„Dostala jsem facku a spadla jsem ze schodů. A tím pro mě začal strach, že je tu někdo, kdo nám ubližuje,“ vypráví rodačka ze Šumavy a pamětnice odsunu sudetských Němců Sieglinde Králíková. Do rodné Lenory se vrátila, začala chodit do české školy a později do práce. „Kolikrát jsem si říkala – když dostaneš z jedné strany, nastav druhou tvář. Ale bylo to strašně těžké,“ vzpomíná zdravotní sestra, která dnes organizuje přeshraniční setkávání. „Navazují se krásná přátelství.“

Když bylo Michalovi Prokopovi dvacet let, šedesátiletý zpěvák na pódiu pro něj byl nepředstavitelný jev. Letos mu bude 75 a po devíti letech vydal novou desku. O stárnutí s bigbítem, o výběru textů, skříni plné whisky i o sledování politiky mluvil ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.

Kvůli představení Muž Dvojhvězdy na motivy ruského spisovatele Alexandra Grina se herec Marek Pospíchal musel naučit létat. Inscenaci na otáčivém jevišti v Krumlově režíruje Petr Forman a spolupracuje se s ním prý skvěle. „Má úplně jiné myšlení, na jednom představení dělá rok a půl. Před takovýmhle člověkem nemůžu vypadat jako amatér,“ usmívá Marek Pospíchal. Jaký má vztah k ruské literatuře? A proč tak rád vzpomíná na svou roli v Krajině ve stínu? Poslechněte si rozhovor.

Oba jedou na kole, aby pomohli nemocným dětem. Markéta Peggy Marvanová se na každém ze 14 alpských vrcholcích snaží nastoupat výšku Mount Everestu a Josef Zimovčák s pelotonem objíždí Česko. „Nejdůležitější je pro nás vybrat peníze pro děti,“ říká Markéta Marvanová. „Pro čtyři děti po mozkové obrně vybíráme peníze na rehabilitaci. Další holčina se dostala z rakoviny, nyní opouští dětský domov a její sen je pomáhat. Děti jsou velcí bojovníci, hodně nás to drží.“

Má obraz moc měnit status quo? Ve světě malíře Josefa Žáčka to není ta nejdůležitější věc, svou tvorbou chce totiž s okolím hlavně komunikovat, podat mu svědectví o viděném. O dalším osudu a interpretaci díla pak rozhodne sám divák – aktuálně se na Žáčkovu výpověď můžeme zajít podívat do pražské Bold Gallery. Ve Vizitce s ním mluvila Markéta Kaňková.

Herečka Martina Randová se loučí s rolí v seriálu Ordinace v růžové zahradě. S Martinem Zounarem se stal zázrak, seděli jsme si energií, herectvím i člověčenstvím, vzpomíná. Začínala v Jihlavě bez hereckého vzdělání: Byla jsem zranitelná. Řekla jsem si, že člověk musí zůstat skromný a makat. S každou rolí musíte dokazovat, že na to máte. Jedno slovo nebo reakce vás může srazit na kolena. Učím se víc si věřit. Z čeho má herecké trauma? A co si myslí o pohrdání seriály?

Tereza Říčanová pochází z Prahy, už víc než dvacet let ale žije s rodinou na statku na Vysočině. Odtud přijela do vltavské Vizitky, kde s Ondřejem Cihlářem mluvila o inspirativním, ale náročném životě s kravičkami Augustinou a Bertou anebo o zásadním vlivu jejího učitele Jiřího Šalamouna.

Helena Třeštíková ve čtvrtek představí nový časosběrný dokument Anny. Byla to mnohovrstevnatá žena: hrála divadlo se společností Rozkoš bez rizika, živila se jako toaletářka v metru a byla prostitutka, představuje svou hrdinku. Nemám náturu zacházet do detailů tohoto povolání, každý si to dovede představit. Uvědomila jsem si ale, jak různé jsou podoby života a co všechno se děje okolo vás, aniž to tušíte. Čím ji Anny zaskočila? A jak se daří dalším hrdinům jejích filmů?

Helena Třeštíková ve čtvrtek představí nový časosběrný dokument Anny. Byla to mnohovrstevnatá žena: hrála divadlo se společností Rozkoš bez rizika, živila se jako toaletářka v metru a byla prostitutka, představuje svou hrdinku. Nemám náturu zacházet do detailů tohoto povolání, každý si to dovede představit. Uvědomila jsem si ale, jak různé jsou podoby života a co všechno se děje okolo vás, aniž to tušíte. Čím ji Anny zaskočila? A jak se daří dalším hrdinům jejích filmů?

Přes třicet let se na stránkách tištěných médií setkáváme s karikaturami Miroslava Kemela, vystudovaného stavaře a někdejšího aktivního basketbalisty. Vtipy z pandemického roku teď vystavuje v galerii Českého rozhlasu, ve studiu pod dozorem Petra Ostrouchova zase vznikají skladby pro jeho nové album Vlčí stopy. I to byla témata Vizitky s Markétou Kaňkovou.

Přes třicet let se na stránkách tištěných médií setkáváme s karikaturami Miroslava Kemela, vystudovaného stavaře a někdejšího aktivního basketbalisty. Vtipy z pandemického roku teď vystavuje v galerii Českého rozhlasu, ve studiu pod dozorem Petra Ostrouchova zase vznikají skladby pro jeho nové album Vlčí stopy. I to byla témata Vizitky s Markétou Kaňkovou.

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz

Atmosféra a rytmus skladeb Petera Gabriela nebo Davida Bowieho – i ty se propsaly do debutového románu Uranova spisovatelky Lenky Elbe. Kniha je letos nominovaná na cenu Magnesia Litera. Z jakého důvodu kombinuje rovinu reality a fikce? Proč jsou její hrdinové Angličani? A čím si Lenku Elbe získala sémiotika? Mluvila o tom ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Zjednodušování krajiny motýlům nesvědčí, každý neposečený pás trávy ocení, vysvětluje předseda Společnosti pro ochranu motýlů Alois Pavlíčko. Podílí se i na jejich monitoringu – opatrně vytáhne motýla pinzetou ze sítě a fixou napíše číslo na křídlo. Zjistili jsme například, že modrásci přelétají třeba i tři nebo pět kilometrů. Babočka bodláková dokáže uletět i tisíce kilometrů ze severní Afriky do střední Evropy, popisuje. Jak chránit motýly? A kde spatříte lišaje smrtihlava?

Když jsem poprvé přišel, ani jsem nevěděl, kde Koh-i-noor je. Ale láska se stupňuje a kus srdce jsem v něm nechal, usmívá se současný majitel úspěšné firmy Vlastislav Bříza. Pamatuju si, když se vozil grafit z Ceylonu a dámy z něj kladívkem vyťukávaly nečistoty. Na začátku jsem si dal podmínku, že potřebuju vědět, co je tužka. Prošel jsem v montérkách celou tužkárnu a těžím z toho dodnes. Jak reagoval na falzifikát tužek v Číně? A umí odpočívat?

Z hrané režie si do dokumentu přináším důraz na estetiku, dokument mi ale umožňuje udělat důslednou publicistickou práci, říká absolvent pražské FAMU Martin Páv, jehož snímek Vlci na hranicích právě přichází do kin. S Ondřejem Cihlářem mluvil ve Vizitce o problematice návratu vlků na Broumovsko, ale i o doktorském studiu, v rámci kterého se věnuje postkoloniální identitě keňského slumu Kibera.

Čeští horolezci Marek Holeček a Radoslav Groh mají za sebou dramatické dny. Po sestupu z himálajské sedmitisícovky Baruntse dvojici zastihlo špatné počasí a čtyři noci pak museli ve sněhové vánici a mlze čekat na zlepšení. „Nezbývalo než se modlit a čekat, kdy to poleví,“ vzpomínají. Během expedice vylezli na Baruntse alpským stylem a vytvořili tak novou cestu severozápadní trasou. „Na vrcholu jsme zažili peklo. To, že nás lezecký svět pozoroval, ale bylo moc hezké.“

Když už slyším něco, co se mnou zahýbe, musím to ve své tvorbě zpracovat. Nejsem aktivista ani politička, nežiju ale ve vzduchoprázdnu. Od chvíle, co se mi narodilo dítě, ty situace vnímám daleko silněji, říká multimediální umělkyně Barbora Bálková. Ve Vizitce ale s Markétou Kaňkovou mluvila i o tom, jak její tvorbu ovlivnily táhlé zdravotní problémy.

Molekulární biolog Jan Perner se zabývá studiem klíšťat a roztočů. Klíště saje třeba týden, bylo složité vymyslet náhradu za živá zvířata. Membrána je etičtější a navíc poskytuje experimentální možnosti jako změnu složení krve, vysvětluje. Klíště nasaje až stonásobek své váhy. Když se dobře schová, přežije roky. Jeho kouzlo? Při zakousnutí vám místo molekulárně umrtví. Navíc má ve slinách mechanismy proti srážení krve. Proč někdo klíštěti nechutná? A jak ho správně vytáhnout?

Molekulární biolog Jan Perner se zabývá studiem klíšťat a roztočů. Klíště saje třeba týden, bylo složité vymyslet náhradu za živá zvířata. Membrána je etičtější a navíc poskytuje experimentální možnosti jako změnu složení krve, vysvětluje. Klíště nasaje až stonásobek své váhy. Když se dobře schová, přežije roky. Jeho kouzlo? Při zakousnutí vám místo molekulárně umrtví. Navíc má ve slinách mechanismy proti srážení krve. Proč někdo klíštěti nechutná? A jak ho správně vytáhnout?

Má ráda hudbu z muzikálů. Z fascinace gotickou architekturou a postapokalyptickými prvky vznikl její autorský komiks Klášter nejsvětějšího srdce, v portfoliu Štěpánky Jislové ale najdeme i komiksy týkající se důležitých postav české historie. S jednou z nejvýraznějších postav autorek ženské komiksové scény mluvil ve Vizitce Ondřej Cihlář.

Herec a režisér Petr Forman přichází po nucené pauze s premiérou Muže Dvojhvězdy. Představení tvořil přímo pro otáčivé hlediště v Českém Krumlově. Často se necháme inspirovat prostorem a tenhle mě fascinoval, říká. Baví nás práce s poetikou Alexandra Grina, měníme jeho poezii v obrazy. Od kaskadérů, horolezců i z výškových prací jsem vypozoroval, jak se dá fungovat ve vzduchu. Člověk je schopen vzlétnout, když má nějaký sen, usmívá se. V čem bylo zkoušení během covidu jiné?

Washington, Vídeň, New York, Tokio, Řím. Tam všude se svou rodinou žila a inspiraci nasávala spisovatelka a novinářka Martina Leierová. Ve Vizitce s Markétou Kaňkovou mluvila nejen o svém druhém románu Tohle město, tahle řeka, ale i o nutnosti býti samoukem.

Narodil se v Ostravě, velký vklad do profesního i osobního života si přivezl ze Švédska a lékařství se učil v Olomouci. Teď se na zdejší Univerzitě Palackého stal rektorem. Profesor Martin Procházka ve Vizitce s Michalem Burešem mluvil o svém vztahu ke kultuře a vysvětlil také, co přesně se skrývá za medicínským rčením „příroda je moudrá, nedovolí moc velké průšvihy.“

Šatny pro fotbalový klub, zvonička, restaurace, informační centrum. To jsou veřejné stavby, které zdobí obec Trojanovice v kraji pod Radhoštěm. Za vším stojí Jiří Novotný. „Starosta není od toho, aby seděl v kanceláři, měl by hledat cestu, kam posunout obec a připravit ji pro budoucí generace,“ říká. Nyní se v obci chystají vybudovat veřejné prostranství , nástavbu školy nebo bytový dům. „Nechodím po obci a nepřesvědčuji. Jen navrhujeme a něco se chytne,“ popisuje starosta.

Od května si přední česká tenistka zve každé pondělí hosty do studia nové stanice Radiožurnál Sport. Kdysi jsem psala rozhovory pro tenisový magazín, bavilo mě to. Mým snem je popovídat si s Pavlem Kolářem. Vždy mi moc pomohl, je to legenda našeho sportu. Zeptala bych se, proč u nás nemáme jeho následovníky, prozrazuje. Při sledování zápasu soucítím s lidmi na kurtu. Znám ten pocit, kdy člověk odchází a chce být schovaný pod kobercem, směje se. Jak se chystá na StarDance?

Jak zní román Smrtholka? Jako skladba Infra 5 od Maxe Richtera, kterou autorka Smrtholky Lucie Faulerová při psaní knihy často poslouchala. Román získal Cenu Evropské unie za literaturu, což znamená i větší šanci na vydání textu v zahraničí. Tam ostatně Faulerová během pandemie koronaviru strávila pět měsíců, dočasným domovem se jí stala Kalifornie. I o tom, co se pobytem v cizím městě s partnerem po boku naučila, mluvila ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.

Stres nebo prodělaný covid. I tyto faktory se mohou projevit na bolesti zad. „Covid v imunitním systému zanechá dlouhodobé stopy včetně depresivních stavů. A negativní emoce mají přímý vliv na pohybový aparát,“ vysvětluje Vítězslav Hradil, známý rehabilitační lékař. Emoce ale podle něj souvisejí i se stárnutím. „Pozitivní psychologická složka je jediná šance, jak se dožít vyššího věku. Populace je ale připravena na výkon, ztratili jsme přirozené biorytmy,“ varuje.

„Máme rádi jednoduché šperky, i když o to je jejich výroba těžší. Na komplikovanějším reliéfu se chyby schovají,“ říká Jiří Belda mladší, třetí v řadě ze šperkařského rodu, kterému se už před sto lety podařilo prorazit v Americe. O půl století později se Beldovi začali starat o tuzemské korunovační klenoty a dnes patří jeho firma mezi oblíbené značky vyrábějící šperky ze zlata a stříbra, ale i z titanu, oceli a umělých hmot. S Jiřím Beldou mluvila ve Vizitce Markéta Kaňková.

Když se dívá na televizi profesionálním okem, sama se na sebe zlobí. „Kazí mi to prožitek, možnost vychutnat si televizní příběh bez toho, abych musela přemýšlet.“ Pedagožka a odbornice na teorii populární kultury mluvila ve Vizitce o slavné knížce Ubavit se k smrti, o zaháčkování diváka během sledování seriálů a také o reality TV Výměna manželek, již zkoumá.

Rozdával bych výuční listy za pobyt v cizině, říká vystudovaný pastevec Michal Hrdlička, který strávil roky v Austrálii, na Novém Zélandu, ve Francii či Skotsku. Hospodařím udržitelně, abych se nesedřel, měl radost z dětí, zaměstnal lidi a krajina po mně byla ještě lepší. Je to dřina, ale jsme páni svého osudu a to nám za to stojí. Chybí mi jen čeledín, který by to vzal za mě, a já mohl na pár dní beze strachu odjet. Co si o svébytném životním stylu myslí Michalova žena Soňa?

Kontrast mluvené a psané japonštiny či rezervované mezilidské vztahy až do momentu, než dáte druhé straně jasně najevo, že o spolupráci doopravdy stojíte – i to jsou postřehy japanoložky a odbornice na vizuální kulturu Heleny Čapkové, která je autorkou koncepce výstavy mapující vztah československé a japonské architektury posledního století. Ve Vizitce o tom s ní mluvila Markéta Kaňková.

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz

V 11 hodin startuje vysílání digitální stanice Radiožurnál Sport – každou středu se v roli moderátorů sportovní talkshow Na place budou střídat tři herci a zároveň sportovní fanoušci. Patří mezi ně i David Novotný. Jak se připravuje? „Miluji improvizovat v nastalých situacích, vyznat se v tom. Považuji za znak inteligence, že si s tím dokážeš poradit. Pak je ale také inteligentní se sebrat a odejít,“ směje se.

V 11 hodin startuje vysílání digitální stanice Radiožurnál Sport – každou středu se v roli moderátorů sportovní talkshow Na place budou střídat tři herci a zároveň sportovní fanoušci. Patří mezi ně i David Novotný. Jak se připravuje? „Miluji improvizovat v nastalých situacích, vyznat se v tom. Považuji za znak inteligence, že si s tím dokážeš poradit. Pak je ale také inteligentní se sebrat a odejít,“ směje se.

Náplní života Václava Macháčka-Riegera, prapravnuka F. L. Riegera, byla dlouho architektura, hudba a ježdění po koncertech. Pak mu ale do životní cesty vstoupil zámek Maleč a dnes je z něj majitel a správce velkého areálu na kraji Železných hor. Zasvětil ho právě Riegerovi, s Markétou Kaňkovou ale ve Vizitce mluvil i o svém vztahu s Karlem Havlíčkem Borovským.

Náplní života Václava Macháčka-Riegera, prapravnuka F. L. Riegera, byla dlouho architektura, hudba a ježdění po koncertech. Pak mu ale do životní cesty vstoupil zámek Maleč a dnes je z něj majitel a správce velkého areálu na kraji Železných hor. Zasvětil ho právě Riegerovi, s Markétou Kaňkovou ale ve Vizitce mluvil i o svém vztahu s Karlem Havlíčkem Borovským.

Tatínek lékaře Přemysla Slezáka byl bytový architekt a jeden z průkopníků karavaningu v tehdejším Československu. V garáži nám zbývá náš třetí amatérsky vyrobený obytný přívěs, vypráví Přemysl Slezák. FICC rally v roce 1974 byl první mezinárodní sraz karavanistů u nás. Zatímco cizinci popíjeli víno, Češi kolem jejich vozů běhali s foťáky a metry, vzpomíná. Proč je karavaning stále tak lákavý? A který obytný vůz mu připomíná Cimrmana?

Co znamenala válka pro její účastníky i pro ty, které zasahovala nepřímo? Co lidem kromě utrpení a smrti přinášela? Jaký měla význam pro hospodářství nebo uměleckou produkci? I o tom mluvil Ondřej Cihlář ve Vizitce s Markétou Křížovou, historičkou, etnoložkou a také spoluautorkou výstavy Tváře války, již je nyní možné vidět v pražském Náprstkově muzeu.

Budoucnost je v decentralizaci, říká v rozhovoru s Lucií Výbornou Jiří Kůs, předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu, a označuje celý proces pojmem třetí průmyslová revoluce. „Každý dům si bude energii vyrábět sám, budete nezávislí,“ popisuje. „Nejde jen o elektřinu, ale i nanotechnologie. Dokážeme třeba recyklovat vodu z moči nebo exkrementů.“ Jsme na takové změny připravení? A co dělá z Česka nanotechnologickou špičku? Poslechněte si celý rozhovor.

Výrazné barvy, lidské příběhy, skryté symboly, láska ke sportu, k rodné Vysočině i filmům z 20. a 30. let minulého století – to všechno se odráží v tvorbě ilustrátora Lukáše Tomka, známého z dua Tomski & Polanski. Pro jeho svět je typická i nekonečná zvídavost a taky touha ochočit si technologie. Jak jeho kariéru ovlivnila spolupráce s jednou cyklistickou značkou? I o tom ve Vizitce mluvil s Markétou Kaňkovou.

Možná jsme naivní, ale říkáme si že již brzy něco uvaříme, doufá šéfkuchař olomoucké restaurace Entrée. Vymýšlíme menu jako rituál s hezkým koncem, prozrazuje. MasterChef je pro mě hezká reklama, baví mě to. Asi se rád ukazuju, směje se. Kromě kuchařské vášně si splnil také hudební sen: s kapelou Nebe nazpíval skladbu Stella. Vážím si toho, co dělám, ale také je hezké si plnit sny a dělat věci, které mě baví. Jak se připravuje kapr à la humr? A ze kterých kolegů má vítr?

Několik let trénují na šestiminutové závěrečné vystoupení. Jsou organizovaní, jsou pod tlakem, zároveň pociťují intenzivní štěstí – tak popisuje absolventka dokumentární tvorby na Vysoké škole múzických umení Mária Pinčíková sportovce sdružené v České obci sokolské, s nimiž točila svůj celovečerní debut Na značky!. Film se promítá on-line na právě probíhajícím festivalu Jeden svět, režisérka pak byla hostem Ondřeje Cihláře ve Vizitce.

Gabriela Kabátová před jedenácti lety založila českou pobočku Mezinárodního vězeňského společenství. Pokud se vězni nezmění, budeme v nebezpečí. Proto má smysl s nimi pracovat, vysvětluje své východisko. Snažíme se změnit morální hodnoty člověka. Osvědčuje se ukázat mu, že má hodnotu a že je milovaný: většinou ho změní vztah, třeba s Bohem. Nikdy jsem nepoznala klientku, která by neměla nějaké krásné vlastnosti. Jak probíhá setkávání obětí s vězni? A co víme o dětěch vězňů?

Toyen – umělkyně, která odmítala hrát předem dané role. Byla nezávislá, emancipovaná, věrná svým ideálům. Charismatem a talentem okouzlila své souputníky i návštěvníky galerií – a děje se tak i dnes, kdy Národní galerie nabízí její retrospektivní výstavu s podtitulem Snící rebelka. I o ní mluvila kurátorka Anna Pravdová ve Vizitce.

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz

S žánrem performance je neodmyslitelně spjatá pomíjivost, kterou řada umělců vyhledává. „Vyčleňují se tak z komerční scény, chtějí pracovat nezávisle na kodifikaci umění jako zboží,“ říká performer, výtvarník a také děkan Fakulty umění Ostravské univerzity František Kowolowski. Sám tuto pomíjivost primárně nevyhledává. Na „jeho“ škole se navíc nově vyučuje, jak v oblasti umění podnikat.

S žánrem performance je neodmyslitelně spjatá pomíjivost, kterou řada umělců vyhledává. „Vyčleňují se tak z komerční scény, chtějí pracovat nezávisle na kodifikaci umění jako zboží,“ říká performer, výtvarník a také děkan Fakulty umění Ostravské univerzity František Kowolowski. Sám tuto pomíjivost primárně nevyhledává. Na „jeho“ škole se navíc nově vyučuje, jak v oblasti umění podnikat.

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz

Smích je vrozený způsob, jak se uvolnit, upozorňuje průkopník léčby smíchem a odborník na závislosti Karel Nešpor. Nemám rád pozitivní ani negativní, ale střízlivé a realistické myšlení: vidět věci, jaké jsou. Negativní emoci je třeba přijmout, ale nereagovat v jejím duchu, zejména ne v partnerských záležitostech. Nepříjemné emoce způsobují biochemický nepořádek, fyzická aktivita ten nepořádek uklidí, radí. K čemu je dobrá metoda autosugesce? A proč není strach vždy špatný?

Smích je vrozený způsob, jak se uvolnit, upozorňuje průkopník léčby smíchem a odborník na závislosti Karel Nešpor. Nemám rád pozitivní ani negativní, ale střízlivé a realistické myšlení: vidět věci, jaké jsou. Negativní emoci je třeba přijmout, ale nereagovat v jejím duchu, zejména ne v partnerských záležitostech. Nepříjemné emoce způsobují biochemický nepořádek, fyzická aktivita ten nepořádek uklidí, radí. K čemu je dobrá metoda autosugesce? A proč není strach vždy špatný?

Neběhá, ale v běhu si – ostatně jako ve všem – rád hledá příběhy a zajímavosti. Všímá si typicky městské krajiny okolo sebe a zážitky z cest zpracovává do komiksových deníků. Hostem Vizitky byl Jindřich Janíček, ilustrátor, spoluzakladatel nakladatelství Take Take Take, rodák ze Znojma, fanoušek kapel Sun Kil Moon, The White Stripes a kinematografie. Janíčkův syn Oliver dokonce podle jednoho filmu dostal jméno.

Neběhá, ale v běhu si – ostatně jako ve všem – rád hledá příběhy a zajímavosti. Všímá si typicky městské krajiny okolo sebe a zážitky z cest zpracovává do komiksových deníků. Hostem Vizitky byl Jindřich Janíček, ilustrátor, spoluzakladatel nakladatelství Take Take Take, rodák ze Znojma, fanoušek kapel Sun Kil Moon, The White Stripes a kinematografie. Janíčkův syn Oliver dokonce podle jednoho filmu dostal jméno.

„Mám rád, když můžu vytvářet věci přímo na místě, v přírodě. Nejvíc jsem spokojený se sochou v Zásmukách, je ponořená v říčce, občas se na ni jedu podívat,“ říká sochař a malíř Zdenek Hůla. Loni mu vyšla básnická prvotina, kniha dvaapadesáti obrazů – haiku, které vznikly během roku 2018 jako soubor maleb spojených s textem. I o tom mluvil ve Vizitce.

Na veřejnosti měl gloriolu „rytíře z Dakaru“, v osobním životě už se mu ale dařilo méně. Lukáše Kvapila zasáhl osobní bankrot i mezilidské problémy. „Knihou Slzy rytíře z Dakaru jsem si to srovnal. Uvědomil jsem si, že musím věci změnit,“ přiznává motocyklový závodník a bývalý voják. „Začal jsem u armádního psychologa, kterému jsem řekl všechno. Nevedl jsem dobrý osobní život, tato zátěž se pak projevovala během misí v Iráku a Afghánistánu a zhoršovala se.“

Hlas Václava Neužila můžete na Vltavě slýchat každý den, v jeho podání nyní také stanice nabízí román Republika od Davida Zábranského. Ve Vizitce ale s Ondřejem Cihlářem mluvil i o již hotovém filmu Zátopek, o svých hereckých začátcích i o aktuálním stavu Dejvického divadla.

Soudce Robert Fremr byl ještě před dvěma měsíci prvním místopředsedou Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Nyní chce pomoci zvednout prestiž Vrchního soudu. Můj extrémní smysl pro spravedlnost se projevuje například u fotbalu. Obávám se, že někdy i křičím, přiznává. Bohužel soudím spory i v civilu mezi přáteli nebo v rodině, nejsem díky tomu příliš oblíben, směje se. Jak vnímal případ genocidy ve Rwandě? A setkal se s nějakým zlem, u kterého nenašel polehčující okolnost?

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz

Miroslav Kemel je rozkročen mezi karikaturu a písničkářství. Výstava jeho kreseb právě probíhá v Galerii Vinohradská 12, album pro změnu vyjde na podzim. Dryáčnický humor není mým cílem. Občas si rád zaprovokuju, ale nechci prvoplánově urazit, popisuje. A co hudba? Deska bude poznamenaná dobou: nemohli jsme hrát, z hlediska tvorby to bylo plodné období, ale nečekejte rozjuchané písničky. Lituje coby kreslíř odchodu některých politiků ze scény? A mění se v čase jeho styl?

Máte rádi funkcionalismus? A chtěli byste ho vidět? Muž z Vinohrad, architekt Petr Franta, nabízí ve své nové knížce příběh pražské Londýnské ulice. Ve Vizitce ale s Markétou Kaňkovou mluvil i o čtyři roky staré budově Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, která už zdálky upoutá sklonem i atypickým „fóliovým“ vzhledem.

Prý kdo si poslechne jeho písně, bude o něm vědět víc, než o sobě ví on sám. Hudbu Jana Budaře a také povídání o tom, proč se rozhodl nebrat všechny filmové role, které hudební skladatele poslouchá doma anebo jak daleko je natáčení autorského filmu Princ Mamánek, přinesla i Vizitka. Moderoval ji Tomáš Pilát.

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz

„Každý orgán je imunitou infiltrován. Například plíce jsou druhým orgánem, ve kterém je nejvíce buněk imunitního systému,“ říká Marek Šťastný, který spolu s profesorkou Blankou Říhovou napsal knihu Jak se dělá imunita. „Střevo je druhý mozek. Odehrává se tam podstatná část našeho imunitního života. Je tam obrovské množství mikrobů, které nás chrání,“ popisuje imunoložka. Kolik váží imunita? A co dalšího kromě bílých krvinek ji v těle zajišťuje? Poslechněte si celý rozhovor!

„Každý orgán je imunitou infiltrován. Například plíce jsou druhým orgánem, ve kterém je nejvíce buněk imunitního systému,“ říká Marek Šťastný, který spolu s profesorkou Blankou Říhovou napsal knihu Jak se dělá imunita. „Střevo je druhý mozek. Odehrává se tam podstatná část našeho imunitního života. Je tam obrovské množství mikrobů, které nás chrání,“ popisuje imunoložka. Kolik váží imunita? A co dalšího kromě bílých krvinek ji v těle zajišťuje? Poslechněte si celý rozhovor!

Co za něco stojí, to vždycky bolí, říká návrhářka Liběna Rochová. Na české i světové scéně působí už čtyřicet let, dvanáctým rokem se o své zkušenosti dělí se studenty UMPRUM. Na začátku kariéry byla prací posedlá a nešla třeba tři dny spát, dnes je pro ni rovnováha mezi prací a osobním životem klíčová. I o tom ve Vizitce mluvila s Markétou Kaňkovou.

Co za něco stojí, to vždycky bolí, říká návrhářka Liběna Rochová. Na české i světové scéně působí už čtyřicet let, dvanáctým rokem se o své zkušenosti dělí se studenty UMPRUM. Na začátku kariéry byla prací posedlá a nešla třeba tři dny spát, dnes je pro ni rovnováha mezi prací a osobním životem klíčová. I o tom ve Vizitce mluvila s Markétou Kaňkovou.

„Kovbojky byly o jednom prostředí a to bylo fádní. Kdežto Verne: jedno se odehrávalo na opuštěném ostrově, jedno v balóně, takže to bylo hrozně pestré,“ vzpomíná herec Jiří Lábus na své oblíbené knížky z dětství. Jak hledá hlasy jím čtených postav a které jej budou provázet na pohřbu? „Z čeho si mě každý pamatuje? No tak jsem si vymyslel, že to je asi Jů. A teď si představte, že ta rakev bude zajíždět a ozve se znělka z pořadu Možná přijde i kouzelník,“ rozvíjí asociace.

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz

Dva motorky, čtyři muži, boj s pískem, bahnem a nástrahami konžského pralesa. Tak vypadalo pátrání herpetologa Václava Gvoždíka po novém rodu rákosníčkovité žáby. Kromě objevu nových druhů žab ale má na kontě i objev krokodýla konžského. Jak se vlastně chytají krokodýli? „Do metrové velikosti je nejlepší na ně skočit, chytit je za hlavou a zalehnout. U větších krokodýlů už je to složitější,“ usmívá se Václav Gvoždík. Celý rozhovor si můžete poslechnout ze záznamu.

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz

Nezaplacené účty a uschlé květiny vás vrátí do normálního života, říká s nadsázkou Martin Dorazín, který nedávno získal cenu Hanzelky a Zikmunda za reportáže z válečné zóny v Náhorním Karabachu. Je obrovské dilema, co z oblasti konfliktu sdělovat, aniž by člověk ohrozil sebe nebo ostatní. Informace z první ruky mohou být zákeřné: ani to, co vidíte, nemusí být pravda, ani místní často nechtějí prozrazovat pravdu. Co ve válečných konfliktech prožil? A může novinář nosit zbraň?

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz

Jako spolujezdec prožil autonehodu, která změnila jeho život. Instruktor nácviku soběstačnosti z Centra Paraple Petr Hubalovský dnes pomáhá lidem s podobným příběhem. Nejdůležitější je chtít se vrátit do normálního života. Problém je motivace a strach, že to nezvládnou. Když jsem poprvé sedl do auta, říkal jsem si, proč jsem nezačal řídit dřív, je to obrovská svoboda, vzpomíná. Jaké druhy sportu jako kvadruplegik vyzkoušel? A jak dlouho mu trval návrat do normálního života?

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz

„Mám štěstí, že jsem dělal věci, které jsem chtěl. Ale také jsem měl náročné období, kdy jsem odešel ze všech vysokých škol, protože mi to kradlo energii. Nedostával jsem vůbec nic, jenom je ode mě bylo něco požadováno,“ říká na své šedesáté narozeniny herec Jaroslav Dušek, který v rozhovoru s Lucií Výbornou zavzpomínal i na své dětství. „Každých sedm let obměňujeme buňky v těle, takže komu je vlastně šedesát? Stárne možná mysl,“ říká. Co by si přál pro své vnuky?

Luděk Richter patří mezi důležité osobnosti českého autorského loutkového divadla. Rád pracuje s nadčasovými tématy a rád také divadlo „vynáší“ do exteriéru. S Ondřejem Cihlářem ve Vizitce mluvil i o tom, jak tuzemská tradice ovlivňuje loutkohereckou současnost.

„Často sem jedou za prací, ono to nevyjde a ocitají se na ulici,“ vypráví Lenka Vrbová, ředitelka organizace Jako doma věnující se ženskému bezdomovectví. Jaké formy pomoci nabízí a jaká jsou specifika žen bez domova? „Když jste na ulici, funguje směnnost vztahů. Máme ženu, která vyprávěla, že chce přespat ve squatu, ale znamená to, že se bude muset vyspat s člověkem, který jí to přespání nabídnul,“ popisuje. Jak souvisí skryté bezdomovectví s odkládáním žádosti o pomoc?

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz

Frontman kapely Jelen Jindra Polák prý sice zažívá harmonický vztah, nové album Věci a sny je přesto plné smutných textů o lásce. Posluchači na něm ale najdou i Rozlučkovou pro Davida Stypku. „Vznikla, když s námi jel jako předskokan na turné. Potkat Davida a zůstat nedotčený nešlo,“ vzpomíná Jindra Polák na nedávno zesnulého muzikanta. Opravdu refrén k písni Magdalena vznikl v tramvaji? A jak Jindru Poláka ovlivnila hudba Michala Tučného? Poslechněte si celý rozhovor.

Většina z nás si aktivně neuvědomuje podivuhodnost a zázračnost světa. Potřeba spirituality nebo víry je konkrétní forma touhy člověka po tom, ochutnat kouzelnost tohoto světa, vysvětluje religionista Jan Kozák. Podobně funguje potřeba mýtů: lidská bytost má dimenzi emocionální, tělesnou, hlubině psychologickou – a mytologie oslovuje člověka v jeho celku, dává mu orientaci ve světě, říká. Jaké mýty mohou být nebezpečné? A jak porozumět světu konspiračních teorií?

Fotografku Bet Orten pojí příbuzenský vztah s básníkem Jiřím Ortenem. Ačkoliv sama občas básně píše, jejím jazykem není slovo, ale právě fotografie. Kde a jak v ní hledá verše? Jaká fotografická klišé má ráda a proč se rozhodla zahodit svůj starý sen o špičkové kariéře vybudované během let strávených zahraničí? I o tom ve Vizitce mluvila s Ondřejem Cihlářem.

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz

„Projekt“ Státní bezpečnosti Akce Kámen, nevyjasněná smrt Jana Masaryka a další kauzy z doby komunismu jsou cílem badatelských aktivit Václavy Jandečkové. Nedávno vydala knihu Svědectví o smrti Jana Masaryka, v níž se opírá o nové skutečnosti. Nejen o ní však ve Vizitce mluvila s Markétou Kaňkovou.

Po padesátce jsem si začal plnit dětské sny: mám motorku, jeep a koně. Jsou to zbytečnosti, ale dělají mi radost, svěřuje se herec a moderátor Maroš Kramár. Divadlo mi chybí, ztrácím jistotu, chtěl bych začít co nejdřív hrát. S Jurajem Hrčkou hraje Tajomné variácie, příběh o osamělém literátovi a novináři. Je to nádherná filozofická hra, každá věta má svůj smysl. Lidé nám píšou, že se v ní našli, neskrývá nadšení. Jak se mu daří přepínat jazyky? A co říká na korektnost?

„Člověk bytostně nezlý, vždy svůj a nápomocný druhým.“ Těmito slovy charakterizoval na sociálních sítích Michael Žantovský vědce, informatika, jednoho ze zakladatelů Občanského fóra a mladšího bratra prezidenta Václava Havla jejich společný přítel Michael Žantovský. Vysílací studio Radiožurnálu navštívil Ivan M. Havel naposledy v říjnu 2018 u příležitosti vydání vzpomínek svého otce Václava Marii Havla. Jak vzpomínal na své dětství? A jak hodnotil polistopadový vývoj?

„Rozbil se nám motor a řešili jsme otázku, zda pokračovat dál pouze na plachty, dostat se mezi ledy a kotvit mezi krami,“ popisuje strastiplnou plavbu do Země Františka Josefa mořeplavec Zdeněk Žižka. Po objeviteli Juliu Payserovi byl on a jeho posádka druhými Čechy, kteří přistáli na březích sousostroví. Severské plutí ale podle něj má své kouzlo – člověk je sice odkázán sám na sebe, ale zato může pozorovat zvířata ve volné přírodě. Co přivezli na hrob Juliu Payerovi?

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz

Spisovatel a novinář Karel Hvížďala vydal nový díl souboru knih Věta jako povolání Šváb nereptá s podtitulem nezapomínky. „Je to snaha obejít vzpomínky. Připadají mi příliš závazné a nepoetické,“ popisuje. „Moje největší životní štěstí bylo v tom, že mě odevšud vyhodili nebo jsem odešel. Díky tomu ve mně zbylo něco původního. Nikdy jsem nepsal něco, co mi někdo nařídil,“ říká Karel Hvížďala. Proč v roce 1978 emigroval? A jak vznikl jeho rozhovor s Arnoštem Lustigem?

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz

V roce 2019 během sedmi měsíců procestovala Japonsko – sama a na motorce. A rozhodně prý nešlo o „nudnou civilizaci“. „Japonci jsou velmi přátelští, mám za sebou spoustu posezení i návštěv,“ směje se cestovatelka Dominika Gawliczková, která na cestě zažila i tajfuny a monzuny. „Ten svět je samozřejmě úplně jiný, trochu jsem s tím bojovala. Některým Japoncům bylo třeba nepříjemné vidět samotnou ženu bez doprovodu, člověk narazí na obchody nebo hotely jen pro muže…“

Miroslav Krobot aktuálně připravuje živý přenos představení Honey. Zkoušky jsou náročné, stavba trvá zhruba den a herci mají pár kilo navíc, směje se. Hra má reálné základy. Ty jsou často drsnější nebo inspirativnější, než by člověk vymyslel. Zahrál si také ve videoklipu Klimeš kapely Mutanti hledaj východisko. Klukům věřím, pamatuju si jejich vkus, texty a nápady, usmívá se. Jak daleko je jeho chystaná fantasy? A proč má respekt z režírování opery?

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz

Freediver David Vencl vytvořil světový rekord v plavání pod ledem, když uplaval 80 metrů. Frajeřina spočívá v ovládnutí strachů. Čím více jich uzemníme, tím snadněji pak zvládneme ty další, říká. Mojí nejsilnější disciplínou ve freedivingu je statika: zadržím dech a nic jiného nedělám. Trénuje se na kanapi, říkám tomu gaučák, směje se rekordman. Myslím si, že 99 procent lidí nedosahuje limitů organismu. Všechno je v hlavě. Jak trénuje? A jak překonává vlastní limity?

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz

„Zabarvení hlasu se ovlivňuje velmi těžko, ale není to něco, co by vám mělo vadit,“ ubezpečuje u příležitosti Světového dne hlasu foniatr Michal Zábrodský. K faktorům, které nejvíce vadí hlasivkám, patří kromě kouření také nadužívání hlasu. „Pro učitele je důležité, aby o přestávkách nechali hlas odpočinout,“ doporučuje. Ne všechny hlasové patologie se podle něj ale nutně musí léčit. Co je to slavík v krku? Jak vypadá uzlík na hlasivkách? A jak se rehabilituje lidský hlas?

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. E-mail: vizitka@rozhlas.cz