Už počtvrté se v Plzni koná literární festival a knižní veletrh Svět knihy. Svůj první román Severka pokřtila v pátek Nina Špitálníhová, román Stříbrný kouzelník představil pokračovatel spisovatelské rodiny Mannů Jindřich Mann. V sobotu se mohou návštěvníci a návštěvnice těšit například na Kateřinu Tučkovou, Jáchyma Topola, Jaroslava Rudiše a mnohé další. Bohatý a pestrý program zahrnuje i množství akcí pro děti, workshopy, videohry, čtení nebo autogramiády.

Jak poznat udržitelné nakladatelství a jaké nároky klást na knihy, které si kupujeme? Co to z hlediska nakladatele obnáší a za jakou cenu? Jak to vypadá z hlediska témat vydávaných publikací a plánování nebo třeba i přístupu k překladům?

Festival ilustrace a komiksu LUSTR, největší přehlídka svého druhu v Česku, vstupuje do jubilejního 10. ročníku. Festival každoročně nabízí i řadu workshopů, přednášek, koncertů či filmových projekcí. Při příležitosti kulatého výročí návštěvníky čeká bohatý program. Mimo jiné také tzv. Metafest – festival festivalů, který nabídne deset přehlídek ilustrace, komiksu a uměleckého self-publishingu z různých koutů světa.

Film-iálový inter-kino-vizní. Takhle dnes pořadatelé svému festivalu říkají. Je to charakteristika poněkud krkolomná, ale výstižná. Finále rozšiřuje nabídku žánrů i teritorií, odkud nabízené tituly pocházejí. A organizátoři by taky rádi přitáhli do kin více mladých lidí – v programu jsou i pořady, které cílí vysloveně na teenagery.

Podzimní koncertní šňůru už odstartoval se svojí novou hudební skupinou. Brzy ho také uvidíme v tanečním představení The Choice a na naší první scéně se představí jako Claudios v Shakespearově Hamletovi. To je výběr aktuálních i chystaných událostí herce a muzikanta Igora Orozoviče.

Podcast Nevinnosti světa s texty cestovatele, hudebníka a milovníka vážek Dana Bárty slaví významný a radostný milník – díky vám, posluchačům a posluchačkám dosáhl přes 250 tisíc stažení. Zápisky z cestování po Kostarice, Venezuele, Mozambiku, jižní Indii a dalších zemích si můžete poslechnout na webu Vltavy nebo na mujRozhlas a dalších podcastových aplikacích.

V Radiocafé se křtilo. Tentokrát nové CD s písněmi Jana Wericha, Jiřího Voskovce a Jaroslava Ježka s názvem Nebe na zemi. Interprety nových aranží písní na CD jsou opěrní pěvec Adam Plachetka a herec, zpěvák a vůdčí osobnost orchestru Melody Makers Ondřej Havelka. Jak došlo právě k jejich propojení? A jak se operní pěvec cítí v repertoáru Osvobozeného divadla?

Žijeme v době, kdy se stává fenomén fotografie nedílnou součástí našeho každodenního života. Digitální realita a všudypřítomné technologie vystavují naši pozornost nepřetržitému vizuálnímu tlaku, který nás má přimět k reakci nebo emocionálnímu prožitku. Zmíněnou tenzí se zabývá 13. ročník Fotograf Festivalu s názvem HYPERTENSION23 a jeho stejnojmenná výstava ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze.

Zelená filmová produkce je v posledních letech velké téma. Ekologie proniká do filmových příběhů i forem natáčení. Vznikl k tomu dokonce manuál. Ten je neustále aktualizován tak, aby filmařské dopady na životní prostředí byly co nejmenší.

Jaký byl vztah akvarelu ke grafice, malířství, architektuře a fotografii? „Akvarel je fenomén, který můžeme nahlížet z nejrůznějších stran,“ říká autor výstavy Petr Šámal z Ústavu pro dějiny umění FF UK.

Podzimní uměleckou sezonu odstartuje Prague Art Week pestrým programem v pražských muzeích, galeriích a dalších uměleckých institucích. Prezentovat se bude tuzemská umělecká scéna i umělci a galerie ze zahraničí.

Scénický kostým je svébytná umělecká disciplína. Lze na ni pohlížet z úhlu udržitelnosti? Dají se divadelní kostýmy recyklovat? To je tématem rozhovoru s předním českým výtvarníkem Josefem Jelínkem, který navrhl kostýmy pro téměř tisícovku činoherních, operních, baletních nebo muzikálových inscenací. K mikrofonu si ho pozval Daniel Jäger.

Rozevřenou tlamu velkého bílého žraloka připomíná fasáda Sowdenova domu v Los Angeles. Navrhl ho Frank Lloyd Wright Jr., který od svého slavného otce převzal fascinaci mayskými ruinami. Na jeho prohlídku zve Adam Štěch.

Devatenáct zajímavých míst na pražských Vinohradech, devatenáct děl současné evropské literatury a devatenáct herců, kteří je budou číst svému publiku. Sedmnáctý ročník festivalu Noc literatury se koná už zítra – 20. září – v duchu hesla Jedna noc, jedny Vinohrady. Kde se v této oblasti jednotlivá čtení uskuteční a jaké úryvky z 19 evropských knih si účastníci užijí?

Seriály, seriál, seriály. Televizní, internetové, filmové. To je festival Serial Killer, jehož šestý ročník hostí moravská metropole Brno. Přestože organizátorům letos chybí dva zásadní promítací prostory, kino Scala a Divadlo Bolka Polívky, připravili skvělý program, který snad ještě převyšuje předcházející ročníky.

Jsou věci, na které se nelze připravit, třeba cesta do koncentračního tábora. Anebo to jde? Vhled do mysli člověka, který se snaží naplánovat nepředstavitelné, nabízí román Ladislava Fukse Pan Theodor Mundstock, který si můžete dnes poslechnout jako nové vltavské Večerní drama.

Při vzniku nového českého detektivního sci-fi filmu Bod obnovy měli jeho tvůrci velké ambice: chtěli vytvořit film, který tu ještě nebyl. Současně takový, aby stálo za to zajít na něj do kina. Tedy chytrý a kvalitní snímek ve svém žánru srovnatelný se zahraniční produkcí. Prostě, jak doufali, aby si diváci po jeho shlédnutí řekli Wow!

Dneškem začíná týden udržitelného rozvoje. Jakým způsobem se dají aplikovat jeho zásady třeba na vydávání knih? Literární dokumentaristka a nakladatelka Barbora Baronová připravila pro právě proběhlý veletrh GHMP Art Book Fair 2023 program o ekologické udržitelnosti při vydávání knih. Jaké jsou tedy strategie ekologického chování nakladatelství? A kterou knihu bychom mohli nazvat ekologickou nebo udržitelnou?

Chtěli byste se v týdnu udržitelnosti podívat, jaká městská zeleň vás obklopuje, jak se o ni město stará a k tomu se dozvědět něco o kulturním nebo i literárním kontextu místa? Pak se můžete vydat na podzimní literární procházky se správci městské zeleně, které organizuje Městská knihovna v Praze. Průvodcem vám na nich bude básník Josef Straka.

Studentská natáčení sice nejsou bombastická, nepotřebují velké štáby, na druhou stranu ale ze školy vzejde více než 500 cvičení a filmů ročně. I proto fakulta zavádí (zatím pilotně) natáčení svých snímků podle Manuálu udržitelné filmové produkce. Práce na něm trvala rok a půl, a jeho autoři přizpůsobili zásady udržitelného natáčení provozu školy.

Jak může kultura naplňovat svou společenskou odpovědnost z hlediska udržitelnosti? Podle umělecké šéfky Studia ALTA, performerky Lucie Kašiarové má kulturní organizace reprezentovat způsob, jakým by se měla společnost do budoucna vyvíjet, tedy chovat se udržitelně jak ve svém fungování, tak ve výsledných projektech.

24. září uplyne sto let od narození talentovaného spisovatele i poněkud tajuplné rozporuplné osobnosti Ladislava Fukse. Lze jeho dílo interpretovat bez toho, abychom vzali v potaz jeho život? Jak autora posmrtně stvořit z podstatných ingrediencí jeho tvorby i existence jako strach, humor, podivnost či temnota?

24. září uplyne sto let od narození talentovaného spisovatele i poněkud tajuplné rozporuplné osobnosti Ladislava Fukse. Lze jeho dílo interpretovat bez toho, abychom vzali v potaz jeho život? Jak autora posmrtně stvořit z podstatných ingrediencí jeho tvorby i existence jako strach, humor, podivnost či temnota?

24. září uplyne sto let od narození talentovaného spisovatele i poněkud tajuplné rozporuplné osobnosti Ladislava Fukse. Lze jeho dílo interpretovat bez toho, abychom vzali v potaz jeho život? Jak autora posmrtně stvořit z podstatných ingrediencí jeho tvorby i existence jako strach, humor, podivnost či temnota?

24. září uplyne sto let od narození talentovaného spisovatele i poněkud tajuplné rozporuplné osobnosti Ladislava Fukse. Lze jeho dílo interpretovat bez toho, abychom vzali v potaz jeho život? Jak autora posmrtně stvořit z podstatných ingrediencí jeho tvorby i existence jako strach, humor, podivnost či temnota?

24. září uplyne sto let od narození talentovaného spisovatele i poněkud tajuplné rozporuplné osobnosti Ladislava Fukse. Lze jeho dílo interpretovat bez toho, abychom vzali v potaz jeho život? Jak autora posmrtně stvořit z podstatných ingrediencí jeho tvorby i existence jako strach, humor, podivnost či temnota?

Na konci června se v Praze, pár kroků od náměstí Míru, otevřel nový výstavní prostor současného českého umění. Galerie Prostora s industriálním vzhledem se nachází v bývalých telefonních ústřednách. Kurátorský cyklus přišel v s novým originálním nápadem – představuje totiž současné české významné umělce jiným způsobem. Ne prostředictvím jejich děl, ale ukazuje díla a objekty, které sami vlastní, tedy jejich sbírku.

Fragment třetího dějství z Čechovových Tří sester tvoří základ inscenace, kterou uvidí v neděli návštěvníci Mezinárodního festivalu Divadlo v Plzni. Scéna požáru inspirovala ruského režiséra Dmitrije Krymova, který žije od Putinovy invaze v New Yorku, k volné variaci na toto dílo – inscenaci nastudované s litevským souborem Klaipédos Dramos Teatras pod názvem Fragment.

Pardubické Automatické mlýny, které navrhl slavný český architekt Josef Gočár, se už brzy – přesně 10 let od ukončení průmyslového provozu – promění na kulturní, společenské a vzdělávací centrum. Jejich novému a úplně jinému životu předcházela ale dlouhá cesta. Vezmeme vás na ni v našem seriálu.

Aktuálnost výstavy nespočívá jenom ve stém výročí narození Ladislava Fukse, ale i v tématech, z nichž některá jsou dnes až nečekaně živá. Patří k nim moment protikladnosti, a to jak ve Fuksově díle, tak i životě, kde jsou často přítomné prvky dezinterpretace, dvojznačnosti, relativizace, mystifikace, absurdity. A i když sám Fuks se neodkazoval k jejich politickému rozměru, tak právě v něm jsou dnes aktuální, například v rozporu řečeného a reálného.

Jaké divácké návštěvnosti se momentálně těší Národní divadlo moravskoslezské? Jak hospodaří se svými finančními zdroji a co v nejbližší době plánuje realizovat? Nejen o uměleckých výhledech na novou sezónu největší divadelní instituce Ostravy jsme si povídali s ředitelem Národního divadla moravskoslezského Jiřím Nekvasilem.

Tušíte, co se odehrává na divadelním baru během představení? Jak tu tráví čas herci a další zaměstnanci divadla? Site specific projekt pražského Divadla Na zábradlí nazvaný jednoduše Bar chce divákům ukázat divadlo z odvrácené strany, strany divadelní kavárny. Přímo tady se potkají herci a diváci i při premiéře už tento čtvrtek.

Pardubické Automatické mlýny, které navrhl slavný český architekt Josef Gočár, se už brzy – přesně 10 let od ukončení průmyslového provozu – promění na kulturní, společenské a vzdělávací centrum. Jejich novému a úplně jinému životu předcházela ale dlouhá cesta. Vezmeme vás na ni v našem seriálu.

Už tuto sobotu 16. září uvidí první návštěvníci Tvůrčí dům Elišky Peškové – kreativní centrum Švandova divadla. Multifunkční prosotor na pražském Smíchově nabídne třeba workshopy pro děti i dospělé, mezigenerační setkávání, dílny, ateliér nebo klubovnu. A kdo vlastně byla Eliška Pešková – tato mimořádná osobnost českého divadla?

Podzim bude u JEDLu ve znamení Jana Blažeje Santiniho. Soubor totiž pokračuje v uvádění autorské inscenace Santini, jenž postupně navštěvuje stavby, které slavný architekt navrhl. Výraznou novinkou je pak nová domovská scéna JEDLu. Jaké další novinky JEDL čekají přibližuje herečka a jedna ze tří zakladatelek souboru Lucie Trmíková.

Pardubické Automatické mlýny, které navrhl slavný český architekt Josef Gočár, se už brzy – přesně 10 let od ukončení průmyslového provozu – promění na kulturní, společenské a vzdělávací centrum. Jejich novému a úplně jinému životu předcházela ale dlouhá cesta. Vezmeme vás na ni v našem seriálu.

Přehlídku, která začala u nás jako první zprostředkovávat českým divákům kontakt s tvorbou předních zahraničních tvůrců a zahraničním hostům naopak nabízet showcase toho nejlepšího z domácí produkce, otevírá 13. září inscenace Trójanky polského režiséra Jana Klaty. Kromě inscenací z Polska přiveze 31. ročník Mezinárodního festivalu Divadlo do Plzně také produkce z Litvy a ze Slovenska.

Divadlo D21, nezávislá divadelní scéna a autorské divadlo sídlící na pražských Vinohradech, slaví 20. sezonu, která má podtitul Normalizujeme se. První akcí sezony je čtvrteční otvírání sezony na divadelním dvoře.

Pardubické Automatické mlýny, které navrhl slavný český architekt Josef Gočár, se už brzy – přesně 10 let od ukončení průmyslového provozu – promění na kulturní, společenské a vzdělávací centrum. Jejich novému a úplně jinému životu předcházela ale dlouhá cesta. Vezmeme vás na ni v našem seriálu.

Historik Barrandova – i tak se dá charakterizovat Pavel Jiras. Záběr významného filmového historika je pochopitelně mnohem širší, ale k jeho nejzáslužnějším počinům patří knižní řada Barrandov Nezapomenutelní. Nahlíží v ní na velká jména legendárního kopce, přitom často z neznámých a nečekaných úhlů. Aktuálně si vzal na mušku režiséra Martina Friče.

Film Hranice (Zielona granica) polské režisérky Agnieszky Holland získal Zvláštní cenu poroty na filmovém festivalu v Benátkách. Snímek připomíná dramatické osudy uprchlíků, kteří se přes polsko-běloruskou hranici snaží dostat za lepším životem do Evropské unie. Vznikl s podporou českého Státního fondu kinematografie a v koprodukci České televize. Přímo v Benátkách, ještě před vyhlašováním cen, s režisérkou mluvil filmový publicista Pavel Sladký.

Ruský malíř a konceptuální umělec Viktor Pivovarov od roku 1982 žije v Praze a stal se neodmyslitelnou postavou české výtvarné scény. Čas od času překvapuje veřejnost svými obrazovými cykly s výrazně autobiografickými rysy, zvláštním melancholickým humorem a s existenciálními i erotickými podtexty. Teď v Galerii Petr Novotný v Praze 7 představuje hravou kolekci maleb na kartonech, kterou nazval Mezi já a já.

Pardubické Automatické mlýny, které navrhl slavný český architekt Josef Gočár, se už brzy – přesně 10 let od ukončení průmyslového provozu – promění na kulturní, společenské a vzdělávací centrum. Jejich novému a úplně jinému životu předcházela ale dlouhá cesta. Vezmeme vás na ni v našem seriálu.

Přízemnost lačnící po velikosti. V touze po bohatství a moci neváhá prolít krev. Pokud jí ale zrovna nehrozí nebezpečí a nevezme raději do zaječích… Rozhlasové nastudování Jarryho divadelní hry Ubu králem s Ondřejem Vetchým a Tatianou Dykovou v hlavních rolích zazní v pořadu Sobotní drama v sobotu 9. 9. 2023.

Dokument Víta Pohanky, ve kterém při cestách po jižní Moravě i jinde zjišťuje, co je živnou půdou folkloru a proč v některých regionech takřka vymizel, zazní dnes v premiéře od 20 hodin na Vltavě. Na jaké další dokumentární novinky se můžeme do konce roku na vlnách Vltavy těšit prozrazuje dramaturg Marek Mojžíšek.

Děti z dětských domovů a vydělených skupin se na holešovické scéně Jatka78 stávají hrdiny multižánrového projektu Snowflakes. Jako živá upoutávka na chystaný film Viktora Tauše Amerikánka strukturuje inscenace autentické výpovědi dětí do výpravné podívané. První oficiální uvedení je 7. září.

Pražské Divadlo Na Zábradlí zahájilo novou sezónu tradičním přeplaváním Vltavy ze Střeleckého ostrova na Smetanovo nábřeží. „Chtěli jsme tím naznačit takové symbolické otevření sezóny, které jsme nechtěli koncentrovat pouze u nás v divadle, ale vzhledem k tomu, že sídlíme u řeky, tak jsme chtěli využít tohoto symbolického mostu na druhou stranu – že se otevíráme dál, než jenom naše dveře do divadla,“ přiblížila umělecká šéfka Divadla Na zábradlí Dora Štědroňová.

Pro Brno bude příští rok zřejmě důležitější jubileum Leoše Janáčka než Bedřicha Smetany, přesto se k celorepublikovým oslavám připojí zajímavými počiny. Nejen o Roku české hudby a chystaných projektech pro sezónu 2023/24, ale i o ekonomické situaci brněnského Národního divadla, jsme mluvili s jeho ředitelem Martinem Glaserem.

Orchestr PKF — Prague Philharmonia letos slaví 30 let od svého založení dirigentem a pedagogem Jiřím Bělohlávkem. Jubilejní sezónu zahájí pod taktovkou šéfdirigenta Emmanuela Villauma 6. září v Rudolfinu, které orchestr rozezní díly Josefa Suka a Antonína Dvořáka se sólistou Janem Voglerem.

Ve čtvrtek 7. září vypukne ve Dvořákově síni Rudolfina již 16. ročník festivalu Dvořákova Praha. Jeho první tóny budou tradičně patřit Violoncellovému koncertu Antonína Dvořáka, který v předvečer výročí skladatelových narozenin přednese sólistka Anastasia Kobekina. Doprovodí ji curyšský Tonhalle-Orchester a jeho šéfdirigent Paavo Järvi, kteří v duchu novodobé tradice provedou v druhé části koncertu Dvořákovu „Novosvětskou“.

Na Střeleckém ostrově v Praze dnes Národní divadlo slavnostně otevírá svou 141. sezónu. S jakými plány do ní vstupuje? O aktuální ekonomické situaci i uměleckých vyhlídkách naší první scény jsme hovořili s generálním ředitelem Národního divadla Janem Burianem.

Islandské Fargo – takové přízvisko si vysloužil román Kalmann Švýcara Joachima B. Schmidta, jehož protagonistou je stejnojmenný svérázný samozvaný šerif ze skomírající vesnice na nejsevernějším cípu Islandu. Kalmann Óðinsson zůstal mentálně dítětem, loví polární lišky a dělá ten druhý nejlepší hákarl na ostrově. A pak narazí na mrtvolu.

Proč Oidipa přinutí věštba zavraždit otce a stanout po boku své matky? A kam až ho nevyzpytatelný osud zavede? Soubor Tygr v tísni nabízí odpovědi ve své trilogii Oidipús Komplet. V plenéru pražského ostrova Štvanice ji bude hrát v rámci osmého ročníku festivalu Antická Štvanice od 31. srpna do 14. září.

Rekreační cestování dnes většina lidí považuje za samozřejmost. Většinou řešíme spíše kam, kdy, za kolik, než abychom se ptali – proč vlastně cestujeme? Proč se chceme fyzicky ocitnout na „jiných“ místech? A nestačila by nám virtuální přítomnost v nich? Skrze paměť, fotografii, film, či literární obrazy?

Nikdy nic nedokázal, nikam se nevydal ani nedostal. Neměl žádnou známost. Ale rozumí mrakům, tlakovým výším, nížím a směrům větru. To je Fleischman – hlavní hrdina románu a nové Četby na pokračování Grandhotel v podání Petra Stacha v režii Dimitrije Dudíka. Autor románu z roku 2006 Jaroslav Rudiš byl hostem Mozaiky.

20 let se živil jako trestní obhájce a pak se rozhodl dělat to, co odjakživa chtěl – psát. Na počátku to byly příběhy z jeho juristické praxe – o zločinech a trestech, o vině a nevině, o spravedlnosti a jejím opaku. Úspěch se dostavil téměř okamžitě. Jeho povídky a romány vyšly v miliónových nákladech, byly přeloženy do více než čtyřiceti jazyků a mnohé z nich také úspěšně zfilmovány. Ferdinand von Schirach je dokonce srovnáván i s Kleistem a Kafkou.

Samostatnou a významnou kapitolu v „koupací kultuře“ Čechů tvoří kryté plavecké bazény. Máme je rádi, protože se do nich můžeme vypravit v jakékoliv roční i denní době a za jakéhokoliv počasí, a udržovat si tak na úrovni vlastní kondičku. Navíc jde často o architektonicky unikátní objekty, které krásně zapadají do okolí. A právě krytým plaveckým bazénům a vodním areálům je věnován seriál Tomáše Piláta a Josefa Vomáčky Ve vlnách pod střechou.

Samostatnou a významnou kapitolu v „koupací kultuře“ Čechů tvoří kryté plavecké bazény. Máme je rádi, protože se do nich můžeme vypravit v jakékoliv roční i denní době a za jakéhokoliv počasí, a udržovat si tak na úrovni vlastní kondičku. Navíc jde často o architektonicky unikátní objekty, které krásně zapadají do okolí. A právě krytým plaveckým bazénům a vodním areálům je věnován seriál Tomáše Piláta a Josefa Vomáčky Ve vlnách pod střechou.

Samostatnou a významnou kapitolu v „koupací kultuře“ Čechů tvoří kryté plavecké bazény. Máme je rádi, protože se do nich můžeme vypravit v jakékoliv roční i denní době a za jakéhokoliv počasí, a udržovat si tak na úrovni vlastní kondičku. Navíc jde často o architektonicky unikátní objekty, které krásně zapadají do okolí. A právě krytým plaveckým bazénům a vodním areálům je věnován seriál Tomáše Piláta a Josefa Vomáčky Ve vlnách pod střechou.

Samostatnou a významnou kapitolu v „koupací kultuře“ Čechů tvoří kryté plavecké bazény. Máme je rádi, protože se do nich můžeme vypravit v jakékoliv roční i denní době a za jakéhokoliv počasí, a udržovat si tak na úrovni vlastní kondičku. Navíc jde často o architektonicky unikátní objekty, které krásně zapadají do okolí. A právě krytým plaveckým bazénům a vodním areálům je věnován seriál Tomáše Piláta a Josefa Vomáčky Ve vlnách pod střechou.

Samostatnou a významnou kapitolu v „koupací kultuře“ Čechů tvoří kryté plavecké bazény. Máme je rádi, protože se do nich můžeme vypravit v jakékoliv roční i denní době a za jakéhokoliv počasí, a udržovat si tak na úrovni vlastní kondičku. Navíc jde často o architektonicky unikátní objekty, které krásně zapadají do okolí. A právě krytým plaveckým bazénům a vodním areálům je věnován seriál Tomáše Piláta a Josefa Vomáčky Ve vlnách pod střechou.

Všichni ho známe – díky bonusům DVD s archivními českými filmy, četným knihám, článkům, debatám s filmovými fanoušky, i spoustě rozhovorů a upoutávek v rádiu, televizi a na internetu. Další už bohužel nepřibydou – filmový historik, spisovatel, publicista a scenárista Pavel Taussig nás nečekaně opustil 24. srpna 2023. Bylo mu čtyřiasedmdesát let.

Bratři Simon a Vincent Bruyninckxové z francouzsko-belgického souboru experimentují se zvláštní cirkusovou technikou. Inscenaci BITBYBIT uvádí Collectif Malunés na 20. ročníku festivalu Letní Letná.

Spojuje je obor, vzdaluje kultura. Japonská umělkyně Aki Yoshida se na festivalu Letní Letná představila v sólovém vystoupení Ruten a Eliška Brtnická adaptovala pro festival svou inscenaci Hang Out. Dnes poprvé vystoupí na pražské Letné ještě s dalšími dvěma závěsnými akrobatkami – Ilonou Jäntti z Finska a Eleonorou Dall’Asta z Panamy – ve společné inscenaci Crossing.

Matematik a introvert, který rád zahradničil, to byl Karel Bucháček. Jenže… V jeho pozůstalosti se našlo na osmdesát tisíc snímků, na nichž zachycoval život v komunistické Praze. Jejich výběr nedávno vyšel v nakladatelství PositiF jako publikace Přidušené město.

Když se herec Jiří a houstlistka Jaromíra 21. srpna 1968 podívali ráno z balkónu na ulice Brna, došla jim slova. Pod okny jezdily tanky a pochodovali vojáci. Začala invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Dnes od té chvíle uplynulo 55 let. Český rozhlas ve spolupráci s jihomoravskou pobočkou Paměti národa natočil vzpomínky manželů Jurkových.

Scénárista a režisér Jiří Mádl právě pracuje na novém snímku – film Vlny má oslavit hrdinství rozhlasových reportérů a techniků v roce 1968. Díky jejich vynalézavosti vysílal Československý rozhlas ještě dlouho poté, co naši zemi 21. srpna obsadila vojska Varšavské smlouvy a okupanti vypínali oficiální vysílačky.

V jihočeských Prachaticích sídlí od roku 2006 Muzeum české loutky a cirkusu, které je jednou z poboček Národního muzea v Praze. Stálá expozice zve návštěvníky do světa amatérského i profesionálního loutkářství i lesku manéží. Kromě tradičních Čertů a Kašpárků zde najdeme i loutky zhotovené například podle předloh Mikoláše Alše, Vojtěcha Suchardy nebo Jiřího Trnky.

V jihočeských Prachaticích sídlí od roku 2006 Muzeum české loutky a cirkusu, které je jednou z poboček Národního muzea v Praze. Stálá expozice zve návštěvníky do světa amatérského i profesionálního loutkářství i lesku manéží. Kromě tradičních Čertů a Kašpárků zde najdeme i loutky zhotovené například podle předloh Mikoláše Alše, Vojtěcha Suchardy nebo Jiřího Trnky.

V jihočeských Prachaticích sídlí od roku 2006 Muzeum české loutky a cirkusu, které je jednou z poboček Národního muzea v Praze. Stálá expozice zve návštěvníky do světa amatérského i profesionálního loutkářství i lesku manéží. Kromě tradičních Čertů a Kašpárků zde najdeme i loutky zhotovené například podle předloh Mikoláše Alše, Vojtěcha Suchardy nebo Jiřího Trnky.

V jihočeských Prachaticích sídlí od roku 2006 Muzeum české loutky a cirkusu, které je jednou z poboček Národního muzea v Praze. Stálá expozice zve návštěvníky do světa amatérského i profesionálního loutkářství i lesku manéží. Kromě tradičních Čertů a Kašpárků zde najdeme i loutky zhotovené například podle předloh Mikoláše Alše, Vojtěcha Suchardy nebo Jiřího Trnky.

V jihočeských Prachaticích sídlí od roku 2006 Muzeum české loutky a cirkusu, které je jednou z poboček Národního muzea v Praze. Stálá expozice zve návštěvníky do světa amatérského i profesionálního loutkářství i lesku manéží. Kromě tradičních Čertů a Kašpárků zde najdeme i loutky zhotovené například podle předloh Mikoláše Alše, Vojtěcha Suchardy nebo Jiřího Trnky.

Režisér Petr Nikolaev a herec Tomáš Töpfer zavzpomínali na srpen 1968 a okupaci Československa. Oba se sešli při práci na filmu Muž, který stál v cestě, jehož hlavní postavou je František Kriegel – jediný z vrcholných československých politiků, který tehdy v Moskvě odmítl podepsat pro nás ponižující takzvaný Moskevský protokol.

Nakladatelství Academia vydalo nový překlad Petroniova Satyriconu. Překladatel tohoto dva tisíce let starého díla, které ovšem nyní působí navýsost moderně, je Petr Šourek. Satyricon je satirický román, téměř naturalistická parodie na všechny vrstvy římské společnosti, jedno z nejoriginálnějších děl světové literatury. Petronius se v něm zaměřil například na korupci, příživnictví nebo prodejnost žen.

Ikonický režisér Quentin Tarantino přichází se vzpomínkovou knihou Filmové spekulace. Název je to přiléhavý. Publikace by se ale klidně mohla jmenovat i Filmová východiska. Tarantino v ní popisuje svoje první návštěvy kina a přidává reflexe filmů, které tehdy viděl.

Vladimír Merta je mužem mnoha uměleckých profesí. Vystudoval architekturu, do povědomí ale vstoupil především jako svérázný písničkář a skladatel. Kromě toho fotografuje, píše, spoluzaložil Evropský kulturní klub a aktivně se angažoval i na poli ochrany lidských práv v předlistopadovém Československu. V letech 1971–1976 vystudoval obor filmové režie na FAMU, v ročníku s Karlem Smyczkem. Právě Mertovu filmařskou dráhu připomněla letošní Letní filmová škola v Uherském Hradišti.

Mezinárodní festival nového cirkusu a divadla Letní Letná uzavírá druhou dekádu své existence. 20. narozeniny oslaví unikátním koprodukčním projektem Pocta novému cirkusu. Jubilejní ročník oficiálně startuje ve čtvrtek 17. srpna (neoficiálně o den dříve) v pražských Letenských sadech a potrvá do 3. září.

Historička a vydavatelka Ingke Brodersen se začátkem devadesátých let přestěhovala do jednoho domu v berlínské čtvrti Schöneberg. O něco později se dozvěděla, kdo v domě a jejím bytě před ní bydlel a napsala o tom knihu. Eva Novak ji četla, poslechněte si recenzi.

Divadlo utlačovaných využívá životní příběhy a divadelní postupy při práci s lidmi, kteří zažili určitou formu útlaku. Jeho principy formuloval v 70. letech minulého století brazilský divadelní experimentátor a reformátor August Boal. Do veřejné debaty v novém kontextu se ho snaží vrátit publikace Mezi jevištěm a hledištěm – Divadlo utlačovaných z perspektivy jokera (nakl. Klementinum).

„Nehodnotíme, na každém divákovi je, jestli s postavou půjde nebo si řekne, že selhala,“ říká dramaturg a producent filmu #annaismissing Vratislav Šlajer. Využití i zneužití internetu, internetové propojení dětí s rodiči i rodičů s mladičkými influencery a influencerkami, i skutečnost, že naše digitální stopy poplavou v internetovém prostoru už navěky – to jsou hlavní, zásadní a pro všechny generace neustále aktuální témata nového filmu.

„Vila a závod, z kterých dělníci vyhnali jejich majitele. Nyní se vrací ti, kteří snad mají právo s vilou nakládat…“ Uskupení Pomezí představuje Volmanovu vilu v Čelákovicích v novém světle. Dnes poprvé se stane dějištěm jejich imerzivní inscenace Malvína.

Rok po nadějném literárním debutu Jolka vychází Janě Guljuškině v nakladatelství dybbuk druhý román Paní S. V čem na předchozí knihu navazuje, jak dlouho text vznikal a jakou pointu mu dodala realita, na to se autorky ptala redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková.

„Jako děti jsme nevěděli, kde se v našich krajích vzaly rozpadlé vesnice, mnohdy jen zbytky základů domů, ani kdo tu žil. To nám ve škole nikdo nikdy neřekl,“ vzpomíná Stanislav Dvořák. Rodák z Kadaně objížděl na kole a později na motorce okolí svého města a objevoval zatajovanou součást našich novodobých dějin. Z jeho výprav vznikla báječná kniha, která nese příznačný název Sudetský tulák, a podtitul Z historie i současnosti Sudet.

O někdejší šéfredaktorce nakladatelství Argo Evě Slámové, o Sherlocku Holmesovi i o Franzi Kafkovi mluví v rozhovoru s naší stálou spolupracovnicí Hanou Ulmanovou americký prozaik Robert Fulghum.

Ikona amerického pop-artu, Andy Warhol by se 6. srpna dožil 95 let. Nová rozhlasová hra Adama Svozila nevzdává kontroverznímu umělci hold, ale ptá se, co to znamená uspět ve světě umění. Životopisné drama Andy vysílá Vltava v úterý 8. srpna od 20:00.

Posledními projekcemi skončil včera v Uherském Hradišti devětačtyřicátý ročník Letní filmové školy. Festivalové dění sledoval i kolega Tomáš Pilát.

Nevěrohodný vypravěč, nejistota paměti, nesamozřejmost příběhu i perspektiva těch, kteří se nestali vítězi a držiteli svého narativu. To všechno je pro tvorbu britského romanopisce Juliana Barnese typické. Co jeho román Elizabeth Finchová přináší nového a jak by se dal zařadit do celkového kontextu Barnesova díla?

Věznice v Uherském Hradišti byla postavena koncem 19. století a nechvalně ji proslavili fašisti i komunisti. Oba zrůdné režimy tu vyslýchaly, věznily a popravovaly nepohodlné odpůrce. Spolek Memoria inicioval debatu o dalším využití vězeňského areálu. Vznikne zde památník, který připomene zdejší zločiny a jejich oběti. Vedle něj bude sídlit i soud, státní zastupitelství a probační a mediační služba. Tomáš Pilát mluvil s předsedkyní spolku Memoria Annou Stránskou.

Čtyřicátý devátý ročník festivalu Letní filmová škola se pomalu chýlí k závěru. Vedle klasických i nových klenotů kinematografie si tam můžete užít také setkání s literaturou. Redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková se festivalového literárního dramaturga Ondřeje Hrabala ptala na to, jak se program v posledních letech vyvíjí, co nabízí a jak své autory vybírá.

Letní filmová škola v Uherském Hradišti je za polovinou. Festival šlape, a pokud má problémy, tak jsou pro jeho pořadatele na jednu stranu sice trochu nepříjemné, na druhou ale i trochu radostné. O tom všem si teď budeme povídat s kolegou, filmovým redaktorem Tomášem Pilátem.

Na Letní filmové škole v Uherkém Hradišti to během víkendu doslova vřelo. Představili se zajímaví hosté, a nejen v kinech a promítacích sálech bylo doslova narváno. Alespoň to tvrdí náš filmový redaktor Tomáš Pilát, který všechno sledoval přímo v Uherském Hradišti.

Vidíme Šumavu dodnes jako divočinu zpustošenou vichřicemi a kůrovcem? Je to skutečná charakteristika specifického prostoru, nebo ji ovlivňuje třeba i jeho zobrazení, jak ho známe z knih Karla Klostermanna? A jak zmíněného autora vlastně čteme a co lze možná nahlížet z jiné perspektivy?

Vidíme Šumavu dodnes jako divočinu zpustošenou vichřicemi a kůrovcem? Je to skutečná charakteristika specifického prostoru, nebo ji ovlivňuje třeba i jeho zobrazení, jak ho známe z knih Karla Klostermanna? A jak zmíněného autora vlastně čteme a co lze možná nahlížet z jiné perspektivy?

Vidíme Šumavu dodnes jako divočinu zpustošenou vichřicemi a kůrovcem? Je to skutečná charakteristika specifického prostoru, nebo ji ovlivňuje třeba i jeho zobrazení, jak ho známe z knih Karla Klostermanna? A jak zmíněného autora vlastně čteme a co lze možná nahlížet z jiné perspektivy?

Vidíme Šumavu dodnes jako divočinu zpustošenou vichřicemi a kůrovcem? Je to skutečná charakteristika specifického prostoru, nebo ji ovlivňuje třeba i jeho zobrazení, jak ho známe z knih Karla Klostermanna? A jak zmíněného autora vlastně čteme a co lze možná nahlížet z jiné perspektivy?

Vidíme Šumavu dodnes jako divočinu zpustošenou vichřicemi a kůrovcem? Je to skutečná charakteristika specifického prostoru, nebo ji ovlivňuje třeba i jeho zobrazení, jak ho známe z knih Karla Klostermanna? A jak zmíněného autora vlastně čteme a co lze možná nahlížet z jiné perspektivy?

Začal devětačtyřicátý ročník Letní filmové školy. Na místě, konkrétně hned vedle legendárního kina Hvězda, je náš reportér Tomáš Pilát, a taky jeho hosté – filmový historik Aleš Říman a vedoucí Filmového klubu v Sedlčanech Petr Sokol.

Tradičně na přelomu července a srpna jihomoravské Uherské Hradiště ožívá. Ne, že by po zbylý čas roku spalo, ale v době Filmovky je celé na nohou. Místní i četní přespolní návštěvníci si užívají populární festival, který těší duše cinefilů už téměř šedesát let.

Tradičně na přelomu července a srpna jihomoravské Uherské Hradiště ožívá. Ne, že by po zbylý čas roku spalo, ale v době Filmovky je celé na nohou. Místní i četní přespolní návštěvníci si užívají populární festival, který těší duše cinefilů už téměř šedesát let.