Okolo češtiny

Rozhlasové fejetony o záludnostech, zajímavostech a netušených možnostech českého jazyka.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Okolo češtiny: Žirafátko, nebo žirafě? Náš bohemista se zamýšlí, jak se vlastně říká mláděti od žirafy

Máme jaro – a to je čas, kdy se zvláště tady, v mírném pásu světa na severní polokouli, rodí a líhnou všechna možná mláďata zvířat. Že kočky mají koťata, psi mají štěňata, krávy telata a koně hříbata, to je úplně samozřejmé. Ale co taková zvířata divoká, která s člověkem nikdy nežila a známě je hlavně ze zoologických zahrad? Jak se říká například mláďatům od žirafy? Prozradí náš bohemista.

Okolo češtiny: Víte, v čem tkví příponový potenciál našeho jazyka? Prozradí náš bohemista

Věděli jste, že náš jazyk má obrovský příponový potenciál? Za pomocí přípon a předpon můžeme ze stejného kořene vytvořit nejrůznější, ač na první pohled spolu nesouvisející slova. Jak tedy spolu souvisejí slova křemen, křesat a křísit? Na tuto jazykovou otázku se už za chvíli zaměří náš bohemista.

Okolo češtiny: Příběh o zradě, který vstoupil jako motiv do frazeologie češtiny aneb Jidášoviny

Blíží se Velikonoce a s nimi nejen tradiční jarní radosti a požitky, ale také třeba vzpomínka na dávné příběhy, které se právě o Velikonocích připomínají.

Okolo češtiny: Random, fufu, bestie. Znáte význam těchto slov?

Nejčerstvější hlavu má člověk zcela jistě v období, kdy je mladý a kdy poznává svět. Platí to i pro jazyk. Dobrou ilustrací mohou být dnešní české děti a mladí lidé, kteří zcela automaticky kromě češtiny chytají taky angličtinu. Random, fufu, bestie. Víte, co ta slova znamenají? Prozradí náš bohemista.

Okolo češtiny: Co znamená feelovat, felit, dissovat? Přiblíží náš bohemista

K nejoblíbenějším jazykům pro přejímání patří angličtina, a to hlavně mezi mladými lidmi. Co znamenají slova feelovat, vajbit, passovat, nebo dokonce cappovat? Přiblíží náš bohemista.

Okolo češtiny: Co je to habaďúra? A jde vlastně o slovo spisovné?

Jak byste napsali slovo habaďúra? S kroužkovaným, čárkovaným, nebo krátkým písmenem u? A co vlastně toto slovo znamená? To a mnoho dalšího nám prozradí náš bohemista.

Okolo češtiny: Zamilovaný až po uši, láska jako trám aneb ustálená slovní spojení patřící k lásce a zamilovanosti

Blíží se svátek svatého Valentýna, tedy svátek zamilovaných. Náš bohemista se tentokrát zaobíral slovním spojením „až po uši“, které se používá jako jakési pomyslné meřítko toho, kam až může dosahovat zamilovanost. Více v našem jazykovém okénku

Okolo češtiny: Víte, kdo to byl Klaret? Vysvětlení přináší náš bohemista

Významnou historickou postavou pro psaný český jazyk byl Bartoloměj z Chlumce, který byl za své doby mistrem pražské univerzity, a říkal si Klaret. Čím se do historie vepsal? Prozradí náš bohemista.

Okolo češtiny: Komfortní zóna. Odkud se tohle slovní spojení v našem jazyce vzalo?

Komfortní zóna může být pro každého z nás dobrá, ale také limitující. A co vlastně to znamená vystoupit z komfortní zóny? A kde se tohle slovní spojení vzalo v našem jazyce? Téma pro našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Jak význam českých výrazů ovlivňuje angličtina? Bohemista Ondřej Bláha se zaměřil na slovo patetický

Český jazyk je charakteristický četnými kontakty s ostatními jazyky jako je němčina, nebo angličtina. Mohou přejatá slova změnit v závislosti na jiných jazycích význam? A jak je to se slovem patetický? Odpověď na tuto otázku si pro vás připravil bohemista Ondřej Bláha v pořadu Okolo češtiny.

Okolo češtiny: Nejoblíbenější křestní jména pro kluky

Jan, Jakub a Matyáš. To jsou nejčastější jména, která rodiče svým mužským potomkům dávají. Stejně jako u holčičích jmen je i u těch chlapeckých tendence vracet ke starým jménům, jménům tradičním. Více nám poví náš bohemista.

Okolo češtiny: Nejoblíbenější křestní jména pro holky

Začátek roku tradičně napříč mediálním světem patří prvním narozeným dětem v daném roce, ale také statistikám, jak své děti pojmenováváme. A právě na nejoblíbenější jména v České republice – tentokrát u děvčat – se zaměří náš bohemista.

Okolo češtiny: Zábst a zebat. Které z těchto slov je spisovné?

Každý známe ten pocit, když nás venku doslova kouše zima. Nebo taky zebe. Jde o sloveso, které je nespisovné, ačkoliv ho používáme už po desetiletí. Jaké sloveso stejného významu je v tomto případě spisovné? Prozradí nám náš bohemista.

Okolo češtiny: Jakého rodu je koala? Odpověď vás možná překvapí

Medvídek koala, známý australský stromový vačnatec. Když o něm v našem jazyku mluvíme, často říkáme ta koala. Jenže není to správně. Z omylu nás ve svém tradičním češtinářském okénku vyvede náš bohemista.

Okolo češtiny: Pozdě, ale přece

V češtině se můžeme setkat s nejrůznějšími rčeními, přirovnáními, ale také ustálenými slovními spojeními. Co například takové „pozdě, ale přece“? Odkud se vzalo a co vlastně znamená? Na tuto jazykovou otázku nám odpoví náš bohemista.

Okolo češtiny: Stopy češtiny na staré olomoucké univerzitě

Olomoucká univerzita zanedlouho oslaví 450 let svého trvání. Zajímavé je, čeština se na ní dlouhou dobu vůbec neobjevovala. V prvních dvou stech letech se na této škole totiž učilo jen latinsky. Více prozradí náš bohemista.

Okolo češtiny: Zlatá mládež a horních deset tisíc

Slovu „zlato“ rozumějí všichni Slované, ostatně i německé a anglické „gold“ nám také není cizí. Jak to souvisí s pojmem „zlatá mládež“? Nejen tím se zabýval náš bohemista.

Okolo češtiny: Zvetit se, spisovné nebo nikoli?

Jak všichni moc dobře víme, čeština umí být pěkně záludná. Co třeba takové sloveso zvetit se? Znáte jeho význam a v jakých kontextech se používá? Na tuto jazykovou otázku nám odpoví náš bohemista.

Okolo češtiny: Asi dvacet lidí

Jak budete referovat o tom, že někde bylo dvacet lidí? Bylo tam asi dvacet lidí? Bylo tam ze dvacet lidí? Více prozradí náš bohemista.

Okolo češtiny: Tajemník a tajný rada

Vytrácí se z našeho světa tajemství? A co má slovo tajemník či tajný rada společného s tím opravdovým tajemstvím, tak jak ho všichni známe? Na tuto lingvistickou otázku se podívá náš bohemista.

Okolo češtiny: Sloveso „sestávat“. Víte, v čem se při jeho užívání často chybuje?

Čeština je hodně slovesný jazyk. V českých textech se běžněji objevuje dohromady asi dvacet tisíc sloves. Jedním z nich je i sloveso sestávat. Možná vás překvapí, že jej při užívání často chybně doprovází příklonné slovíčko se. Téma pro našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Kantor

Kantor nebo učitel? Jedná se o synonyma či nikoli a odkud vlastně tato slova pochází? Na tuto jazykovou otázku nám dnes odpoví náš bohemista.

Okolo češtiny: Album v množném čísle

Ukládáte si fotky do alb nebo albumů? Jak je to se skloňováním tohoto slova a odkud pochází? Na toto téma se podíval náš bohemista.

Okolo češtiny: Co si myslel Dobrovský o budoucnosti češtiny?

Jméno Josefa Dobrovského nám je všem dobře známé. Jak se ale stavěl k budoucnosti češtiny a proč bychom ho mohli řadit mezi nejdůležitější obrozence? U příležitosti 270. výročí jeho narození nám o jeho osobnosti poví víc náš bohemista.

Okolo češtiny: Diletant/Diletant, hanlivé nebo nikoli?

Slovo diletant ve většině z nás vyvolá negativní příznak něco hanlivého, nehezkého. Je toto slovo, ale opravdu hanlivé nebo tomu bylo v minulosti jinak? Z jazykového hlediska se na to podívá náš bohemista. Připravuje Ondřej Bláha.

Okolo češtiny: Okurková sezona

Okurková sezona. Tedy období, kdy se nic zvláštního neděje. I tak by to šlo tohle slovní spojení volně vysvětlit. Kde se vzalo a jak je to v sousedních zemích a jazycích, znají ho? Téma pro našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Lážo plážo

Lážo plážo. Spojení, které k prázdninovým měsícům určitě patří. Lážo plážo tak nějak evokuje pohodu, klid, případně nic nedělání. Jak je to s původem tohoto slovního spojení, to je téma pro našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Zmrzlina lahodí jazyku i uším

Zmrzlina lahodí nejenom na jazyku, ale i v uších. No, jen si to slovo řekněte nahlas. Zajímavou historiku k tomu má náš bohemista, který mimo jiné zjistil, že slovo zmrzlina je v našich končinách už přes dvě stě let, ale na prvopočátku se používal německý ekvivalent.

Okolo češtiny: Čtyřka a čtverka

Tentokrát se blíže podíváme na slovo čtyřka. Především je známo, že tady na Moravě celkem často a rádi říkáme čtverka místo čtyřka.

Okolo češtiny: Jakbysmet, ostošest nebo vozembouch aneb slova vzniklá ze slovních spojení

Živost jazyka se nejvýrazněji projevuje ve slovní zásobě. V případě češtiny je takovou známkou živosti jazyka velmi bohaté tvoření slov.

Okolo češtiny: Proč hromobití a ne bouřka?

V češtině se objevuje mnoho slov, která jsou převzatá z jazyků jiných. Někdy jde o částečný překlad, někdy o doslovný. Jinak řečeno kalk, tedy přesný otisk nějakého cizojazyčného slova. To je i případ slova hromobití, které při pohledu na předpověď počasí ve svém mobilu překvapilo našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Šlendrián, šmejd, šméčko nebo šunt. Co mají tato slova společného?

Náš bohemista se tentokrát bude věnovat slovům, který všechna začínají na Š a všechna říkají, že to nebo ono je nekvalitní, odbyté, poruchové, zmetkovité, špatné – že je to šlendrián, šmejd, šméčko nebo šunt.

Okolo češtiny: Víte kdo je konzulent?

Od starověkého latinského konzulent po moderní konzultanta. Náš bohemista odkrývá jazykovou evoluci a přesné významy pojmů označujících profesi odborných poradců.

Okolo češtiny: Bejt instantně v RIPu aneb jak anglicismy pronikají do české komunikace

Angličtina je dneska všední jev, který má svůj odraz i ve vysoké toleranci anglicismů v současné české komunikaci. Až kuriózně vysoká je frekvence anglicismů třeba v komunikaci hráčů počítačových her. Téma pro našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Báseň od robota. Jak to dopadlo?

Žijeme ve světě, kdy umělá inteligence dokáže napsat referát, slohovou nebo dokonce diplomovou práci. A nejen to. Jak se robot popasoval s milostnou básní? Ač city nemá, za svůj výkon se nemusí stydět. Více už náš bohemista.

Okolo češtiny: Emotikony a emodji. Proč si bez nich nedokážeme chatování ani představit?

Mnozí z nás si neumí představit, že by při chatování, tedy různém on-line dopisování, nepoužívali emotikony, chcete-li smajlíky nebo také mračouny. Pomáhají nám, abychom se lépe dorozuměli nebo vyjádřili své pocity. Téma pro našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Co můžete najít v etymologickém slovníku jazyka staroslověnského?

Staroslověnština je nejstarší doležený psaný jazyk Slovanů. Jen málokterá slova, která najdete právě ve staroslověnštině, čeština nemá. A to je téma pro našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Víte, jak dlouho už se častěji užívá slovo „senioři“ než „důchodci“?

Každý by chtěl být stále mlád, jak zpíval Karel Gott. Jenže dřív nebo později bude každý z nás patřit do skupiny, kterou označujeme jako senioři.

Okolo češtiny: Víte, jaké jsou rozdíly, ale i spojitosti mezi slovy pecař, pecák a pecivál?

Víte, kdo je to pecák? Pokud hádáte, že to bude někdo, kdo pracuje s pecí, tak máte pravdu. Tímto pojmem a jemu blízkým se zabýval náš bohemista.

Okolo češtiny: Slovo „pořešit“ pohledem bohemisty

Neustále něco v našich životech řešíme. Právě předponová odvozenina od slovesa řešit, sloveso pořešit, bude tématem dalšího jazykového okénka našeho bohemisty.

Okolo češtiny: Šedivé úterý nebo sazometná středa. Znáte původ názvů jednotlivých dní pašijového týdne?

Modré pondělí, šedivé úterý a škaredá nebo kdysi také sazometná středa. V dalším jazykovém okénku budeme s naším bohemistou pátrat po původu názvů jednotlivých dní pašijového týdne.

Okolo češtiny: Fajnšmekři ve fastfoodu

Do českého jazyka si čas od času najde cestu i slovo, které známe z jazyků jiných. Takovými jsou například slova fajnšmekr a fastfood. Více nám o nich řekne náš bohemista.

Okolo češtiny: Slova, která podle předpokladů měla vymizet, ale používají se víc než často

I dnes v češtině určitě najdeme výrazy, které pokládáme za zastaralé a počítáme s tím, že budoucna z našeho jazyka vypadnou úplně. Dělo se to tak vždy, ale zdaleka ne vždy to dopadlo právě podle těchto předpokladů. Například u slov „což“ nebo „zmínit“, která se ubírala opačným směrem.

Okolo češtiny: To dáš! Odkud se toto spojení v češtině vzalo?

Velmi často dnes slýcháme během – zejména neformálních konverzacích – slovní spojení „to dáš“. Používá se nejčastěji ve smyslu, že něco zvládnete, nebo se vám něco podaří. Používá se ale i v jiných kontextech. Téma pro našeho bohemistu. Připravuje Ondřej Bláha.

Okolo češtiny: Přitažený za vlasy aneb často používaný ustálený výraz

Ve frazeologii různých jazyků je tolik ustálených rčení, která obsahují jako základ slova typu ruka, noha, oko, ucho a podobně. A poměrně často se vyskytuje i slovo vlasy. Třeba jako v případě, kdy je něco přitažené za vlasy. Více o tématu náš bohemista.

Okolo češtiny: Jan Blahoslav a čeština (2)

V minulém díle jsme si připomněli, že 22. února tohoto roku uplynulo rovných pět set let od narození Jana Blahoslava. Tentokrát si otevřeme jeho Gramatiku českou, což je rozsáhlý spis, ve kterém Blahoslav podává obrovské množství svých pozorování mluveného i psaného jazyka ve 2. polovině 16. století.

Okolo češtiny: Jan Blahoslav a čeština (1)

Uplynulo 500 let ode dne, kdy se narodil Jan Blahoslav, jeden z nejvýznamnějších milovníků a pěstitelů českého jazyk. Jaký význam měl rodák z Přerova pro náš rodný jazyk, nám ve dvou dílech prozradí náš bohemista. Tady je první část.

Okolo češtiny: Jak dlouho se v českém jazyce vyskytuje jméno Valentýn?

Tento svátek zamilovaných byl k nám, jak známo, poměrně nedávno importován spolu s jinými výdobytky anglicky mluvícího světa. Jak dlouho už se ale v českém jazyce vyskytuje jméno Valentýn? Téma pro našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Kombucha aneb čajová houba

Mírně perlivý zkvašený nápoj, který se připravuje ze silně oslazeného černého nebo zeleného čaje. To je „Kombucha“, jinak řečeno „čajová houba“. Zdá se vám, že jde v češtině o nové slovo? Nenechte se zmást, v našem jazyce se objevilo už před sto lety. Více nám řekne náš bohemista.

Okolo češtiny: Nechybí (téměř) v žádné kuchyni. Jak se ale cibule objevila v českém jazyce?

Bez cibule si většina z nás nedokáže představit svá kulinářská kouzla. Je dobře dostupná po celý rok a je v ní spousta zdravých látek. Jak je to s ní z pohledu jazykového? Můžeme prozradit, že není slovenského původu. Více rozebere náš bohemista.

Okolo češtiny: Velká třesk. Odkud se vzalo toto slovní spojení?

Velký třesk je počátek našeho viditelného světa, moment, kdy nepředstavitelně malý, hustý a horký bod, ve kterém byla veškerá hmota vesmíru, explodoval a začal se rozpínat. Kde se ale vzalo ono slovní spojení velký třesk? Téma pro našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Proč se klepe na dřevo? Náš bohemista zná odpověď

Pokud se nám něco daří a nechceme to zakřiknout, obvykle to musíme zaklepat. Nejlépe na dřevo. Odkud se tento zvyk vzal? Tématu se věnoval náš bohemista, poslechněte si.

Okolo češtiny: Vykřičník a otazník vedle sebe. V jakém pořadí je psát? A kdy?

Stalo se vám někdy, že jste chtěli zdůraznit otázku, ale nebyli jste si jistí, jestli v psaném textu postavit otazník před vykřičník, nebo vykřičník před otazník? Téma pro našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Betlém. Víte, co znamená jeho doslovný překlad?

Betlém. Místo, kde se narodil Ježíš, a které v různých podobách ztvárněné vídáme rok co rok jako nedílnou součást Vánoc. Víte ale, co slovo Betlém znamená v překladu? Téma pro našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Advent a Lucie

Znáte adventní pranostiku, která říká: Jaké jsou od Lucie do Vánoc dni, takové budou i jednotlivé měsíce příštího roku? V dalším jazykovém okénku si náš bohemista posvítí na advent a kořen jména Lucie, který se pojí se světlem.

Okolo češtiny: Kdeže ty loňské sněhy jsou…

Rčením, které má na svědomí francouzský básník François Villon, není vždy myšlena pouze bílá pokrývka krajiny. Ve většině případů hovoří spíše o věcech hezkých a užitečných, které už pominuly. Téma pro našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Krkavci se o svá mláďata starají pečlivě. Proč tedy pojem „krkavčí matka“?

Žena, která se chová ke svým vlastním dětem bezcitně, surově, zanedbává je, je označována jako krkavčí matka. Z hlediska krkavců je to ale vlastně trochu urážlivé spojení, protože v krkavčí rodině se o mláďata dost pečlivě a s patřičnou důstojností. Téma pro našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Co to znamená, když je něco na „přetřes“?

Když něco přijde na přetřes, tak to znamená, že se o tom vede nějaká debata. Proto vás možná překvapí, že původ tohoto slova můžeme hledat v zemědělství. Více už Ondřej Bláha a jeho další jazykové okénko.

Okolo češtiny: Kolik Amerik je na Moravě a ve Slezsku?

Kdyby se někdo zeptal, kolik je na světě Amerik, tak bychom tu otázku považovali asi za triviální až hloupou. Když se ale rozhlédneme po světě mnohem bližším a vůbec nejbližším, zjistíme, že i u nás jsou Ameriky. Téma pro našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Počet hlásek v češtině a dalších jazycích

Jazyk je něco jako veliká skládačka složená z vět, slov, jejich kořenů a přípon. Ale tou úplně nejmenší stavební jednotkou je hláska. Kolik jich máme u nás a kolik v jiných jazycích? Téma pro našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Plynové etymologie

Plyn. Slovo, které v posledních měsících slýcháme víc než dost. Jaká je jeho historie? Díky komu se dostalo do českého jazyka? Téma pro našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Tiramisu zná nejspíš každý. Věděli jste ale, že v překladu je to celá věta?

Je až neuvěřitelné, jak všeobecné oblibě se po světě těší italská kuchyně. Téma dalšího jazykového okénka se jí úzce dotýká. Náš bohemista bude probírat slovo tiramisu. Co to je, ví každý, ale věděli jste, co znamená v překladu?

Okolo češtiny: Stopy češtiny v legendách o svatém Václavu

Svatý Václav je v historii nás Čechů dost důležitá osoba. Naši předkové ho po staletí považovali za takového našeho nebeského přímluvce. Náš bohemista se tentokrát zmíní o tom, jaké stopy zanechala čeština v tom poměrně početném souboru středověkých legend, které byly o svatém Václavu napsány.

Okolo češtiny: Rámus a randál

Neladná směsice rozličných silných zvuků. Tak definuje „rámus“ Příruční slovník jazyka českého. Po stopách slova „rámus“ a významově stejného slova „randál“ se vydal náš bohemista.

Okolo češtiny: Tady mu pšenka nepokvete. Co jste o tomto frazeologismu možná nevěděli?

Dnes v zemědělství pracuje zhruba jedno procento lidí v České republice. Dříve tomu ale bylo jinak a možná i díky tomu máme v našem jazyce frazeologismy jako „tady mu pšenka nepokvete“, ve smyslu „nebude se mu dařit“, „nebude úspěšný“. Téma pro našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Prsty a ruce jako častý prvek v mnoha rčeních. Nejen v češtině

V češtině, ale i napříč dalšími evropskými jazyky, se v mnoha rčeních vykytuje zmínka o rukou nebo prstech – omotat si někoho kolem prstu, nehnout pro někoho ani prstem, dívat se na někoho skrz prsty.

Okolo češtiny: Pojem „freelancer“ se užívá čím dál častěji. Vznikl už ale před více než 200 lety

Je dnes docela běžný jev – zvláště u mladých lidí – že se v mluvě nahrazují jindy běžně užívaná česká slovíčka anglickými výrazy stejného významu. Freelancer, v předkladu člověk, co dělá tzv. na volné noze, do toho zapadá také. Ale víte, že tento pojem vznikl už před více než 200 lety?

Okolo češtiny: Kdo rozumí slangu, rozumí danému oboru. Čím je specifická horolezecká mluva?

Každý používáme nějaký slang. Nejčastěji v práci, vyznačuje se to úsporností ve výrazu. Mají jej třeba také horolezci, kteří jsou teď v létě zvlášť aktivní. Protože je například obtížnost různých cest, po kterých se leze, očíslovaná, používají horolezci místo otázky Jak lezeš? otázku Kolik lezeš?, která pro nezasvěcence zní dost nesrozumitelně. Více o tématu zjišťoval náš bohemista.

Okolo češtiny: Sloveso „vnímat“ nám pomáhá vyhnout se slovesům s konkrétnějším významem

Sloveso vnímat je v češtině v posledních letech hodně používané. Někdy i proto, že nám pomáhá v některých kontextech vyhnout se slovesům s poněkud konkrétnějším významem. Například myslet si, soudit, interpretovat. Více zjišťoval náš bohemista.

Okolo češtiny: Senzační, senzace, senza. Odkud se k nám tato slova dostala?

Senzace! Když je člověk tzv. paf, dere se mu na jazyk i tohle slovo. Dostalo se k nám přes němčinu a francouzštinu z latiny. Ve středověké latině bylo slovo sensatio, které mělo význam „smyslovost, silné citové vnímání“. Po detailech pátral náš bohemista. Připravuje Ondřej Bláha.

Okolo češtiny: Cifra a šifra

Cifra a šifra. Slova, která podobně znějí, spolu mají i souvislost, na kterou se blíže podíval náš bohemista.

Okolo češtiny: Frekvence slova „narativ“ nápadně roste. Ukázat můžeme na dva důvody

Narativ. Taky máte pocit, že na vás to slovo létá ze všech možných stran? A víc než kdy dřív? Jeho užívání v současné češtině přibližně od roku 2013 rapidně roste. Proč tomu tak je a co vlastně narativ znamená, je téma pro našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Hroch. Divoké zvíře, ale taky vlastní jméno nebo figurka v šachu

Hroch. Snad každý si pod tímto slovem představí velkého afrického vodního savce, který patří mezi nejnebezpečnější divoká zvířata na světe. Ale napadlo by vás, že jde taky o vlastní jméno a kdysi se tak označovala jedna z figurek v šachu?

Okolo češtiny: Cookies. Sušenky, ale taky nedílná součást internetové doby

Cookies. V pravém významu označují v angličtině sušenky nebo koláčky. Mnozí z nás se ale s tímto označením setkáváme ve světě internetu. Dnešní dobu bychom jistě mohli opisně nazývat například dobou informovaných souhlasů. A cookies patří mezi ně. Jak ale k tomuto označení došlo? Téma pro našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Korejci a čeština. Co je pro ně v našem jazyce „brnkačka“?

Zájem o studium češtiny je i mezi cizinci. Před několika lety to byl jev ojedinělý, ne už tak v dnešní době. V bohemistiku například poměrně velká skupina Číňanů a velmi běžně potkávám třeba i Korejce. Co je pro ně na našem jazyce těžké a co tzv. brnkačka? Téma pro bohemistu Ondřeje Bláhu.

Okolo češtiny: Morava a Slezsko jako studnice starých a rozmanitých nářečí. Užívají se ještě?

Historické země Morava a Slezsko jsou sice svou plošnou výměrou i počtem obyvatel o něco menší než Čechy, ale pokud jde o jazyk, o tradiční nářečí, můžeme říct, že na Moravě a ve Slezsku se toho starého a rozmanitého zachovalo mnohem víc než v Čechách.

Okolo češtiny: Vzít roha. Slovní spojení, které má zřejmě původ v maďarštině

Tentokrát budeme v jazykovém okénku brát roha. Samozřejmě ne doslova, ale bohemista Ondřej Bláha pátral po vzniku tohoto slovního spojení.

Okolo češtiny: Baletka ano, baleťák ne. Proč se tomuto označení muži věnující se baletu brání?

Slovo baleťák, na rozdíl od slova baletka, zní nějak špatně. Potíž bude v příponě „-ák“, která je v češtině expresivní, tedy není neutrální, vnáší do toho celku nějaký nežádoucí významový odstín. Proto také ti muži, kteří se profesionálně věnují baletu, termín baleťák prostě nepřijímají a přejí si, jak jsem si ověřil, aby se jim říkalo prostě tanečníci.

Okolo češtiny: Kam na nová slova?

Čeština je jazyk živý. A taky vitální, který není ničím ohrožen, což potvrzuje internetová databáze Ethnologue. To je dobrá zpráva. Ta vitálnost češtiny se projevuje i v tom, že se v našem jazyce, určitě každý den, objeví nějaká nová slova. A kam právě za těmito novými slovy? Téma pro našeho bohemistu.

Okolo češtiny: Jak se zajíc velikonočním symbolem stal

Proč je zrovna zajíc symbolem Velikonoc? Nebude to jistě tím, že by se na Velikonoce nějak typicky a vzácně objevoval – zajíce měli lidé kolem sebe celoročně a ve velkém množství. Motivem tu bude zřejmě pověra.

Okolo češtiny: Pašije. Víte, co se za tímto termínem vlastně skrývá?

S Velikonocemi se pojí i řada všelijakých specifických slov a slovních spojení. Například celému tomu velikonočnímu týdnu, který právě teď prožíváme, se říkalo a někdy pořád říká Pašijový týden. Důvodem pro to je latinský termín označující utrpení, míní se tím samozřejmě utrpení Ježíšovo.

Okolo češtiny: Ljubav za ljubav

Kdo to v Olomouci zná, ten ví, že Ljubav za ljubav není žádná záhada. Je to nápis na stavební dominantě, na Jugoslávském mauzoleu, kde je hrob asi dvanácti set zejména chorvatských a slovinských vojáků, kteří v Olomouci i jinde v českých zemích zemřeli za první světové války.

Okolo češtiny: Macek, micka… Zvířata často nazýváme podle toho, jaký vydávají zvuk. A co mican?

Když malé děti poznávají svět, tak se přirozeně snaží všechno, co kolem sebe vidí, také pojmenovat. U zvířat často podle toho, jaký vydávají zvuk. Zvukomalebný základ pro ně mají kupodivu i taková slova jako micka nebo macek. Obě tata slova nám tak nějak asociují kočičí říši. Zatímco slovo mican hlavně na Moravě asociuje úplně jiné zvíře.

Okolo češtiny: Troska aneb Když dojde ke konfrontaci slovanských jazyků

Zatímco v češtině znamená slovo troska asi totéž co ruina, něco, co je silně poškozené, co je v dezolátním stavu. Při konfrontaci s dalšími slovanskými jazyky zjistíme, že může představovat taky úplně něco jiného. Co třeba v Polštině? Téma pro bohemistu Ondřeje Bláhu.

Okolo češtiny: Slovník nářečí českého jazyka

Dialektologické oddělení sídlí v Brně, ale Slovník nářečí českého jazyka je dostupný odkudkoli na světě, protože je online.

Okolo češtiny: Masopust, ostatky, popelec

Všecko spěje k jaru. A k věcem, které spějí k jaru a předznamenávají něco jarního, můžeme řadit i masopust. Pojďme se podívat na to, jaká je historie tohoto slova, stejně tak jako slov ostatky a popelec.

Okolo češtiny: Zpackat a zkonit

Když někdo něco pokazí, nebo se něco nepovede, často to pojmenováváme velmi rozmanitě. Ať už peprně, nebo citlivě. Vždy s ohledem na situaci. Jednou z možností, jak to vyjádřit, jsou slova zpackat a zkonit. 

Okolo češtiny: Necky jako slovo s nejasným původem

Kdo by si pomyslel, že ani etymologové, fundovaní lingvisté na slovo vzatí, nevědí s jistotou, jak slovo necky vzniklo a jak se vyvíjelo. Po stopách původu tohoto slova jsme se vydali v našem jazykovědném okénku.

Okolo češtiny: Home office aneb práce z domova. Jak tento pojem chápou Angličané?

Angličtina se v českých zemích zabydlela tak, jako žádný cizí jazyk předtím. Tentokrát se podíváme na slovní spojení, které v posledních necelých dvou letech zaznamenalo raketový vzestup. Je to původně anglické slovní spojení home office. Věděli jste ale, že Angličané nebo Američané jej vnímají úplně jinak?

Okolo češtiny: Slunovrat jako neznámá pro starou češtinu

Stará čeština měla pro latinské slovo advent český protějšek, a sice příštie. Slovo příštie fungovalo v kontextu značně širším, než je tomu u slova advent – vlastně bylo úplným ekvivalentem našeho slova příchod – míní se tím samozřejmě příchod Ježíše Krista na zem, jak byl poeticky popsán v evangeliu podle Lukáše. 

Okolo češtiny: Slunovrat jako neznámá pro starou češtinu

Stará čeština měla pro latinské slovo advent český protějšek, a sice příštie. Slovo příštie fungovalo v kontextu značně širším, než je tomu u slova advent – vlastně bylo úplným ekvivalentem našeho slova příchod – míní se tím samozřejmě příchod Ježíše Krista na zem, jak byl poeticky popsán v evangeliu podle Lukáše. 

Okolo češtiny: Advent, příštie, příští

Stará čeština měla pro latinské slovo advent český protějšek, a sice příštie. Slovo příštie fungovalo v kontextu značně širším, než je tomu u slova advent – vlastně bylo úplným ekvivalentem našeho slova příchod – míní se tím samozřejmě příchod Ježíše Krista na zem, jak byl poeticky popsán v evangeliu podle Lukáše. 

Okolo češtiny: Svatý Václav a jeho jméno

Jméno, které člověk po celý život nosí, si většinou nemohl vybrat sám – týká se to jistě i svatého Václava, jehož svátek si připomínáme. Náš národní světec a patron si snad ani nemohl přát lepší jméno. U svatého Václava totiž opravdu platí ona stará latinská průpovídka: nomen omen, tedy doslova jméno a znamení. Tím se myslí, že jméno člověka už samo o sobě něco charakteristického říká o svém nositeli. 

Okolo češtiny: Ševče, drž se svého kopyta

Co má společného švec, kopyto a malíř ze starého Řecka? Po stopách známého rčení se vydal bohemista Ondřej Bláha. A co vypátral, to se teď dozvíte v pravidelném jazykovém okénku. 

Okolo češtiny: Otazník a vykřičník

Jak otazník, tak vykřičník fungují v evropském písemnictví skoro od nepaměti. O původu a vývoji pojmenování těchto znamének je další jazykové okénko. 

Okolo češtiny: Jan Hus lingvista

Jan Hus patří k nejvýznamnějším osobnostem naší historie. Většinou se ve spojitosti s ním bavíme o církvi a její reformě. Výraznou stopu ale zanechal i v našem jazyce. Tentokrát jsme se vydali po stopách Jana Husa coby lingvisty.

Okolo češtiny: Pták a puťka. Běžná slova s prastarým původem

O nás Češích je známo, že jsme ptákům věnovali vždycky velkou pozornost. Svědčí o tom ostatně i vysoká frekvence různých ptačích příjmení – spousta Čechů se jmenuje Holub, Vrána, Stehlík nebo Drozd. Jak se ale do češtiny slovo “pták” vůbec dostalo a co s ním má společného slovo puťka?

Okolo češtiny: Kde se vzalo šumafuk

Slovo šumafuk je samozřejmě slovem nespisovným, ale zároveň je i celkem frekventované. V Českém národním korpusu, tedy v elektronické databázi českých textů, se vyskytuje více než tisíckrát. Kde se slovo vzalo a jak dlouho už ho v češtině používáme?

Okolo češtiny: Španělská vesnice versus böhmisches Dorf

Rčení, že je to či ono pro mě španělská vesnice jste určitě už někdy slyšeli či použili. Kde se v češtině vzalo a proč zrovna španělská vesnice?