Frýdlantský výběžek je dlouhodobě sužován vysokou nezaměstnaností a také historickou zátěží v podobě ekonomického úpadku po poválečném odsunu Němců. Oblast je tak dlouhodobě považována za jednu z ekonomicky nejzanedbanějších v Česku. Ačkoliv práce se v této oblasti hledá těžko, přírodních krás má díky přilehlým Jizerským horám region na rozdávání. A jedna z nich, Jizerskohorské bučiny, se nedávno dokonce dostala na prestižní seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy probíhá výzkum rybích mozků a očí. Vědci chtějí zjistit, nakolik jsou říční ryby adaptované pro vidění v proudící vodě a jakým způsobem jim evoluce umožnila orientovat se i třeba ve zhoršených světelných podmínkách. Pro účely výzkumu ale potřebují živé parmy většího vzrůstu.

Superčmeláci, hybridní čmeláci, nebo stroje na opylování. Označení, které si vysloužili ti uměle odchovaní. Kupují si je ovocnáři a zelináři, protože jsou velmi výkonní při opylování plodin, a to už na jaře, kdy běžní opylovači teprve zakládají první kolonie.

Superčmeláci, hybridní čmeláci, nebo stroje na opylování. Označení, které si vysloužili ti uměle odchovaní. Kupují si je ovocnáři a zelináři, protože jsou velmi výkonní při opylování plodin, a to už na jaře, kdy běžní opylovači teprve zakládají první kolonie.

Mokřad Žabák u Lysé nad Labem na první pohled vypadá jako nezajímavá ladem ležící louka, která pomalu zarůstá křovím, vrbami a rákosím. A čas od času ji zalije voda stékající z okolních polí. Biologové si ale před časem všimli, že tuto nenápadnou lokalitu obývá řada druhů chráněných a ohrožených živočichů. Od té doby se mezi místními obyvateli rozhořel boj o osud Žabáka.

Mokřad Žabák u Lysé nad Labem na první pohled vypadá jako nezajímavá ladem ležící louka, která pomalu zarůstá křovím, vrbami a rákosím. A čas od času ji zalije voda stékající z okolních polí. Biologové si ale před časem všimli, že tuto nenápadnou lokalitu obývá řada druhů chráněných a ohrožených živočichů. Od té doby se mezi místními obyvateli rozhořel boj o osud Žabáka.

Pařezy, které zůstávají po kácení v lese, jsou důležité pro hmyz a další živočichy. Lesníkům ale překáží při strojovém zalesňování, proto je takzvaně frézují. „Přijede stroj s takovým bubnem a drapáky, když to hodně zjednoduším, a ty zadrápnou do půdy do různé hloubky. A velkou rychlostí celý půdní horizont rozemelou, rozšmelcují a zničí,“ popisuje průběh frézování biolog Vladimír Hula z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Pařezy, které zůstávají po kácení v lese, jsou důležité pro hmyz a další živočichy. Lesníkům ale překáží při strojovém zalesňování, proto je takzvaně frézují. „Přijede stroj s takovým bubnem a drapáky, když to hodně zjednoduším, a ty zadrápnou do půdy do různé hloubky. A velkou rychlostí celý půdní horizont rozemelou, rozšmelcují a zničí,“ popisuje průběh frézování biolog Vladimír Hula z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Jen málo občas stačí, aby se narušila přírodní rovnováha a došlo k poškození unikátního ekosystému. Při rekonstrukci cest na hřebenech Krkonoš byl park protkán sítí stezek z bazických materiálů, tedy z vápence nebo melafyru. To ale narušilo krkonošskou přírodu a vede k pronikání nepůvodních druhů. Jen proto, že vedení Krkonošského národního parku a další odpovědné orgány si za minulého režimu neuvědomovaly problém a nenaslouchaly námitkám vědců.

Skupina nadšenců osela jednu část pole řepkou a na druhou umístila fotovoltaické panely. Cílem je z řepky vyrobit bionaftu, elektřinou z panelů nabít elektromobil – a zjistit, které vozidlo dojede dál. Experiment, na základě kterého vzniká dokumentární film s názvem Biomasakr, má upozornit na problém biopaliv první generace, kvůli kterým na polích vznikají monokultury a dochází k úbytku biodiverzity.

Nadace Partnerství udělila už po pětadvacáté Environmentální Ceny Josefa Vavrouška. Cenu v kategorii za významný počin získal rybář a předseda Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický. Byl jedním z prvních, kdo si všimli, že v řece Bečvě 20. září loňského roku začaly hynout ryby. „Vytáhli jsme z vody a odvezli do kafilérie 40 tun ryb, ale otráveno jich bylo víc,“ říká Pernický s tím, že do Bečvy už znovu nasadili parmy i ostroretky.

Nadace Partnerství udělila už po pětadvacáté Environmentální Ceny Josefa Vavrouška. Cenu v kategorii za významný počin získal rybář a předseda Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický. Byl jedním z prvních, kdo si všimli, že v řece Bečvě 20. září loňského roku začaly hynout ryby. „Vytáhli jsme z vody a odvezli do kafilérie 40 tun ryb, ale otráveno jich bylo víc,“ říká Pernický s tím, že do Bečvy už znovu nasadili parmy i ostroretky.

Rezervace velkých kopytníků u středočeských Milovic se dostane mezi exkluzivní společnost afrických národních parků nebo nejsevernějšího cípu Norska. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy tuto lokalitu zařadili do rozsáhlého výzkumu opylovačů.

Policie po tři čtvrtě roce od ekologické katastrofy na Bečvě vznesla první obvinění. Znalecký posudek a další důkazy podle vyšetřovatelů ukazují na to, že více než 40 tun ryb v Bečvě otrávily kyanidy, které unikly z areálu bývalé Tesly Rožnov.

Finančníci, kteří spolupracují s fosilním průmyslem, mají podíl na klimatických změnách, tvrdí ekologičtí aktivisté na adresu pojišťoven, bank a dalších finančních institucí. „Peníze jsou kyslík, který umožňuje požárům klimatické krize hořet,“ cituje amerického ekologa mluvčí koalice Zastavme špinavé prachy Stela Joudalová. Dvě z kritizovaných pojišťoven v Česku už ohlásily změnu spolupráce se společností ČEZ.

Dějiny lidstva odnepaměti doprovází touha mít více jídla, vlastnit více věcí, čerpat více zdrojů, lidově řečeno mít se lépe. Ale rostoucí spotřeba, hlavně v posledních desetiletích na druhé straně nebývale zatěžuje planetu. V reakci na to se objevil myšlenkový směr zvaný nerůst, který tvrdí, že hospodářský pokrok má své limity a kvůli záchraně planety je na čase začít přemýšlet jinak.

Dějiny lidstva odnepaměti doprovází touha mít více jídla, vlastnit více věcí, čerpat více zdrojů, lidově řečeno mít se lépe. Ale rostoucí spotřeba, hlavně v posledních desetiletích na druhé straně nebývale zatěžuje planetu. V reakci na to se objevil myšlenkový směr zvaný nerůst, který tvrdí, že hospodářský pokrok má své limity a kvůli záchraně planety je na čase začít přemýšlet jinak.

Poslaneckou sněmovnou prošla ve druhém čtení novela zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE). Zákon je klíčový pro výstavbu a provoz obnovitelných zdrojů. Ačkoliv vláda navrhla nižší podporu pro solární elektrárny, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a také dopravy Karel Havlíček (za ANO) uznal, že slunce bude v budoucnu dominantním zdroje energie v Česku.

Kotlíkové dotace a transformace těžkého průmyslu. To všechno stojí za poklesem množství škodlivin v ovzduší. V některých oblastech, jako na severní Moravě a ve Slezsku, se ale pořád lidem nedýchá dobře, hlavně kvůli znečištění z Polska.

Vláda schválila Národní plán obnovy, dokument, na jehož základě bude Česko moci čerpat skoro 200 miliard korun z Evropské unie na obnovu ekonomiky zasažené pandemií koronaviru. Podmínkou je, aby peníze šly z podstatné části na projekty, které pomůžou zemi snižovat emise a adaptovat se na změny klimatu. Ekologické organizace schválený plán kritizují jako nepromyšlený a hrozí podle nich, že Evropská komise plán neschválí a Česko o peníze přijde.

Je na čase sníst svého psa? Tato provokativní otázka – myšlena samozřejmě s velkou dávkou nadsázky – je zároveň názvem knihy autorů Roberta a Brendy Valeových z roku 2009, kteří se snažili zmapovat environmentální dopady chovu domácích mazlíčků. A ukázali, stejně jako několik následujících vědeckých studií, že uhlíková stopa zejména psů a koček je značná.

USA chtějí do roku 2030 snížit své emise o 50 procent. Evropská unie dokonce o 55 procent. Do boje s klimatem se chce pustit dokonce i Rusko a Brazílie do konce desetiletí zastaví nelegální kácení deštných pralesů. Nejmocnější státy světa jako by se po letech blokování proklimatických opatření najednou začaly předhánět, kdo toho pro planetu udělá víc. Alespoň tak působil klimatický summit, který na konec dubna svolal americký prezident Joe Biden.

Řada světových národních parků se kvůli pandemickým opatřením potýká s nedostatkem financí. Útlum cestovního ruchu zastavil vydatný zdroj peněz z turismu a řada rezervací tak nemá prostředky na boj s pytláky. Ne všude je ale nedostatek zvědavých turistů na škodu. Nosorožci v nepálských rezervacích využili klid k páření a jejich populace se utěšeně rozrůstá.

Entomologové podali trestní oznámení kvůli ničení přírody v oboře Bulhary. Ta spadá pod CHKO Pálava a bývala tradičním domovem ohrožených druhů, zejména motýla jasoně dymnivkového. Jeho populace v oboře, ve které hospodaří Lesy České republiky, ale v posledních letech takřka zmizela. A podle České společnosti entomologické za to mohou právě Lesy České republiky.

Při spalování zemního plynu sice vzniká méně emisí než u uhlí nebo ropy, ale při těžbě a transportu zemní plyn uniká do atmosféry. A jeho největší složka metan je látka s velmi silným skleníkovým efektem. Zemní plyn byl přitom dlouho pokládám za vhodné přechodové palivo mezi uhlím a bezuhlíkovou energetikou, protože při jeho spalování vznikají jen asi poloviční emise oproti uhlí nebo ropě a při hoření nevzniká takové množství škodlivin.

Asociace vodní turistiky a sportu (AVTS) napadla povolení ke stavbě Malé vodní elektrárny Dubina na řece Ohři nedaleko Karlových Varů. Kvůli nutnosti odbagrovat tisíce kubíků zeminy podle sdružení dojde k výraznému poškození života v řece. Investor kritiku odmítá, protože nový jez podle něj usnadní migraci ryb.
Ondřej Novák

Klimatičtí aktivisté podají žalobu na vládu a několik ministerstev. Spolek Klimatická žaloba, který sdružuje přes dvě stě lidí a jednu obec, upozorňuje na to, že stát nedodržuje své závazky směrem k mezinárodnímu společenství a ke svým občanům. Za řešení změny klimatu je přitom zodpovědný. Podobných žalob už po světě padlo více než šest set a některé byly úspěšné.
Ondřej Novák

Zoologické zahrady v době pandemie řeší jednu krizi za druhou. Vedle hrozby nákazy zvířat covidem-19 se potýkají zejména s výpadkem příjmů ze vstupného. Ředitel Zoo Zlín Roman Horský situaci označuje za kritickou. A pokud zahradám nepomůže stát, můžou se dostat do existenčních problémů.
Ondřej Novák

České přírodní vědy mají dlouhou tradici výzkumu na různých exotických místech po celém světě. Už řadu let se čeští vědci věnují třeba studiu savan v jižní Africe, kde se snaží zjistit, jak sloni a další velcí býložravci ovlivňují biodiverzitu. V Krugerově národním parku natáčel Ondřej Novák.
Ondřej Novák

Poslanci začnou na konci března znovu projednávat nový stavební zákon. Ten oproti tomu stávajícímu počítá s celou řadou změn a jeho cílem je zrychlit proces stavebního řízení. Ekologické organizace na jednu stranu zrychlení procesu vítají, protože urychlí i přípravu ekologických projektů. Ale zároveň se obávají, že nový stavební zákon omezí vliv veřejnosti na stavební řízení.
Ondřej Novák

O tom, že před více než 400 miliony let bylo na území dnešního Česka mělké pravěké moře, se může přesvědčit snad každý. Stačí zajít do některého z vápencových lomů mezi Prahou a Plzní. Někde ale sběratelství regulují ochránci přírody. Důvodem je agresivní chování komerčních sběratelů a prodejců, kteří v některých lokalitách dokonce používali těžkou techniku, kterou naleziště poničili. Sběr v rozumné míře je ale na většině veřejně přístupných lokalit povolen.
Ondřej Novák

V Česku roste zájem o osobní auta na elektřinu. Majitele neodrazuje podstatně vyšší pořizovací cena než třeba u aut na stlačený plyn, ani nejistota ohledně životnosti baterií. „Je to do značné míry dáno i tlakem z Evropské unie, protože EU neuznává zemní plyn jako přínos pro životní prostředí,“ vysvětluje novinář a redaktor serveru Autoweek.cz Vladimír Rybecký. Naopak zájem o plyn roste mezi autobusovými a nákladními dopravci.

Do vyhrocených prezidentských voleb šel demokrat Joe Biden s kampaní apelující na boj proti klimatickým změnám. Hned po nástupu do funkce pak vrátil USA k pařížské klimatické dohodě. Nakolik je Bidenova pozice silná a myslí to s klimatem opravdu vážně? 

Lidé, obce i firmy mají stále větší zájem o budování projektů adaptací na změny klimatu. A to ať už jde o soustavy tůní, úpravy koryt řek nebo moderní budovy se zelenými fasádami. Projekty chce podpořit soutěž Adapterra Awards, jejíž třetí ročník nedávno odstartoval.

V lednu 2015 přijelo do rezervace ve středočeských Milovicích první stádo divokých koní. Exmoorští pony na první pohled zaujmou podsaditým tělem a hustou srstí. „Mají prehistorický vzhled, který odpovídá malbám z Altamiry,“ vysvětluje poradkyně chovu a ponyinspektorka Kateřina Šandlová. Altamira je jeskyně v Kantábrii v severním Španělsku, ve které vědci našli množství pravěkých maleb. Jedna z nich zachycuje právě i podobu původních divokých koní.

Vodní brouk potápník dvojčarý žije v tůních, mrtvých ramenech řek nebo na mělkých okrajích rybníků. Protože jde o dravce, který svou kořist ve vodě hledá zrakem, potřebuje pro úspěšné přežití nezkalenou a čistou vodu. Takové prostředí se ale v českých rybnících hledá těžko kvůli příliš intenzivnímu chovu ryb.

Ani po skoro čtyřech měsících od tragické havárie na Bečvě nevíme, jaká látka zabila desítky tun ryb a jak se do řeky dostala. Přitom šance na objasnění, co přesně se 20. září stalo, s postupujícím časem od události neustále klesá. Novináři z Deníku Referendum upozornili na havárii, ke které došlo pár hodin před úhynem v chemičce Deza. Ta ale podíl na otravě odmítá.

Podařilo se tak zvrátit trend posledních let. Odborníci ale upozorňují, že za pozitivním výsledkem stojí dopady pandemie koronaviru na globální ekonomiku a cestování. Připravil Ondřej Novák

Jak se rostliny s kovy vypořádávají a jaký vliv mají tyto látky na růst rostlin. to se snaží odhalit mezinárodní vedený vědci z Biologického centra akademie věd.

V ekologickém magazínu Natura se tomu věnuje Ondřej Novák. Se svými hosty mluví například o tom, že mezi lidmi se zvyšuje povědomí o změnách klimatu a svou emisní stopu se pokoušejí snižovat už i třeba malé obce. Přijde řeč také na ochranu sýčka, změny v zemědělství, ekologickou výchovu či  konec klecových chovů.

O konci uhlí rozhodla Uhelná komise. Ekologové z komise ale konečné rozhodnutí silně kritizují. Jejich zástupci po hlasování odešli. Připravil Ondřej Novák.

Ochránci přírody chválí novelu odpadového zákona i novou zonaci národních parků. Kritizují plány kanálu Dunaj-Odra-Labe i jaderného reaktoru. Moderuje Ondřej Novák

Chovatelé papoušků se bojí, že zákaz drezúry v novele zákona na ochranu zvířat proti týrání neplánovaně zakáže i volné létání papoušků. Ptáci totiž musí projít náročným výcvikem, aby chovateli neuletěli. Připravil Ondřej Novák.

Výpověď podala i vedoucí CITES, uznávaná odbornice Pavla Říhová. Co to bude znamenat pro postavení Česka v boji s pašeráky ohrožených zvířecích a rostlinných druhů?

Joe Biden oznámil, že USA se po jeho inauguraci opět připojí k Pařížské klimatické dohodě. A slibuje velké investice do obnovitelných zdrojů energie. Připravil Ondřej Novák

Letošní na srážky poměrně bohatý rok sice trochu snížil deficit, ale na vyřešení nedostatku vody v Česku to podle odborníků nestačí. Organizace Živá voda navrhla řešení.

Káva zatěžuje životní prostředí hned několika způsoby. Na plantážích, kde se pěstuje, byly původně pralesy. Problém jsou obaly, v nichž se káva uchovává, i jednorázové kelímky nebo balené sušenky, které se k ní servírují. Kávové kapsle obvykle končí ve spalovnách nebo na skládkách. Recyklovat se teď budou v Praze.

Divocí koně, pratuři i zubři pomáhají v milovické rezervaci udržovat bohatou biodiverzitu, které je mimo jiné kvůli změnám klimatu ve stále větším ohrožení.

Kvůli extrémním požárům lehly popelem už tři procenta plochy Kalifornie. Kromě samotného ohně místní trápí i štiplavý kouř a také nejistota, kdy se plameny přiblíží i k jejich domovům. Jak situace ovlivnila české krajany žijící na západě USA? Moderuje Ondřej Novák.

Vhodný termín dekarbonizace pro Českou republiku má vybrat takzvaná Uhelná komise. Jak by měl odchod od uhlí vypadat? Vypravíme se na blokádu hnědouhelného lomu.

Globalizovaný svět protkaný hustou dopravní sítí přeje invazním rostlinám. Jejich terčem je i Česká republika, do které se nepůvodní nebezpečné druhy dostávají často po železnici. Druhy invazních rostlin najdeme i třeba na pražském nádraží Malešice, kam se šíří podél železničních koridorů a z projíždějících vagónů. Jak to vypadá se schválením takzvaného antiinvazního zákona? Připravil Ondřej Novák.

Odborníci chtějí jeho populaci podpořit tzv. reintrodukcí. Odchytí několik dospělců tam, kde je modrásek početný a vysadí ho v náhradní lokalitě. Moderuje Ondřej Novák

Sestry Anna a Eliška Víravovy natáčí pro Youtube videa o ekologii. Říkají si Sestry v akci za záchranu života a za svou popularizační činnost získaly Cenu Josefa Vavrouška v nové kategorii pro mladé Ekozásek roku.

Vítězka, Chudobínská borovice, přilákala už řadu turistů. Borovici prohlédl také dendrolog, který zjistil že strom je v překvapivě dobrém stavu. Moderuje Ondřej Novák.

Dlouhodobě silná populace je například na několika vyhaslých sopkách v okolí Máchova jezera. Stavy těchto brouků ale v posledních letech slábnou a vědci z Biologického centra Akademie věd se proto pokoušejí tesaříky spočítat. Tesařík alpský je vázán na specifické biotopy tvořené hlavně starými buky. A tyto lesy z Česka pomalu mizí. Moderuje Ondřej Novák.

Stále více měst upouští od intenzivního sečení travnatých ploch. Výjimkou nejsou ani trávníky, které se sečou maximálně třikrát za rok. Jaké výhody městu přináší vzrostlá tráva?

Navzdory snahám vědců a ochránců přírody stále pokračuje ničení přírody v evropsky významné lokalitě soutoku Moravy a Dyje. Lužní lesy Moravské Amazonie přitom představují úkryt pro řadu kriticky ohrožených rostlin a živočichů, upozorňuje pořad Natura Plus Ondřeje Nováka.

Z původně vytipovaných devíti lokalit Správa úložišť radioaktivních odpadů zúžila výběr na čtyři. Obyvatelé ale už desítky let tento projekt odmítají a v odporu hodlají pokračovat. Odborníci upozorňují, že kromě vysoce radioaktivních látek budou v úložišti tisíce tun paliva z jaderných elektráren. To ale stávající reaktory dokážou využít jen z několika procent a místo zakopání zbylé energie pod zem se nabízí možnost recyklace. Moderuje Ondřej Novák.

Anticenu Zelená perla obdržel premiér Andrej Babiš, anticenu Ropák obdržela ministryně Klára Dostálová za přípravu stavebního zákona. Připravil Ondřej Novák

Čeští přírodovědci se už dlouho zapojují do výzkumu v exotických destinacích po celém světě. Aktuálně se věnují třeba studiu savan v jižní Africe, kde se snaží zjistit, jak sloni a další velcí býložravci ovlivňují biodiverzitu. Výzkum mezi divokými zvířaty ale přináší i řadu rizik. Moderuje Ondřej Novák.

Česko sužuje největší sucho za posledních 500 let. Na ztrátě vody z krajiny má podíl i průmyslové zemědělství. Ekozemědělci se snaží přispět ke zlepšení. Pokud by se ale mělo něco opravdu změnit, je podle nich potřeba aplikovat šetrné postupy ve velkém.

Vedle klimatických změn má na ztrátě vody z krajiny podíl i tradiční zemědělství. To sice dokáže produkovat levně velké množství potravin, ale zároveň je nešetrné k půdě.

Vadí jim, že na státní peníze mají dosáhnout firmy, které poškozují životní prostředí. K takovému postoji se hlásí EU, česká vláda je rezervovaná. Moderuje Ondřej Novák

Rozebereme, jakým problémům musí čelit Správa Krkonošského národního parku při zvládání dopadů sucha, klimatických změn a paradoxně i příliš vysoké návštěvnosti vrcholu Sněžky. A vysvětlíme, co pro turisty znamená nová zonace Krkonošského národního parku, která zavádí zóny klidu. Moderuje Ondřej Novák.

Pandemie koronaviru způsobila pokles turismu i v národních parcích. Budou mít chudé státy peníze na platy strážců chránící slony, nosorožce a další zvířata před pytláctvím?

Omezení lidské činnosti kvůli pandemii koronaviru má sice pozitivní dopady na životní prostředí, zároveň ale současná situace komplikuje práci ekologů. Moderátor Ondřej Novák zjišťoval, jak české neziskovky zvládají situaci a jak může každý z nás přírodě pomoct.

Solární elektrárny budou čerpat nižší podporu než dříve. Naopak jiné zdroje jako biomasa nebo bioplyn by si měli polepšit. Co na to říkají ekologové? Ptal se Ondřej Novák.

Jak na to reagují ekologické organizace? Jaké mohou být geopolitické důsledky a jak vláda svůj krok obhajuje? Připravil Ondřej Novák

Provozovatelé českých zoologických zahrad kvůli výpadku vstupného počítají milionové ztráty a v ohrožení jsou i jejich unikátní projekty v zahraničí. Zoo ve Dvoře Králové se dokonce obává, že pandemie zhatí snahu o záchranu nosorožců bílých severních před vyhynutím. Moderuje Ondřej Novák.

Počet hybridních vozů vzrostl za první čtvrtletí o dva a půl tisíce. Tlustou čáru za prodeji udělala až pandemie koronaviru, která tvrdě zasáhla celý automobilový průmysl. 

Na souostroví se dosud neobjevil případ nemoci Covid-19. Tamní obyvatelé se ale ocitli v karanténě. Pro ekonomiku závislou na cestovních ruchu to představuje citelnou ránu.

Místo radosti nad poklesem emisí z tohoto nešetrného odvětví se objevují obavy, že přicházející ekonomická krize zpomalí vývoj úspornějších letadel. Moderuje Ondřej Novák

Budeme také poslouchat zvuky netopýrů a zjistíme, nakolik je český výzkum v Krugerově národním parku rozsáhlý. Advokát přírody Čestmír Klos také upozorní na hrozby, kterým jihoafrická savana a její bohatá biodiverzita musí čelit. Moderuje Ondřej Novák.

Ekologové se obávají, že současná epidemie bude mít negativní dopad také na zavádění takzvané uhlíkové neutrality. Nové technologie ale mohou ekonomice i pomoct.

V bývalém vojenském prostoru pobíhají exmoorské pony neboli divocí koně. Přibylo i stádo zubrů a mají za úkol pomoct zachovat původní stepní ráz milovického areálu. 

A snaží se zjistit, jak sloni a další velcí býložravci ovlivňují biodiverzitu. Výzkum mezi divokými zvířaty ale přináší i řadu rizik. Připravil Ondřej Novák

Oblast kolem soutoku řek Moravy a Dyje nedaleko Lanžhota je z přírodovědného hlediska jde o jednu z nejcennějších lokalit ve střední Evropě. Ekologové a ochranáři ale varují, že kvůli necitlivé těžbě dřeva vzácné biotopy velmi rychle mizí. Co přesně se v oblasti děje zjišťoval Ondřej Novák.

Polské úřady udělily povolení k zahájení studie EIA. Ta má posoudit, jaký vliv by mělo rozšíření uhelného dolu na česko-polsko-německém trojmezí vliv na životní prostředí.

Tito hlodavci vloni napáchali škody za skoro dvě miliardy korun. Úředníci proto v letošním roce opět povolí aplikaci jedu stutox. Ornitologové a ekologové ale varují, že jed tráví i dravé ptáky. Podíváme na to, zda mají zemědělci kromě stutoxu i nějaké jiné alternativy v boji s hrabošem a nakolik je jed skutečně škodlivý. Pořad připravil Ondřej Novák.

Požáry mají na svědomí velké škody jak ekonomické, tak na životním prostředí. Podle vědců jejich sílu umocňují i klimatické změny. Pohled do Austrálie, Ruska nebo Brazílie.

Nakolik město představuje přátelské prostředí pro zvířata, která z volné přírody jinak mizí, rozebereme s ekologem a entomologem Robertem Tropkem. Připravil Ondřej Novák

Ekologové varují, že na některých místech je tohoto přirozeného narušování přírody málo. Kvůli tomu slábnou populace některých druhů. Konkrétní příklady mapoval v Národním parku Podyjí Ondřej Novák.

Chyba na sociální síti Facebook před více než týdnem umožnila odhalit správce jednotlivých facebookových stránek. Média mimo jiné upozornila na propojení satirické stránky Greenpiss na reklamní a PR agentury, které spolupracují s firmou Severní energetická miliardáře Pavla Tykače. 

Biometan je stejně kvalitní jako běžný zemní plyn a můžou na něj jezdit auta s pohonem na CNG. V čem jsou jeho výhody a může být Česko v budoucnu plynově soběstačné?

Obce, kde je stát plánuje postavit, záměr bojkotují a stěžují si na špatnou komunikaci. Glosa nestora české ekologie Čestmíra Klose, advokáta přírody. Moderuje Ondřej Novák

Krajina pískovcových měst, sopek, nalezišť drahých kamenů a hradních zřícenin. Jak ji ovlivňuje změna klimatu a přítomnost turistů a horolezců? Moderuje Markéta Ševčíková

Aerosoly tvoří různě velké částiče, které se do vzduchu dostávají buď přírodní cestou z mraků či mlhy, nebo jako důsledek lidské činnosti z kouře, dýmu, ale i pečení.

Žijí s malým synem ve speciálně upravené maringotce a zjišťují, kolik člověk potřebuje vody, tepla, jídla, ošacení k tomu, aby mohl spokojeně a ekologicky udržitelně žít. 

Jsou z lesů Krkonošského národního parku, ve kterých se hospodaří ekologicky šetrným způsobem a byly vyřezány kolem Špindlerova mlýna v rámci výchovných zásahů, které přispívají ke stabilitě lesa. Moderuje Markéta Ševčíková.

Rodinný dům ve vnitrobloku v centru Prahy má unikátní kořenovou čističku vody, mokřadní rostliny na střeše, která je stále zelená, nebo fotovoltaické panely.

V Třebíči 20 let používají k centrálnímu vytápění dřevní štěpku a mají nejnižší ceny tepla v Česku. Připravila Markéta Ševčíková

Najdete v ní například obecní výtopnu na biomasu, kořenovou čistírnu odpadních vod, nebo bio-moštárnu. Hostětín v roce 2010 navštívil i britský korunní princ Charles. Moderuje Markéta Ševčíková.

Příznivci elektromobility tvrdí, že se v budoucnu budeme přemísťovat z místa na místo rychle, nehlučně, bez exhalací a  levněji. Jak je to s dopadem na životní prostředí?

Vítěz ankety Strom roku roste na skalnatém ostrohu nad břehem Vírské přehrady na Žďársku. Druhý skončil Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou. Moderuje Markéta Ševčíková.