Okolo češtiny

Rozhlasové fejetony o záludnostech, zajímavostech a netušených možnostech českého jazyka.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Okolo češtiny: O pojmenování Fidlova Kopce a hory Jedová

Pátrání po možných variantách motivace pojmenování dvou kopců, které jsou nadohled z Olomouce, konkrétně Jedová a Fidlův kopec

Okolo češtiny: Čeština volyňských Čechů

V minulosti se Češi stěhovali za hranice, někdy i do dalekých krajin, celkem často. Druhá výprava za volyňskými Čechy, tedy na Čechy z Ukrajiny, a za jejich češtinou.

Okolo češtiny: Čeština na Volyni

Volyňští Češi jsou etničtí Češi či jejich potomci usazení od druhé poloviny 19. století ve Volyni na pomezí dnešní Ukrajiny a Polska. Bohemista Ondřej Bláha zjišťoval, jak se jim daří uchovávat čeština.

Okolo češtiny: Koprnět a kopr

Oddělíme-li od slovesa zkoprnět předponu, zůstane nám základ koprnět, jehož význam lze opsat jako trnout, tuhnout úžasem nebo dřevěnět. České sloveso koprnět a slovinské koprnéti má s velkou pravděpodobností nějakou vazbu se slovem kopr.

Okolo češtiny: Štrycla

Mezi slovy, kterých si na Moravě často všímají lidé odjinud, rozumějme tedy hlavně z Čech, najdeme i pěkně znějící slovo štrycla. Nebo taky štrycle, pokud by ta moravská koncovka moc vadila. Štrycla je nejčastěji bochník chleba, přičemž, aby to byla opravdu štrycla, měl by ten bochník mít spíš podlouhlý tvar.

Okolo češtiny: Ve spoustě případech

Čeština se v posledních dekádách mění rychleji, než jsme byli zvyklý předtím. A některá slovní spojení, které by si naši předci nedovedli ani představit, jsou dnes běžně použivaná. V našem jazykovém okénku se zaměříme na jeden z důvodů, proč tomu tak je.

Okolo češtiny: Jak moc nešťastný může být šafářův dvoreček

Šafář je termín německého původu a je odvozený od slovesa schaffe, jehož význam je činit se, nařizovat, poroučet. Šafář byl vlastně takový dozorce na velkostatku, zastupoval majitele, tedy vrchnost, a jeho úkolem bylo kontrolovat a popohánět zaměstnance velkostatku, aby byly výnosy co největší. Dá rozum, že šafář dbal také na to, aby zároveň i náklady na provoz velkostatku byly co nejnižší. Co znamená český frazeologismus smutný nebo nešťastný jak šafářův dvoreček?

Okolo češtiny: Sytý a saturovat

Je dobrým znakem naší doby, že člověk musí myslet spíš na to, aby netloustl, než na to, aby měl co jíst. Zvlášť to platí pro svátky, jak běžně říkáme Vánocům a navazujícím slavnostem, totiž Silvestru a Novému roku. Po tyto dny se cítíme sytí, nasyceni. V dalším jazykovém okénku se budeme zabývat slovy sytý a saturovat.

Okolo češtiny: Souvisí spolu slova světlo a svět?

Slova svět a světlo spolu úzce souvisí. Naši předkové pojmenovali ten obrovský prostor, který nazýváme světem, právě podle toho, že je na něm světlo. Že všechno, co na tomto světě je, je osvětleno, vidíme to a můžeme to poznat. Protějškem tohoto světa jako světlého místa bylo pak podle našich předků podsvětí, jehož hlavním znakem byla tma.

Okolo češtiny: Nadílka

Slovo nadílka samozřejmě souvisí s takovými slovy, jako je díl nebo dělit. Jsou to výrazy slovanského původu a je pozoruhodné, že německé slovo Teil, které je ekvivalentem našeho díl, je s velkou pravděpodobností přejímkou ze slovanských jazyků do germánských, nikoli naopak.

Okolo češtiny: Vypálit někomu rybník

Čeština je jazyk velmi bohatý. Nejen v tom smyslu jako ostatní jazyky světa, tedy že dovede vyjádřit skoro všechno, co si člověk zamane, ale i v tom smyslu, že svým uživatelům nabízí roztodivné způsoby, jak něco říct nepřímo. Probereme český frazeologismus jako vypálit někomu rybník. Ještě mi znějí v uších slova jedné naší německé studentky, která tento český frazeologismus uvedla jako příklad naprosté nelogičnosti češtiny.

Okolo češtiny: Paparazzi

Slovo paparazzi zní jako italské a skutečně z italštiny pochází. Ne každý ale ví, že paparazzi je původně příjmení jedné z postav, které vystupují ve známém filmu režiséra Federica Felliniho Sladký život.

Okolo češtiny: Není kaštan jako kaštan

V uplynulých týdnech jste i vy mohli potkávat v parcích i jinde děti shazující kaštany ze stromů. Ale není kaštan jako kaštan.

Okolo češtiny: Chiméra

Do dlouhé řady slov, která jsme zdědili z dob antiky, hlavně tedy ze starověkého Řecka, patří také slovo chiméra. To slovo se běžně používá ve významu „vidina“ nebo „přelud“, anebo také „nereálná představa.“

Okolo češtiny: Koh-i-noor

Nápis Koh-i-noor, který vídáme na kancelářských potřebách, pastelkách, či jiných školních potřebách, je známý také trochu jinak.

Okolo češtiny: Chaos

Pořádek je pro blbce, inteligent zvládá chaos. Ten bonmot není jenom ironie, ale má v sobě i cosi hlubšího, možná filozofického. Jde tady o to, co vlastně znamená slovo chaos.

Okolo češtiny: Pentilka

Se školou se pojí i mnohá školní slova, například pentilka nebo pentelka, což je, obchodně a technicky vzato, mikrotužka. Tedy tužka s mechanicky vysunovatelnou a nahraditelnou tuhou o zvlášť malém průměru, asi tak půl milimetru.

Okolo češtiny: Rozjívený

Dnešní mladí Češi mají někdy potíže bez přípravy definovat význam některých českých slov. Např. slova rozjívený.

Okolo češtiny: Tramtárie

Blíží se léto, tedy čas, který se obvykle spojuje s cestováním na dovolené, se všelijakým ježděním, létáním, plutím, poznáváním, ochutnáváním a podobně. Je jasné, že letos to s tím cestováním nebude tak slavné – a tak se alespoň symbolicky zastavme u jednoho slova, které asociuje a jaksi shrnuje všechny ty dálky, kam se člověk může dostat. To slovo zní: tramtárie.

Okolo češtiny: Latinské označení křečka je nejspíš českého původu

Mohlo by se zdát, že naše česká a moravská příroda, jistě pěkná, rozmanitá a k člověku celkem vlídná, nenabízí žádné zvláštní překvapení. Jako např. že na vás zpoza keře nebo drnu vyběhne nějaké divoké zvíře a vypadá docela vztekle, útočně.

Okolo češtiny: Jan Sarkander

Na letošní březen, zrovna na dobu, kdy začínala ta koronavirová kalamita, připadlo jedno významné výročí – konkrétně 17. března tohoto roku uplynulo rovných čtyři sta let ode dne, kdy v Olomouci zemřel svatý Jan Sarkander.

Okolo češtiny: Fanoušci, fandové a fandění

Není to samozřejmě jen sport, co má fanoušky nebo fandy – má je celá řada oborů a aktivit. Říkáme třeba on je velký fanda do vláčků nebo fanoušci Rolling Stones si přišli na své.

Okolo češtiny: Fér

Velkou snahou, typickou pro dnešní dobu, je to, aby všechno bylo fér. Tedy aby byla alespoň relativní rovnost mezi lidmi v tom, jaká mají práva a povinnosti, jak je postaráno o jejich zdraví, jakého se jim může dostat vzdělání a podobně. Z toho všeho taky plyne, že když ta rovnost není, říkáme: to není fér. Zjistíme, okud se tento výraz vzal.

Okolo češtiny: Květná neděle

Velikonoční týden předevčírem začal Květnou nedělí, tedy tou šestou nedělí takzvaného postního období. Z jazykovědného hlediska je velmi zajímavé, že latinským a vůbec mezinárodním protějškem našeho pojmenování Květná neděle je pojmenování Dominica in palmis, tedy doslova Palmová neděle.

Okolo češtiny: Slot

 Asi nejvýznamnějším důvodem, proč v češtině každoročně přibývá přinejmenším několik stovek nových slov, je technologický pokrok. A mezi taková nová, ale už dost zaužívaná slova patří v češtině slovo slot.

Okolo češtiny: Solidarita

Vždycky když v minulosti na lidi padla nějaká pohroma, ukázalo se, kde jsou slabiny společnosti. Ale také, a to je potřeba zdůraznit: stejně tak se ukázalo, kde jsou silné, pozitivní stránky lidí. Co lidé dovedou dobrého udělat, když se v nebezpečí semknou. A právě v koronavirové kalamitě, která sužuje svět, se takové krizové chování lidí, v dobrém i ve zlém smyslu, také projevuje. 

Okolo češtiny: O slově nevycválaný

Je opravdu neuvěřitelné, kolik skrytých odkazů k minulosti, ke způsobu života našich předků, obsahují některá docela obyčejná česká slova. Jazyk je skutečně něčím jako zásobárnou historické zkušenosti. A ty zásoby nejsou vidět na první pohled ? chce to podívat se trošku pod povrch. Podívali jsme se na slovo nevycválaný.

Okolo češtiny: Chia semínka

Historické a jazykové souvislosti chia semínek jsou poměrně zajímavé. Chia semínka pocházejí z rostliny šalvěje hispánské, která roste ve střední Americe a je to něco jako naše hluchavka. Jméno těchto semínek má dokonce ve svém názvu jeden ze států, které dohromady tvoří Mexiko? Je to mexický stát Chiapas.

Okolo češtiny: Proč je pátá nemoc pátou nemocí

Víte co obnáší takzvaná pátá nemoc? Kdybych byl citlivější člověk, tak bych se možná bál, co se tou pátou nemocí myslí ? Proč není označena přímo? Proč se jí říká takto opisně? Není to náhodou nějaké tabu. Tabu to samozřejmě není ? 

Okolo češtiny: Navštěvujete úřady v úředních hodinách nebo v úřední hodiny? Jak je to správně?

Rozebrali jsme v čem se liší spojení typu dostavte se v úředních hodinách a spojení typu dostavte se v úřední hodiny, která jsou z hlediska spisovnosti rovnocenná.

Okolo češtiny: Mléko a strdí

Jedním z takových méně významných, ale hezkých a zajímavých mýtů, které se tradují a pořád opakují mezi námi Čechy, je, že náš praotec, tedy praotec Čech, sliboval našim předkům, že je přivede do země, která oplývá mlékem a strdím. Mléko zná každý, ale strdí už ne, proto jsme mu věnovali další díl našeho jazykového okénka.

Okolo češtiny: Humbuk

Silvestr a jeho průběh se dá popsat mnoha ne moc hezkými slovy. A jedno z těch jemnějších, snadno vysílatelných slov je humbuk.

Okolo češtiny: Lidé dobré vůle

České překlady bible měly tradičně velmi vysokou literární a stylistickou úroveň. Ale dokud se překládalo z latiny, tedy ne z originálního jazyka evangelií, byly to vlastně překlady překladu. Z toho plyne, že ve starších českých biblích byly některé nepřesnosti, které vznikly už třeba kdysi dávno při prvotním překládání z řečtiny do latiny. A to je i případ slovního spojení: …a na zemi pokoj lidem dobré vůle, které je doslovným překladem latinského znění této pasáže. 

Okolo češtiny: Kvapem, za okamžik

Málokdy pociťuje člověk tak intenzivně plynutí času, jako v období před Vánoci. To plynutí času, ten úprk, kterým dny a měsíce mizí v nenávratnu, má svůj odraz přirozeně i v jazyce. Dá se např. říct, že Vánoce se kvapem blíží, že tu budou co nevidět, co by dup, doslova za chvilku nebo za okamžik.

Okolo češtiny: Krokodýlí slzy

Jak je staré a odkud se vzalo známé slovní spojení krokodýlí slzy. Podíváme se i na kontext, ve kterém se toto spojení typicky vyskytuje.

Okolo češtiny: Ošemetný

Existují slova, která jsou prostě půvabná. Jako velmi hezké, legrační a zároveň zvlášť výstižné slovo považujeme přívlastek ošemetný. V životě se toto slovo může hodit každou chvíli, protože význam tohoto slova je něco, co se může snadno stát nepříjemným, nebezpečným.

Okolo češtiny: Sametová revoluce

Termín sametová revoluce, který je podle pravidel českého pravopisu třeba psát s malým s, je vlastně takový poetický výraz, je to metafora. Slovní spojení sametová revoluce má i svého konkrétního autora.

Okolo češtiny: Samohlásky

Mnozí Slované českou délku samohlásek ani neslyší, stejně jako my třeba neslyšíme různé významotvorné tóny v asijských jazycích. Základem všeho je cvičit a cvičit a také memorovat a memorovat.

Okolo češtiny: Psací písmo

Je tu září a s ním začátek školy. Asi nic se mi nespojuje s prožitkem prvních školních dní víc než vůně nových učebnic, obalů a také inkoustu. To, že se dnes čím dál míň píše rukou a jak se čím dál víc klove a ťupá na všelijakých elektronických zařízeních, se možná v budoucnu, po pár generacích, projeví i v možných změnách v motorických schopnostech lidské ruky. 

Okolo češtiny: Významové posuny u cizích slov bombastický a iniciály

Slovo bombastický definuje reprezentativní Příruční slovník jazyka českého ve svazku z 30. let 20. století jako „nabubřelý, mnohomluvný“. 

Okolo češtiny: Bílá paní a její strašidelné jméno

Když se někdo jmenuje Perchta, tak už tento fakt sám o sobě stačí k tomu, aby dotyčná osoba po smrti někde strašila. Je to totiž jméno strašidelné a zvláštní.

Okolo češtiny: Mák

Tento rok jsem už poněkolikáté slyšel od zahraničních studentů takovou poťouchlou poznámku, že tolik výrobků z máku, totiž z máku setého, tolik dobrot s mákem, všelijakých makových buchet, závinů zvaných makovec, nudlí s mákem, mákem sypaných rohlíků a tak dále, neviděli pohromadě nikde jinde na světě.