise Nevelson se odehrálo letos v dubnu, současně se zahájením uměleckého bienále v Benátkách. A to, co spojuje přístup obou autorů, bychom mohli nazvat asambláží prostoru.

Mozaika: Polská publicistka Margo Rejmer ve své druhé reportážní knize odhaluje totalitní kořeny Albánie

Oceňovaná polská reportérka a prozaička Małgorzata Rejmer se po své analýze rumunské společnosti poznamenané Ceauşescovým režimem vydala do Albánie. Výsledkem je kniha Bláto sladší než med vydaná v nakladatelství Větrné mlýny. Nejen o ní, ale i o tom, jaký má život v nesvobodě vliv na osud obyčejného člověka nebo v čem byla hrůzovláda diktátora Envera Hodži jiná než totalita v Polsku, si s autorkou povídala redaktorka Mozaiky.

Mozaika: Progresivní francouzský modernismus. Zapomenutá tvorba Dirka Jan Rola a Janine Abrahamové opět ožívá

Ve městečku Meudon na periferii Paříže žije dnes již 93-letého designér Dirk Jan Rol. Setkáním s ním se mi splnil sen, který jsem plánoval již několik let. Dirk Jan Rol je totiž jednou z mála žijících legend francouzského poválečného modernismu. Se svou ženou Janine Abraham se věnoval od roku 1952 především návrhům nábytku a svítidel. Společně experimentovali s materiály a novými typologiemi. Byli výraznými představiteli francouzského designérského idealismu poválečné éry.

Mozaika: Emigrant

Vydavatelství Supraphon vydal ve spolupráci s Českým rozhlasem komplet patnácti CD s LIVE nahrávkami Karla Ančerla, který předznamenává 115. výročí narození a 50. výročí úmrtí tohoto slavného dirigenta připadající na příští rok.

Mozaika: S Českou filharmonií doma

Jaké bylo domácí působení dirigenta Karla Ančerla u České filharmonie?

Mozaika: Z Osvobozeného divadla přes Terezín do Osvětimi

Druhý díl seriálu o Karlu Ančerlovi nám přiblíží jeho cestu z Osvobozeného divadla Voskovce a Wericha přes Terezín do Osvětimi.

Mozaika: Skladatel, nebo dirigent?

Jaké byly Ančerlovy začátky? A jaké bylo jeho rozhodování mezi skladatelskou a dirigenstkou dráhou?

Mozaika: Nezanechat stopy. Chtěl jsem ukázat mladým, v čem jsme žili, říká Cezary Łazarewicz

Policajti ubili k smrti studenta, komunistické soudy za to odsoudily nevinné lidi. Film režiséra Jana Matuszyńského Nezanechat stopy ukazuje zrůdnosti komunistického režimu a zvěrstva, která jeho příslušníci páchali. Je přitom založen na skutečných událostech z roku 1983. Scénář snímku vychází z knihy Cezaryho Łazarewicze Nezanechat stopy – případ Grzegorze Przemyka.

Mozaika: Jan Kačer o Miroslavu Macháčkovi

Miroslav Macháček byl výraznou osobností divadla i filmu. I když je jeho jméno spojováno hlavně s Národním divadlem, spoluvytvářel i nejslavnější éru pražského Činoherního klubu. Tady se taky v roce 1965 seznámil s hercem a režisérem Janem Kačerem. Jaká byla jejich umělecká spolupráce? A jak si rozuměli lidsky? Na to se Šárka Švábová ptala přimo Jana Kačera.

Mozaika: Jaroslava Šiktancová o Miroslavu Macháčkovi

Pro pražské Národní divadlo vytvořil od roku 1959 řadu významných inscenací. Mezi nejslavnější patří Ze života hmyzu, Naši furianti nebo Hamlet. Režisér, ale také divadelní a filmový herec Miroslav Macháček by v neděli oslavil 100. narozeniny. A my si ho připomeneme i dnes. Šárka Švábová natáčela s režisérkou a herečkou Jaroslavu Šiktancovou, Macháčkovou bývalou partnerkou. S ním se potkala na přelomu 70. a 80. let.

Mozaika: Casa Cetto byla jedním z prvních domů v experimentální čtvrti Jardines del Pedregal v Mexico City

V průběhu 19. a začátku 20. století byla oblast Jardines del Pedregal považována za zcela nezastavitelnou. Výbuch nedaleké sopky Xitle v období 5000 let před naším letopočtem zde vytvořil rozeklaný lávový terén, který k zástavbě zrovna nevybízel. Až modernistická generace architektů v čele s Luisem Barragánem a Maxem Cettem vypracovali plán, jak tuto nehostinnou divočinu proměnit v ráj moderního bydlení.

Mozaika: Fenomén rámových dřevěných konstrukcí představuje výstava v pražské Galerii Jaroslava Fragnera

Rámové konstrukce, které prezentuje výstava s přiléhavým jménem American Framing, se zrodily na počátku 19. století kdesi na americkém venkově. Byly jednoduché, levné a navíc nevyžadovaly žádné náročné technologie, ba ani dovednosti. A tak není divu, že se rychle rozšířily napříč USA.

Mozaika: Jednotlivé části zdemolované věže Nakagin si rozeberou muzea a privátní sběratelé

Obytná věž Nakagin Capsule Tower v centru Tokia byla považována za nejvýznamnější dílo radikálního japonského architektonického proudu s názvem Metabolismus. Jeho představitelé od počátku šedesátých let přemýšleli o architektuře jako o lidském organismu, který se díky svému vnitřnímu metabolismu vždy přizpůsobí daným podmínkám. To samé chtěli od architektury.

Mozaika: Povídkový soubor Zapomnění Davida F. Wallace přináší návykové texty, které vyžadují čtenářské úsilí

Po povídkové sbírce Krátké rozhovory s odpornými muži vydalo nakladatelství Rubato česky i další prózy amerického spisovatele Davida Fostera Wallace. Co jednotlivé texty v souboru nazvaném Zapomnění spojuje, jaké překážky kladl převodu do češtiny specifický styl autora a čím je jeho způsob psaní fascinující?

Mozaika: Dějiny 20. století

Jeden z nejmenších předmětů vystavených v expozici Dějiny 20. století v Národním muzeu je antikoncepční pilulka z konce 60. let. Jedním z nejvzácnějších pak třeba první československá zlatá olympijská medaile z roku 1924 od sportovního gymnasty Bedřicha Šupčíka. I o tom bude řeč v posledním dílu seriálu o historických expozicích Národního muzea.

Mozaika: Momenty dějin

„Instalace je jasná, přímočará a bez zbytečných detailů. Architektonické řešení prostoru a technické zvládnutí instalace jsou brilantní.“ Těmito slovy loni porota České ceny za architekturu odůvodnila udělení čestného uznání expozici Národního muzea Momenty dějin. Vypravila se do ní Alena Rokosová.

Mozaika: Vznik expozice Dějiny

Několik let příprav a výsledkem je ojedinělý muzejní projekt. Konkrétně nová expozice Národního muzea Dějiny, která zachycuje minulost českých zemí od 8. století až do první světové války. Jak se rodila jeho koncepce? Nejen na to se ptala Alena Rokosová.

Mozaika: Expozice Dějiny

Dějiny – tak se jmenuje nejnověji otevřená stálá expozice Národního muzea. Návštěvníka seznámí s 12 stoletími českých dějin a skončí tam, kde začínají Dějiny 20. století, otevřené ve vedlejší Nové budově. Historickými expozicemi Národního muzea nás provede seriál Aleny Rokosové.

Mozaika: Nechte se přenést do období nespoutané zábavy. Legendární Discoland po 30 letech znovu otevírá

„Říká se, že kdo si pamatuje devadesátky, ten je neprožil. Ale co když se na tuto dobu snažíme zapomenout i z jiných důvodů?“ To je motto autorské novinky Petra Erbese a Borise Jedináka Discoland. V pražském Divadle na Zábradlí, kde oba tvůrci působí jako kmenoví dramaturgové, se představí veřejnosti ve dvou premiérách – 29. a 30. května.

Mozaika: Bílá voda Kateřiny Tučkové reflektuje postavení žen v katolické církvi od 50. let po 21. století

Je to vyprávění o řeholnicích za totality, Moravské podzemní církvi či o zapomenuté světici označené ve 13. století za heretičku? O hledání víry nebo o boji za emancipaci žen v církvi? Jak se tahle témata promítla do téměř sedmisetstránkové prózy Bílá voda, proč kniha vznikala postupně ve třech verzích a co se odráží v ústředních postavách sestry Evaristy i novinářky Leny?

Mozaika: Hrdina české popkultury pro děti. Kulihrášek mapuje prvorepublikový fenomén obrázkových příběhů

V meziválečném Československu patřila k nejoblíbenější četbě mladších školáků série knížek o dobrodružstvích skřítka Kulihráška, která se v letech 1926 až 1935 dočkala čtrnácti dílů. Ilustrátor Artuš Scheiner do jeho příběhů vtělil ozvuky secese, ale i humor, hravost a detailní vykreslení jednotlivých postav. Komiksový historik Tomáš Prokůpek celý fenomén zpracoval v obsáhlé publikaci pojmenované podle hlavního protagonisty.

Mozaika: Casa de Vidro. Lina Bo Bardi si postavila vlastní dům jako subtilní skleněnou strukturu

Mezi slavné brazilské architekty druhé poloviny minulého století patří v Brazílii domestikovaná Italka Lina Bo Bardi. Její architektonická kariéra začala v rodné Itálii, kde od počátku čtyřicátých let spolupracovala s Giem Pontim a psala pro časopisy jako Stile, Grazia, Belleza a Domus. V roce 1946 se přestěhovala z Milána do Říma a provdala se za sběratele a kurátora Pietra Maria Bardiho. S ním se pak vydala do Jižní Ameriky. Svůj nový domov našla dvojice v Brazílii.

Mozaika: Český rozhlas nabízí atraktivní filmové kulisy, říká režisér Robert Sedláček k filmu Promlčeno

Děj filmu Roberta Sedláčka Promlčeno se odehrává na pozadí dvacet let starých vražd. O těch se tu ale pouze mluví, příběh se odvíjí v současnosti. Vedle tématu délky promlčecí doby u trestného činu vraždy je tu ještě další, a stejně silné: chování médií v současné společnosti.

Mozaika: Výstava o moderním automobilovém designu je k vidění v Guggenheimově muzeu v Bilbau

Fenomén automobilismu je jedním z nejvýznamnějších technických, ale i společenských pokroků dvacátého století. Osobní mobilita zcela zásadním způsobem ovlivnila chování naší společnosti, podobu naší krajiny a měst, způsobu našeho života. Automobil je v tomto kontextu dost možná nejvýznamnějším vynálezem moderní éry. Jakým způsobem ovlivnil design, architekturu a umění nyní můžete objevit ve vyčerpávající výstavě Motion. Autos, Art, Archtiecture.

Mozaika: Tím velkým mořem. Vychází básnická kniha Andrése Sáncheze Robayny

„Básník paměti a touhy“, tak charakterizuje Robaynu překladatel Petr Zavadil. Aktuální titul, jenž vyšel ve Španělsku roku 2019, je prvním, který napsal po smrti své manželky. Název di vypůjčil z Dantovy Božské komedie. Kniha navazuje na předchozí Robaynovu tvorbu. Tu můžeme znát z výboru V těle světa. O oba tituly se postaralo nakladatelství Fra.

Mozaika: Casa Baldi v Římě našla po letech novou kreativní náplň díky značce Casalgrande Padane

Patří mezi nejoslavovanější italské architekty druhé poloviny minulého století. Kariéra Paola Portoghesiho je neodmyslitelně spjata s městem Řím a jeho historickou architekturou, kterou rafinovaným způsobem aktualizoval ve své praxi i teorii, stojící na počátku italské postmoderny.

Mozaika: Jak na propracovanou ruskou propagandu? Poradí nová aktivita projektu Jeden svět na školách

V souvislosti s ruskou okupací Ukrajiny pracují v zemi agresora na plné obrátky i týmy dezinformátorů. Vymýšlejí teorie a příběhy, které ospravedlňují invazi a zpochybňují existenci Ukrajinců jako národa. Jak taková „informační“ zvěrstva rozeznat a jak s nimi pracovat ve třídách a v rodinách – to radí nová iniciativa projektu Jeden svět na školách.

Mozaika: Rusové nemají nikdy dost. Před 80 lety sovětizovali Pobaltí a reportáž o tom napsal Mika Waltari

Spisovatel Mika Waltari, celosvětově známý autor, proslulý především svými historickými romány v čele s Egypťanem Sinuhetem, se u nás těší snad ještě větší oblibě než v rodném Finsku. Ostatně právě v Česku vyšla před patnácti lety vůbec první biografie tohoto literáta z pera překladatelky, spisovatelky a také nakladatelky Markéty Hejkalové.

Mozaika: Svatá místa. Proč síla duchovních prožitků někdy potřebuje fyzický dotek s konkrétním místy?

Obsahem velikonočních svátků je připomenutí příběhu Kristova života, na kterém je založená myšlenková podstata křesťanství. A pokud se zabýváme tím, jakou úlohu hraje architektura v životě a ve společnosti, tak se jedná o dobrý příklad pro zamyšlení se nad otázkou, nakolik čistě duchovní myšlenky potřebují pro jejich uchování a připomínání si také materii – fyzický objekt či místo.

Mozaika: Když chlap svléká tmu. Herec a hudebník Igor Orozovič se letos vydal na první koncertní šňůru

Herce Igora Orozoviče můžete znát z pražského Národního divadla, stále častěji se objevuje i na televizní obrazovce nebo ve filmu. Před rokem zaujal charitativní písní a videoklipem Hippokratova armáda, který vznikl ve spolupráci s Kontem Bariéry. V posledních letech skládá a chystá si písně, s nimiž se rozhodl vyrazit na sólovou hudební dráhu.

Mozaika: Výstava Playground Project představuje experimentální vize dětských hřišť a hracích prvků

Hra a kreativní rozvoj dětí patřily k důležitým tématům modernistického designu a architektury. Architekti přistupovali k tvorbě dětských hřišť s neobyčejnou kreativitou a originalitou. Rozmanitost těchto přístupů teď představuje rozsáhlá výstava v lundské Kunsthalle ve Švédsku. Kurátorka Gabriela Burkhalter na ní shromáždila příklady herních prvků i archivních materiálů k projektům dětských hřišť, které vznikly v průběhu druhé poloviny 20. století po celém světě.

Mozaika: Co by za možnosti cédéčka dali lidé třeba v renesanci! Jiří Tichota slaví pětaosmdesátku

Na podzim roku 2021 zakončila sérií posledních koncertů svoji šedesátiletou kariéru kapela Spirituál kvintet. Jediný, kdo s ní bez přestávky vydržel od začátku do konce byl Jiří Tichota. Skupinou za tu dobu prošla řada vynikajících muzikantů, kteří v ní zanechali významné stopy. Právě vydávané album Zpívat se nepřestalo – Spirituál kvintet – To nejlepší jim vzdává hold, a současně je dárkem k Tichotovým pětaosmdesátinám.

Mozaika: Vilu Cuvaj realizoval architekt Stjepan Planić podle zásad organické architektury

Chorvatská architektura 20. a 30. let přijala novátorské principy funkcionalistických tendencí velmi rychle. Záhřeb se stal jedním z center nové architektury. Zásady mezinárodního modernismu si však tamní avantgardní generace architektů přizpůsobila specifickým klimatickým, kulturním a historickým souvislostem. Racionální principy funkcionalismu proměnili použitím lokálních materiálů a forem vycházejících z venkovských staveb a tradiční architektury do specifických podob.

Mozaika: Probudit v sobě hlad po životě. Hrdinou Vojkůvkovy prózy je poněkud netradiční bezdomovec

Příběh muže, který se dobrovolně rozhodl žít na ulici, vypráví ve své nové próze nazvané Potřeba hladu Roman Vojkůvka. Filmař, spisovatel a hudebník, opravdový muž devatera řemesel s bohatými životními zkušenostmi, z nichž těží i v přítomné knize, vydané Milanem Hodkem v nakladatelství Paper Jam.

Mozaika: Proč se nevzdávat pojmu angažovanost navzdory jeho anihilaci propagandou komunistického režimu?

V nakladatelství Arbor vitae před nedávnem vyšla kniha Miroslav Masák, jejímž editorem je Rostislav Švácha. Je rekapitulací díla architekta Miroslava Masáka, které není představeno jenom skrze projekty a realizace, ale také na základě jeho různých životních rolí. Kromě jeho úlohy v SIALu, také jako poradce prezidenta Václava Havla, či jako učitele. Tento přístup je cílem edice Poslání architektů, jíž je kniha prvním svazkem.

Mozaika: Před 50 lety vznikl Kaktus, jedna z nejrozpoznatelnějších ikon italského moderního designu

V roce 1972 mladý argentinský kurátor a architekt Emilio Ambasz připravil pro v Muzeum moderního umění v New Yorku výstavu New Domestic Landscape. Expozice představila tehdejší současný italský design v celé své šíří. Modernističtí mistři se zde setkali s novou generací tzv. Radikálního designu, která se zajímala o dramaticky se měnící povahu významu a smyslu průmyslového a užitého umění. Výstava definovala novou éru společensky, politicky a ideologicky angažovaného designu.

Mozaika: Kniha pro tajemné bytosti. Modrá agáve Michaely Kukovičové a Petra Borkovce

Kniha Modrá agáve je určena tajemným bytostem mezi 12. a 18. rokem a postaralo se o ni nakladatelství Baobab. Navštivte s námi pokoj, kde pták Libostromec usedá pod palmu chudých.

Mozaika: Poslední a nerealizované práce Jože Plečnika

Poslední díl seriálu o úpravách Pražského hradu navržených architektem Jože Plečnikem nás zavede do zahrady Na Baště, kterou v nejbližší době čeká rekonstrukce. S historikem architektury Zdeňkem Lukešem se tam vydala Alena Rokosová.

Mozaika: Sloupová síň a první nádvoří Pražského hradu

Nejen Masarykův rozlehlý byt a pracovnu navrhl architekt Jože Plečnik v interiéru Pražského hradu. Jeho dílem je také Sloupová síň, tedy přijímací sál pro státní návštěvy. Alena Rokosová se do ní vydala s historikem architektury Zdeňkem Lukešem.

Mozaika: Masarykův byt a výtah

Výšivkový salon, Zelený salonek, Hudební pokoj, Bílá jídelna, Erbovní síň v Bílé věži nebo Harfový salonek… To jsou jen některé z místností Masarykova prezidentského bytu na Pražském hradě, který pro něj navrhl architekt Jože Plečnik. Některé z nich si projdeme v dalším dílu seriálu o Plečnikových úpravách Pražského hrad. Alena Rokosová se do nich vypravila s historikem architektury Zdeňkem Lukešem

Mozaika: Masarykova pracovna na Pražském hradě

Knihovna prosta jakýchkoli dekorací, to byla Masarykova pracovna na Pražském hradě, kterou vytvořil architekt Jože Plečnik. Do původní podoby se definitivně vrátila teprve před pár lety a teď se do ní vypravila Alena Rokosová.

Mozaika: Třetí nádvoří Pražského hradu

„Na třetím nádvoří čekala Plečnika obrovská práce“, říká historik architektury Zdeněk Lukeš v dalším dílu seriálu o úpravách Pražského hradu, navržených architektem Jože Plečnikem. Jak jím navržené nádvoří reaguje na archeologické nálezy a které Plečnikovy architektonické prvky na nádvoří najdeme? Natáčela Alena Rokosová.