Zahřeje Ázerbájdžán Bělehrad i Tiranu, ptají se četní evropští novináři, když si uvědomují, že ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev loni na podzim a letos na jaře navštívil bez většího zájmu médií několik evropských metropolí. Tyto návštěvy přitom přinesly velmi zajímavé výsledky.

Na nelítostný boj mezi republikány a demokraty ve Spojených státech jsme si už zvykli. Jenže jakási občanská válka se vede i uvnitř těchto stran. Odvolání Kevina McCarthyho je vlastně posledním projevem tohoto fenoménu.

Prahu navštívila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přijela na summit věnovaný Green Dealu. Během návštěvy jednala s premiérem Fialou o českém přechodu na bezemisní zdroje.

Ekonomika není všechno, ovšem pro vysvětlení volebního výsledku není rozumné ekonomické argumenty úplně ignorovat. V případě slovenských voleb se pokusil hospodářský rozměr popsat vicepremiér české vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Je pravda, že své úvahy neformuloval úplně šťastným způsobem.

Konec dotačnímu byznysu, prohlásil na jaře odhodlaně premiér Petr Fiala. Tento výrok se zařadil k dalším vzletným slovům, která neodpovídají realitě. V České republice budou i nadále existovat nejrůznější dotace. Nic zásadního na tom nezmění ani podoba státního rozpočtu na příští rok.

Národní traumata vznikají dvojím způsobem. Buď se národu vlastním nebo cizím přičiněním stane nějaká tragédie. Anebo se společnosti rozhodnou, že určitou událost budou vnímat jako neodčinitelnou katastrofu, která navždy předurčila běh dějin nebo národní povahu.

Doby malého státu jsou pryč, stejně jako doby, kdy stát nechtěl podnikat. Platí to i u nás a platí to i pro vládu, kde je nejsilnější stranou pravicová ODS. Nic to neilustruje lépe než nedávná koupě ztrátového provozovatele systému páteřních plynovodů Net4Gas.

Čtyři roky trvalo, než se rozhodnutí z referenda o odchodu Spojeného království z Evropské unie stalo skutkem a až po více než třech letech od ledna 2020 se nálada v Londýně změnila natolik, aby jakékoli jednání s Bruselem nevypadalo jako setkání dvou frustrovaných manželů těsně po rozchodu.

Bylo až komické, jakou potřebu vyjádřit se ke slovenským parlamentním volbám měli před jejich konáním čeští politici. Své si řekli prezident Pavel, ministryně Černochová, ale i opoziční předák Babiš nebo exprezidenti Klaus a Zeman. Tito – a s nimi i další – se přimlouvali či varovali a mohou se teď pokládat za součást vítězného nebo poraženého tábora.

Na první pohled to vypadalo jako pohádka. Stát škrtne zlé dotace a český rozpočet se dostane do kondice. Nejvíc chtěla vláda škrtat v dotacích na energii, mimo jiné na poplatku na obnovitelné zdroje, který platila každá domácnost i firma až do října loňského roku, kdy jej vláda vzala na sebe v rámci pomoci s drahými energiemi.

„V podmínkách agresivních kroků Západu musí Rusko obnovit zkoušky jaderných zbraní,“ prohlásil nedávno Michail Kovalčuk, ředitel fyzikálního Kurčatovského centra, a co je důležitější, dávný přítel Vladimira Putina. Podle něj zahraniční země musí vidět rozhodnost Ruska bránit svou bezpečnost.

Dlouholetý slovenský premiér Robert Fico sice vyhrál volby a logicky si řekl o sestavení nové vlády. To, že se mu to ale podaří, ještě vůbec není jisté. Při povolebních jednáních totiž připadne klíčová role třetímu v pořadí, expremiérovi Petru Pellegrinimu.

Jedním z okamžitých přínosů zvolení Petra Pavla do čela státu bezesporu bylo sladění zahraniční politiky mezi prezidentem a vládou Petra Fialy. Nyní se ale právě v tomto souznění objevila první trhlina. Jde o to, jestli vyslat do Moskvy nového velvyslance, když ten současný již delší dobu dlí v Praze a do Ruska se už vrátit nemá.

Jen část pravdy sdělil v prvním komentáři ke státnímu rozpočtu na rok 2024 ministr školství Mikuláš Bek. Ano, rozpočet jeho resortu navýšený o čtyři miliardy oproti letošnímu roku „znamená výrazný posun oproti předchozím návrhům“. Je ale potřeba dodat, že ony „předchozí návrhy“ ministerstva financí z června a srpna byly zcela nesmyslné.

Volební vítězství strany Směr – Sociální demokracie expremiéra Roberta Fica se pro Evropu může stát když ne zlým snem, tak aspoň nepříjemnou komplikací. Pokud Ficova vláda začne prosazovat jen zlomek toho, co její lídr hlásal v předvolební kampani, bude mít EU co do činění s dalším nesystémovým, neliberálním režimem.

Čím dál častěji slyšíme, že YouTube, Twitter, Facebook a další podobná média radikalizují nebezpečně veřejné mínění, šíří nenávist a uniformují naše mozky, což v důsledku znamená silnou polarizaci společnosti. Je tomu tak doopravdy?

V situaci, kdy v Izraeli neustále přibývá teroristických útoků na Západním břehu, má země za sebou i dva týdny nových nepokojů v Pásmu Gazy.

„Opakující se výbuchy válek a krizí nutí lidi utíkat, a proto je představa, že nad migrací budeme mít stoprocentní kontrolu, pošetilá. Naopak. Musíme projevit odvahu problému čelit.“ To jsou slova profesora politických věd Hannese Schammanna z univerzity v Hildesheimu.

Současné vládní koalici byly už před jejím vznikem prorokovány fatální rozpory, nakolik se v ní sešly strany ideovým základem značně rozdílné, snad nejdále od sebe byli kladeni Piráti a Lidovci. Snaha uspět ve vládnutí, ale hlavně obava z návratu bývalého premiéra Babiše ale rozlišnosti značně utlumily. Přesto se občas nečekaně objeví.

Prezident Pavel se v poslední době několikrát velice aktivně zapojil do domácího politického provozu. Nejdříve o měsíc zdržel platnost novely zákona o důchodovém pojištění, pak vyčetl vládě, že její konsolidační balíček měl být tvrdší a že dělá rozhodnutí na poslední chvíli, teď odmítá poslat vyslance do Ruska. Na druhou stranu se ale třeba zastal ministra Rakušana, kterého chce Andrej Babiš odvolat kvůli používání šifrovaného telefonu.

Je to přesně podle pořekadla, když se dva perou, třetí se směje. Hlavním vítězem nedělních parlamentních voleb na Slovensku není ani Robert Fico a jeho Směr, ani nakonec druhé Progresivní Slovensko Michala Šimečky. Tím, kdo na povolebním Slovensku rozdává karty a doslova rozhoduje o tom, kdo bude vládnout, je třetí na pásce, expremiér Peter Pellegrini a jeho Hlas.

Seznamy vlivných Židů obvykle pořizují dva typy zdrojů. Buď antisemitské organizace, anebo židovská média. Pochopitelně každý s jiným záměrem. Žebříček, který vydal izraelský anglickojazyčný deník Jerusalem Post, patří samozřejmě do té druhé kategorie.

V amerických automobilkách se stávkuje a veřejnost dle průzkumu za průzkumem odboráře ze svazu United Auto Workers v jejich úsilí podporuje. Není proto příliš překvapivé, že se na stávce pokouší přiživit mnoho amerických politiků. A to včetně obou nejpravděpodobnějších kandidátů ve volbách příští rok: Joea Bidena a Donalda Trumpa. Počínání obou přitom velmi dobře vystihuje jejich slabiny.

Říká se tomu průtokový ohřívač. Slovensko se odmítá zabývat situací na své hranici s Maďarskem. V minulých dnech jsem navštívil úsek hranice kolem jihoslovenského města Velký Krtíš. Na jednu stranu je třeba říci, že situace je tam klidná. Slovenští občané tam migranty téměř nepotkávají. A pokud ano, jen zvednou telefon a nahlásí je policii. Běženci přitom nemají důvod před slovenskou policií a armádou prchat.

Podrobnosti brutálního účtování nezletilého potomka čečenského krutovládce s ruským občanem Nikitou Žuravelem, které schvaluje i sám Kadyrov starší, který ohavnému činu zjevně předem požehnal a pak videu pomohl na sociální sítě, v Rusku samotném postupně ustupují do pozadí. Mnozí už zřejmě zapomněli, že Čečensko se v posledních týdnech dostalo do popředí světového mediálního zájmu především kvůli zvěstem o vážném onemocnění, případně smrti samotného Ramzana Kadyrova.

Už několik měsíců probíhá mezi politiky a odbornou veřejností debata o změně definice znásilnění. Tu totiž Česko potřebuje a volá po ní i významná část laické veřejnosti. Současná definice totiž nepostihuje celou řadu situací, které oběti vnímají jako znásilnění – třeba i proto, že jednoduše zamrznou a nedokáží se bránit. Takových obětí je podle dat více než sedmdesát procent a dnes ze systému vlastně vypadávají.

Rozpočet na příští rok je hezkou ukázkou, jak dobré záměry doprovázené silnými slovy nemusí vždy vést k dobrým a silným výsledkům. Vládě nelze upřít, že chce šetřit a rozhodně ji v tomto směru nelze upřít odhodlanou rétoriku. Ovšem skutky jsou mnohem, mnohem slabší.

Zase jednou dobrá zpráva na úvod: během několika dní se sbírkou mezi lidmi podařilo vybrat ještě o mnoho víc než potřebných 100 milionů na léčebné výlohy pro dvouletého Martínka, který trpí těžkou vrozenou chorobou, je odkázán na péči okolí a jehož nadějí je velice nákladná genová terapie v zahraničí, kterou ale zdravotní pojišťovna nechtěla uhradit.

Vláda se dohodla na státním rozpočtu pro příští rok, který teď zamíří do sněmovny. To samo o sobě zasluhuje pochvalu, protože se muselo dohodnout pět koaličních stran. Každá z nich míří na své voliče, sleduje proto speciální politiku, přesto jejich lídři dali přednost společnému zájmu všech občanů České republiky.

Ve světě jsou dvě jména, dva symboly konce komunismu ve střední Evropě: Václav Havel a Lech Wałęsa. Jsou zapsáni do dějin tak hluboko, že už je nikdo nevymaže a význam jejich symbolu není jen národní, ale evropský a vůbec světový. Na wikipedii je třeba heslo Wałęsa ve 150 jazycích, Andrzej Wajda o něm před pár lety natočil film. Přitom každý z těch dvou, Havel a Wałęsa, je úplně jiný.

Čas od času mě někdo požádá, abych vysvětlil, jak to teď vypadá v Rusku. Žádný tazatel přitom nepředpokládá, že ho odkážu na sáhodlouhou analýzu, neřkuli na obsáhlou vědeckou práci. Musí se najít společný jmenovatel pro množství událostí a procesů, které v Rusku probíhají. Teď se o to pokusím.

Před parlamentními volbami stoupá na Slovensku napětí na všech stranách. Jestliže až dosud většina předvolebních průzkumů favorizovala stranu Smer bývalého premiéra Roberta Fica, naznačovaly poslední sondáže, že by se druhé Progresivní Slovensko na něj mohlo dotáhnout anebo ho dokonce i předstihnout.

Používá-li člověk šifrovaný telefon, automaticky to neznamená, že je mafián. Tvrdí to ministr vnitra Vít Rakušan. Jeho slova nevycházejí z nějaké statistiky zpracované policií, ale z vlastní zkušenosti. Členové vlády by měli o strategických věcech spolu jednat takovým způsobem, aby se obsah jejich komunikace nedostal do nepatřičných rukou. Mohou toho dosáhnout mimo jiné pomocí šifrovaných telefonů.

Jsou to desetitisíce lidí, kteří dnes a denně jezdí přes česko-německou hranici do práce. A na jakékoli náznaky, že by se tam nemuseli dostat, jsou od nedávných dob, kdy se neprodyšně uzavíraly hranice na jedné i druhé straně kvůli koroně, obzvlášť hákliví.

Evropská komise oznámila, že začne vyšetřovat, zda Čína z veřejných prostředků dotuje výrobu, případně vývoz elektrických aut. Pokud se prokáže, že tomu tak je, EU uvalí na čínské dovozy dodatečná cla. Je to normální postup podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO); netřeba se tím tedy vzrušovat.

Zatímco ještě v minulých parlamentních volbách Slováci dva poslední týdny před hlasováním netušili, jak se mění voličská podpora kandidujících stran, nyní se omezení zkrátilo jen na dva dny. A to může mít vliv i na výsledek voleb.

Mezi nejsilnější a nejvlivnější lobby patří ta alkoholová. Chlast si prostě rozvracet nedáme, alkohol milujeme a myslíme si, že „ho umíme“. Statistiky ovšem vyprávějí úplně opačný příběh. My Češi v tom nejsme sami.

V polovině mandátu podporuje vládu pětikoalice podle průzkumů veřejného mínění sotva čtvrtina respondentů. Není na tom nic překvapujícího, protože u reformních vlád tomu tak bývá. Rozvážná strategie rozvrhuje nepříjemná opatření na první dva roky, aby ve zbývajících přinesly sladké plody, které voliče přivedou zpátky.

Parlamentní volby na Slovensku během nadcházejícího víkendu a parlamentní volby v Polsku 15. října mohou zásadně změnit vztahy ve Visegrádské skupině, kterou tvoří Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Ta je už nyní poměrně rozklížená kvůli chování Maďarska po napadení Ukrajiny Ruskem a kvůli řízením o dodržování principů právního státu, která vede s Polskem a s Maďarskem Evropská komise.

Jak se pozná, že se dva státy hodlají vzájemně uznat? Přece tím, že se jejich představitelé navštěvují. Je tomu tak i v případě Izraele a Saúdské Arábie. Jen je to zrovna u nich trochu složitější. Vlastně se jedná o zprávy dvě. Do Saúdské Arábie v úterý dorazil vůbec první izraelský ministr, prozatím jen ministr turismu, a to v rámci mezinárodní akce.

21. září byl z Bulharska z rozhodnutí Státní agentury pro národní bezpečnost vyhoštěn ruský občan, vysoký představitel moskevského patriarchy při Bulharské pravoslavné církvi Nikolaj Zverev. Zemi musel opustit do 24 hodin a předtím si vyslechl i rozhodnutí, na jehož základě nesmí v příštích pěti letech překročit bulharskou hranici.

Tvář Číny se v posledních 30 letech změnila zcela dramaticky. Asijská velmoc se otevřela světu, stala se motorem globalizace a také se z relativně chudé asijské země s vesnickým obyvatelstvem stala státem s mnoha megapolemi. Urbanizace Číny byla od 90. let tahounem vnitřní ekonomiky.

Odnepaměti člověk potřeboval drogy. A odnepaměti existovaly různé regulace. V některých kulturách drogy poskytovali třeba šamani. Část drog je zakázaná, část ale lidé užívají legálně, dokonce je s jistou mylnou samozřejmostí považují za „své“.

Možná je to jeden z pokusů Ursuly von den Leyenové, jak čelit hrozbě plíživého rozpadu Evropské unie, když velkoryse přehlédla, kterak se italská premiérka Meloniová ještě ve volební kampani holedbala, jak se rázně vypořádá s uprchlíky, aby nyní zjistila, že jí přerůstají přes hlavu, a kdy se Leyenová spolu s ní účastně vydala na uprchlíky přelidněný italský ostrov Lampedusa. Na místě pak představila evropský plán, jak problém účinně řešit.

Každá válka má své rozdílné etapy. Týká se to i ruské války proti Ukrajině. Za důležitý předěl se dosud považovalo očekávané prolomení ruské obrany, které by dynamiku bojů změnilo. V pozadí se ale možná odehrává jiný proces. „Připravte se na dlouhou válku,“ oznámil svým krajanům před několika dny ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

O Vlastimilu Válkovi buď neslyšíme vůbec, nebo je ho všude plno. V posledních dnech se ministr zdravotnictví za TOP 09 probudil a začal řešit problémy, které souží pacienty i lékaře. V neděli v České televizi například uvedl, že do roka a půl by se v naší zemi mohla obnovit výroba penicilinu.

Stokrát opakovaná lež se stává pravdou, praví známé rčení. Stokrát opakovaná lež zůstává lží, dalo by se k tomu dodat. To v případě, že se lidé tímto postupem nedají otrávit. V dnešní době odolat pokušení a nepřijmout opakovanou lež za pravdu není úplně jednoduché.

Česká republika může slavit. Podařilo se jí dát dohromady většinu pro kompromisní návrh nařízení o snížení emisí ze silničních vozidel, který podstatně zmírňuje původní přísnou propozici Evropské komise. Zvláště pro osobní auta se limity pro zplodiny vypouštěné z výfuků v podstatě nebudou měnit. Posunuje se také časový harmonogram pro zavedení nových pravidel.

Na sociálních sítích koncem března letošního roku to vyvolalo docela rozruch. Na více než půlhodinové nahrávce telefonického rozhovoru mezi miliardářem Farchadem Achmedovem a hudebním producentem Josifem Prigožinem (neplést si s nedávno zavražděným zakladatelem Wagnerovy skupiny) oba pánové hovořili o situaci Ruska a rozhodně si nebrali servítky.

Ministr zemědělství Marek Výborný neuspěl u svých kolegů z EU s nápadem zavést jednotnou evropskou spotřební daň na tiché víno. Není divu. Proč by pomáhali Výbornému tahat z ohně jeho horký kaštan a přidělávali si problém? Tenhle pokus částečně se zbavit úkolu, který dostal od koalice, tedy ministrovi nevyšel.

Téměř dvě třetiny českých občanů nerozumí konsolidačnímu balíčku, zjistil průzkum Medianu pro Český rozhlas. Tentokrát je neporozumění rovnoměrné, nerozumí nevzdělaní i vysokoškoláci, chudí i bohatí, staří i mladí. Jen třetina lidí, zjistili výzkumníci, ví přesně, o co jde a co a proč a k čemu se chystá.

„Pokud vyhrajeme, bude v Polsku interrupce do 12. týdne těhotenství legální,“ prohlásil před několika dny hlavní lídr polské opozice Donald Tusk. Pro polské ženy by to byla hotová revoluce, protože zatím žijí v zemi, kde je jakákoli interrupce prakticky zakázána a kriminalizována.

Američtí republikáni se z letní pauzy do Kongresu vrátili s plnou vervou: hrozby impechmentu a uzavření federální vlády kvůli neschválení rozpočtu to měly administrativě Joea Bidena pěkně zavařit. Teď to ale vypadá, že se hlavně hádají mezi sebou.

Stále větší obavy vyvolává spolupráce Íránu s Ruskem, ale i skutečnost, že od poloviny října bude Teherán smět vyrábět i vyvážet balistické rakety a drony. Některé země se chystají mu tuto možnost zmařit.

Dne 30. září se budou na Slovensku konat předčasné volby, v nichž zatím v průzkumech vítězí Ficova strana Smer. Ta, jak napsal Martin M. Šimečka, spolu s fašisty naznačuje voličům, kteří mají většinovou zkušenost s poddanstvím, že ze všech forem otroctví byly nejlepší fašismus a komunismus, a proto by se k nim měli upínat. Jinými slovy, orientovat se na Rusko.

Když člověk poslouchá názory lidí zaznamenané kupříkladu na Rajchlově demonstraci 16. září, musí se ptát: kde se to bere? Kde se berou postoje nakloněné Rusku, vyčítající pomoc Ukrajině a kritizující nákup zbraní v době ruské agresivní expanze? Proč si tolik občanů neuvědomuje obří riziko, jež představuje Rusko, které nás prohlásilo za nepřátelskou zemi? Proč si myslí, že by válka skončila, kdyby Západ přestal pomáhat Ukrajincům, aby se bránili?

Současná pře o ministra spravedlnosti Pavla Blažka dobře ukazuje, že by se média měla věnovat nejen tomu, o čem se zrovna hádají politici, ale i o tomu, co je doopravdy podstatné.

Není to tak dávno, kdy o sobě poslanci KDU hlásící se ke konzervativismu, nechali slyšet během sněmovní diskuse o manželství pro všechny. V médiích se blýsknul především poslanec Šimon Heller s již legendárním tvrzením, že „hovězí je hovězí a kuřecí kuřecí“, z čehož prý vyplývá, že „manželství je svazek muže a ženy.“ Nyní čtveřice lidoveckých poslanců překvapila i koaliční partnery, když bez jakékoli dohody předložila návrh, který má ze zákonů vyškrtnout náhradní mateřství.

Ve čtvrtek 21. září jsme si připomněli Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. Je asi zbytečné obšírněji rozvádět, jak náročné situace s sebou toto degenerativní onemocnění mozku přináší; také pacienti s demencí však chtějí žít co nejdéle co nejnormálněji.

V Evropě se o ní mluvilo jako o političce s fašistickými kořeny, byly tu obavy z toho, že bude proruská a protievropská či lépe řečeno protiunijní. Že to bude takový řekněme druhý maďarský premiér Viktor Orbán, pokud ne něco horšího. Nic z toho se nenaplnilo. Jenže nedávno se italská premiérka Giorgia Meloniová objevila v Budapešti po Orbánově boku a z fotografií a oficiálních vyjádření se zdá, že si ti dva náramně notovali. Co se to děje?

Překvapivý víkendový výlet předsedkyně Evropské komise von der Leyenové na italský ostrůvek Lampedusa, kam v posledních týdnech směřuje rekordní počet ilegálních migrantů z Afriky, měl hlavně předvést, že evropská exekutiva dbá, že vidí, že sleduje, že nestrká hlavu do písku. A že dovede mluvit o nárůstu ilegální migrace i docela ostře. „To my budeme rozhodovat, kdo bude moct vstoupit do Evropy, nikoli pašeráci lidských bytostí,“ uvedla šéfka komise srdnatě.

Náhorní Karabach zažívá novou kapitolu letitého dramatu. Tato enkláva, v níž většina křesťanských Arménů žije obklopena muslimskými Azery, se stala místem vzájemných střetů opakovaně a převahy nabývala střídavě jedna či druhá strana. Nyní se však zdá, že se Ázerbájdžán, ekonomicky a vojensky silnější, rozhodl prosadit svou.

Ruští odborníci, kteří spolu před pár dny debatovali o budoucnosti „Ruska po Putinovi“, se v řadě bodů shodli skoro jednomyslně. Rusko nemá absolutně žádné zkušenosti s fungující demokracií. Země proto není připravena k nějaké klasické lidové revoluci.

Skupina vládních poslanců navrhla a má šanci prosadit na plénu Sněmovny vyšetřovací komisi, která by se zabývala prezidentským desetiletím Miloše Zemana. Což o to, Zemanova hradní éra byla navýsost temnou kapitolou a zřejmě i nejtěžší zkouškou pro naši novodobou demokracii. Teď jde o to, co nového mohou odhalit poslanci v nepřeberných excesech a intrikách bývalé hlavy státu.

Poslanecká sněmovna začala v třetím, a tedy závěrečném čtení projednávat vládní konsolidační balíček. A jak se očekávalo, řečnický pultík si zabrala opozice, zvláště její lídři s dlouhými projevy, takže se schvalování nikam neposunulo.

Jen krátce po pirátském referendu, které vyzvalo k odchodu ministra spravedlnosti Pavla Blažka a apelovalo na koaliční partnery, byl jmenován nový olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun. I když se stalo vše podle pravidel, dokonce na základě výběrového řízení, jde o krok, který též vzbuzuje diskuse, stejně jako celá olomoucká situace. Ministr kritice čelí s přehledem a vše nasvědčuje tomu, že i v tomto případě ji ustojí.

Boris Akunin, vlastním jménem Grigorij Čchartišvili, je současný ruský spisovatel. V Rusku už dlouho nežije, protože je mu tato země v jejím současném stavu z duše protivná. Díky penězům, které vydělal svými knihami, především cyklem románů o detektivovi carských dob Erastu Fandorinovi, které zná i český čtenář, si může dovolit život ve třech západních zemích na přeskáčku.

Polský premiér Mateusz Morawiecki řekl ve středu šokující větu: „Ukrajině už nebudeme dodávat žádné zbraně, sami se teď musíme vyzbrojovat.“ To říká premiér státu, který sousedí přímo s Ukrajinou a který jí logicky od samého začátku ruské agrese nejvíce pomáhal, jak dodávkami zbraní, tak přijetím uprchlíků, z nichž dnes tam žije a pracuje asi půl druhého milionu.

U břehů italského ostrova Lampedusa přistávají teď denně stovky ne-li tisíce migrantů na přeplněných vratkých plavidlech. Riskují přitom nejen smrt, ale i to, že se jejich sen o lepším životě rozplyne. Že nakonec budou vráceni tam, odkud přišli. Což je čím dál pravděpodobnější. Protože pokud neprchají před válkou a pronásledováním, nikdo je v Evropě nechce.

Uklidnit veřejnost tvrzením, že nejhorší zdražování už máme za sebou a že inflace bude klesat stále rychleji, se pokoušejí ekonomové i představitelé státu. V zásadě mají pravdu, cenový šok v oblasti energií vyvolaný nedostatkem plynu na přelomu let 2021 a 2022 byl něčím zcela mimořádným.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) asi nebude moc rád, že zdědil ministerstvo školství po svých předchůdcích. Školství se totiž jako jedna z priorit vlády Petra Fialy dostalo do obrovského rozporu mezi sliby a ekonomickými možnostmi a ministr Bek do sporu sama se sebou.

Sloužit jako voják v Portugalsku nejspíš nepatří mezi vysněné profese. Svědčí o tom skutečnost, že armádu opouští nejen řada prostých vojáků, ale i důstojníků. Společně si stěžují na špatné pracovní podmínky, mizerné platy a ještě mizernější zdravotní zajištění.

Představme si desetimilionovou ekonomiku, otevřenou a exportně orientovanou, jejíž vláda se rozhodla nepřijmout společnou evropskou měnu a ponechat si korunu. Řeč není o Česku, nýbrž Švédsku.

Lékařky a jejich kolegové se rozhodli vystoupit proti zavedené praxi českého zdravotnictví, ve kterém je obvyklé odsloužit takové objemy času, že to dalece překračuje to, co jinak platí za přiměřenou pracovní dobu. Jednou z motivací, která tento systém drží v chodu, je přitom snaha přijít si při mizerných základních mzdách na konci měsíce na částku, ze které se dá důstojně žít.

Poslední demonstrace organizovaná mimoparlamentní stranou Právo, respekt, odbornost Jindřicha Rajchla na Václavském náměstí v Praze přilákala tisíce lidí, ale zůstala daleko za očekáváními organizátorů. Preference PRO zůstávají hluboko pod pěti procenty, která by strana musela překonat, aby se dostala do Sněmovny.

Během nečekaně dlouhé šestidenní Kim Čong-unovy návštěvy ruského Dálného východu nebyla podepsána ani jedna oficiální dohoda. I přesto je ale jasné, oč tu šlo. Tady se rozhodně nic podepisovat nemusí.

Americká republikánská strana má za sebou dlouhé dějiny. Jeden z jejich mezníků se odehrává před našima očima, její historie se jednou bude psát podle toho, zda se něco odehrálo před Trumpem, nebo po něm. Bez ohledu na to, zda se napřesrok znovu stane prezidentem.

Elon Musk má na klíně dvouletého synka na osobním jednání s tureckým prezidentem Erdoganem. Tato fotka obletěla svět. Ukazuje jednu z tváří amerického vizionáře – tedy že kašle na staletá pravidla protokolu, bezpečnosti i diplomacie a dělá si, co chce. I lidé jako Erdogan mu to baští.

Pavel Blažek by neměl být součástí koaliční vlády. Takový je výsledek hlasování Pirátů o dalším osudu ministra spravedlnosti. Navzdory tomu zůstává Pavel Blažek členem Fialova kabinetu. Premiér nespokojeným Pirátům vzkázal, že záleží pouze na rozhodnutí ODS.

Kdo by se divil učitelům, že vždycky na podzim mluví o penězích. Vláda a parlament dohadují rozpočet, proto je nezbytné se ozvat, aby bylo dost peněz na platy pedagogů v příštím roce. Letos provázejí debatu o učitelských mzdách neobvykle silné emoce. V novinách se objevují titulky, že vláda na pedagogy zapomněla a riskuje tím budoucnost celé země.

Když se v 50. letech minulého století v tehdejším Československu chystal politický proces s Rudolfem Slánským, dlouhou dobu nejbližším spolupracovníkem vůdce komunistické strany Klementa Gottwalda, dal se jeho politický pád tušit ze sesazení z místa generálního tajemníka vládnoucí strany na méně exponovanou pozici místopředsedy vlády.

Prezidentské volby ve Spojených státech v příštím roce mohou být soubojem dvou kandidátů, které za prezidenta chce jen menšina Američanů. Jak pravděpodobný republikánský kandidát Donald Trump, tak stávající prezident, demokrat Joe Biden, jsou silně nepopulární.

S blížícími se volbami do Evropského parlamentu začínají politické strany připravovat své kandidátky. Už nějakou dobu známe lídryni Starostů a nezávislých, svou jedničku do eurovoleb avizovali také lidovci.

Události loňského podzimu zůstanou v paměti Íránců navždy spojeny se jménem Mahsy Jiny Amíniové. Po roce už víme, že její smrt nezažehla revoluci, která by režim svrhla. Dá se ale říci, že nezměnila vůbec nic?

Na ekonomickém fóru ve Vladivostoku prohlásil Vladimir Putin, že invaze sovětských vojsk v Maďarsku v roce 1956 a v Československu v srpnu 1968 byly chybou sovětské politiky. Jak vlastně vnímat tohle extempore, kterým Putin reagoval na moderátorovo připomenutí, že pobaltské země, Česko a Maďarsko obviňují Sovětský svaz z kolonizace?

Koruna oslabila na nejnižší hodnotu vůči euru. Centrální banka nijak nezasáhla. Na první pohled nebyl k takovému posunu důvod. Česká národní banka nesnížila hlavní úrokovou sazbu a ani v tuzemské ekonomice či politice se neděje nic, co by z pohledu mezinárodních finančních trhů stálo za řeč.

Pokusy vlády Petra Fialy vylepšit státní finance na úkor obcí jsou krátkozraké a někde, bohužel, vypadají jako vydírání. V rozpočtu na příští rok plánuje kabinet schodek 252 miliard – oproti letošním 295 miliardám. To je jistě správný záměr, ale Národní rozpočtová rada upozorňuje, že zlepšení je to menší, než vláda vyhlásila v dokumentaci konsolidačního balíčku.

Do prezidentských voleb ve Spojených státech zbývá něco víc než rok a poměr sil mezi předpokládanými kandidáty demokratů a republikánů se začíná povážlivě měnit. Až doteď drobná převaha v rámci statistické chyby byla na straně stávajícího prezidenta Bidena, nyní se politické váhy začínají stejně drobně, v rámci chyby, přechylovat ve prospěch vyzyvatele Trumpa.

Příznačná pro poslední zasedání G20 v Novém Dillí, jemuž předsedal indický premiér Modi, byla cedulka se jménem jeho země. Neoznačovala ji tradičním názvem Indie. Stálo tam Bharat. Jméno to odvozené z hinduistické literatury, psané v sanskrtu.

Událostí letošního roku je bezesporu raketový nárůst popularity umělé inteligence, respektive takzvaného generativního jazykového modelu, který přinesl ChatGPT. Do letoška byla umělá inteligence, anglickou zkratkou AI, spíše věcí futuristů a zasvěcenců, až tento masový, veřejně a zdarma přístupný nástroj to změnil a naznačil budoucí možnosti.

Greel Deal, nebo-li Zelená dohoda pro Evropu, je kromě svých ekologických dopadů taky „příležitost k udržení naší budoucí prosperity“, prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém výročním Projevu o stavu Evropské unie. Na jednu stranu to je pravda, na stranu druhou to je jedna z příčin politických problémů, které nyní vidíme v řadě zemí na západ od nás.

Teoreticky se všichni shodnou, že projevy ve sněmovně mají být uměřené a k věci. Prakticky je však sněmovna zamořena sáhodlouhými plytkými projevy, ze kterých je pak nevyhnutelně i podobně plytká žurnalistika.

Vypadá to, že si veřejnost oblíbila detailnější zkoumání osobnostních profilů kandidátů na ústavní soudce, a to bez ohledu na případnou komunistickou minulost. Nyní se vede v médiích debata kolem nejnovějšího prezidentova kandidáta, byť kvůli jeho věku nehrozí žádné případy horlivých rozsudků podle komunistických zákonů.

Před pár dny zpívala stejnojmennou píseň čínská operní pěvkyně na troskách válkou zničeného divadla v Rusy okupovaném Mariupolu. Právě v tomto divadle v prvním měsíci ruské invaze zemřely stovky Ukrajinců včetně žen a dětí, kteří se tam schovávali před bombardováním.

Vláda změnila limity pro hluk z dopravy. Může to třeba znamenat, že jedna z největších dopravních staveb v Brně bude po jedenácti letech fungování konečně oficiální, dostane kolaudační rozhodnutí. Kolik takových problémů ale v tuzemsku máme a nejsou trošku naší národní vlastností?

Stále konkrétnější podobu získává chystaná dohoda o normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií, kterou vyjednávají Spojené státy. Dohoda však bude mnohem širší; bude mít obrovský význam pro všechny tři země a dopad na celý Blízký východ.

Za posledních 30 let se v Bílém domě vystřídalo pět prezidentů. A pokud bychom rovnou započítali ten aktuálně startující, úhrnem těchto pět mužů zažilo čtyři procesy impeachmentu. Tedy možná: formálně si totiž republikáni impeachment Joea Bidena zatím neodhlasovali.

Již od pondělka spolu ve vojenském prostoru nedaleko Jerevanu cvičí američtí a arménští vojáci. Podobná cvičení se v Arménii konala už třikrát a potud tedy na nich není nic tak zvláštního. Tentokrát se jich z obou stran účastní doslova jen pár desítek vojáků a Američané příslušníky arménské armády školí především v používání moderních pěchotních zbraní.

V české politice se díky prezidentské kampani objevila nová osobnost, Danuše Nerudová. V klání o Hrad mimořádně dobře uspěla, skončila třetí a strhla na svou stranu řadu mladých lidí. Nepochybně měla velmi dobrý tým poradců.