Otevřené hlavy

Otevřené hlavy jsou unikátní podcastová série rozhovorů se světovými intelektuály a intelektuálkami o zásadních problémech současného světa. Rozhovory přinášejí reflexi současnosti i budoucnosti, pracovního a městského života, globálních politických pohybů nebo vlivu médií na naše životy.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Otevřené hlavy: „Iluze kontroly je nebezpečná, musíme hledat, jak s komplexitou žít,“ říká filozofka Annemarie Mol

Práci Annemarie Mol, profesorky antropologie Amsterdamské univerzity, jde těžko zařadit. Mol si udělala jméno svou analýzou rozdílných přístupů různých lékařských profesí k tělu a nemocem. Dnes se teoretička na pomezí filozofie, antropologie a sociologie věnuje jídlu nebo ekologii. V rozhovoru jsme řešili koronavirovou krizi a to, co říká o našem vztahu k životnímu prostředí i nám samotným. 

Otevřené hlavy: „Modernita osvobozuje člověka od samotného lidství,“ říká ruský filozof Alexandr Dugin

Prý ho čte Vladimir Putin, radil členům ruské Dumy i strany Spojené Rusko. Politický analytik a filozof Alexandr Dugin má na současné ruské intelektuální scéně velký vliv. Ostatně, když mluví, nejde mezi jeho slovy o věčném sporu modernity a tradice nečíst odraz skutečné ruské geopolitiky. Proč nenávidí Západ? A jaká je podle něj role Česka v ideálním světovém řádu?

Otevřené hlavy: „Kromě zábavy potřebujeme taky nudu, hněv a frustraci,“ říká herní kritik Cameron Kunzelman

Cameron Kunzelman píše o videohrách jako nikdo jiný. V jednu chvíli jako nadšený geek doporučuje nezávislé klenoty, jindy rozebírá videoherní pandemie nebo v podcastu Ranged Touch analyzuje RPG hry z akademického pohledu. Kunzelman ve svých textech pro VICE, Polygon nebo odborných článcích nedělá rozdíl mezi blockbustery a indie scénou. A otevírá tak nové způsoby, jak hry jako všudypřítomnou kulturní formu chápat.

Otevřené hlavy: „Hrůza globálního oteplování zastírá naši schopnost vidět budoucnost,“ říká filozof Timothy Morton

The Guardian o něm píše jako „filozofovi-zvěstovateli antropocénu“. Timothy Morton přitom nechce nic víc, než abychom se jako lidé vzdali těch základních představ o nás samých. Mezi temnou ekologií profesora Rice University ale prosvítá pulzující naděje pro nový svět a taky radost. A nebojí se přitom mluvit o rodinné tragédii, vztahu mezi rasismem a klimatickou krizí nebo lásce ke Coldplay.

Otevřené hlavy: „Občas si pleteme emancipaci se vznikem nového trhu,“ říká queer teoretik Jack Halberstam

Svůj přístup queer a literární teoretik Jack Halberstam popisuje jako „nízkou teorii“. V jeho pracích se potkává popkultura se současným myšlením v oblasti genderu, trans identity nebo feminismu. Profesor Columbia University napsal knihy o ženské maskulinitě i Lady Gaga. V rozhovoru jsme řešili aktuální problémy genderové politiky, jak se proměňuje přijetí transgender osob nebo proč patří budoucnost queer teorie badatelům jiné než bílé barvy pleti.

Otevřené hlavy: „Podobu herní kultury určuje americké puritánství,“ říká queer vývojář Robert Yang

Když se bavíte o queer videohrách, jméno Robert Yang prostě zmínit musíte. Profesor New York University si udělal jméno jako autor neotřelých děl o různých aspektech gay života. Jeho tvorba nepostrádá humor – Yang vytvořil simulátor společného sprchování nebo hru o selfies na queer seznamce. Jak se přijetí LGBTQ+ videoher posunulo? A proč je potřeba, aby vznikalo víc osobních her? Odpovědi má umělec, jehož dílo posouvá hranice videoher jako takových.

Otevřené hlavy: „Všichni jsme uvnitř informačního stroje, žádný vnějšek už není,“ říká spisovatelka a filozofka médií McKenzie Wark

Popsat práci McKenzie Wark jedním slovem nejde. Původem australská teoretička se pohybuje mezi filozofií, mediální teorií, uměním i novými médii. Píše o kyberkultuře, proměnách kapitalismu nebo naposledy o tom, jaké to je být trans po padesátce. S profesorkou newyorské New School jsme se bavili o hranicích mezi literaturou a teorií, nové společenské třídě, která kontroluje dohled nad informacemi, nebo utopii na tanečním parketu. Rozhovor vznikl před pandemií koronaviru.

Otevřené hlavy: „Nostalgie je sterilní verze minulosti,“ říká o vzpomínání na transformaci esejistka Olga Drenda

Jako by střední a východní Evropu pronásledoval stín 80. a 90. let. Esejistka Olga Drenda pro popis takové společenské nálady vymyslela termín duchologie. Drenda popisuje specifické vzpomínání na dobu drolících se komunistických režimů a rychle se ustavujícího kapitalismu. Na co se při běžném výkladu transformačních dějin zapomíná? A jak do toho zapadá popkultura? Nejen o tom si povídáme v rozhovoru s polskou spisovatelkou a překladatelkou.

Otevřené hlavy: „Herní průmysl je postavený na krvi globálního jihu,“ říká herní kritička Marijam Didžgalvytė

Litevské novinářce z Londýna nemohou mnozí hráči přijít na jméno. Marijam Didžgalvytė ve svém pořadu Left Left Up a článcích rozebírá podmínky, v nichž videohry vznikají, a politiku, jež se i v zdánlivě nevinných titulech odehrává. Didžgalvytė se angažuje v hnutí za herní odbory nebo řeší dopad herních konzolí na klima. Videohry jsou podle ní nejdůležitější médium dneška, „přední linií politiky mladých“ a neměly by být ušetřeny ani té nejpřísnější kritiky.

Otevřené hlavy: „Spoustu lidí víc zajímá fašismus než alternativní vize,“ říká radikální antropolog David Graeber

Byl při vzniku hnutí Occupy, nejznámější je asi díky knize Bullshit jobs (Práce k ničemu), kde kritizuje nárůst korporátních úvazků, které postrádají smysl. Antropolog David Graeber je sice svéhlavý radikál, ale jeho knihu o historii dluhů chválily i Financial Times. S profesorem London School of Economics jsme se bavili o krizi politické představivosti, mezigenerační krizi nebo o naději protisystémových protestů. Rozhovor byl natočený před propuknutím pandemie koronaviru.

Otevřené hlavy: „Naivitu si nemůžeme dovolit. Z kapitalismu nejde utéct, potřebujeme futurismus,“ říkají členové kolektivu ANON

Když v roce 2017 vyšel AltWoke manifest, vyvolalo to velký ohlas na scéně současných teoretiků i aktivistů. Americký kolektiv ANON v něm volal po využití memů v boji s alternativní pravicí i urychlení technického vývoje k vybudování spravedlivějšího světa. „Technologie mění struktury, které považujeme za dané – státy, gender, třídu,“ říkají dva ze členů ANON v rozhovoru, v němž rozebíráme, jak vypadá aktivismus podpořený tou nejsoučasnější teorií.

Otevřené hlavy: „Bez nové geopolitiky bude klimatická krize pokračovat. Nemáme čas,“ říká filozof Yuk Hui

Když mluvíte s Yukem Huiem, musíte dávat pozor na každé slovo. V jeho práci se prolíná umělá inteligence, konfuciánství, matematika i metafyzika. Ale věnovat pozornost jednomu z nejvýraznějších filozofů dneška se vyplatí. Když totiž Hui volá po překonání jednostranného pohledu na technologie, není za tím nic menšího než snaha lidstvo zachránit od klimatické katastrofy.

Otevřené hlavy: „Ze západního strachu z Číny je cítit xenofobie,“ říká designérka Wang

Práce Xiaowei Wang překračuje hranice oborů. Šéfredaktorka magazínu Logic a doktorandka na Univerzitě v Berkeley propojuje design a umění s akademickými metodami. Ve svém výzkumu se věnuje dopadům technologií na čínský venkov a popisuje, jak digitální svět ovlivňuje život chudých lidí: „Farmáři pomáhají trénovat neuronové sítě nebo třídit data.“

Otevřené hlavy: „Díky videohrám můžeme kriticky přemýšlet o skutečnosti,“ říká radikální vývojář Paolo Pedercini

Možná už za pár let budou aktivisté používat kromě letáků i videohry. Alespoň taková je vize Paola Pederciniho. Italský vývojář pod značkou Molleindustria tvoří kritické videohry o válce, regulaci zbraní, výrobě smartphonů nebo finančních spekulacích. „Simulace nás mohou přimět, abychom přemýšleli jinak o skutečném světě,“ říká snad nejznámější videoherní aktivista.

Otevřené hlavy: „Nepodřizujeme se potřebám našich technologií příliš?“ ptá se antropoložka Lucy Suchman

Antropoložka Lucy Suchman se studiu vztahů mezi stroji a lidmi věnuje už od 80. let. Možná proto tak ráda mírní všeobecné nadšení z umělé inteligence. „Musíme odmítnout předpoklad, že technologická řešení jsou automaticky nejlepší,“ říká v rozhovoru a dodává, že místo autonomních aut bychom měli chtít funkční veřejnou dopravu. Nebo se zajímat o to, jak AI mění moderní válku.

Otevřené hlavy: „Technologie se infiltrovaly do vztahů, podporují v nás sebelásku,“ říká teoretik Alfie Bown

Klíčem k pochopení cest, kterými nás technologie mění, je touha – alespoň podle mediálního teoretika Alfieho Bowna. „Korporace chtějí, aby bylo naše chování co nejpředvídatelnější,“ říká v rozhovoru, v němž kromě seznamek rozebíráme i videohry nebo digitální asistenty. A taky psychoanalýzu. Podle Bowna je to právě tato zdánlivě překonaná metoda, která nám umožňuje sledovat, jak technologie ovlivňují naše myšlenky a chutě.

Otevřené hlavy: „Místo platónského dialogu máme dotazník a mozkový sken,“ říká experimentální filozof Joshua Knobe

Filozofové k práci většinou nepotřebovali víc než pohodlné křeslo. Někteří z nich ale čím dál víc sahají po metodách, které tradičně patří spíš do psychologické laboratoře. Profesor Joshua Knobe, který působí na Yaleově univerzitě, je jedním ze zakladatelů hnutí takzvané experimentální filozofie. Ve své práci používá dotazníky, ankety nebo mozkové skeny. A chce přispět k řešení těch nejpalčivějších problémů – původu vědomí nebo jak najít naše autentické já.

Otevřené hlavy: „Veřejná diskuze je plná hysterie. O důležitých věcech se nedá bavit,“ říká Angela Nagle

Texty publicistky Angely Nagle vyvolávají vášně. Největší diskuzi Nagle otevřela knihou Kill All Normies. V ní rozebírá hnutí alt-right a online subkulturu plnou memů, ze které vzešlo. Máme se alternativní pravice bát i dnes? „Musíme se zaměřit na mocenské struktury, které máme přímo před očima,“ říká Angela Nagle v rozhovoru série Otevřené hlavy. Kromě alternativní pravice rozebírá i úroveň politické diskuze na sociálních médiích nebo selhání dnešní levice.

Otevřené hlavy: Člověk není měřítkem všech věcí, říká N. Katherine Hayles. Dokážeme vnímat svět očima jiných druhů?

N. Katherine Hayles je sice oficiálně literární teoretičkou, ale od počátku své kariéry se věnuje technologické kultuře, problémům vnímání nebo proměně lidství tváří v tvář novým technologiím. „Naše symbióza s komputačními médii je hlubší a hlubší,“ říká v rozhovoru, ve kterém rozebíráme umělou inteligenci, fitness aplikace nebo důvody, proč se vyplatí dívat se za hranici lidského světa – třeba na to, jak funguje kognitivní aparát rostlin.

Otevřené hlavy: „Lidé zoufale hledají odpovědi na automatizovanou budoucnost,“ říká temný filozof Nick Land

Vliv filozofa Nicka Landa na současnou intelektuální scénu je nedocenitelný. V jeho práci se potkává H. P. Lovecraft a vize světa ovládaného umělou inteligencí. Jak se dívá na prudký rozvoj umělé inteligence, který sám v 90. letech předpověděl? V rozhovoru Land analyzuje tříštící se dosavadní světový řád a mluví o propojení politiky a fikce.

Otevřené hlavy: „Nestačí lajky na Facebooku a kulturní moc v médiích, musíte vyhrát volby,“ říká politolog Lilla

Americký politolog Mark Lilla umí vzbudit vášně. Udělal si jméno jako kritik politiky identity, která staví na tématech rasy a genderu. Britský The Guardian o něm napsal, že je „liberál, který má víc nepřátel nalevo než napravo“. Lilla je ale hlavně akademik, říká si „historik idejí“. V rozhovoru rozebíráme politickou nostalgii, nebo proč se liberálům nedaří v USA vyhrávat volby. A vůbec nejlepším kritikem moderní společnosti je podle Lilly spisovatel Michel Houellebecq.

Otevřené hlavy: „Šusťákovky připomínají, že se Východ od 90. let moc nezměnil,“ říká kulturní teoretička Pyzik

Polka Agata Pyzik přišla v knize Poor but Sexy s odvážnou tezí. Velká změna, kterou slibovala revoluce v roce 1989, nepřišla. Lidé z východní Evropy se cítí jako součást moderního Západu, na Západě si ale podle Pyzik stále představují, jak jezdíme ve volhách. „Komunismus jako politika je odsouzeníhodný, když z něj vypreparujete jen estetiku, je najednou sexy,“ říká Pyzik. Zatímco my bouráme socialistickou architekturu, na Západě se nosí retro šusťákovky.

Otevřené hlavy: Filozof Armen Avanessian: Hranice bezpečného intelektuálního prostoru se začínají bortit

Rakušan Armen Avanessian ve svém myšlení spojuje literární a politickou teorii s tou nejsoučasnější filozofií. Bývá řazen mezi akceleracionisty a spekulativní realisty a na problémy dneška se snaží dívat pohledem nezatíženým klasickou filozofickou tradicí. “Úkolem teoretiků je vymýšlení konceptů, díky kterým svět uvidíme zřetelněji,” říká v rozhovoru a rozebírá, jak algoritmy mění naše pojetí času nebo proč kapitalismus ve své klasické podobě skončil.

Otevřené hlavy: „Vznik superinteligence bude významnější událost než kroky korporací a států,“ říká filozof Bostrom

Umělá inteligence pohání sociální sítě i naše telefony, za pár let prošla prudkým vývojem. Oxfordský filozof Nick Bostrom varuje, že se nám může stát osudnou. „Mohla by vzniknout AI, kterou vůbec nezajímají lidské hodnoty,” říká ředitel britského Institutu pro budoucnost lidstva. Jeho předpovědi zní jako z dystopického románu, vyplatí se mu ale naslouchat. Abychom se za pár let nedivili, jakou budoucnost nám stroje chytřejší než my připraví.

Otevřené hlavy: „Stavíme digitální chudobince, algoritmy ničí náš vztah k potřebným,“ říká politoložka Eubanks

Místo lidí o sociálních dávkách už na některých místech rozhodují algoritmy. Podle americké politoložky Virginie Eubanks se tak zvyšuje sociální nerovnost. „Krizi bydlení technologie nemůže vyřešit, je to dané hodnotovým problémem,“ říká profesorka z Univerzity v Albany. Bavili jsme se o tom, jak automatizované systémy podporují mýtus o chudobě jako osobním selhání a proč bychom na ně měli dávat pozor všichni. Podle Eubanks totiž brzy budou ovlivňovat celou společnost.

Otevřené hlavy: „Mileniálové mají radši socialismus než kapitalismus,“ říká politoložka Jodi Dean

Jodi Dean ve své knize The Communist Horizon analyzovala vliv socialistických experimentů na naše představy o komunismu a dnes se věnuje vztahu mezi aktivismem a stranickou politikou. Online petice neuznává, ale tvrdí, že i „hashtagy se mohou stát katalyzátorem kolektivní energie“. Svět chce totiž i aktivně měnit. Spolu jsme mluvili o stavu levice, úspěchu britských labouristů nebo o tom, jak komunikační technologie posilují kapitalismus.

Otevřené hlavy: „Hry jsou základem společnosti, dějí se v nich reálné věci,“ říká herní vědec Espen Aarseth

První, čeho si v kodaňské kanceláři herního vědce Espena Aarsetha všimnete, je velká nástěnná mapa z české hry Day-Z. Když mluví, cítíte, že ho ani po dlouhé kariéře neopustilo hráčské nadšení. Aarseth patří k zakladatelům herních studií, je šéfredaktorem odborného časopisu Game Studies a jednou z nejvlivnějších postav oboru. Mluvili jsme s ním o tom, proč herní vědce zajímá i římské koloseum a jaký smysl akademický výzkum her má.

Otevřené hlavy: „Město nejsou budovy, ale vztahy a interakce,“ říká architektka Keller Easterling

„Chci víc než mít pravdu,“ říká architektka, teoretička a urbanistka Keller Easterling. Popisuje tak svou celoživotní snahu odkrývat mechanismy, kterými se vytváří podoba našich měst. Profesorka z Yale patří k nejprogresivnějšímu proudu současné teorie designu. Bavili jsme se s ní o neviditelném vlivu mimovládních organizací na naše životy nebo o výhodách, které přináší přemýšlení o městě jako počítačovém programu.

Otevřené hlavy: „Jak žít v pravdě digitální život? A co by říkal Facebooku Havel?“ ptá se spisovatel Bruce Sterling

Futurolog a spisovatel Bruce Sterling je tak trochu mytická postava. V 80. letech položil základy kyberpunku, vydal 13 románů a od roku 2003 píše blog pro technologický magazín Wired. Ani po čtyřicetileté kariéře jej neopouští nakažlivé snílkovství. „Populárnější než Facebook by mohlo být třeba nějaké nové náboženství,“ odpovídá na otázku o budoucnosti sociálních sítí. Když v diskuzi o stavu internetu citoval Václava Havla, vlastně mě to ani nepřekvapilo.

Otevřené hlavy: „Amerika je terapeutická společnost. Nejvyšší hodnotou je pohodlí,“ říká publicista Rod Dreher

Rod Dreher patří k nejzajímavějším konzervativním publicistům. Začínal jako filmový kritik, dnes píše pro magazín American Conservative. Nedávno mu vyšla čtvrtá kniha, v níž rozebírá situaci křesťanů v americké společnosti. Do zdánlivě úzkého tématu ale Dreher s umem sobě vlastním vměstnal provokativní kritiku západního pojetí společnosti. „Svět je vůči tradičnímu křesťanství nepřátelský, v zájmu vlastního přežití se z něj musíme stáhnout,“ říká v rozhovoru.

Otevřené hlavy: „Hodnota člověka není výše mzdy,“ říká politolog Nick Srnicek

Politolog Nick Srnicek na sebe poprvé výrazně upozornil v roce 2013, když spolu s kolegou Alexem Williamsem publikovali Akceleracionistický manifest. V něm nastínili vizi budoucnosti, kde mají lidé díky nepodmíněnému základnímu přijmu spoustu volného času a práci za ně dělají roboti. Srnicek od té doby patří k nejvlivnějším levicovým akademikům. „Musíme se ptát: naplnil kapitalismus svoji historickou úlohu? Já myslím, že bychom se měli poohlížet po něčem dalším,“ poodhaluje svoji vizi budoucnosti, kdy se podle jeho slov musí zásadně změnit náš přístup k práci. Měli bychom pracovat méně a mít víc času na vlastní život.

Otevřené hlavy: „Střední třída je na tom hůř než v 60. letech. Společnost…

Tyler Cowen patří k hvězdám pravicového ekonomického nebe. Aktivně bloguje pod značkou Marginal Evolution, letos mu vyšla čtrnáctá kniha a přednáší na Univerzitě George Masona ve Fairfaxu. Věnuje se dopadům globalizované ekonomiky na společnost a kulturu. V rozhovoru jsme rozebírali nevýhody nepodmíněného základního příjmu, ekonomickou nerovnost i důvody stagnace americké společnosti. „Když dnes letíte letadlem, neletí rychleji než v 70. letech a není to ani o moc pohodlnější. Lidé v minulosti by byli dnešní podobou světa zaskočeni, protože si mysleli, že všechno bude úplně jinak,“ říká Cowen, podle kterého je dnes prudký vývoj znát jen v některých oblastech.

Otevřené hlavy: „Je opět na čase myslet radikálně. Čas prostých řešení je pryč,“ říká filozof Slavoj Žižek

Rád používá vtipy i zdánlivě banální paralely. Rád pohoršuje, paroduje, přehání. Svými proklamacemi dokáže vyvolat úlevný smích, ale když jsou promyšleny do důsledku, vzbuzují spíše mrazení. Mluví o moci ideologie, politické rád hledá i v té nejnižší popkultuře. Jako třetí a poslední archivní materiál jsme do série Otevřené hlavy vybrali rozhovor se slovinským filozofem Slavojem Žižekem z roku 2011. Známý intelektuál v jednu chvíli nemilosrdně kritizuje vzpomínání na zlatou komunistickou minulost a oslavuje popkulturu jako prostor pro kritické přemýšlení. „Nadchází čas, abychom místo jeho měnění svět opět interpretovali,“ tvrdí myslitel, v jehož práci se Kung Fu Panda potkává s Hegelem a Marxem.

Otevřené hlavy: „Když rostly technologické firmy, nikdo se neozval. Dnes…

Ian Bogost je jedním z nejvýraznějších akademiků, kteří se věnují interaktivním médiím. Na rozdíl od nakažlivého optimismu ze Silicon Valley je Bogost spíš pesimista: „Čím dál víc každodenních úkonů převádíme na stroje. Necháváme je ovlivňovat naše životy a už si to ani neuvědomujeme.“

Otevřené hlavy: „Mladou generaci čeká boj o cenzuru a přístup k datům,“ říká…

Henry Jenkins patří k nejvýraznějším novomediálním teoretikům. Jeho práce o participativní kultuře výrazně ovlivnily akademický svět a náš pohled na změny, které ve společnosti způsobila elektronická média. Následující rozhovor pořídil v roce 2012 Robert Candra jako součást pořadu Rentgen a je stále aktuální. Například konvergenci, tedy propojování médií můžeme v prosíťovaném světě vidět opravdu všude. Když Jenkins mluví o tom, že „média jsou nejsilnější, když upevňují to, co máme za pravdivé,“ zní to, jako by předpovídal dnešní debaty o názorových bublinách.

Otevřené hlavy: Mediální teoretik Parikka: Automatizace a umělá inteligence…

Tak trochu hvězda alternativní mediální teorie Jussi Parikka v našem rozhovoru říká, že „cítí potřebu širší etické debaty o dopadech mediálních technologií na planetu“. Trefuje se tak do jednoho z nejbolavějších míst společnosti, která technologické hračky miluje – mluví o jejich ekologické stopě a o hromadění elektronického odpadu.