O původu příjmení

Pátrejte s námi po původu svého jména v rubrice Odpoledne s Dvojkou.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

O původu příjmení: Rosenkranc

Příjmení Rosenkranz mohlo vzniknout z místního jména obce ležící ve Šlesvicko-Holštýnsku nebo v Západním Prusku (dnes Polsku), nejčastěji ovšem pochází z označení pro růženec (středohornoněmecké rōsenkranz). Příjmení Rosenkranz lze vyložit i jako „věnec růží“, který byl domovním znamením. Jako příjmí se u nás objevuje Hensel Rosenkrenczel již roku 1379. Formu Rosenkranz/Rosenkranzová u nás dnes nosí 280 osob, podobu Rosenkranc/Rosenkrancová pak používá 316 obyvatel.

O původu příjmení: Siegelstein

Příjmení Siegelstein/Siegelsteinová dnes nosí jen 11 obyvatel ČR. Setkáváme se s ním však v Izraeli. Odborná literatura ho neuvádí, nacházíme v ní pouze příjmení Siegel, které se vykládá u židovských rodin jako akronym titulu sgan levijá, tj. „zástupce levitů“, další možný výklad je z německého apelativa Siegel, tj. „pečeť“, popř. mohlo vzniknout z rodných jmen začínajících na Sieg-, jako je Siegbert, Siegfried, Sigmund apod.

O původu příjmení: Kauder

Dnes žije poslední nositel příjmení Kauder. Máte i příjmení Kauders se stejným základem, které používá 6 mužů a 8 žen. Jeden z možných výkladů je, že se jedná o pojmenování podle povolání. Ruth Bondyová uvádí, že: „Dlouholetá úvěrní činnost Židů zanechala jen dvě rodinná jména, která ji připomínala: Borger (půjčovatel) a Kauders, odvozen od staroněmeckého Kauder, lichva. Ještě v době transportu za Protektorátu neslo 135 deportovaných jméno Kauders.

O původu příjmení: Šír / Schier

Příjmení Šír nebo Šíra má několik možných výkladů – mohlo vzniknout ze středohornoněmeckého přídavného jména schîr, tj. „čistý“, „jasný“, nebo schier, tj. „rychlý“. Také může pocházet ze starého hutnického a hornického apelativa kolšír (něm. Kohlschürer), které označovalo „toho, kdo hospodařil uhlím na staré huti“, Josef Beneš vysvětluje, že „šír byl podlouhlý, dosti široký, klenutý otvor na straně tavicí pece, kudy scházeli tavičovi pomocníci, aby přidávali do ohně“.

O původu příjmení: Obadal

Příjmení Obadal je slovesné, vzniklo z příčestí minulého slovesa obádat, tj. „zkoumat“, „zpytovat“. Máme i zdrobnělé příjmení Obadálek. Patří tedy patrně do kategorie pojmenování podle hloubavé povahy. Nejvíce obyvatel s příjmením Obadal/Obadalová žije ve Valašských Kloboucích a na Vsetíně, celkem jich v ČR je 404.

O původu příjmení: Hodulík

Příjmení Hodulík je nejspíše jednou z odvozenin z rodného jména Hodislav. Máte i nářeční apelativum hodule ve významu „zvíře (beran, vepř, jalovice) k hodům (na posvícení) krmené, které si obyčejně koupí více lidí dohromady“. Nejvíce nositelů příjmení Hodulík/Hodulíková můžeme potkat v Uherském Brodě, celkem jich v ČR žije 302.

O původu příjmení: Zavadil

Příjmení Zavadil vzniklo z příčestí minulého slovesa zavadit, které mělo i význam „obtížit dluhem“. Odtud i apelativum závada, které znamenalo v právnické terminologii „dluh“ a „závazek“. Zavadil/Zavadilová je příjmení běžné, dnes jej nosí 2177 mužů a 2209 žen.

O původu příjmení: Hrazdil

Příjmení Hrazdil vzniklo z příčestí minulého slovesa hrazdit, což byl staročeský ekvivalent k hradit, tj. „zpevňovat, např. zeď trámy apod.“ Nejvíce osob s příjmením Hrazdil/Hrazdilová žije v Prostějově, celkem jich v evidenci obyvatelstva napočítáte 583.

O původu příjmení: Jurč

Příjmení Jurč vzniklo jako jedna z mnoha odvozenin z rodného jména Jiří, respektive z jeho nářeční podoby Jura. Jiří je jméno řeckého původu a znamená „zemědělec“. Sv. Jiří je mučedník a patří ke Čtrnácti svatým pomocníkům, bývá zpodobňován jako drakobijec a chránil jezdce, sedláře i sedláky. Nejvíce nositelů příjmení Jurča/Jurčová v ČR dnes žije v Rožnově pod Radhoštěm a v Uherském Hradišti, celkem jich v evidenci obyvatelstva napočítáte 1101.

O původu příjmení: Karpíšek

Příjmení Karpíšek vykládá Dobrava Moldanová z rodného jména Karponius nebo Polykarp. Jiný možný výklad je z nářečního adjektiva karpavý, tj. „krhavý“ neboli „chorobně slzivý“, „mokvající“. Je to příjmení rozšířené, nosí ho 1137 osob.

O původu příjmení: Jamriška

Původem německé rodné jméno Emmerich se v maďarštině změnilo na Imrich. Z něj pak pocházejí i slovenská příjmení Imrich, Imriška, Jamrich a Jamriška. V ČR nosí příjmení Jamriška/Jamrišková 81 obyvatel, nejvíce jich najdete ve Stříbře.

O původu příjmení: Janočko

Příjmení Janočko je patrně původem slovenské, příponou -ko se tu tvořila patronymická jména (tedy odvozená ze jména otce), v tomto případě byl jako Janočko označen syn Jana, respektive zdrobněle Janka. Stejně utvořená byla i příjmení jako Tomečko, Šimočko, Vojtičko aj. V ČR nosí příjmení Janočko/Janočková 108 osob.

O původu příjmení: Nozar

Příjmení Nozar/Nozarová dnes nosí 208 osob. Podle Dobravy Moldanové možná vzniklo z nářečního výrazu nuzara, které označovalo chudáka (srov. adjektivum nuzný). Snad by mohlo být odvozeno i z místního jména Notzau, odkud mohl původní nositel jména pocházet.

O původu příjmení: Iľko / Ilko

Příjmení Ilko nosí v ČR 60 mužů, přechýlené Ilková používá 148 žen, ovšem to se může vztahovat i k formám Ilk, Ilka a Ilek. S měkkým -ľ- nosí příjmení Iľko/Iľkoková jen 10 obyvatel ČR, ovšem na Slovensku mělo v 90. letech 309 nositelů. Všechna tato příjmení mají stejný původ, a to v rodném jménu Jiljí. To je řeckého původu a vykládá se jako „ochránce“, „záštita“, „štítonoš“. Sv. Jiljí byl jedním z nejoblíbenějších středověkých světců, patřil ke Čtrnácti svatým pomocníkům,

O původu příjmení: Diňa

Diňa je rozšířené slovenské příjmení. U nás ho nosí jen 34 mužů a 51 žen používá přechýlené Diňová. Slovníky jej neuvádějí, ale snad vzniklo ze středoslovenského či východoslovenského nářečního výrazu pro dýni, tj. diňa. Uvažovat bychom snad mohli i o odvození z nějakého rodného jména začínajícího na Di-, jako je Dimiter nebo ženská jména Dina, Dionýzia apod., analogicky ke jménům jako Váňa z Václav, Tomaňa z Tomáš, Heloňa z Helena atd.

O původu příjmení: Hetman

Ve slovníku Antonín Kotíka najdete příjmení Hetmánek vyloženo stejně jako Hejtmánek. Podle této analogie bychom tak mohli vyložit Hetman jako příjmení Hejtman, tedy z označení hodnosti – hejtman byl ve staré češtině „(vrchní) velitel vojenské skupiny“ nebo „vrchní správní úředník pro určitou oblast s pravomocí vojenskou, popř. též politickou, finanční a soudní“, též „zemský správce“, „místodržící“. Hejtman/Hejtmanová je příjmení rozšířené, dnes jej nosí 266 osob,

O původu příjmení: Žilovec

Slovenské příjmení Žilovec bychom snad mohli vyložit z adjektiva žilový. Pravděpodobně se jednalo o původní přezdívku pro někoho, kdo měl nápadně vystouplé žíly. Obdobně vznikla příjmení jako Chromec, Malec, Sivec apod. Pokud by bylo příjmení Žilovec české, mohli bychom uvažovat i o původu z místního jména obce Žilov na Plzeňsku. V ČR žije 6 mužů s příjmením Žilovec a 3 ženy s přechýleným Žilovcová.

O původu příjmení: Olekšák

Příjmení Olekšák patrně vzniklo jako odvozenina z rodného jména Alexandr. To je řeckého původu (Alexandros) a znamená „obránce mužů“. V současnosti nosí příjmení Olekšák/Olekšáková 59 obyvatel ČR.

O původu příjmení: Kuzmiak

Příjmení Kuzmiak vzniklo z rodného jména Kuzma, což je ruská nebo též maďarská podoba rodného jména Kosmas. Příjmení Kuzmiak/Kuzmiaková u nás dnes nosí jen 64 obyvatel, je časté též v USA a na Slovensku, doloženo je též v sousedním Polsku.

O původu příjmení: Leščuk

Příjmení Leščuk je doloženo v ukrajinštině (Лещук), kde vzniklo příponou -ук jako zdrobnělina jmen Lesko nebo Leško, což jsou domácké podoby rodného jména Alexandr. U nás ho nosí jen 10 osob.

O původu příjmení: Jedelský

Příjmení Jedelský bylo patrně odvozeno z místních jmen obcí Jedla, Jedle apod. Původní nositel tohoto jména odtud nejspíše pocházel. V ČR dnes žije 238 obyvatel s příjmením Jedelský/Jedelská, nejvíce jich najdete v Zábřehu. Nedaleko leží obec Jedlová.

O původu příjmení: Gežo

Příjmení Gežo/Gežová je časté na Slovensku, u nás ho nosí 111 osob. Slovník slovenských příjmení od Milana Majtána jeho etymologii neuvádí, ale na Slovensku je i příjmení Gažo, které vykládá z rodného jména Gašpar (česky Kašpar), i příjmení Gežo tedy patrně vzniklo z nějakého rodného jména začínajícího na Ge-, např. z maďarského Gergely (česky Řehoř), které je základem dalšího slovenského příjmení ‒ Geško.

O původu příjmení: Džula

U nás nosí příjmení Džula/Džulová jen 5 mužů a 9 žen. Je též doloženo v ukrajinštině. Jeho výklad je nejistý, snad by mohlo pocházet z ukrajinského nářečního apelativa джсулий [džsulij], tj. „bezuchý“. Patrně by se tedy vztahovalo k vzhledu původního nositele, který neměl uši. I v češtině máte příjmení Bezouška.

O původu příjmení: Zýb

Forma příjmení Zýb/Zýbová je vzácná, nosí ji jen 3 muži a 6 žen. Běžnější je podoba Zíb/Zíbová, kterou používá 76 obyvatel. Antonín Kotík vykládal příjmení Zíb ze zábsti, Dobrava Moldanová zase ze slovesa zíbat, tj. „potřásat (hlavou)“. Někdy snad mohlo vzniknout i z osobního jména Sibert (ze Sigibert).

O původu příjmení: Falis

Příjmení Falis máte doloženo v Polsku. Vykládá se tu ze složených rodných jmen jako Chwalimir, Chwalisław, nebo z apelativa chwała, tj. „chvála“.

O původu příjmení: Bilyk

Příjmení Bilyk/Bilyková u nás nosí jen 11 mužů a 4 ženy. Hojně rozšířeno je v Rusku a na Ukrajině. Máme doloženy i v pravopisné varianty Bilík a Bílik. Vzniklo z přídavného jména bílý a nejspíše popisovalo vzhled původního nositele. Vedle toho je i židovské příjmení Bilik z oblasti Haliče, které se vykládá z německého billig, tj. „levný“.

O původu příjmení: Nicek

Podle Jana Svobody vznikl Nicek jako zdrobnělina osobního jména, patrně Nicolas. Antonín Kotík se zase domníval, že souvisí s adjektivem nicí, tj. „ponížený“ (srov. apelativum nicka). Nejvíce nositelů příjmení Nicek/Nicková můžete najít v Roudnici nad Labem, celkem jich evidence obyvatel ČR uvádí 59.

O původu příjmení: Tam

U příjmení Tam velmi záleží na původu rodiny. Dobrava Moldanová uvádí příjmení Tame, které vykládá jako německou domáckou podobu rodného jména Danecmar nebo Thomas. V německém slovníku nacházíte též příjmení Tamm vyložené jako obyvatelské z místního jména obce Tamm nebo Damm, popř. ze středohornoněmeckého apelativa tam ve významu „přehrada“. Příjmení Tam je doloženo též v polštině, kde se vykládá z polského apelativa tama, které rovněž znamená „přehrada“.

O původu příjmení: Nácal

Nácal je počeštěná německá domácká podoba rodného jména Ignác, původně s deminutivní (zdrobňující) příponou -el, která se počeštěním změnila na -al. V ČR dnes žije 59 obyvatel s příjmením Nácal/Nácalová.

O původu příjmení: Mutinský

Příjmení Mutinský patrně označuje někoho, kdo pocházel z obce Mutinsko poblíž Nových Zámků. Případně se příponou -ský označuje přivlastnění k rodině osoby jménem Mutina. To vzniklo nejspíše jako domácká podoba staročeského jména Mutimír. V současnosti nosí příjmení Mutinský/Mutinská 131 osob.

O původu příjmení: Měska

Odborné slovníky příjmení Měska neuvádějí. Ve staré češtině máte doloženo apelativum měska ve významu „chaos“. Příjmení Měska by snad mohlo souviset i s přídavným jménem měský, tj. „městský“ ‒ stejně se vykládá např. i polské příjmení Męski (z adjektiva mieski) doložené u našich sousedů již z roku 1446. V současnosti nosí příjmení Měska/Měsková 49 osob.

O původu příjmení: Kulišťák

Josef Beneš zařadil příjmení Kulišťák mezi ta, která byla odvozena z osobního jména příponou -ák, cesta k němu ale byla trochu krkolomná: z rodného jména Mikuláš se stalo příjmí Kuliš, z něj pak odvozenina Kulišta a z této podoby nakonec Kulišťák. Jako pravděpodobnější se mi proto jeví vykládat příjmení Kulišťák spíše z apelativa kuliště, tj. „kuželková dráha“. Označovalo by pak asi vášnivého hráče kuželek.

O původu příjmení: Lůžek

Antonín Kotík vykládal příjmení Lůžek stejně jako Ložek a Hložek z apelativa hloh. Patřilo by tedy podle něj mezi příjmení „květinová“. Josef Beneš jej naproti tomu řadil do kategorie pojmenování z názvů nábytku ‒ Lůžek by tedy byl z apelativa lůžko. Máme např. i příjmení Kavalec. V současnosti nosí příjmení Lůžek/Lůžková jen 34 obyvatel.

O původu příjmení: Štenc

U příjmení Štenc je možných více výkladů. Mohlo vzniknout z místního jména obce Stenz v Horním Bavorsku, odkud by původní nositel patrně pocházel. Mohlo ale být též odvozeno z rodných jmen jako Konstantin, Stanislaus apod. Na Policku se požívalo nářeční apelativum štenec, které podle Dobravy Moldanové znamená „nedozrálé peří“. Záleží tedy na původu rodiny. V současnosti u nás nosí příjmení Štenc/Štencová 76 obyvatel, nejvíce jich žije v Mladé Boleslavi.

O původu příjmení: Lisec

Podle Dobravy Moldanové vzniklo příjmení Lisec z apelativa lis, tj. „přístroj k lisování“, případně snad i z nářečního označení lišky. Ačkoli se píše s -i-, nelze asi vyloučit ani vznik z přídavného jména lysý, tj. „holý“, „plešatý“, protože jak víme, pravopis příjmení byl v minulosti značně rozkolísaný. Máme i příjmení Lysec a historický doklad „Ješek Lisý či Lisec“. Příjmení Lisec dnes nosí 162 mužů, 155 žen má přechýlené Liscová, 34 pak Lisecová.

O původu příjmení: Koranda

Příjmení Koranda se vykládá z rodného jména Kornelius nebo Konrád, případě i ze slovesa korat, tj. „tvrdnout na povrchu“ (pak by asi šlo o příjmení podle tvrdé povahy). V současnosti u nás žije 1 297 nositelů tohoto příjmení.

O původu příjmení: Karoch

Antonín Kotík zařadil příjmení Karoch mezi pojmenování podle vlastností, patrně analogicky ke Staroch ze starý by byl Karoch z karý neboli „černý“ (máte i příjmení Černoch). Podle Josefa Beneše se spíše jedná o příjmení z rodného jména Karel. Dnes nosí příjmení Karoch a Karochová 73 osob.

O původu příjmení: Vohník

J. Beneš zařadil příjmení Vohník do stejné skupiny jako příjmení Požár, Zápal, Jiskra a Plamínek. Nejspíše vzniklo z apelativa oheň. V současnosti ho nosí jen 36 obyvatel.

O původu příjmení: Jarkuliš

Příjmení Jarkuliš (pravopisné varianty Jarkulisch, Jarkulisz) je doloženo hojně v polštině. Vykládá se z rodných jmen na Jar-, popř. z přídavného jména jarý. V ČR ho používá 79 osob.

O původu příjmení: Makay

Příjmení Makay se vyskytuje hlavně v Maďarsku. Odvozuje se z rodných jmen začínajících na Mak-, jako je např. Makabeus, Makarius apod. V ČR ho v současnosti nosí 24 obyvatel.

O původu příjmení: Valeska

Příjmení Valeska snad vzniklo ze začátku rodného jména Valentýn, analogicky ke jménům jako Barteska (Bart- z Bartoloměj + -es + -ka), Mikeska (Mik- z Mikuláš + -es + -ka) apod. Je i příjmení Valeška, které se vykládá stejně. V evidenci obyvatel ČR však nikdo s příjmením Valeska/Valesková v současnosti uveden není.

O původu příjmení: Onisko

Příjmení Onisko a Onisková nosí v ČR 21 obyvatel. Nejrozšířenější je v Rusku a Bělorusku, takže bychom měli hledat jeho původ na východě. Jeden výklad nacházíme ve slovníku ukrajinských jmen, podle něj bylo odvozeno z rodného jména Onesimos.

O původu příjmení: Šajn

Příjmení Šajn u nás nosí jen 12 mužů, 37 žen používá přechýlené Šajnová, ale to se může vztahovat i k výchozí podobě Šajna. Jde patrně o počeštěnou formou německého příjmení Schein, které vzniklo z nářeční podoby německého adjektiva schön, tj. „krásný“. Máme i příjmení Schön a Krásný.

O původu příjmení: Kotulič

Výklad příjmení Kotulič slovníky neuvádějí. Snad by mohlo souviset s apelativem kotúľ, tedy „kotrmelec“, popř. slovesem kotúľať, tj. „koulet“. Doloženo je i příjmení Kotúľ, Kotúľa a Kotula. Přestože zakončení na -ič tak trochu evokuje jihoslovanská příjmení, doloženo v této oblasti není. V ČR nosí příjmení Kotulič 41 mužů a jen 24 žen používá přechýlené Kotuličová.

O původu příjmení: Urva

Podle Antonína Kotíka souvisí příjmení Urva s přídavným jménem urvalý, tj. „hrubý“ (jistě znáte výraz neurvalec). Je to příjmení vzácné, které dnes nosí jen 7 mužů a 5 žen na Olomoucku.

O původu příjmení: Balarin

Příjmení Balarin jsme ve slovnících nenašli. U F. Š. Kotta je podobné příjmení Balárek, které dnes již nikdo nepoužívá. Většina takových příjmení na Bal- se vykládá z rodného jména Baltazar. Záleží ale na původu rodiny, protože např. v italštině je příjmení Ballari, které by se asi dalo vykládat ze slovesa ballare, tj. „tančit“. V ČR nosí příjmení Balarin/Balarinová 204 osob.

O původu příjmení: Hostovský

Příjmení Hostovský označovalo někoho, kdo pocházel z Hostovic, popř. z Hostomic pod Brdy. Jedná se tedy o pojmenování podle původu. Dnes nosí příjmení Hostovský/Hostovská 65 osob, nejvíce jich žije v Lanškrouně.

O původu příjmení: Hostovský

Příjmení Hostovský označovalo někoho, kdo pocházel z Hostovic, popř. z Hostomic pod Brdy. Jedná se tedy o pojmenování podle původu. Dnes nosí příjmení Hostovský/Hostovská 65 osob, nejvíce jich žije v Lanškrouně.

O původu příjmení: Kunst

Německé příjmení Kunst mohlo vzniknout ze středohornoněmeckého kunst ve významu „vědění, znalost, moudrost, obratnost“. I ve staré češtině bylo převzaté apelativum kunšt/kumšt s tímto významem, ovšem i s dalšími ‒ znamenalo „lest“ a „úskok“, nebo také „žert“, „posměch“ (odtud také přídavné jméno kunstovný, tj. „šprýmovný“, ale i „dovedný“). Jednalo by se tedy patrně o pojmenování podle povahy.

O původu příjmení: Kunst

Německé příjmení Kunst mohlo vzniknout ze středohornoněmeckého kunst ve významu „vědění, znalost, moudrost, obratnost“. I ve staré češtině bylo převzaté apelativum kunšt/kumšt s tímto významem, ovšem i s dalšími ‒ znamenalo „lest“ a „úskok“, nebo také „žert“, „posměch“ (odtud také přídavné jméno kunstovný, tj. „šprýmovný“, ale i „dovedný“). Jednalo by se tedy patrně o pojmenování podle povahy.

O původu příjmení: Hornych

Příjmení Hornych vykládá Dobrava Moldanová z adjektiva horný, tj. „horský“, nebo též „horoucí“, „horlivý“. Jan Svoboda se domníval, že se jedná o původně genitivní tvar jako u příjmení Černych, Holejch apod. Nejvíce nositelů příjmení Hornych/Hornychová žije v Náchodě, celkem jich v evidenci obyvatelstva napočítáme 625.

O původu příjmení: Hornych

Příjmení Hornych vykládá Dobrava Moldanová z adjektiva horný, tj. „horský“, nebo též „horoucí“, „horlivý“. Jan Svoboda se domníval, že se jedná o původně genitivní tvar jako u příjmení Černych, Holejch apod. Nejvíce nositelů příjmení Hornych/Hornychová žije v Náchodě, celkem jich v evidenci obyvatelstva napočítáme 625.

O původu příjmení: Vetterle

Německé příjmení Vetterle /Vetterlová u nás používá jen 18 osob, nejvíce jich najdeme v Trutnově. Vykládá se jako zdrobnělina ze středohornoněmecké veter, tj. „otcův bratr“, pak i „synovec“. I v češtině jsou běžná příjmení z označení příbuzenských vztahů a máme také příjmení Strýček a Strejček.

O původu příjmení: Vetterle

Německé příjmení Vetterle /Vetterlová u nás používá jen 18 osob, nejvíce jich najdeme v Trutnově. Vykládá se jako zdrobnělina ze středohornoněmecké veter, tj. „otcův bratr“, pak i „synovec“. I v češtině jsou běžná příjmení z označení příbuzenských vztahů a máme také příjmení Strýček a Strejček.

O původu příjmení: Nettl

Příjmení Nettl se vykládá z německé zdrobněliny rodného jména Nathan nebo Ignatius. U nás ho v současnosti používá 43 obyvatel.

O původu příjmení: Nettl

Příjmení Nettl se vykládá z německé zdrobněliny rodného jména Nathan nebo Ignatius. U nás ho v současnosti používá 43 obyvatel.

O původu příjmení: Lindr / Lindra

Příjmení Lindra u nás podle evidence obyvatel nikdo nenosí, žije tu však 67 nositelek příjmení Lindrová a 58 žen s příjmením Linderová, ta se však vztahují k výchozím podobám Lindr a Linder. Ta se vykládají ze středohornoněmeckého linde/linte, tj. „lípa“. Patrně pojmenovávala někoho, kdo žil blízko lípy, nebo někoho, kdo přišel z obce, která má Linde ve svém názvu.

O původu příjmení: Merganc

Příjmí ve formě Mergans máme doloženo již z roku 1652. Podoba Merganc vznikla počeštěním příjmení Meergans, které patří mezi ptačí, označovalo pelikána. Pelikán je v křesťanské ikonografii známý jako symbol Krista, nacházíme ho i jako domovní znamení. V ČR dnes nosí příjmení Merganc/Mergancová 29 osob.

O původu příjmení: Prokeš

Příjmení Prokeš vzniklo z rodného jména Prokop. To je mužské jméno řeckého původu, které vzniklo buď z řeckého prokoptó, což znamená „prospívající“, „zdárný“, „průkopník“, „cestu razící“, nebo z řeckého prokópos, což znamená „pohotový“, „připravený k boji“. Příjmení Prokeš je časté, v současnosti u nás žije 5 247 jeho nositelů.