Vesnice Zámrsky leží východojihovýchodně od Hranic, ve zvlněném, mírně kopcovitém terénu, ve východní části Kelečské pahorkatiny. V letech 1976 – 1990 byla ves místní částí obce Skalička. Její součástí je bývalý panský dvůr Kamenec nedaleko levého břehu Bečvy. Zámrsky patří k nejstarším osadám, jak ukazuje tvar zástavby. Původní stavby jsou ve tvaru podkovy obrácené k severovýchodu. Novější část se říká Komanica, tuto část odděluje potok zvaný Hať.

V Horních Těšicích mají výstavnou kapli velice podobnou dalším třem v okolí. V Dolních Těšicích se zachoval grunt patřící dědičnému fojtovi. 

V kraji Záhoří, jižně od Hranic, v údolí Opatovického potoka a na okolních svazích leží obec, ve které najdeme výjimečné památky. Dominantou návsi je kaple, která byla zasvěcena svatému Mořici, protože v jeho den postihl obec jeden z velkých požárů. Po dobu výstavby školy, která se také stala obětí ohně, probíhala výuka právě v této kapli.

Znáte rod Bojanovských z Knurova? Tito šlechtici původem z Polska jsou spojeni s obcí Malhotice na jihovýchodě našeho kraje, kde po nich zůstal nejen zámek.

Uprostřed zvlněných polí a lesů, severovýchodně od Bystřice pod Hostýnem, v kraji zvaném Záhoří, v blízkosti masivu Kelčského Javorníku, leží Provodovice. Na stránkách obce najdeme fotografii zasněžené vesnice, která jako by měla horský charakter. 

Horní Újezd leží na mírném hřebenu, uprostřed zvlněných polí, asi 7 km severně od Bystřice pod Hostýnem, v kraji zvaném Záhoří. Patří k větším obcím regionu a má dlouhou a zajímavou historii.

Vesnice Paršovice leží v mírném údolí, pod zalesněnými jižními svahy Maleníku, asi 9 km jižně od Hranic, v kraji zvaném Záhoří. Do roku 1900 nevedly do obce žádné silnice a vzdálenost do Hranic se počítala v čase jednu a půl hodiny, za které ušel člověk tuto cestu. 

Název obce Prusy může odkazovat do hluboké minulosti, možná k výpravám krále Přemysla Otakara II. Podle některých písemností tu dříve žili zámožní lidé, kteří se ženili se svobodnými sedláky z okolí.

Vydáme se do vesnice, kde místní občané hledali bájného krále Ječmínka. V Domaželicích mají zvláštní kostel. Z jedné strany vypadá jako novostavba z první poloviny dvacátého století. Od návsi ale vidíme, že je mnohem starší.

Penčičky leží v mírně zvlněné krajině, která klesá do údolí Olešnice. Obec je dnes spolu s vedlejšími Penčicemi místní částí města Přerova, přestože je od města je vzdálená asi sedm a půl kilometru. Na návsi stojí kaplička s velmi neobvyklým zasvěcením. 

Barevnou sochu Panny Marie Lurdské u studánky i pomníky věnované třem letcům najdeme v osadě Nové Dvory. Ta je dnes součástí Lipníku nad Bečvou. Pokud od Lipníku přijíždíme, první drobnou památkou, kterou vidíme uprostřed křižovatky, je hezky udržovaný pískovcový kříž z roku 1900. 

V Císařově na návsi stojí socha od významného olomouckého barokního sochaře Ondřeje Zahnera, historický statek z doby vzniku vesnice a najdeme tu také hrob.

Hradčany jsou upravenou vesničkou, kde žije asi 280 obyvatel. V roce 2013 získala titul Vesnice Olomouckého kraje. Na její návsi nás zaujme autobusová zastávka – chaloupka s velkými hodinami a vedle malý parčík s památkami.

Víte, jak se jmenuje vesnice pojmenovaná podle lidí podle lidí, kteří rubali klády? Jsou to Kladníky. Patří do mikroregionu Záhoří – Helfštýn. S historikem Jánem Kadlecem se nejdříve zastavíme u sochy v. Jana Nepomuckého.

Rozkládá se v rovině kousek od Lipníku nad Bečvou u silnice směrem k Přerovu. Na dohled jsou Oderské vrchy. Katastrem obce protéká řeka Bečva. Do Oseku se vydáváme za památkami a příběhy s historikem Jánem Kadlecem.

Velká obec Bochoř leží jižně od Přerova v úrodné rovině, které se dříve říkalo Zábečví. K vesnici patří osada Velký Včelín a na části katastru leží bývalé vojenské letiště. Pozoruhodný je zdejší kostel. Právě do něj nahlédneme s historikem Jánem Kadlecem. 

Městečko Horní Moštěnice leží 5 km jižně od Přerova, na pravém břehu řeky Moštěnky. Mezi zdejší památky patří i sochy opředené příběhy.

Vesnice se zámečkem, zajímavými náhrobky, vakovým jezem a vodním kanálem – to je Citov.

S historikem Jánem Kadlecem se dnes vydáme na hranici Drahanské vrchoviny a Moravského krasu do osady Baldovec, jejíž lesy jsou zabydleny spoustou pověstí. Připravuje Aleš Spurný.

6. května je název hlavní ulice v Bohuňovicích. Pomník připomínající konec války najdeme mezi jinými pomníky na zdejším hřbitově, kam se vypravíme.

Dominantou návsi malé vesničky je transformátor, stojí tu také opravená kaplička, na kterou při větrné smršti spadly dvě lípy. Za mostkem býval hrob sovětského vojáka, dnes tu zbyl pomník. 

Dnes se spolu s historikem Jánem Kadlecem vypravíme do malebné vesničky na pomezí Hané a Moravského krasu. Dnes tu žije asi 150 obyvatel. Je zasazena do pěkné přírody a z minulosti nám tu zbyly zajímavé památky.

Místo, kde byl ve druhé polovině osmnáctého století zřízen hřbitov, dnes krášlí magnóliová zahrada Smetanových sadů.

Vypravíme se na Hanou. Do vesnice, kde prý zámek a kostel vystavěli Augustiniáni podle slavného barokního architekta.

V těchto dnech si připomínáme 80 let od německé okupace. Zastavíme se na místě, kde stávala olomoucká synagoga a připomeneme si i další místa upomínající na židovskou minulost i genocidu spojenou s nacismem.

Této obci daly název rozsáhlé lesy, které se tu kdysi nacházely a které tu v menší míře najdeme i dnes.

Zdětín je typická hanácká vesnice, která leží ve staré sídelní oblasti v údolí u silnice z Lešan do Ptení.

Jihozápadně od Velkého Kosíře najdeme vesnici Stařechovice. Od historika Jána Kadlece jsme se minule dozvěděli, že tu mají kostel se vzácnou výzdobou, kterému se také říká Moravské Lurdy. Ze Stařechovic pochází také cenná gotická soška madony, dnes vystavená v Arcidiecézním muzeu v Olomouci…

Mezi Boskovicemi a Plumlovem na Protivonavksu najdeme keltské opidum – opevněné sídliště, které sloužilo jako centrum obchodu, správy a možná i jako kultovní středisko.

Tentokrát se vypravíme na místo, kde najdeme větrné elektrárny i drobné litinové křížky.

Byla v našem kraji místa, která byla před nacistickou genocidou osídlena židovskými obyvateli. Patří mezi ně také historické město Kojetín. Židy vyhnané z královských měst v polovině patnáctého století sem pozval Ctibor Tovačovský z Cimburka. Na tabulce se píše, že židovský hřbitov tu byl založen právě v této době.

Židy vypovězené z královských měst v roce 1454 přijal na svém panství Ctibor Tovačovský z Cimburka, a tak vznikla židovská obec v Kojetíně.

Druhý průzkum památek Držovic s historikem Jánem Kadlecem. Obec, která těsně přiléhá k Prostějovu, ale od roku 2006 je opět samostatná. Minule jsme se rozloučili u velké kaple na návsi, u které nebylo úplně jasno, komu je zasvěcena. V době hodů se od ní procesí vydávalo do polí ke kapličce svatého Floriána.

Do minulosti obce Držovice, která navazuje na okraj města Prostějov se dnes vypravíme s historikem Jánem Kadlecem. První zmínka o ní se dochovala z roku 1141, ale archeologické nálezy dokládají osídlení mnohem starší.

Historik Ján Kadlec nás provede obcí Soběsuky. Popovídáme si o památkách vesnice, která v současnosti patří k městu Plumlov.

Máme silvestra, a tak přijměte pozvání do hospody. Nahlédneme do historie těchto olomouckých zařízení.

Co mají společného zvonice, hasičská zbrojnice a knihovna? To nám prozradí historik Ján Kadlec při další výpravě za památkami a příběhy našich vesnic.

Obec Niva leží na Drahanské vrchovině západně od Prostějova. Její dominantou je výjimečná vysoká štíhlá zvonice. Na katastru obce najdeme i les Mařín.

Dnes se s historikem Jánem Kadlecem vypravíme do Otinovsi. Vesnice se nachází v mírném údolí jihozápadně od Prostějova, asi 11 km od Plumlova.

Obec Bousín se nachází asi 16 km západně od Prostějova. Ještě než byla vybudována císařská silnice přes Prostějov a Vyškov, vedla tudy prastará cesta z Olomouce do Brna. Její pozůstatky najdeme např. u obce Rozstání, dále k Brnu a také právě u Bousína. Na cestu zvanou Brněnka jsme se vydali s historikem Jánem Kadlecem.

Do odlehlé vesnice, kde se lidé dovedli dobře bavit i tvrdě pracovat a kterou do 19. století tvořily domy postavené ze dřeva z okolních lesů, nás dnes zavede Ján Kadlec.

V těsném sousedství vojenského újezdu Březina na Prostějovsku leží obec Drahany. Na jejich katastru kdysi stával i strážní hrad. Vypravíme se tam za památkami a příběhy.

V pěkně zvlněné krajině v regionu Záhoran pod Hostýnskými vrchy jižně od města Hranice najdeme vesnici Rakov. S historikem Jánem Kadlecem se zastavíme na rozlehlé návsi.

S historikem Jánem Kadlecem se dnes podíváme do vesnice s řadou drobných památek. Dozvíme se o soše, kterou místní za války skrývali, o válečném hrdinovi i tajemné mohyle.

Blíží se výročí vzniku první republiky. Pro Olomouc byl významným moment připojení českých předměstí k německé metropoli. Hlavní roli v tomto procesu sehrály Hodolany.

Olomoučtí Mayové a jejich doba volně inspirovali autorku rozhlasového seriálu, a tak se s postavami toho jména můžeme setkat i v čtyřdílné inscenaci Podobenka. My se teď ovšem zastavíme před vilou na předměstí Olomouce a zavzpomínáme na kdysi významnou židovskou rodinu podnikající v potravinářském průmyslu.

Vesnice Henčlov dnes patří k Přerovu. Najdeme tu kříže s barevnými reliéfy, stojí tu malá kaplička, která byla zbořena a znovu postavena. A jak Henčlov vznikl?