Připravili a provázejí Jan Kovařík a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Dobrava Moldanová uvádí patrně počeštěnou podobu příjmení Torant a vykládá ho z moravského nářečního výrazu tor s významem „stopa“ nebo „cesta“. Jako pravděpodobnější se však jeví výklad příjmení Thorand z místního jména obce Tharandt v Sasku, odkud patrně původní nositel tohoto jména pocházel. V ČR dnes nosí příjmení Thorand/Thorandová jen 19 mužů a 23 žen, většina jich žije v Teplicích. Jinak je rozšířené též v Německu.

Krajník byl nejspíše někdo, kdo bydlel na kraji obce. Stejnou motivaci mají i další příjmení podle bydliště jako Koutník (v koutě), Konečník (na konci), německá Endt, Orth apod. V ČR dnes nosí příjmení Krajník/Krajníková 406 obyvatel. I ve slovenštině je příjmení Krajniak, které se tu ovšem vykládá jako pojmenování obyvatel pocházejících z Krajny, tj. z okrajových oblastí severovýchodní části dnešního Slovenska.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

U příjmení Feigl záleží na původu rodiny. Mohlo vzniknout z německého apelativa Veigel, tj. „fialka“, pak by se jednalo o německý ekvivalent českého příjmení Fialka. Bývá též spojováno s německým adjektivem feig, tj. „zbabělý“, „vylekaný“, pak by se jednalo o pojmenování podle charakteru. U židovských rodin pak vykládáme příjmení Feigl z německého Feige, tj. „fík“, což je symbolický odkaz k sedmi druhům ovoce ze Svaté země.

Příjmení Koutný (stejně jako Koutecký, Koutek, Koutský atd.) vzniklo jako označení toho, kdo bydlel v koutě (lesa, vesnice apod.), nebo mohlo být odvozeno z místního jména obce Kouty, Kout, odkud mohl původní nositel příjmení pocházet. Je to příjmení běžné, v ČR ho dnes nosí 3 950 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Havlátko bylo odvozeno z rodného jména Havel. To je latinského původu (Gallus) a znamená „obyvatel Galie“. Poustevník sv. Havel ve středověku patřil k oblíbeným světcům a v Čechách mu bylo zasvěceno několik desítek kostelů. V současnosti u nás žije 55 mužů s příjmením Havlátko a 43 žen s přechýleným Havlátková.

Příjmí Hromádko máme doloženo již z roku 1573. Vedle něj máme i příjmení Hromada a Hromádka. Jsou motivačně průhledná, vznikla z apelativa hromada, patrně ve významu množství něčeho, nebo označující terén, kde dotyčný bydlel (srov. příjmení Štola, Halda, Jáma). V současnosti nosí příjmení Hromádko 573 mužů, přechýlené Hromádková 1 354 žen, ovšem to se může vztahovat i k běžnějšímu příjmení Hromádka.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Podle Dobravy Moldanové vzniklo příjmení Chára z lašského nářečního adjektiva charý, tj. „šedý“, „ošumtělý“, nebo „škaredý“. Jednalo se tedy o pojmenování podle vzhledu. Někdy snad mohlo být odvozeno i z rodného jména Melichar. Podle evidence obyvatel nosí příjmení Chára 182 mužů, přechýlené Chárová používá 204 žen.

Příjmení Holaň stejně jako Holáň vzniklo z adjektiva holý ve významu „lysý“, „bezvousý“, nebo také „chudý“. Patří tedy mezi pojmenování podle vlastností. Příjmení Holaň/Holaňová dnes u nás nosí 586 obyvatel, nejvíce jich žije v Ostravě. Příjmení Holáň/Holáňová používá 325 osob.

Pokud by bylo příjmení Figala české, jednalo by se patrně jen o starým pravopisem (j = g) zapsané jméno Fijala/Fiala. Patřilo by tak mezi příjmení motivovaná květinami. Obdobně máme např. příjmení Geřábek místo Jeřábek apod. Pokud by to bylo příjmení německé, bylo by možné ho vyložit z apelativa Fiegel, tj. „malý, nepatrný člověk“. U našich polských sousedů je doloženo příjmení Figał, které se vykládá ze staropolského fig nebo ze slovesa figać s významem „kopat“.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Kejda/Kejdová dnes nosí 324 obyvatel. Možností jeho výkladu je hned několik. Snad vzniklo z apelativa kejda, což je „rozředěná chlévská mrva“. Máme i příjmení Mrva. Jako kejda byla označována i „hustá omáčka“. Též existuje i příjmení Vomáčka. Příjmení Kejda mohlo také vzniknout ze slovesa kejdat se, tj. „kulhat“, „klátit se“.

Příjmení Junk patrně vzniklo jako pravopisná varianta německého příjmení Jung. To pochází z adjektiva jung, tj. „mladý“. V ČR dnes žije 43 mužů s příjmením Junk, přechýlené Junková nosí 1 168 žen, ovšem to se ve většině případů vztahuje k příjmení Junek.

Příjmení Kondler pochází patrně ze středohornoněmeckého apelativa kandler, tj. „konvář“. Patří tedy do kategorie pojmenování podle povolání, označovalo někoho, kdo vyráběl konve. V současnosti u nás nosí příjmení Kondler/Kondlerová 144 obyvatel.

Nejvíce nositelů příjmení Jaša/Jašová žije v Třebíči a Velkém Meziříčí, celkem v evidenci obyvatel napočítáme 316 mužů s příjmením Jaša, 27 jménem Jaš a 393 žen s přechýleným Jašová. Příjmení Jaša se vykládá z rodných jmen začínajících na Ja-, především ze jména Jan či Jakub.

Příjmení Badin se vyskytuje ve Francii, vykládá se tu jako přezdívka pro někoho, kdo rád bavil ostatní, pro vtipálka. Jak k nám ale doputovalo, by nám ukázal jedině genealogický výzkum. I u našich polských sousedů totiž nacházíme příjmení Badyn, které se vykládá ze slovesa badać, tj. „bádat“. U nás žije 273 obyvatel s příjmením Badin/Badinová, nejvíce jich najdeme v Ivančicích.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Rohla vykládá Dobrava Moldanová z přídavného jména rohatý jako původní přezdívku pro nesnášenlivého člověka. Jako pravděpodobnější se však jeví starší výklad Antonína Kotíka, který řadil příjmení Rohla do kategorie pojmenování z názvů pečiva ‒ máme i příjmení Rohlík a Rohlíček. Mohlo se jednat o jméno pro pekaře, nebo mohlo vzniknout i podle domovního znamení.

V němčině je příjmení Hädrich, které se vykládá ze starých německých rodných jmen Hadurich nebo Heidenreich. Předpokládáme, že příjmení Hadrich mělo stejný původ. Je skutečně velmi vzácné, podle evidence obyvatel u nás žije jediný muž a 3 ženy s tímto příjmením. Vyskytuje se však ve Spojených státech, v Německu a v Polsku.

Příjmení Jandl vzniklo jako německá zdrobnělina z rodného jména Jan. To je hebrejského původu a vykládá se jako „bůh je milostivý“, popř. „bohem daný, milostivý boží dar“, bylo u nás vždy velice rozšířené, je to jméno hned několika světců. Nejčastěji se příjmení Jandl vyskytuje v Rakousku, kde žije 1 795 jeho nositelů. U nás používá příjmení Jandl/Jandlová 728 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Dorobant u nás mělo posledního svého nositele v roce 2010, dnes už tu podle evidence obyvatel nikdo s tímto příjmením nežije. Vyskytuje se v Rumunsku. Mnohem běžnější tu ale je podoba Dorobantu. Bohužel nemáme k dispozici žádné slovníky rumunských příjmení, ale domníváme se, že by příjmení Dorobant snad mohlo souviset se jménem několika rumunských obcí Dorobanțu. Původní nositel příjmení odtud mohl pocházet.

Příjmení Kramosil/Kramosilová v současnosti používá 88 obyvatel. Podle Dobravy Moldanové snad vzniklo ze slovesa kramolit se, tj. „svářit se“. Máme i příjmení Kramola, které se vykládá jako „hádka, svár“. Jedná se tedy patrně o pojmenování podle povahy.

Příjmení Košata se vykládá z rodných jmen začínajících na Ko-, jako je např. Kochan, Kornel, Konstantin apod., případně z adjektiva košatý, tj. „hustý, rozvětvený“. Jako příjmí je Košata doložen již z roku 1596. V současnosti toto příjmení nosí 279 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Jako jsou příjmení Fukar z foukat, Buchar z bouchat, Tikar z tikat apod., tak je i Fikar patrně ze slovesa fikat, tj. „řezat“. Možný by byl však i výklad z německého slovesa ficken ve významu „třít“. V obou případech by se jednalo o pojmenování podle činnosti.

Příjmení Magni je z latiny, z 2. pádu rodného jména Magnus, které znamená „velký“. V současnosti žije v ČR pouze 26 nositelů tohoto příjmení.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Machů dnes nosí 1 057 mužů, nejvíce jich žije ve Valašských Kloboucích a ve Zlíně. Bylo odvozeno z rodného jména začínajícího na Ma-, jako je Marek, Matěj, Martin apod. Příjmení zakončená na -ů(v) vznikala jako přivlastňovací, a to nejčastěji ze jména otce (např. Blažků bylo označení pro Blažkova potomka, dále máme např. příjmení Janů, Martinů, Adamů), méně obvyklá jsou tato příjmení i z označení povolání (Kovářů, Tkalců).

Příjmení Gajdůšek mohlo označovat syna osoby přezdívané Gajdúš podle toho, že hrál na dudy (nářečně gajdy) nebo že je vyráběl. Sloveso gajdat se ale znamenalo i „toulat se“. V současnosti nosí příjmení Gajdůšek 259 mužů, přechýlené Gajdůšková používá 232 žen.

Příjmení Blahuš je patrně jednou z mnoha odvozenin z rodného jména Blahoslav. To je česká podoba latinského jména Benedikt, které se vykládá jako „požehnaný“, „blahoslavený“. Příjmení Blahuš/Blahušová u nás dnes používá 326 obyvatel, nejvíce jich žije ve Zlíně a Otrokovicích.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Hvězda je jasné, vzniklo z apelativa hvězda. Motivováno mohlo být např. domovním znamením. Máme i německé příjmení Stern, tj. „hvězda“, doložené u nás jako příjmí již z roku 1414. Z dalších vesmírných příjmení můžeme zmínit Sluníčko, Měsíček, Luna, Komet aj. Příjmení Hvězda/Hvězdová v současnosti nosí 864 obyvatel, nejvíce jich najdeme v Rosicích a v Praze.

Příjmení Ket je pravděpodobně zjednodušenou variantou německého příjmení Kett, které se vykládá jako „pramenitá voda“, tedy podle místa bydliště někde u vodního zdroje. Další možný výklad vychází z německého odborného termínu pro tkalcovskou „osnovu“. Kett je v němčině také „řetěz“. Mohlo by se tedy jednat o pojmenování pro tkalce, nebo snad kováře vyrábějícího řetězy apod.

Formu Tykvart/Tykvartová dnes nosí 143 osob, podobu Tikvart/Tikvartová má pouze 6 obyvatel. Josef Beneš vykládal toto příjmení z německého složeného osobního jména, které se skládá z části Degan-, tj. „válečník“, a -wart, tj. „strážce“.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Kovařík je zdrobnělina z apelativa kovář. Někdy se zdrobněliny používaly k rozlišení osob – kdyby žili ve vsi např. dva kováři, pak by se jednomu říkalo kovář a tomu mladšímu nebo tomu s menší živností nebo tomu, který bere menší zakázky, by se začalo říkat kovařík. Mohlo by také jít o syna kováře či kovářského učně.

Příjmení Koráb vzniklo patrně z apelativa koráb, to má ale několik významů ‒ Jan Svoboda i Josef Beneš ho vykládají jako příjmení motivované dopravním prostředkem (koráb = „velká loď“). Loď mohla být samozřejmě i na domovním znamení. Dobrava Moldanová uvádí další významy apelativa koráb, tj. „vykotlaný strom“, „trup bez vnitřností“ a „kostra“, příbuzná jsou podle ní příjmení Koraba, Korábečný, Korábek, Korábík.

Ve staré češtině znamenalo apelativum mejstřík „správce dvora“. Jedná se tedy o pojmenování podle povolání. V současnosti nosí příjmení Mejstřík/Mejstříková 740 osob.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Trdý/Trdá dnes nosí 82 obyvatel. Jeho výklad příručky neuvádějí. Je nejasné. Museli bychom vidět starší matriční záznamy, abychom dokázali říci, z čeho by mohlo pocházet. Je možné, že jde o zkomoleninu příjmení Tvrdý, nebo že souvisí s apelativem trdlo, což je „palička, tlouk“, nebo také nářečně „hlupák“.

Příjmení Čalkovský pravděpodobně vzniklo jako přivlastnění rodině osoby jménem Čalek. To se vykládá z rodných jmen začínajících na Ča-. V ČR ho nosí 192 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Kotek vzniklo patrně jako zdrobnělina z apelativa kot, tj. „kocour“, případně též v lašském nářečí „nepálená cihla“. Ve staré češtině byl kotek i „stánek, obchod“. Vyloučit nemůžeme ani to, že příjmení Kotek vzniklo jako odvozenina z německého rodného jména Gottfried, nebo ze začátku slovanských jmen jako Chotěbor, Chotěbud, Chotěmír apod. Jako příjmí je Kotek doložen již z roku 1425.

Folkman je pravopisná varianta německého příjmení Volkman, které bylo zapsáno podle zásady „piš, jak slyšíš“. Příjmení snad vzniklo jako patronymikum (tj. jméno po otci) utvořené formantem -man („muž“, „člověk“) z německého osobního jména se základem volc- („vojsko“, „lid“), jako je např. Volkmar, Volkert apod. Podobu příjmení Folkman u nás nosí 63 mužů a 54 žen, formu Volkman/Volkmanová používá jen 43 osob.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Dvořáček vzniklo jako zdrobnělina příjmení Dvořák. To patří mezi nejčastější česká příjmení. Vykládá se jako „svobodný sedlák na velkém statku“, dříve také „dvorský služebník“, patří tak do skupiny příjmení podle povolání a společenského postavení. V současnosti nosí příjmení Dvořáček/Dvořáčková 6 540 obyvatel.

Příjmení Karafiát je jasné, vzniklo z apelativa karafiát jako pojmenování květinové. Patří tak do stejné kategorie jako příjmení Růžička, Fiala, Konvalinka apod. V současnosti ho nosí 1 100 obyvatel. Jako příjmí je doloženo již z roku 1653.

Příjmení Doubek je běžné, dnes jej nosí 3 228 obyvatel. Vzniklo z názvu stromu, dubu. Mohlo se jednat o pojmenování podle bydliště u dubu, nebo možná spíše o přezdívku podle vlastností. Doubek je podle Dobravy Moldanové nejen dub malý, ale i pěkný, mladý, používá se v přirovnáních jako „Hoch je švarný jako doubek“ apod.

Franěk je příjmení rozšířené, v současnosti jej používá 2 814 obyvatel. Vzniklo z domácké podoby rodného jména František. To je latinského původu, pochází od sv. Františka z Assisi, kterému říkali pro jeho znalost francouzštiny Francesco, tj. Francouzek.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Josef Beneš vykládal příjmení Hyttych ze středohornoněmeckého hut, huot, tj. „kůže“, přípona -ich byla zdrobňující. Mohlo se snad jednat o nějakého koželuha, který kůže zpracovával, nebo někoho, kdo s nimi obchodoval apod. Formu Hittich/Hittichová dnes podle evidence obyvatel nikdo nepoužívá, podobu Hyttych/Hyttychová nosí 33 osob a žije u nás i 6 obyvatel s příjmením Hyttich/Hyttichová. Častější je podoba s jedním -t-, příjmení Hytych/Hytychová má 120 nositelů.

Příjmení Dejmek patrně vzniklo z apelativa dým, tj. „kouř“. Máme i další příjmení jako Plamínek, Požár, Jiskra, Vohník nebo Čouda. Podle Dobravy Moldanové mohlo jít i o označení „kudrnatého člověka“. V současnosti u nás žije 715 nositelů příjmení Dejmek/Dejmková.

Antonín Kotík řadil příjmení Bedroš mezi pojmenování, která vznikla z označení částí těla, odvozoval jej tedy patrně z apelativa bedro. Snad by však bylo možné vyložit příjmení Bedroš stejně jako příjmení Bedra z rodného jména Bedřich. V současnosti nosí příjmení Bedroš/Bedrošová jen 36 obyvatel, nejvíce jich žije Uherském Hradišti.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Blažek je příjmení běžné, v současnosti jej nosí 14 848 obyvatel. Bylo odvozeno z rodného jména Blažej. To je z latiny přejaté jméno nejasného původu a významu, jak uvádí Miloslava Knappová, vykládá se někdy jako „breptavý“, „neobratný“, „tupý“ (z řeckého bléché), popř. i jako „trpící na zánět kloubů“ (z řeckého blasios). Sv. Blažej patří ke Čtrnácti svatým pomocníkům.

Příjmení Gomola je nářeční, vyskytuje se především v oblasti Ostravy, Havířova, Třince a Jablunkova. Celkem ho nosí 455 obyvatel. Jedná se o variantu příjmení Homola. Podle Dobravy Moldanové snad bylo motivováno fyzickými vlastnostmi (přezdívka člověku podle tvaru hlavy připomínající homoli), ale bychom snad mohli uvažovat i o pojmenování podle povolání pro někoho, kdo vyráběl homole (např. cukru, másla, sýra apod.).

Příjmení Kraml bylo nejspíše dovozeno z apelativa kramle, tj. „skoba“. Mohlo se jednat o pojmenování pro kováře vyrábějícího skoby (máme např. i příjmení Hřebík), nebo o přezdívku podle zahnutého nosu připomínajícího skobu apod. Někdy snad také mohlo příjmení Kraml vzniknout z poněmčené podoby místního jména obce Kramola, odkud mohl původní nositel jména pocházet. V současnosti u nás žije 518 obyvatel s příjmením Kraml/Kramlová.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Německé příjmení Gewiese /Gewiesová u nás nosí 9 mužů a 8 žen, jinak se vyskytuje jen v Německu. Vykládá se ze středohornoněmeckého gewîse, tj. „louka“. Máme i česká příjmení Louka a Loučka.

Příjmení Vaculík patří mezi odvozeniny z rodného jména Václav. To je české jméno slovanského původu, které znamená doslova „více slavný“. Vaculík je příjmení běžné, v současnosti jej nosí 3 512 osob.

Příjmení Koláček je jasné, vzniklo ze zdrobněliny apelativa koláč. Mohla to být původně přezdívka pro pekaře, který pekl koláče, nebo pro někoho, kdo je rád jedl. Příjmení z názvů různého sladkého pečiva máme celou řadu, např. Kobliha, Buchta, Mazanec, Perník, Lívanec, Vdoleček apod. Příjmení Koláček/Koláčková je u nás rozšířené, nejvíce jeho nositelů žije v Brně, celkem jich evidence obyvatel uvádí 3 102.

Příjmení Axmann nacházíme ve slovníku Josefa Beneše s výkladem „malíř podobizen“, někdy i „tesař“. Jedná se tedy pojmenování podle povolání. Formu Axmann/Axmannová dnes nosí 408 obyvatel, podobu Axman/Axmanová jen 256 osob.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Bartoň patří mezi častá česká příjmení, dnes jej nosí 4 932 obyvatel. Doklad o příjmí zapsaném jako Barton je již z roku 1393. Bylo odvozeno z rodného jména Bartoloměj. To je biblické jméno aramejského původu, vykládá se jako „oráč“, případně „bojovný syn“.

Podle Antonína Kotíka souvisí příjmení Halman s přídavným jménem holemý, tj. „veliký“ (máme též apelativum halama). Jako pravděpodobnější se nám však jeví, že se jedná o příjmení německé odvozené z místního jména obce Hall, Halle, popř. ze středohornoněmeckého apelativa halle, tj. „hala“. Vztahovalo se tedy asi k bydlišti původního nositele jména. V současnosti používá příjmení Halman/Halmanová 18 mužů a 21 žen.

Příjmení Šuda patrně vzniklo z nářečního apelativa šuda, které označovalo někoho, „kdo šidí“. Patří tedy do kategorie pojmenování podle vlastností a souvisí také s povoláním. Dnes nosí příjmení Šuda/Šudová 105 obyvatel, nejvíce jich žije v Jičíně.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Antonín Kotík vykládal příjmení Vosmek z číslovky osm. Máme i další příjmení odvozená z čísel, např. Čtverák, Pětík, Sedmák atd. Podle Josefa Beneše pochází příjmení Vosmek spíše ze slovesa osmýkat, tj. „smýkáním opotřebovati, odříti“, nebo také „otrhati (jablka)“ nebo „oholit“. Je i příjmení Vosmik, Vošmik apod. Nejvíce nositelů příjmení Vosmek/Vosmeková žije v Jihlavě, celkem jich u nás potkáme 130.

Příjmení Hemerka je německého původu a vychází buď z místních jmen zakončených na -heim, nebo z německých rodných jmen typu Heimeram, Hemeram apod. Jako příjmí je Hemerka doložen již z roku 1460. V současnosti ho v ČR nosí 187 mužů, 196 žen používá přechýlené Hemerková.

Příjmení Kolbaba patrně vzniklo z nářečního apelativa kolibaba, které se používá na Místecku a znamená „pomalý člověk“. Antonín Kotík jej dával do souvislosti se slovenským kolembába, tj. „slepá bába“ ve hře. Dnes nosí příjmení Kolbaba 330 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Již z roku 1550 máme záznam o Jiříku Votradovcovi v Otradově. Příjmení Otradovec vzniklo z místního jména Otradov nebo Otradovice, odkud původní nositel tohoto příjmení nejspíše pocházel, případně mohlo být odvozeno ze starého osobního jména Otrad. V současnosti nosí příjmení Otradovec/Otradovcová 420 osob.

Příjmení Jiroušek/Jiroušková dnes nosí 1 962 obyvatel. Vzniklo jako zdrobnělina z rodného jména Jíra, což je domácká podoba jména Jiří. To je jméno řeckého původu a znamená „zemědělec.“ Sv. Jiří je mučedník a patří ke Čtrnácti svatým pomocníkům, bývá zpodobňován jako drakobijec a chránil jezdce, sedláře i sedláky.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.