Osudové ženy

Populárně-naučný seriál připomíná výjimečné ženy našich zemí v dobových souvislostech a kontextu jejich života nebo tvorby. Součástí každého pořadu jsou i dobové zvukové materiály.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Osudové ženy: Delší život byl ten po její smrti. Osudové ženy: sv. Ludmila

Příběh úkladné vraždy zorganizované snachou Drahomírou se stal všeobecně známým především díky dramatu Josefa Kajetána Tyla Krvavé křtiny. Prohlášení za svatou a patronku našich zemí činí Ludmilu ženou vskutku osudovou. Málokterý světec se dožil tolika stěhování jako právě ostatky sv. Ludmily. Jak to bylo se zázraky, které se k této osobnosti váží? V dokudramatu uslyšíte Ivanu Sojkovou, Marka Lamboru, Luboše Veselého… Okolnosti přibližuje historička dr. Eva Doležalová.

Osudové ženy: Johana z Krajku: Pro jedny nehodná baba, pro druhé femme fatale 16. století

Žila v době plné náboženského napětí a nejistoty. Přesto se nebála a v roce 1512 veřejně konvertovala k Jednotě bratrské. Byla schopná postarat se o svůj majetek a zabránit jeho zkáze. Odvážná byla i u zemského soudu, kde rovněž hájila svá práva ženy-vdovy. V dokudramatu účinkují Lucie Pernetová, Ivan Jiřík nebo Martina Preissová. Hovoří historička Eva Doležalová.

Osudové ženy: Věra Hromádková: Česká partyzánka ve francouzském odboji

Pocházela z prestižního podnikatelského prostředí. Její rodina vlastnila podnik Koh-i-noor. Ona sama se chtěla stát bioložkou. Studia na pařížské Sorbonně ale přerušila válka. Emigraci do Spojených států odmítla a zapojila se do protinacistického odboje. Působila jako spojka mezi odbojáři a pomáhala lidem na útěku. Sama zažila emigraci třikrát. Zemřela ve Švýcarsku v roce 1995. V dokudramatu účinkují Martina Preissová, Adéla Kubačáková nebo historik Petr Balajka.

Osudové ženy: Přerod dcery správce panství v komunistku. Osudové ženy: spisovatelka Jarmila Glazarová

Spisovatelka, jejíž romány oslovily několik generací. Byly i povinnou četbou ve škole. Narodila se do rodiny správce panství. Jaké události způsobily její přerod v přesvědčenou komunistku? Jak obtížné bylo procitnutí? Jarmila Glazarová umírá v osamocení v Turnově v nedožitých 76 letech. „Bezradná spisovatelka zaplatila za svou naivitu, zničila sebe samu. Mnozí, proti kterým užila svá slova, skončili mrtví,“ napsal badatel Jan Bílek. Souhlasí s jeho názorem host Jiří Pernes?

Osudové ženy: Herečka Nina Divíšková: Noblesní, nepřístupná, trochu nafoukaná a neobyčejně vtipná

Žena s charismatem aristokratky stála se svým partnerem Janem Kačerem u zrodu Činoherního klubu. Významných rolí se Nina Divíšková dočkala až ve zralém věku, například v seriálu Vyprávěj. Báseň Fráni Šrámka Uprostřed cesty recitovala jako svoje životní krédo. „Noblesní, nepřístupná, trochu nafoukaná, ale neobyčejně vtipná recesistka. Byl jsem jejím tajemným osudem celý život překvapovaný,“ prohlásil Jan Kačer. Osobní vzpomínky na umělkyni přidá spisovatelka Zuzana Maléřová.

Osudové ženy: Tragický příběh z pražské galerky. Osudové ženy: Tonka Šibenice

Tonka Šibenice se říkalo prostituce Antonii Havlové. Z luxusního salónu se dostala až na samé dno společnosti. Kdyby o ní kdysi slavný zuřivý reportér Egon Erwin Kisch nenapsal povídku, těžko by o ní někdo věděl. Její příběh přitom přitahuje umělce ještě dnes. V dokudramatu uslyšíte Jana Novotného, Růženu Merunkovou nebo Vasila Fridricha. Hovoří literární historik Radim Kopáč.

Osudové ženy: Od křídou pomalovaných chodníků ke světovým galeriím. Osudové ženy: Míla Doleželová

Dětství prožila mezi největšími prostějovskými vyděděnci, obklopena romskou komunitou. Barevné postavy, které křídou malovala na dlažební kostky a domy, ji pak provázely celý její výtvarný život. Stejně tak romská tematika. Se svým původním výrazným rukopisem se jí jako jedné z mála výtvarnic podařilo uspět nejenom doma, ale i ve světě. Obdivována byla hlavně v Mexiku. Ne nadarmo ji odborníci nazývají česká Frida Kahlo. Hostem pořadu byl výtvarný historik Radim Kopáč.

Osudové ženy: Jarmila Šuláková: Doma skromná a tichá žena, na pódiu dračice

Valašskou královnu lidové písně provázela hudba celý život. Během své spolupráce s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů natočila přes osm set rozhlasových snímků. Jako pódiový extrovert ale byla nejšťastnější před svým publikem. Díky svému hlasu, temperamentu a pohybovému nadání dokázala vždy z koncertu udělat divokou lidovou zábavu. Zemřela v rodném Vsetíně v 87 letech. V dokudramatu účinkují Růžena Merunková, Klára Sedláčková a hudební redaktor Jan Rokyta ml.

Osudové ženy: Marina Cvětajevová: Dcera jí zemřela hlady. Manželství stálo život i ji

Ruská spisovatelka a básnířka prožila u nás údajně svá nejkrásnější léta. Taky proto Československu věnovala několik básní. Jinak byl její život ale plný přemetů i opravdových tragédií. Zažila časy, kdy neměla kam jít, kam se uchýlit. Asi se narodila ve špatné době… V dokudramatu uslyšíte například Evellyn Pacolákovou, Kajetána Písařovice a Růženu Merunkovou. Život a dílo básnířky přibližuje nakladatel Jiří Fiedor.

Osudové ženy: Nejdříve křovím v Brodského filmu, později jeho manželkou. Osudové ženy: tanečnice Bíba Brodská

Říkali jí Bíba. Navzdory vrozené vadě se aktivně věnovala tanci a tenisu. Talentovaná byla ale i v dalších směrech. Stála u zrodu české taneční historiografie. Díky jejímu badatelskému nadšení a úsilí vznikly kompletní dějiny tuzemského baletu. Dlouhá léta působila jako vysokoškolská profesorka. Jejím manželem byl Vlastimil Brodský. V dokudramatu ji ztvárnila Kristýna Frejová. Dále uslyšíte Růženu Merunkovou, Jana Zadražila nebo teatroložku Lucii Čepcovou.

Osudové ženy: Míla Pačová: Sexbomba s houpavou chůzí o muže nestála. Radost jí přinášelo divadlo a malířské plátno

Byla ženou renesančního střihu – herečkou, výtvarnicí, sběratelkou starožitností, módní návrhářkou. Pohybovala se v nejvyšších kruzích prvorepublikové smetánky. Její originalita a nevšední zjev z ní činily středobod zájmu. Zejména poté, kdy se provdala za ministra Jana Krčmáře. Přesto zůstávala osamoceným solitérem. V dokudramatu uslyšíte Janu Strykovou, Kláru Sedláčkovou-Oltovou nebo historičku Michaelu Košťálovou.

Osudové ženy: Gestapo si pro ni přišlo na operační sál. Smrt našla pod gilotinou. Osudové ženy: Marie Restituta

Helena Kafková, řeholním jménem Marie Restituta, se narodila v Brně. Celý život ale prožila ve Vídni, kde vstoupila do řádu sester františkánek. Pracovala ve špitále a proslula jako obětavá, ale v názorech pevná a rázná vrchní sestra. Rázně odmítala i ideologii nacismu, za což byla v roce 1943 popravena. Katolická církev ji o několik desetiletí později prohlásila za blahoslavenou. V dokudramatu uslyšíte Sabinu Remundovou, Jitku Ježkovou nebo historika Michala Stehlíka.

Osudové ženy: Novinářka Inka Bernášková: Poprala se i s gestapem. Za spolupráci s odbojem ji popravili

Dětství prožila v USA, kde její rodina spolupracoval i s T. G. Masarykem. Vdala se proti vůli rodičů a pracovala navzdory manželovi. O děti přišla. Za spolupráci s odbojem ji popravili v 38 letech. V dokudramatu uslyšíte Andreu Elsnerovou, Evu Vrbkovou, Ondřeje Lechnýře a historika Vojtěcha Kyncla.

Osudové ženy: Zdena Erteltová Philipsová: Opisování samizdatu pro ni byla záchrana i posedlost

Vystudovala knihovnictví. Ve svém oboru se ale kvůli stykům se zakázanými autory pohybovat nesměla. V době tuhé normalizace působila alespoň jako samizdatová písařka edice Petlice. Kvůli své činnosti a vztahu s Ludvíkem Vaculíkem čelila dlouholeté nechutné šikaně ze strany StB. Následkem bylo nervové zhroucení a přiznání invalidního důchodu. I ten jí však byl brzy odebrán… V dokudramatu uslyšíte Andreu Černou, Vasila Fridricha nebo literární historičku Petru Loučovou.

Osudové ženy: Marie Riegrová-Palacká: Nebyla múzou salónů. Její láskyplný úsměv ale poznaly chudé ženy a děti

Dcera Františka Palackého, manželka o 15 let staršího politika Františka Riegera a zakladatelka českých mateřských školek. S velkým nasazením se věnovala vzdělávání dívek a podpoře chudých rodin. Položila základy moderní dobročinné práce, sociální péče. Zemřela v Římě na Boží hod velikonoční v 57 letech. V dokudramatu uslyšíte Helene Dvořákovou, Dalimila Klapku nebo historičku Marii Bahenskou. Z knihy Marie Červinkové-Riegrové Její život a skutky čte Růžena Merunková.

Osudové ženy: Královna Markéta Dagmar: Zapomenutá česká princezna, kterou v kostkách vyhrál dánský král?

Dánská královna Markéta Dagmar byla dcerou Přemysla Otakara I. a manželkou Valdemara II. Historické prameny o ní téměř mlčí. Ožívá ale v dánské legendě o laskavé panovnici. Zemřela při porodu ve věku kolem 20 let. V dokudramatu ji ztvárnila Tereza Císařová. Dále uslyšíte Roberta Mikluše, Vasila Fridricha a Ivanu Uhlířovou. Z historických studií a knihy Královna Dagmar Václava Beneše Třebízského čte Jan Vlasák a Libuše Švormová. Hostem pořadu byla historička Eva Doležalová.

Osudové ženy: Houslistka Alma Rosé: Hrála na světových pódiích i spoluvězeňkyním v Osvětimi

Narodila se roku 1906 ve Vídni a u kolébky jí stál strýc, skladatel Gustav Mahler. Po jeho ženě Almě Mahlerové dostala jméno. Sama koncertovala od 15 let, vzala si tehdejšího nejznámějšího českého houslistu Vášu Příhodu a za svědka jim šel spisovatel Franz Werfel. Ale život na cestách si vybral svou daň. A pak ještě přišla válka… V dokudramatu Almu Rosé hraje Kristýna Frejová. Dále uslyšíte Dalimla Klapku nebo Marka Lamboru. Okolnosti přibližuje publicista Zdeněk Geist.

Osudové ženy: Josefa Náprstková: Pletli si ji s žebračkou. Osobní prospěch ale mecenášku nezajímal

Byla pilná, skromná a vnímavá. Brzy se vypracovala z posluhovačky v pravou ruku mecenášky Anny Náprstkové. Za jejího syna Vojtu se ale mohla provdat až po její smrti. Převzala vedení rodinné firmy, rozvíjela knihovnu a muzeum, věnovala se dobročinným akcím a podpoře české kultury. Oddaně pečovala i o několik sirotků. V dokudramatu ji ztvárnila Marta Falvey Sovová. Dále hráli Viktor Dvořák, Růžena Merunková nebo Bohdana Pavlíková. Hostem pořadu byla historička Marie Bahenská.

Osudové ženy: Jožka Jabůrková. Nacisti ji umučili, komunisti znovuvzkřísili jako vzor socialistické ženy

Rebelku s komplikovanou povahou ovlivnilo dětství v chudých poměrech. Energii tak později věnovala práci s mládeží a dětmi. Stala se vychovatelkou,cvičitelkou a publicistkou, oddanou hlavně komunistické straně. Po smrti v nacistickém koncentračním táboře komunisti neváhali a vytvořili z ní mučednici strany a vzor socialistické ženy. V dokudramatu ji ztvárnila Andrea Černá. V dalších rolích Michal Zelenka, Simona Postlerová a další. Hovoří historička Pavla Plachá.

Osudové ženy: Osudové ženy: Adele Bloch-Bauerová. Pohled ženy z nejdražšího obrazu světa ukrývá osobní tragédii

Díky obrazu Gustava Klimta se jí říká Zlatá Adele nebo také rakouská Mona Lisa. Manželka cukrovarníka a pivovarníka Ferdinanda Bauera, která stála modelem i nejerotičtějšímu Klimtovu obrazu, podporovala humanitární organizace, byla mecenáškou umění a vybudovala slavný vídeňský umělecký salon. Možná ji k tomu hnaly i osobní tragické události. V dokudramatu účinkují Marek Holý, Jan Vlasák, Andrea Černá a další. Secesní Vídeň přibližuje literární a výtvarný historik Radim Kopáč.

Osudové ženy: S manželem byli jako siamská dvojčata. Osudové ženy: Eva Švankmajerová

Jako autorka i žena byla fascinující osobností. Přesto dodnes zůstává ve stínu svého slavnějšího manžela, režiséra a výtvarníka Jana Švankmajera. Významně se podílela na celé řadě jeho filmů, ale přitom zůstávala bytostnou malířkou, básnířkou, a především výraznou představitelkou surrealismu. V dokudramatu ji představuje Kristýna Frejová, v dalších rolích uslyšíte Vladimíra Javorského a Ondřeje Kavana. Umělčinu osobnost přibližuje také surrealistický básník František Dryje.

Osudové ženy: Věra Fingerová: Múza i bolestivý středobod básníka Jiřího Ortena

Nebyla ničím výjimečná. Přesto se do historie zapsala jako femme fatale básníka Jiřího Ortena. Byla mu inspirací a múzou, dokud jejich vztah nenarušila nacistická okupace. V dokudramatu Ivany Chmel Denčevové a Hynka Pekárka účinkují Taťjana Medvecká, Pavel Rímský, Klára Issová, Tomáš Barěk a Anežka Kubátová. O osudovém vztahu básníka a herečky hovoří historik Michal Stehlík.

Osudové ženy: Smutek z nevydařeného manželství i ze ztráty dcery řešila prací. Osudové ženy: Stella Zázvorková

Patřila k nejvýraznějším divadelním i filmovým komičkám. Díky své otevřenosti a dobrosrdečnosti si získala řadu přátel z řad svých hereckých kolegů. S rodinnou tragédií se ale vyrovnávala potichu a sama.

Osudové ženy: Pavlína ze Schwarzenbergu: Napoleonova svatba pro ni skončila tragicky. Zahynula při požáru

Pocházela z francouzského rodu Arenbergů. Většinu svého života ale prožila v českých zemích jako manželka zakladatele jihočeské větve Schwarzenbergů. Byla umělecky nadaná. Ve výchově svých dětí zastávala tehdy moderní metody. Zemřela tragicky při požáru v Paříži.

Osudové ženy: Bohumila Grögerová: Život v milostném trojúhelníku i zásadní kniha v 85 letech

Spisovatelka, překladatelka a autorka rozhlasových her žila dlouho ve stínu svého partnera, básníka Josefa Hiršala. Svoji zásadní knihu napsala jako 85letá.

Osudové ženy: Rozděloval je věk i duševní choroba. Přesto ji Petr Vok miloval. Osudové ženy: Kateřina z Ludanic

Do života vstupovala jako sirotek. Šlechtický původ a nemalý majetek jí ale umožnily získat vzdělání i postavení a stala se manželkou Petra Voka z Rožmberka. Rozdílnost povah, velký věkový rozdíl i duševní onemocnění šlechtičny k manželské harmonii nepřispívaly. Přesto ji manžel ctil a respektoval až do samotného konce.

Osudové ženy: Svého snu se nikdy nevzdala. Egypťana Sinuheta přeložila ve vězení. Osudové ženy: Marta Hellmuthová

Jazykově nadaná byla od dětství. Když ji okouzlila kniha Egypťan Sinuhet, naučila se sama finsky. Její mistrný překlad však mohl v Československu vyjít navzdory jejímu úsilí až 20 let po finském vydání.

Osudové ženy: Charta 77 ji stála domov i manželství. A přece… Osudové ženy: Zdena Tominová

Portrét překladatelky, spisovatelky a disidentky, kterou statečnost, vytrvalost a schopnost stát si za dobrem dovedly až do exilu. Po desetiletích, které prožila ve Velké Británii, se do Prahy vrátila až krátce před svou smrtí.

Osudové ženy: O osud československé fotografie bojovala s vervou i po podpisu Charty 77. Osudové ženy: Anna Fárová

Jejím světem se stala fotografie. Kunsthistorička a propagátorka československé fotografie ale sama sebe s nadsázkou nazývala uklízečkou. „Drtikola, Sudka, Háka a nakonec i Koudelku jsem totiž nejdříve uklidila, to jest utřídila, seřadila, zpracovala, a při tom jsem se je snažila pochopit.“

Osudové ženy: Manžela jí věznili nacisti i komunisti. Čekala na něj 19 let. Osudové ženy: Emilie Veverková

Po pěti týdnech známosti si řekli své ano. Společného štěstí si ale příliš neužili. Pro Josefa Veverku, novináře a sociálního demokrata, si přišlo gestapo a po převratu i komunistická Státní bezpečnost. Výslechům a perzekuci byla vystavena i Emilie. Přesto vždycky věřila, že se rozervaná rodina zase spojí.

Osudové ženy: Z televize odešla ráda. Nechtěla být pouhou loutkou režimu. Osudové ženy: Kamila Moučková

Chtěla se stát herečkou, ale na konzervatoř ji nepřijali. Přesto jí divadlo přivedlo k osudové profesi rozhlasové a televizní hlasatelky a moderátorky. V roce 1968 to byla právě ona, kdo z televizní obrazovky jako první oznámil srpnovou okupaci Československa.

Osudové ženy: Dokázala se napojit na vědomí rostlin a měla i čichové vize. Osudové ženy: mystička Míla Tomášová

Profesně se věnovala přírodním vědám. Zároveň měl na její život silný vliv duchovní svět. Jako hluboce věřící křesťanka se zabývala i dalšími náboženskými směry, včetně východních filozofií. Osudové pro ni bylo setkání s duchovním učitelem Františkem Drtikolem i životním partnerem mystikem Eduardem Tomášem.

Osudové ženy: Nezastavila ji ani železná opona. Za svojí láskou uprchla v tanku. Osudové ženy: Libuše Hrdonková

Nebýt její statečnosti a odhodlání riskovat pro svobodu a pro lásku vše, asi by o ní české dějiny nevěděly. Zoufalý plán projet železnou oponu v tanku se ale stal v západním světě legendou. Z Libuše se v Americe stala Lela. I přesto ale zůstala až do konce hrdou Češkou. Ve své rakvi měla po svém boku schránku s nápisem půda z České republiky a českou vlajku.

Osudové ženy: Vše v životě se děje proto, abych na jeho konci byla o něco lepší. Osudové ženy: Táňa Fischerová

Divadlu propadla už jako malá. Obstála ale i v mnoha obtížných životních rolích. Vyrovnala se s ústrky normalizace, s obtížnou péčí o nemocného syna i s tvrdým prostředím politiky jako poslankyně a kandidátka na prezidenta ČR. Přes veškerou tíhu jejího osudu byla ztělesním úsměvu a dobra.

Osudové ženy: Ze svatební cesty se už nevrátila. Život Jindry Těsnohlídkové ukončila střela z vlastního revolveru

Psala pod pseudonymem Nikésonté, ale on jí říkal Kaja. Osudová láska spisovatele Rudolfa Těsnohlídka skončila tragicky na svatební cestě v Norsku. Z jeho života a tvorby ale nikdy neodešla.

Osudové ženy: Ze svatební cesty se už nevrátila. Život Jindry Těsnohlídkové ukončila střela z vlastního revolveru

Psala pod pseudonymem Nikésonté, ale on jí říkal Kaja. Osudová láska spisovatele Rudolfa Těsnohlídka skončila tragicky na svatební cestě v Norsku. Z jeho života a tvorby ale nikdy neodešla.

Osudové ženy: Ze svatební cesty se už nevrátila. Život Jindry Těsnohlídkové ukončila střela z vlastního revolveru

Psala pod pseudonymem Nikésonté, ale on jí říkal Kaja. Osudová láska spisovatele Rudolfa Těsnohlídka skončila tragicky na svatební cestě v Norsku. Z jeho života a tvorby ale nikdy neodešla.

Osudové ženy: Ze svatební cesty se už nevrátila. Život Jindry Těsnohlídkové ukončila střela z vlastního revolveru

Psala pod pseudonymem Nikésonté, ale on jí říkal Kaja. Osudová láska spisovatele Rudolfa Těsnohlídka skončila tragicky na svatební cestě v Norsku. Z jeho života a tvorby ale nikdy neodešla.

Osudové ženy: Ze svatební cesty se už nevrátila. Život Jindry Těsnohlídkové ukončila střela z vlastního revolveru

Psala pod pseudonymem Nikésonté, ale on jí říkal Kaja. Osudová láska spisovatele Rudolfa Těsnohlídka skončila tragicky na svatební cestě v Norsku. Z jeho života a tvorby ale nikdy neodešla.

Osudové ženy: Dosahovala výšek. Nejprve hlasem, později jako první česká pilotka. Osudové ženy: Božena Laglerová

Začínala jako operní pěvkyně, ale pak ji uchvátila aviatika. První česká pilotka získala svůj pilotní průkaz jako třináctá žena na světě. Zažila obdiv i slávu, ale také skutečné pády a strach o život. Nikdy se však nebála jít za svými sny.

Osudové ženy: Dosahovala výšek. Nejprve hlasem, později jako první česká pilotka. Osudové ženy: Božena Laglerová

Začínala jako operní pěvkyně, ale pak ji uchvátila aviatika. První česká pilotka získala svůj pilotní průkaz jako třináctá žena na světě. Zažila obdiv i slávu, ale také skutečné pády a strach o život. Nikdy se však nebála jít za svými sny.

Osudové ženy: Byla urozeného původu, ale naplňovala ji péče o chudé a trpící: svatá Zdislava z Lemberka

Navzdory těžkostem doby dokázala prosadit svoji vůli. Byla urozeného původu, ale na srdci jí ležel osud chudých, nemocných a trpících. Právě pro ně založila špitál a kláštery. Byť zemřela velmi mladá, vznikl kolem její osobnosti silný kult, který vedl až k svatořečení papežem Janem Pavlem II.

Osudové ženy: Diamant v hrdle, skromnost v srdci. Osudové ženy: Hana Hegerová

Navždy zůstane královnou českého šansonu, ale svým kouzlem a opravdovostí si dokázala podmanit i publikum v pařížské Olympii. Za dokonalou interpretací stálo hodně píle i pohnutý životní osud. Nikdy si však na nic nestěžovala.

Osudové ženy: Diamant v hrdle, skromnost v srdci. Osudové ženy: Hana Hegerová

Navždy zůstane královnou českého šansonu, ale svým kouzlem a opravdovostí si dokázala podmanit i publikum v pařížské Olympii. Za dokonalou interpretací stálo hodně píle i pohnutý životní osud. Nikdy si však na nic nestěžovala.

Osudové ženy: Psala básně plné citů, ale i dopisy nejmocnějším mužům své doby. Osudové ženy: Alžběta Vestonie

Pocházela z Anglie, ale celý svůj život prožila v Čechách. Jejím nevlastním otcem byl alchymista Edward Kelley. Díky němu disponovala na svoji dobu zcela výjimečným vzděláním. Ovládala několik jazyků, psala básně a udržovala čilý písemný styk s řadou významných evropských humanistů, ale i státníků. Přestože psala jen krátce a latinsky, bývá označována za vůbec první básnířku na českém území.

Osudové ženy: Psala básně plné citů, ale i dopisy nejmocnějším mužům své doby. Osudové ženy: Alžběta Vestonie

Pocházela z Anglie, ale celý svůj život prožila v Čechách. Jejím nevlastním otcem byl alchymista Edward Kelley. Díky němu disponovala na svoji dobu zcela výjimečným vzděláním. Ovládala několik jazyků, psala básně a udržovala čilý písemný styk s řadou významných evropských humanistů, ale i státníků. Přestože psala jen krátce a latinsky, bývá označována za vůbec první básnířku na českém území.

Osudové ženy: Byla múzou salonů. Své touhy a ideály ale obětovala stárnoucímu muži. Osudové ženy: Bohuslava Rajská

Patřila k nejkrásnějším a nejvzdělanějším ženám své doby. Stala se první českou kvalifikovanou učitelkou, ale svoje poslání vzdělávat mladé ženy a dívky obětovala manželství s básníkem Františkem Ladislavem Čelakovským. Vzdala se všech vysněných cílů a na rozdíl od něj zůstala téměř zapomenuta.

Osudové ženy: K obživě mi stačí tužka a papír. Osudové ženy: textařka Jiřina Fikejzová

Byla talentovanou sprinterkou. Jako svoji profesi si však zvolila svoji druhou vášeň – lásku k muzice a písňovým textům. Díky své schopnosti vcítit se do duše interpreta, se stala vyhledávanou textařkou. Svůj rukopis vtiskla více než dvěma stovkám písniček. Její texty nazpívali Milan Chladil, Yvetta Simonová, Waldemar Matuška, Karel Gott, Eva Pilarová, Václav Neckář, Marta Kubišová či Marie Rottrová.

Osudové ženy: Zradou nejvyšší se provinila na své dceři. Osudové ženy: špionka Růžena Jandíková

Pocházela z Maďarska, ale většinu svého života prožila v Československu. Vlast svého manžela zradila, když přijala nabídku spolupráce s maďarskou zpravodajskou službou a stala se elitní špionkou. Nevyhnulo se jí však odhalení. Byla odsouzena a následně v důsledku mnichovských událostí omilostněna. Svůj trest si ale neodpykala ani po válce. Podařilo se jí emigrovat do Spojených států. Zradou nejvyšší se však provinila na své dceři.

Osudové ženy: Život zasvětila Komenskému, přitom nedokončila ani střední školu. Osudové ženy: Milada Blekastadová

V 16 letech odešla do Norska bez toho, aby dokončila střední školu. Svůj život přesto zasvětila vzdělávání, překládání a bádání. Norům představila českou kulturu a nezištně podporovala český disent.

Osudové ženy: Život zasvětila Komenskému, přitom nedokončila ani střední školu. Osudové ženy: Milada Blekastadová

V 16 letech odešla do Norska bez toho, aby dokončila střední školu. Svůj život přesto zasvětila vzdělávání, překládání a bádání. Norům představila českou kulturu a nezištně podporovala český disent.

Osudové ženy: Kdo si zvolil medicínu, měl a má rád lidi. Osudové ženy: neuroložka Valja Stýblová

Medicína ji fascinovala už od dětství. Svoji vysněnou profesi lékařky ale dokázala propojit i se svojí další vášní – psaním. Řada jejích knižních titulů získala mnohá ocenění a byla přeložena do 14 jazyků. Některé z jejích příběhů byly i zfilmovány.

Osudové ženy: Snoubence jí popravili nacisti. Budoucího manžela na ni nasadila StB. Osudové ženy: Milena Šeborová

Všechny dramatické okamžiky 20. století zasáhly dramaticky i do jejího života. Za odbojovou činnost ji věznili nacisti i komunisti. StB ji ale pronásledovala i po propuštění z vězení. O tom, že její emigraci i následný život řídí StB, neměla ani tušení.

Osudové ženy: Nikdy jsem nebyla ctižádostivá. Žít s Hugo Haasem, no není to úspěch? Osudové ženy: Bibi Haasová

Byla jedinou ženou, kterou si slavný herec a milovník Hugo Haas odvedl k oltáři. Stala se mu velmi laskavou a tolerantní manželkou i velkou oporou. Pomohla mu utéct před nacisty a znovu se prosadit v americkém exilu. Přitom ale musela zaplatit daň pro ženu téměř nejvyšší. Nikdy však nelitovala.

Osudové ženy: Dobrá manželka problematického krále. Osudové ženy: husitská královna Žofie Bavorská

Pocházela z bavorského rodu Wittelsbachů. Českého krále Václava IV. okouzlila jako 12letá natolik, že se brzy po jejich seznámení slavila svatba. Cizinkou však nezůstala. S českým prostředím dokonale splynula, naučila se česky a později se stala nadšenou příznivkyní Jana Husa. Vyostřené spory v zemi se jí však po smrti Václava nepodařilo uklidnit. Dožila v Prešpurku, zapomenutá a v chudobě.

Osudové ženy: Anna Bayerová: Toužila pomáhat lidem. Historicky druhá česká lékařka ale na domácí půdě léčit nesměla

Svou zemi milovala, přesto byla nucena strávit mnoho let v zahraničí. V Rakousku-Uhersku totiž jako žena nemohla medicínský titul získat. Ale i s titulem ze zahraničí mohla svoji profesi vykonávat v císařství jen s velkými obtížemi.

Osudové ženy: Ode dna rybníka vzhůru k nebi. Osudové ženy: psycholožka a propagátorka teorie pevného objetí Jiřina Prekopová

K profesi psycholožky měla nesmírné vlohy. Přesto ji komunistická zlovůle neumožnila studium dokončit. Omluvy se dočkala až po roce 1968. Posílena útrapami se nakonec úspěšnou dětskou psycholožkou stala. Nejprve se proslavila v Německu, později i doma. Její teorie pevného objetí má dodnes řadu příznivců, ale i odpůrců.

Osudové ženy: Nacistické vězení přežila díky úlomku tužky. Osudové ženy: Malířka českého modernismu Milada Marešová

Patřila k prvním ženám, které vystudovaly pražskou AVU. Její slibnou uměleckou dráhu však přerušila 2. světová válka. Pro svoji účast v protinacistickém odboji byla zatčena a odsouzena k 12 letům káznice. Své vzpomínky na léta strávená ve vězení vydala pod názvem Waldheimská idyla.

Osudové ženy: Samotářka, dcera slavné spisovatelky. Jen s rukama od hlíny byla Theodora Němcová šťastná

Statná, tmavovlasá žena hlubokých očí, která neměla ráda společnost. Před vzpomínkami na těžké dětství a před odkazem matky Boženy Němcové utíkala na svou zahradu.

Osudové ženy: V jejím osudu se zrcadlí příběh Československa 20. století. Osudové ženy: Milada Horáková

Dvakrát ve svém životě čelila trestu smrti. Nikdy se ale nenechala zlomit ve své víře, že to, za co bojovala, bylo správné. V roce 1950 byla v rámci vykonstruovaného politického procesu zavražděna komunisty.

Osudové ženy: Stát se spisovatelkou pro ni bylo nevyhnutelné. Osudové ženy: Sofie Podlipská

Lékaři předpovídali, že se nedožije dvanácti let. Možná i díky útěkům do světa literatury a fantazie v raném dětství v ní vzklíčila touha vyjadřovat se písmem. Neúnavně psala celý svůj život. A když jí pravá ruka vypověděla poslušnost, psala několik let jednoduše levou.

Osudové ženy: Svůj život zasvětila advokacii. Pro mnohé byla jediným ostrůvkem spravedlnosti. Osudové ženy: Dagmar Burešová

StB na ni v 70. letech vedla svazek s krycím jménem Dáma. Dámou opravdu byla. V době totality nebojácně zastupovala na stovku lidí nepohodlných režimu. Nebála se převzít ani případ matky Jana Palacha.

Osudové ženy: Diváci ji milovali. Za lásku v osobním životě ale tvrdě zaplatila. Osudové ženy: Nataša Gollová

„Půvabná a něžná. Přinesla si od divadla k filmu svoji píli a tvůrčí inteligenci a svoji osobitost,“ psaly o ní nadšeně dobové kritiky. Rozvinout naplno svůj talent jí ale osud nedopřál.

Osudové ženy: Po Mnichovu se rodilá Francouzka za svou zemi hodně styděla. Osudové ženy: Suzanne Renaud

Básně psala ve francouzštině, většinu svých dnů ale prožila v Československu. I za cenu odloučení od své rodné Francie navždy spojila svůj život s domovem svého muže, básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka.

Osudové ženy: Víc než se soupeřkami bojovala sama se sebou. Osudové ženy: Hana Mašková

Stala se sportovním idolem 60. let, ale obětovat tomu musela mnohé. Neproslavily ji však jen úspěchy na krasobruslařských šampionátech, ale také vztah s Jiřím Štaidlem a bohužel i její tragická smrt.

Osudové ženy: Mělo se na ni zapomenout… Osudové ženy: Toyen

Nejvýraznější představitelka československého meziválečného umění Marie Čermínová. Na základce měla z výtvarné výchovy dvojku, dnes se její obrazy prodávají za desítky milionů.

Osudové ženy: Až do smrti bojovala za svého manžela a pilota RAF. Osudové ženy: Trudie Bryks

Statečná manželka brigádního generála in memoriam Josefa Brykse. Seznámili se za 2. světové války, když jako dobrovolnice pomáhala v britských ženských pomocných vzdušných silách. Byla to láska na celý život.

Osudové ženy: Legendu české módy zničila totalita. Osudové ženy: Hana Podolská

Oblékala filmové hvězdy i první dámy. Její šaty se staly synonymem elegance a luxusu. Dbala na kvalitu, inspirovala se nejnovějšími pařížskými trendy. Za úspěch zaplatila.

Osudové ženy: První česká herečka, která dobyla Evropu. Osudové ženy: Anny Ondrak

Temperamentní blondýnku se čtveráckýma očima publikum milovalo. Začínala v němých filmech, hvězdou se stala ve 30. letech v Německu. Její manželství využili nacisté.

Osudové ženy: Manžela následovala do jeho vlasti. Čekal ho tu ale politický proces. Osudové ženy: Danica Valenová

Společného štěstí si užili málo. Komunistický režim odsoudil jejího manžela ve vykonstruovaném režimu na 22 let. Ona sama se státní bezpečnosti zbavila až útěkem do exilu.

Osudové ženy: Česká beatnická femme fatale a Arthur Rimbaud v sukni. Osudové ženy: Vladimíra Čerepková

Nejvýraznější česká beatnická básnířka a fascinující osobnost uhranula Poetickou vinárnu Viola i desítky mužů. Od 10 do 16 prošla několika děcáky, 4x skončila na psychiatrii a 3x se pokusila o sebevraždu. Ze všeho vinila svou matku. Skoro 40 let prožila ve Francii, aniž by uměla francouzsky.

Osudové ženy: StB ji jen kvůli původu obvinila ze špionáže. Osudové ženy: Josefina kněžna Lobkowiczová

Záletná žena s pestrým společneským životem. Po smrti manžela za protektorátu ukrývala partyzány a podporovala odboj. Po válce jí režim zakázal vycestovat za dcerou.

Osudové ženy: Byla slavná víc za hranicemi než doma. Osudové ženy: Judita Čeřovská

Propůjčila svůj hlas nesmrtelným hitům jako Je po dešti nebo Dominiku. Víc než doma ale sklízela úspěch na zahraničních pódiích. Zaujala přirozeným talentem i ženským šarmem. Její život však poznamenalo několik ran osudu, ztrát i osobních selhání.

Osudové ženy: Přesvědčila Evropu, že Češi nejsou hrdlořezové se sudlicemi. Osudové ženy: Johana z Rožmitálu

V 15. století byly české země rozvrácené husitskými válkami a jejich obraz za hranicemi tomu odpovídal. Královna Johana a její manžel Jiří z Poděbrad přispěli k tomu, že se pohled Evropy na Čechy změnil.

Osudové ženy: Pila, aby zapomněla… Osudové ženy: Eva Olmerová

Měla výjimečný talent, ale nedokázala ho využít naplno. Bránil jí v tom komunistický režim, ale taky její vlastní styl života. Byla divoká a žila životem bohémů s množstvím alkoholu. Byla tak osudovou ženou sama sobě.

Osudové ženy: Podle Franze Kafky „byla jako živoucí oheň“. Osudové ženy: Milena Jesenská

Svobodomyslná i tvrdohlavá. Novinářka, spisovatelka a překladatelka v životě prožila víc důležitých lásek. Za svůj angažovaný přístup k životu nakonec zaplatila.

Osudové ženy: Litování z duše nesnášela. Osudové ženy: Věra Čáslavská

Nejúspěšnější česká sportovkyně, národní symbol odvahy a svého času druhá nejznámější žena planety. V životě ale čelila několika překážkám, které ji téměř srazily na kolena.

Osudové ženy: Donášela prý gestapu i StB. Byla to ona, kdo identifikoval parašutisty? Osudové ženy: odbojářka Hana Krupková

Podle jejího života vznikl film Operace Silver A. Láska, tragédie, vězení, několikrát jen krůček od smrti a taky blízkých setkání se zlem. I to patřilo k jejímu životu. Její život ale rozhodně nebyl černobílý. S kým doopravdy spolupracovala?

Osudové ženy: Její umělecký úspěch provázely dvě osobní tragédie. Osudové ženy: výtvarnice Adriena Šimotová

Patří k nejvýznamnějším českým výtvarným umělcům vůbec. Byla oceňována doma i v zahraničí. Její dílo je úzce spjato s jejím osobním životem. Svůj originální výtvarný rukopis nalezla po smrti svého manžela, malíře a grafika Jiřího Johna. Nebyla to však jediná ztráta, která se do jejího díla i duše otiskla.

Osudové ženy: Zhudebněná báseň Muchomůrky bílé je o ní. Osudové ženy: Mirka Kochová

Zemřela vlastní rukou v pouhých 24 letech. Inspirovala ale hned tři umělce: hudebníka Mejlu Hlavsu, básníka Milana Kocha a Egona Bondyho.

Osudové ženy: Ukrývala Opálku. Riskovala život dětí. Za komunismu si šla sednout. Osudové ženy: Božena Kropáčková

Mohla prožít klidný život manželky úspěšného prvorepublikového důstojníka. Její život však obrátila naruby nacistická okupace. Zapojila se do odboje. Ze svobody se po válce dlouho neradovala.

Osudové ženy: S nacisty si nezadala, komunistům se jí ale utéct nepodařilo. Osudové ženy: Jiřina Štěpničková

Skvělá herečka, výrazná hvězda první republiky, silná žena plná energie a půvabu. Vynikala v rolích osudem zkoušených žen, její vlastní život je však v mnohém předčil.

Osudové ženy: Životní lásku obětovala boji za práva žen. Zemřela na popravišti. Osudové ženy: Františka Plamínková

Coby učitelka ženy vzdělávala. Později jako politička se zasloužila o rovné volební právo pro ženy a zrušení celibátu učitelek. Ač inteligentní a krásná, nikdy se nevdala.

Osudové ženy: Život jako sinusoida. Vzestupy k výšinám a pády takřka do propastí. Osudové ženy: Vlasta Chramostová

„Měla jsem tři životy. Herecký, disidentský a život po návratu. Všechny byly bohaté a složité.“ Dokudramatický portrét herečky, která na svůj život uměla pohlédnout s takovou dávkou ironie a sebereflexe, že z toho až mrazí.

Osudové ženy: První vítězka Velké pardubické čelila předsudkům i totalitě. Osudové ženy: Lata Brandisová

Narodila se do šlechtické rodiny s hlubokým vztahem ke koním. Stala se národní hrdinkou, bohužel ne nadlouho. Za komunismu žila na okraji společnosti a v chudobě. 

Osudové ženy: Její tvorbu poznamenalo manželství oscilující mezi láskou a nenávistí. Osudové ženy: Naděžda Plíšková

Malířka, grafička, sochařka i básnířka dokázala být ironická, divoká i laskavá. Poznamenal ji bouřlivý vztah s manželem Karlem Neprašem. Ale taky nešťastný pád ze schodů.