Vrbovny dříve sloužily jako vydatné zásobárny palivového dřeva a lidé jejich prořezáváním nevědomky vytvářeli životní prostor pro hmyz nebo ptáky. Hlavaté vrby jsou tak ukázkou toho, že i silný hospodářský zásah může být pro přírodu prospěšný, pokud se udělá správně.

Česko patří mezi nejzavčelenější země v Evropě. Přes 60 tisíc včelarů v tuzemsku pečuje o 660 tisíc včelstev. A navíc oproti jiným částem světa u nás populace tohoto hmyzu roste.

Myšivka horská v Česku žije už od doby ledové, až do 40. let 20. století vědci o jejím výskytu neměli ponětí. Navíc je tak maličká a žije na tak málo lokalitách, že toho o jejím životě pořád mnoho nevíme. A i vědci, kteří ji řadu let studují, mluví o velkém štěstí, pokud myšivku zahlédnou na vlastní oči. Bez pozorování ale nelze tento ohrožený druh chránit a nastupují tak fotopasti.

Majestátní tajnůstkář, tak by se dal popsat čáp černý, vzácný příbuzný mnohem rozšířenějšího čápa bílého. V Česku žije jen několik stovek párů tohoto velkého ptáka s převážně černým peřím a červeným zobákem. Pozorovat ho je velice těžké, protože kvůli plaché povaze hnízdí převážně v lese daleko od lidí.

81 z 96 členů odborné poroty rozhodlo o výherci ankety o antiekologický počin Ropák roku za rok 2021. Je jím bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Ekologům, aktivistům a odborníkům na životní prostředí vadí jeho postup v kauze Bečva, kdy ministerstvo a Česká inspekce životního prostředí čelili kritice za chyby při vyšetřování havárie.

Jen za poslední dva týdny Česko postihlo hned několik projevů extrémního počasí. Spalující vedra vyhnala teploty až ke 40 °C, do toho na Moravě udeřilo silné krupobití a po roce se u Lanžhota opět objevilo tornádo. Extrémní výkyvy budou podle vědců spolu s klimatickými změnami stále přibývat. Ne každá odchylka od běžného počasí má s nimi ale přímou souvislost.

Třináct tisíc lidí podepsalo petici za ochranu lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje. Oblast už desítky let trpí kvůli lesnímu hospodaření. Ekologičtí aktivisté proto žádají ministryni životního prostředí a vládu, aby na Soutoku vyhlásila síť maloplošných chráněných území a posléze i chráněnou krajinnou oblast. Vláda přitom podle programového prohlášení chce v oblasti vyhlásit národní park.

V době klimatických změn má zeleň klíčový vliv na kvalitu života ve městech. Stromy ochlazují vzduch a stíní ulice, trávníky, pokud se o ně správně pečuje, poskytují prostor pro biodiverzitu. Zejména v Praze ale městská zeleň čelí obrovskému tlaku, a to nejen ze strany developerů. Přitom vypěstovat zdravý strom, který poskytuje dostatek ekosystémových funkcí, může stát i stovky tisíc korun.

Nadace Partnerství už po 26 rozdala environmentální Cenu Josefa Vavrouška za rok 2021. Porota ocenila dlouholetého ochranáře přírody Mojmíra Vlašína, Jiřího Malíka z Modelu Živá krajina a studentku Ludmilu Kozlovou.

Stát dával dlouhá léta po zkušenostech s takzvaným solárním boomem od fotovoltaické energie ruce pryč. Po raketovém růstu cen energií a ruské invazi na Ukrajinu se ale situace obrátila a na výstavbu nových solárních projektů půjdou ze státního rozpočtu miliardy. Ministerstvo průmyslu a obchodu například vyčlenilo na podporu fotovoltaických elektráren 3 miliardy korun. Pro vysoký zájem ale ještě jednu miliardu korun přidalo. Peníze jsou určené pro zájemce z řad firem.

Podle projektu Intersucho vládne na většině území Česka výrazné zemědělské sucho, které na řadě míst přechází i do hlubších vrstev půdy. Nejhorší situace je na východ od Prahy, v jižních Čechách a na Hané. Vědci pozorují i výskyt hydrologického sucha, při kterém klesají hladiny toků nebo spodních vod.

Ochranáři z organizace Save-Elephants po několikaměsíčním vyšetřování pomohli kamerunské policii zatknout obchodníka s opičími lebkami. Překupník z anglofonního města Buea byl necelý měsíc po zadržení už i odsouzen. Dostal dva měsíce natvrdo a pokutu 7,8 milionu CFA (asi 297 tisíc korun).

Zemědělci stále sčítají škody a bojují s nánosy vulkanického popela, endemické borovice kanárské, a to i ty rostoucí blízko epicentra katastrofy, už pomalu obrážejí novými pupeny.

Tříměsíční erupce sopky Cumbre Vieja změnila tvář ostrova La Palma k nepoznání. Kde dříve byl borovicový les, banánové plantáže, vinice a dokonce několik vesnic, je dnes jen obrovské lávové pole. Na vlastní oči tuto spoušť, kterou erupce napáchala, viděl kousek od městečka El Paso reportér Ondřej Novák. Poslechněte si jeho reportáž.

Spis plný hanby zaznamenávající prázdné sliby, které nás přivádějí na cestu ke světu, kde se nedá žít. Tak označil poslední zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) generální tajemník OSN António Guterres. Stovky vědců opět varují, že pokud lidstvo zásadně neomezí emise skleníkových plynů, čeká nás klimatická katastrofa. Jak si stojí Česko?

Před padesáti lety vznikla Chráněná krajinná oblast Český kras. 130 kilometrů čtverečních lomů, krasových jeskyní, skalních stepí, roklí i hustých lesů nebo skal s dechberoucími výhledy je dnes jednou z nejvyhledávanějších středočeských výletních lokalit. A ačkoliv trampy nahradily spíše rodiny s dětmi nebo cyklisté, romantika rozeklaných vápencových strží zůstává.

Kácení amazonského deštného pralesa letos výrazně zrychlilo. Zejména v Brazílii zmizelo v lednu a v únoru třikrát více ploch než za stejné období loňského roku. Ekologové navíc upozorňují, že kvůli vydatným dešťům odlesňování postupuje pomaleji, než by probíhalo za lepšího počasí.

Vlci a rysi se do české přírody v posledních desítkách let sice opatrně, ale nezadržitelně vracejí. Svědčí o tom jak nálezy stop nebo snímky z fotopastí, tak častější srážky těchto zvířat s vozidly. Další zástupce velkých a dříve tradičních šelem medvěd hnědý se ale do Česka příliš nehrne.

O vodíku se už řadu let mluví jako o palivu budoucnosti. Tento nejlehčí a nejjednodušší plyn má totiž řadu výhodných vlastností. V poměru k váze obsahuje obrovské množství energie, lze ho využít k vytváření energetických rezerv, užitek najde i v dopravě nebo průmyslu. Kromě úspory emisí nabízí i alternativu k zemnímu plynu, a tedy snížení energetické závislosti Evropy na dodávkách z Ruska.

Válka na Ukrajině otřásla evropským energetickým trhem. Na jednu stranu zažíváme razantní zdražování fosilních paliv, zároveň ale Evropská unie hledá cestu, jak se co nejdříve zbavit ruského plynu a ropy. Vysoké ceny energií nahrávají výstavbě nový reaktorů. Na „jadernou renesanci“ to ale nejspíš nestačí.

Zvýšené stavy srnek, jelenů nebo divokých prasat působí nemalé škody na lesních a zemědělských plochách. Zvěř spásá zejména mladé stromky, které lesníci sázejí na mýtinách nebo holinách po kůrovcové kalamitě. Podle myslivců je ale zvěř přemnožená jen v některých lokalitách a nejde o plošný problém. Snižování stavů spárkaté zvěře přitom mají ve většině honiteb na starosti právě myslivci, jejichž řady ale od 90. let výrazně prořídly a nábor nových členů jde pomalu.

Podle ekologických aktivistů pražský Metropolitní plán, na kterém hlavní město pracuje už deset let, povede k zastavění parků, zemědělské půdy nebo zahrádkářských kolonií. Plán totiž nahradí dosavadní územní plány a podle organizace Arnika sníží ochranu zeleně. Cílem Metropolitního plánu je urychlit developerskou výstavbu zejména na brownfieldech, ale podle aktivistů plán až příliš rozváže developerům ruce a město ztratí kontrolu nad svou podobou.

Ruská invaze na Ukrajinu odhalila v plné nahotě problémy plynoucí ze závislosti Evropské unie na plynu. Ten je sice klíčový pro průmysl a vytápění domácností, a Evropa s plynem počítá jako s takzvaným přechodovým palivem mezi fosilní a čistou energetikou, ale představuje také podstatný zdroj příjmů pro ruskou ekonomiku. Navíc, cena této komodity už před válkou na Ukrajině výrazně rostla a nyní historického maxima.

Ruská invaze na Ukrajinu odhalila v plné nahotě problémy plynoucí ze závislosti Evropské unie na plynu. Ten je sice klíčový pro průmysl a vytápění domácností, a Evropa s plynem počítá jako s takzvaným přechodovým palivem mezi fosilní a čistou energetikou, ale představuje také podstatný zdroj příjmů pro ruskou ekonomiku. Navíc, cena této komodity už před válkou na Ukrajině výrazně rostla a nyní historického maxima.

Ruská invaze na Ukrajinu odhalila v plné nahotě problémy plynoucí ze závislosti Evropské unie na plynu. Ten je sice klíčový pro průmysl a vytápění domácností, a Evropa s plynem počítá jako s takzvaným přechodovým palivem mezi fosilní a čistou energetikou, ale představuje také podstatný zdroj příjmů pro ruskou ekonomiku. Navíc, cena této komodity už před válkou na Ukrajině výrazně rostla a nyní historického maxima.

Ministerstvo životního prostředí brzy zahájí proces vyhlašování národního parku Křivoklátsko. Ten vznikne na zhruba šestině plochy současné chráněné krajinné oblasti a bude mít rozlohu přes sto kilometrů čtverečních. Stát si od národního parku slibuje lepší ochranu území, které je domovem vzácných společenstev rostlin, hmyzu nebo ptáků.

Stále více lidí si klade otázku, jak nejen žít v souladu s přírodou, ale jak také ohleduplně ze světa odejít. Provozovatelé pohřebních služeb si proto všímají rostoucího zájmu o přírodní pohřby a ekologické uložení ostatků. Jde zejména o ukládání ekologicky rozložitelných uren s popelem ke kořenům stromů nebo pohřbívání celých těl na vzpomínkových loukách. České zákony jsou ale k moderním trendům ekologických pohřbů nepřejícné a pokrok je zatím v nedohlednu.

Na plány související se splavněním Labe po celé délce toku od česko-německé hranice po Pardubice stát od 90. let vynaložil skoro miliardu korun. Úpravy toku přitom podle ekologických organizací nedávají smysl, pokud nedojde k výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe. Ten sice nová vláda odmítá podporovat, se splavněním Labe však ministerstvo dopravy nadále počítá. Přitom splavnění Labe by mělo vyjít na odhadem 11 miliard korun.

Na plány související se splavněním Labe po celé délce toku od česko-německé hranice po Pardubice stát od 90. let vynaložil skoro miliardu korun. Úpravy toku přitom podle ekologických organizací nedávají smysl, pokud nedojde k výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe. Ten sice nová vláda odmítá podporovat, se splavněním Labe však ministerstvo dopravy nadále počítá. Přitom splavnění Labe by mělo vyjít na odhadem 11 miliard korun.

Ekologické organizace čeká v roce 2022 nelehká úloha vysvětlit veřejnosti, že je správné pokračovat v transformaci na bezemisní energetiku navzdory rostoucím cenám energií. Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu je už dnes terčem kritiky, ačkoliv je celý plán zelené transformace stále ve fázi návrhu. Ekologové proto doufají, že se podaří veřejnou diskuzi vést tak, aby byla věcná a konstruktivní.

Přelom roku představuje pro zvířata vždy velmi náročné období, ať už ve volné přírodě, nebo v našich domovech. S příchodem zimy musí volně žijící živočichové čelit mrazům a nedostatku potravy. A k tomu se s rozvojem zábavní pyrotechniky přidaly ještě ohlušující rány z petard a dělobuchů. Řada vysílených zvířat proto kvůli lidské zábavě hyne stresem nebo po úrazu.

Každý rok Češi o vánočních svátcích koupí zhruba 1,2 milionu stromků za více než 800 milionů korun. Většinou jde ale o řezané stromečky, které po pár týdnech putují k popelnicím. Příležitost, jak snížit ekologickou stopu Vánoc, nabízí třeba půjčovny vánočních stromečků.

Richard Brabec (ANO) je teď nejdéle sloužícím ministrem životního prostředí. Za uplynulých sedm let ovlivňoval hospodaření země s odpady, jak umíme zadržovat vodu v krajině, nebo kdy se Česko odkloní od uhlí. Vliv měl ale i na fungování České inspekce životního prostředí, na kterou se snáší kritika kvůli kauze otravy řeky Bečvy.

Richard Brabec (ANO) je teď nejdéle sloužícím ministrem životního prostředí. Za uplynulých sedm let ovlivňoval hospodaření země s odpady, jak umíme zadržovat vodu v krajině, nebo kdy se Česko odkloní od uhlí. Vliv měl ale i na fungování České inspekce životního prostředí, na kterou se snáší kritika kvůli kauze otravy řeky Bečvy.

Více než sedm tisíc lidí podepsalo petici proti projektu revitalizace prostoru bývalé akropole na vrcholu kopce Hradiště, kde jsou pozůstatky keltského oppida Závist. Milovníci keltské kultury i místní protestují proti výstavbě rozhledny a železobetonových desek, které mají znázorňovat půdorysy dávných staveb. Autor projektu, oceňovaný architekt Josef Pleskot i zadavatel, vedení obce Dolní Břežany, se brání, že místo revitalizaci potřebuje.

Rostlinné alternativy k masným produktům jsou v českých obchodech stále častější. Ačkoliv jde o stoprocentně bezmasé produkty, necílí jen na vegany. Napodobeniny řízků, kuřecích nugetů, játrových paštik nebo mletého masa mohou tradičním strávníkům pomoci snížit spotřebu živočišných produktů bez nutnosti zásadně změnit jídelníček. Vyrobit ale náhražku, která dokáže maso k nerozeznání napodobit nejen chutí, ale i strukturou nejspíš ještě nějakou dobu potrvá.

Hlavní město Praha oznámilo záměr postavit do roku 2030 pražskou solární elektrárnu. Zabere tisíce nevyužitích městských i soukromých střech a poskytne výkon 500 MW. Město samo zajistí financování, tak i instalaci a provoz jednotlivých panelů. Obyvatelé domů se tak nebudou muset o elektrárnu na jejich střeše nijak starat. Kromě nižší ceny elektřiny by projekt měl také umožnit Pražanům podílet se na snižování uhlíkové stopy města, ve kterém žijí.

Řada občanských sdružení, ochranářských spolků nebo neziskových organizací za podpory soukromých financí vykupuje pozemky na Vysočině. Ochránci přírody takto získali už stovky hektarů, na kterých postupně vytvářejí biotopy pro ohrožené druhy zvířat i rostlin.

Řada občanských sdružení, ochranářských spolků nebo neziskových organizací za podpory soukromých financí vykupuje pozemky na Vysočině. Ochránci přírody takto získali už stovky hektarů, na kterých postupně vytvářejí biotopy pro ohrožené druhy zvířat i rostlin.

Nejlepší adaptační projekty získaly cenu Adapterra Awards. Mezi výherci je třeba třicetiletý experiment s nepasečným lesním hospodařením, ekocentrum ve slaměném domku, rozsáhlá změna hospodaření s obecními pozemky v jedné pražské části nebo ekologický domov pro seniory. Jednotlivé projekty představuje Natura Ondřeje Nováka.

Nejlepší adaptační projekty získaly cenu Adapterra Awards. Mezi výherci je třeba třicetiletý experiment s nepasečným lesním hospodařením, ekocentrum ve slaměném domku, rozsáhlá změna hospodaření s obecními pozemky v jedné pražské části nebo ekologický domov pro seniory. Jednotlivé projekty představuje Natura Ondřeje Nováka.

Los evropský byl, stejně jako řada dalších druhů, dříve tradiční součástí české přírody. Tedy dokud nepřišel člověk a ve středověku ho nevyhubil. Losi se ale nedali a po druhé světové válce k nám začali opatrně pronikat z Polska. Nakonec vytvořili malé, ale zdánlivě stabilní populace v jižních Čechách, zejména v okolí Třeboně a v pohraničním pásmu na Šumavě. A v šumavských hvozdech úspěšně vydrželi až dodnes.

Bez internetu si už dnes nedokážeme představit moderní civilizaci. Miliardy čipů v našich kapsách ve formě mobilních telefonů nebo na stolech v podobě počítačů jsou ale jen špičkou ledovce. IT sektor se na evropských emisích podílí z osmi až deseti procent a výrazné emise produkuje i internet, který dnes poskytuje širokou škálu služeb díky sofistikovaným datacentrům. Servery a disková pole ale vyžadují značné množství elektřiny, kterou proměňují na teplo.

Možná jste nikdy neslyšeli o medvědici Noře, ale určitě jste ji někdy viděli. Tato samice ledního medvěda se totiž stala předlohou známé série keramických popelníků, které zdobily stoly našich babiček. Navíc se Nora stala matkou prvního mláděte ledního medvěda, které se podařilo odchovat v zajetí. Stalo se tak v roce 1942. Zatímco v Evropě zuřila druhá světová válka, tehdejší ředitel Zoo Praha Jan Vlasák se svou ženou odchoval samičku Ilun.

Frýdlantský výběžek je dlouhodobě sužován vysokou nezaměstnaností a také historickou zátěží v podobě ekonomického úpadku po poválečném odsunu Němců. Oblast je tak dlouhodobě považována za jednu z ekonomicky nejzanedbanějších v Česku. Ačkoliv práce se v této oblasti hledá těžko, přírodních krás má díky přilehlým Jizerským horám region na rozdávání. A jedna z nich, Jizerskohorské bučiny, se nedávno dokonce dostala na prestižní seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy probíhá výzkum rybích mozků a očí. Vědci chtějí zjistit, nakolik jsou říční ryby adaptované pro vidění v proudící vodě a jakým způsobem jim evoluce umožnila orientovat se i třeba ve zhoršených světelných podmínkách. Pro účely výzkumu ale potřebují živé parmy většího vzrůstu.

Superčmeláci, hybridní čmeláci, nebo stroje na opylování. Označení, které si vysloužili ti uměle odchovaní. Kupují si je ovocnáři a zelináři, protože jsou velmi výkonní při opylování plodin, a to už na jaře, kdy běžní opylovači teprve zakládají první kolonie.

Superčmeláci, hybridní čmeláci, nebo stroje na opylování. Označení, které si vysloužili ti uměle odchovaní. Kupují si je ovocnáři a zelináři, protože jsou velmi výkonní při opylování plodin, a to už na jaře, kdy běžní opylovači teprve zakládají první kolonie.

Mokřad Žabák u Lysé nad Labem na první pohled vypadá jako nezajímavá ladem ležící louka, která pomalu zarůstá křovím, vrbami a rákosím. A čas od času ji zalije voda stékající z okolních polí. Biologové si ale před časem všimli, že tuto nenápadnou lokalitu obývá řada druhů chráněných a ohrožených živočichů. Od té doby se mezi místními obyvateli rozhořel boj o osud Žabáka.

Mokřad Žabák u Lysé nad Labem na první pohled vypadá jako nezajímavá ladem ležící louka, která pomalu zarůstá křovím, vrbami a rákosím. A čas od času ji zalije voda stékající z okolních polí. Biologové si ale před časem všimli, že tuto nenápadnou lokalitu obývá řada druhů chráněných a ohrožených živočichů. Od té doby se mezi místními obyvateli rozhořel boj o osud Žabáka.

Pařezy, které zůstávají po kácení v lese, jsou důležité pro hmyz a další živočichy. Lesníkům ale překáží při strojovém zalesňování, proto je takzvaně frézují. „Přijede stroj s takovým bubnem a drapáky, když to hodně zjednoduším, a ty zadrápnou do půdy do různé hloubky. A velkou rychlostí celý půdní horizont rozemelou, rozšmelcují a zničí,“ popisuje průběh frézování biolog Vladimír Hula z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Pařezy, které zůstávají po kácení v lese, jsou důležité pro hmyz a další živočichy. Lesníkům ale překáží při strojovém zalesňování, proto je takzvaně frézují. „Přijede stroj s takovým bubnem a drapáky, když to hodně zjednoduším, a ty zadrápnou do půdy do různé hloubky. A velkou rychlostí celý půdní horizont rozemelou, rozšmelcují a zničí,“ popisuje průběh frézování biolog Vladimír Hula z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Jen málo občas stačí, aby se narušila přírodní rovnováha a došlo k poškození unikátního ekosystému. Při rekonstrukci cest na hřebenech Krkonoš byl park protkán sítí stezek z bazických materiálů, tedy z vápence nebo melafyru. To ale narušilo krkonošskou přírodu a vede k pronikání nepůvodních druhů. Jen proto, že vedení Krkonošského národního parku a další odpovědné orgány si za minulého režimu neuvědomovaly problém a nenaslouchaly námitkám vědců.

Skupina nadšenců osela jednu část pole řepkou a na druhou umístila fotovoltaické panely. Cílem je z řepky vyrobit bionaftu, elektřinou z panelů nabít elektromobil – a zjistit, které vozidlo dojede dál. Experiment, na základě kterého vzniká dokumentární film s názvem Biomasakr, má upozornit na problém biopaliv první generace, kvůli kterým na polích vznikají monokultury a dochází k úbytku biodiverzity.

Nadace Partnerství udělila už po pětadvacáté Environmentální Ceny Josefa Vavrouška. Cenu v kategorii za významný počin získal rybář a předseda Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický. Byl jedním z prvních, kdo si všimli, že v řece Bečvě 20. září loňského roku začaly hynout ryby. „Vytáhli jsme z vody a odvezli do kafilérie 40 tun ryb, ale otráveno jich bylo víc,“ říká Pernický s tím, že do Bečvy už znovu nasadili parmy i ostroretky.

Nadace Partnerství udělila už po pětadvacáté Environmentální Ceny Josefa Vavrouška. Cenu v kategorii za významný počin získal rybář a předseda Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický. Byl jedním z prvních, kdo si všimli, že v řece Bečvě 20. září loňského roku začaly hynout ryby. „Vytáhli jsme z vody a odvezli do kafilérie 40 tun ryb, ale otráveno jich bylo víc,“ říká Pernický s tím, že do Bečvy už znovu nasadili parmy i ostroretky.

Rezervace velkých kopytníků u středočeských Milovic se dostane mezi exkluzivní společnost afrických národních parků nebo nejsevernějšího cípu Norska. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy tuto lokalitu zařadili do rozsáhlého výzkumu opylovačů.

Policie po tři čtvrtě roce od ekologické katastrofy na Bečvě vznesla první obvinění. Znalecký posudek a další důkazy podle vyšetřovatelů ukazují na to, že více než 40 tun ryb v Bečvě otrávily kyanidy, které unikly z areálu bývalé Tesly Rožnov.

Finančníci, kteří spolupracují s fosilním průmyslem, mají podíl na klimatických změnách, tvrdí ekologičtí aktivisté na adresu pojišťoven, bank a dalších finančních institucí. „Peníze jsou kyslík, který umožňuje požárům klimatické krize hořet,“ cituje amerického ekologa mluvčí koalice Zastavme špinavé prachy Stela Joudalová. Dvě z kritizovaných pojišťoven v Česku už ohlásily změnu spolupráce se společností ČEZ.

Dějiny lidstva odnepaměti doprovází touha mít více jídla, vlastnit více věcí, čerpat více zdrojů, lidově řečeno mít se lépe. Ale rostoucí spotřeba, hlavně v posledních desetiletích na druhé straně nebývale zatěžuje planetu. V reakci na to se objevil myšlenkový směr zvaný nerůst, který tvrdí, že hospodářský pokrok má své limity a kvůli záchraně planety je na čase začít přemýšlet jinak.

Dějiny lidstva odnepaměti doprovází touha mít více jídla, vlastnit více věcí, čerpat více zdrojů, lidově řečeno mít se lépe. Ale rostoucí spotřeba, hlavně v posledních desetiletích na druhé straně nebývale zatěžuje planetu. V reakci na to se objevil myšlenkový směr zvaný nerůst, který tvrdí, že hospodářský pokrok má své limity a kvůli záchraně planety je na čase začít přemýšlet jinak.

Poslaneckou sněmovnou prošla ve druhém čtení novela zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE). Zákon je klíčový pro výstavbu a provoz obnovitelných zdrojů. Ačkoliv vláda navrhla nižší podporu pro solární elektrárny, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a také dopravy Karel Havlíček (za ANO) uznal, že slunce bude v budoucnu dominantním zdroje energie v Česku.

Kotlíkové dotace a transformace těžkého průmyslu. To všechno stojí za poklesem množství škodlivin v ovzduší. V některých oblastech, jako na severní Moravě a ve Slezsku, se ale pořád lidem nedýchá dobře, hlavně kvůli znečištění z Polska.

Vláda schválila Národní plán obnovy, dokument, na jehož základě bude Česko moci čerpat skoro 200 miliard korun z Evropské unie na obnovu ekonomiky zasažené pandemií koronaviru. Podmínkou je, aby peníze šly z podstatné části na projekty, které pomůžou zemi snižovat emise a adaptovat se na změny klimatu. Ekologické organizace schválený plán kritizují jako nepromyšlený a hrozí podle nich, že Evropská komise plán neschválí a Česko o peníze přijde.

Je na čase sníst svého psa? Tato provokativní otázka – myšlena samozřejmě s velkou dávkou nadsázky – je zároveň názvem knihy autorů Roberta a Brendy Valeových z roku 2009, kteří se snažili zmapovat environmentální dopady chovu domácích mazlíčků. A ukázali, stejně jako několik následujících vědeckých studií, že uhlíková stopa zejména psů a koček je značná.

USA chtějí do roku 2030 snížit své emise o 50 procent. Evropská unie dokonce o 55 procent. Do boje s klimatem se chce pustit dokonce i Rusko a Brazílie do konce desetiletí zastaví nelegální kácení deštných pralesů. Nejmocnější státy světa jako by se po letech blokování proklimatických opatření najednou začaly předhánět, kdo toho pro planetu udělá víc. Alespoň tak působil klimatický summit, který na konec dubna svolal americký prezident Joe Biden.

Řada světových národních parků se kvůli pandemickým opatřením potýká s nedostatkem financí. Útlum cestovního ruchu zastavil vydatný zdroj peněz z turismu a řada rezervací tak nemá prostředky na boj s pytláky. Ne všude je ale nedostatek zvědavých turistů na škodu. Nosorožci v nepálských rezervacích využili klid k páření a jejich populace se utěšeně rozrůstá.

Entomologové podali trestní oznámení kvůli ničení přírody v oboře Bulhary. Ta spadá pod CHKO Pálava a bývala tradičním domovem ohrožených druhů, zejména motýla jasoně dymnivkového. Jeho populace v oboře, ve které hospodaří Lesy České republiky, ale v posledních letech takřka zmizela. A podle České společnosti entomologické za to mohou právě Lesy České republiky.

Při spalování zemního plynu sice vzniká méně emisí než u uhlí nebo ropy, ale při těžbě a transportu zemní plyn uniká do atmosféry. A jeho největší složka metan je látka s velmi silným skleníkovým efektem. Zemní plyn byl přitom dlouho pokládám za vhodné přechodové palivo mezi uhlím a bezuhlíkovou energetikou, protože při jeho spalování vznikají jen asi poloviční emise oproti uhlí nebo ropě a při hoření nevzniká takové množství škodlivin.

Asociace vodní turistiky a sportu (AVTS) napadla povolení ke stavbě Malé vodní elektrárny Dubina na řece Ohři nedaleko Karlových Varů. Kvůli nutnosti odbagrovat tisíce kubíků zeminy podle sdružení dojde k výraznému poškození života v řece. Investor kritiku odmítá, protože nový jez podle něj usnadní migraci ryb.
Ondřej Novák

Klimatičtí aktivisté podají žalobu na vládu a několik ministerstev. Spolek Klimatická žaloba, který sdružuje přes dvě stě lidí a jednu obec, upozorňuje na to, že stát nedodržuje své závazky směrem k mezinárodnímu společenství a ke svým občanům. Za řešení změny klimatu je přitom zodpovědný. Podobných žalob už po světě padlo více než šest set a některé byly úspěšné.
Ondřej Novák

Zoologické zahrady v době pandemie řeší jednu krizi za druhou. Vedle hrozby nákazy zvířat covidem-19 se potýkají zejména s výpadkem příjmů ze vstupného. Ředitel Zoo Zlín Roman Horský situaci označuje za kritickou. A pokud zahradám nepomůže stát, můžou se dostat do existenčních problémů.
Ondřej Novák

České přírodní vědy mají dlouhou tradici výzkumu na různých exotických místech po celém světě. Už řadu let se čeští vědci věnují třeba studiu savan v jižní Africe, kde se snaží zjistit, jak sloni a další velcí býložravci ovlivňují biodiverzitu. V Krugerově národním parku natáčel Ondřej Novák.
Ondřej Novák

Poslanci začnou na konci března znovu projednávat nový stavební zákon. Ten oproti tomu stávajícímu počítá s celou řadou změn a jeho cílem je zrychlit proces stavebního řízení. Ekologické organizace na jednu stranu zrychlení procesu vítají, protože urychlí i přípravu ekologických projektů. Ale zároveň se obávají, že nový stavební zákon omezí vliv veřejnosti na stavební řízení.
Ondřej Novák

O tom, že před více než 400 miliony let bylo na území dnešního Česka mělké pravěké moře, se může přesvědčit snad každý. Stačí zajít do některého z vápencových lomů mezi Prahou a Plzní. Někde ale sběratelství regulují ochránci přírody. Důvodem je agresivní chování komerčních sběratelů a prodejců, kteří v některých lokalitách dokonce používali těžkou techniku, kterou naleziště poničili. Sběr v rozumné míře je ale na většině veřejně přístupných lokalit povolen.
Ondřej Novák

V Česku roste zájem o osobní auta na elektřinu. Majitele neodrazuje podstatně vyšší pořizovací cena než třeba u aut na stlačený plyn, ani nejistota ohledně životnosti baterií. „Je to do značné míry dáno i tlakem z Evropské unie, protože EU neuznává zemní plyn jako přínos pro životní prostředí,“ vysvětluje novinář a redaktor serveru Autoweek.cz Vladimír Rybecký. Naopak zájem o plyn roste mezi autobusovými a nákladními dopravci.

Do vyhrocených prezidentských voleb šel demokrat Joe Biden s kampaní apelující na boj proti klimatickým změnám. Hned po nástupu do funkce pak vrátil USA k pařížské klimatické dohodě. Nakolik je Bidenova pozice silná a myslí to s klimatem opravdu vážně? 

Lidé, obce i firmy mají stále větší zájem o budování projektů adaptací na změny klimatu. A to ať už jde o soustavy tůní, úpravy koryt řek nebo moderní budovy se zelenými fasádami. Projekty chce podpořit soutěž Adapterra Awards, jejíž třetí ročník nedávno odstartoval.

V lednu 2015 přijelo do rezervace ve středočeských Milovicích první stádo divokých koní. Exmoorští pony na první pohled zaujmou podsaditým tělem a hustou srstí. „Mají prehistorický vzhled, který odpovídá malbám z Altamiry,“ vysvětluje poradkyně chovu a ponyinspektorka Kateřina Šandlová. Altamira je jeskyně v Kantábrii v severním Španělsku, ve které vědci našli množství pravěkých maleb. Jedna z nich zachycuje právě i podobu původních divokých koní.

Vodní brouk potápník dvojčarý žije v tůních, mrtvých ramenech řek nebo na mělkých okrajích rybníků. Protože jde o dravce, který svou kořist ve vodě hledá zrakem, potřebuje pro úspěšné přežití nezkalenou a čistou vodu. Takové prostředí se ale v českých rybnících hledá těžko kvůli příliš intenzivnímu chovu ryb.

Ani po skoro čtyřech měsících od tragické havárie na Bečvě nevíme, jaká látka zabila desítky tun ryb a jak se do řeky dostala. Přitom šance na objasnění, co přesně se 20. září stalo, s postupujícím časem od události neustále klesá. Novináři z Deníku Referendum upozornili na havárii, ke které došlo pár hodin před úhynem v chemičce Deza. Ta ale podíl na otravě odmítá.

Podařilo se tak zvrátit trend posledních let. Odborníci ale upozorňují, že za pozitivním výsledkem stojí dopady pandemie koronaviru na globální ekonomiku a cestování. Připravil Ondřej Novák

Jak se rostliny s kovy vypořádávají a jaký vliv mají tyto látky na růst rostlin. to se snaží odhalit mezinárodní vedený vědci z Biologického centra akademie věd.

V ekologickém magazínu Natura se tomu věnuje Ondřej Novák. Se svými hosty mluví například o tom, že mezi lidmi se zvyšuje povědomí o změnách klimatu a svou emisní stopu se pokoušejí snižovat už i třeba malé obce. Přijde řeč také na ochranu sýčka, změny v zemědělství, ekologickou výchovu či  konec klecových chovů.

O konci uhlí rozhodla Uhelná komise. Ekologové z komise ale konečné rozhodnutí silně kritizují. Jejich zástupci po hlasování odešli. Připravil Ondřej Novák.

Ochránci přírody chválí novelu odpadového zákona i novou zonaci národních parků. Kritizují plány kanálu Dunaj-Odra-Labe i jaderného reaktoru. Moderuje Ondřej Novák

Chovatelé papoušků se bojí, že zákaz drezúry v novele zákona na ochranu zvířat proti týrání neplánovaně zakáže i volné létání papoušků. Ptáci totiž musí projít náročným výcvikem, aby chovateli neuletěli. Připravil Ondřej Novák.

Výpověď podala i vedoucí CITES, uznávaná odbornice Pavla Říhová. Co to bude znamenat pro postavení Česka v boji s pašeráky ohrožených zvířecích a rostlinných druhů?

Joe Biden oznámil, že USA se po jeho inauguraci opět připojí k Pařížské klimatické dohodě. A slibuje velké investice do obnovitelných zdrojů energie. Připravil Ondřej Novák

Letošní na srážky poměrně bohatý rok sice trochu snížil deficit, ale na vyřešení nedostatku vody v Česku to podle odborníků nestačí. Organizace Živá voda navrhla řešení.

Káva zatěžuje životní prostředí hned několika způsoby. Na plantážích, kde se pěstuje, byly původně pralesy. Problém jsou obaly, v nichž se káva uchovává, i jednorázové kelímky nebo balené sušenky, které se k ní servírují. Kávové kapsle obvykle končí ve spalovnách nebo na skládkách. Recyklovat se teď budou v Praze.

Divocí koně, pratuři i zubři pomáhají v milovické rezervaci udržovat bohatou biodiverzitu, které je mimo jiné kvůli změnám klimatu ve stále větším ohrožení.

Kvůli extrémním požárům lehly popelem už tři procenta plochy Kalifornie. Kromě samotného ohně místní trápí i štiplavý kouř a také nejistota, kdy se plameny přiblíží i k jejich domovům. Jak situace ovlivnila české krajany žijící na západě USA? Moderuje Ondřej Novák.

Vhodný termín dekarbonizace pro Českou republiku má vybrat takzvaná Uhelná komise. Jak by měl odchod od uhlí vypadat? Vypravíme se na blokádu hnědouhelného lomu.

Globalizovaný svět protkaný hustou dopravní sítí přeje invazním rostlinám. Jejich terčem je i Česká republika, do které se nepůvodní nebezpečné druhy dostávají často po železnici. Druhy invazních rostlin najdeme i třeba na pražském nádraží Malešice, kam se šíří podél železničních koridorů a z projíždějících vagónů. Jak to vypadá se schválením takzvaného antiinvazního zákona? Připravil Ondřej Novák.

Odborníci chtějí jeho populaci podpořit tzv. reintrodukcí. Odchytí několik dospělců tam, kde je modrásek početný a vysadí ho v náhradní lokalitě. Moderuje Ondřej Novák

Sestry Anna a Eliška Víravovy natáčí pro Youtube videa o ekologii. Říkají si Sestry v akci za záchranu života a za svou popularizační činnost získaly Cenu Josefa Vavrouška v nové kategorii pro mladé Ekozásek roku.

Vítězka, Chudobínská borovice, přilákala už řadu turistů. Borovici prohlédl také dendrolog, který zjistil že strom je v překvapivě dobrém stavu. Moderuje Ondřej Novák.

Dlouhodobě silná populace je například na několika vyhaslých sopkách v okolí Máchova jezera. Stavy těchto brouků ale v posledních letech slábnou a vědci z Biologického centra Akademie věd se proto pokoušejí tesaříky spočítat. Tesařík alpský je vázán na specifické biotopy tvořené hlavně starými buky. A tyto lesy z Česka pomalu mizí. Moderuje Ondřej Novák.