Okolo češtiny

Rozhlasové fejetony o záludnostech, zajímavostech a netušených možnostech českého jazyka.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Okolo češtiny: Ševče, drž se svého kopyta

Co má společného švec, kopyto a malíř ze starého Řecka? Po stopách známého rčení se vydal bohemista Ondřej Bláha. A co vypátral, to se teď dozvíte v pravidelném jazykovém okénku. 

Okolo češtiny: Otazník a vykřičník

Jak otazník, tak vykřičník fungují v evropském písemnictví skoro od nepaměti. O původu a vývoji pojmenování těchto znamének je další jazykové okénko. 

Okolo češtiny: Jan Hus lingvista

Jan Hus patří k nejvýznamnějším osobnostem naší historie. Většinou se ve spojitosti s ním bavíme o církvi a její reformě. Výraznou stopu ale zanechal i v našem jazyce. Tentokrát jsme se vydali po stopách Jana Husa coby lingvisty.

Okolo češtiny: Pták a puťka. Běžná slova s prastarým původem

O nás Češích je známo, že jsme ptákům věnovali vždycky velkou pozornost. Svědčí o tom ostatně i vysoká frekvence různých ptačích příjmení – spousta Čechů se jmenuje Holub, Vrána, Stehlík nebo Drozd. Jak se ale do češtiny slovo “pták” vůbec dostalo a co s ním má společného slovo puťka?

Okolo češtiny: Kde se vzalo šumafuk

Slovo šumafuk je samozřejmě slovem nespisovným, ale zároveň je i celkem frekventované. V Českém národním korpusu, tedy v elektronické databázi českých textů, se vyskytuje více než tisíckrát. Kde se slovo vzalo a jak dlouho už ho v češtině používáme?

Okolo češtiny: Španělská vesnice versus böhmisches Dorf

Rčení, že je to či ono pro mě španělská vesnice jste určitě už někdy slyšeli či použili. Kde se v češtině vzalo a proč zrovna španělská vesnice? 

Okolo češtiny: Suši, saké a tajfun

Japonská kultura byla v Evropě několikrát vyloženě módní a přišlo odtud i mnoho desítek slov. Tato slova, tedy japanismy, běžně užíváme i v dnešní češtině.

Okolo češtiny: Pivečko, meníčko, stovečka. Zdrobněliny pomáhají modelovat i vztahy

Jazyk nejméně z poloviny slouží k vytváření a modelování našich mezilidských vztahů. Bez jazyka, bez povídání, bez komunikace bychom byli lidmi jenom napůl. Podívejme se na to, jaký význam mají při modelování aktuálních vztahů mezi lidmi zdrobněliny. 

Okolo češtiny: O pojmenování Fidlova Kopce a hory Jedová

Pátrání po možných variantách motivace pojmenování dvou kopců, které jsou nadohled z Olomouce, konkrétně Jedová a Fidlův kopec

Okolo češtiny: Čeština volyňských Čechů

V minulosti se Češi stěhovali za hranice, někdy i do dalekých krajin, celkem často. Druhá výprava za volyňskými Čechy, tedy na Čechy z Ukrajiny, a za jejich češtinou.

Okolo češtiny: Čeština na Volyni

Volyňští Češi jsou etničtí Češi či jejich potomci usazení od druhé poloviny 19. století ve Volyni na pomezí dnešní Ukrajiny a Polska. Bohemista Ondřej Bláha zjišťoval, jak se jim daří uchovávat čeština.

Okolo češtiny: Koprnět a kopr

Oddělíme-li od slovesa zkoprnět předponu, zůstane nám základ koprnět, jehož význam lze opsat jako trnout, tuhnout úžasem nebo dřevěnět. České sloveso koprnět a slovinské koprnéti má s velkou pravděpodobností nějakou vazbu se slovem kopr.

Okolo češtiny: Štrycla

Mezi slovy, kterých si na Moravě často všímají lidé odjinud, rozumějme tedy hlavně z Čech, najdeme i pěkně znějící slovo štrycla. Nebo taky štrycle, pokud by ta moravská koncovka moc vadila. Štrycla je nejčastěji bochník chleba, přičemž, aby to byla opravdu štrycla, měl by ten bochník mít spíš podlouhlý tvar.

Okolo češtiny: Ve spoustě případech

Čeština se v posledních dekádách mění rychleji, než jsme byli zvyklý předtím. A některá slovní spojení, které by si naši předci nedovedli ani představit, jsou dnes běžně použivaná. V našem jazykovém okénku se zaměříme na jeden z důvodů, proč tomu tak je.

Okolo češtiny: Jak moc nešťastný může být šafářův dvoreček

Šafář je termín německého původu a je odvozený od slovesa schaffe, jehož význam je činit se, nařizovat, poroučet. Šafář byl vlastně takový dozorce na velkostatku, zastupoval majitele, tedy vrchnost, a jeho úkolem bylo kontrolovat a popohánět zaměstnance velkostatku, aby byly výnosy co největší. Dá rozum, že šafář dbal také na to, aby zároveň i náklady na provoz velkostatku byly co nejnižší. Co znamená český frazeologismus smutný nebo nešťastný jak šafářův dvoreček?

Okolo češtiny: Sytý a saturovat

Je dobrým znakem naší doby, že člověk musí myslet spíš na to, aby netloustl, než na to, aby měl co jíst. Zvlášť to platí pro svátky, jak běžně říkáme Vánocům a navazujícím slavnostem, totiž Silvestru a Novému roku. Po tyto dny se cítíme sytí, nasyceni. V dalším jazykovém okénku se budeme zabývat slovy sytý a saturovat.

Okolo češtiny: Souvisí spolu slova světlo a svět?

Slova svět a světlo spolu úzce souvisí. Naši předkové pojmenovali ten obrovský prostor, který nazýváme světem, právě podle toho, že je na něm světlo. Že všechno, co na tomto světě je, je osvětleno, vidíme to a můžeme to poznat. Protějškem tohoto světa jako světlého místa bylo pak podle našich předků podsvětí, jehož hlavním znakem byla tma.

Okolo češtiny: Nadílka

Slovo nadílka samozřejmě souvisí s takovými slovy, jako je díl nebo dělit. Jsou to výrazy slovanského původu a je pozoruhodné, že německé slovo Teil, které je ekvivalentem našeho díl, je s velkou pravděpodobností přejímkou ze slovanských jazyků do germánských, nikoli naopak.

Okolo češtiny: Vypálit někomu rybník

Čeština je jazyk velmi bohatý. Nejen v tom smyslu jako ostatní jazyky světa, tedy že dovede vyjádřit skoro všechno, co si člověk zamane, ale i v tom smyslu, že svým uživatelům nabízí roztodivné způsoby, jak něco říct nepřímo. Probereme český frazeologismus jako vypálit někomu rybník. Ještě mi znějí v uších slova jedné naší německé studentky, která tento český frazeologismus uvedla jako příklad naprosté nelogičnosti češtiny.

Okolo češtiny: Paparazzi

Slovo paparazzi zní jako italské a skutečně z italštiny pochází. Ne každý ale ví, že paparazzi je původně příjmení jedné z postav, které vystupují ve známém filmu režiséra Federica Felliniho Sladký život.

Okolo češtiny: Není kaštan jako kaštan

V uplynulých týdnech jste i vy mohli potkávat v parcích i jinde děti shazující kaštany ze stromů. Ale není kaštan jako kaštan.

Okolo češtiny: Chiméra

Do dlouhé řady slov, která jsme zdědili z dob antiky, hlavně tedy ze starověkého Řecka, patří také slovo chiméra. To slovo se běžně používá ve významu „vidina“ nebo „přelud“, anebo také „nereálná představa.“

Okolo češtiny: Koh-i-noor

Nápis Koh-i-noor, který vídáme na kancelářských potřebách, pastelkách, či jiných školních potřebách, je známý také trochu jinak.

Okolo češtiny: Chaos

Pořádek je pro blbce, inteligent zvládá chaos. Ten bonmot není jenom ironie, ale má v sobě i cosi hlubšího, možná filozofického. Jde tady o to, co vlastně znamená slovo chaos.

Okolo češtiny: Pentilka

Se školou se pojí i mnohá školní slova, například pentilka nebo pentelka, což je, obchodně a technicky vzato, mikrotužka. Tedy tužka s mechanicky vysunovatelnou a nahraditelnou tuhou o zvlášť malém průměru, asi tak půl milimetru.

Okolo češtiny: Rozjívený

Dnešní mladí Češi mají někdy potíže bez přípravy definovat význam některých českých slov. Např. slova rozjívený.

Okolo češtiny: Tramtárie

Blíží se léto, tedy čas, který se obvykle spojuje s cestováním na dovolené, se všelijakým ježděním, létáním, plutím, poznáváním, ochutnáváním a podobně. Je jasné, že letos to s tím cestováním nebude tak slavné – a tak se alespoň symbolicky zastavme u jednoho slova, které asociuje a jaksi shrnuje všechny ty dálky, kam se člověk může dostat. To slovo zní: tramtárie.

Okolo češtiny: Latinské označení křečka je nejspíš českého původu

Mohlo by se zdát, že naše česká a moravská příroda, jistě pěkná, rozmanitá a k člověku celkem vlídná, nenabízí žádné zvláštní překvapení. Jako např. že na vás zpoza keře nebo drnu vyběhne nějaké divoké zvíře a vypadá docela vztekle, útočně.

Okolo češtiny: Jan Sarkander

Na letošní březen, zrovna na dobu, kdy začínala ta koronavirová kalamita, připadlo jedno významné výročí – konkrétně 17. března tohoto roku uplynulo rovných čtyři sta let ode dne, kdy v Olomouci zemřel svatý Jan Sarkander.

Okolo češtiny: Fanoušci, fandové a fandění

Není to samozřejmě jen sport, co má fanoušky nebo fandy – má je celá řada oborů a aktivit. Říkáme třeba on je velký fanda do vláčků nebo fanoušci Rolling Stones si přišli na své.

Okolo češtiny: Fér

Velkou snahou, typickou pro dnešní dobu, je to, aby všechno bylo fér. Tedy aby byla alespoň relativní rovnost mezi lidmi v tom, jaká mají práva a povinnosti, jak je postaráno o jejich zdraví, jakého se jim může dostat vzdělání a podobně. Z toho všeho taky plyne, že když ta rovnost není, říkáme: to není fér. Zjistíme, okud se tento výraz vzal.

Okolo češtiny: Květná neděle

Velikonoční týden předevčírem začal Květnou nedělí, tedy tou šestou nedělí takzvaného postního období. Z jazykovědného hlediska je velmi zajímavé, že latinským a vůbec mezinárodním protějškem našeho pojmenování Květná neděle je pojmenování Dominica in palmis, tedy doslova Palmová neděle.

Okolo češtiny: Slot

 Asi nejvýznamnějším důvodem, proč v češtině každoročně přibývá přinejmenším několik stovek nových slov, je technologický pokrok. A mezi taková nová, ale už dost zaužívaná slova patří v češtině slovo slot.

Okolo češtiny: Solidarita

Vždycky když v minulosti na lidi padla nějaká pohroma, ukázalo se, kde jsou slabiny společnosti. Ale také, a to je potřeba zdůraznit: stejně tak se ukázalo, kde jsou silné, pozitivní stránky lidí. Co lidé dovedou dobrého udělat, když se v nebezpečí semknou. A právě v koronavirové kalamitě, která sužuje svět, se takové krizové chování lidí, v dobrém i ve zlém smyslu, také projevuje. 

Okolo češtiny: O slově nevycválaný

Je opravdu neuvěřitelné, kolik skrytých odkazů k minulosti, ke způsobu života našich předků, obsahují některá docela obyčejná česká slova. Jazyk je skutečně něčím jako zásobárnou historické zkušenosti. A ty zásoby nejsou vidět na první pohled ? chce to podívat se trošku pod povrch. Podívali jsme se na slovo nevycválaný.

Okolo češtiny: Chia semínka

Historické a jazykové souvislosti chia semínek jsou poměrně zajímavé. Chia semínka pocházejí z rostliny šalvěje hispánské, která roste ve střední Americe a je to něco jako naše hluchavka. Jméno těchto semínek má dokonce ve svém názvu jeden ze států, které dohromady tvoří Mexiko? Je to mexický stát Chiapas.

Okolo češtiny: Proč je pátá nemoc pátou nemocí

Víte co obnáší takzvaná pátá nemoc? Kdybych byl citlivější člověk, tak bych se možná bál, co se tou pátou nemocí myslí ? Proč není označena přímo? Proč se jí říká takto opisně? Není to náhodou nějaké tabu. Tabu to samozřejmě není ? 

Okolo češtiny: Navštěvujete úřady v úředních hodinách nebo v úřední hodiny? Jak je to správně?

Rozebrali jsme v čem se liší spojení typu dostavte se v úředních hodinách a spojení typu dostavte se v úřední hodiny, která jsou z hlediska spisovnosti rovnocenná.

Okolo češtiny: Mléko a strdí

Jedním z takových méně významných, ale hezkých a zajímavých mýtů, které se tradují a pořád opakují mezi námi Čechy, je, že náš praotec, tedy praotec Čech, sliboval našim předkům, že je přivede do země, která oplývá mlékem a strdím. Mléko zná každý, ale strdí už ne, proto jsme mu věnovali další díl našeho jazykového okénka.

Okolo češtiny: Humbuk

Silvestr a jeho průběh se dá popsat mnoha ne moc hezkými slovy. A jedno z těch jemnějších, snadno vysílatelných slov je humbuk.

Okolo češtiny: Lidé dobré vůle

České překlady bible měly tradičně velmi vysokou literární a stylistickou úroveň. Ale dokud se překládalo z latiny, tedy ne z originálního jazyka evangelií, byly to vlastně překlady překladu. Z toho plyne, že ve starších českých biblích byly některé nepřesnosti, které vznikly už třeba kdysi dávno při prvotním překládání z řečtiny do latiny. A to je i případ slovního spojení: …a na zemi pokoj lidem dobré vůle, které je doslovným překladem latinského znění této pasáže. 

Okolo češtiny: Kvapem, za okamžik

Málokdy pociťuje člověk tak intenzivně plynutí času, jako v období před Vánoci. To plynutí času, ten úprk, kterým dny a měsíce mizí v nenávratnu, má svůj odraz přirozeně i v jazyce. Dá se např. říct, že Vánoce se kvapem blíží, že tu budou co nevidět, co by dup, doslova za chvilku nebo za okamžik.

Okolo češtiny: Krokodýlí slzy

Jak je staré a odkud se vzalo známé slovní spojení krokodýlí slzy. Podíváme se i na kontext, ve kterém se toto spojení typicky vyskytuje.

Okolo češtiny: Ošemetný

Existují slova, která jsou prostě půvabná. Jako velmi hezké, legrační a zároveň zvlášť výstižné slovo považujeme přívlastek ošemetný. V životě se toto slovo může hodit každou chvíli, protože význam tohoto slova je něco, co se může snadno stát nepříjemným, nebezpečným.

Okolo češtiny: Sametová revoluce

Termín sametová revoluce, který je podle pravidel českého pravopisu třeba psát s malým s, je vlastně takový poetický výraz, je to metafora. Slovní spojení sametová revoluce má i svého konkrétního autora.

Okolo češtiny: Samohlásky

Mnozí Slované českou délku samohlásek ani neslyší, stejně jako my třeba neslyšíme různé významotvorné tóny v asijských jazycích. Základem všeho je cvičit a cvičit a také memorovat a memorovat.

Okolo češtiny: Psací písmo

Je tu září a s ním začátek školy. Asi nic se mi nespojuje s prožitkem prvních školních dní víc než vůně nových učebnic, obalů a také inkoustu. To, že se dnes čím dál míň píše rukou a jak se čím dál víc klove a ťupá na všelijakých elektronických zařízeních, se možná v budoucnu, po pár generacích, projeví i v možných změnách v motorických schopnostech lidské ruky. 

Okolo češtiny: Významové posuny u cizích slov bombastický a iniciály

Slovo bombastický definuje reprezentativní Příruční slovník jazyka českého ve svazku z 30. let 20. století jako „nabubřelý, mnohomluvný“. 

Okolo češtiny: Bílá paní a její strašidelné jméno

Když se někdo jmenuje Perchta, tak už tento fakt sám o sobě stačí k tomu, aby dotyčná osoba po smrti někde strašila. Je to totiž jméno strašidelné a zvláštní.

Okolo češtiny: Mák

Tento rok jsem už poněkolikáté slyšel od zahraničních studentů takovou poťouchlou poznámku, že tolik výrobků z máku, totiž z máku setého, tolik dobrot s mákem, všelijakých makových buchet, závinů zvaných makovec, nudlí s mákem, mákem sypaných rohlíků a tak dále, neviděli pohromadě nikde jinde na světě.

Okolo češtiny: Svíčková

Znám například několik Čechů, kteří by dovedli pořádat přednášky a workshopy o guláši anebo třeba o svíčkové. Právě slovo svíčková je tématem tohoto jazykového okénka.

Okolo češtiny: Svíčková

Znám například několik Čechů, kteří by dovedli pořádat přednášky a workshopy o guláši anebo třeba o svíčkové. Právě slovo svíčková je tématem tohoto jazykového okénka.

Okolo češtiny: Nech si dařit

Proč se vlastně říká nech si dařit? První lingvistická odpověď by mohla opatrná: jazyk se prostě mění, lidé mají rádi nové věci, rádi si hrají s jazykem.

Okolo češtiny: Nech si dařit

Proč se vlastně říká nech si dařit? První lingvistická odpověď by mohla opatrná: jazyk se prostě mění, lidé mají rádi nové věci, rádi si hrají s jazykem.

Okolo češtiny: Je pravdou

Existují různé způsoby, jak okrášlit svůj projev – jak docílit toho, že jazyková forma dodá určitého lesku tomu, co sdělujeme. Myslím, že dobrým příkladem na takovou vznešenou jazykovou formu může být slovní spojení je pravdou.

Okolo češtiny: Je pravdou

Existují různé způsoby, jak okrášlit svůj projev – jak docílit toho, že jazyková forma dodá určitého lesku tomu, co sdělujeme. Myslím, že dobrým příkladem na takovou vznešenou jazykovou formu může být slovní spojení je pravdou.

Okolo češtiny: Brajgl a brak

Platí, že slovo, které pochází z jiného jazyka, si ponechává určitou exkluzivitu. Třeba v tom, že má citové zabarvení.

Okolo češtiny: O zdravení a vykání aneb jak být zdvořilý

Učit se jazyk neznamená jenom učit se slovíčka a gramatiku. Kdo chce mluvit a rozumět, ten se musí také naučit, kdy se co hodí. Která slova lze vůbec spojovat dohromady, jaká nejběžnější ustálená rčení se v konkrétním jazyce používají a zejména: jak být v daném jazyce zdvořilý. Úspěch v komunikaci totiž do značné míry záleží na tom, jaký vztah s jiným člověkem prostřednictvím jazyka navážeme.

Okolo češtiny: O zdravení a vykání aneb jak být zdvořilý

Učit se jazyk neznamená jenom učit se slovíčka a gramatiku. Kdo chce mluvit a rozumět, ten se musí také naučit, kdy se co hodí. Která slova lze vůbec spojovat dohromady, jaká nejběžnější ustálená rčení se v konkrétním jazyce používají a zejména: jak být v daném jazyce zdvořilý. Úspěch v komunikaci totiž do značné míry záleží na tom, jaký vztah s jiným člověkem prostřednictvím jazyka navážeme.

Okolo češtiny: Gurmán a gourmet

I když se kolem nás pořád naznačuje, že není správné národy hodnotit jako celek a přisuzovat příslušníkům určitého národa nějaké typické vlastnosti, nikdo mi nevymluví, že třeba takoví Francouzi jsou národem, který ovládá umění dobře žít. Pohodlně, elegantně a především chutně. Francouzi vynikají i dnes, kdy v Evropě dobře vaří a dobře jí opravdu kdekdo, ve svém gurmánství.

Okolo češtiny: Spojková dvojice jednak – druhak

Progresivní spojková dvojice jednak – druhak není v češtině ničím novým. Byla nápadnou součástí jevištní a také korespondenční řeči Jiřího Voskovce a Jana Wericha. O správném používání těchto tvarů bude další jazykové okénko. 

Okolo češtiny: Spojková dvojice jednak – druhak

Progresivní spojková dvojice jednak – druhak není v češtině ničím novým. Byla nápadnou součástí jevištní a také korespondenční řeči Jiřího Voskovce a Jana Wericha. O správném používání těchto tvarů bude další jazykové okénko. 

Okolo češtiny: Sedět, sednout, sedat, sedávat aneb slovesa sedavá

Čeština se vyznačuje opravdu velmi rozvinutou vidovou schopností, a to dokonce i ve srovnání s některými jinými slovanskými jazyky. Vnímavější cizinci zpravidla tak ve druhém nebo třetím roce intenzivního studia češtiny žasnou, že vedle slovesa sedět a sednout máme také slovesa jako sedat nebo sedávat

Okolo češtiny: Sedět, sednout, sedat, sedávat aneb slovesa sedavá

Čeština se vyznačuje opravdu velmi rozvinutou vidovou schopností, a to dokonce i ve srovnání s některými jinými slovanskými jazyky. Vnímavější cizinci zpravidla tak ve druhém nebo třetím roce intenzivního studia češtiny žasnou, že vedle slovesa sedět a sednout máme také slovesa jako sedat nebo sedávat

Okolo češtiny: Odkud se vzalo slovo Evropa

Je asi pravidlem, že ta úplně nejobyčejnější a všeobecně známá jména jsou snad nejzáhadnější co do jejich původu. Odkud se vzalo slovo Evropa?

Okolo češtiny: Odkud se vzalo slovo Evropa

Je asi pravidlem, že ta úplně nejobyčejnější a všeobecně známá jména jsou snad nejzáhadnější co do jejich původu. Odkud se vzalo slovo Evropa?

Okolo češtiny: Vlajková loď

Anglicky je vlajková loď označována jako flagship a zřejmě právě v anglofonním prostředí došlo k nejranějšímu přenášení termínu vlajková loď do prostředí suchozemského. Hlavně obchodního, reklamního a také třeba politického. 

Okolo češtiny: Vlajková loď

Anglicky je vlajková loď označována jako flagship a zřejmě právě v anglofonním prostředí došlo k nejranějšímu přenášení termínu vlajková loď do prostředí suchozemského. Hlavně obchodního, reklamního a také třeba politického. 

Okolo češtiny: Černá Hora

V posledních letech je mezi Čechy jako prázdninová destinace stále populárnější Černá Hora – tedy onen hornatý stát na Balkáně, který disponuje mimo jiné pěkným mořským pobřežím. Černá Hora je taková dost neokoukaná země, jedním slovem: exotická. Připravuje Ondřej Bláha.

Okolo češtiny: Naproti orloji

To, že v mluvené češtině tady na Moravě je celkem běžně slyšet i nespisovná vazba s pádem druhým, tedy naproti orloje, to není rozhodně jen tak ledajaká chyba.

Okolo češtiny: Copywriter a phishing

Svět elektronických médií je opravdu velmi proměnlivý. A ta jeho proměnlivost, někdy až překotná, prosakuje i do světa mimo média. Do toho hmatatelného, obyčejného, lidského světa, ve kterém žijeme. To prosakování se navenek projevuje v nových slovech – v nových termínech, které každoročně prosáknou z médií do běžného života. Podívali jsme se na dvě relativně nová slova, která se v posledních letech objevují stále častěji: na slova copywriter a phishing.

Okolo češtiny: Název Šmoulové mohl vzniknout z různých spojení

Český název Šmoulové může asociovat jednak mazlivá slova typu šmudla, což byl vlastně kdysi taky jeden trpaslík, jednak mohou, docela podprahově, odkazovat i k barvě Šmoulů. Totiž ke slovu šmolka, což bylo modré barvivo, krásně modrý křemičitan kobaltnato-draselný, který se používal k bělení prádla.

Okolo češtiny: Název Šmoulové mohl vzniknout z různých spojení

Český název Šmoulové může asociovat jednak mazlivá slova typu šmudla, což byl vlastně kdysi taky jeden trpaslík, jednak mohou, docela podprahově, odkazovat i k barvě Šmoulů. Totiž ke slovu šmolka, což bylo modré barvivo, krásně modrý křemičitan kobaltnato-draselný, který se používal k bělení prádla.

Okolo češtiny: Ptydepe

Není toho málo, co jsme my Češi dali světu – rozhodně toho není málo, pokud uvážíme, že co do počtu lidí jsme mezi národy světa asi na 80. místě.

Okolo češtiny: O původu názvu Coca-cola

Dobře známý nápoj tohoto jména, který se prodává už od roku 1886, má samozřejmě svého autora – recept na Coca-Colu sestavil, jak jinak, lékárník. Jmenoval se John Stith Pemberton a lékárničil v Atlantě ve Spojených státech. Naše jazykové okénko bude o původu názvu tohoto nápoje.

Okolo češtiny: O původu a významu slova punk

Slovo punk je dalším z řady slov typických pro určitou epochu v kulturních dějinách Evropy. Je celkem všeobecně známo, že slovo punk označovalo od poloviny 70. let 20. století zcela konkrétní hudební a životní styl mnoha mladých lidí nejdřív v Anglii a pak i jinde ve světě. Dokonce i v Československu se některé kapely k punku hlásily už v raných 80. letech, ale tehdy vládnoucí komunisté to z pochopitelných důvodů neviděli moc rádi.

Okolo češtiny: Původ názvu festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio

Od 1. do 4. dubna tohoto roku probíhal v Olomouci pětatřicátý ročník mezinárodní soutěže rozhlasových pořadů Prix Bohemia Radio. V soutěžních kategoriích Dokument, Drama, Reportáž a Multimédia zde soutěžila řada rozhlasových tvůrců. V našem jazykovém okénku se o této soutěži, na podnět od jednoho z našich posluchačů, zmiňujeme hlavně kvůli tomu názvu: Prix Bohemia Radio. Je to sice zažitý a známý, ale v češtině ne zcela zdomácnělý typ cizího souslovného názvu. 

Okolo češtiny: Velikonoční básničky obsahují nezvyklá slova. Co znamená slovo rudánka či plísteček

Ve velikonoční básničce se říká u studánky, u rudánky – co je studánka, víme, ale rudánka? Takové slovo zřejmě neexistuje, je jenom Rudánek s velkým R, tedy vlastně Rudolf, ale v domácké podobě. A pak je tu verš …lístečkem, plístečkem jsem se utírala. I tady máme něco jako ozvěnu: lísteček je jasný, ale plísteček s p na začátku není zase nic určitého. 

Okolo češtiny: Podmiňovací způsob minulý

Nelze určitě popřít, že alespoň hypoteticky, jako možnost, se v češtině užívá podmiňovací způsob, kterému se ne zcela šťastně říká minulý. Ačkoli vlastně s minulostí nemá společného asi o nic víc než podmiňovací způsob nazývaný přítomný. Minulý podmiňovací způsob je užit například v této větě: Kdybys to byl řekl, přišel bych dřív.

Okolo češtiny: Proč je Google Googlem?

Je pozoruhodné, jak rychle si člověk zvykne na něco, co mu dobře slouží. Na něco prospěšného, obvyklého, všudypřítomného. Pěkně se to ukazuje na příkladu všelijakých počítačových a internetových vymožeností. Zdá se, jako by tady třeba Facebook, YouTube nebo Google byly odjakživa.

Okolo češtiny: Co znamenají zkratky LPG a CNG

Velmi běžnou zkratkou, jejímž zdrojem je vědecké vyjadřování, je dnes LPG. Tuto zkratku vidíme typicky na nálepkách na autech, zpravidla nedaleko plnícího otvoru nádrže. Zkratka LPG se dostala i na dopravní značku, která zakazuje vjezd vozidel poháněných plynem, typicky třeba do podzemních garáží.

Okolo češtiny: Co je to havelok?

Slovo havelok zní legračně a mimo to jasně vyjadřuje, že tématem hovoru není právě nějaký nový nebo slušivý kousek oblečení, když je to havelok. Co to ale vlastně vůbec je ten havelok? Připravuje Ondřej Bláha.

Okolo češtiny: Co znamená pedikulóza

Proč se dnes říká a píše pedikulóza? To slovo je odborný termín, a tedy naprosto přesně říká, o co jde. A touha po přesných informacích, zvláště pokud jde o zdraví člověka nebo taky o bezpečnost, pohodlí a o jiné důležité věci, ta snaha získat přesné informace je dnes opravdu všeobecná.

Okolo češtiny: Mravenečník není jen živočich listnatých a deštných lesů Střední a Jižní Ameriky

Mravenečník je dost vysoká hora kousek od Loučné nad Desnou. Vrchol je ve výšce 1343 metrů nad mořem. A mně tehdy připadalo divné, proč se tahle hora jmenuje zrovna Mravenečník. 

Okolo češtiny: Mravenečník není jen živočich listnatých a deštných lesů Střední a Jižní Ameriky

Mravenečník je dost vysoká hora kousek od Loučné nad Desnou. Vrchol je ve výšce 1343 metrů nad mořem. A mně tehdy připadalo divné, proč se tahle hora jmenuje zrovna Mravenečník. 

Okolo češtiny: Vyhajpovat, vyexpit, vyflexit

Dnešní čeština lidí ve věku pubertálním a adolescentním nese většinou velmi silné stopy angličtiny jako jazyka, bez kterého se dnes málokdo obejde. V poslední době mě zaujalo několik nových sloves s anglickými základy, objevujících se zejména v textech na internetu. Jsou to slovesa vyhajpovat, vyexpit, vyflexit a některá další podobná. 

Okolo češtiny: Vyhajpovat, vyexpit, vyflexit

Dnešní čeština lidí ve věku pubertálním a adolescentním nese většinou velmi silné stopy angličtiny jako jazyka, bez kterého se dnes málokdo obejde. V poslední době mě zaujalo několik nových sloves s anglickými základy, objevujících se zejména v textech na internetu. Jsou to slovesa vyhajpovat, vyexpit, vyflexit a některá další podobná. 

Okolo češtiny: Perplex

Když se v nějakém slově objeví písmeno x, je to neklamným znamením, že to slovo je cizí, nečeské. Tímto zjištěním je vyřešena asi polovina možných úvah nad slovem perplex, které sice v češtině nepatří k častým, ale zároveň není ani vzácné.

Okolo češtiny: Perplex

Když se v nějakém slově objeví písmeno x, je to neklamným znamením, že to slovo je cizí, nečeské. Tímto zjištěním je vyřešena asi polovina možných úvah nad slovem perplex, které sice v češtině nepatří k častým, ale zároveň není ani vzácné.

Okolo češtiny: Jména postav z románů Jaroslava Foglara

Václav Vont, Jan Tleskač, Otakar Losna, Robert Komour, Karel Dymorák a také Hačiřík, Ramouz, Rejholec, Dabinel nebo Vláďa Dratuš. V těch jménech je už dopředu cosi neutěšeného, snad i syrového, tragického. A určitě je tam tajemství, které zkusíme odkrýt v našem jazykovém okénku.

Okolo češtiny: Jména postav z románů Jaroslava Foglara

Václav Vont, Jan Tleskač, Otakar Losna, Robert Komour, Karel Dymorák a také Hačiřík, Ramouz, Rejholec, Dabinel nebo Vláďa Dratuš. V těch jménech je už dopředu cosi neutěšeného, snad i syrového, tragického. A určitě je tam tajemství, které zkusíme odkrýt v našem jazykovém okénku.

Okolo češtiny: Jak přišel Jaroslav Foglar na jména Rychlých šípů?

Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka jsou jména hochů z klubu Rychlých šípů, hrdinů románů Jaroslava Foglara. Proč své hrdiny Foglar pojmenoval zrovna takto?