Od Pradědu na Hanou

Rozhlasová pohlednice s osobitým pohledem na přírodu, zajímavosti i historii našeho kraje.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Od Pradědu na Hanou: Karlův most Přerova a Paříž dolního Pobečví aneb po stopách vzniku přerovského Tyršova mostu

Letos v březnu zemřela ve věku 92 let výrazná autorka české poválečné architektury Alena Šrámková. Jedno dílo ji připomíná i u nás v kraji – Tyršův most ve městě Přerově.

Od Pradědu na Hanou: Nečíz protéká centrem i dějinami Litovle

Litovli se říká Hanácké Benátky. Město se rozkládá na takzvané vnitrozemské deltě a v jeho centru stojí farní kostel svatého Marka.

Od Pradědu na Hanou: Proměny olomouckého kostela svaté Kláry v době Josefa II.

V lednu uplynulo 150 let od vydání dekretu císaře Josefa II., kterým rušil spoustu klášterů, které podle něj nebyly užitečné. Josefínské reformy tím dost změnily tvář Olomouce, především se dotkly církevní čtvrti zvané Předhradí.

Od Pradědu na Hanou: Cesty litinového císaře z Malé Vídně

Socha Josefa II. stojí na šumperské promenádě, na malém náměstíčku, ze kterého vede cesta třemi směry. Dvěma se můžete vydat po ulici Hlavní. Třetí ulice je Krátká a směřuje ke Slovanské a Radniční.

Od Pradědu na Hanou: Osudy zvoničky v Bezručových sadech v Olomouci. Jaké jsou?

Zvonička v Bezručových sadech pod olomouckými hradbami asi neodmyslitelně patří k inventáři památek, na které si tu Olomoučané zvykli. Teď do ní byl zavěšen i nový zvon. 

Od Pradědu na Hanou: Srdce kardinála Rudolfa Jana je pochované v kryptě olomoucké katedrály

Historický věhlas a význam města Olomouce do velké míry vychází z církevní tradice. K velkým osobnostem na arcibiskupském trůnu patřil Rudolf Jan Habsbursko-Lotrinský.

Od Pradědu na Hanou: Hrobku Vincenze Priessnitze najdeme ve svahu nad Rippperovou promenádou

Slavný zakladatel lázeňské tradice na Gräfenbergu nad Jeseníkem a průkopník vodoléčby Vincenz Priessnitz je pohřben spolu se svojí ženou a jedním z dětí ve zvláštní dvojstavbě, jejíž spodní část tvoří hrobka a nad ní je z druhé strany přístupná kaple. 

Od Pradědu na Hanou: Nejstarší dochovaná stavba Prostějova byla v historii města zároveň tou nejrozsáhlejší

Prostějovské Smetanovy sady zdobí nejen socha romantického skladatele, po němž se jmenují. Spolu s kinem Metro 70, postaveném v takzvaném bruselském stylu, secesním Národním domem a okružní silnicí vymezují prostor parku staré hradby. Hlavně ony dodávají místu romantický ráz. Více v dalším díle cyklu Němí svědci historie s redaktorem Alešem Spurným a historikem prostějovského muzea Václavem Horákem.

Od Pradědu na Hanou: Loštická synagoga připomíná chaloupku. Za války byla skladištěm wehrmachtu, uvažovalo se i o její demolici

Loštická synagoga připomíná tvarem chaloupku, ovšem dost velkou a také mohutnou. Cesta k ní vede Žadlovickou ulicí z náměstí. Na její střeše, která převyšuje okolní zástavbu, je už po cestě k vidění typická Davidova hvězda. 

Od Pradědu na Hanou: V Zámrskách pekli dobrý chléb, chodili na poutě a v roce 2002 tu byla vysvěcena velká kaple

Vesnice Zámrsky leží východojihovýchodně od Hranic, ve zvlněném, mírně kopcovitém terénu, ve východní části Kelečské pahorkatiny. V letech 1976 – 1990 byla ves místní částí obce Skalička. Její součástí je bývalý panský dvůr Kamenec nedaleko levého břehu Bečvy. Zámrsky patří k nejstarším osadám, jak ukazuje tvar zástavby. Původní stavby jsou ve tvaru podkovy obrácené k severovýchodu. Novější část se říká Komanica, tuto část odděluje potok zvaný Hať.

Od Pradědu na Hanou: V Opatovicích před samoobsluhou stojí u kašny víla, v čase vánočním byla převlečená za anděla

V kraji Záhoří, jižně od Hranic, v údolí Opatovického potoka a na okolních svazích leží obec, ve které najdeme výjimečné památky. Dominantou návsi je kaple, která byla zasvěcena svatému Mořici, protože v jeho den postihl obec jeden z velkých požárů. Po dobu výstavby školy, která se také stala obětí ohně, probíhala výuka právě v této kapli.

Od Pradědu na Hanou: Podle kronikáře mají v Malhoticích nejkrásnější kostelík z celého Záhoří

Znáte rod Bojanovských z Knurova? Tito šlechtici původem z Polska jsou spojeni s obcí Malhotice na jihovýchodě našeho kraje, kde po nich zůstal nejen zámek.

Od Pradědu na Hanou: Provodovice: Vesnička pod Hostýnskými vrchy s křivolakými uličkami a bez návsi působí horským dojmem

Uprostřed zvlněných polí a lesů, severovýchodně od Bystřice pod Hostýnem, v kraji zvaném Záhoří, v blízkosti masivu Kelčského Javorníku, leží Provodovice. Na stránkách obce najdeme fotografii zasněžené vesnice, která jako by měla horský charakter. 

Od Pradědu na Hanou: Ze slavné hospody zbyly jen zdi, prastarý mlýn stojí dodnes. Podle pověsti tu strašil černý pes

Horní Újezd leží na mírném hřebenu, uprostřed zvlněných polí, asi 7 km severně od Bystřice pod Hostýnem, v kraji zvaném Záhoří. Patří k větším obcím regionu a má dlouhou a zajímavou historii.

Od Pradědu na Hanou: Paršovice

Vesnice Paršovice leží v mírném údolí, pod zalesněnými jižními svahy Maleníku, asi 9 km jižně od Hranic, v kraji zvaném Záhoří. Do roku 1900 nevedly do obce žádné silnice a vzdálenost do Hranic se počítala v čase jednu a půl hodiny, za které ušel člověk tuto cestu. 

Od Pradědu na Hanou: Prusy

Název obce Prusy může odkazovat do hluboké minulosti, možná k výpravám krále Přemysla Otakara II. Podle některých písemností tu dříve žili zámožní lidé, kteří se ženili se svobodnými sedláky z okolí.

Od Pradědu na Hanou: Domaželice

Vydáme se do vesnice, kde místní občané hledali bájného krále Ječmínka. V Domaželicích mají zvláštní kostel. Z jedné strany vypadá jako novostavba z první poloviny dvacátého století. Od návsi ale vidíme, že je mnohem starší.

Od Pradědu na Hanou: Penčičky

Penčičky leží v mírně zvlněné krajině, která klesá do údolí Olešnice. Obec je dnes spolu s vedlejšími Penčicemi místní částí města Přerova, přestože je od města je vzdálená asi sedm a půl kilometru. Na návsi stojí kaplička s velmi neobvyklým zasvěcením. 

Od Pradědu na Hanou: Socha Panny Marie Lurdské v Nových Dvorech u Lipníku

Barevnou sochu Panny Marie Lurdské u studánky i pomníky věnované třem letcům najdeme v osadě Nové Dvory. Ta je dnes součástí Lipníku nad Bečvou. Pokud od Lipníku přijíždíme, první drobnou památkou, kterou vidíme uprostřed křižovatky, je hezky udržovaný pískovcový kříž z roku 1900. 

Od Pradědu na Hanou: Císařov

V Císařově na návsi stojí socha od významného olomouckého barokního sochaře Ondřeje Zahnera, historický statek z doby vzniku vesnice a najdeme tu také hrob.

Od Pradědu na Hanou: Hradčany

Hradčany jsou upravenou vesničkou, kde žije asi 280 obyvatel. V roce 2013 získala titul Vesnice Olomouckého kraje. Na její návsi nás zaujme autobusová zastávka – chaloupka s velkými hodinami a vedle malý parčík s památkami.

Od Pradědu na Hanou: Kladníky

Víte, jak se jmenuje vesnice pojmenovaná podle lidí podle lidí, kteří rubali klády? Jsou to Kladníky. Patří do mikroregionu Záhoří – Helfštýn. S historikem Jánem Kadlecem se nejdříve zastavíme u sochy v. Jana Nepomuckého.

Od Pradědu na Hanou: Osek nad Bečvou

Rozkládá se v rovině kousek od Lipníku nad Bečvou u silnice směrem k Přerovu. Na dohled jsou Oderské vrchy. Katastrem obce protéká řeka Bečva. Do Oseku se vydáváme za památkami a příběhy s historikem Jánem Kadlecem.

Od Pradědu na Hanou: Bochoř

Velká obec Bochoř leží jižně od Přerova v úrodné rovině, které se dříve říkalo Zábečví. K vesnici patří osada Velký Včelín a na části katastru leží bývalé vojenské letiště. Pozoruhodný je zdejší kostel. Právě do něj nahlédneme s historikem Jánem Kadlecem. 

Od Pradědu na Hanou: Horní Moštěnice

Městečko Horní Moštěnice leží 5 km jižně od Přerova, na pravém břehu řeky Moštěnky. Mezi zdejší památky patří i sochy opředené příběhy.

Od Pradědu na Hanou: Citov

Vesnice se zámečkem, zajímavými náhrobky, vakovým jezem a vodním kanálem – to je Citov.

Od Pradědu na Hanou: Baldovec

S historikem Jánem Kadlecem se dnes vydáme na hranici Drahanské vrchoviny a Moravského krasu do osady Baldovec, jejíž lesy jsou zabydleny spoustou pověstí. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Ulice 6. května v Bohuňovicích

6. května je název hlavní ulice v Bohuňovicích. Pomník připomínající konec války najdeme mezi jinými pomníky na zdejším hřbitově, kam se vypravíme.

Od Pradědu na Hanou: Čelechovice

Dominantou návsi malé vesničky je transformátor, stojí tu také opravená kaplička, na kterou při větrné smršti spadly dvě lípy. Za mostkem býval hrob sovětského vojáka, dnes tu zbyl pomník. 

Od Pradědu na Hanou: Stínava

Dnes se spolu s historikem Jánem Kadlecem vypravíme do malebné vesničky na pomezí Hané a Moravského krasu. Dnes tu žije asi 150 obyvatel. Je zasazena do pěkné přírody a z minulosti nám tu zbyly zajímavé památky.

Od Pradědu na Hanou: Výšovice

Vypravíme se na Hanou. Do vesnice, kde prý zámek a kostel vystavěli Augustiniáni podle slavného barokního architekta.

Od Pradědu na Hanou: Osud olomoucké synagogy

V těchto dnech si připomínáme 80 let od německé okupace. Zastavíme se na místě, kde stávala olomoucká synagoga a připomeneme si i další místa upomínající na židovskou minulost i genocidu spojenou s nacismem.

Od Pradědu na Hanou: Němí svědci historie: Buková

Této obci daly název rozsáhlé lesy, které se tu kdysi nacházely a které tu v menší míře najdeme i dnes.

Od Pradědu na Hanou: Zdětín

Zdětín je typická hanácká vesnice, která leží ve staré sídelní oblasti v údolí u silnice z Lešan do Ptení.

Od Pradědu na Hanou: Stařechovice

Jihozápadně od Velkého Kosíře najdeme vesnici Stařechovice. Od historika Jána Kadlece jsme se minule dozvěděli, že tu mají kostel se vzácnou výzdobou, kterému se také říká Moravské Lurdy. Ze Stařechovic pochází také cenná gotická soška madony, dnes vystavená v Arcidiecézním muzeu v Olomouci…

Od Pradědu na Hanou: Staré Hradisko

Mezi Boskovicemi a Plumlovem na Protivonavksu najdeme keltské opidum – opevněné sídliště, které sloužilo jako centrum obchodu, správy a možná i jako kultovní středisko.

Od Pradědu na Hanou: Židovský hřbitov v Kojetíně

Byla v našem kraji místa, která byla před nacistickou genocidou osídlena židovskými obyvateli. Patří mezi ně také historické město Kojetín. Židy vyhnané z královských měst v polovině patnáctého století sem pozval Ctibor Tovačovský z Cimburka. Na tabulce se píše, že židovský hřbitov tu byl založen právě v této době.

Od Pradědu na Hanou: Druhá návštěva Držovic

Druhý průzkum památek Držovic s historikem Jánem Kadlecem. Obec, která těsně přiléhá k Prostějovu, ale od roku 2006 je opět samostatná. Minule jsme se rozloučili u velké kaple na návsi, u které nebylo úplně jasno, komu je zasvěcena. V době hodů se od ní procesí vydávalo do polí ke kapličce svatého Floriána.

Od Pradědu na Hanou: Držovice

Do minulosti obce Držovice, která navazuje na okraj města Prostějov se dnes vypravíme s historikem Jánem Kadlecem. První zmínka o ní se dochovala z roku 1141, ale archeologické nálezy dokládají osídlení mnohem starší.

Od Pradědu na Hanou: Soběsuky

Historik Ján Kadlec nás provede obcí Soběsuky. Popovídáme si o památkách vesnice, která v současnosti patří k městu Plumlov.

Od Pradědu na Hanou: Hamry

Co mají společného zvonice, hasičská zbrojnice a knihovna? To nám prozradí historik Ján Kadlec při další výpravě za památkami a příběhy našich vesnic.

Od Pradědu na Hanou: Niva

Obec Niva leží na Drahanské vrchovině západně od Prostějova. Její dominantou je výjimečná vysoká štíhlá zvonice. Na katastru obce najdeme i les Mařín.

Od Pradědu na Hanou: Otinoves

Dnes se s historikem Jánem Kadlecem vypravíme do Otinovsi. Vesnice se nachází v mírném údolí jihozápadně od Prostějova, asi 11 km od Plumlova.

Od Pradědu na Hanou: Historická cesta Brněnka

Obec Bousín se nachází asi 16 km západně od Prostějova. Ještě než byla vybudována císařská silnice přes Prostějov a Vyškov, vedla tudy prastará cesta z Olomouce do Brna. Její pozůstatky najdeme např. u obce Rozstání, dále k Brnu a také právě u Bousína. Na cestu zvanou Brněnka jsme se vydali s historikem Jánem Kadlecem.

Od Pradědu na Hanou: Bousín

Do odlehlé vesnice, kde se lidé dovedli dobře bavit i tvrdě pracovat a kterou do 19. století tvořily domy postavené ze dřeva z okolních lesů, nás dnes zavede Ján Kadlec.

Od Pradědu na Hanou: Drahany

V těsném sousedství vojenského újezdu Březina na Prostějovsku leží obec Drahany. Na jejich katastru kdysi stával i strážní hrad. Vypravíme se tam za památkami a příběhy.

Od Pradědu na Hanou: Rakov

V pěkně zvlněné krajině v regionu Záhoran pod Hostýnskými vrchy jižně od města Hranice najdeme vesnici Rakov. S historikem Jánem Kadlecem se zastavíme na rozlehlé návsi.

Od Pradědu na Hanou: Záhoří

S historikem Jánem Kadlecem se dnes podíváme do vesnice s řadou drobných památek. Dozvíme se o soše, kterou místní za války skrývali, o válečném hrdinovi i tajemné mohyle.

Od Pradědu na Hanou: Česká předměstí německé Olomouce

Blíží se výročí vzniku první republiky. Pro Olomouc byl významným moment připojení českých předměstí k německé metropoli. Hlavní roli v tomto procesu sehrály Hodolany.

Od Pradědu na Hanou: Vila a tovární komín v Olomouci-Hejčíně dodnes připomínají významnou podnikatelskou rodinu

Olomoučtí Mayové a jejich doba volně inspirovali autorku rozhlasového seriálu, a tak se s postavami toho jména můžeme setkat i v čtyřdílné inscenaci Podobenka. My se teď ovšem zastavíme před vilou na předměstí Olomouce a zavzpomínáme na kdysi významnou židovskou rodinu podnikající v potravinářském průmyslu.

Od Pradědu na Hanou: Henčlov

Vesnice Henčlov dnes patří k Přerovu. Najdeme tu kříže s barevnými reliéfy, stojí tu malá kaplička, která byla zbořena a znovu postavena. A jak Henčlov vznikl?

Od Pradědu na Hanou: Lověšice

Lověšice leží jižně od Přerova. Kdysi tu došlo při folklorní akci ke krvavé bitce. Na historické návsi stojí neobvyklá pěkná barokní kaplička. Více nám prozradí historik Ján Kadlec. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Břevenec

V okolí Břevence, součásti vesnice roku našeho kraje, najdeme v kopcích pozůstatky těžby rudy – štoly a výsypky. My se ale nejdříve s historikem Jánem Kadlecem zastavíme v centru vesnice. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Šumvaldský kostel

Jednou z dominant na konci Hané pod hradbou Nízkých Jeseníků je starý šumvaldský kostel. Do dnešních dob se dochoval také hřbitov, který jej obklopuje.

Od Pradědu na Hanou: Příběhy a památky Šumvaldu

Dnes podruhé se s historikem Jánem Kadlecem na vycházce za památkami a jejich příběhy vydáváme do staré vesnice na pomezí Hané a Nízkého Jeseníku – do Šumvaldu.

Od Pradědu na Hanou: Příběhy a památky Šumvaldu

Dnes podruhé se s historikem Jánem Kadlecem na vycházce za památkami a jejich příběhy vydáváme do staré vesnice na pomezí Hané a Nízkého Jeseníku – do Šumvaldu.

Od Pradědu na Hanou: Dub nad Moravou a jeho památky

Kostel v Dubu je jednou z výrazných dominant Hané. Ještě než k němu dojdeme, zastavíme se u výjimečných sousoší na náměstí. Podíleli se na nich jedni z nejvýznamnějších barokních umělců v Olomouci. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Tučapy

Malou galerií drobných památek je náves v dolní části vesnice Tučapy, která patří k Dubu nad Moravou. Můžeme se tu posadit ke stolku pod vzrostlé jehličnany anebo na lavičku pod lípu svobody. Vedle tohoto stromu stojí nízká, ale mohutná zvonice. Představí ji historik Ján Kadlec. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Bolelouc

Mezi Tovačovem a Olomoucí vede rušná silnice. Pokud z ní odbočíme, najdeme možná netušená zákoutí a krásy Hané. Dnes se vypravíme do Bolelouce, kde mají krásný park a naučnou stezku. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Čertoryje

Společně s historikem Jánem Kadlecem objevujeme památky na cyklostezce z Olomouce do Tovačova. Vesnice Čertoryje dnes spolu s Drahlovem patří k Charvátům. Tvoří ji domy okolo cesty prudce stoupající od klidné části u břehu řeky Moravy k rušné silnici. A jak je to s původem názvu vesnice, i o tom bude řeč. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Čertoryje

Společně s historikem Jánem Kadlecem objevujeme památky na cyklostezce z Olomouce do Tovačova. Vesnice Čertoryje dnes spolu s Drahlovem patří k Charvátům. Tvoří ji domy okolo cesty prudce stoupající od klidné části u břehu řeky Moravy k rušné silnici. A jak je to s původem názvu vesnice, i o tom bude řeč. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Na kole po Olomoucku: Drahlov

Neobvyklá boží muka, pamětní deska věnovaná hudebníkovi a písmákovi, příběh o ukradeném valachovi i krásná příroda okolo řeky Moravy, To všechno nás s historikem Jánem Kadlecem zaujalo na cykloprojížďce do Drahlova, který je dnes součástí vedlejších Charvát. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Na kole po Olomoucku: Charváty

Charváty jsou obcí se spoustou památek. My se zastavíme u staré kostnice vedle kostela a pomník na návsi připomene hrůzný čin nacistů, který se tu odehrál za druhé světové války. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Na kole po Olomoucku: Blatec

Dnes zamíříme do Blatce. S historikem Jánem Kadlecem se zastavíme u sochy poblíž bývalého zájezdního hostince, navštívíme místo, kde se dá posedět pod lípou i pravěkou cestu. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Na kole po Olomoucku: Tážaly

Vypravíme se do hanácké vesnice Tážaly, která je od roku 1960 spojená s Kožušany. Kdysi tu prý pod domy na návsi vedly podzemní chodby. Nad obcí stojí neobvyklé sousoší, které může kolemjdoucímu připadat jako výjev s mořskou pannou. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Na kole po Olomoucku: Tážaly

Vypravíme se do hanácké vesnice Tážaly, která je od roku 1960 spojená s Kožušany. Kdysi tu prý pod domy na návsi vedly podzemní chodby. Nad obcí stojí neobvyklé sousoší, které může kolemjdoucímu připadat jako výjev s mořskou pannou. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Na kole po Olomoucku: kaple sv. Anny i pomník obětem druhé světové války připomínají dějiny Kožušan

Se začátkem prázdnin vyrážíme cyklovýlet za památkami a jejich příběhy. Tentokrát po trase číslo 47 vyjíždíme z Olomouce a cílem naší cesty bude Tovačov. Mezitím si prohlédneme pěknou krajinu, kterou najdeme i na nepatrně zvlněné Hané, poznáme neobvyklé pamětihodnosti a dozvíme se o životě našich předků.

Od Pradědu na Hanou: Sokolovna v Přerově

V červnovém seriálku věnovanému sokolovnám se dnes zastavíme v Přerově. Historik Ján Kadlec říká, že zdejší sokolovna má na pravém břehu Bečvy nádhernou polohu a i když je to mohutná stavba, působí lidským rozměrem. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Sokolovna v Prostějově

Prostějovská sokolovna stojí bez dvou měsíců 110 let. Sokolové chtěli původně přistavět tělocvičnu k slavnému Národnímu domu. Jeho architekt Jan Kotěra jim to ale nedoporučil, a podpořil je pří získání samostatného pozemku, jak zjistil historik Ján Kadlec. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Sokolovna v Olomouci

Budova olomoucké sokolovny oslaví devadesátiny. Kdysi k velkému areálu patřil stadion, výletiště s pavilonem se zahradní restaurací a koupalištěm.

Od Pradědu na Hanou: Zámecký park ve Veselíčku

Velkou část katastru Veselíčka na severu tvoří lesy s hustou sítí značených cest a naučných stezek. Na jihu leží úrodná pole. Do zámeckého parku a okolí se za památkami a příběhy vydáme s historikem Jánem Kadlecem.

Od Pradědu na Hanou: Křenovice II

Křenovice, kterým vévodí kostel od architekta olomoucké katedrály Gustava Meretty, mají moc pěkné okolí. Najdeme tu lesy s mysliveckými boudami a ve východní části na kopečku nad silnicí terénní dominantu. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Křenovice I

Křenovice leží kousek od Kojetína. Ve znaku mají dva křeny. Privilegium tento obecní znak užívat pochází ze 14. století a je nejstarší svého druhu na Moravě. Křenovicím vévodí vysoký kostel, který navrhl autor současné podoby olomoucké katedrály svatého Václava. Více nám prozradí historik Ján Kadlec. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Křenovice I

Křenovice leží kousek od Kojetína. Ve znaku mají dva křeny. Privilegium tento obecní znak užívat pochází ze 14. století a je nejstarší svého druhu na Moravě. Křenovicím vévodí vysoký kostel, který navrhl autor současné podoby olomoucké katedrály svatého Václava. Více nám prozradí historik Ján Kadlec. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Památky a příběhy Troubek

Troubky jsou velká zemědělská obec na staré formanské cestě z Přerova do Tovačova a dále do Prostějova. Podle pověsti tu kdysi žil pod mostem drak. Památky a příběhy Troubek představí historik Ján Kadlec. Připravuje Aleš Spurný

Od Pradědu na Hanou: Letecká bitva nad Hanou

V těchto dnech si připomínáme výročí konce druhé světové války. V jejím průběhu došlo nad Hanou k letecké bitvě. Více nám poví nám historik Ján Kadlec. Připravuje Aleš Spurný

Od Pradědu na Hanou: Letecká bitva nad Hanou

V těchto dnech si připomínáme výročí konce druhé světové války. V jejím průběhu došlo nad Hanou k letecké bitvě. Více nám poví nám historik Ján Kadlec. Připravuje Aleš Spurný

Od Pradědu na Hanou: Stříbrnice

Dnes se podíváme do vesnice, která leží pod Chřiby, jižně mezi Němčicemi nad Hanou a Kojetínem. Mají tu v parčíku zachovalý pomník obětem velké války, pamětní desku připomínající účast generála na konci druhé světové války a našel se tu i pravěký poklad. Vezmeme vás do Stříbrnic. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Měrovice nad Hanou

Víte, že se na Hané narodil malíř, který portrétoval evropské šlechtice a pracoval také v Anglii, Francii, Itálii, Německu, Holandsku i na carském dvoře v Petrohradě? S historikem Jánem Kadlecem se vypravíme do Měrovic nad Hanou. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Koválovice

Koválovice jsou malou vesnicí s osobitým rázem a několika neobvyklými památkami. Dnes je vesnička součástí Kojetína, cesta z centra města je dlouhá asi pět kilometrů. Nejen původ názvu vesnice nám přiblíží historik Ján Kadlec. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Kojetín II

V Kojetíně mají spoustu drobných barokních památek, ale i zajímavé novodobé sochy. Například plastiku s nápisem Chci práci a chleba a sochu prezidenta Masaryka, která se třikrát vracela na své místo. Více prozradí historik Ján Kadlec. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Kojetín II

V Kojetíně mají spoustu drobných barokních památek, ale i zajímavé novodobé sochy. Například plastiku s nápisem Chci práci a chleba a sochu prezidenta Masaryka, která se třikrát vracela na své místo. Více prozradí historik Ján Kadlec. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: Kojetín I

S velkým chrámem ve městě Kojetíně je spojena poutní tradice. Legendu o sošce Panny Marie nám představí historik Ján Kadlec. Připravuje Aleš Spurný.

Od Pradědu na Hanou: V Uhřičicích mají výjimečný sifon i singulární les

Singularisté jsou spolumajitelé, kteří v Uhřičicích vlastnili také hostinec, kovárnu, jatka a pastoušku. Šedesáti sedlákům darovala 160 hektarů lesa les vrchnost.