Aplikace Záchranka zahraňuje lidské životy už šest let. Za tu dobu ji využilo na osmdesát tisíc lidí. Jejím autorem je absolvent biomedicínského inženýrství Filip Maleňák. „Od podzimu roku 2020 proběhlo přes 180 zajímavých videohovorů. Telefonicky asistovaná resuscitace pomáhá třeba u autonehod, kdy operátor pomocí videa lidi instruoval, aby se střídali, jestli je frekvence masáže dostatečná a ruce správně propnuté,“ prozrazuje mladý inženýr.

Zhruba před rokem skončilo natáčení seriálu Stíny v mlze, který nyní běží v České televizi. Herečka Petra Špalková se v něm představuje v roli policejní vyšetřovatelky. Jaké bylo hrát s vlastní dcerou?

Maminka zpěvačka, tatínek činoherec. Malá Gabriela chodila na zpěv, klavír a na výtvarku a svou budoucnost viděla na pódiu, nikoliv za ním. Po necelých šesti letech aktivní pěvecké dráhy ale ztratila pro zpívání hlas. Nevzdala se, rozhodla se pro studium operní režie na HAMU a tam přišlo klíčové setkání s Milošem Nekvasilem.

Maminka zpěvačka, tatínek činoherec. Malá Gabriela chodila na zpěv, klavír a na výtvarku a svou budoucnost viděla na pódiu, nikoliv za ním. Po necelých šesti letech aktivní pěvecké dráhy ale ztratila pro zpívání hlas. Nevzdala se, rozhodla se pro studium operní režie na HAMU a tam přišlo klíčové setkání s Milošem Nekvasilem.

Maminka zpěvačka, tatínek činoherec. Malá Gabriela chodila na zpěv, klavír a na výtvarku a svou budoucnost viděla na pódiu, nikoliv za ním. Po necelých šesti letech aktivní pěvecké dráhy ale ztratila pro zpívání hlas. Nevzdala se, rozhodla se pro studium operní režie na HAMU a tam přišlo klíčové setkání s Milošem Nekvasilem.

Dětem bychom měli dát jednoduché odpovědi ještě předtím, než půjdou do mateřské školy, je přesvědčená sexuoložka Petra Sejbalová. „Rodičům mohou pomoci publikace přiměřené věku dítěte. Role školy je nezanedbatelná, ale sexuální výchova na školách nemá pevný rámec. Nejlepší by byla kombinace sexuální výchovy od rodičů a poté ve škole.“ S jakými patologickými jevy se u nezletilých klientů ve své ordinaci setkává? A lze jim předejít?

Panika z vrásek začíná okolo čtyřicátého až padesátého roku ženy, ale Andrea Doležalová se zhrozila už ve dvaceti. „Mám životní motto pokud ti něco vadí, tak to změň. Když nepomohl krém, objevila jsem obličejovou jógu. Jakmile jsem začala, už jsem nemohla přestat,“ vypráví cvičitelka, která pomáhá ženám nejen vyhladit vrásky, ale celkově ozdravit jejich pleť.

Je třeba umět pracovat se svěřenou důvěrou, stát si za svým, být připraven a v pravou chvíli říct svůj názor, pojmenovává kreativní producentka HBO Tereza Polachová klíčové dovednosti filmového profesionála z malé země bývalého východního bloku. Jak na mezinárodní platformě prosadit námět a proč by se čeští dokumentaristi neměli bát „roztáhnout křídla“? I o tom mluvila ve Vizitce s Tomášem Pilátem.

Absolvoval humanitní studia, teorii a kritiku a také Katedru činoherního divadla na DAMU v Praze. Jako režisér nejčastěji adaptuje knihy, píše ale i vlastní divadelní hry a také hry rozhlasové. Inspirací je mu cestování a byl by rád, kdyby jeho cestovní doklad zdůrazňoval, že je hlavně Evropan a až potom Čech. Hostem Markéty Kaňkové byl ve Vizitce režisér Tomáš Loužný.

Chtěl mít svaly, ale nakonec to celé dopadlo trochu jinak, než plánoval. Proč si filmový recenzent pustil kameru tak blízko, když dobře ví, co se potom může stát? Lucie Výborná si do studia pozvala filmového publicistu Kamila Filu, protagonistu dokumentu Síla. „V dokumentu Síla to pro mě byl souboj s nebezpečím. Když se k dopingu dostanete, můžete do něj naplno sklouznout,” popisuje.

Heslo České společnosti ornitologické zní „společně pro ptáky i lidi“. V duchu tohoto motta proběhl další ročník Ptačí hodinky, v níž dobrovolníci sčítali ptáky na krmítku. „Dopadlo to dobře, účastníků bylo letos víc než loni: zatím přes třicet tisíc a výsledky stále chodí,“ neskrývá radost ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek. Co ohrožuje ptáka roku 2022 a jak můžeme změnit postupný úbytek ptáků?

Heslo České společnosti ornitologické zní „společně pro ptáky i lidi“. V duchu tohoto motta proběhl další ročník Ptačí hodinky, v níž dobrovolníci sčítali ptáky na krmítku. „Dopadlo to dobře, účastníků bylo letos víc než loni: zatím přes třicet tisíc a výsledky stále chodí,“ neskrývá radost ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek. Co ohrožuje ptáka roku 2022 a jak můžeme změnit postupný úbytek ptáků?

Proč v romských pohádkách přijíždí princ v bílém mercedesu a princezna září jako žárovka dvoustovka? Z jakého důvodu je dobré vydávat texty romských autorů souběžně česky i romsky, čím si ji získal romský raper Čavalenky a kterou píseň svého otce Wabiho má nejraději? I o tom mluvil Ondřej Cihlář ve Vizitce s romistkou, anglistkou a překladatelkou Karolínou Ryvolovou.

Padal z Titaniku, dubloval Johnnyho Deppa a nedopatřením zranil oba malíčky Jackie Chanovi. Kaskadér Dimo Lipitkovský se dostal mezi světovou špičku. „Šel jsem za tím jako buldok. Roky jsem tvrdě makal, přesto mi trvalo dvacet let, než jsem se toho přestal bát,“ popisuje bývalý zápasník. Jaký je Hollywood? A jak pracuje se strachem?

Padal z Titaniku, dubloval Johnnyho Deppa a nedopatřením zranil oba malíčky Jackie Chanovi. Kaskadér Dimo Lipitkovský se dostal mezi světovou špičku. „Šel jsem za tím jako buldok. Roky jsem tvrdě makal, přesto mi trvalo dvacet let, než jsem se toho přestal bát,“ popisuje bývalý zápasník. Jaký je Hollywood? A jak pracuje se strachem?

Dravost, expresivní gesto, přímočaré vyjadřování. Taky nechuť ke kompromisům a všemu, co je v umělecké tvorbě umělé či předpřipravené – tak by se snad dala charakterizovat tvorba malíře, tvůrce objektů a instalací, také pedagoga pražské AVU Vladimíra Skrepla. S Markétou Kaňkovou mluvil i o své cestě do Prahy z jihlavského dětského pokoje přes práci v tiskárně a brněnská studia.

Dravost, expresivní gesto, přímočaré vyjadřování. Taky nechuť ke kompromisům a všemu, co je v umělecké tvorbě umělé či předpřipravené – tak by se snad dala charakterizovat tvorba malíře, tvůrce objektů a instalací, také pedagoga pražské AVU Vladimíra Skrepla. S Markétou Kaňkovou mluvil i o své cestě do Prahy z jihlavského dětského pokoje přes práci v tiskárně a brněnská studia.

Patří mezi špičku nejen českého, ale i mezinárodního světelného a nábytkového designu. Od osmnácti let, kdy zjistila, že bezpodmínečně potřebuje vědět, „co za tím designem je“, ji dopředu táhne vášeň, optimismus, empatie a taky touha překonat vlastní limity. Což je vlastnost, kterou jí přinesl sport. O tom všem mluvila Lucie Koldová ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Na podzim loňského roku vyšla kniha Hlavu vzhůru po rozvodu?! Jak je možné zvládnout rozchod tak, aby děti utrpěly co nejméně? „Je potřeba motivovat rodiče, aby si nechali pomoct,“ říká jedna ze spoluautorek knihy, sociální pracovnice Pavla Poláková.

Jako středoškolák se Ladislav Stančo zajímal o židovství, hebrejštinu i o kabalu. Hebraistiku chtěl studovat na vysoké škole, obor ale tehdy neotevírali, a tak se přihlásil na klasickou archeologii. Zamiloval si ji a stopy řecké antiky dnes hledá zejména v oblasti Uzbekistánu. Co nachází? Jací jsou místní lidé, kteří mu s prací pomáhají? A jak do toho všeho stíhá běhat dlouhé závody? Poslechněte si Vizitku, kterou moderoval Ondřej Cihlář.

„Mám sice anglickou pěšinku, ale nenechte se zmást. V jistých rovinách jsem pankáč. A taky snílek,“ říká o sobě Richard Drury. Na Cambridge vystudoval rusistiku a bohemistiku, Češi ho ale znají hlavně jako kurátora: v posledních letech působí v Galerii středočeského kraje v Kutné Hoře. O tvorbě tamní stálé expozice, ale také o letech strávených v „potterovské“ školní uniformě mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

„Mám sice anglickou pěšinku, ale nenechte se zmást. V jistých rovinách jsem pankáč. A taky snílek,“ říká o sobě Richard Drury. Na Cambridge vystudoval rusistiku a bohemistiku, Češi ho ale znají hlavně jako kurátora: v posledních letech působí v Galerii středočeského kraje v Kutné Hoře. O tvorbě tamní stálé expozice, ale také o letech strávených v „potterovské“ školní uniformě mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Zlatník a hodinář Luděk Seryn je jediným Čechem v AHCI, což je prestižní uskupení sdružující nezávisle pracující hodinářské tvůrce. Na hodinářské škole si uvědomil, že svou profesi chce dělat jinak než všichni ostatní, a sám se naučil vytvářet a sestavovat titěrné komponenty. Jeho výrobky, které měří čas mechanickým způsobem, jsou nejen hodinkami, ale i šperkem a uměleckým dílem.

Zlatník a hodinář Luděk Seryn je jediným Čechem v AHCI, což je prestižní uskupení sdružující nezávisle pracující hodinářské tvůrce. Na hodinářské škole si uvědomil, že svou profesi chce dělat jinak než všichni ostatní, a sám se naučil vytvářet a sestavovat titěrné komponenty. Jeho výrobky, které měří čas mechanickým způsobem, jsou nejen hodinkami, ale i šperkem a uměleckým dílem.

„Když mi oznámili, že jsem získala Cenu Ministerstva kultury, zpotila jsem se hrůzou, protože to znamenalo vylézt na jeviště, kam nepatřím,“ říká s nikterak velkou nadsázkou ředitelka a duše pražského Divadla v Dlouhé Hana Burešová. Divadlu by ráda pomohla najít nové tvůrčí osobnosti, ovšem s Veronikou Štefanovou mluvila také o své lásce k folkloru anebo o tom, proč ji těšila spolupráce s Petrem Skoumalem či Vladimírem Franzem.

„Když mi oznámili, že jsem získala Cenu Ministerstva kultury, zpotila jsem se hrůzou, protože to znamenalo vylézt na jeviště, kam nepatřím,“ říká s nikterak velkou nadsázkou ředitelka a duše pražského Divadla v Dlouhé Hana Burešová. Divadlu by ráda pomohla najít nové tvůrčí osobnosti, ovšem s Veronikou Štefanovou mluvila také o své lásce k folkloru anebo o tom, proč ji těšila spolupráce s Petrem Skoumalem či Vladimírem Franzem.

„Když mi oznámili, že jsem získala Cenu Ministerstva kultury, zpotila jsem se hrůzou, protože to znamenalo vylézt na jeviště, kam nepatřím,“ říká s nikterak velkou nadsázkou ředitelka a duše pražského Divadla v Dlouhé Hana Burešová. Divadlu by ráda pomohla najít nové tvůrčí osobnosti, ovšem s Veronikou Štefanovou mluvila také o své lásce k folkloru anebo o tom, proč ji těšila spolupráce s Petrem Skoumalem či Vladimírem Franzem.

U herce je nejdůležitější jeho niterné rozpoložení, pak verbální projev, říká herec, režisér a pedagog Martin Huba, který loni na podzim obdržel na pražské AMU čestný doktorát za přínos k rozvoji oboru herectví, režie a pedagogiky herectví. Proč své studenty zkouší vést k opeře? Jak dnes vzpomíná na svého otce, taktéž skvělého herce? A jak se zrodila jeho láska k chození po tatranských kopcích? I o tom mluvil ve Vizitce, kterou s ním v Bratislavě natočila Veronika Štefanová.

U herce je nejdůležitější jeho niterné rozpoložení, pak verbální projev, říká herec, režisér a pedagog Martin Huba, který loni na podzim obdržel na pražské AMU čestný doktorát za přínos k rozvoji oboru herectví, režie a pedagogiky herectví. Proč své studenty zkouší vést k opeře? Jak dnes vzpomíná na svého otce, taktéž skvělého herce? A jak se zrodila jeho láska k chození po tatranských kopcích? I o tom mluvil ve Vizitce, kterou s ním v Bratislavě natočila Veronika Štefanová.

Hosté Lucie Výborné jsou pro ni – jak sama říká – zdrojem energie, radosti, inspirace a poznání. Ale také humoru. Nejeden z rozhovorů pobavil i vás, posluchače Radiožurnálu. Abychom vám ke konci roku udělali radost, připravili jsme výběr nejzábavnějších příběhů. V jakých situacích se takzvaně zasekne Marek Eben? Jaké alotrie v dětství vyváděl Jaroslav Dušek? A co když si trenér zvířat Václav Tomšovský splete slepici?

Hosté Lucie Výborné jsou pro ni – jak sama říká – zdrojem energie, radosti, inspirace a poznání. Ale také humoru. Nejeden z rozhovorů pobavil i vás, posluchače Radiožurnálu. Abychom vám ke konci roku udělali radost, připravili jsme výběr nejzábavnějších příběhů. V jakých situacích se takzvaně zasekne Marek Eben? Jaké alotrie v dětství vyváděl Jaroslav Dušek? A co když si trenér zvířat Václav Tomšovský splete slepici?

Nejnáročnější je vyhmátnout nosný motiv, samotné vyšívání už pak jde rychle, říká Ivana Kocmanová o tvorbě „městských“ výšivek, které s úspěchem prezentuje pod značkou BRO. Kromě toho se ale věnuje práci v rodinném nakladatelství a pečuje o dvě dcery. Jednu z nich si s manželem přivezli z konžského sirotčince. Do Vizitky ji pozvala Alena Rokosová.

Nejnáročnější je vyhmátnout nosný motiv, samotné vyšívání už pak jde rychle, říká Ivana Kocmanová o tvorbě „městských“ výšivek, které s úspěchem prezentuje pod značkou BRO. Kromě toho se ale věnuje práci v rodinném nakladatelství a pečuje o dvě dcery. Jednu z nich si s manželem přivezli z konžského sirotčince. Do Vizitky ji pozvala Alena Rokosová.

Doma je v New Yorku, ale také na Moravě a všude tam, kde se hraje hudba Janáčka, Martinů, Dvořáka anebo moravský či romský folklor. Se svými studenty při hodinách teoretizuje, ale taky zpívá a hraje, a oblíbené pasáže vybraných skladeb zahrál na klavír také ve Vizitce. Hostem Renáty Spisarové byl přední muzikolog, advokát české hudby v USA Michael Beckerman.

Doma je v New Yorku, ale také na Moravě a všude tam, kde se hraje hudba Janáčka, Martinů, Dvořáka anebo moravský či romský folklor. Se svými studenty při hodinách teoretizuje, ale taky zpívá a hraje, a oblíbené pasáže vybraných skladeb zahrál na klavír také ve Vizitce. Hostem Renáty Spisarové byl přední muzikolog, advokát české hudby v USA Michael Beckerman.

Obeslat esemeskou všechny farníky, připravit on-line mši a zpoza monitorů čelit době covidové. To byla ještě nedávno praxe ostravského kněze Leoše Ryšky. „Divil jsem se, kolik lidí se na on-line mši koukalo, bylo jich i šest set,“ usmívá se. Ve Vizitce, kam jej pozvala Eva Lenartová, mluvil také o patnáctiletém výročí TV Noe a o tom, jaké prožitky si přiváží z misijních cest po celém světě.

Obeslat esemeskou všechny farníky, připravit on-line mši a zpoza monitorů čelit době covidové. To byla ještě nedávno praxe ostravského kněze Leoše Ryšky. „Divil jsem se, kolik lidí se na on-line mši koukalo, bylo jich i šest set,“ usmívá se. Ve Vizitce, kam jej pozvala Eva Lenartová, mluvil také o patnáctiletém výročí TV Noe a o tom, jaké prožitky si přiváží z misijních cest po celém světě.

„Povinšoval bych lidem, aby se snažili šířit trochu dobra a aby se snažili být něčemu užiteční.“ Hostem Michala Bureše ve štědrodenní Vizitce byl amerikanista, překladatel, rodák z Hlučínska, emeritní rektor Univerzity Palackého v Olomouci a nositel Stříbrné medaile předsedy Senátu Josef Jařab.

Na sledování svého partnera Marka Adamczyka v televizi si prý Eva Samková dosud zcela nezvykla. „Těžko se mi oprošťuje od toho, že je to Marek, a ne nějaký princ. Když mu to ale věřím, tak je to známka toho, že je to dobrý herec,“ usmívá se snowboardistka. Marek Adamczyk si letos zahrál hlavní postavu ve štědrovečerní pohádce Jak si nevzít princeznu.

Vystudovala matematiku s tělocvikem a závodně plavala, přesto se nakonec stala světově uznávanou operní pěvkyní. Hostem Daniela Jägera byla ve Vizitce držitelka Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oblasti opery Eva Randová, která začínajícím pěvcům a pěvkyním radí: Nekřičte a naučte se, jak zní piano.

Když už chce mít člověk názor, měl by si o věci něco zjistit a nepřebírat ho slepě od ostatních, říká Milena Holcová, autorka téměř dvou desítek knih a žena, která procestovala čtyři kontinenty. Její prozatím poslední kniha se jmenuje „Buddha…ale to je jedno,“ a i o ní mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Nejdříve jsem měl pocit, jako kdyby mě vystřelili na jinou planetu, pak po třech letech jsem tam chodil, jako kdybych byl jeden z místních, vzpomíná Petr Holeček, který do Angoly odjel v roce 2003 zakládat střední zemědělskou školu. Později se společně s jeho ženou Petrou pustili do podnikání a na Tatře 148 poskytovali závoz stavebních materiálů. Co všechno s autem, o kterém se říká, že vydrží uplně všechno, zažili?

Režisér Jan Svěrák pracuje se svým synem, střihačem Františkem Svěrákem, na filmu Betlémské světlo. „Střihač je takový dramaturg: všímá si, jak to šlape a co už je zbytečné. Říká se, že film se dá vyrobit ve střižně. Z blbého filmu může vzniknout něco zajímavého. Ale to není náš případ,“ smějí se Svěrákovi. Svírá je nepříjemné očekávání pramenící ze slavného jména?

Říká o sobě, že je samotář. Veškerou hudbu si nahrává v domácím studiu a „one man show“, jak této práci přezdívá, si kompenzuje hraním v kapelách. Jak je na tom Pražský výběr s novým albem? Jaký má vztah k novým technologiím a v čem je pro něj důležitý odkaz Václava Havla? I o tom s kytaristou a skladatelem Michalem Pavlíčkem mluvila Markéta Kaňková.

Říká o sobě, že je samotář. Veškerou hudbu si nahrává v domácím studiu a „one man show“, jak této práci přezdívá, si kompenzuje hraním v kapelách. Jak je na tom Pražský výběr s novým albem? Jaký má vztah k novým technologiím a v čem je pro něj důležitý odkaz Václava Havla? I o tom s kytaristou a skladatelem Michalem Pavlíčkem mluvila Markéta Kaňková.

Málokdo umí mluvit o historických souvislostech oblasti mezi Opavou a Ostravou, tedy Hlučínska, s takovým zápalem a do takového detailu jako letos dvaatřicetiletý historik Jiří Neminář. Loni se stal hlučínskou Osobností roku a své znalosti stále využívá v práci pedagoga Muzea Hlučínska. Do Vizitky ho pozvala Eva Lenartová.

Málokdo umí mluvit o historických souvislostech oblasti mezi Opavou a Ostravou, tedy Hlučínska, s takovým zápalem a do takového detailu jako letos dvaatřicetiletý historik Jiří Neminář. Loni se stal hlučínskou Osobností roku a své znalosti stále využívá v práci pedagoga Muzea Hlučínska. Do Vizitky ho pozvala Eva Lenartová.

Málokdo umí mluvit o historických souvislostech oblasti mezi Opavou a Ostravou, tedy Hlučínska, s takovým zápalem a do takového detailu jako letos dvaatřicetiletý historik Jiří Neminář. Loni se stal hlučínskou Osobností roku a své znalosti stále využívá v práci pedagoga Muzea Hlučínska. Do Vizitky ho pozvala Eva Lenartová.

Doma má kompletní diskografii Pink Floyd a je náruživým čtenářem bookletů. Pozorně sleduje, co se děje v galeriích v Berlíně, Londýně či New Yorku, a v Praze dává dohromady výstavy propojující vědu a výtvarné umění. Jeho kurátorskými vzory jsou Otto Urban a Petr Vaňous, sám ovšem spolupracuje například s Ivanem Pinkavou. Hostem Markéty Kaňkové byl kurátor a fotograf Jan Dotřel.

Doma má kompletní diskografii Pink Floyd a je náruživým čtenářem bookletů. Pozorně sleduje, co se děje v galeriích v Berlíně, Londýně či New Yorku, a v Praze dává dohromady výstavy propojující vědu a výtvarné umění. Jeho kurátorskými vzory jsou Otto Urban a Petr Vaňous, sám ovšem spolupracuje například s Ivanem Pinkavou. Hostem Markéty Kaňkové byl kurátor a fotograf Jan Dotřel.

Doma má kompletní diskografii Pink Floyd a je náruživým čtenářem bookletů. Pozorně sleduje, co se děje v galeriích v Berlíně, Londýně či New Yorku, a v Praze dává dohromady výstavy propojující vědu a výtvarné umění. Jeho kurátorskými vzory jsou Otto Urban a Petr Vaňous, sám ovšem spolupracuje například s Ivanem Pinkavou. Hostem Markéty Kaňkové byl kurátor a fotograf Jan Dotřel.

Život salesiánského kněze, pedagoga a hudebníka Ladislava Heryána je, jak říká, odpovědí na dění kolem něj. Věnuje se práci s vězni a bezdomovci. Na bohoslužby zve písničkáře, kteří podle něj lépe než velkolepý zvuk varhan vyjádří duchovní podstatu člověka, a kolegyni farářce Martině Viktorii Kopecké fandí při její účasti ve StarDance.

„Soudobá historie, vražda Milady Horákové, příběhy legionářů – to jsou důležitá témata, která by divadlo mělo reflektovat,“ myslí si česko-německý režisér Thomas Zielinski, který ve Švandově divadle nastudoval hru Příliš drahý jed od britské dramatičky Lucy Prebble. Co pro něj představuje příběh ruského agenta Alexandra Litviněnka, jenž zemřel na následky otravy poloniem? I o tom mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Nadšení z pozorování přírody prožíval vnuk slavného dědečka Petra Pitharta už jako dítě a dnes se jím úspěšně živí. Prokop Pithart totiž fotografuje a natáčí divokou přírodu. Sýkorka na krmítku ho stále fascinuje stejně jako lovící ledňáček nebo orel vysoko na obloze. Přesvědčit se o tom můžete třeba v seriálu Do divočiny, který vysílá Česká televize. „Máme dvacet dílů, třeba o vlaštovkách nebo o dubu a o tom, co se kolem něj točí.“

Nadšení z pozorování přírody prožíval vnuk slavného dědečka Petra Pitharta už jako dítě a dnes se jím úspěšně živí. Prokop Pithart totiž fotografuje a natáčí divokou přírodu. Sýkorka na krmítku ho stále fascinuje stejně jako lovící ledňáček nebo orel vysoko na obloze. Přesvědčit se o tom můžete třeba v seriálu Do divočiny, který vysílá Česká televize. „Máme dvacet dílů, třeba o vlaštovkách nebo o dubu a o tom, co se kolem něj točí.“

Kurátor Otto M. Urban o sobě říká, že výstavy začal připravovat přes knihy: ty pro něj vždy byly důležitější. Dodnes proto dává velký důraz na přípravu katalogů a také na dlouhodobou rešeršní práci, bez které se žádná výstava – ani aktuální Nadějné vyhlídky, již připravil pro pražský DOX – dělat nedá. Fanouška dekadence, Diamandy Galás a Davida Lynche do Vizitky pozvala Markéta Kaňková.

Kurátor Otto M. Urban o sobě říká, že výstavy začal připravovat přes knihy: ty pro něj vždy byly důležitější. Dodnes proto dává velký důraz na přípravu katalogů a také na dlouhodobou rešeršní práci, bez které se žádná výstava – ani aktuální Nadějné vyhlídky, již připravil pro pražský DOX – dělat nedá. Fanouška dekadence, Diamandy Galás a Davida Lynche do Vizitky pozvala Markéta Kaňková.

Chci být miláček publika, ale nechci mu nabízet něco, co mě nezajímá, odpovídá režisér a autor divadelních her David Drábek na otázku, kde je hranice mezi showbyznysem a kulturou. Jeho tvorba je úzce spojená s Olomoucí, Hradcem Králové a Prahou, nedávno také vydal svou knižní prvotinu Ochechule. Na Silvestra bude Vltava reprízovat jeho hru Koule. Do Vizitky ho pozval Ondřej Cihlář.

Mezi své oblíbence řadí Chicka Coreu a Ernesta Hemingwaye, protože i dobrá jazzová hudba by měla vyprávět příběh. Preferuje durové melodie a Bachova hudba je pro něj synonymem pravdivosti. Pravda a svoboda jsou ostatně slova, která jazzový hudebník, skladatel a pedagog Milan Svoboda ve Vizitce, kam jej pozvala Markéta Kaňková, opakoval často. A nejen kvůli svému příjmení.

Ve vesmíru začíná být rušno. Bojují o něj Američané, Rusové, Číňané i Japonci, do kosmu míří i první vesmírní „turisté“ z řad miliardářů. Kdy lidstvo znovu přistane na Měsíci? Dobudeme Mars? A co všechno si vlastně lidé v kosmu mohou a nemohou dovolit? Lucie Výborná se ptá Tomáš Přibyla, kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně.

„Je skvělé, že se Josef Koudelka rozhodl své deníky nezničit. Jsou dobrým zdrojem pro pochopení jeho tvorby. Čím víc jsem je četl, tím víc jsem si ho vážil jako člověka, vážil jsem si jeho schopnosti dělat těžká rozhodnutí a řešit neradostné události,“ řekl ve Vizitce historik umění, fotograf a kurátor Tomáš Pospěch. Poslední roky trávil jako editor knižního vydání Koudelkových deníků.

Obecně prospěšná společnost Magdaléna léčí lidi ze závislostí. „Pro závislost je charakteristické bažení. To nedokážeme ovládat, nutí nás znovu sáhnout po skleničce. Covid situaci nepomohl. Čekací doba na léčbu se z týdne protáhla na dva měsíce, lidé potřebují pomoc,“ varuje ředitel společnosti Ondřej Sklenář. Co dělat pro to, abychom závislosti nepropadli?

Na Boží hod vánoční poběží v České televizi dokument o svatém Mikuláši. „Od dětství pro nás byl důležitým světcem, takový posel nebes. Jediný svatý, který za dětmi v době adventu, největší temnoty a odříkání, přímo přijde a něco jim dá,“ vysvětluje režisér Otakáro Maria Schmidt. Na filmu pracoval se svou partnerkou Janou Kristinou Studničkovou. Co se o Mikulášovi na své pouti po Sicílii, Itálii a Řecku dozvěděli?

Vlasy a vousy jako abbé Faria, postava z filmu Hrabě Monte Christo, přinesly Jaroslavu Libánskému jeho druhé jméno. Původně chtěl být lesníkem, lákala ho také sociologie, teologie a asijské jazyky, nakonec však převážilo umění. O životě v undergroundu, přátelství s Magorem Jirousem či Egonem Bondym a také o životě v Rakousku s ním mluvila Markéta Kaňková.

Jako malý kluk toužil Robert Jindra po práci na dráze. Pak se ale něco zlomilo, Robert si zamiloval hru na klavír a poslech klasické hudby a maminčinými pletacími jehlicemi dirigoval všechno to, co doma slyšel z gramofonu. Nakonec vystudoval zpěv a dirigování a dnes patří mezi top ten českých dirigentů současnosti. Do Vizitky jej pozvala Renáta Spisarová.

Začínali v malém krámku s vínem a delikatesami. Impulz k založení čokoládovny přišel od nynějšího kolegy, bývalého spolužáka, který chtěl začít podnikat. „Na to, že jsme obchůdek na malém městě, se poměrně dobře prodávala čokoláda. Tak jsme mu dali tip na čokoládu. Chtěl si ji nechat vyrábět, ale nikdo to nechtěl dělat podle našich představ. Tak jsme si řekli, že začneme sami,“ vypráví Václav Durďák, jeden z majitelů Čokoládovny JANEK. Jaká je tedy ta nejlepší čokoláda?

Má rád francouzštinu, šansony a do galerie chodí na impresionismus či kubismus. Jeho nejbližším pracovním cílem je zajistit Českému rozhlasu financování na další roky, s čímž se pojí chystané propouštění a jednání o zvýšení koncesionářských poplatků. Hostem Markéty Kaňkové byl ve Vizitce v den, kdy se otevíralo nové vltavské studio, generální ředitel René Zavoral.

Má rád kreslený humor Miroslava Bartáka anebo film Hynka Bočana Nikdo se nebude smát. Přednáší o vizuální kultuře druhé poloviny 20. století, a než mu začal být jeho byt malý, archivoval spoustu materiálů potřebných k práci. Nedávno se podílel na vzniku dvou výpravných knih a pod jeho dohledem vznikla výstava věnovaná Radku Pilařovi. Hostem Vizity byl kurátor, pedagog a vizuální umělec Pavel Ryška.

Koupil staré kino v Ostravě a udělal z něj jedno z nejpopulárnějších divadelních scén v Česku. Herec a komik Albert Čuba je zakladatelem Tří tygrů, které během pandemie získalo obrovskou popularitu – především díky seriálu sKORO NA mizině a také díky pravidelné tvorbě na YouTube. A jak Albert Čuba v rozhovoru s Lucií Výbornou prozrazuje, divadlo teď chystá i další projekty…

Film Můj život s Bohuslavem Martinů začíná tím, že skladatel spadne z terasy a skoro se zabije. „Chceme nalákat diváka, aby se vydal předně do dramatického příběhu. Až pak také pochopitelně za skvělou muzikou,“ vysvětluje režisér snímku Jakub Sommer. Dokument má premiéru dnes večer v České televizi. Proč si vybral komplikovaného skladatele? A jak se mu pracovalo se jeho hudbou?

Film Můj život s Bohuslavem Martinů začíná tím, že skladatel spadne z terasy a skoro se zabije. „Chceme nalákat diváka, aby se vydal předně do dramatického příběhu. Až pak také pochopitelně za skvělou muzikou,“ vysvětluje režisér snímku Jakub Sommer. Dokument má premiéru dnes večer v České televizi. Proč si vybral komplikovaného skladatele? A jak se mu pracovalo se jeho hudbou?

V pětašedesáti získal Jiří Pelcl Fulbrightovo stipendium a v New Yorku studoval tvorbu nábožensky založené skupiny Shakers, která vytvářela a zprvu jen mezi sebou směňovala kvalitní nábytek. „Je to téma spojené s ekologií, což mě hodně zajímá,“ říká. Ve Vizitce mluvil s Markétou Kaňkovou nejen o své velké brněnské výstavě, ale třeba i o tom, jak před pár lety začal do lidušky chodit na svůj oblíbený akordeon.

Festival Blues Alive, Divadlo Na Jezerce, olomoucká kardiochirurgie anebo Dny židovské kultury – s těmito místy a událostmi jsou spojeny fotografie Jindřicha Buxbauma. Vyučil se automechanikem, od čtrnácti let ale fotí. Proč padla volba na zaznamenávání zvyklostí chasidských Židů? I o tom mluvil ve Vizitce s Alešem Spurným.

Jeho práce není sekat hlavy ani vyrábět sekyrky. František Mikyška je jedním ze dvou řemeslníků v Česku, kteří umí udělat mlýnské kolo. „Sekerník je směsice řemesla, něco mezi truhlářem, tesařem i trochu technikem,“ popisuje profesi, jejíž tradice sahá až do raného středověku. „A sekerník proto, že tenkrát byla sekera univerzální pracovní pomůcka, tím se dělalo všechno,“ vysvětluje. Jaké bylo dětství ve mlýně? A co se skrývá pod hladinou u pražské Čertovky?

Žila v Praze, Berlíně, Oslu i ve švédských lesích. Všude tam dělá to, co ji fascinuje odmala: maluje. Jejími tématy jsou člověk a smrt, temnotu ale ve svých olejomalbách nevidí. Posoudit to ostatně můžeme sami, do kin totiž nedávno vstoupil dokument Malířka a zloděj, v němž je Barbora Kysilková jednou ze dvou hlavních figur. I o filmu ve Vizitce mluvila s Markétou Kaňkovou.

Knihy spisovatelky Mileny Holcové mapují její vlastní život. Cesta ji dovedla až k Buddhovi. V nové knize „Buddha… ale to je jedno“ empaticky zobrazuje jeho příběh. „K principu buddhismu mě dovedlo cestování: musíte se odevzdat situaci, jste bezmocní a nesmí vám to vadit. To vás naplní životním přesvědčením, že to jde,“ usmívá se.

Knihy spisovatelky Mileny Holcové mapují její vlastní život. Cesta ji dovedla až k Buddhovi. V nové knize „Buddha… ale to je jedno“ empaticky zobrazuje jeho příběh. „K principu buddhismu mě dovedlo cestování: musíte se odevzdat situaci, jste bezmocní a nesmí vám to vadit. To vás naplní životním přesvědčením, že to jde,“ usmívá se.

Jedním z tabu témat je podle písničkáře Jana Buriana sex lidí nad pětašedesát let. Sám ale o tom, co cítí a prožívá, otevřeně zpívá, a občas mu za to stejně staří posluchači poděkují: prý zpívá i za ně. „Konečně jsem mluvčí generace,“ usmívá se. Do Vizitky ho pozval Ondřej Cihlář.

Mít jasno v hodnotách. Mít koncept, ale soubor na něm neuvařit. Mít etický i umělecký metr, drzost, odvahu, komunikační schopnosti a taky umět čekat. To jsou podle Martina Františáka důležité dovednosti uměleckého šéfa. Jaké plány má se souborem Švandova divadla, který vede od roku 2019? Co jej zaujalo na příběhu sira Nicholase Wintona, jenž na Smíchově ožije příští rok? I o tom mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Mít jasno v hodnotách. Mít koncept, ale soubor na něm neuvařit. Mít etický i umělecký metr, drzost, odvahu, komunikační schopnosti a taky umět čekat. To jsou podle Martina Františáka důležité dovednosti uměleckého šéfa. Jaké plány má se souborem Švandova divadla, který vede od roku 2019? Co jej zaujalo na příběhu sira Nicholase Wintona, jenž na Smíchově ožije příští rok? I o tom mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Markéta Gregorová je korektorka a překladatelka. Na sociálních sítích vystupuje jako Jazykovědma a pomáhá lidem řešit lingvistické oříšky. „Mám vrozený ostříží zrak a i když nepracuji, všímám si chyb a v duchu je opravuji,“ připouští jazyková odbornice. Jaké jsou ty nejčastější? A jak vnímá přibývající anglicismy?

„Odvaha cokoliv říkat je v této zemi dost levná. Máme pestrou mediální scénu, která dává prostor komukoliv, kdo umí udělat chytlavý titulek,“ říká novinář, komentátor a autor satirického pořadu Šťastné pondělí Jindřich Šídlo v souvislosti s nedávnou aktivitou zpěváka Daniela Landy, který své příznivce ponoukal k zahlcení mailových schránek hygienických stanic. Jindřicha Šídla pozval do Vizitky Ondřej Cihlář.

Šumavská příroda, hvězdy nad hlavou a spacák pod ní. Romana Szpuka znají čtenáři hlavně jako jednoho z hrdinů knihy Raději zešílet v divočině. Život stranou od davů naplňuje vysněnou prací na churáňovské meteorologické stanici, častým putováním přírodou, focením, psaním básní a také výtvarným uměním. „Jsem samouk, ale baví mě to. Kresba a grafika mi odlehčují od slov,“ řekl ve Vizitce Markétě Kaňkové.

Má jen deset zaměstnanců, takže přání si navzájem prý rovnou odečítají z očí. Do podoby gobelínu jeho tým přepracovává například obrazy Jiřího Sopka, Mikuláše Medka nebo Vladimíra Kokolii, a když se mu pod ruce dostane předloha z 16. století, je to pro něj téměř mystický zážitek. Hostem Evy Lenartové byl ve Vizitce Jan Timotej Strýček z Moravské gobelínové manufaktury.

Má jen deset zaměstnanců, takže přání si navzájem prý rovnou odečítají z očí. Do podoby gobelínu jeho tým přepracovává například obrazy Jiřího Sopka, Mikuláše Medka nebo Vladimíra Kokolii, a když se mu pod ruce dostane předloha z 16. století, je to pro něj téměř mystický zážitek. Hostem Evy Lenartové byl ve Vizitce Jan Timotej Strýček z Moravské gobelínové manufaktury.

Martin Dolejš z Univerzity Palackého v Olomouci zkoumá účinky lidského úsměvu. „Experimentem jsme dokázali, že úsměv je nakažlivý. Pokud se budete spontánně usmívat, máte vyšší pravděpodobnost, že vás lidi budou vnímat jako vřelejšího a budou s vámi chtít komunikovat. Budete pro ně důvěrnější,“ vysvětluje. Jak dlouho se vydržíme upřímně usmívat a jak na první pohled poznat falešný úsměv?

„Uvěřit, že člověk se na svět může dívat jako tvůrce, je hrozně dobrá věc,“ říká režisérka, hudebnice, pedagožka a jedna z průkopnic dokumentárního divadla u nás Jana Svobodová. Jak na scéně pracovat s lidmi, kteří nemají s divadlem nic společného, ji učil například americký soubor Bread and Puppet. I o tom, co to dokumentární divadlo vlastně je, si ve Vizitce povídala s Markétou Kaňkovou.

Když Miroslav Pospíšil zrovna nesedí nad architektonickými projekty, rád běhá anebo hraje fotbal. Právě z fotbalu si bere do práce inspiraci: dlouhodobě úspěšný může být jen ten, kdo dá na týmovou spolupráci. Jeho olomouckému Ateliéru R nedávno vynesla Českou cenu za architekturu za rekonstrukci hradu Helfštýn. Nejen o ní mluvil ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.

Novinářka a publicistka Jana Klusáková pracuje pro Český rozhlas víc než padesát let. Za pašování rukopisů knih Natálie Gorbaněvské strávila během normalizace několik měsíců ve vězení. Letos na podzim vstoupila do Síně slávy Českého rozhlasu. „Politici mě neměli mě rádi a nechodili ke mně rádi. Platila jsem pokuty, protože si stěžovali,“ usmívá se. V čem ji změnilo vězení? Na koho dodnes vzpomíná? A jaké rozhovory by ještě chtěla udělat?

Galerie Jaroslava Fragnera se jako jediná v republice věnuje jen architektuře. Jejím tématem je v posledních letech především architektura zelená, udržitelná, často představuje i příklady dobré praxe ze zahraničí. V jejím čele stojí už jedenadvacátý rok historik umění Dan Merta. Do Vizitky ho pozvala Alena Rokosová.

Byl kovářem, ministrem i manažerem. Petr Miller během listopadu 1989 organizoval stávkové hnutí mezi dělníky, poté se stal ministrem práce a sociálních věcí ČSFR. Na sametovou revoluci i na to, co následovalo, vzpomíná ve své knize Poslední kovák – první ministr. A na jeho vzpomínky se zeptala i Lucie Výborná.

Čestmír Huňát nedávno dostal Cenu ministerstva kultury za přínos k rozvoji nekomerční hudby a aktivity okolo sdružení Unijazz, jehož je spoluzakladatelem a předsedou, postupně předává mladším. S Ondřejem Cihlářem ve Vizitce mluvili například o tom, jak se boskovičtí obyvatelé na začátku 90. let obávali festivalu, který vznikl právě na podporu tamní židovské čtvrti.

Čestmír Huňát nedávno dostal Cenu ministerstva kultury za přínos k rozvoji nekomerční hudby a aktivity okolo sdružení Unijazz, jehož je spoluzakladatelem a předsedou, postupně předává mladším. S Ondřejem Cihlářem ve Vizitce mluvili například o tom, jak se boskovičtí obyvatelé na začátku 90. let obávali festivalu, který vznikl právě na podporu tamní židovské čtvrti.

Haně Píšové se před jedenácti lety předčasně narodila dvojčata. Lékaři jí mnoho šancí nedávali, prožívala období totální beznaděje. Dnes má dva zdravé potomky, a aby pomohla rodičům v podobné situaci, založila Nadační fond pro předčasně narozené děti a jejich rodiny. S čím se na začátku potýkala jako matka? A jak dnes se svou nadací pomáhá?

Haně Píšové se před jedenácti lety předčasně narodila dvojčata. Lékaři jí mnoho šancí nedávali, prožívala období totální beznaděje. Dnes má dva zdravé potomky, a aby pomohla rodičům v podobné situaci, založila Nadační fond pro předčasně narozené děti a jejich rodiny. S čím se na začátku potýkala jako matka? A jak dnes se svou nadací pomáhá?

Jaderná fyzika a filosofie – to jsou dvě celoživotní vášně Ivana Chvatíka. Muže, který se orientoval v útrobách prvních počítačů i textech Martina Heideggera. Ve Vizitce s Markétou Kaňkovou ale mluvil i o tom, jak důležité byly v renesanční Itálii horoskopy.

Nakladatelský redaktor, překladatel, historik a teolog – tím vším je Filip Outrata, muž, jenž stojí za nedávno vydanou publikací Demokracie – jak dál? Rizika a výzvy pro Česko a svět. Demokracii ostatně podřídil i výběr hudby – ve Vizitce, již moderovala Markéta Kaňková, o ní zpívali Leonard Cohen, Karel Kryl a Patti Smith.

Sportovní komentátor Jaroslav Plašil získal pohár Billie Jean Kingové za rozhlasové zprostředkování tenisu. „Člověk si nesmí připustit, že by to pokazil. Nesmí přemýšlet nad tím, co řekl, musí popisovat dál a nenechat se rozhodit vlastní chybou,“ říká ke své práci. Kdy se cítil dojatý? A proč má rád Martinu Navrátilovou?

Chtěl se stát novinářem, spolupracoval – a dodnes spolupracuje – s Českým rozhlasem, byl reportérem české sekce BBC. Nakonec ale svůj záběr rozšířil o dokumentaristiku a historii a před dvaceti lety založil neziskovku Post Bellum, jejíž vlajková loď, archiv Paměť národa, patří k největším archivům orální historie na světě. Hostem Ondřeje Cihláře byl na Den válečných veteránů Mikuláš Kroupa.