Všichni je znají a všichni do nich chtějí. A nejen kvůli nejvyšší české hoře Sněžce a prameni řeky Labe, ale proto, že z Krkonoš se stal fenomén. Může za to krajina, která jinde na našem území není, a navíc spousta rekreačních možností včetně klientského servisu pro ty nejrozmazlenější. A móda.

Dokážete si představit život bez stromů? Asi těžko – dávají nám dřevo, v němž můžeme bydlet, spát a zahřát se jím, především ale mírní letní vedra, umožňují nám zhluboka se nadechnout a pomáhají tlumit klimatické změny. Staré stromy jsou domovem a obydlím pro spoustu zvířat a mají také kulturní a historický význam – jsou pojítkem mezi minulostí, přítomností a budoucností.

Dá se žít s rodinou a s dětmi v maringotce? Odpověď přináší Natura a Markéta Ševčíková.

Živé zahrady se „narodily“ v 17. století v Anglii. Karel Čapek tehdy okouzlen napsal, že Anglie je jedna velká zahrada. A byl to právě Čapek, který v roce 1929 napsal svou populární knihu fejetonů o zahradničení Zahradníkův rok.

Roční celosvětová spotřeba pesticidů tvoří 4 miliony tun ročně. Ekologický magazín Natura upozorní, že se dostávají do vody i půdy a z ní pak do plodin, které na ní pěstujeme. Trávíme hmyz, ptáky, žížaly, ale především sami sebe, protože pesticidy mohou ovlivnit tvorbu hormonů, nervovou soustavu, vývoj plodu i start rakoviny. Existuje cesta z pesticidového prokletí a jak naši půdu opět oživit?

Ptáci jsou jediní dinosauři, kteří zůstali na naší planetě po hromadném vymírání na konci křídy. Ovšem s člověkem to nikdy neměli jednoduché. Nikdy pro něj nepředstavovali hlavní zdroj obživy, přesto je lovil a vybíjel, zároveň některé z nich – především sokoly a sovy – povýšil do role ptáků nadpřirozených až posvátných. Ptáci s námi přežili až do 21. století a dokáží stále snášet všechny ústrky, které jim připravujeme.

Jenže kůrovcová kalamita i extrémní sucho nám ukazují, že takto už s lesem zacházet nelze. Jak bychom se měli k lesu chovat, aby nám vůbec nějaký zbyl? Proč podle odborníků nemají smysl lesní školky, zaměřené opět na smrky? A musíme být stále první v těžbě a vývozu dřeva? O tom všem s Markétou Ševčíkovou a jejími hosty.

Z globálního hlediska patříme k zemím žijícím ve vodním blahobytu. Proto si většina lidí ani nevšimla, že je 22. března Světový den vody. Slaví se z iniciativy OSN už od roku 1993 a tento rok má podtitul „Urychleme změny, dokud je čas“. Víme ale, kolik máme času? A máme vůbec vůli dělat nějaké změny?

Víte, co jsou tzv. věčné chemikálie? Mají úřední označení PFAS a jde o jedovaté látky, které obsahují některé předměty denní spotřeby a které se v důsledku stále rostoucí produkce nahromadily v životním prostředí. Jsou doslova všude, od dešťové vody přes vajíčka až po mateřské mléko.

Co si představíte, když se řekne národní park? Někdo prales Boubín na Šumavě, jiný naopak vrchol Sněžky, další meandry řeky Dyje a ostatní labské pískovce.

Český rozhlas Plus slaví 10. narozeniny a s ním i týdeník Natura. Ekologie byla od začátku pevnou součástí vysílání stanice mluveného slova, nejdřív jako Ekofórum, od roku 2015 jako Natura.

Stavební zákon. Vypadá to, že by měl zajímat hlavně stavebníky, starosty, urbanisty a developery, začíná ale zajímat stále více lidí. Jeho novela právě čeká na projednávání v Poslanecké sněmovně a už teď proti ní protestuje více než 140 ekologických a občanských spolků z celé České republiky.

Nastal masopust a s ním karnevaly a období konzumace masa všeho druhu. Tento zvyk jsme převzali od našich předků, kteří se tím připravovali na chudé postní období, které je čekalo od Popeleční středy až do Velikonoc. Z toho ostatně vzniklo i slovo karneval – latinsky carni vale i italsky carne levare znamená dát sbohem masu.

Dlouhá období sucha a v létě vlny veder prokládané epizodami náhlých a prudkých ochlazení. Mírné zimy bez sněhu, připomínající táhlý podzim. A také častější výskyty tornád a bouří s přívalovými dešti. To všechno jsou průvodní jevy globální změny klimatu, projevující se právě v extrémních výkyvech počasí.

Tušíte, co všechno vdechnete při čekání na přechodu pro chodce na rušné křižovatce a že by vám nestačil ani respirátor s výdechovým ventilem? Víte, kolik toxických látek se uvolňuje z některých typů podlahových krytin a koberců z PVC a co všechno obsahují neškodně vypadající papírové obaly v fastfoodech?

Jak vypadají novodobí sedláci a jak se liší od těch, které si pamatujete z filmů a kteří hospodařili na našem území před sto lety? Je možné v současné době fungovat podobně jako oni: odpovědně ke krajině, citlivě k přírodě a zároveň se tím uživit? A je možné v této době přesvědčit naši veřejnost, že produkce z menších rodinných farem a statků je kvalitnější a zdravější než z velkých agroholdingů?

Svět se mění a s ním i představy lidí o životním stylu. Po letech nadbytku a hýření přichází touha po jednodušším životě i bydlení a např. mladí Japonci začínají preferovat jednoduché malé byty bez koupelen a s minimem nábytku i věcí.

Adapterra Awards je soutěžní klání, jehož výsledky by měly zajímat každého z nás. Vyhlašuje ho ekologická nadace Partnerství a oceňuje v něm nejlepší projekty obcí, měst i jednotlivců, které vedou k adaptaci na změnu klimatu.

Na území Česka zasahovalo letos 24 vlčích teritorií, o dvě víc než loni. Nejčastěji se do Čech dostávají ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Na Moravu a do Slezska vlci přicházejí ze slovenských a polských Karpat.

Její předkové měli hospodářství v Nelepči u Tišnova už v polovině 17. století a Veronika Kropáčková v rodinné tradici pokračuje. S rodiči a 17letým bratrem hospodaří na 80ti hektarech půdy a starají se o 50 krav. Vše v režimu ekologického zemědělství, šetrného ke krajině a s důrazem na láskyplný vztah ke zvířatům, která jim přinášejí obživu.

Horní Jiřetín je malebné městečko, ležící v severozápadních Čechách na úpatí Krušných hor. Vzniklo už ve 13. století a ve stejné době v zalesněných svazích nad ním vyrostl impozantní hrad Jezeří. Jenže právě jejich poloha se pro ně o pár století později stala prokletím.

Přemýšleli jste někdy nad tím, že každý váš nákup může ovlivnit život na naší planetě? Stovky milionů obyvatel zeměkoule denně nakupují a právě to, co si dají do košíku, rozhoduje o tom, kolik lesů na Zemi zůstane, kterých druhů zvířat ubude a v jakém stavu budou moře a oceány.

Česká republika je unikát: jsme jedinou zemí Evropy, kde si svoz odpadů zajišťuje každá obec i město po svém a jinak, takže je zázrak, že se při naší roční produkci 500 kg odpadků na osobu netopíme ve špíně.

Jak jinak by se měl jmenovat muž, který se stará o orly a jejich návrat do naší přírody, než stejně jako oni? Novojičínský rodák Petr Orel ale své životní úsilí nesoustředil pouze na dravé ptáky svého jména, ale postupně i na další volně žijící zvířata, která jsou vinou člověka zraněna nebo zmrzačena.

O tom v Natuře mluví Yvona Gaillyová z ekologického institutu Veronika, vědec, astrofyzik a odborník na fyziku plazmatu Jan Hollan, ale také student Petr Doubravský, zakladatel české sekce Fridays for future. Moderuje Markéta Ševčíková.

Přežili a dnes znovu pečují o louky, pole a lesy a pomáhají chránit českou přírodu. Ekologický magazín Natura se vypravil za jedním z nich – svobodným sedlákem, lesníkem a milovníkem živé krajiny Danielem Pitkem. Připravila Markéta Ševčíková.

Vlk provází člověka dějinami a na všech kontinentech. Když severský bůh Ódin seděl na trůnu v paláci Walhaly, u jeho nohou polehávali dva vlci. Staroegypťané vyznávali válečného boha vlka Vepvoveta a pokud Říman uviděl vlka, mělo to být šťastné znamení. Protože vlk byl zasvěcen Martovi, bohu války, a také zakladatele Říma dvojčata Romulus a Remus odkojila vlčice.

Jak budou vypadat lesy budoucnosti? Přímo v lesích Lužických hor na to hledají odpověď Jaromír Bláha z hnutí Duha, ekolog lesa z ČZU Jeňýk Hofmeister, šéf správy CHKO Tomáš Besta a Radek Kříček z hnutí Duha.

Málokdo má tak široké povědomí o ekologii, jako Ladislav Milo (LES), host Natury. Původní profesí je půdní biolog, zároveň ekolog, který působil ve vedení České inspekce životního prostředí a také bývalý ministr životního prostředí. Z úřadu zamířil do evropských struktur, kde pracoval ve vysokých pozicích v Evropské komisi. Poté se přesunul do diplomacie, ovšem jeho srdce zůstalo nadále zelené.

Biopotraviny jsou trendem poslední doby a obzvlášť velké pozornosti se těší pěstitelé bio zeleniny a ovoce. I mezi nimi ale panují velké rozdíly a každý přistupuje k půdě i svým výpěstkům jinak.

Hostětín v Bílých Karpatech se už v roce 1996 vydal cestou udržitelnosti a nezávislosti na externích zdrojích energie. Dnes se mu to bohatě vyplácí. Levné teplo zajišťuje obecní kotelna na dřevní štěpku z blízkých lesů, náklady snížila i instalace obecní kořenové čističky odpadních vod. Samozřejmostí byla instalace solárních panelů na veřejné budovy a jejich ukázkový pasivní dům protopí až desetkrát méně energie než běžný.

Nový britský panovník Karel III. bývá označován za klimatického krále. Na problém emisí a mizení biosféry upozorňuje už desítky let nejen na summitech a konferencích, ale také prostřednictvím řady osobních aktivit. Má pověst zapáleného ekologa a ochránce klimatu. Dlouhodobě se věnuje třeba ochraně deštných pralesů, ekologickému zemědělství nebo propaguje cesty ke snižování emisí skleníkových plynů.

„Ochranu přírody platíme z vlastních úspor nebo se zadlužujeme – a tak už to dál nejde,“ namítají neziskové organizace a spolky, které provádějí péči na chráněných územích. Stát sice na péči poskytuje finance, ale málo. Na účty navíc chodí zpětně až na konci roku. Ochranáři jsou proto nucení opouštět některé lokality, o které se starali i desítky let. Jejich další osud je nejistý.

České lesy procházejí zásadní proměnou. Po několika vlnách kůrovcových kalamit teď ekosystémy čelí nebývalému suchu, zvyšujícím se teplotám, nevyzpytatelnému počasí, takže dalším dopadům klimatických změn, které budou v nadcházejících letech stále sílit. A naše lesy – v řadě případů spíš plantáže –, nejsou na tyto výzvy připravené.

Dříve polní škůdce, dnes ohrožený druh. Populace syslů se za poslední desítky let v tuzemsku smrskla jen na šest tisíc kusů a kolonie jsou silně roztříštěné. Ochranáři proto spustili záchranný program sysla obecného, do kterého se zapojili i soukromí majitelé pozemků, kteří syslí rodinky už neberou jako prokletí, ale jako požehnání.

Vrbovny dříve sloužily jako vydatné zásobárny palivového dřeva a lidé jejich prořezáváním nevědomky vytvářeli životní prostor pro hmyz nebo ptáky. Hlavaté vrby jsou tak ukázkou toho, že i silný hospodářský zásah může být pro přírodu prospěšný, pokud se udělá správně.

Česko patří mezi nejzavčelenější země v Evropě. Přes 60 tisíc včelarů v tuzemsku pečuje o 660 tisíc včelstev. A navíc oproti jiným částem světa u nás populace tohoto hmyzu roste.

Myšivka horská v Česku žije už od doby ledové, až do 40. let 20. století vědci o jejím výskytu neměli ponětí. Navíc je tak maličká a žije na tak málo lokalitách, že toho o jejím životě pořád mnoho nevíme. A i vědci, kteří ji řadu let studují, mluví o velkém štěstí, pokud myšivku zahlédnou na vlastní oči. Bez pozorování ale nelze tento ohrožený druh chránit a nastupují tak fotopasti.

Majestátní tajnůstkář, tak by se dal popsat čáp černý, vzácný příbuzný mnohem rozšířenějšího čápa bílého. V Česku žije jen několik stovek párů tohoto velkého ptáka s převážně černým peřím a červeným zobákem. Pozorovat ho je velice těžké, protože kvůli plaché povaze hnízdí převážně v lese daleko od lidí.

81 z 96 členů odborné poroty rozhodlo o výherci ankety o antiekologický počin Ropák roku za rok 2021. Je jím bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Ekologům, aktivistům a odborníkům na životní prostředí vadí jeho postup v kauze Bečva, kdy ministerstvo a Česká inspekce životního prostředí čelili kritice za chyby při vyšetřování havárie.

Jen za poslední dva týdny Česko postihlo hned několik projevů extrémního počasí. Spalující vedra vyhnala teploty až ke 40 °C, do toho na Moravě udeřilo silné krupobití a po roce se u Lanžhota opět objevilo tornádo. Extrémní výkyvy budou podle vědců spolu s klimatickými změnami stále přibývat. Ne každá odchylka od běžného počasí má s nimi ale přímou souvislost.

Třináct tisíc lidí podepsalo petici za ochranu lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje. Oblast už desítky let trpí kvůli lesnímu hospodaření. Ekologičtí aktivisté proto žádají ministryni životního prostředí a vládu, aby na Soutoku vyhlásila síť maloplošných chráněných území a posléze i chráněnou krajinnou oblast. Vláda přitom podle programového prohlášení chce v oblasti vyhlásit národní park.

V době klimatických změn má zeleň klíčový vliv na kvalitu života ve městech. Stromy ochlazují vzduch a stíní ulice, trávníky, pokud se o ně správně pečuje, poskytují prostor pro biodiverzitu. Zejména v Praze ale městská zeleň čelí obrovskému tlaku, a to nejen ze strany developerů. Přitom vypěstovat zdravý strom, který poskytuje dostatek ekosystémových funkcí, může stát i stovky tisíc korun.

Nadace Partnerství už po 26 rozdala environmentální Cenu Josefa Vavrouška za rok 2021. Porota ocenila dlouholetého ochranáře přírody Mojmíra Vlašína, Jiřího Malíka z Modelu Živá krajina a studentku Ludmilu Kozlovou.

Stát dával dlouhá léta po zkušenostech s takzvaným solárním boomem od fotovoltaické energie ruce pryč. Po raketovém růstu cen energií a ruské invazi na Ukrajinu se ale situace obrátila a na výstavbu nových solárních projektů půjdou ze státního rozpočtu miliardy. Ministerstvo průmyslu a obchodu například vyčlenilo na podporu fotovoltaických elektráren 3 miliardy korun. Pro vysoký zájem ale ještě jednu miliardu korun přidalo. Peníze jsou určené pro zájemce z řad firem.

Podle projektu Intersucho vládne na většině území Česka výrazné zemědělské sucho, které na řadě míst přechází i do hlubších vrstev půdy. Nejhorší situace je na východ od Prahy, v jižních Čechách a na Hané. Vědci pozorují i výskyt hydrologického sucha, při kterém klesají hladiny toků nebo spodních vod.

Ochranáři z organizace Save-Elephants po několikaměsíčním vyšetřování pomohli kamerunské policii zatknout obchodníka s opičími lebkami. Překupník z anglofonního města Buea byl necelý měsíc po zadržení už i odsouzen. Dostal dva měsíce natvrdo a pokutu 7,8 milionu CFA (asi 297 tisíc korun).

Zemědělci stále sčítají škody a bojují s nánosy vulkanického popela, endemické borovice kanárské, a to i ty rostoucí blízko epicentra katastrofy, už pomalu obrážejí novými pupeny.

Tříměsíční erupce sopky Cumbre Vieja změnila tvář ostrova La Palma k nepoznání. Kde dříve byl borovicový les, banánové plantáže, vinice a dokonce několik vesnic, je dnes jen obrovské lávové pole. Na vlastní oči tuto spoušť, kterou erupce napáchala, viděl kousek od městečka El Paso reportér Ondřej Novák. Poslechněte si jeho reportáž.

Spis plný hanby zaznamenávající prázdné sliby, které nás přivádějí na cestu ke světu, kde se nedá žít. Tak označil poslední zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) generální tajemník OSN António Guterres. Stovky vědců opět varují, že pokud lidstvo zásadně neomezí emise skleníkových plynů, čeká nás klimatická katastrofa. Jak si stojí Česko?

Před padesáti lety vznikla Chráněná krajinná oblast Český kras. 130 kilometrů čtverečních lomů, krasových jeskyní, skalních stepí, roklí i hustých lesů nebo skal s dechberoucími výhledy je dnes jednou z nejvyhledávanějších středočeských výletních lokalit. A ačkoliv trampy nahradily spíše rodiny s dětmi nebo cyklisté, romantika rozeklaných vápencových strží zůstává.

Kácení amazonského deštného pralesa letos výrazně zrychlilo. Zejména v Brazílii zmizelo v lednu a v únoru třikrát více ploch než za stejné období loňského roku. Ekologové navíc upozorňují, že kvůli vydatným dešťům odlesňování postupuje pomaleji, než by probíhalo za lepšího počasí.

Vlci a rysi se do české přírody v posledních desítkách let sice opatrně, ale nezadržitelně vracejí. Svědčí o tom jak nálezy stop nebo snímky z fotopastí, tak častější srážky těchto zvířat s vozidly. Další zástupce velkých a dříve tradičních šelem medvěd hnědý se ale do Česka příliš nehrne.

O vodíku se už řadu let mluví jako o palivu budoucnosti. Tento nejlehčí a nejjednodušší plyn má totiž řadu výhodných vlastností. V poměru k váze obsahuje obrovské množství energie, lze ho využít k vytváření energetických rezerv, užitek najde i v dopravě nebo průmyslu. Kromě úspory emisí nabízí i alternativu k zemnímu plynu, a tedy snížení energetické závislosti Evropy na dodávkách z Ruska.

Válka na Ukrajině otřásla evropským energetickým trhem. Na jednu stranu zažíváme razantní zdražování fosilních paliv, zároveň ale Evropská unie hledá cestu, jak se co nejdříve zbavit ruského plynu a ropy. Vysoké ceny energií nahrávají výstavbě nový reaktorů. Na „jadernou renesanci“ to ale nejspíš nestačí.

Zvýšené stavy srnek, jelenů nebo divokých prasat působí nemalé škody na lesních a zemědělských plochách. Zvěř spásá zejména mladé stromky, které lesníci sázejí na mýtinách nebo holinách po kůrovcové kalamitě. Podle myslivců je ale zvěř přemnožená jen v některých lokalitách a nejde o plošný problém. Snižování stavů spárkaté zvěře přitom mají ve většině honiteb na starosti právě myslivci, jejichž řady ale od 90. let výrazně prořídly a nábor nových členů jde pomalu.

Podle ekologických aktivistů pražský Metropolitní plán, na kterém hlavní město pracuje už deset let, povede k zastavění parků, zemědělské půdy nebo zahrádkářských kolonií. Plán totiž nahradí dosavadní územní plány a podle organizace Arnika sníží ochranu zeleně. Cílem Metropolitního plánu je urychlit developerskou výstavbu zejména na brownfieldech, ale podle aktivistů plán až příliš rozváže developerům ruce a město ztratí kontrolu nad svou podobou.

Ruská invaze na Ukrajinu odhalila v plné nahotě problémy plynoucí ze závislosti Evropské unie na plynu. Ten je sice klíčový pro průmysl a vytápění domácností, a Evropa s plynem počítá jako s takzvaným přechodovým palivem mezi fosilní a čistou energetikou, ale představuje také podstatný zdroj příjmů pro ruskou ekonomiku. Navíc, cena této komodity už před válkou na Ukrajině výrazně rostla a nyní historického maxima.

Ruská invaze na Ukrajinu odhalila v plné nahotě problémy plynoucí ze závislosti Evropské unie na plynu. Ten je sice klíčový pro průmysl a vytápění domácností, a Evropa s plynem počítá jako s takzvaným přechodovým palivem mezi fosilní a čistou energetikou, ale představuje také podstatný zdroj příjmů pro ruskou ekonomiku. Navíc, cena této komodity už před válkou na Ukrajině výrazně rostla a nyní historického maxima.

Ruská invaze na Ukrajinu odhalila v plné nahotě problémy plynoucí ze závislosti Evropské unie na plynu. Ten je sice klíčový pro průmysl a vytápění domácností, a Evropa s plynem počítá jako s takzvaným přechodovým palivem mezi fosilní a čistou energetikou, ale představuje také podstatný zdroj příjmů pro ruskou ekonomiku. Navíc, cena této komodity už před válkou na Ukrajině výrazně rostla a nyní historického maxima.

Ministerstvo životního prostředí brzy zahájí proces vyhlašování národního parku Křivoklátsko. Ten vznikne na zhruba šestině plochy současné chráněné krajinné oblasti a bude mít rozlohu přes sto kilometrů čtverečních. Stát si od národního parku slibuje lepší ochranu území, které je domovem vzácných společenstev rostlin, hmyzu nebo ptáků.

Stále více lidí si klade otázku, jak nejen žít v souladu s přírodou, ale jak také ohleduplně ze světa odejít. Provozovatelé pohřebních služeb si proto všímají rostoucího zájmu o přírodní pohřby a ekologické uložení ostatků. Jde zejména o ukládání ekologicky rozložitelných uren s popelem ke kořenům stromů nebo pohřbívání celých těl na vzpomínkových loukách. České zákony jsou ale k moderním trendům ekologických pohřbů nepřejícné a pokrok je zatím v nedohlednu.

Na plány související se splavněním Labe po celé délce toku od česko-německé hranice po Pardubice stát od 90. let vynaložil skoro miliardu korun. Úpravy toku přitom podle ekologických organizací nedávají smysl, pokud nedojde k výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe. Ten sice nová vláda odmítá podporovat, se splavněním Labe však ministerstvo dopravy nadále počítá. Přitom splavnění Labe by mělo vyjít na odhadem 11 miliard korun.

Na plány související se splavněním Labe po celé délce toku od česko-německé hranice po Pardubice stát od 90. let vynaložil skoro miliardu korun. Úpravy toku přitom podle ekologických organizací nedávají smysl, pokud nedojde k výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe. Ten sice nová vláda odmítá podporovat, se splavněním Labe však ministerstvo dopravy nadále počítá. Přitom splavnění Labe by mělo vyjít na odhadem 11 miliard korun.

Ekologické organizace čeká v roce 2022 nelehká úloha vysvětlit veřejnosti, že je správné pokračovat v transformaci na bezemisní energetiku navzdory rostoucím cenám energií. Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu je už dnes terčem kritiky, ačkoliv je celý plán zelené transformace stále ve fázi návrhu. Ekologové proto doufají, že se podaří veřejnou diskuzi vést tak, aby byla věcná a konstruktivní.

Přelom roku představuje pro zvířata vždy velmi náročné období, ať už ve volné přírodě, nebo v našich domovech. S příchodem zimy musí volně žijící živočichové čelit mrazům a nedostatku potravy. A k tomu se s rozvojem zábavní pyrotechniky přidaly ještě ohlušující rány z petard a dělobuchů. Řada vysílených zvířat proto kvůli lidské zábavě hyne stresem nebo po úrazu.

Každý rok Češi o vánočních svátcích koupí zhruba 1,2 milionu stromků za více než 800 milionů korun. Většinou jde ale o řezané stromečky, které po pár týdnech putují k popelnicím. Příležitost, jak snížit ekologickou stopu Vánoc, nabízí třeba půjčovny vánočních stromečků.

Richard Brabec (ANO) je teď nejdéle sloužícím ministrem životního prostředí. Za uplynulých sedm let ovlivňoval hospodaření země s odpady, jak umíme zadržovat vodu v krajině, nebo kdy se Česko odkloní od uhlí. Vliv měl ale i na fungování České inspekce životního prostředí, na kterou se snáší kritika kvůli kauze otravy řeky Bečvy.

Richard Brabec (ANO) je teď nejdéle sloužícím ministrem životního prostředí. Za uplynulých sedm let ovlivňoval hospodaření země s odpady, jak umíme zadržovat vodu v krajině, nebo kdy se Česko odkloní od uhlí. Vliv měl ale i na fungování České inspekce životního prostředí, na kterou se snáší kritika kvůli kauze otravy řeky Bečvy.

Více než sedm tisíc lidí podepsalo petici proti projektu revitalizace prostoru bývalé akropole na vrcholu kopce Hradiště, kde jsou pozůstatky keltského oppida Závist. Milovníci keltské kultury i místní protestují proti výstavbě rozhledny a železobetonových desek, které mají znázorňovat půdorysy dávných staveb. Autor projektu, oceňovaný architekt Josef Pleskot i zadavatel, vedení obce Dolní Břežany, se brání, že místo revitalizaci potřebuje.

Rostlinné alternativy k masným produktům jsou v českých obchodech stále častější. Ačkoliv jde o stoprocentně bezmasé produkty, necílí jen na vegany. Napodobeniny řízků, kuřecích nugetů, játrových paštik nebo mletého masa mohou tradičním strávníkům pomoci snížit spotřebu živočišných produktů bez nutnosti zásadně změnit jídelníček. Vyrobit ale náhražku, která dokáže maso k nerozeznání napodobit nejen chutí, ale i strukturou nejspíš ještě nějakou dobu potrvá.

Hlavní město Praha oznámilo záměr postavit do roku 2030 pražskou solární elektrárnu. Zabere tisíce nevyužitích městských i soukromých střech a poskytne výkon 500 MW. Město samo zajistí financování, tak i instalaci a provoz jednotlivých panelů. Obyvatelé domů se tak nebudou muset o elektrárnu na jejich střeše nijak starat. Kromě nižší ceny elektřiny by projekt měl také umožnit Pražanům podílet se na snižování uhlíkové stopy města, ve kterém žijí.

Řada občanských sdružení, ochranářských spolků nebo neziskových organizací za podpory soukromých financí vykupuje pozemky na Vysočině. Ochránci přírody takto získali už stovky hektarů, na kterých postupně vytvářejí biotopy pro ohrožené druhy zvířat i rostlin.

Řada občanských sdružení, ochranářských spolků nebo neziskových organizací za podpory soukromých financí vykupuje pozemky na Vysočině. Ochránci přírody takto získali už stovky hektarů, na kterých postupně vytvářejí biotopy pro ohrožené druhy zvířat i rostlin.

Nejlepší adaptační projekty získaly cenu Adapterra Awards. Mezi výherci je třeba třicetiletý experiment s nepasečným lesním hospodařením, ekocentrum ve slaměném domku, rozsáhlá změna hospodaření s obecními pozemky v jedné pražské části nebo ekologický domov pro seniory. Jednotlivé projekty představuje Natura Ondřeje Nováka.

Nejlepší adaptační projekty získaly cenu Adapterra Awards. Mezi výherci je třeba třicetiletý experiment s nepasečným lesním hospodařením, ekocentrum ve slaměném domku, rozsáhlá změna hospodaření s obecními pozemky v jedné pražské části nebo ekologický domov pro seniory. Jednotlivé projekty představuje Natura Ondřeje Nováka.

Los evropský byl, stejně jako řada dalších druhů, dříve tradiční součástí české přírody. Tedy dokud nepřišel člověk a ve středověku ho nevyhubil. Losi se ale nedali a po druhé světové válce k nám začali opatrně pronikat z Polska. Nakonec vytvořili malé, ale zdánlivě stabilní populace v jižních Čechách, zejména v okolí Třeboně a v pohraničním pásmu na Šumavě. A v šumavských hvozdech úspěšně vydrželi až dodnes.

Bez internetu si už dnes nedokážeme představit moderní civilizaci. Miliardy čipů v našich kapsách ve formě mobilních telefonů nebo na stolech v podobě počítačů jsou ale jen špičkou ledovce. IT sektor se na evropských emisích podílí z osmi až deseti procent a výrazné emise produkuje i internet, který dnes poskytuje širokou škálu služeb díky sofistikovaným datacentrům. Servery a disková pole ale vyžadují značné množství elektřiny, kterou proměňují na teplo.

Možná jste nikdy neslyšeli o medvědici Noře, ale určitě jste ji někdy viděli. Tato samice ledního medvěda se totiž stala předlohou známé série keramických popelníků, které zdobily stoly našich babiček. Navíc se Nora stala matkou prvního mláděte ledního medvěda, které se podařilo odchovat v zajetí. Stalo se tak v roce 1942. Zatímco v Evropě zuřila druhá světová válka, tehdejší ředitel Zoo Praha Jan Vlasák se svou ženou odchoval samičku Ilun.

Frýdlantský výběžek je dlouhodobě sužován vysokou nezaměstnaností a také historickou zátěží v podobě ekonomického úpadku po poválečném odsunu Němců. Oblast je tak dlouhodobě považována za jednu z ekonomicky nejzanedbanějších v Česku. Ačkoliv práce se v této oblasti hledá těžko, přírodních krás má díky přilehlým Jizerským horám region na rozdávání. A jedna z nich, Jizerskohorské bučiny, se nedávno dokonce dostala na prestižní seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy probíhá výzkum rybích mozků a očí. Vědci chtějí zjistit, nakolik jsou říční ryby adaptované pro vidění v proudící vodě a jakým způsobem jim evoluce umožnila orientovat se i třeba ve zhoršených světelných podmínkách. Pro účely výzkumu ale potřebují živé parmy většího vzrůstu.

Superčmeláci, hybridní čmeláci, nebo stroje na opylování. Označení, které si vysloužili ti uměle odchovaní. Kupují si je ovocnáři a zelináři, protože jsou velmi výkonní při opylování plodin, a to už na jaře, kdy běžní opylovači teprve zakládají první kolonie.

Superčmeláci, hybridní čmeláci, nebo stroje na opylování. Označení, které si vysloužili ti uměle odchovaní. Kupují si je ovocnáři a zelináři, protože jsou velmi výkonní při opylování plodin, a to už na jaře, kdy běžní opylovači teprve zakládají první kolonie.

Mokřad Žabák u Lysé nad Labem na první pohled vypadá jako nezajímavá ladem ležící louka, která pomalu zarůstá křovím, vrbami a rákosím. A čas od času ji zalije voda stékající z okolních polí. Biologové si ale před časem všimli, že tuto nenápadnou lokalitu obývá řada druhů chráněných a ohrožených živočichů. Od té doby se mezi místními obyvateli rozhořel boj o osud Žabáka.

Mokřad Žabák u Lysé nad Labem na první pohled vypadá jako nezajímavá ladem ležící louka, která pomalu zarůstá křovím, vrbami a rákosím. A čas od času ji zalije voda stékající z okolních polí. Biologové si ale před časem všimli, že tuto nenápadnou lokalitu obývá řada druhů chráněných a ohrožených živočichů. Od té doby se mezi místními obyvateli rozhořel boj o osud Žabáka.

Pařezy, které zůstávají po kácení v lese, jsou důležité pro hmyz a další živočichy. Lesníkům ale překáží při strojovém zalesňování, proto je takzvaně frézují. „Přijede stroj s takovým bubnem a drapáky, když to hodně zjednoduším, a ty zadrápnou do půdy do různé hloubky. A velkou rychlostí celý půdní horizont rozemelou, rozšmelcují a zničí,“ popisuje průběh frézování biolog Vladimír Hula z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Pařezy, které zůstávají po kácení v lese, jsou důležité pro hmyz a další živočichy. Lesníkům ale překáží při strojovém zalesňování, proto je takzvaně frézují. „Přijede stroj s takovým bubnem a drapáky, když to hodně zjednoduším, a ty zadrápnou do půdy do různé hloubky. A velkou rychlostí celý půdní horizont rozemelou, rozšmelcují a zničí,“ popisuje průběh frézování biolog Vladimír Hula z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Jen málo občas stačí, aby se narušila přírodní rovnováha a došlo k poškození unikátního ekosystému. Při rekonstrukci cest na hřebenech Krkonoš byl park protkán sítí stezek z bazických materiálů, tedy z vápence nebo melafyru. To ale narušilo krkonošskou přírodu a vede k pronikání nepůvodních druhů. Jen proto, že vedení Krkonošského národního parku a další odpovědné orgány si za minulého režimu neuvědomovaly problém a nenaslouchaly námitkám vědců.

Skupina nadšenců osela jednu část pole řepkou a na druhou umístila fotovoltaické panely. Cílem je z řepky vyrobit bionaftu, elektřinou z panelů nabít elektromobil – a zjistit, které vozidlo dojede dál. Experiment, na základě kterého vzniká dokumentární film s názvem Biomasakr, má upozornit na problém biopaliv první generace, kvůli kterým na polích vznikají monokultury a dochází k úbytku biodiverzity.

Nadace Partnerství udělila už po pětadvacáté Environmentální Ceny Josefa Vavrouška. Cenu v kategorii za významný počin získal rybář a předseda Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický. Byl jedním z prvních, kdo si všimli, že v řece Bečvě 20. září loňského roku začaly hynout ryby. „Vytáhli jsme z vody a odvezli do kafilérie 40 tun ryb, ale otráveno jich bylo víc,“ říká Pernický s tím, že do Bečvy už znovu nasadili parmy i ostroretky.

Nadace Partnerství udělila už po pětadvacáté Environmentální Ceny Josefa Vavrouška. Cenu v kategorii za významný počin získal rybář a předseda Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický. Byl jedním z prvních, kdo si všimli, že v řece Bečvě 20. září loňského roku začaly hynout ryby. „Vytáhli jsme z vody a odvezli do kafilérie 40 tun ryb, ale otráveno jich bylo víc,“ říká Pernický s tím, že do Bečvy už znovu nasadili parmy i ostroretky.

Rezervace velkých kopytníků u středočeských Milovic se dostane mezi exkluzivní společnost afrických národních parků nebo nejsevernějšího cípu Norska. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy tuto lokalitu zařadili do rozsáhlého výzkumu opylovačů.

Policie po tři čtvrtě roce od ekologické katastrofy na Bečvě vznesla první obvinění. Znalecký posudek a další důkazy podle vyšetřovatelů ukazují na to, že více než 40 tun ryb v Bečvě otrávily kyanidy, které unikly z areálu bývalé Tesly Rožnov.

Finančníci, kteří spolupracují s fosilním průmyslem, mají podíl na klimatických změnách, tvrdí ekologičtí aktivisté na adresu pojišťoven, bank a dalších finančních institucí. „Peníze jsou kyslík, který umožňuje požárům klimatické krize hořet,“ cituje amerického ekologa mluvčí koalice Zastavme špinavé prachy Stela Joudalová. Dvě z kritizovaných pojišťoven v Česku už ohlásily změnu spolupráce se společností ČEZ.

Dějiny lidstva odnepaměti doprovází touha mít více jídla, vlastnit více věcí, čerpat více zdrojů, lidově řečeno mít se lépe. Ale rostoucí spotřeba, hlavně v posledních desetiletích na druhé straně nebývale zatěžuje planetu. V reakci na to se objevil myšlenkový směr zvaný nerůst, který tvrdí, že hospodářský pokrok má své limity a kvůli záchraně planety je na čase začít přemýšlet jinak.

Dějiny lidstva odnepaměti doprovází touha mít více jídla, vlastnit více věcí, čerpat více zdrojů, lidově řečeno mít se lépe. Ale rostoucí spotřeba, hlavně v posledních desetiletích na druhé straně nebývale zatěžuje planetu. V reakci na to se objevil myšlenkový směr zvaný nerůst, který tvrdí, že hospodářský pokrok má své limity a kvůli záchraně planety je na čase začít přemýšlet jinak.

Poslaneckou sněmovnou prošla ve druhém čtení novela zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE). Zákon je klíčový pro výstavbu a provoz obnovitelných zdrojů. Ačkoliv vláda navrhla nižší podporu pro solární elektrárny, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a také dopravy Karel Havlíček (za ANO) uznal, že slunce bude v budoucnu dominantním zdroje energie v Česku.

Kotlíkové dotace a transformace těžkého průmyslu. To všechno stojí za poklesem množství škodlivin v ovzduší. V některých oblastech, jako na severní Moravě a ve Slezsku, se ale pořád lidem nedýchá dobře, hlavně kvůli znečištění z Polska.

Vláda schválila Národní plán obnovy, dokument, na jehož základě bude Česko moci čerpat skoro 200 miliard korun z Evropské unie na obnovu ekonomiky zasažené pandemií koronaviru. Podmínkou je, aby peníze šly z podstatné části na projekty, které pomůžou zemi snižovat emise a adaptovat se na změny klimatu. Ekologické organizace schválený plán kritizují jako nepromyšlený a hrozí podle nich, že Evropská komise plán neschválí a Česko o peníze přijde.