Královna české mystické poezie, ale také žena, se kterou se osud nemazlil. V dokudramatu o básnířce, která celý život publikovala pod pseudonymem Jan Kameník, účinkují: Taťjana Medvecká, Václav Jílek a Kajetán Písařovic. Hovoří literární historik Martin C. Putna.

Krásná žena, malířka a sochařka. Uznávaná a úspěšná byla už za svého života, ale ne doma. Pro české umění je stále velkou neznámou. V dokudramatu uslyšíte Martu Falvey Sovovou, Antonii Talackovou nebo Martin Hrušku. Hovoří literární historik Radim Kopáč.

Dcera bohatého obchodníka Rotta, která „nezapadala“. Už od dětství totiž ráda četla a své myšlenky také zapisovala. Nepřípustné, tvrdili její učitelé i rodiče. Spořádaná dívka z měšťanské rodiny tak musela ze školy odejít. Psaní jí ale nezprotivili. V dokudramatu uslyšíte Antonii Talackovou, Viktora Dvořáka nebo Martina Hrušku. Hovoří publicistka Milena Štráfeldová.

Osud uznávané komediální herečky připomínal spíše tragédii. Přes všechno, co ke konci života prožila, zůstala ale silnou a nezlomenou ženou. Díky síle své osobnosti. V dokudramatu účinkují Olga Kaštická, Marek Adamczyk nebo Viktor Javořík. Hovoří spisovatelka a publicistka Martina Bittnerová.

Manželství s dcerou nepřítele trvalo jen necelé čtyři roky. Proč zemřela druhá ze čtyř manželek Karla IV. tak mladá?

Manželství s disidentem a pozdějším prezidentem Václavem Havlem nebyla žádná idylka. Olga Havlová přese všechno zůstala lidská. A právě svým obyčejným lidstvím okouzlila davy. V dokudramatu účinkují Kristýna Frejová, Jana Stryková nebo Václav Šanda. Hovoří historik Michal Stehlík.

Portrét poválečné poslankyně Národního shromáždění a členky ÚV KSČ odsouzené v 50. letech během politických procesů. Komunistické přesvědčení Marii Švermovou provázelo celý život. Prožila ho na výsluní i ve stínu. Také její milostné vztahy proběhly vlastně pouze v prostředí strany. Byla přitažlivá, a to jí taky málem stálo život… V dokudramatu účinkují Jitka Ježková, Martin Myšička, Aleš Procházka a Alexej Pyško. Hovoří historik Michal Stehlík.

„Člověk se má vždy umět na něco těšit.“ To bylo motto naší nejznámější automobilové závodnice a pozdější odbornice na gurmánské zboží. „Zažila řadu osudových ztrát, rodinných i motoristických. Všechno dokázala překonat,“ vysvětluje její adoptivní syn Vladimír Junek. V dokudramatu Dvojky kromě něj uslyšíte Evu Burešovou, Václava Šandu, Davida Matáska a Kajetána Písařovic.

Nejdříve za sebou nechala celý svůj známý svět. Stala se družkou Masaryka, kterého nemohla moc znát. Ale jen díky ní Masaryk objevil směr a cíl vlastního života. První dáma Československé republiky, která ale de facto nikdy první dámou nebyla. V dokudramatu hrají Andrea Černá, Petr Buchta, Eva Kodešová… Hovoří historička Lenka Slívová.

Vědě zasvětila celý svůj život. Zabývala se fyziologií, biochemií a medicínou. Za svoji práci získala prestižní Nobelovu cenu za vědu a výzkum. Zatímco ale v USA, kde žila, platila za vědeckou hvězdu, u nás se na pražskou rodačku zapomnělo. V dokudramatu účinkují Jan Teplý ml., Dana Černá a Lukáš Hlavica. Hovoří historik Michal Stehlík.

Nazývali ji šarlatánkou. Vadil jim její svérázný slovní projev i úspěchy. Ona ale ve svojí rehabilitační metodu věřila. Díky speciální sestavě cviků dokázala pomoct stovkám žen otěhotnět, tisícům dalším zbavit se bolesti. Její metoda byla uznána oficiálně za léčebnou až po revoluci v roce 1991. V dokudramatu účinkují Jitka Smutná, Viktor Dvořák nebo Dana Černá. Hovoří publicistka Olga Strusková.

Svým fotoaparátem dokázala zachytit svět okolo sebe tak, že je obdivován jak v tuzemsku, tak v zahraničí. K jejímu rukopisu neodmyslitelně patří fascinace stínem a prostými věcmi, za kterými dokázala vidět ještě jiný, magický, imaginativní surreálný svět. V dokudramatu účinkují Klára Cibulková, Petra Bučková nebo Daniel Bambas. Hovoří literární a výtvarný historik Radim Kopáč.

Vůně líčidel ji uchvátila už v dětství. Přestože se postupně stala i filmovou a rozhlasovou herečkou, divadlo pro ni bylo na prvním místě po celou dobu její dlouhé kariéry. V dokudramatu účinkují Klára Cibulková, Petra Bučková nebo Simona Postlerová. Hovoří historička Michaela Košťálová.

Mohla prožít spokojený život, kdyby se v Československu v únoru 1948 nechopili moci komunisti. Místo toho prožila dlouhá léta ve vězení. Za kurýrní odbojovou činnost byla v procesu Gavenda a spol. odsouzena na 15 let odnětí svobody. I tak našla za mřížemi lásku. V dokudramatu účinkují Klára Sedláčková-Oltová, Růžena Merunková nebo Michal Zelenka. Hovoří historik Jaroslav Rokoský.

Česká publicistka, nakladatelská redaktorka a přesvědčená komunistka se do historie zapsala jako strážkyně odkazu a budovatelka mýtu kolem svého manžela Julia Fučíka, ikony komunistického režimu. Ona sama se stala národní vdovou. V dokudramatu účinkují Marie Poulová, Klára Oltová nebo Růžena Merunková. Hovoří historik Jiří Pernes.

První žena, která získala Nobelovu cenu za mír, pocházela z pražské šlechtické rodiny. Podílela se i na vzniku Mezinárodního soudního dvoru v Haagu. Dobrodružný byl její milostný a osobní život. Někteří ji obdivovali, jiní zatracovali a říkali jí Tlustá Berta. V dokudramatu účinkovali Antonie Talacková, Libuše Švormová a Daniel Bambas. Hovořil historik Zdeněk Hazdra.

Hrát si s panenkami ji prý nebavilo. Uchvátilo ji divadlo. Už v šesti letech byla, jak sama říkala, ztracená a beznadějně zamilovaná do herectví. Aby nerušila tatínka, přehrávala si divadelní role ve světlíku. Brzy přišly první herecké příležitosti a následně svět velkého divadla. Hraní se pro ni stalo vášní. Ale i terapií v těžkých chvílích, zejména po smrti syna. V dokudramatu účinkují Olga Kaštická nebo Milena Steinmasslová. Hovoří kritička a publicistka Radmila Hrdinová.

Příběh úkladné vraždy zorganizované snachou Drahomírou se stal všeobecně známým především díky dramatu Josefa Kajetána Tyla Krvavé křtiny. Prohlášení za svatou a patronku našich zemí činí Ludmilu ženou vskutku osudovou. Málokterý světec se dožil tolika stěhování jako právě ostatky sv. Ludmily. Jak to bylo se zázraky, které se k této osobnosti váží? V dokudramatu uslyšíte Ivanu Sojkovou, Marka Lamboru, Luboše Veselého… Okolnosti přibližuje historička dr. Eva Doležalová.

Žila v době plné náboženského napětí a nejistoty. Přesto se nebála a v roce 1512 veřejně konvertovala k Jednotě bratrské. Byla schopná postarat se o svůj majetek a zabránit jeho zkáze. Odvážná byla i u zemského soudu, kde rovněž hájila svá práva ženy-vdovy. V dokudramatu účinkují Lucie Pernetová, Ivan Jiřík nebo Martina Preissová. Hovoří historička Eva Doležalová.

Pocházela z prestižního podnikatelského prostředí. Její rodina vlastnila podnik Koh-i-noor. Ona sama se chtěla stát bioložkou. Studia na pařížské Sorbonně ale přerušila válka. Emigraci do Spojených států odmítla a zapojila se do protinacistického odboje. Působila jako spojka mezi odbojáři a pomáhala lidem na útěku. Sama zažila emigraci třikrát. Zemřela ve Švýcarsku v roce 1995. V dokudramatu účinkují Martina Preissová, Adéla Kubačáková nebo historik Petr Balajka.

Spisovatelka, jejíž romány oslovily několik generací. Byly i povinnou četbou ve škole. Narodila se do rodiny správce panství. Jaké události způsobily její přerod v přesvědčenou komunistku? Jak obtížné bylo procitnutí? Jarmila Glazarová umírá v osamocení v Turnově v nedožitých 76 letech. „Bezradná spisovatelka zaplatila za svou naivitu, zničila sebe samu. Mnozí, proti kterým užila svá slova, skončili mrtví,“ napsal badatel Jan Bílek. Souhlasí s jeho názorem host Jiří Pernes?

Žena s charismatem aristokratky stála se svým partnerem Janem Kačerem u zrodu Činoherního klubu. Významných rolí se Nina Divíšková dočkala až ve zralém věku, například v seriálu Vyprávěj. Báseň Fráni Šrámka Uprostřed cesty recitovala jako svoje životní krédo. „Noblesní, nepřístupná, trochu nafoukaná, ale neobyčejně vtipná recesistka. Byl jsem jejím tajemným osudem celý život překvapovaný,“ prohlásil Jan Kačer. Osobní vzpomínky na umělkyni přidá spisovatelka Zuzana Maléřová.

Tonka Šibenice se říkalo prostituce Antonii Havlové. Z luxusního salónu se dostala až na samé dno společnosti. Kdyby o ní kdysi slavný zuřivý reportér Egon Erwin Kisch nenapsal povídku, těžko by o ní někdo věděl. Její příběh přitom přitahuje umělce ještě dnes. V dokudramatu uslyšíte Jana Novotného, Růženu Merunkovou nebo Vasila Fridricha. Hovoří literární historik Radim Kopáč.

Dětství prožila mezi největšími prostějovskými vyděděnci, obklopena romskou komunitou. Barevné postavy, které křídou malovala na dlažební kostky a domy, ji pak provázely celý její výtvarný život. Stejně tak romská tematika. Se svým původním výrazným rukopisem se jí jako jedné z mála výtvarnic podařilo uspět nejenom doma, ale i ve světě. Obdivována byla hlavně v Mexiku. Ne nadarmo ji odborníci nazývají česká Frida Kahlo. Hostem pořadu byl výtvarný historik Radim Kopáč.

Valašskou královnu lidové písně provázela hudba celý život. Během své spolupráce s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů natočila přes osm set rozhlasových snímků. Jako pódiový extrovert ale byla nejšťastnější před svým publikem. Díky svému hlasu, temperamentu a pohybovému nadání dokázala vždy z koncertu udělat divokou lidovou zábavu. Zemřela v rodném Vsetíně v 87 letech. V dokudramatu účinkují Růžena Merunková, Klára Sedláčková a hudební redaktor Jan Rokyta ml.

Ruská spisovatelka a básnířka prožila u nás údajně svá nejkrásnější léta. Taky proto Československu věnovala několik básní. Jinak byl její život ale plný přemetů i opravdových tragédií. Zažila časy, kdy neměla kam jít, kam se uchýlit. Asi se narodila ve špatné době… V dokudramatu uslyšíte například Evellyn Pacolákovou, Kajetána Písařovice a Růženu Merunkovou. Život a dílo básnířky přibližuje nakladatel Jiří Fiedor.

Říkali jí Bíba. Navzdory vrozené vadě se aktivně věnovala tanci a tenisu. Talentovaná byla ale i v dalších směrech. Stála u zrodu české taneční historiografie. Díky jejímu badatelskému nadšení a úsilí vznikly kompletní dějiny tuzemského baletu. Dlouhá léta působila jako vysokoškolská profesorka. Jejím manželem byl Vlastimil Brodský. V dokudramatu ji ztvárnila Kristýna Frejová. Dále uslyšíte Růženu Merunkovou, Jana Zadražila nebo teatroložku Lucii Čepcovou.

Byla ženou renesančního střihu – herečkou, výtvarnicí, sběratelkou starožitností, módní návrhářkou. Pohybovala se v nejvyšších kruzích prvorepublikové smetánky. Její originalita a nevšední zjev z ní činily středobod zájmu. Zejména poté, kdy se provdala za ministra Jana Krčmáře. Přesto zůstávala osamoceným solitérem. V dokudramatu uslyšíte Janu Strykovou, Kláru Sedláčkovou-Oltovou nebo historičku Michaelu Košťálovou.

Helena Kafková, řeholním jménem Marie Restituta, se narodila v Brně. Celý život ale prožila ve Vídni, kde vstoupila do řádu sester františkánek. Pracovala ve špitále a proslula jako obětavá, ale v názorech pevná a rázná vrchní sestra. Rázně odmítala i ideologii nacismu, za což byla v roce 1943 popravena. Katolická církev ji o několik desetiletí později prohlásila za blahoslavenou. V dokudramatu uslyšíte Sabinu Remundovou, Jitku Ježkovou nebo historika Michala Stehlíka.

Dětství prožila v USA, kde její rodina spolupracoval i s T. G. Masarykem. Vdala se proti vůli rodičů a pracovala navzdory manželovi. O děti přišla. Za spolupráci s odbojem ji popravili v 38 letech. V dokudramatu uslyšíte Andreu Elsnerovou, Evu Vrbkovou, Ondřeje Lechnýře a historika Vojtěcha Kyncla.

Vystudovala knihovnictví. Ve svém oboru se ale kvůli stykům se zakázanými autory pohybovat nesměla. V době tuhé normalizace působila alespoň jako samizdatová písařka edice Petlice. Kvůli své činnosti a vztahu s Ludvíkem Vaculíkem čelila dlouholeté nechutné šikaně ze strany StB. Následkem bylo nervové zhroucení a přiznání invalidního důchodu. I ten jí však byl brzy odebrán… V dokudramatu uslyšíte Andreu Černou, Vasila Fridricha nebo literární historičku Petru Loučovou.

Dcera Františka Palackého, manželka o 15 let staršího politika Františka Riegera a zakladatelka českých mateřských školek. S velkým nasazením se věnovala vzdělávání dívek a podpoře chudých rodin. Položila základy moderní dobročinné práce, sociální péče. Zemřela v Římě na Boží hod velikonoční v 57 letech. V dokudramatu uslyšíte Helene Dvořákovou, Dalimila Klapku nebo historičku Marii Bahenskou. Z knihy Marie Červinkové-Riegrové Její život a skutky čte Růžena Merunková.

Dánská královna Markéta Dagmar byla dcerou Přemysla Otakara I. a manželkou Valdemara II. Historické prameny o ní téměř mlčí. Ožívá ale v dánské legendě o laskavé panovnici. Zemřela při porodu ve věku kolem 20 let. V dokudramatu ji ztvárnila Tereza Císařová. Dále uslyšíte Roberta Mikluše, Vasila Fridricha a Ivanu Uhlířovou. Z historických studií a knihy Královna Dagmar Václava Beneše Třebízského čte Jan Vlasák a Libuše Švormová. Hostem pořadu byla historička Eva Doležalová.

Narodila se roku 1906 ve Vídni a u kolébky jí stál strýc, skladatel Gustav Mahler. Po jeho ženě Almě Mahlerové dostala jméno. Sama koncertovala od 15 let, vzala si tehdejšího nejznámějšího českého houslistu Vášu Příhodu a za svědka jim šel spisovatel Franz Werfel. Ale život na cestách si vybral svou daň. A pak ještě přišla válka… V dokudramatu Almu Rosé hraje Kristýna Frejová. Dále uslyšíte Dalimla Klapku nebo Marka Lamboru. Okolnosti přibližuje publicista Zdeněk Geist.

Byla pilná, skromná a vnímavá. Brzy se vypracovala z posluhovačky v pravou ruku mecenášky Anny Náprstkové. Za jejího syna Vojtu se ale mohla provdat až po její smrti. Převzala vedení rodinné firmy, rozvíjela knihovnu a muzeum, věnovala se dobročinným akcím a podpoře české kultury. Oddaně pečovala i o několik sirotků. V dokudramatu ji ztvárnila Marta Falvey Sovová. Dále hráli Viktor Dvořák, Růžena Merunková nebo Bohdana Pavlíková. Hostem pořadu byla historička Marie Bahenská.

Rebelku s komplikovanou povahou ovlivnilo dětství v chudých poměrech. Energii tak později věnovala práci s mládeží a dětmi. Stala se vychovatelkou,cvičitelkou a publicistkou, oddanou hlavně komunistické straně. Po smrti v nacistickém koncentračním táboře komunisti neváhali a vytvořili z ní mučednici strany a vzor socialistické ženy. V dokudramatu ji ztvárnila Andrea Černá. V dalších rolích Michal Zelenka, Simona Postlerová a další. Hovoří historička Pavla Plachá.

Díky obrazu Gustava Klimta se jí říká Zlatá Adele nebo také rakouská Mona Lisa. Manželka cukrovarníka a pivovarníka Ferdinanda Bauera, která stála modelem i nejerotičtějšímu Klimtovu obrazu, podporovala humanitární organizace, byla mecenáškou umění a vybudovala slavný vídeňský umělecký salon. Možná ji k tomu hnaly i osobní tragické události. V dokudramatu účinkují Marek Holý, Jan Vlasák, Andrea Černá a další. Secesní Vídeň přibližuje literární a výtvarný historik Radim Kopáč.

Jako autorka i žena byla fascinující osobností. Přesto dodnes zůstává ve stínu svého slavnějšího manžela, režiséra a výtvarníka Jana Švankmajera. Významně se podílela na celé řadě jeho filmů, ale přitom zůstávala bytostnou malířkou, básnířkou, a především výraznou představitelkou surrealismu. V dokudramatu ji představuje Kristýna Frejová, v dalších rolích uslyšíte Vladimíra Javorského a Ondřeje Kavana. Umělčinu osobnost přibližuje také surrealistický básník František Dryje.

Nebyla ničím výjimečná. Přesto se do historie zapsala jako femme fatale básníka Jiřího Ortena. Byla mu inspirací a múzou, dokud jejich vztah nenarušila nacistická okupace. V dokudramatu Ivany Chmel Denčevové a Hynka Pekárka účinkují Taťjana Medvecká, Pavel Rímský, Klára Issová, Tomáš Barěk a Anežka Kubátová. O osudovém vztahu básníka a herečky hovoří historik Michal Stehlík.

Patřila k nejvýraznějším divadelním i filmovým komičkám. Díky své otevřenosti a dobrosrdečnosti si získala řadu přátel z řad svých hereckých kolegů. S rodinnou tragédií se ale vyrovnávala potichu a sama.

Pocházela z francouzského rodu Arenbergů. Většinu svého života ale prožila v českých zemích jako manželka zakladatele jihočeské větve Schwarzenbergů. Byla umělecky nadaná. Ve výchově svých dětí zastávala tehdy moderní metody. Zemřela tragicky při požáru v Paříži.

Spisovatelka, překladatelka a autorka rozhlasových her žila dlouho ve stínu svého partnera, básníka Josefa Hiršala. Svoji zásadní knihu napsala jako 85letá.

Do života vstupovala jako sirotek. Šlechtický původ a nemalý majetek jí ale umožnily získat vzdělání i postavení a stala se manželkou Petra Voka z Rožmberka. Rozdílnost povah, velký věkový rozdíl i duševní onemocnění šlechtičny k manželské harmonii nepřispívaly. Přesto ji manžel ctil a respektoval až do samotného konce.

Jazykově nadaná byla od dětství. Když ji okouzlila kniha Egypťan Sinuhet, naučila se sama finsky. Její mistrný překlad však mohl v Československu vyjít navzdory jejímu úsilí až 20 let po finském vydání.

Čím tak oslnila následníka habsburského trůnu, že byl kvůli sňatku ochoten vzdát se koruny? A proč jejich svazek musel povolit samotný císař?

Portrét překladatelky, spisovatelky a disidentky, kterou statečnost, vytrvalost a schopnost stát si za dobrem dovedly až do exilu. Po desetiletích, které prožila ve Velké Británii, se do Prahy vrátila až krátce před svou smrtí.

Jejím světem se stala fotografie. Kunsthistorička a propagátorka československé fotografie ale sama sebe s nadsázkou nazývala uklízečkou. „Drtikola, Sudka, Háka a nakonec i Koudelku jsem totiž nejdříve uklidila, to jest utřídila, seřadila, zpracovala, a při tom jsem se je snažila pochopit.“

Po pěti týdnech známosti si řekli své ano. Společného štěstí si ale příliš neužili. Pro Josefa Veverku, novináře a sociálního demokrata, si přišlo gestapo a po převratu i komunistická Státní bezpečnost. Výslechům a perzekuci byla vystavena i Emilie. Přesto vždycky věřila, že se rozervaná rodina zase spojí.

Chtěla se stát herečkou, ale na konzervatoř ji nepřijali. Přesto jí divadlo přivedlo k osudové profesi rozhlasové a televizní hlasatelky a moderátorky. V roce 1968 to byla právě ona, kdo z televizní obrazovky jako první oznámil srpnovou okupaci Československa.

Profesně se věnovala přírodním vědám. Zároveň měl na její život silný vliv duchovní svět. Jako hluboce věřící křesťanka se zabývala i dalšími náboženskými směry, včetně východních filozofií. Osudové pro ni bylo setkání s duchovním učitelem Františkem Drtikolem i životním partnerem mystikem Eduardem Tomášem.

Nebýt její statečnosti a odhodlání riskovat pro svobodu a pro lásku vše, asi by o ní české dějiny nevěděly. Zoufalý plán projet železnou oponu v tanku se ale stal v západním světě legendou. Z Libuše se v Americe stala Lela. I přesto ale zůstala až do konce hrdou Češkou. Ve své rakvi měla po svém boku schránku s nápisem půda z České republiky a českou vlajku.

Herečku nacisti popravili v koncentračním táboře, když jí bylo 38 let. Jen proto, že byl manžel Vladislav Čaloun součástí odboje.

Divadlu propadla už jako malá. Obstála ale i v mnoha obtížných životních rolích. Vyrovnala se s ústrky normalizace, s obtížnou péčí o nemocného syna i s tvrdým prostředím politiky jako poslankyně a kandidátka na prezidenta ČR. Přes veškerou tíhu jejího osudu byla ztělesním úsměvu a dobra.

Psala pod pseudonymem Nikésonté, ale on jí říkal Kaja. Osudová láska spisovatele Rudolfa Těsnohlídka skončila tragicky na svatební cestě v Norsku. Z jeho života a tvorby ale nikdy neodešla.

Psala pod pseudonymem Nikésonté, ale on jí říkal Kaja. Osudová láska spisovatele Rudolfa Těsnohlídka skončila tragicky na svatební cestě v Norsku. Z jeho života a tvorby ale nikdy neodešla.

Psala pod pseudonymem Nikésonté, ale on jí říkal Kaja. Osudová láska spisovatele Rudolfa Těsnohlídka skončila tragicky na svatební cestě v Norsku. Z jeho života a tvorby ale nikdy neodešla.

Psala pod pseudonymem Nikésonté, ale on jí říkal Kaja. Osudová láska spisovatele Rudolfa Těsnohlídka skončila tragicky na svatební cestě v Norsku. Z jeho života a tvorby ale nikdy neodešla.

Psala pod pseudonymem Nikésonté, ale on jí říkal Kaja. Osudová láska spisovatele Rudolfa Těsnohlídka skončila tragicky na svatební cestě v Norsku. Z jeho života a tvorby ale nikdy neodešla.

Začínala jako operní pěvkyně, ale pak ji uchvátila aviatika. První česká pilotka získala svůj pilotní průkaz jako třináctá žena na světě. Zažila obdiv i slávu, ale také skutečné pády a strach o život. Nikdy se však nebála jít za svými sny.

Začínala jako operní pěvkyně, ale pak ji uchvátila aviatika. První česká pilotka získala svůj pilotní průkaz jako třináctá žena na světě. Zažila obdiv i slávu, ale také skutečné pády a strach o život. Nikdy se však nebála jít za svými sny.

Navzdory těžkostem doby dokázala prosadit svoji vůli. Byla urozeného původu, ale na srdci jí ležel osud chudých, nemocných a trpících. Právě pro ně založila špitál a kláštery. Byť zemřela velmi mladá, vznikl kolem její osobnosti silný kult, který vedl až k svatořečení papežem Janem Pavlem II.

Navždy zůstane královnou českého šansonu, ale svým kouzlem a opravdovostí si dokázala podmanit i publikum v pařížské Olympii. Za dokonalou interpretací stálo hodně píle i pohnutý životní osud. Nikdy si však na nic nestěžovala.

Navždy zůstane královnou českého šansonu, ale svým kouzlem a opravdovostí si dokázala podmanit i publikum v pařížské Olympii. Za dokonalou interpretací stálo hodně píle i pohnutý životní osud. Nikdy si však na nic nestěžovala.

Pocházela z Anglie, ale celý svůj život prožila v Čechách. Jejím nevlastním otcem byl alchymista Edward Kelley. Díky němu disponovala na svoji dobu zcela výjimečným vzděláním. Ovládala několik jazyků, psala básně a udržovala čilý písemný styk s řadou významných evropských humanistů, ale i státníků. Přestože psala jen krátce a latinsky, bývá označována za vůbec první básnířku na českém území.

Pocházela z Anglie, ale celý svůj život prožila v Čechách. Jejím nevlastním otcem byl alchymista Edward Kelley. Díky němu disponovala na svoji dobu zcela výjimečným vzděláním. Ovládala několik jazyků, psala básně a udržovala čilý písemný styk s řadou významných evropských humanistů, ale i státníků. Přestože psala jen krátce a latinsky, bývá označována za vůbec první básnířku na českém území.

Matka Karla IV. svůj život zasvětila královské tradici. I když původně královnou být ani neměla.

Patřila k nejkrásnějším a nejvzdělanějším ženám své doby. Stala se první českou kvalifikovanou učitelkou, ale svoje poslání vzdělávat mladé ženy a dívky obětovala manželství s básníkem Františkem Ladislavem Čelakovským. Vzdala se všech vysněných cílů a na rozdíl od něj zůstala téměř zapomenuta.

Byla talentovanou sprinterkou. Jako svoji profesi si však zvolila svoji druhou vášeň – lásku k muzice a písňovým textům. Díky své schopnosti vcítit se do duše interpreta, se stala vyhledávanou textařkou. Svůj rukopis vtiskla více než dvěma stovkám písniček. Její texty nazpívali Milan Chladil, Yvetta Simonová, Waldemar Matuška, Karel Gott, Eva Pilarová, Václav Neckář, Marta Kubišová či Marie Rottrová.

Pocházela z Maďarska, ale většinu svého života prožila v Československu. Vlast svého manžela zradila, když přijala nabídku spolupráce s maďarskou zpravodajskou službou a stala se elitní špionkou. Nevyhnulo se jí však odhalení. Byla odsouzena a následně v důsledku mnichovských událostí omilostněna. Svůj trest si ale neodpykala ani po válce. Podařilo se jí emigrovat do Spojených států. Zradou nejvyšší se však provinila na své dceři.

V 16 letech odešla do Norska bez toho, aby dokončila střední školu. Svůj život přesto zasvětila vzdělávání, překládání a bádání. Norům představila českou kulturu a nezištně podporovala český disent.

V 16 letech odešla do Norska bez toho, aby dokončila střední školu. Svůj život přesto zasvětila vzdělávání, překládání a bádání. Norům představila českou kulturu a nezištně podporovala český disent.

Medicína ji fascinovala už od dětství. Svoji vysněnou profesi lékařky ale dokázala propojit i se svojí další vášní – psaním. Řada jejích knižních titulů získala mnohá ocenění a byla přeložena do 14 jazyků. Některé z jejích příběhů byly i zfilmovány.

Všechny dramatické okamžiky 20. století zasáhly dramaticky i do jejího života. Za odbojovou činnost ji věznili nacisti i komunisti. StB ji ale pronásledovala i po propuštění z vězení. O tom, že její emigraci i následný život řídí StB, neměla ani tušení.

Byla jedinou ženou, kterou si slavný herec a milovník Hugo Haas odvedl k oltáři. Stala se mu velmi laskavou a tolerantní manželkou i velkou oporou. Pomohla mu utéct před nacisty a znovu se prosadit v americkém exilu. Přitom ale musela zaplatit daň pro ženu téměř nejvyšší. Nikdy však nelitovala.

Pocházela z bavorského rodu Wittelsbachů. Českého krále Václava IV. okouzlila jako 12letá natolik, že se brzy po jejich seznámení slavila svatba. Cizinkou však nezůstala. S českým prostředím dokonale splynula, naučila se česky a později se stala nadšenou příznivkyní Jana Husa. Vyostřené spory v zemi se jí však po smrti Václava nepodařilo uklidnit. Dožila v Prešpurku, zapomenutá a v chudobě.

Svou zemi milovala, přesto byla nucena strávit mnoho let v zahraničí. V Rakousku-Uhersku totiž jako žena nemohla medicínský titul získat. Ale i s titulem ze zahraničí mohla svoji profesi vykonávat v císařství jen s velkými obtížemi.

K profesi psycholožky měla nesmírné vlohy. Přesto ji komunistická zlovůle neumožnila studium dokončit. Omluvy se dočkala až po roce 1968. Posílena útrapami se nakonec úspěšnou dětskou psycholožkou stala. Nejprve se proslavila v Německu, později i doma. Její teorie pevného objetí má dodnes řadu příznivců, ale i odpůrců.

Pobláznila nejednoho muže. Setkala se s Rilkem, Rodinem, Švabinským, Krausem. Taky ale zažila svět, ve kterém se rozpadaly tradiční hodnoty.

Patřila k prvním ženám, které vystudovaly pražskou AVU. Její slibnou uměleckou dráhu však přerušila 2. světová válka. Pro svoji účast v protinacistickém odboji byla zatčena a odsouzena k 12 letům káznice. Své vzpomínky na léta strávená ve vězení vydala pod názvem Waldheimská idyla.

Statná, tmavovlasá žena hlubokých očí, která neměla ráda společnost. Před vzpomínkami na těžké dětství a před odkazem matky Boženy Němcové utíkala na svou zahradu.

Dvakrát ve svém životě čelila trestu smrti. Nikdy se ale nenechala zlomit ve své víře, že to, za co bojovala, bylo správné. V roce 1950 byla v rámci vykonstruovaného politického procesu zavražděna komunisty.

Lékaři předpovídali, že se nedožije dvanácti let. Možná i díky útěkům do světa literatury a fantazie v raném dětství v ní vzklíčila touha vyjadřovat se písmem. Neúnavně psala celý svůj život. A když jí pravá ruka vypověděla poslušnost, psala několik let jednoduše levou.

StB na ni v 70. letech vedla svazek s krycím jménem Dáma. Dámou opravdu byla. V době totality nebojácně zastupovala na stovku lidí nepohodlných režimu. Nebála se převzít ani případ matky Jana Palacha.

„Půvabná a něžná. Přinesla si od divadla k filmu svoji píli a tvůrčí inteligenci a svoji osobitost,“ psaly o ní nadšeně dobové kritiky. Rozvinout naplno svůj talent jí ale osud nedopřál.

Básně psala ve francouzštině, většinu svých dnů ale prožila v Československu. I za cenu odloučení od své rodné Francie navždy spojila svůj život s domovem svého muže, básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka.

Stala se sportovním idolem 60. let, ale obětovat tomu musela mnohé. Neproslavily ji však jen úspěchy na krasobruslařských šampionátech, ale také vztah s Jiřím Štaidlem a bohužel i její tragická smrt.

Nejvýraznější představitelka československého meziválečného umění Marie Čermínová. Na základce měla z výtvarné výchovy dvojku, dnes se její obrazy prodávají za desítky milionů.

Statečná manželka brigádního generála in memoriam Josefa Brykse. Seznámili se za 2. světové války, když jako dobrovolnice pomáhala v britských ženských pomocných vzdušných silách. Byla to láska na celý život.

Na svých obrazech zachycovala ženy ulice. Prostitutky, samoživitelky, dělnice, prodavačky. Byla radikální a nekonvenční, i co se týká přístupu k nukleární rodině.

Oblékala filmové hvězdy i první dámy. Její šaty se staly synonymem elegance a luxusu. Dbala na kvalitu, inspirovala se nejnovějšími pařížskými trendy. Za úspěch zaplatila.

Temperamentní blondýnku se čtveráckýma očima publikum milovalo. Začínala v němých filmech, hvězdou se stala ve 30. letech v Německu. Její manželství využili nacisté.

Byla symbolem úspěchu naší gymnastiky ještě před Čáslavskou. Sportovní kariéru i osobní život jí však komplikoval její nezkrotný temperament.

Společného štěstí si užili málo. Komunistický režim odsoudil jejího manžela ve vykonstruovaném režimu na 22 let. Ona sama se státní bezpečnosti zbavila až útěkem do exilu.

Nejvýraznější česká beatnická básnířka a fascinující osobnost uhranula Poetickou vinárnu Viola i desítky mužů. Od 10 do 16 prošla několika děcáky, 4x skončila na psychiatrii a 3x se pokusila o sebevraždu. Ze všeho vinila svou matku. Skoro 40 let prožila ve Francii, aniž by uměla francouzsky.

Záletná žena s pestrým společneským životem. Po smrti manžela za protektorátu ukrývala partyzány a podporovala odboj. Po válce jí režim zakázal vycestovat za dcerou.

Propůjčila svůj hlas nesmrtelným hitům jako Je po dešti nebo Dominiku. Víc než doma ale sklízela úspěch na zahraničních pódiích. Zaujala přirozeným talentem i ženským šarmem. Její život však poznamenalo několik ran osudu, ztrát i osobních selhání.

V Beskydech převáděla přes hranice vojáky, kteří chtěli bojovat proti nacistům. Po pár měsících ji ale zatkli a ve vazbě skončila těhotná. Své dítě měla jen deset dní.

V 15. století byly české země rozvrácené husitskými válkami a jejich obraz za hranicemi tomu odpovídal. Královna Johana a její manžel Jiří z Poděbrad přispěli k tomu, že se pohled Evropy na Čechy změnil.

Měla výjimečný talent, ale nedokázala ho využít naplno. Bránil jí v tom komunistický režim, ale taky její vlastní styl života. Byla divoká a žila životem bohémů s množstvím alkoholu. Byla tak osudovou ženou sama sobě.