O původu příjmení

Pátrejte s námi po původu svého jména v rubrice Odpoledne s Dvojkou.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

O původu příjmení: Reitschläger

Příjmení Reitschläger/Reitschlägerová nosí v současnosti v ČR 41 osob. Snad bychom ho mohli vykládat jako přezdívkové jméno pro podkováře. Ten byl dříve v němčině označován i jako Reitschmied. Druhá část složeniny Schmied (tj. „kovář“) byla nahrazena slovem Schläger (ze slovesa schlagen, tj. „tlouci“), které se v příjmeních užívalo jako označení řemeslníka, který při práci něčím tluče, klepe apod.

O původu příjmení: Vyšata

Osobní jméno Vyšata máme doloženo již z roku 1186. Dnes ho nosí 360 obyvatel. Vzniklo nejspíše ze starého rodného jména Vyšeslav apod.

O původu příjmení: Ajgl / Aigel

Příjmení Ajgl u nás bylo používáno již ve středověku, zřejmě pochází z rodného jména Eigel (ve střední horní němčině Aigilo). Vyskytuje se v nejrůznějších pravopisných variantách, jako Eigel/Eigelová (24 osob), Eigl/Eiglová (132 obyvatel), Aigel/Aigelová (11 osob), Aigl/Aiglová (13 osob), Ajgl/Ajglová (56 obyvatel).

O původu příjmení: Tymonek

Příjmení Tymonek je zdrobnělina, která vznikla patrně z rodného jména Timotheus neboli Timotej. To je rodné jméno řeckého původu, znamená „uctívající (bojící se) boha“, jeho českou obdobou je Bohuslav. Příjmení Tymonek/Tymonková je vzácné, nosí ho u nás jen 11 osob.

O původu příjmení: Vanžura

Příjmení Vanžura vzniklo nejspíše chybným přečtením původního příjmení Vančura psaného se spřežkou -cz-. Příjmení Vančura je jednou z mnoha odvozenin z rodného jména Václav. To je české jméno slovanského původu, které znamená doslova „více slavný“. Příjmení Vanžura/Vanžurová nosí 368 osob.

O původu příjmení: Tobiška / Tobišek

Příjmení Tobiška dnes nosí 138 mužů, máme i příjmení Tobišek, které má 21 nositelů, přechýlené Tobišková se vztahuje k oběma z nich a používá ho 176 žen. Příjmení Tobiška i Tobišek vznikla jako odvozeniny z rodného jména Tobiáš. To je hebrejského původu a znamená „bůh je dobrotivý“, popř. „mým dobrem je bůh“.

O původu příjmení: Štefulík

Příjmení Štefulík/Štefulíková dnes nosí 27 obyvatel ČR. Vzniklo z rodného jména Štefan, což je podoba rodného jména Štěpán, která se používá ve slovenštině, v němčině nebo v latině. Štěpán je rodné jméno řeckého původu a znamená „věnec“, přeneseně „ověnčený“, „vítěz“.

O původu příjmení: Petruň + Petruňa

Příjmení Petruň se vykládá z rodného jména Petr. To pochází z řečtiny a znamená „skála“, popř. „skálopevný“. V ČR žije 43 mužů s formou Petruň, 11 s příjmením Petruňa a 65 žen s přechýleným Petruňová, které se může vztahovat k oběma z nich.

O původu příjmení: Haltman + Haltmar

Příjmení Haltmar/Haltmarová dnes nosí 238 obyvatel ČR. Bylo by třeba vidět starší matriční doklady, ale předpokládáme, že se původní forma Haltman změnila na Haltmar snad pod vlivem starých německých jmen zakončených na -mar (typ Dittmar, Waldemar apod.). Příjmení Haltman patrně vychází ze slovesa halten ve významu „držet, vlastnit“, nebo také „zastavit“. V současnosti ho používá jen 5 obyvatel ČR.

O původu příjmení: Adamčík

Příjmení Adamčík je průhledné, vzniklo jako odvozenina z rodného jména Adam. To je biblické jméno hebrejského původu, které se vykládá jako „člověk“, „pozemšťan“, souvisí s hebrejským hádám, tj. „prsť“, „země“. Adamčík/Adamčíková je příjmení rozšířené, nosí ho 572 mužů a 533 žen, nejvíce jich najdeme v Ostravě.

O původu příjmení: Čertner

Příjmení Čertner je s velkým otazníkem. Je to příjmení u nás vzácné, které nosí jen 5 mužů a 8 žen. Snad bychom mohli spekulovat o tom, zda nejde o hybridní složeninu ‒ německou příponou -ner mohlo být vytvořeno pojmenování pro syna osoby přezdívané Čert (snad podle povahy, nebo role, kterou hrál v nějaké lidové nebo náboženské hře). Máme i příjmení Čert a německé Teufel, tj. „čert“. Bylo by však potřeba vidět starší matriční záznamy.

O původu příjmení: Petira

Příjmení Petira je nejspíše jednou z mnoha odvozenin z rodného jména Petr. To se vykládá z řečtiny jako „skála“, popř. „skálopevný“. Příjmení Petira/Petirová dnes nosí 151 obyvatel ČR.

O původu příjmení: Ždimera

Příjmení Ždimera pochází nejspíše ze starého osobního jména Ždimír. To se vykládá jako „budiž mír“. V současnosti ho nosí 50 mužů a 34 žen.

O původu příjmení: Balatka

Příjmení Balatka/Balatková nosí 401 obyvatel, nejvíce jich žije v Tanvaldu. Názory na jeho výklad se značně liší. Podle Dobravy Moldanové může pocházet buď z rodného jména Baltazar, nebo z apelativa balatka, tj. „nepatrná věc“, „maličkost“, tedy asi jako označení někoho s drobnou postavou. Josef Beneš řadil příjmení Balatka mezi pojmenování z názvů mincí, jako balatka se nejspíše označoval drobný peníz. Antonín Kotík vykládal příjmení Balatka jako „tlachal“.

O původu příjmení: Žanta

Příjmení Žanta snad vzniklo z místního jména obce Žantov u Městce Králové, stejně jako příjmení Žantovský. Snad by byl možný i výklad z rodného jména Jan stejně jako u příjmení Janta. Nejvíce nositelů příjmení Žanta/Žantová žije v Tanvaldu a Jablonci nad Nisou, celkem jich evidence obyvatel uvádí 107.

O původu příjmení: Vonšovský

Příjmení Vonšovský označovalo nejspíše někoho, kdo přišel z obce Onšov, Onšovec, Onšovice apod. V současnosti ho v ČR nosí 143 obyvatel. Zajímavé je, že dnes není doložena podoba spisovná, bez protetického V- na začátku, tedy *Onšovský.

O původu příjmení: Žamboch

Příjmení Žamboch/Žambochová dnes nosí 304 obyvatel, nejvíce jich žije ve Vsetíně. Vzniklo nejspíše jako zkomolenina z místního jména obce Žampach u Jílového a u Žamberka. Původní nositel jména odtud patrně pocházel. Máme i příjmení Žampach.

O původu příjmení: Náhlovský

Příjmení Náhlovský označuje někoho, kdo pocházel z obce Náhlov u Mimoně nebo u Vyššího Brodu. V současnosti nosí příjmení Náhlovský/Náhlovská 402 osob.

O původu příjmení: Trulay

Příjmení Trulay je s velkým otazníkem. V ČR ho nosí 5 mužů a 5 žen používá přechýlené Trulayová. Jinde ve světě se v této podobě nevyskytuje, jen v Německu je několik osob s podobou Trullay, ale slovníky jeho etymologii bohužel nevykládají. Je i slovenské příjmení Trulej a Trulaj, které asi souvisí se slovenským apelativem truľo, tj. „hloupý, nerozumný“, též „mrzutý člověk“ nebo „prosťáček“ apod. Ve slovenštině je to tedy pojmenování podle duševních vlastností.

O původu příjmení: Cezner

Původ příjmení Cezner je patrně stejný jako u německého příjmení Zessner, došlo jen k výslovnostní změně hlásky -s- > -z- uprostřed jména. Vykládá se z místního jména obce Zessin v Pomořansku, jde tedy o pojmenování podle původu. V ČR dnes žije 12 mužů a 7 žen s příjmením Cezner/Ceznerová.

O původu příjmení: Lovicar

Příjmení Lovicar/Lovicarová dnes nosí jen 26 obyvatel ČR. Bylo by třeba vidět starší matriční doklady, ale za východisko by se mohlo snad (i vzhledem k výskytu příjmení na jižní Moravě) považovat místní jméno Lovětice (dnes část Přerova). Pak by se muselo ovšem předpokládat, že došlo ve výslovnosti k redukci původní formy *Lověticar > Lovicar.

O původu příjmení: Wiesner

Příjmení Wiesner je obyvatelské, označovalo někoho, kdo pocházel z obcí Wiesen u Bromova, Wießen u Podbořan nebo z nějaké jiné takto nazvané obce v Bavorsku, Rakousku či Polském Slezsku, možný by byl výklad i z místních jmen Wiesenau, Wissen nebo ze složených místních jmen jako Wiesenhof či Wiesenthal. V současnosti u nás žije 855 obyvatel s příjmením Wiesner/Wiesnerová. Vedle toho dnes nosí 14 osob příjmení Visner/Visnerová a podobu Wisner/Wisnerová používá 19 obyvatel.

O původu příjmení: Čermín

Příjmení Čermín patrně označovalo někoho, kdo pocházel z obce Čermná (lidově Čermá). Takových obcí leží v ČR hned několik, všechny byly pojmenovány podle potoků, jejichž voda byla čermná neboli „červená“. Ze základu czyrm-, tedy „červený“, se vykládá i polské příjmení Czermin. V ČR nosí příjmení Čermín/Čermínová 164 osob.

O původu příjmení: Velošík

Slovenské příjmení Velošík vzniklo pravděpodobně zdrobňující příponou -ík z příjmení Veloš. To bylo odvozeno příponou -oš z adjektiva velký ‒ stejně vznikla např. slovenská příjmení Hladoš z hladký, Hološ z holý, Sivoš ze sivý apod. Nebo mohlo vzniknout jako zdrobnělina z příjmení Veloch, které opět pochází z adjektiva velký – obdobně jako byl odvozen Maloch z malý, Mudroch z múdry atd. V evidenci obyvatel, kterou spravuje Ministerstvo vnitra,

O původu příjmení: Žvak / Žwak

Příjmení Žvak/Žvaková dnes nosí 235 obyvatel ČR, nejvíce jich žije ve Frýdku-Místku a v Ostravě, podobu Žwak/Žwaková pak používá 124 osob. Velmi pravděpodobně se jedná o příjmení polské. V polštině se příjmení Żwak, Źwaka vykládají ze slovesa żuć, tj. „žvýkat“.

O původu příjmení: Málek

Příjmení Málek se vykládá z přídavného jména malý, asi jako přezdívka podle malého vzrůstu nebo podle věku. Je to příjmení rozšířené, podle evidence obyvatelstva, kterou spravuje Ministerstvo vnitra, jej dnes nosí 6872 osob.

O původu příjmení: Tedl

Příjmení Tedl/Tedlová nosí v ČR pouze 13 osob. Patrně vzniklo jako zdrobnělina (příponou -el) ze jména Thede, které se vykládá z německých rodných jmen obsahujících část thiod, thiad (tj. „národ“), jako je např. Dietrich nebo Dietbert apod.

O původu příjmení: Zámiš

Dobrava Moldanová vykládá příjmení Zámiš z apelativa semiš jako přezdívku jemnému člověku, mohlo se však jednat i o pojmenování pro obchodníka s látkami. Z označení látek máte i příjmení jako Aksamít, Kment či Karmazín. V ČR dnes žije 114 obyvatel s příjmením Zámiš/Zámišová.

O původu příjmení: Toška

U našich polských sousedů je doloženo příjmí Toszka již z roku 1400. Vykládá se z rodných jmen začínajících na To-, jako je Tomáš, Tomislav apod. V ČR žije nejvíce nositelů příjmení Toška v Opavě a v Ostravě, celkem u nás najdeme 65 mužů s tímto jménem. Přechýlené Tošková používá 86 žen, ale to se může vztahovat i k příjmení Tošek, které nosí 21 mužů.

O původu příjmení: Taflíř

Dobrava Moldanová řadí příjmení Taflíř vedle příjmení Tafl a Taflík, která podle ní vznikla buď z německého apelativa Tafel, tj. „tabule, stůl prostřený k hostině“, nebo z německých zdrobnělých nářečních podob rodných jmen jako David, Christof, Theofil apod. V současnosti nosí příjmení Taflíř/Taflířová 44 obyvatel, téměř všichni žijí ve Znojmě.

O původu příjmení: Tylč

Příjmení Tylč/Tylčová dnes nosí jen 30 obyvatel ČR. Doloženo je též v Polsku (Tylcz), kde se vykládá z německého osobního jména Till, které vzniklo z domácké podoby rodného jména Dietrich (to se skládá z části diot, tj. „lid“, a rîch, tj. „vládce“).

O původu příjmení: Pilát

Příjmení Pilát je jasné, vzniklo ze jména biblické postavy Piláta Pontského, římského prefekta, který se zapsal do historie především jako člověk, který odsoudil Ježíše Krista k ukřižování. Takováto pojmenování (srov. např. i příjmení Herodes) odkazovala buď k charakterovým vlastnostem, nebo se mohlo jednat o přezdívky pro herce podle jejich rolí ve velikonočních (pašijových) hrách, popř. mohlo být inspirováno i domovním znamením.

O původu příjmení: Šlézar

Příjmení Šlézar snad vzniklo ze starého německého jména pro Slezsko, tj. Schlesing, označovalo tedy Slezana. Jiný možný výklad by byl z německého apelativa Schlösser, tj. „zámečník“. V tomto případě by se jednalo o pojmenování podle povolání. V současnosti nosí příjmení Šlézar/Šlézarová 93 obyvatel, nejvíce jich žije v Prostějově.

O původu příjmení: Rajzakter + Reisacher

Potřebovali bychom vidět starší matriční záznamy, ale domníváme se, že příjmení Rajzakter je asi zkomolenina příjmení Reisacher. To se vykládá z místního jména Reisach (několik obcí toho jména leží v Bavorsku, Rakousku, Bádensko-Württembersku). Je to tedy příjmení podle původu. Další možný výklad je ze středohornoněmeckého risach, tj. „větev, prut, křoví“. Patrně šlo o pojmenování podle místa bydliště u proutí, křoví apod. Příjmení Rajzakter/Rajzakterová je vzácné,

O původu příjmení: Wassebauer

Německé složené příjmení Wasserbauer označovalo „sedláka z dvorce u vody“. Nejvíce jeho nositelů dnes u nás žije ve Žďáru nad Sázavou a v Jihlavě, celkem jich v evidenci obyvatel najdete 731. Rozšířené je též hojně v Rakousku.

O původu příjmení: Benc

Příjmení Benc se vykládá z rodného jména Benedikt, Bernard či Berchtold. Nejvíce nositelů příjmení Benc žije v Havlíčkově Brodě, celkem jich u nás najdete 598.

O původu příjmení: Fila

Příjmení Fila vzniklo z rodného jména Filip, které je řeckého původu a vykládá se jako „milovník koní“. Příjmení Fila dnes nosí 559 mužů, přechýlené Filová používá 994 žen, ale to se může vztahovat též k příjmení Filo.

O původu příjmení: Jirout

Příjmení Jirout bylo odvozeno z rodného jména Jiří, respektive z jeho domácké podoby Jíra. Jiří je jméno řeckého původu a znamená „zemědělec“. Sv. Jiří je mučedník a patří ke Čtrnácti svatým pomocníkům, bývá zpodobňován jako drakobijec a chránil jezdce, sedláře i sedláky. Jirout je příjmení rozšířené, v současnosti u nás žije 1 186 jeho nositelů.

O původu příjmení: Audi / Audy

Příjmení Audi vykládá Josef Beneš ze zdrobnělé domácké podoby rodného jména Audobert s jihoněmeckou příponou -i. V ČR dnes žije jen 5 nositelů příjmení Audi a 5 žen s přechýleným Audiová. Běžnější je forma s -y-, tu používá 320 osob.

O původu příjmení: Valena

Příjmení Valena/Valenová dnes nosí 289 osob. Patrně vzniklo z rodného jména Valentin. Latinské valere, z něhož rodné jméno Valentýn/Valentin vzniklo, znamená „zdravý“, „zdravím kypící“, „silný“. Sv. Valentin je ochráncem zamilovaných.

O původu příjmení: Hinšt / Hynšt

Ve staré češtině označovalo apelativum hynšt „koně, zvl. kleštěného“, tedy „valacha“ (původně z německého Hengst), popř. dokonce i „vykleštěného muže“, „kastráta“. Příjmení Hynšt/Hynštová je rozšířené zvl. v oblasti Brna a Vyškova, celkem ho užívá 402 obyvatel. Podobu Hinšt/Hinštová nosí 68 osob, nejvíce jich žije v obci Jeseník.

O původu příjmení: Trakal

Příjmení Trakal patrně vzniklo z příčestí minulého slovesa trakat, tj. „tahati, vléci, těžce nositi“ (srov. apelativum trakař). Jedná se tedy o pojmenování podle činnosti. V současnosti ho u nás používá 217 obyvatel.

O původu příjmení: Tymr / Timr / Týmr

Příjmení Tymr/Tymrová dnes nosí 66 obyvatel ČR. Podobu Týmr/Týmrová používá 31 osob a formu Timr/Timrová má 22 mužů a žen. Jedná se patrně o počeštěnou formu německého příjmení Timmer. To se vykládá jako pojmenování pro tesaře ze středohornoněmeckého timber, timmer ve významu „dřevěný stavební materiál“. Další možný výklad by byl z místního jména obce Timmern v Dolním Sasku.

O původu příjmení: Valšík

Příjmení Valšík nejspíše vzniklo z rodného jména Valentin. To je latinského původu a znamená „zdravý“, „zdravím kypící“, „silný“. V současnosti ho u nás nosí jen 10 mužů a 9 žen.

O původu příjmení: Rydval

Příjmení Rydval se vykládá ze středohornoněmeckého rodného jména Rüdewalt, které se skládá z části hrôd (tj. „sláva“) a walt (tj. „moc“, „vláda“). Nejvíce obyvatel s příjmením Rydval dnes žije v Tanvaldu, celkem jich v evidenci obyvatelstva najdeme 434.

O původu příjmení: Tašl

Příjmení Tašl/Tašlová je vzácné, nosí ho jen 2 muži a 5 žen. Nejspíše vzniklo jako zdrobnělina ze středohornoněmeckého tasche, tesche, tj. „taška“. Mohlo jít o pojmenování výrobce podle jeho výrobku, nebo o někoho, kdo nosil nějakou nápadnou taštičku. I v češtině máme příjmení jako Mošnička, Tobolka, Kabelka apod.

O původu příjmení: Drobník

Drobník bylo označení pro někoho, „kdo prodává droby, vnitřnosti“. Příjmení Drobník tak patří do kategorie pojmenování podle povolání. Snad ale mohlo vzniknout i z adjektiva drobný, pak by se vztahovalo nejspíše k vzhledu původního nositele. Nejvíce osob s příjmením Drobník a Drobníková najdeme v Jablonci nad Nisou a v Turnově, celkem jich u nás žije 107.

O původu příjmení: Faistauer

Příjmení Faistauer je obyvatelské, odvozené z místního jména obce Faistau v Solnohradsku, odkud původní nositel tohoto jména patrně pocházel. V ČR dnes žije 30 obyvatel s tímto příjmením.

O původu příjmení: Puš

Příjmení Puš se vykládá z německého apelativa Busch, tj. „křoví“, „houští“, „háj“ nebo „les“. Pravděpodobně se jednalo o pojmenování podle místa bydliště. Máme i české příjmení Hájek. V současnosti u nás žije 373 obyvatel s příjmením Puš.

O původu příjmení: Zafka

V současnosti u nás podle evidence obyvatel žijí jen 3 ženy s příjmením Zafková, ale žádný muž s příjmením Zafka. Toto jméno se však stále vyskytuje na Slovensku. Jeho výklad slovenské příručky neuvádějí, ale snad by mohlo souviset se středohornoněmeckým zapfe, tj. „hrdlo láhve“. Patrně se jednalo o pojmenování pro někoho štíhlého, nebo o přezdívku pro pijana. Stejně se vykládá německé příjmení Zapf.

O původu příjmení: Bednář

Příjmení Bednář/Bednářová patří do stovky nejčastějších českých příjmení, nosí ho téměř 10 tisíc obyvatel (9 811). Je motivačně průhledné. Vzniklo z apelativa bednář jako pojmenování podle povolání. Jak k tomu došlo? Jednoduše. Např. v roce 1651 koupil usedlost v Nehodovce bednář Václav Davidů, v roce 1653 je pak týž člověk zapsán již jako Václav Bednář.

O původu příjmení: Kašík

Příjmení Kašík mohlo být odvozeno z apelativa kaše (máme i příjmení Kaše, které je doloženo jako příjmí dokonce již z roku 1373), nebo mohlo vzniknout z rodného jména Lukáš. To je latinského původu, je to vlastně zkrácenina latinského jména Lucanus, které znamená „Lukánec, pocházející z Lukánie“ (Lukánie bylo historické území v jižní Itálii). Evangelista Lukáš byl křesťanským patronem lékařů a umělců.

O původu příjmení: Zvěřina

Příjmení Zvěřina/Zvěřinová v současnosti nosí 1 740 osob. Patří k početné skupině těch příjmení, která souvisejí s jídlem, zvěřina je „maso lovné zvěře“. Původní nositel příjmení Zvěřina mohl být např. lovec či kuchař připravující pokrmy ze zvěřiny apod. Některá obdobná příjmení, např. Zvěřínek, Zvěřínský či Zvěřinec, mohla vzniknout i z místních jmen (Zvěřínek je obec u Poděbrad, Zvěřinec je hrad u Jesenice).

O původu příjmení: Matoušek

Příjmení Matoušek je průhledné, vzniklo jako zdrobnělina z rodného jména Matouš. To je jméno hebrejského původu, stejně jako Matěj pochází z Mattithján a znamená „boží dar“, u nás se rozšířilo z řeckého tvaru Matthaios. Matoušek je příjmení u nás běžné, dnes jej nosí 11 488 obyvatel.

O původu příjmení: Kukula

Příjmení Kukula se v odborné onomastické literatuře vykládá z nářečního označení ptáka kukačky. Uvažovat bychom ale mohli i o motivaci apelativem kukla (též kukel), které vzniklo z latinského cucullus a které mělo významy „kápě“ či „šátek pod bradu vázaný“, případně přeneseně „síť na ryby ve tvaru kápě“. Mohlo se tedy jednat o pojmenování podle nápadné části oděvu, nebo podle povolání.

O původu příjmení: Zembovský

Předpokládáme, že příjmení Zembovský je počeštěné polské příjmení Zembowski, které je u našich sousedů doloženo z roku 1662. Vykládá se z názvů vsí Zębowo nebo Zębów, odkud původní nositel jména patrně pocházel.

O původu příjmení: Zitta

Příjmení Zitta bylo patrně odvozeno z místního jména obce Zittau v Sasku (česky Žitava). Máme i české příjmení Žitava. Již kvůli těm 2 -tt- je to asi pravděpodobnější než výklad z rodného jména Zita, který uvádí Josef Beneš.

O původu příjmení: Dušátko

Příjmení Dušátko dnes nosí 239 obyvatel. Vzniklo z rodného jména Duchoslav, případně ze staročeského apelativa duch, tj. „dech“.

O původu příjmení: Krechler

Příjmení Krechler/Krechlerová dnes nosí 162 obyvatel ČR. Snad vzniklo ze středohornoněmeckého slovesa krechen (dnes krachen), tj. „praskat, třeskat, bouchat“, „vrazit do něčeho“, též „hádat se“ apod., s německou příponou -ler. Asi šlo o původní označení hlučného, výbušného, nebo hádavého člověka.