Natura

Ekologická témata i novinky z oblasti ekologicky šetrného způsobu života.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Natura: Co je skutečně ekologické zboží nebo služba aneb jak poznáte, že nejde o greenwashing

Poptávka po zboží a službách šetrných k životnímu prostředí i našemu zdraví roste a s tím bohužel i tzv. greenwashing – tedy ekologické přikrášlování. Firmy své produkty a služby s oblibou označují předponami eko, bio nebo green a opatřují je vlastními certifikáty o domnělé udržitelnosti nebo tvrzeními, že jsou ekologické. Evropský parlament proto v lednu schválil zákon, který greenwashing zakazuje.

Natura: Sucho coby Damoklův meč aneb Dopadneme jako ve filmu Šílený Max?

Naše planeta se otepluje, navíc docela závratným tempem. Loňský rok překonal všechny dosavadní rekordy a byl nejteplejším rokem, jaký byl kdy na zeměkouli naměřen. Podle meteorologické služby Evropské unie Copernicus bylo v posledních 12 měsících o více než 1,5 stupně Celsia tepleji než v době před průmyslovou revolucí. Hranice 1,5 stupně je přitom podle vědců zlomová, aby se zabránilo fatálním negativním dopadům na život na Zemi.

Natura: Praha je v oblasti biodiverzity unikát. V žádné jiné metropoli nenajdete sady a pastviny plné ovcí

Živá a čistá příroda uprostřed Prahy? Možná se vám to zdá jako protimluv, ale není – pokud hledáte louky plné kvetoucích trav, pastviny s ovcemi, kozami a kravami, sady plné třešní, hrušní a jabloní, políčka plná bylin, čisté rybníky a pestré lesy, najdete je právě v našem hlavním městě.

Natura: Vlci a jejich budoucnost u nás

Po stopách vlků se vypravil ekologický magazín Natura. Už proto, že se o ně při nedávných cestách v regionech zajímal i prezident Petr Pavel a vyzval k zajištění rovnováhy mezi zájmy chovatelů a počtem vlků. Po tom, jaká je budoucnost těchto velkých šelem v naší krajině, na Šumavě pátrala Markéta Ševčíková.

Natura: Invaze výrobků, označených jako eko končí. Europarlament schválil zákon zakazující greenwashing

Greenwashing už pronikl do všech odvětví obchodu i průmyslu, a přestože by podle překladu mělo jít o „zelené vymývání mozků“, jde spíš o „lakování nazeleno“.

Natura: Jak se žije v ekologických organizacích: Veronica z Brna a Hostětína

Liší se pohled veřejnosti na změny v životním prostředí i v závislosti na jejich věku? Setkávají se ekologové a ekoložky z Ekologického institutu Veronica s tím, že boj za lepší klima je záležitostí mladých? Co přivedlo absolventy pedagogiky nebo marketingové komunikace do neziskové organizace, která se věnuje mimo jiné klimatickému vzdělávání dospělých?

Natura: Nekácejte staré stromy. Můžou nám pomáhat v boji proti následkům změny klimatu

Strom toho umí mnoho: je domovem pro živočichy, působí jako protihluková bariéra, zvlhčuje vzduch, vyrovnává teplotní extrémy a působí i jako přirozený filtr škodlivých látek.

Natura: Biodiverzita 2024 aneb konec života na planetě?

V Česku by už letos mohla vzniknout nová chráněná území – Soutok na jihu Moravy a také největší CHKO Krušné hory. Na globální i evropské úrovni vzniká legislativa, která se věnuje obnově člověkem poničené přírody. Je to cesta, jak zastavit rychlý úbytek živočišných a rostlinných druhů? Co jsou v současnosti zásadní kroky, které povedou k obnově biodiverzity? Jaká je praxe v Národním parku Šumava?

Natura: Národní park na Křivoklátsku bude, tvrdí ministr Hladík

Nejcennějším historickým bohatstvím každého národa a každé země jsou památky a nedotčená příroda. Proto vyhlásil americký prezident Grant v roce 1872 Yellowstone jako první národní park na světě, proto se pak díky švédskému parlamentu objevilo v květnu 1909 prvních devět národních parků v Evropě.

Natura: Sami jsme původně ryby, přitom o nich moc nevíme. Proč jsou Češi tak fixováni na kapra?

Mezi typické atributy vánočních svátků patří od nepaměti ryba. Ryba jako křesťanský symbol, ryba jako postní jídlo, ryba a především kapr coby česká národní tradice. Jenže co o rybách vůbec víme?

Natura: Praha a stromy. Proč některá stromořadí mizí a čím jsou nahrazována?

Hlavní města ve většině zemí Evropy se pomalu stávají neobyvatelnými: potýkají se s narůstajícím prachem, hlukem a exhalacemi, v létě se kvůli přehřátým autům a spuštěným klimatizacím mění v rozžhavené tepelné ostrovy. Zlepšit podmínky k životu by mohly vzrostlé stromy, ale těch velkých a dospělých v metropolích ubývá.

Natura: Lipová alej ve městě? Zapomeňte na minulost, málokteré druhy stromů v současných městech přežijí

Stromy ve městech vnímáme spíš jako dekorativní prvky, a přitom bychom se bez nich dnes neobešli. V létě ochlazují a zvlhčují rozpálené ulice, čistí vzduch a poskytují stín, v zimě se stávají bariérami proti větru a sněhu.

Natura: Šumava je otevřená učebnice. I nás překvapuje, jak se příroda chová, říká ředitel správy NP Šumava

Národní park Šumava letos oslavil 32 let od svého založení, Chráněná krajinná oblast Šumava 60 let existence a už při jejím zakládání bylo jasné, že podobné horské smrčiny, pralesy, slatě, rašeliniště a karová jezera nemají v Evropě obdoby.

Natura: Česká republika je v Evropě jediná, která nemá jednotný systém nakládání s odpady

To řeší každá obec, město i městská část po svém. Ekologický magazín Natura se vypravil do míst, které jsou pozitivním příkladem. Spolek Arnika totiž vyhlašuje každý rok soutěž Odpadový Oscar  a snaží se upozornit na města a obce, které efektivní cestu našly a jsou díky tomu krásné, čisté a navíc ušetří. Dnes se podíváme do dvou z nich. Naturu připravila Markéta Ševčíková.

Natura: Bytový dům 21. století? Nízkoenergetický, se zelenými střechami a podporující mezilidské vztahy

Udržitelné pasivní domy mohou urbanisticky zapadat i do centra města. Tři takové s celkem 156 „zdravými byty“ vznikly na místě původního sídla České námořní plavby v pražských Strašnicích. Novostavba Green Port Strašnice vyhrála v kategorii Náš domov v 5. ročníku celostátní soutěže Adapterra Awards a zaujme využitím přírodních materiálů, zelenými střechami, množstvím zeleným ploch i komunitními prostory pro setkávání, odpočinek a městské zahradničení.

Natura: Ekologická vozovna tramvají nebo brněnský lesopark vyhráli letošní Adapterra Awards

Adapterra je slovní hříčka, ve které se ukrývají slova: přizpůsobení a země. Stejně se pak jmenuje celorepubliková soutěž, kterou už popáté vyhlásila ekologická Nadace Partnerství. Cílem je najít lidi, kteří vymysleli a uvedli v život systém opatření, která nás mají připravit na extrémní výkyvy počasí v podobě sucha, veder, náhlých změn teplot nebo bleskových povodní.

Natura: Chceme z vysazování alejí vytvořit celonárodní hnutí. Za každého občana strom, říká otec projektu

Naše republika má narozeniny a jak je lépe oslavit než sázením stromů? Některé iniciativy pořádají sbírky na nové semenáčky do zničených lesů, do sázení se dokonce za podpory masivní reklamy zapojily i některé firmy, aby povinně snížily svou uhlíkovou stopu.

Natura: Břízy už mají 1,5 metru. Tak rychlá obnova po požáru překvapila i mne, říká ředitel parku

Mohutné skalní věže, brány, stěny, rokle a bludiště, monumentální pískovcová brána a na ně navázaný biotop. Pokud myslíte, že to vše najdete jen ve Spojených státech, jste na omylu – jde o relativně malé území o rozloze 80 kilometrů čtverečních na jihozápadě Šluknovského výběžku. Na Děčínsku, mezi obcemi Hřensko, Chřibská a vesnicí Brtníky.

Natura: Přírodu nechráníme – a filmy o ní netočíme – kvůli ní, ale především kvůli sobě

V Brně proběhl minulý týden už 49. ročník mezinárodního festivalu filmů s ekologickou tematikou Ekofilm. Je to nejstarší a také největší festival svého druhu na světě, jezdí na něj tvůrci ze všech koutů zeměkoule a snaží se přijít na to, jak lidstvo přimět, aby nad otázkou životního prostředí – a naší rolí a budoucností v něm – začalo víc přemýšlet.

Natura: Permakultura je jako celostní medicína, říká zakladatel permafarmy Franěk

Víte, co je to permakultura? Spojuje v sobě anglická slova permanent (trvalý) a agriculture (zemědělství) a jde o styl přístupu k zemědělství, přírodě a životnímu prostředí usilující o trvalou udržitelnost nebo spíš o regeneraci přírodních zdrojů.

Natura: Udržitelný život v praxi aneb Jak žít ekologicky, ekonomicky a příjemně

Pokud patříte k lidem, kteří chtějí svět tvořit a měnit, ne jen pasivně přihlížet, a není vám lhostejná budoucnost planety, určitě jste si všimli, že probíhá Evropský týden pro udržitelný rozvoj. Do této akce, které se naše republika účastní od roku 2015, se vždy zapojuje přes 20 evropských států a letos poprvé do ní projektem Udrž to aneb Sedm dní pro planetu vstoupil i Český rozhlas. A samozřejmě i Český rozhlas Plus a pořad Natura.

Natura: Udržitelný život chceme přeměnit v mainstream, říká zakladatel Envirofestu

Co vás napadne, když se řekne udržitelný rozvoj? Některé nic, jiní si řeknou, že už se z toho stává klišé. A pak jsou ti, pro které jsou naopak slova jako udržitelnost a udržitelný život natolik zásadní, že se rozhodnou uspořádat festival.

Natura: V Národním parku Podyjí mizí voda

Národní park Podyjí je nejmenším národním parkem v Česku a také jediným na Moravě. Kaňon řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem s hluboce zaříznutými meandry reprezentuje jedno z posledních zachovalých starých říčních údolí ve střední Evropě.

Natura: Krkonošská tundra měnící se v tajgu a šakali v Podyjí. Změna klimatu mění i české národní parky

Globální změnu klimatu a její následky řešíme většinou v poměru k místu, v němž žijeme. Když je vedro, přemýšlíme nad formami ochlazení, přijdou lijáky a řešíme zatopené garáže a sklepy, v zimě zvažujeme, jak ušetřit a nezmrznout. Jak se ale globální změna klimatu a s ní spojené výkyvy počasí projevují v místech s nejvyšší ochranou – tedy v našich národních parcích? Budou ještě za 20 nebo 50 let vypadat stejně jako dnes?

Natura: “Když si domů přinesete metrák nové podlahové krytiny, přinesete si i 20 kg jedovatých ftalátů”, říká lékař a ekolog MUDr. Miroslav Šuta

Tušíte, co všechno vdechnete při čekání na přechodu pro chodce na rušné křižovatce a že by vám nestačil ani respirátor s výdechovým ventilem? Víte, co všechno obsahují  neškodně vypadající papírové obaly v fastfoodech? Nenápadné, ale zákeřné toxiny jsou všude kolem nás a často o nich ani nevíme. A jsou celoživotním tématem muže, který je profesí lékař a srdcem ekolog. Na pátrání po toxinech se s ním vydala Markéta Ševčíková.

Natura: Rys ostrovid. Bystrozraký a bystrosluchý samotář, po němž touží pytláci

Když mluvíme o návratu velkých šelem do naší přírody, každý řeší vlky a medvědy, ale málokdo si vzpomene na rysa ostrovida. Zahlédnout tuto největší středoevropskou a velmi plachou divokou kočku ve volné přírodě je téměř nemožné a odborníci detekují jeho pobyt podle stop, chlupů a trusu.

Natura: Ochranářská fotografie aneb jak se fotí zvířata?

Jak a v čem může pomoci fotografování zvířat k ochraně přírody? V Natuře vysvětlí zoolog, někdejší kurátor savců v ZOO Praha a nyní fotograf-ochranář Vít Lukáš. Mluvila s ním Markéta Ševčíková.

Natura: Jak čelit extrémním vedrům ve městech? Ulice zahřívají i parkující auta a výpusti klimatizací

Globální změna klimatu přináší extrémní výkyvy počasí, které budou čím dál výraznější, a chceme-li přežít, musíme se přizpůsobit neboli adaptovat. Jenže to, že si upravíme vlastní dům nebo byt, nestačí, musíme změnit i prostředí kolem sebe, své město, krajinu, ve které žijeme, i svá pracoviště. Proto ekologická Nadace Partnerství už popáté vyhlásila soutěž Adapterra Awards.

Natura: Ondřej Přibyla aneb Milovník Duny, šachu a přesných dat

„Příroda je pro mě víc o fyzikálních procesech než o zvířátkách, víc o průchodu záření atmosférou a chemii rozpouštění CO2 v oceánech,“ popisuje čerstvý laureát Ceny Josefa Vavrouška za výjimečný počin na poli ekologie. Tím je web a projekt Fakta o klimatu, kterým se snaží se svými kolegy přinášet relevantní, pravdivé a na vědeckých výzkumech postavené informace o globálních změnách klimatu i o tom, co to přináší.

Natura: Pavouci nejsou vždy kanibalové a mloci jsou mistři v dlouhověkosti, říká zoolog a fotograf Lukáš

Vít Lukáš je mužem několika profesí. Především je to zoolog – léta působil v pražské zoo jako kurátor primátů, pak pracoval na tvorbě nových sbírek v Národním muzeu. Je to ale i dobrodruh a cestovatel – projel Afriku i Asii a téměř celou Jižní Ameriku a 10 let žil v Chile. Je to také vědec a pedagog – založil úspěšnou přírodovědeckou stanici, vyučoval na dvou vysokých školách a vedl několik výzkumných projektů.

Natura: Senioři jako ekologičtí aktivisté? Proč ne: chtějí míň aut, víc zeleně a empatie

Pod označením ekologický aktivista si většinou představíte studenty, případně mladé lidi, kterým je do 30 let. Ekologičtí aktivisté jsou už dnes i mezi dětmi školou povinnými a např. v mezinárodním hnutí Fridays for Future. Jejich členové protestují proti necitlivosti dospělých ke klimatické budoucnosti. A je tam i mnoho těch, kterým ještě nebylo 18 let. Existují ale ekologičtí aktivisté i mezi seniory.

Natura: Šaty v podobě matky země i nekonvenční divadlo: Dětští vítězové CO2 ligy se představili v Senátu

Naše společnost se mění a s ní i náš vztah k životnímu prostředí. Ve druhé polovině minulého století se o ekologii zajímala minorita, dnes se environmentalistika učí na univerzitách a z řady středoškoláků jsou ekologičtí aktivisté. Jak ale tuto problematiku vnímají děti školou povinné? Vědí, co se děje s klimatem, jak rychle mizí některé druhy rostlin a zvířat, jaký problém představují nezničitelné odpady, a tuší, na jaké planetě budou žít, až dospějí?

Natura: KRNAP slaví 60 let a hrozí mu ušlapání turisty. Pomohlo by zavést vstupné nebo část parku zavřít?

Všichni je znají a všichni do nich chtějí. A nejen kvůli nejvyšší české hoře Sněžce a prameni řeky Labe, ale proto, že z Krkonoš se stal fenomén. Může za to krajina, která jinde na našem území není, a navíc spousta rekreačních možností včetně klientského servisu pro ty nejrozmazlenější. A móda.

Natura: Sázení stromů je móda. Důležitější je ošetřit jeden starý než vysadit stovku mladých, říká ochránce

Dokážete si představit život bez stromů? Asi těžko – dávají nám dřevo, v němž můžeme bydlet, spát a zahřát se jím, především ale mírní letní vedra, umožňují nám zhluboka se nadechnout a pomáhají tlumit klimatické změny. Staré stromy jsou domovem a obydlím pro spoustu zvířat a mají také kulturní a historický význam – jsou pojítkem mezi minulostí, přítomností a budoucností.

Natura: Přírodní zahrada? Patří do ní hadník i plevele, chemie nebo rašelina je ale zakázaná

Živé zahrady se „narodily“ v 17. století v Anglii. Karel Čapek tehdy okouzlen napsal, že Anglie je jedna velká zahrada. A byl to právě Čapek, který v roce 1929 napsal svou populární knihu fejetonů o zahradničení Zahradníkův rok.

Natura: Pesticidy mohou ovlivnit vývoj plodu i start rakoviny. Existuje cesta z jejich prokletí?

Roční celosvětová spotřeba pesticidů tvoří 4 miliony tun ročně. Ekologický magazín Natura upozorní, že se dostávají do vody i půdy a z ní pak do plodin, které na ní pěstujeme. Trávíme hmyz, ptáky, žížaly, ale především sami sebe, protože pesticidy mohou ovlivnit tvorbu hormonů, nervovou soustavu, vývoj plodu i start rakoviny. Existuje cesta z pesticidového prokletí a jak naši půdu opět oživit?

Natura: Přežijí nás poslední dinosauři na Zemi?

Ptáci jsou jediní dinosauři, kteří zůstali na naší planetě po hromadném vymírání na konci křídy. Ovšem s člověkem to nikdy neměli jednoduché. Nikdy pro něj nepředstavovali hlavní zdroj obživy, přesto je lovil a vybíjel, zároveň některé z nich – především sokoly a sovy – povýšil do role ptáků nadpřirozených až posvátných. Ptáci s námi přežili až do 21. století a dokáží stále snášet všechny ústrky, které jim připravujeme.

Natura: Řada lidí si spoustu let myslela, že k lesu se můžeme chovat jako k poli – tedy zasadit, nechat vyrůst, pokácet, sklidit a znovu zasadit

Jenže kůrovcová kalamita i extrémní sucho nám ukazují, že takto už s lesem zacházet nelze. Jak bychom se měli k lesu chovat, aby nám vůbec nějaký zbyl? Proč podle odborníků nemají smysl lesní školky, zaměřené opět na smrky? A musíme být stále první v těžbě a vývozu dřeva? O tom všem s Markétou Ševčíkovou a jejími hosty.

Natura: Centra velkých měst budou v letních vedrech k nepřežití a ochladit je nepůjde, varuje odborník

Z globálního hlediska patříme k zemím žijícím ve vodním blahobytu. Proto si většina lidí ani nevšimla, že je 22. března Světový den vody. Slaví se z iniciativy OSN už od roku 1993 a tento rok má podtitul „Urychleme změny, dokud je čas“. Víme ale, kolik máme času? A máme vůbec vůli dělat nějaké změny?

Natura: Zboží plné toxických látek, které už na Západě nelze prodat, míří do Česka, říká Brabcová z Arniky

Víte, co jsou tzv. věčné chemikálie? Mají úřední označení PFAS a jde o jedovaté látky, které obsahují některé předměty denní spotřeby a které se v důsledku stále rostoucí produkce nahromadily v životním prostředí. Jsou doslova všude, od dešťové vody přes vajíčka až po mateřské mléko.

Natura: 10 let slaví i pořad Natura. Připomeňte si, co všechno jsme vysílali

Český rozhlas Plus slaví 10. narozeniny a s ním i týdeník Natura. Ekologie byla od začátku pevnou součástí vysílání stanice mluveného slova, nejdřív jako Ekofórum, od roku 2015 jako Natura.

Natura: Ten, komu není jedno, kde žije, nemůže mlčet, říkají bojovnice proti novele stavebního zákona

Stavební zákon. Vypadá to, že by měl zajímat hlavně stavebníky, starosty, urbanisty a developery, začíná ale zajímat stále více lidí. Jeho novela právě čeká na projednávání v Poslanecké sněmovně a už teď proti ní protestuje více než 140 ekologických a občanských spolků z celé České republiky.

Natura: Vegetariánství není jen módní trend. Pokud lidstvo nesníží konzumaci masa, nepřežije, míní ekologové

Nastal masopust a s ním karnevaly a období konzumace masa všeho druhu. Tento zvyk jsme převzali od našich předků, kteří se tím připravovali na chudé postní období, které je čekalo od Popeleční středy až do Velikonoc. Z toho ostatně vzniklo i slovo karneval – latinsky carni vale i italsky carne levare znamená dát sbohem masu.

Natura: Zapomeňte na čtvero ročních období, připravte se na dvě, nabádá klimatolog Farda

Dlouhá období sucha a v létě vlny veder prokládané epizodami náhlých a prudkých ochlazení. Mírné zimy bez sněhu, připomínající táhlý podzim. A také častější výskyty tornád a bouří s přívalovými dešti. To všechno jsou průvodní jevy globální změny klimatu, projevující se právě v extrémních výkyvech počasí.

Natura: S metrákem nové podlahové krytiny si domů přinesete i 20 kg jedovatých ftalátů, říká lékař a ekolog

Tušíte, co všechno vdechnete při čekání na přechodu pro chodce na rušné křižovatce a že by vám nestačil ani respirátor s výdechovým ventilem? Víte, kolik toxických látek se uvolňuje z některých typů podlahových krytin a koberců z PVC a co všechno obsahují neškodně vypadající papírové obaly v fastfoodech?

Natura: Nikdy si nemůžu říct, že se mi nechce vstávat. Ale taky jsem absolutně svobodný, tvrdí sedlák Pitek

Jak vypadají novodobí sedláci a jak se liší od těch, které si pamatujete z filmů a kteří hospodařili na našem území před sto lety? Je možné v současné době fungovat podobně jako oni: odpovědně ke krajině, citlivě k přírodě a zároveň se tím uživit? A je možné v této době přesvědčit naši veřejnost, že produkce z menších rodinných farem a statků je kvalitnější a zdravější než z velkých agroholdingů?

Natura: Dá se žít v maringotce se dvěma malými dětmi? „Dá a je to skvělé!“ říká experimentátor Ice Kucka

Svět se mění a s ním i představy lidí o životním stylu. Po letech nadbytku a hýření přichází touha po jednodušším životě i bydlení a např. mladí Japonci začínají preferovat jednoduché malé byty bez koupelen a s minimem nábytku i věcí.

Natura: Chátrající továrnu v Brně proměnila parta nadšenců v udržitelný a ekologický loftový dům

Adapterra Awards je soutěžní klání, jehož výsledky by měly zajímat každého z nás. Vyhlašuje ho ekologická nadace Partnerství a oceňuje v něm nejlepší projekty obcí, měst i jednotlivců, které vedou k adaptaci na změnu klimatu.

Natura: Vlkům se letos na území Česka dařilo. Zasahovalo sem 24 vlčích teritorií

Na území Česka zasahovalo letos 24 vlčích teritorií, o dvě víc než loni. Nejčastěji se do Čech dostávají ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Na Moravu a do Slezska vlci přicházejí ze slovenských a polských Karpat.

Natura: Tajemství úspěchu? Krávy u nás mají volnost, mluvíme s nimi a ony nám to vracejí, říká biofarmářka

Její předkové měli hospodářství v Nelepči u Tišnova už v polovině 17. století a Veronika Kropáčková v rodinné tradici pokračuje. S rodiči a 17letým bratrem hospodaří na 80ti hektarech půdy a starají se o 50 krav. Vše v režimu ekologického zemědělství, šetrného ke krajině a s důrazem na láskyplný vztah ke zvířatům, která jim přinášejí obživu.

Natura: Starosta Horního Jiřetína bojuje za existenci svého města s politiky i těžaři

Horní Jiřetín je malebné městečko, ležící v severozápadních Čechách na úpatí Krušných hor. Vzniklo už ve 13. století a ve stejné době v zalesněných svazích nad ním vyrostl impozantní hrad Jezeří. Jenže právě jejich poloha se pro ně o pár století později stala prokletím.

Natura: Jíme strašně moc masa a likvidujeme tím jak planetu, tak sami sebe, říká Freidenger z Greenpeace

Přemýšleli jste někdy nad tím, že každý váš nákup může ovlivnit život na naší planetě? Stovky milionů obyvatel zeměkoule denně nakupují a právě to, co si dají do košíku, rozhoduje o tom, kolik lesů na Zemi zůstane, kterých druhů zvířat ubude a v jakém stavu budou moře a oceány.

Natura: Jeden Čech za rok vyprodukuje půl tuny odpadu. Co se s ním pak děje?

Česká republika je unikát: jsme jedinou zemí Evropy, kde si svoz odpadů zajišťuje každá obec i město po svém a jinak, takže je zázrak, že se při naší roční produkci 500 kg odpadků na osobu netopíme ve špíně.

Natura: Petr Orel zachraňuje nejen orly. Založil první nemocnici pro volně žijící zvířata ve střední Evropě

Jak jinak by se měl jmenovat muž, který se stará o orly a jejich návrat do naší přírody, než stejně jako oni? Novojičínský rodák Petr Orel ale své životní úsilí nesoustředil pouze na dravé ptáky svého jména, ale postupně i na další volně žijící zvířata, která jsou vinou člověka zraněna nebo zmrzačena.

Natura: Jak se změnil nebo naopak nezměnil klimatický aktivismus?

O tom v Natuře mluví Yvona Gaillyová z ekologického institutu Veronika, vědec, astrofyzik a odborník na fyziku plazmatu Jan Hollan, ale také student Petr Doubravský, zakladatel české sekce Fridays for future. Moderuje Markéta Ševčíková.

Natura: Sedláky neměli komunisté vůbec rádi a pokusili se je zlikvidovat

Přežili a dnes znovu pečují o louky, pole a lesy a pomáhají chránit českou přírodu. Ekologický magazín Natura se vypravil za jedním z nich – svobodným sedlákem, lesníkem a milovníkem živé krajiny Danielem Pitkem. Připravila Markéta Ševčíková.

Natura: Do vlčích teritorií se zoologem Kutalem

Vlk provází člověka dějinami a na všech kontinentech. Když severský bůh Ódin seděl na trůnu v paláci Walhaly, u jeho nohou polehávali dva vlci. Staroegypťané vyznávali válečného boha vlka Vepvoveta a pokud Říman uviděl vlka, mělo to být šťastné znamení. Protože vlk byl zasvěcen Martovi, bohu války, a také zakladatele Říma dvojčata Romulus a Remus odkojila vlčice.

Natura: S ekology o budoucnosti českých lesů

Jak budou vypadat lesy budoucnosti? Přímo v lesích Lužických hor na to hledají odpověď Jaromír Bláha z hnutí Duha, ekolog lesa z ČZU Jeňýk Hofmeister, šéf správy CHKO Tomáš Besta a Radek Kříček z hnutí Duha.

Natura: Ladislav Milo: O přírodě a ekologických filmech

Málokdo má tak široké povědomí o ekologii, jako Ladislav Milo (LES), host Natury. Původní profesí je půdní biolog, zároveň ekolog, který působil ve vedení České inspekce životního prostředí a také bývalý ministr životního prostředí. Z úřadu zamířil do evropských struktur, kde pracoval ve vysokých pozicích v Evropské komisi. Poté se přesunul do diplomacie, ovšem jeho srdce zůstalo nadále zelené.

Natura: Bio-dynamické zemědělství Svobodného statku na soutoku

Biopotraviny jsou trendem poslední doby a obzvlášť velké pozornosti se těší pěstitelé bio zeleniny a ovoce. I mezi nimi ale panují velké rozdíly a každý přistupuje k půdě i svým výpěstkům jinak.

Natura: Energeticky soběstačná obec Hostětín

Hostětín v Bílých Karpatech se už v roce 1996 vydal cestou udržitelnosti a nezávislosti na externích zdrojích energie. Dnes se mu to bohatě vyplácí. Levné teplo zajišťuje obecní kotelna na dřevní štěpku z blízkých lesů, náklady snížila i instalace obecní kořenové čističky odpadních vod. Samozřejmostí byla instalace solárních panelů na veřejné budovy a jejich ukázkový pasivní dům protopí až desetkrát méně energie než běžný.

Natura: Zapálený ekolog král Karel III.

Nový britský panovník Karel III. bývá označován za klimatického krále. Na problém emisí a mizení biosféry upozorňuje už desítky let nejen na summitech a konferencích, ale také prostřednictvím řady osobních aktivit. Má pověst zapáleného ekologa a ochránce klimatu. Dlouhodobě se věnuje třeba ochraně deštných pralesů, ekologickému zemědělství nebo propaguje cesty ke snižování emisí skleníkových plynů.

Natura: Začněte lépe platit, nebo končíme, hrozí ochránci přírody. Neziskovky už opustily desítky lokalit

„Ochranu přírody platíme z vlastních úspor nebo se zadlužujeme – a tak už to dál nejde,“ namítají neziskové organizace a spolky, které provádějí péči na chráněných územích. Stát sice na péči poskytuje finance, ale málo. Na účty navíc chodí zpětně až na konci roku. Ochranáři jsou proto nucení opouštět některé lokality, o které se starali i desítky let. Jejich další osud je nejistý.

Natura: Jak poznat zdravý les? Připomíná chaos

České lesy procházejí zásadní proměnou. Po několika vlnách kůrovcových kalamit teď ekosystémy čelí nebývalému suchu, zvyšujícím se teplotám, nevyzpytatelnému počasí, takže dalším dopadům klimatických změn, které budou v nadcházejících letech stále sílit. A naše lesy – v řadě případů spíš plantáže –, nejsou na tyto výzvy připravené.

Natura: Sysel dříve škodil ve velkém, dnes sám bojuje o přežití. V Česku jich žije posledních šest tisíc

Dříve polní škůdce, dnes ohrožený druh. Populace syslů se za poslední desítky let v tuzemsku smrskla jen na šest tisíc kusů a kolonie jsou silně roztříštěné. Ochranáři proto spustili záchranný program sysla obecného, do kterého se zapojili i soukromí majitelé pozemků, kteří syslí rodinky už neberou jako prokletí, ale jako požehnání.

Natura: Hlavatá vrba je pro hmyz jako prales. Tradici ale drží už jen někde

Vrbovny dříve sloužily jako vydatné zásobárny palivového dřeva a lidé jejich prořezáváním nevědomky vytvářeli životní prostor pro hmyz nebo ptáky. Hlavaté vrby jsou tak ukázkou toho, že i silný hospodářský zásah může být pro přírodu prospěšný, pokud se udělá správně.

Natura: Je Česko převčelené? V počtu včelstev na kilometr patříme k evropské špičce

Česko patří mezi nejzavčelenější země v Evropě. Přes 60 tisíc včelarů v tuzemsku pečuje o 660 tisíc včelstev. A navíc oproti jiným částem světa u nás populace tohoto hmyzu roste.

Natura: Na Šumavě, v Jeseníkách nebo Beskydech žijí myšivky horské. Nikdo neví, kolik jich vlastně je

Myšivka horská v Česku žije už od doby ledové, až do 40. let 20. století vědci o jejím výskytu neměli ponětí. Navíc je tak maličká a žije na tak málo lokalitách, že toho o jejím životě pořád mnoho nevíme. A i vědci, kteří ji řadu let studují, mluví o velkém štěstí, pokud myšivku zahlédnou na vlastní oči. Bez pozorování ale nelze tento ohrožený druh chránit a nastupují tak fotopasti.

Natura: Mláďata čápů černých při kroužkování bručí. U nás žije jen několik stovek párů

Majestátní tajnůstkář, tak by se dal popsat čáp černý, vzácný příbuzný mnohem rozšířenějšího čápa bílého. V Česku žije jen několik stovek párů tohoto velkého ptáka s převážně černým peřím a červeným zobákem. Pozorovat ho je velice těžké, protože kvůli plaché povaze hnízdí převážně v lese daleko od lidí.

Natura: Bývalý ministr životního prostředí Brabec dostal anticenu Ropák roku

81 z 96 členů odborné poroty rozhodlo o výherci ankety o antiekologický počin Ropák roku za rok 2021. Je jím bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Ekologům, aktivistům a odborníkům na životní prostředí vadí jeho postup v kauze Bečva, kdy ministerstvo a Česká inspekce životního prostředí čelili kritice za chyby při vyšetřování havárie.

Natura: V Česku bude kvůli změnám klimatu více veder a sucha. Tornáda budou pořád vzácná

Jen za poslední dva týdny Česko postihlo hned několik projevů extrémního počasí. Spalující vedra vyhnala teploty až ke 40 °C, do toho na Moravě udeřilo silné krupobití a po roce se u Lanžhota opět objevilo tornádo. Extrémní výkyvy budou podle vědců spolu s klimatickými změnami stále přibývat. Ne každá odchylka od běžného počasí má s nimi ale přímou souvislost.

Natura: Konstelace pro záchranu Soutoku je teď ideální, věří aktivisté

Třináct tisíc lidí podepsalo petici za ochranu lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje. Oblast už desítky let trpí kvůli lesnímu hospodaření. Ekologičtí aktivisté proto žádají ministryni životního prostředí a vládu, aby na Soutoku vyhlásila síť maloplošných chráněných území a posléze i chráněnou krajinnou oblast. Vláda přitom podle programového prohlášení chce v oblasti vyhlásit národní park.

Natura: Vypěstovat zdravý strom stojí město stovky tisíc. Ke kácení jsou lidé nedůvěřiví

V době klimatických změn má zeleň klíčový vliv na kvalitu života ve městech. Stromy ochlazují vzduch a stíní ulice, trávníky, pokud se o ně správně pečuje, poskytují prostor pro biodiverzitu. Zejména v Praze ale městská zeleň čelí obrovskému tlaku, a to nejen ze strany developerů. Přitom vypěstovat zdravý strom, který poskytuje dostatek ekosystémových funkcí, může stát i stovky tisíc korun.

Natura: Ochranář nesmí dělat kompromisy, říká čerstvý nositel Ceny Josefa Vavrouška

Nadace Partnerství už po 26 rozdala environmentální Cenu Josefa Vavrouška za rok 2021. Porota ocenila dlouholetého ochranáře přírody Mojmíra Vlašína, Jiřího Malíka z Modelu Živá krajina a studentku Ludmilu Kozlovou.

Natura: Solární energie se vrací ve velkém a „z popelky je zase princeznou“

Stát dával dlouhá léta po zkušenostech s takzvaným solárním boomem od fotovoltaické energie ruce pryč. Po raketovém růstu cen energií a ruské invazi na Ukrajinu se ale situace obrátila a na výstavbu nových solárních projektů půjdou ze státního rozpočtu miliardy. Ministerstvo průmyslu a obchodu například vyčlenilo na podporu fotovoltaických elektráren 3 miliardy korun. Pro vysoký zájem ale ještě jednu miliardu korun přidalo. Peníze jsou určené pro zájemce z řad firem.

Natura: Sucho v Česku: Ekozemědělství to zatím zvládá líp než tradiční hospodářství

Podle projektu Intersucho vládne na většině území Česka výrazné zemědělské sucho, které na řadě míst přechází i do hlubších vrstev půdy. Nejhorší situace je na východ od Prahy, v jižních Čechách a na Hané. Vědci pozorují i výskyt hydrologického sucha, při kterém klesají hladiny toků nebo spodních vod.

Natura: Čeští aktivisté pomohli zadržet kamerunského překupníka s lebkami lidoopů. Dostal pokutu a vězení

Ochranáři z organizace Save-Elephants po několikaměsíčním vyšetřování pomohli kamerunské policii zatknout obchodníka s opičími lebkami. Překupník z anglofonního města Buea byl necelý měsíc po zadržení už i odsouzen. Dostal dva měsíce natvrdo a pokutu 7,8 milionu CFA (asi 297 tisíc korun).

Natura: Erupce sopky na Kanárských ostrovech: Příroda se vzpamatovává přímo před očima

Zemědělci stále sčítají škody a bojují s nánosy vulkanického popela, endemické borovice kanárské, a to i ty rostoucí blízko epicentra katastrofy, už pomalu obrážejí novými pupeny.

Natura: Ničivá moc přírody: Láva na Kanárských ostrovech vyhnala z domovů 7 tisíc lidí

Tříměsíční erupce sopky Cumbre Vieja změnila tvář ostrova La Palma k nepoznání. Kde dříve byl borovicový les, banánové plantáže, vinice a dokonce několik vesnic, je dnes jen obrovské lávové pole. Na vlastní oči tuto spoušť, kterou erupce napáchala, viděl kousek od městečka El Paso reportér Ondřej Novák. Poslechněte si jeho reportáž.

Natura: Česko v mitigacích zaspalo. Možná nestihne odejít od uhlí, pomalu buduje obnovitelné zdroje

Spis plný hanby zaznamenávající prázdné sliby, které nás přivádějí na cestu ke světu, kde se nedá žít. Tak označil poslední zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) generální tajemník OSN António Guterres. Stovky vědců opět varují, že pokud lidstvo zásadně neomezí emise skleníkových plynů, čeká nás klimatická katastrofa. Jak si stojí Česko?

Natura: Český kras slaví padesát let. Zarůstající lomy jsou rájem pro divokou přírodu

Před padesáti lety vznikla Chráněná krajinná oblast Český kras. 130 kilometrů čtverečních lomů, krasových jeskyní, skalních stepí, roklí i hustých lesů nebo skal s dechberoucími výhledy je dnes jednou z nejvyhledávanějších středočeských výletních lokalit. A ačkoliv trampy nahradily spíše rodiny s dětmi nebo cyklisté, romantika rozeklaných vápencových strží zůstává.

Natura: Amazonie je ztracena, říká přírodovědec. Podaří se zachránit alespoň oceány?

Kácení amazonského deštného pralesa letos výrazně zrychlilo. Zejména v Brazílii zmizelo v lednu a v únoru třikrát více ploch než za stejné období loňského roku. Ekologové navíc upozorňují, že kvůli vydatným dešťům odlesňování postupuje pomaleji, než by probíhalo za lepšího počasí.

Natura: Medvědům se do Česka nechce, vadí jim turistický ruch a zastavěná krajina

Vlci a rysi se do české přírody v posledních desítkách let sice opatrně, ale nezadržitelně vracejí. Svědčí o tom jak nálezy stop nebo snímky z fotopastí, tak častější srážky těchto zvířat s vozidly. Další zástupce velkých a dříve tradičních šelem medvěd hnědý se ale do Česka příliš nehrne.

Natura: Vodík řeší nedostatky elektromobility. Zatím je ale příliš drahý

O vodíku se už řadu let mluví jako o palivu budoucnosti. Tento nejlehčí a nejjednodušší plyn má totiž řadu výhodných vlastností. V poměru k váze obsahuje obrovské množství energie, lze ho využít k vytváření energetických rezerv, užitek najde i v dopravě nebo průmyslu. Kromě úspory emisí nabízí i alternativu k zemnímu plynu, a tedy snížení energetické závislosti Evropy na dodávkách z Ruska.

Natura: Prodloužit životnost západních reaktorů? Málo reálné, ruský plyn a ropu nahradí obnovitelné zdroje

Válka na Ukrajině otřásla evropským energetickým trhem. Na jednu stranu zažíváme razantní zdražování fosilních paliv, zároveň ale Evropská unie hledá cestu, jak se co nejdříve zbavit ruského plynu a ropy. Vysoké ceny energií nahrávají výstavbě nový reaktorů. Na „jadernou renesanci“ to ale nejspíš nestačí.

Natura: Kolik toho poškodí přemnožená zvěř, stát neví. Podle myslivců je problém nafouknutý

Zvýšené stavy srnek, jelenů nebo divokých prasat působí nemalé škody na lesních a zemědělských plochách. Zvěř spásá zejména mladé stromky, které lesníci sázejí na mýtinách nebo holinách po kůrovcové kalamitě. Podle myslivců je ale zvěř přemnožená jen v některých lokalitách a nejde o plošný problém. Snižování stavů spárkaté zvěře přitom mají ve většině honiteb na starosti právě myslivci, jejichž řady ale od 90. let výrazně prořídly a nábor nových členů jde pomalu.

Natura: Metropolitní plán povede k zastavění parků a zahrádkářských osad, varuje Arnika

Podle ekologických aktivistů pražský Metropolitní plán, na kterém hlavní město pracuje už deset let, povede k zastavění parků, zemědělské půdy nebo zahrádkářských kolonií. Plán totiž nahradí dosavadní územní plány a podle organizace Arnika sníží ochranu zeleně. Cílem Metropolitního plánu je urychlit developerskou výstavbu zejména na brownfieldech, ale podle aktivistů plán až příliš rozváže developerům ruce a město ztratí kontrolu nad svou podobou.

Natura: Válka na Ukrajině popožene odklon Evropy od ruského plynu, dekarbonizaci ale nezastaví

Ruská invaze na Ukrajinu odhalila v plné nahotě problémy plynoucí ze závislosti Evropské unie na plynu. Ten je sice klíčový pro průmysl a vytápění domácností, a Evropa s plynem počítá jako s takzvaným přechodovým palivem mezi fosilní a čistou energetikou, ale představuje také podstatný zdroj příjmů pro ruskou ekonomiku. Navíc, cena této komodity už před válkou na Ukrajině výrazně rostla a nyní historického maxima.

Natura: Válka na Ukrajině popožene odklon Evropy od ruského plynu, dekarbonizaci ale nezastaví

Ruská invaze na Ukrajinu odhalila v plné nahotě problémy plynoucí ze závislosti Evropské unie na plynu. Ten je sice klíčový pro průmysl a vytápění domácností, a Evropa s plynem počítá jako s takzvaným přechodovým palivem mezi fosilní a čistou energetikou, ale představuje také podstatný zdroj příjmů pro ruskou ekonomiku. Navíc, cena této komodity už před válkou na Ukrajině výrazně rostla a nyní historického maxima.

Natura: Válka na Ukrajině popožene odklon Evropy od ruského plynu, dekarbonizaci ale nezastaví

Ruská invaze na Ukrajinu odhalila v plné nahotě problémy plynoucí ze závislosti Evropské unie na plynu. Ten je sice klíčový pro průmysl a vytápění domácností, a Evropa s plynem počítá jako s takzvaným přechodovým palivem mezi fosilní a čistou energetikou, ale představuje také podstatný zdroj příjmů pro ruskou ekonomiku. Navíc, cena této komodity už před válkou na Ukrajině výrazně rostla a nyní historického maxima.

Natura: Národní park Křivoklátsko má vzniknout už příští rok. Místní ho nechtějí, bojí se turistů

Ministerstvo životního prostředí brzy zahájí proces vyhlašování národního parku Křivoklátsko. Ten vznikne na zhruba šestině plochy současné chráněné krajinné oblasti a bude mít rozlohu přes sto kilometrů čtverečních. Stát si od národního parku slibuje lepší ochranu území, které je domovem vzácných společenstev rostlin, hmyzu nebo ptáků.

Natura: Zájem o přírodní pohřby v Česku stoupá. Opravdu ekologickému pohřebnictví ale brání legislativa

Stále více lidí si klade otázku, jak nejen žít v souladu s přírodou, ale jak také ohleduplně ze světa odejít. Provozovatelé pohřebních služeb si proto všímají rostoucího zájmu o přírodní pohřby a ekologické uložení ostatků. Jde zejména o ukládání ekologicky rozložitelných uren s popelem ke kořenům stromů nebo pohřbívání celých těl na vzpomínkových loukách. České zákony jsou ale k moderním trendům ekologických pohřbů nepřejícné a pokrok je zatím v nedohlednu.

Natura: Splavnění Labe nemá bez kanálu DOL ekonomický smysl, míní ekologové. Chtějí změnu smlouvy s Německem

Na plány související se splavněním Labe po celé délce toku od česko-německé hranice po Pardubice stát od 90. let vynaložil skoro miliardu korun. Úpravy toku přitom podle ekologických organizací nedávají smysl, pokud nedojde k výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe. Ten sice nová vláda odmítá podporovat, se splavněním Labe však ministerstvo dopravy nadále počítá. Přitom splavnění Labe by mělo vyjít na odhadem 11 miliard korun.

Natura: Splavnění Labe nemá bez kanálu DOL ekonomický smysl, míní ekologové. Chtějí změnu smlouvy s Německem

Na plány související se splavněním Labe po celé délce toku od česko-německé hranice po Pardubice stát od 90. let vynaložil skoro miliardu korun. Úpravy toku přitom podle ekologických organizací nedávají smysl, pokud nedojde k výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe. Ten sice nová vláda odmítá podporovat, se splavněním Labe však ministerstvo dopravy nadále počítá. Přitom splavnění Labe by mělo vyjít na odhadem 11 miliard korun.

Natura: Čeští politici Green Dealu nerozumí. Musíme ho lépe vysvětlovat, plánují do nového roku ekologové

Ekologické organizace čeká v roce 2022 nelehká úloha vysvětlit veřejnosti, že je správné pokračovat v transformaci na bezemisní energetiku navzdory rostoucím cenám energií. Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu je už dnes terčem kritiky, ačkoliv je celý plán zelené transformace stále ve fázi návrhu. Ekologové proto doufají, že se podaří veřejnou diskuzi vést tak, aby byla věcná a konstruktivní.

Natura: Ochránci zvířat se zatím starají spíš o ježky. Další zvířata budou potřebovat pomoc po Silvestru

Přelom roku představuje pro zvířata vždy velmi náročné období, ať už ve volné přírodě, nebo v našich domovech. S příchodem zimy musí volně žijící živočichové čelit mrazům a nedostatku potravy. A k tomu se s rozvojem zábavní pyrotechniky přidaly ještě ohlušující rány z petard a dělobuchů. Řada vysílených zvířat proto kvůli lidské zábavě hyne stresem nebo po úrazu.