Celý život si zapisuje sny, kterým také věnuje právě připravovaný dokument. Stále častěji se kloní k intuici a v dokumentární tvorbě je fanynkou průzkumnických, radikálních cest. Hostem Renáty Spisarové byla ve Vizitce filmařka a autorka knihy Rozumět televizi Lucie Králová, jejíž dokumentární opera Kaprkód bude mít českou premiéru na letošním jihlavském festivalu.

Jak vypadá otisk zubů anakondy, když člověka kousne? Petr Velenský působí v pražské zoo už 40 let, 20 let jako kurátor chovu plazů, obojživelníků a ryb. Říká, že kurátora a veterináře zvířata na rozdíl od chovatelů nemají rádi, protože jsou u všeho špatného, co zvíře zažije. Snědl by někdy hada? A proč je dobré vybavit gaviály v přírodě vysílačkami? Poslechněte si speciální rozhovor Lucie Výborné přímo ze Zoo Praha.

Vrchní veterinář pražské zoo Roman Vodička má na starost více než pět tisíc jedinců. „Máme ordinaci, ale hodně pacientů řešíme venku,“ popisuje s tím, že některá zvířata se snaží před veterináři držet distanc. Tak například gorily veterináře poznají. Jaké to je, když přijde do zoologické zahrady nové zvíře? A kdo je nejlepší pacient v pražské zoo?

Být s lachtanem ve vodě je nádherný zážitek. Alespoň to tvrdí vrchní cvičitel a chovatel lachtanů v pražské zoo Jakub Mezei, podle kterého tato zvířata dosahují inteligence šestiletého dítěte a dokážou například otevřít dveře. „S lachtany vedeme dialog,“ říká chovatel, v jehož gesci jsou kromě lachtanů i tučňáci a kachny. Jaký je rozdíl mezi lachtanem a tuleněm? A v čem jsou lachtani specifičtí?

V titulcích se jméno střihačky Jiřiny Pěčové poprvé objevilo v roce 1975 u pohádkové série Říkání o víle Amálce. O sedmačtyřicet let později její celoživotní práci v oblasti animovaného filmu ocenil festival Anifilm. Proč při jednom z prvních pohovorů musela potvrdit, že není závodní sportovkyně? A co měla nejraději na spolupráci se skladatelem Petrem Skoumalem? I o tom mluvila ve Vizitce s Tomášem Pilátem.

Vít Přindiš je kajakář, český reprezentant ve vodním slalomu. Mezi jeho největší úspěchy patří stříbro z mistrovství světa v roce 2017 a mistrovství Evropy 2018 a zlato z mistrovství Evropy v letech 2019 a 2021. Letos se v německém Augsburgu stal mistrem světa. „Jízdu jsem si užíval, jelo se mi strašně fajn. Dojel jsem do cíle, svítila tam jednička a byl jsem naprosto nadšený,“ popisuje radostně Vít Přindiš.

Všechno z tématu Osobnosti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Původně studoval elektrotechniku, pak jej ale zlákal svět, jazyky, cestování, lingvistika a malá oblast na pomezí Španělska a Portugalska, kde se mluví jazykem a fala. Miroslav Valeš se začal před deseti lety tento jazyk učit, spolu s ním pronikl k tamním obyvatelům a jeho odborný zájem dostal pointu: Valeš je prvním autorem slovníku jazyku a fala, přičemž pomalu začíná procovat na soupisu gramatiky.

Hnutí Brontosaurus otevírá vědeckou laboratoř v malé severoindické vesnici Mulbekhu. U otevření školní laboratoře byla i Lucie Výborná s Juliem Lukešem z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. „Když se otevírají podobné laboratoře za české peníze v zahraničí, tak se člověk ptá, jak dlouho to vydrží. V Africe je můj pocit negativní, zkolabuje to. Zatímco tady je celkový pocit, že se to udrží. A to mě naplňuje pocitem, že to za to stojí,“ věří Lukeš.

„Dobrý učitel zpěvu, zkrátka někdo, kdo pěvce hlídá a dokáže ho usadit „zpátky do kolejí“, je něco jako dobrý sportovní trenér,“ říká basista Jan Martiník. Ačkoliv kvůli práci přesídlil z Ostravy do Berlína, stále nedá dopustit na svou první učitelku zpěvu Elišku Pappovou. O kontrastu mezi hlasem a vzezřením pěvce, vztahu k Berlínu i ke skladbám, které zpívá, mluvil Jan Martiník ve Vizitce s Renátou Spisarovou.

Účastníci himálajské výzvy a podporovatelé Brontosaurů v Himálajích vybrali letos na vzdělávání v Malém Tibetu přes 600 tisíc korun. Nejen díky tomu mohla být v pondělí ve škole v Mulbekhu otevřena nová vědecká laboratoř. Byli u toho i Lucie Výborná a Tomáš Černý.

Josef Koláček z humanitární organizace ADRA je koordinátorem pomoci při mimořádných událostech v ČR. „Kromě velkých událostí, jako jsou povodně, tornádo a podobně, se věnuji projektu psychosociální pomoci. V každém kraji máme skupinu, tým vyškolených dobrovolníků pro poskytování psychické podpory lidem po tragické události,“ vysvětluje Josef Koláček. „Snažíme se propojovat lidi, kteří potřebují pomoc, s těmi, kteří tu pomoc nabízejí, “ shrnuje hlavní filozofii organizace.

Knihy píše už dvacet let a jeho tématem je téměř vždycky svět, ve kterém se aktuálně nachází. Vystudovaný právník, spisovatel a publicista David Zábranský mluvil s Klárou Fleyberkovou v rámci Měsíce autorského čtení o motivaci k sepsání covidové novinky O jednom zachraňování života, o tom, proč své texty píše do mobilu, o bezzubosti „literatury po čtyřicítce“ a také o nástrahách deníkové formy. Vztah k pravdě má totiž prý dost komplikovaný.

V Malém Tibetu na severu Indie se schyluje ke slavnostnímu otevření vědecké laboratoře školy v Mulbekhu. Finance na její provoz zajistila letošní Benefiční himálajská výzva organizovaná neziskovou Brontosauři v Himálajích. Po adrenalinových sportovních výkonech nastává také okamžik společenské přípravy na oficiální oslavu, například volba šatů. A v tomto případě bude Lucie Výborná nejenom reportérkou, ale taky trochu figurantkou.

Brontosauři v Himálajích zkraje týdne slavnostně otevřou vědeckou laboratoř ve škole v Mulbekhu. Peníze na její zřízení a provoz získává už dva týdny benefiční himálajská výzva, na jejíž účastníky jste si mohli vsadit a přispět tak na vzdělání dětí v Malém Tibetu. Dvacítka odvážlivců, mezi nimiž jsou i naši kolegové Lucie Výborná a Tomáš Černý už mají za sebou drsný rafting, náročný výstup na šestitisícovku nebo dlouhý a náročný výlet na motorkách ve velmi těžkém terénu.

Manažer, DJ, baskytarista, někdejší člen kapely DG 307 a fanoušek rockn´n´rollu, spoluzakladatel klubu Radost FX a kapely Garáž, sběratel zážitků a filmový fanoušek Ivo Pospíšil oslavil 70. narozeniny. K nim si nadělil i druhé vydání vzpomínkové knížky Příliš pozdě zemřít mladý. „Knihy mi daly do života dobrý základ. Důležitý byl pro mě Rollandův román Jan Kryštof o prostřednosti a mase. Byla to pro mě předehra k undergroundu,“ řekl ve Vizitce, kam ho pozvala Hana Slívová.

S koučem Marianem Jelínkem a sportovním manažerem Janem Limportem se Lucie Výborná setkala v Ladaku. Společně přijali benefiční výzvu Brontosaurů v Himalájích. Jedná se o sportovní cestu se třemi sportovními výzvami spojenými se sázkami o jejich zdolání. Výtěžek ze sázky se stane darem pro himalájskou školu. Jan Limport byl v Indii už před 4 lety. „Když jsem tu byl naposledy, řekl jsem si, že se sem vrátím. To prostředí a lidi mě oslovili. Je to tu úžasné.“

Od 29. 7. do 4. 8. se bude konat 48. Letní filmová škola Uherské Hradiště. Několikaletým projektem festivalu je Film všemi smysly. Letošním sloganem je Dotýkám se filmu. „Vidím za tím prazákladní zážitek sledování filmu potmě v kině společně. Návštěvníci se takhle můžou společně dotýkat filmu. Zároveň nám jde o to, abychom promítali co nejvíc filmů, které se lidí dotknou,“ popisuje Jan jílek. Společně s Ivou Hejlíčkovou jsou programovými řediteli Letní filmové školy.

Psycholog a psychoterapeut Tomáš Kvapilík se soustředí na partnerské vztahy. Proč nejčastěji selhává vzájemná komunikace? Jde dohromady práce psychologa a influencera na sociálních sítích? A jak tyto sítě narušují naši komunikaci? „Sociální sítě svádí k tomu, komunikovat osekaně, ale taky tam trávit čas, který by mohl být tráven kvalitněji v osobním kontaktu s druhým člověkem,“ popisuje Tomáš Kvapilík. Poslechněte si rozhovor Vladimíra Kroce.

Piano jej fascinuje odmalička. Hraje na něj, komponuje, piana prodává, píše o nich a zasazuje se také o to, aby v této republice nechyběli odborníci na jejich opravu. Nedávno o nich také natočil film Piano na Křižovatce, který by měl být na podzim k vidění na festivalu Zlatá Praha. Do Vizitky si Lenka Novotná pozvala skladatele, hudebníka a klavírního fanouška Jakuba Zahradníka.

Spolu s Martinem Kukučkou tvoří režijní duo SKUTR. Věnují se režii různých divadelních žánrů a za svou tvorbu získali několik ocenění. Na podzim byli jmenováni generálním ředitelem Národního divadla Janem Burianem do funkce uměleckých šéfů činohry. „Strašně bychom si přáli, abychom měli kontakt se světem. Aby u nás čas od času hostoval někdo zajímavý ze zahraničí a spolupracoval se souborem,“ doufá Lukáš Trpišovský.

„Stres, kdy máte s babičkou nebo s kamarádem mluvit o vaší sexuální orientaci, může u lidí z queer komunity vést až k duševním potížím,“ říká o jednom z důvodů sepsání knihy Byli jsme tu vždycky novinář Filip Titlbach. S Alenou Rokosovou mluvil ale ve Vizitce také o své profesi, touze učit se od nejlepších a o čekání na opravdu dobrý český film či seriál týkající se homosexuální a trans tematiky.

Brněnské kavárny Tungsram, Art, Alfa nebo Humpty Dumpty. Těm všem vtiskl originální podobu i atmosféru architekt a grafický designér Martin Hrdina. Přestože se narodil do rodiny úspěšného vinaře, od dětství ho to táhlo k výtvarnému umění. „Nebyl jsem outdoorový typ. Radši jsem doma ležel v knížkách José Pijoana,“ říká s úsměvem muž, který dnes patří ke špičce svého oboru.

Sportovní redaktor Radiožurnálu Martin Charvát sleduje na místě etapový cyklistický závod Tour de France. Hlavními soupeři závodu jsou Jonas Vingegaard a Tadej Pogačar. Čím podle Martina Charváta čnějí nad ostatními závodníky? A jak si užívají závod čeští diváci? „V Alpách jich byla velká řada a bylo u nich obrovské nadšení a radost z toho, že jsou na Tour de France,“ líčí Martin Charvát.

Lada a Pavel Bartošovi z Kutné Hory jsou zakladatelé muzea a výrobci čokolády Lidka. Jejich čokoláda získala v mezinárodní soutěži výrobců čokolády International Chocolate Awards čtyři bronzové, tři stříbrné a jednu zlatou medaili. „S čokoládou mi je dobře celý život,“ usmívá se Lada Bartošová. „Má povzbuzující účinky, zvedá náladu, je velmi zdravá. Kakaové boby patří mezi superpotraviny. Každý by měl povinně jíst čokoládu,“ dodává s úsměvem.

Na začátku července poslal vědcům Webbův teleskop unikátní snímky z vesmíru, v květnu čeští vědci vyslali do kosmu družici Planetum 1. Čím je Webbův teleskop unikátní? „Doufáme, že přinese naprosto přelomové poznatky o tom, jak se formoval vesmír,“ říká Jan Spratek z hvězdárny a planetária Hlavního města Prahy. Jak se do kosmu dostává družice? A kdo seděl v její kabině? Poslechněte si celý rozhovor Jana Pokorného.

Lucky man, skladbu z eponymní debutové desky britské kapely Emerson, Lake and Palmer tedy pro Vizitku očividně nevybral náhodou. Jeden z proslulých koncertů populárního rockového tria zažil poutník, milovník Karla Hynka Máchy, kulturní a sportovní manažer a vášnivý obdivovatel art brut Vladimír Drábek před lety na vlastní kůži v Belgii. O vztahu k hudbě, filmu, výtvarnému umění i o tom, proč si v létě nazout tenisky a podniknout pouť, mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Dlouhý konvoj motorek se v úterý vydal na 170kilometrovou cestu po severu Indie. Jeho součástí jsou nejen naši reportéři Lucie Výborná a Tomáš Černý, ale také třeba známý sportovní kouč Marián Jelínek. Společně se zapojili do výzvy organizace Brontosauři v Himálajích, aby benefiční jízdou podpořili finanční sbírku na provoz školy v indickém Mulbekhu. Poslechněte si reportáž, kterou natočili, když si včera před startem jízdy přebírali motorky.

Pavel Šimčík je divadelní, filmový a seriálový herec. Po vystudování herectví na Katedře alternativního a loutkového divadla na DAMU se stal členem souboru Dejvického divadla. Aktuálně vstupuje do kin film Miroslava Krobota Velká premiéra, v němž Pavel Šimčík ztvárňuje hlavní postavu herce Pavla Šnajdra. „Kolegové mi přejí. Myslím si, že je velké očekávání, všichni se těší. Doufám, že se jim film bude líbit,“ usmívá se. Nakolik se s postavou ztotožňuje?

Tónem, ironií a celkovým pohledem na náš konzumní život nebyla Česká soda prozatím ničím překonaná, míní producent, filmař a zakladatel společnosti Febio Fero Fenič. Z jeho dílny už čtyři roky žádná novinka nevzešla, v současné době ale chystá dokument o své kamarádce Haně Hegerové. Ve Vizitce s ním mluvil Tomáš Pilát.

Lucie Výborná a Tomáš Černý cestují oblastí Malý Tibet v severní Indii. Mapují slavnostní otevírání školy, kterou pomohli vystavět čeští dobrovolníci, kromě toho v reportážích popíší i každodenní život v himalájských obcích. Začínají v Lehu.

Ruský historik a politolog Andrej Borisovič Zubov v dubnu tvrdil, že režimu prezidenta Vladimira Putina zbývají týdny. „Bohužel, tento můj názor nebyl správný. Přiznávám se, že jsem tehdy přecenil odpovědnost ruské elity. Od té doby jsem mnoho pochopil – také to, že Putin za posledních 22 let vybudoval velmi silnou vertikálu moci, do které zapojil, koupil, vystrašil obrovské množství lidí z elit. Jiné vyhnal ze země a přinutili je mlčet,“ říká v exkluzivní Osobnosti Plus.

Jiří Sázel je šéf neziskové organizace Brontosauři v Himalájích, která aktuálně pracuje na otevření laboratoře ve škole v Malém Tibetu v Indii a podporuje tam i rozvoj hokeje. Jak vypadal úplný začátek působení Brontosaurů v Himalájích a jak se organizaci podařilo navázat spolupráci s Dalajlámou? Poslechněte si celý rozhovor.

Narodil se v Praze rok po vpádu sovětských vojsk do Československa, vyrůstal v době Husákovy normalizace. Navzdory nesvobodě, či právě díky ní, se začal zajímat o ruský jazyk a literaturu. Když mu bylo šestnáct, silně jej zasáhla hnutí ruských avantgard a vulkanické dění v uvolněných vrstvách neoficiální kultury. Dnes je předním českým rusistou a o tom, jaká ruská společnost je, promlouvá skrze knihy i výstavní projekty. I o nich mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

„V mých fotkách se obsesivně opakují motivy, které mě neskutečně lákají, ale ze kterých mám zároveň strach. Například vlasy. Ve vlasech je uložená historie, a já mám tendenci se historie zbavovat, říká fotografka Bára Prášilová. S Markétou Kaňkovou mluvila ve Vizitce o své knize Circles, o radosti ze zpomalení i o tom, že v blízké budoucnosti se skrz focení chystá popasovat se s fobií z hadů.

Původně byli tři: Miroslav Krobot, Lubomír Smékal a jejich kamarád Olin. Společně chodili do školy, společně se věnovali kultuře. Olin ale bohužel zemřel, a tak jeho osobnost Krobot se spoluscenáristou a psychologem Smékalem alespoň obtiskli do jedné z postav jejich snímku Díra u Hanušovic. Smékal ale ve Vizitce s Alešem Spurným mluvil také o tom, jak si jej v Americe spletli s Frankem Zappou a jak si při asistenci kvadruplegikovi uvědomil, že pomáhat znamená získávat.

„Každá doba je těhotná něčím novým, ale ještě neví, s kým to má. To se ukáže až podle podoby,“ napsal si kdysi na papírek Jan Werich. Právě tímto citátem z jeho pozůstalosti začíná Tereza Brdečková svou knihu O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha. Spolupracovala na ní s Weichovou vnučkou Fančou, která jí poskytla i rodinnou korespondenci. „Šlo nám o společnost, která se na Kampě pohybovala. O to, jak utvářela život těchto žen a opačně,“ vysvětluje spisovatelka.

„Snažím se řešit jednoduché věci, které nás obklopují. Vztahy, které žijeme, a momenty, se kterými se jako lidé identifikujeme. A je to nevyčerpatelné téma,“ přibližuje obsah svých obrazů, kreseb a videí absolvent AVU Jakub Janovský. Za sebou má velkou výstavu v Alšově jihočeské galerii a před sebou zápisník s dalšími nápady. Jak přemýšlí o jejich výsledné podobě? I o tom mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Přesně sedm let po uložení ostatků Josefa Toufara do hrobu v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti mluvil hudební skladatel Jiří Trtík ve Vizitce o rodinné vazbě na tohoto umučeného faráře, o jeho modlitbě, kterou po vyzvání básníkem Milošem Doležalem zhudebnil, i o touze nechat si vyrobit skleněný nástroj. Tématem rozhovoru s Hanou Slívovou byl ale také nedávný „site specific“ Koncert pro les, ve kterém hrál hlavní roli fagot.

Začínala tvorbou písňových textů, celoživotně jí konvenuje přemýšlení J. A. Komenského a v posledních letech se často vrací ke studiu Bible. Mluví o sobě jako o digitálním antitalentu a člověku nevybaveném do dnešní rychlé doby, přesto ji však baví se v ní pohybovat. Hostem Michala Bureše byla ve Vizitce básnířka, spisovatelka a milovnice moravských Sudet Irena Šindlářová.

Ondřej Sokol je herec, moderátor, režisér pražského Činoherního klubu. „Beru jako svůj problém, když to hercům nejde. Neumím na ně řvát, volím jiné metody. Takové citové vydírání, často brečím… dá se to i bez řvaní,“ směje se Ondřej Sokol. Aktuálně mimo jiné točí pohádku s režisérem Peterem Bebjakem. Bude princem? „To se mi už, myslím, bohužel nepovede,“ usmívá se. Na festivalu v Karlových Varech se představuje společně s Martinem Fingerem ve filmu Slovo.

Když na ní v roce 1993 v Reykjavíku poprvé promluvil rodilý Islanďan, měla pocit, že před nesrozumitelným jazykem raději uteče. Na zpáteční letadlo do devadesátkové Prahy ale nakonec nenasedla. I proto dnes ovládá islandštinu tak, že z ní – jako jedna z mála – překládá historickou i současnou prózu i poezii. O záludnostech islandštiny i krásách země ohně a ledu mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Pohledy známých osobností na věci kolem nás. Moderuje Jan Burda.

Vladimír Kořen je televizní moderátor, publicista a také bývalý starosta Říčan. V roce 2006 získal ocenění Česká hlava. Společně s Marošem Kramárem moderuje pořad Zázraky přírody. Když opustil komunální politiku, stal se nadšeným učitelem na základní škole. „Je to velmi pestrý svět. Čím déle tu práci dělám, tím víc poznávám, jak je skvělá,“ usmívá se Vladimír Kořen. S Lucií Výbornou se vypravil do lesa spolu s manželkou a nejmladším synem. Co všechno ví o houbách?

Za svou druhou sbírku Délka života ve volné přírodě získal bohemista a básník Roman Polách moravskoslezskou cenu Jantar. Zatímco první polovinu knížky inspirovala poetika Petra Hrušky, o druhé mluví jako o angažované, ovšem nikoliv v politickém či ekologickém smyslu. Ve Vizitce s Evou Lenartovou ale probral třeba i to, proč lidé rádi čtou regionální knihy, jako je Šikmý kostel.

Michal Hugo Hromas je kuchař a autor dvou kuchařských knih. Rád sbírá houby a rád experimentuje. S Lucií Výbornou se vydal do křivoklátských lesů a vyprávěl, co se mu honí v hlavě při houbaření, co chystá do své nové kuchařky a proč jsou jeho novou vášní šneci. Poslechněte si celý rozhovor.

Ráda čte knihy o teorii umění a filozofické knížky, ale i texty prozaika a básníka Daniela Hradeckého. Líbí se jí severské filmy, studuje umění a inspiruje se v přírodě, zároveň ale také dělá hudbu, píše a o vizuální podobě sbírky nominované na Magnesii Literu říká, že velmi dobře vystihuje její osobnost. Hostem Evy Lenartové byla ve Vizitce Nela Bártová.

Lucie Výborná se vydala do lesa s Bárou Hrzánovou. Prošly se pražským lesem a povídaly si o cigánském divadelním kočování po seniorských centrech, ideálním létě i hře Hrdý Budžes. Jací jsou s manželem Radkem Holubem houbaři? Jak Bára prožívá úbytek diváků v jevištích? A co říkala jejímu synovi o hře na housle Zuzana Navarová? Poslechněte si celý rozhovor.

Lucie Výborná se v úterý vydala na houby s hudebníkem, režisérem a dokumentaristou Pavlem Jiráskem, autorem básnické sbírky Bytosti jménem houba. Jak s ním houby komunikují? A co ho na nich fascinuje?

V pěti letech poprvé slyšela Mozartovo Requiem. Od té doby má tyto barevné a napínavé tóny v oblibě, a kdyby dostala nabídku, ráda by některou z Mozartových oper nově zinscenovala. Jak se jí dotkla kritika její Prodané nevěsty? Proč i v rámci edukačních projektů pro Českou filharmonii ráda pracuje s Marthou Issovou? O čem bude její nový film Buko? Mluvila o tom ve Vizitce s Danielem Jägrem.

„Jako malý jsem rodinu neustále obtěžoval tím, že jsem něco hrál, předváděl se a vyráběl loutky,“ usmívá se pětadvacetiletý Štěpán Gajdoš, všestranný režisér a herec, který stejnou měrou tvoří pro děti i dospělé. Úzce spolupracuje s pražským divadlem X10, jeho inscenace uvádí i Komedie nebo brněnská Polárka. Režii na DAMU vystudoval po herecké konzervatoři, jak ale ve Vizitce Markétě Kaňkové řekl, při hledání výsledného tvaru stále využívá i herecký základ.

Celý týden se Lucie Výborná se svým hostem bude vydávat na výpravu do lesa na houby. Jít na houby totiž může být také skvělá příležitost mluvit o dětství, o dobrodružství, o vaření, o rodině, o kamarádech a o všem, co k létu patří. „Houby hledám odmalička strašně rád, ale zbytečně je nesbírám – když je nepotřebuji, tak je netrhám,“ říká její první „houbařský“ host moderátor a herec Aleš Háma. Kam jezdí rád na dovolenou a proč je pro něj volný čas stejně důležitý jako práce?

Ateliér založený na vzdálené on-line komunikaci měl ještě dávno před tím, než k tomu společnost donutil covid. Profesní život dělí mezi pedagogiku a praxi, přičemž kromě sakrálních staveb jej zajímá i to, jak zlepšit život ve městě. Jenomže diskuse o urbanismu je mravenčí práce, obzvlášť když se o změny snažíte v konzervativním městě. Hostem Aleše Spurného byl ve Vizitce architekt Jan Mléčka.

Věra Doušová je ředitelkou Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj. „Mám ráda život a ničeho se nebojím předem. Každá dobrá věc musí dobře dopadnout.“ Tak zní krédo Věry Doušové. V roce 2018 získala cenu Laskavec. Kde se v ní vzala touha pomáhat lidem? „Myslím, že je to přirozená lidská potřeba. Ale někdy mají lidé tolik starostí, že na tohle jim nevyjde čas. Snažím se žít s radostí a nějak se mi to daří. Možná, že mám jenom štěstí,“ usmívá se.

„Ve třinácti jsem doma objevila desku s přechodem pro chodce na obalu. Když začala hrát píseň Come Together, už nikdy nic nebylo jako dřív, popisuje spisovatelka Simona Bohatá svůj iniciační kulturní zážitek. Kromě The Beatles má ráda i fotografii a filmy, z těch českých ji svou atmosférou zaujalo 80 dopisů Václava Kadrnky. Ve Vizitce ale s Markétou Kaňkovou mluvila samozřejmě i o svých knihách, ovlivněných životem na Žižkově a ve Strašnicích.

Precizní linka, figura, ale taky sprejová barva vzdáleně připomínající graffiti minulost dnes především malíře a kreslíře Jakuba Maskera Matušky. Barevný triptych, který jako kdyby na Zemi právě přistál z Měsíce, je možné vidět do srpna na kolektivní výstavě s názvem Wall Street v pražské Ville Pellé. Kam se Matuškova tvorba posunula? I o tom byla Vizitka, již moderoval Ondřej Cihlář.

Martin Bouda je majitel nejstarší litografické dílny v Čechách. Sídlí v Říční ulici na Malé Straně, v domě, ve kterém tvořili bratři Čapkové. Do dílny chodili slavní výtvarníci, kamenotiskem tady vznikla spousta grafik. Jak proces tisku z kamene probíhá? Proč dřív výtvarníci kreslili zrcadlově obráceně? A jaké tisky jsou nejvzácnější? Poslechněte si rozhovor Lucie Výborné z litografické dílny.

Pracuje jako floristka, i když je nevidomá. O zrak přišla v šestadvaceti letech během dvou měsíců kvůli diabetu. „Člověk potřebuje čas, než se vzpamatuje z toho šoku. Můžu děkovat pánubohu za to, jaká jsem, že mi trvalo rok, než jsem se nějak vzkřísila,“ vypráví Romana Lískovcová. Jak se jako nevidomá dostala k floristice a jak pracuje s květinami, když je nevidí? A nakolik je pro ni při práci důležitý dotyk? Poslechněte si rozhovor.

„Mé fotografie mohou na někoho působit drsně, nikdy v nich ale nechybí krása. Té se nechci vzdát, potřebuju mít z fotky slast,“ říká Ivan Pinkava. Právě tento fotograf křehkosti, intimity, bytí i nebytí byl ve Vizitce hostem Markéty Kaňkové.

Coby občasný neherec vystupuje David Dvořák s divadlem Vosto5, s režisérem Jiřím Havelkou také napsal scénář k filmu Mimořádná událost. Většinu času tráví prací na svém statku u Kolína, kde mimo jiné pořádá příměstské tábory. S Ondřejem Cihlářem ovšem mluvil hlavně o bujarých 90. letech, kdy jeho rodný Kolín žil nonverbálním divadlem.

První letní den zahájila Lucie Výborná rozhovorem s řezníkem Františkem Kšánou. Jak maso správně ogrilovat a které vybrat? „Musíme mít pořádně rozpálenej gril,“ popisuje Kšána. Důležité je i to, jak zvíře žilo, jak dlouho nechal řezník maso uzrát nebo z jakého je druhu dobytka. „Maso je vzácnost, masa si musíme vážit,“ dodává Kšána. Poslechněte si celý rozhovor.

Práci kurátorky se Kateřina Tučková posledních několik let kvůli literárnímu vytížení věnovat nemůže, nicméně dovednosti nabyté při zpracování archivů pro kunsthistorickou diplomku o barokním rytci Gutweinovi jí hodně pomohly i při psaní objemné knihy Bílá voda. Ve Vizitce s Hanou Slívovou mluvila i o tom, v jakém momentu se stalo, kdy pečlivě vedené postavy začaly žít vlastním životem.

Pod pojmem telemedicína si Češi nejčastěji představí e-recepty a e-neschopenky, někdo možná i robotickou chirurgii. To ale zdaleka není všechno. „Digitální medicína zahrnuje škálu možností, kterou nám dává digitální doba,“ nastiňuje zakladatel Národního telemedicínského centra v Olomouci Miloš Táborský, podle kterého dnes lze u pacientů sledovat celou řadu parametrů – puls, tlak, činnost plic nebo kontrolovat užívání léků.

Zní to jako opravdický apríl – do Českého rozhlasu nastoupil jako zvukový designér v nejtužším covidu 1. dubna roku 2020. Pracuje na výsledné podobě rozhlasových her, zvuky občas nabírá i doma ve vaně. K tomu stále komponuje, zajímá se o vztah historie a současnosti a posluchače zve na operu z prostředí lyžařského vleku, kterou je možné prožít 29. června ve Skiareálu Palkovice. Vizitku Miroslava Tótha připravila Renáta Spisarová.

Výtvarník, divadelník a ilustrátor Matěj Forman je synem režiséra Miloše Formana a herečky Věry Křesadlové. Společně bratrem Petrem založili Divadlo bratří Formanů. Je držitelem ceny Alfréda Radoka, a to za scénografii představení Kráska a zvíře, uváděného v Národním divadle. Vedle divadla se objevil i v několika filmech, už v dětském věku v trilogii o rodině Homolkových nebo později v Akumulátoru či Mazaném Filipovi. Jeho posledním projektem je inscenace Kniha džunglí.

Na konci 90. let byl Berlín pro Čechy nejdostupnějším velkým městem, kam se dalo jezdit za kulturou. Richard Bakeš a spol. tam při procházkách mapovali prostory, o kterých nebylo jasné, zda slouží jako bar anebo jako galerie. Jako místa setkávání každopádně fungovala bezvadně – a inspirace pro pražskou galerii Berlínskej model byla na světě. O deseti letech existence prostoru i o angažovanosti výtvarného umění mluvil Richard Bakeš ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Aleš Opata je náčelník Generálního štábu, studoval u námořní pěchoty ve Spojených státech a na Vojenské akademii v Británii. Jako bojovník byl na 7 misích na Balkáně a v Afghánistánu. Velel 43. výsadkovému praporu a 4. brigádě rychlého nasazení. Své působení v čele Generálního štábu Armády ČR 30. 6. končí. Pracuje na knize, ve které se dělí o své vzpomínky a zkušenosti.

Existují dvě místa, kde se Jakub Ráliš cítí jako doma: v Olomouci a v Norsku, kam se snaží jezdit několikrát za rok. Studoval filozofii a judaistiku, lásku k vědě a kultuře propojil během šéfování festivalu Academia Film Olomouc a teď se svůj neortodoxní přístup ke vzdělávání snaží uplatnit coby ředitel Vlastivědného muzea Olomouc. Jeho velkým tématem v životě i v práci je otázka kořenů a paměti člověka i místa. Také o tom mluvil ve Vizitce s Michalem Burešem.

Miroslav Krobot přijel do Prahy na premiéru filmu Kdyby raději hořelo, kde ztvárnil hlavní roli. Proč se pro ni rozhodl? A jak přistupuje ke své postavě? „Musím si nějakým způsobem najít cestu k tomu, aby bylo jeho jednání logické a aby to nebylo falešné,“ říká režisér a herec. S Lucií Výbornou si povídal také o svém ztvárnění Mozartovy opery a dalších režijních plánech, inspiraci ve finské kultuře i novém filmu Šnajdr.

Režisérka a scenáristka Alice Nellis připravila pro Národní divadlo nové zpracování opery Prodaná nevěsta, píše seriál a připravuje film. Jak přistupuje k modernizaci oper? „Ve chvíli, kdy by se měla udělat v plzeňských krojích, tak se nemusí dělat znova,“ myslí si režisérka, jejíž nastudování klasického díla vzbudilo velký poprask. S Lucií Výbornou si povídala o strachu ze smrti, způsobu tvorby i o tématu nového seriálu. Poslechněte si celý rozhovor.

Dětství prožila v Mariánských Lázních v domě, kde Richard Wagner sbíral inspiraci pro operu Lohengrin. Architekturu studovala v Praze a v Miláně, češtinu učila v Pensylvánii a teď se vrací ke kořenům: posledních sedm let v Mariánkách objevuje pozapomenutá místa a pořádá v nich festival experimentálního filmu Marienbad Film Festival. Hostem Ondřeje Cihláře byla ve Vizitce Zuzana Stejskalová.

Věděli jste, kolik cest podnikl Antonín Dvořák do Anglie? Čemu se věnoval, když si potřeboval odpočinout, a jak se hraje karetní hra darda? Odpoví vám na to speciální kvíz, který pro Památník Antonína Dvořáka sestavil jeho nový ředitel Vojtěch Poláček. Aktuálně zve do Vysoké u Příbrami na venkovní provedení Rusalky, ve Vizitce ale s Markétou Kaňkovou mluvil i o radosti z náhodných objevů v muzejních šuplících.

Minimálně na jedné z jeho rozhleden jste určitě byli, možná znáte vzducholoď na DOXu a asi jste také byli nakupovat v obchodním domě Máj. A ani netušíte, že ho ve své době projektoval architekt Martin Rajniš. „Architektura je ta nejmocnější věc na světě,“ vypráví architekt, který nedávno pokřtil svou knihu Pětadvacet tisíc dnů vzpomínek. Co vlastně zanemná Huť Architektury?

Anna Kašparová učí na základní škole, je ale i rafterka. Společně s Michaelou Kratochvílovou, Pavlou Procházkovou a Lenkou Vandasovou obhájily zlatou medaili z mistrovství světa v Argentině. Tu aktuální přivezly z Bosny a Hercegoviny. Je také profesionální guidka. Co to obnáší? „Musíte dobře znát řeku, na které se pohybujete, umět rozeznat překážky na řece, kterou jste předtím neviděl. Musíte mít sílu, komunikační dovednosti, být dobrý organizátor i záchranář,“ vysvětluje.

Jeden z nejoblíbenějších českých herců špičkový basketbalista Tomáš Satoranský jsou společně s dalšími osobnostmi součástí basketbalového týmu, který v neděli 12. června nastoupí v hale Folimanka proti bývalé ženské basketbalové reprezentaci. Výtěžek z benefiční basketbalové show Hrajeme za lepší nádech poputuje na pomoc dětem nemocným cystickou fibrózou. Jsem jejich patronem už asi 20 let, vysvětluje Ivan Trojan, proč padla volba právě na tyto děti.

K divadlu se dostal na třebíčské základce, tehdy ho totiž fascinovaly ochotnické výkony jeho o deset let starší sestry. Paralelně s tím jej formoval film Limonádový Joe a později také Brno. Herectví tam vystudoval, žil a hrál v něm pětadvacet let. Teď už ovšem skoro deset let působí v pražském Divadle Na zábradlí. S Ondřejem Cihlářem tak ve Vizitce mluvil třeba i o inscenaci tematizující přátelství Voskovce a Wericha.

Baví vás hra v kostky, máte názor na některé z ekologických témat a chcete si ho zkonfrontovat s performery, kteří dávají zábavný tvar nejpalčivějším problémům definovaným organizací Greenpeace? Pak se stavte v Paláci Akropolis na večeru zvaném Art Casino. Hra o budoucnost, za kterou stojí bohemista, režisér a dramaturg Petr Boháč. S Markétou Kaňkovou ale ve Vizitce mluvil i o tom, jak těžce jako otec malého syna snáší křivdy spáchané na dětech.

V Uměleckoprůmyslovém muzeu začíná výstava Jak šel kocour do světa. Vystaveny budou legendární harmonikové hračky designérky Libuše Niklové i jejich padělky z celého světa. „Za komunismu se samozřejmě autorská práva a nějaké patenty moc neřešily. Takže myslím, že maminka vůbec netušila, že tito levobočkové různě po světě vznikají,“ usmívá se výtvarník Petr Nikl. „Ukázalo se, že se vyráběly ještě v dalších dvaceti zemích,“ doplňuje sběratel Lukáš Toman.

S novou Letní kapelou vydal desku, vyšla mu kniha textů, s Kafka Bandem dokončuje třetí album věnované románu Proces a nedávno také vytvořil vizuální identitu Všesokolského sletu pro rok 2024. Proč je pro něj jakožto pro kreslíře komiksů důležitá zpětná vazba ze zahraničí? A proč vám nenakreslí podle fotky vaši chatu? I o tom mluvil hudebník, textař a výtvarník Jaromír Švejdík ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.

Fakultní nemocnice Motol bude mít dům pro rodiny s dlouhodobě nemocnými dětmi. „Chceme, aby rodiny mohly být spolu, po celou dobu léčby. Ať už jsou to týdny či měsíce,“ vysvětluje funkci domu Ivana Pešatová, ředitelka Nadačního fondu Ronalda McDonalda, který dům staví. „Někdy jsou to měsíce, výjimečně i roky. Takže to, že tam přijede zbytek rodiny, mi připadá jako skvělá myšlenka,“ komentuje primářka dětské onkologie v Motole Petra Keslová.

Chtěli bychom vzdát hold lidem, kteří žijí pro knihy, píší je, čtou, půjčují. Obor si prochází nelehkým obdobím, svět je zmítaný nepořádkem, a tak i Svět knihy by rád pomohl ukrajinskému knižnímu průmyslu, říká ředitel největší knižní přehlídky u nás Radovan Auer. Ve Vizitce ale s Markétou Kaňkovou mluvil i o tom, proč se ke knihám přesunul od filmu anebo proč se rozhodl obnovit Šumperský okrašlovací spolek.

V Kongresovém centru na Vyšehradě proběhne v neděli 5. června 17. Mezinárodní robotický den. Veřejnost se může kdykoli mezi 10. až 18. hodinou přijít podívat na robotické soutěže, ukázky či prezentace. Soutěží různé věkové kategorie. „Nejmladšímu je šest, nejstaršímu sedmdesát. Mladým nevadí, že soutěží s dospěláky, většinou je porazí,“ usmívá se ředitel akce David Obdržálek z Matematicko-fyzikální fakulty. Jak vypadá soutěžní kategorie Zachraň medvěda?

Jiří Mádl je herec, režisér, scenárista. Do povědomí lidí se dostal v roce 2004, kdy hrál jednu z hlavních postav ve filmu Showboarďáci. V roce 2021 získal za film Modelář Českého lva v kategorii Mužský herecký výkon ve vedlejší roli. Aktuálně jej můžeme vidět v kinech ve filmu Pánský klub. Nyní debutuje i jako spisovatel se svou prvotinou Přitažlivost planety Krypton. Román popisuje několikaletý vztah dvou lidí, kteří si dopisují ve virtuálním prostoru.

Divadlo bratří Formanů a Barokní opera, Bouda, loď Tajemství, Obludárium, Kniha džunglí – to jsou projekty, za kterými stojí divadelník, scénograf a režisér Matěj Forman. Jak vzpomíná na dobu, kdy se s bratrem Petrem proháněl po Praze na kolečkových bruslích? Jak se zrodila spolupráce trojice Matěj – Petr – Miloš Forman na inscenaci Dobře placená procházka s Jiřím Suchým v hlavní roli? I o tom mluvil ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.

Radek Matuška je učitel chemie na Střední průmyslové škole chemické v Brně. Před pár lety byl v anketě Zlatý Ámos zvolen nejlepším chemikářem, teď dostal cenu od Učené společnosti ČR. Ve svých hodinách se nebojí pokusů a mluví o důležitosti multidisciplinarity na školách. Do studia dovezl dvě desetilitrové lahve s plyny. Poslechněte si, jak zní hlas Lucie Výborné s fluoridem sírovým. A proč je dobré po použití helia udělat stojku?

Jako Sherlock Holmes si vystudovaná japanoložka a kunsthistorička naposledy připadala, když sledovala prolínání čínské tušové malby do japonského umění. Právě jemu ostatně zasvětila celý svůj profesní život. Dnes si ho šéfka asijské sbírky Národní galerie spojí hlavně se zenovou malbou, kterou v Salmovském paláci aktuálně vystavuje. O expozici Zenga – japonské zenové obrazy ze sbírky Kaeru-an mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Komentátoři František Kuna a Petr Kadeřábek se vrátili z mistrovství světa v hokeji, odkud český tým dovezl medaili po deseti letech. „Český národní tým porazil na MS ve Finsku jednoho silného soupeře, a to dvakrát. Tentokrát to na tu medaili stačilo. Někdy porazili dva silné soupeře, ale na medaili to nestačilo,“ popisuje Petr Kadeřábek. Ovlivnila výsledek českých hráčů nepřítomnost Ruska? A jak působil na domácí fanoušky finský trenér české reprezentace?

Michael Kocáb je hudebník – zpěvák, textař, klávesista a skladatel, ale také někdejší politik. V současné době přemýšlí nad tvorbou dvou dokumentů a jedné desky, ale také nad prezidentskou kandidaturou. Definitivně se prý rozhodne v čase prázdnin. Jak ve Vizitce řekl Ondřeji Cihlářovi, vhodného kandidáta prozatím kolem sebe nevidí.

Hydrogelový implantát, který umí pomoci v léčbě zhoubného nádoru očí zejména u dětí. To je novinka, kterou v současné době vyvíjejí čeští vědci. „Teď bychom potřebovali dva tři roky na to, abychom to vypiplali. Následuje preklinické a klinické testování, které může být na pacientech,“ nastiňuje chemik Jakub Širc z Akademie věd dlouhou cestu, než si nová metoda najde cestu do reálné klinické praxe. Jak daleko je výzkum a vývoj?

Kniha vzpomínek kontroverzního podnikatele Ivana Jonáka Sex, disco, revoluce byla spouštěcím momentem příprav inscenace Discoland, kterou do Divadla Na Zábradlí připravila autorská dvojice Petr Erbes – Boris Jedinák. Prvně jmenovaný divadelník a také fanoušek her všeho druhu byl hostem Vizitky, v níž s Markétou Kaňkovou mluvil i o tom, proč v létě vezme žebřiňák a s amatérským souborem objede vsi na Vysočině.

„My skláři se pálíme pořád, například v Chicagu jsem si propálil zápěstí kyslíkovým hořákem. Ale spálit se je pro mě lepší než říznout se,“ usmívá se Martin Janecký. Narodil se v Liberci, studoval v Železném Brodě, bydlel v Praze a po osmnácti letech života za oceánem se do ní zase vrátil. Jeho práci je teď v hlavním městě možné vidět na velké výstavě, a nejen o ní mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Docentka Kateřina Nedbálková je socioložka, vysokoškolská pedagožka, která se zabývá problematikou genderu, vězeňství, el také třídního zařazení. Právě to ji dovedlo do kolektivu zaměstnanců továrny na výrobu obuvi na Zlínsku, kde tři roky pracovala. „Je to způsob výzkumu, který mě baví. Jít s kůží na trh, jít mezi lidi, dívat se na prostředí, kde žijí své životy. Mít možnost být s nimi v interakci v prostředí, kde žijí a pracují.“ Své zkušenosti popsala v knize Tichá dřina.

Když si Veronika Loulová jako malá holka chtěla doma zatancovat s hudbou, musela vybírat z klasické čtyřky Haydn – Mozart – Beethoven – Bach. „U nás hrála vždycky jen klasika. Táta působil ve sboru ve Státní opeře a v létě nás hlídal tak, že nás bral s sebou,“ říká. I proto pro ni opera představuje to nejbezpečnější prostředí.

Tématům o sexu, vztazích, intimitě a tělesnosti se věnují v podcastu Vyhonit ďábla nebo také v pořadu České televize Na záchodcích. Zuzaně Kašparové a Terézii Ferjančekové nevadí otevřeně se bavit o sexu. „Uvědomila jsem si, že něco vyslovit nahlas může pomoci,“ říká Zuzana. A Terézie přikyvuje: „S každou epizodou příbývá více otázek než odpvědí.“ Jak mluvit o erotice a sexu tak, aby to byla spíš legrace než vulgarita?

Operní pěvec Roman Janál má za sebou kolem padesáti rolí v mnoha inscenacích, získal cenu Thálie, zpívá v Národním divadle. „Z 80 procent mi opera dala to, co jsem chtěl. V herectví se cítím jako doma,“ říká sólista opery Národního divadla, který nyní pracuje v sociálních službách v domově pro seniory. Za jak dlouho se dá zjistit, že malé vděčné publikum je lepší než nabité hlediště?

Jeho tvář je úzce spojená s postavou úlisného bankéře v jedné reklamní kampani, své síly ale Tomáš Jeřábek vkládá hlavně do divadelního a filmového herectví. Dvacet let je součástí Divadla Vosto5, od roku 2017 je pak posilou Dejvického divadla. „Jsem naturščik a nemám žádný herecký systém. Když mi to nejde hned na začátku, zablokuju se, jako kdyby mi někdo zalil nohy do betonu,“ řekl ve Vizitce v rozhovoru s kolegou Ondřejem Cihlářem.

Ve vršovickém Divadle Mana můžete Martina Dejdara vidět v detektivce Mléčné sklo. To je žánr na divadle velmi neobvyklý. „Splňuje to všechny atributy, které mám rád u divadla a u filmu, že divák je každých deset minut překvapený. Rozhodně nečekejte happy end,“ láká. V novém muzikálu Jana Svěráka a Tomáše Kluse Branický zázrak si zase vychutnává bezdomovce. „Takovou vstřícnost na zkouškách jsem za posledních 30 let nezažil,“ chválí spoluautory představení.

„Největším limitem jsme si my sami,“ míní tanečnice, choreografka a umělecké ředitelka Studia Alta Lucia Kašiarová. „Když budeme sami sobě lépe naslouchat a podle toho také jednat, bude lépe nám i lidem okolo.“ To je teze, kterou se řídí ve své autorské i organizační práci, přičemž klíčem k úspěchu je hledání a nalezení sounáležitosti. I o tom mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Mluví o sobě jako o nesnesitelně systematickém člověku, i proto si ve Vizitce nechal zahrát po sobě jdoucí skladby z jednoho alba. Přes dvacet let je spojený s festivalem Divadelní Flora, o kterém mluví jako o příběhu, jehož součástí jsou různé postavy. On je jakožto dramaturg a ředitel festivalu jednou z nich. S Petrem Nerušilem mluvil ve Vizitce Aleš Spurný.