Plus

Aktuální dění v širších souvislostech. Domácí i světové události. Rozhovory, komentáře, reportáže, diskuse.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Plus: Příběhy 20. století: Holky je nezajímaly, ve vězení muklové raději počítali matematické rovnice

V polovině 50. let se v Leopoldově na jedné cele potkali dva devatenáctiletí nedovzdělaní chlapci, Miroslav Froyda a Jozef Babiak, odsouzení za pokus o ilegální přechod hranic. Po více než deseti letech kriminálu vyšli s vědomostmi vysokoškoláků a s několika důkladně propočítanými vynálezy, např. chtěli zkonstruovat plovoucí motor pro vodní lyžaře. Vynálezy se jim na svobodě zrealizovat nepodařilo, nenašli příležitost, ale jejich velké přátelství trvá dodnes.

Plus: Leonardo Plus: Půdní organismy nevidíme, přesto pro nás mají zásadní roli

Ve tmě bují a dýchá život budující gigantické stavby, po kterých šlapeme. Původní organismy jsou nenápadné. Přesto na nich stojí mnohé ekosystémy. Důležitost půdy a jejích obyvatel popíše profesor Jan Frouz.

Plus: Téma Plus: Proces s „Plastiky“ začal před 45 lety. Komunisté zřejmě vůbec netušili, co soud s máničkami způsobí

Před pětačtyřiceti lety se československý underground dostal do centra pozornosti, aniž by o to nějak víc usiloval. Na jaře 1976 začalo estébácké zatýkání a pak proběhly politicky vykonstruované procesy v Plzni a v Praze. A to, co se kolem soudů začalo dít, zřejmě nikdo z komunistů nepředpokládal. Přímo na soudních chodbách se setkávali na podporu „těch mániček“ lidé, kteří patřili do zcela odlišných ideových uskupení. Jedno měli ale společné: pochopili, že jde o svobodu.

Plus: Týden Plus: Koronavirus v Česku zavřel první školy

Na Slovensko zavítal papež František – co řekl a kde všude byl? Naposledy se před vobami sešla sněmovna, aby se věnovala zákonům. Mimo jiné také odvolala Hanu Lipovskou z Rady České televize. To jsou jen některá témata dnešního pořadu Týden Plus.

Plus: Studio Leonardo: U pacientů s mrtvicí rozhoduje každá minuta, důležitý je proto trénink

Příjem pacienta s mozkovou příhodou trvá kolem dvaceti minut a lékaři i sestry jej nacvičují podobně jako mechanici výměnu pneumatik ve Formuli 1. I o tom, jak vypadá takový trénink, bude mluvit primář Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole Aleš Tomek.

Plus: Svět ve 20 minutách: Proč účinnost očkování v čase klesá? Vakcína je jiná než ta proti spalničkám. A koronavirus mutuje

Očkování proti spalničkám poskytuje ochranu na celý život, proti planým neštovicím na deset až dvacet let a proti tetanu na nejméně dekádu. U vakcín proti covidu-19 však američtí představitelé zvažují posilující třetí dávku už po šesti měsících po naočkování. Odpověď na otázku proč hledá americký deník Wall Street Journal.

Plus: Kultura Plus: Bojový štít ukradený nacisty z Konopiště se po letech vrací do Česka

V čem spočívá unikátnost renesančního štítu, který na více než půl století zmizel ze sbírek státního zámku? Česká televize chystá další ročník populární soutěže Stardance. Liší se nějak přípravy od předchozích ročníků? Dozvíte se také, jak vypadá nové vydání Batmana, jestli se povedl dokument o nejstarší školačce na světě nebo kdo jsou to Elementi. Připravila Michaela Vetešková.

Plus: Věda Plus: Jak vypadala kněžna Ludmila a jak složité bylo vytvořit její tvář? I o tom uslyšíte v přehledu vědy

Velká Británie začíná očkovat posilující třetí dávkou vakcíny proti koronaviru. Ve světě přibývá firem vyvíjejících technologie na zadržování oxidu uhličitého ze vzduchu a jeho ukládání v podzemí. Největší z nich tento měsíc začalo fungovat na Islandu. Takzvaná modrá strava, tedy ryby a další vodní živočichové, by mohla přispět k nasycení lidstva a zároveň nezhoršovat klimatickou změnu. A česko-brazilský tým vědců vymodeloval tvář kněžny Ludmily. I o tom uslyšíte v souhrnu.

Plus: Dvacet minut Radiožurnálu: Podmínky pro demokratické volby v Rusku neexistují. Jednotné Rusko si udrží většinu, tvrdí politolog

Ruští voliči v třídenním hlasování vybírají poslance dolní komory parlamentu, neboli Státní dumy. Je možné volby, ve kterých má opozice minimální šance na úspěch a vítězství Putinovy strany Jednotné Rusko je předem zaručeno, považovat za spravedlivé? A dovolí si západní demokracie průběh voleb v Rusku oficiálně kritizovat? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu je odborník na postsovětský prostor, politolog Jan Šír.

Plus: Téma dne: Očekává se výrazné zdražení aut – nových, ojetých i vraků, shodují se odborníci na autoprůmysl

Celosvětový nedostatek čipů zřejmě nejvýrazněji zasáhl automobilový průmysl, kde se tyto polovodičové součástky používají v palubní elektronice. Příčina není jen jedna, domnívá se Petr Knap z Ernst and Young pro automotive v regionu střední, východní a jihovýchodní Evropy a střední Asie. Kromě toho, že výrobci tak docela neodhadli budoucí vývoj poptávky po autech v počátcích pandemie, přispěly k nedostatku i požáry nebo sucha v místech, kde fungují velké výrobní linky.

Plus: Osobnost Plus: Je skandální, když ombudsman odmítá bránit práva Romů, zlobí se ředitelka Amnesty International

„Pokud se začneme na lidská práva dívat politickým prizmatem a ne odborným, tak se může stát, že budou časem porušována práva seniorů a nikdo se jich nezastane. Protože ochránce práv si bude myslet, že to není téma ve společnosti,“ nastiňuje ředitelka české pobočky Amnesty International Linda Sokačová. V jednom z podcastů Amnesty International totiž sama upozorňuje, že se hranice lidských práv proměňují už i v Evropě a i v Česku se může významně zhoršovat.

Plus: Archiv Plus: Když Reinhard Heydrich přijížděl do Prahy, Češi jeho jméno neznali. Nestál o medializaci

Záznamy o příjezdu Reinharda Heydricha do Prahy se dochovaly i v archivu Českého rozhlasu. V době, kdy Heydrich nastupoval do funkce zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě, jeho jméno protektorátní obyvatelstvo neznalo, zatímco v Londýně se objevovalo v zahraničním exilovém vysílání.

Plus: Glosa Plus: Eva Turnová: Jak přežít lockdown

Náš ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) nedávno na téma případných podzimních opatření spojených s covidem prohlásil, že má jistý plán, ale jeho detaily neprozradí. Opozice vyjádřila obavy. „Bojím se, že ministr nic nachystaného nemá a zase čeká, jak se bude situace vyvíjet,“ řekl poslanec Vlastimil Válek (TOP 09). Majitelka našeho domu vyšla z těchto rozporuplných zpráv a rozhodla se, že vezmeme situaci do svých rukou.

Plus: Kulturní vývar: 1100 let od mučednické smrti svaté Ludmily

Podle čeho zaručeně poznáte svatou Ludmilu? A proč je to poměrně jednoduché? I o tom v rámci reportáže z Národní galerie, kterou si připomínáme 1 100let od mučednické smrti babičky svatého Václava.

Plus: Věda Plus: Na ČVUT pracují na metodě, jak odhalit v půdě mikroplasty. I o tom uslyšíte v souhrnu Vědy Plus

Cílem nové metody na sledování mikroplastů ve vodě bude sledovat jejich cestu od vzniku, přes chování v půdě až po případný rozpad i to, kam až se můžou dostat. Kdo byla svatá Ludmila a jak vypadalo středočeské území v její době? Věděli jste, že Kardiologové z třinecké nemocnice Podlesí využívají možnosti virtuální reality? V Keni hrozí hlad více než dvěma milionům lidí. Nejen to jsou témata Vědy Plus.

Plus: Dvacet minut Radiožurnálu: Absence přímých důkazů znemožní vyšetření havárie na řece Bečvě, říká vědec Hruška

Pokus vědců a rybářů se solným roztokem na řece Bečvě nebyl podle odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje porušením vodního zákona. Co se organizátorům letního pokusu podařilo jejich experimentem prokázat? Vladimír Kroc se ptá přírodovědce Jakuba Hrušky, který se na zmíněném pokusu podílel.

Plus: Osobnost Plus: Zrušit plošné testování ve školách je krátkozraké. Monitoroval bych je dál, radí infektolog Machala

Podle vlády není důvod k panice, přesto se čísla nakažených covidem-19 zas pomalu zvyšují. „Byl bych stále velice ve střehu. Přinejmenším potřebujeme situaci řadu týdnů velmi bedlivě monitorovat. Proto se domnívám, že zrušení plošného testování ve školách jen po několika dnech od zahájení školní docházky je velmi krátkozraké,“ říká v pořadu Osobnost Plus infektolog Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce Ladislav Machala.

Plus: Téma dne: Další kolo plošného testování dětí by nebylo od věci, myslí si šéf Asociace ředitelů základních škol

Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo výsledky poprázdninového testování na covid-19 ve školách, které skončilo minulý týden. Tři fáze antigenního testování vedly k potvrzení 438 pozitivních případů a celkovému uzavření dvou škol. Opakování screeningové akce ale zatím resort zdravotnictví nechystá, říká jeho šéf Adam Vojtěch (za ANO): „Chtěli jsme zmapovat situaci po létě a ten obrázek není špatný.“

Plus: Portréty: Viliam Žingor, partyzánský velitel, který se ubránil před nacisty. Oběsili ho až komunisté

„Obžalovaný Žingor se osvobozuje,“ rozhodl 29. dubna 1968 Krajský soud v Banské Bystrici. Že by svoboda pro bývalého partyzánského velitele? Těžko: komunisté jej už v prosinci 1950 oběsili po vykonstruovaném procesu. Jeden z příběhů poúnorových nespravedlností připomene slovenský publicista Ján Bábik.

Plus: Souvislosti Plus: Že školky do tří let dětem škodí? Jenže výzkumy se dělaly právě v „kojeňácích“, kritizuje socioložka

Politici vedli v uplynulých měsících hlasitou polemiku nad rušením kojeneckých ústavů i nad úlohou matek ve společnosti. Nakonec se podařilo zrušit umisťování nejmladších dětí do ústavní péče. „Jako právnička jsem se setkala s mnoha pachateli trestných činů. Ve znaleckých posudcích jsem velice často četla, že tito lidé byli vychováni právě v kojeneckých ústavech. Prostě nedostali to, co je pro děti nejhodnotnější – rodinné prostředí,“ říká senátorka Adéla Šípová (za Piráty).

Plus: Souvislosti Plus: Že školky do tří let dětem škodí? Jenže výzkumy se dělaly právě v „kojeňácích“, kritizuje socioložka

Politici vedli v uplynulých měsících hlasitou polemiku nad rušením kojeneckých ústavů i nad úlohou matek ve společnosti. Nakonec se podařilo zrušit umisťování nejmladších dětí do ústavní péče. „Jako právnička jsem se setkala s mnoha pachateli trestných činů. Ve znaleckých posudcích jsem velice často četla, že tito lidé byli vychováni právě v kojeneckých ústavech. Prostě nedostali to, co je pro děti nejhodnotnější – rodinné prostředí,“ říká senátorka Adéla Šípová (za Piráty).

Plus: Věda Plus: Děti a dospívající v lockdownu přibrali. „Budou z nich obézní dospělí s problémy,“ varuje obezitolog

Výsledky mnoha zahraničních studií ukazují, že v uplynulém roce rostl výskyt nadváhy a obezity, a to i vlivem karanténních opatření. Příčinou bylo nejen snížení fyzické aktivity, ale také změna jídelníčku, vyšší kalorický příjem a psychická zátěž. Podle studie vědců z aténské univerzity došlo například ve Francii u více než poloviny mladých lidí ke zvýšení energetického příjmu. A v Polsku byl nárůst hmotnosti zaznamenaný u třiceti procent dospívajících.

Plus: Věda Plus: Děti a dospívající v lockdownu přibrali. „Budou z nich obézní dospělí s problémy,“ varuje obezitolog

Výsledky mnoha zahraničních studií ukazují, že v uplynulém roce rostl výskyt nadváhy a obezity, a to i vlivem karanténních opatření. Příčinou bylo nejen snížení fyzické aktivity, ale také změna jídelníčku, vyšší kalorický příjem a psychická zátěž. Podle studie vědců z aténské univerzity došlo například ve Francii u více než poloviny mladých lidí ke zvýšení energetického příjmu. A v Polsku byl nárůst hmotnosti zaznamenaný u třiceti procent dospívajících.

Plus: Věda Plus: Od jaderných zbraní po konec fosilních paliv. Organizace Greenpeace vznikla před půlstoletím

Zákaz testování jaderných zbraní, lovu velryb nebo konec vyvážení jaderného odpadu moří. To jsou jen některé z aktivit, které pomohla ukončit ekologická organizace Greenpeace. Fungovat začala 15. září 1971, přesně před padesáti lety. Svými spektakulárními akcemi, často za hranicí legality, dokázali členové organizace upoutat pozornost a nastavovat globální ekologická témata.

Plus: Věda Plus: Od jaderných zbraní po konec fosilních paliv. Organizace Greenpeace vznikla před půlstoletím

Zákaz testování jaderných zbraní, lovu velryb nebo konec vyvážení jaderného odpadu moří. To jsou jen některé z aktivit, které pomohla ukončit ekologická organizace Greenpeace. Fungovat začala 15. září 1971, přesně před padesáti lety. Svými spektakulárními akcemi, často za hranicí legality, dokázali členové organizace upoutat pozornost a nastavovat globální ekologická témata.

Plus: Interview Plus: Merkelová neměla skandály a byla důvěryhodná, její nástupce je slon v porcelánu, hodnotí politoložka

Dosluhující německá kancléřka Angela Merkelová se vložila do předvolební kampaně, aby se pokusila odvrátit překvapivé vítězství sociálních demokratů, které předpokládají předvolební průzkumy. „Někteří lidé by mohli slyšet na slib, že Německo bude stabilní, když bude dál vládnout CDU,“ uvažuje politoložka a novinářka Bára Procházková s odkazem na kancléřčin projev v Bundestagu, v němž mimo jiné varovala před nástupem postkomunistické levice k moci.

Plus: Osobnost Plus: Kamila Zlatušková: Chybí odvaha zkoušet nové věci. Ovšem někteří tvůrci už by neměli dostat peníze

„Jsme občas docela dobří, nějaké ty výkyvy jsou všude,“ hodnotí producentka a zakladatelka festivalu Seriál Killer Kamila Zlatušková českou televizní seriálovou tvorbu. „Když se podíváte na Netflix, tak je tam osm procent dobrých věcí a 92 procent odpad. Nemůžeme si myslet, že musíme být ve všem precizní a každý titul musí být globálním hitem. Tady se na něj netrpělivě čeká, aby přilákal pozornost, ale zatím se to nepovedlo ani Polákům, ani nikomu dalšímu.“

Plus: Téma dne: Nejvíc schůzí, nejmíň zákonů. Sněmovna neumí srozumitelně představit argumenty, laje ústavní právník

Poslední řádná schůze Poslanecké sněmovny České republiky má na programu 200 bodů. Přestože schůzí sněmovna v tomto složení svolala vůbec nejvíc, za uplynulé čtyři roky se povedlo schválit nejméně zákonů v historii. „Kvalitu Poslanecké sněmovny nicméně nelze tak úplně hodnotit počtem přijatých zákonů,“ říká odborník na ústavní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Wintr. „Vysoký počet přijatých zákonů může také znamenat velmi nestabilní právní řád,“ upozorňuje.

Plus: Věda Plus: Koncerty hudebníků, kteří jsou na různých místech, jsou možné. Díky vynálezu českých vývojářů

Část hudebníků ve Vídni, další v Praze, a společně hrají Mozarta – i takové koncerty jsou dnes možné díky přístroji, který vyvinuli čeští odborníci ze sdružení CESNET ve spolupráci s HAMU. Přenáší zvuk a obraz s minimálním zpožděním, a tak může spojit hudebníky v reálném čase.

Plus: Kulturní vývar: O CESTÁCH Cirku La Putyka

Dva roky čekali, až uvedou svůj nejnáročnější projekt v historii souboru – divadla se konečně otevřela a CESTY Cirku La Putyka jsou k vidění v holešovickém stanu Azyl 78 od 11. září. Jak projekt změnila pandemie? I o tom v reportáži Michaely Veteškové.

Plus: Kulturní vývar: O CESTÁCH Cirku La Putyka

Dva roky čekali, až uvedou svůj nejnáročnější projekt v historii souboru – divadla se konečně otevřela a CESTY Cirku La Putyka jsou k vidění v holešovickém stanu Azyl 78 od 11. září. Jak projekt změnila pandemie? I o tom v reportáži Michaely Veteškové.

Plus: Speciál: Až 10 procent lidí ohroženo nouzí? „Jenže co je u nás standard, je v Německu chudoba,“ říká expertka

V Česku bylo ještě před pandemií v roce 2019 necelých deset procent obyvatel ohroženo příjmovou chudobou. „To znamená, že milion lidí si nemůže dovolit dostatečný životné standard. Mezi seniory je to každý čtvrtý. Ohrožení jsou samozřejmě samoživitelé. Deset procent, to není zas tak vysoké číslo v porovnání s Evropou. Jenže to, co je český středně příjmový standard, by se už v Německo mohlo považovat za chudou,“ tvrdí Michaela Kudrnáčová z výzkumné organizace PAQ Research.

Plus: Dvacet minut Radiožurnálu: Hostem je Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje (ČSSD). Nový stavební

zákon s obtížemi prošel legislativním procesem. Proč se pardubický hejtman
rozhodl oslovit po volbách Poslaneckou sněmovnu s žádostí, aby působnost
nového a netrpělivě očekávaného zákona ještě odložila? Co je na nové
legislativní normě špatně? Moderuje Tomáš Pancíř.

Plus: Věda Plus: Pro maskování i design. Materiál inspirovaný chameleoní kůží dokáže měnit barvu podle okolí

Tým jihokorejských vědců vyvinul materiál, který dokáže rychle měnit barvu v závislosti na prostředí. Technologii demonstrovali na robotickém chameleonovi. Tvůrci věří, že maskovací technologie by mohla najít využití například v armádě, módním průmyslu i jinde. Svůj vynález prezentovali ve studii v časopise Nature Communications.

Plus: Věda Plus: Nakolik jsou mladí lidé znepokojeni změnami klimatu? Zeptáme se v souhrnu Vědy Plus

Nový globální výzkum ukázal velkou míru znepokojení, které pociťují mladí lidé kvůli změnám klimatu, extrémně znepokojeno je až 60 procent mladých. Jak jsou na tom lidé v Česku? Zeptáme se psychoterapeuta a výzkumníka Bohuslava Binky. Co všechno vlastně víme o životě a smrti svaté Ludmily? A může se podařit vědcům oživit mamuty? Nejen o tom uslyšíte v půlhodince věnované vědě.

Plus: Osobnost Plus: Angela Merkelová je příklad odvážného politika. V Česku by to chtělo sedm samurajů, hodnotí Bratinka

Politik nemá dělat to, co vyhovuje přání lidu. Pak by ani nebyl zapotřebí a stačily by průzkumy veřejného mínění, myslí si Pavel Bratinka, bývalý politik ODA, který odešel do soukromé sféry a věnuje se mimo jiné charitě. „V posledních letech se dělaly spíš populární kroky – zvyšovaly se důchody nad rámec zákona, vláda neudělala nic s rozpočtovými deficity, což je vždy na účet budoucích generací. Takže převažoval duch být jen populární,“ říká v pořadu Osobnost Plus.

Plus: Téma dne: Tálibán o uznání mezinárodním společenstvím stojí. Jednotný postoj Evropy lze ale těžko očekávat

Před dvěma týdny opustili Afghánistán poslední američtí vojáci a moc v zemi definitivně převzalo islamistické hnutí Tálibán. Jak přesně bude vypadat život v zemi, je zatím nezodpovězenou otázkou, ačkoliv projevy Tálibů dávají tušit, že tak zlé jako v 90. letech to nebude, domnívá se sociální antropolog Libor Dušek. Nepůjde však ani o procházku růžovým sadem, upozorňuje: „O lidských právech, jak je známe v evropském slova smyslu, určitě nelze hovořit.“

Plus: Názory a argumenty: Lukáš Jelínek: Vládní spolupráce ANO a SPD získává stále reálnější obrysy

První cudné úsměvy a nesmělé dotyky jsou tu. Meze sice chladnou a rezaví, ale na politické scéně se dost možná rodí nový vztah. Na první pohled pragmatický, spíš z rozumu než z lásky, což ovšem nemusí znamenat, že jen krátký a bez perspektivy. V hlavní roli vystupuje hnutí ANO Andreje Babiše a hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.

Plus: Věda Plus: Jak pokračuje výzkum Marsu a jaká robotická vozítka vědci vyvíjejí? Poslechněte si Vědu Plus

Jak pokračuje výzkum Marsu a proč vědce tolik nadchlo, když sonda Perseverance minulý týden odebrala na Marsu vzorek horniny? Vysvětlí šéfredaktor Kosmonautix.cz Dušan Majer. A jak může výzkum Marsu posunout soutěž robotických vozítek European Rover Challenge, která se konala v Polsku? Nejen tomu se věnuje půlhodinka Vědy Plus. Uslyšíte i o českém MetaCentru, unikátní síti vysoce výkonných počítačů. Tématy provází Lucie Vopálenská.

Plus: Dvacet minut Radiožurnálu: Jak motivovat k očkování? Obrousit nejistotu možností volby vakcíny či nemocenskou, radí Prokop

Proč u nás klesá zájem o vakcínu proti covidu-19? Proč odmítají očkování mladí lidé, kteří o něj dříve jevili zájem? Co odhalila nová data průzkumného projektu Život během pandemie? Tomáš Pancíř se ptal autora projektu sociologa Daniela Prokopa.

Plus: Speciál: Svrčinová: Zkusíme požadovat bezinfekčnost už při koupi vstupenky. Na Dnech NATO to zkontrolujeme

Ačkoliv čísla nakažených covidem-19 po prázdninových měsících znovu pomalu rostou, data odpovídají tomu, co se zhruba očekávalo, tvrdí hlavní hygienička Pavla Svrčinová. „Převážný výskyt nákazy je ve školách a školních kolektivech. A trošku alarmující je situace v některých výrobních firmách, kde máme za poslední týden dva poměrně velké klastry přes dvacet osob – jsou to nenaočkovaní zahraniční dělníci,“ shrnuje situaci v první polovině září.

Plus: Osobnost Plus: Michal Prokop: Z politiky se vytrácí idea. Je to jen boj, abych u toho byl co nejdéle

Muzikant a bývalý politik Michal Prokop vidí dnešní svět opět tak nějak naruby. „Hodnoty, ke kterým jsme se vztahovali, když tady vládnul bolševik, a pak, když se to po sametu obrátilo, tak to byla jedna z věcí, kvůli kterým jsem do politiky vstupoval. Taky pocit svobody a zároveň odpovědnosti. Teď se mi v poslední době zdá, že se to nějak podivně obrací,“ říká v pořadu Osobnost Plus.

Plus: Téma dne: Inflace je dočasný jev, který za pár měsíců začne odeznívat, shodují se ekonomové

Srpnová inflace se meziročně zvedla o 4,1 procenta. „Hlavním důvodem růstu cen je zvyšování cen surovin všude ve světě,“ vysvětluje situaci člen rady České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Stoupání cen je podle něj způsobeno restartem ekonomik po koronavirovém šoku, kdy poptávka po surovinách a komponentech převýšila nabídku. „Souvisí to s mnoha problémy v dodavatelských řetězcích,“ souhlasí hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Plus: Portréty: František Zavřel – neuznalý provokativní literát, ale také pokřivené zrcadlo první republiky

Jméno Františka Zavřela zná dnes málokdo. Svého času nebyl považován za člověka bez talentu, dokonce ho někteří kritici vítali jako novátora v oblasti expresionismu na českém divadelním jevišti. Co je ale podstatnější: dramatik a spisovatel František Zavřel mířil vždycky velmi vysoko a sám sebe považoval za mimořádného jedince, který je svým nechápavým a podprůměrným okolím po celý život šikanován, umělecky i politicky.

Plus: Leonardo Plus: S Václavem Cílkem na Tetíně. Místo vraždy svaté Ludmily koncentruje přírodní i historické památky

Tetín – malá obec je ohromná, co se týče významu, jaký sehrála v českých dějinách a při hledání národní identity. Táhne to sem i biology, speleology, historiky, literární vědce či poutníky. Leonardo Plus se na Tetín po stopách kněžny Ludmily vypraví s popularizátorem vědy Václavem Cílkem. Připravila Tereza Hrstková.

Plus: Týden Plus: V Česku nastupuje další vlna koronavirové epidemie

Svět si připomíná dvacet let od nejhorších teroristických útoků na Spojené státy. USA i Evropskou unii zneklidňuje složení nové afghánské vlády. Ve Francii začal historický soudní proces s pachateli teroristických útoků v Paříži z roku 2015. Zemřel francouzský herec Jean Paul Belmondo. Připravila Lenka Jansová.

Plus: Kultura Plus: Pražské inspirace Jaroslava Foglara na výstavě Město jako přízrak

Premiérová divadelní představení, hudební novinky, deskové obrazy se zobrazením svaté Ludmily v Národní Galerii, výstava na Pražském hradě věnovaná proměnám architektury 20. století. Rozlučka s Jeanem-Paulem Belmondem. Připravila Michaela Vetešková.

Plus: Souvislosti Plus: Na „tygří bujón“ upozornila úmrtnost zvířat. „Myslela jsem, že se to v Česku neděje,“ říká expertka

Obchod se zvířaty bují všude na světě. V chudých zemích ke spolupráci s pašeráky místní obyvatele mnohdy přivedou dopady klimatických změn. Trasy nelegálních překupníků směřují i do Evropy. „Vždycky jsem si myslela, že se toto Česku vyhýbá a tady se to stát nemůže. A potom najednou jsme zjistili, že tu máme obchod s nosorožčími rohy nebo s tygřími bujóny. Je to trošku neuvěřitelné,“ říká spolupracovnice Interpolu Pavla Říhová.

Plus: Souvislosti Plus: Na „tygří bujón“ upozornila úmrtnost zvířat. „Myslela jsem, že se to v Česku neděje,“ říká expertka

Obchod se zvířaty bují všude na světě. V chudých zemích ke spolupráci s pašeráky místní obyvatele mnohdy přivedou dopady klimatických změn. Trasy nelegálních překupníků směřují i do Evropy. „Vždycky jsem si myslela, že se toto Česku vyhýbá a tady se to stát nemůže. A potom najednou jsme zjistili, že tu máme obchod s nosorožčími rohy nebo s tygřími bujóny. Je to trošku neuvěřitelné,“ říká spolupracovnice Interpolu Pavla Říhová.

Plus: Věda Plus: Jak na prevenci sebevražd, to radí národní akční plán. Na podrobnosti se ptáme v souhrnu Vědy Plus

Psychologové varují, že riziko, že si lidé sáhnou na život, může časem narůstat. V Česku by tomu měl zabránit Národní akční plán prevence sebevražd, na podrobnosti se zeptáme výzkumníka Alexandra Kasala. Jak vrátit život rašeliništím? A jak je na tom po vzestupu Tálibánu věda v Afghánistánu? Nejen o tom uslyšíte v půlhodině vědeckých novinek, provází Renata Kropáčková.

Plus: Dvacet minut Radiožurnálu: Po útoku 11. září zachraňoval životy. „S něčím takovým se nikdo nikdy nepotýkal,“ popisuje hasič

Spojené státy i Evropa si připomínají tragický odkaz 11. září 2001. Jaké vzpomínky si uchovávají ti, kteří pomáhali obětem bezprostředně po útoku islámských teroristů v New Yorku? Jak se Američané po otřesu z 11. září dívají na svět? Hostem Tomáše Pancíře ve Dvaceti minutách Radiožurnálu je jeden z hasičů, kteří před dvaceti lety na Manhattanu nasazovali životy pro záchranu druhých, James Manahan.

Plus: Osobnost Plus: Krištof Kintera: Malovat se může naučit každý. Umělec nemusí být dobrý v řemesle

Uznávaný výtvarník Krištof Kintera při pohledu na města, která stále víc zahušťují prostor, nešetří kritikou. Přesto ve městě, navíc v tom největším, dál žije. „Vadí mi, že tady chybí prázdno. Místa, která nejsou předem k něčemu určená. V knihách se tomu říká vakát, prostě prázdná stránka, klidně i uprostřed. Tím se tak nějak provzdušní zážitek z knihy, katalogu, z literatury. A podobně funguje město,“ říká v pořadu Osobnost Plus.

Plus: Téma dne: 11. září si americká společnost uvědomila, že globalizace není jen rýžováním zlata

Před dvaceti lety došlo ke koordinovanému teroristickému útoku islamistické organizace Al-Káida na několik cílu ve Spojených státech. Unesena byla celkem čtyři letadla, z nichž dvě naletěla do věží Světového obchodního centra v New Yorku a jedno narazilo do budovy Pentagonu. „Byl to přelomový bod, který do ekonomické historie minulého i tohoto století vejde jako důležitá etapa,“ domnívá se ekonomka a tehdejší poradkyně výkonného ředitele Světové banky Jana Matesová.

Plus: Věda Plus: Letošní virus chřipky může zmutovat. Dá se čekat, že nemoc bude mít horší projevy, varuje lékař

Praktičtí lékaři se už připravují na očkování proti chřipce. Je vhodné pro každého, zdarma ho mají chronicky nemocní a lidé starší 65 let. Očkování proti chřipce je u nich důležité i kvůli stále přetrvávající epidemii koronaviru. V poslední sezóně se chřipka v Evropě prakticky nevyskytovala, letos se na to ale spoléhat nedá.

Plus: Věda Plus: Proč žije na polích v Česku méně ptáků a zajíců než v Rakousku? Poslechněte si Vědu Plus

Početnost a druhová rozmanitost ptactva je v rakouské zemědělské krajině jeden a půl krát vyšší než ve zkoumaných lokalitách v Česku. Proč tomu tak je, vysvětluje vědec Martin Šálek. Ve vědecké půlhodině uslyšíte také o tom, jaký mají klimatické změny vliv na délku uši králíků a velikost zobáků u papoušků. Poslechněte si také reportáž o tom, jak monitoring odpadní vody může pomoci v epidemii covidu-19.

Plus: Dvacet minut Radiožurnálu: Opravy v Praze jsou nevyhnutelné a s volbami nesouvisí, stav byl neúnosný, brání se primátor Hřib

Některé dopravní uzavírky v Praze komplikují občanům život déle, než se plánovalo. Zvažuje pražský primátor kvůli tomu rezignaci, jak mu doporučil prezident Miloš Zeman? Kdy se doprava v hlavním městě zlepší? Vladimír Kroc se ptá pražského primátora z Pirátské strany Zdeňka Hřiba.

Plus: Speciál: Šéf odborů Středula: Český daňový systém není spravedlivý. Ani nevíme, kdo se daním vyhýbá

„Český daňový systém není spravedlivý. Nemáme ani dostatečnou statistiku, abychom viděli, kdo se daním vyhýbá,“ upozorňuje šéf odborů Josef Středula. „A není to jen o podnikatelích, ale obecně o plátcích daní,“ říká a dodává, že všichni v Česku přitom chtějí kvalitní zdravotní péči a vzdělání.

Plus: Věda Plus: 29 procent hmyz, 71 procent houby a bakterie. Vědci spočítali, jak přesně se rozkládá dřevo

Když zemře strom, kmen začne tlít a uvolňovat uhlík nashromážděný během života v biomase. Na rozpadu se podílí řada organismů a velký vliv má i teplota, vlhkost a další faktory, které můžou proces urychlit či zpomalit. Nová mezinárodní studie zveřejněná v Nature spočítala, jak velkou roli v tom celosvětově hraje hmyz.

Plus: Osobnost Plus: Konvalinka vzkazuje ministrovi zdravotnictví: Proboha, sežeňte si konečně dobré právníky

Epidemie v Česku opět zrychluje. „Jde to zhruba tak, jak se dalo čekat, a současně to vzbuzuje určité obavy. O tom není sporu. Rostoucí čísla s sebou vždy nesou nebezpečí, že se zvýší počet lidí v nemocnicích, na JIP a nakonec i těch umírajících. Oproti loňsku je ta trajektorie až nebezpečně podobná, ale jsme na tom dramaticky líp. Protože teď už opravdu, bohužel, máme vysokou promořenost,“ říká v Osobnosti Plus biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka.

Plus: Názory a argumenty: Poslechněte si všechny čtvrteční komentáře s Radko Kubičkem

Prezident Zeman má starost o dopravu v Praze. Čekání na vir. Co v nás zanechalo 11. září 2001. V Paříži začal proces s teroristy útočící v Bataclanu. Proč se rozpadla strana slovenského exprezidenta Kisky.

Plus: Téma dne: Grubhoffer: Šíření dezinformací o očkování považuji za trestný čin. Jsou to hlouposti

V České republice podle Adama Vojtěcha (za ANO) nastupuje další vlna koronavirové epidemie. Ministr zdravotnictví očekává nárůst počtu nakažených, s plošným uzavíráním obchodů a služeb nicméně výhledově nepočítá. Že by nás ale rostoucí čísla rozhodně měla znepokojovat, si myslí evoluční biolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jaroslav Flegr: „Je fantastické, že máme spoustu seniorů očkovaných, takže umírat se bude méně, ale epidemie jede rychleji.“

Plus: Portréty: Vyzradil nacistům, co mohl – a Goebbelsovi poslal dárek

Více než pět set katolických kněží bylo v letech druhé světové války vězněno v nacistických koncentračních táborech. Šedesát z nich odešlo od soudů s rozsudky smrti. Je to důkaz odvahy, kterou projevili tváří v tvář nelidskému režimu. Ale i tato mince má dvě strany – a na té druhé jsou postavy, pro jejichž počínání nejsme schopni najít vysvětlení nebo omluvu.

Plus: Glosa Plus: Kristina Žantovská: Pozorovat z výšky vzrostlé trávy

​V povídce Pod žhnoucím sluncem popisuje Doris Lessingová, jak dva vrubouni, scarabeové, valí svou kuličku z kravského lejna, do které natlačili svá vajíčka. Potřebují ji dostat na bezpečný kopeček hlíny, aby ji z něj pustili dolů. Jen tak se kulička zpevní a jejich budoucnost bude zachována.

Plus: Věda Plus: Extrémní počasí denně způsobí škody za 4,3 miliardy korun. Četnost katastrof se navíc zvyšuje

Sto patnáct úmrtí a ekonomické škody ve výši 200 milionů dolarů, v přepočtu asi 4,3 miliardy korun. Taková je průměrná denní bilance lidských i materiálních ztrát způsobených extrémním počasím. Četnost přírodních katastrof souvisejících s počasím se za posledních 50 let zpětinásobila. Vyplývá to z nejnovější zprávy Světové meteorologické organizace.

Plus: Hovory: Americká společnost je třeba i povrchní, ale nehrabou se tam v problémech, říká byznysmenka Souček

Jednou z nejvýznamnějších žen českého byznysu je podle časopisu Forbes Magdalena Souček. Už v 80. letech emigrovala do Spojených států a po revoluci v Československu zakládala první pobočku poradensko-auditorské firmy. Když se s odstupem dívá na americký a český model byznysu, tvrdí, že se ten český začíná přibližovat Západu, ne Americe. „Tam víc platí, že si potřesete rukou a nemusíte mít vše okamžitě a smluvně,“ říká v pořadu Hovory.

Plus: Věda Plus: Traumata, antrax i sítě ve společnosti. Následky 11. září vedly k rozvoji vědy i psychoterapie

Bezprostředně po útoku na Světové obchodní centrum američtí psychologové předpovídali, že Spojené státy zasáhne vlna traumatu. I když se tak nakonec nestalo, odhaduje se, že asi půl milionu newyorských obyvatel trpělo po atentátech posttraumatickou stresovou poruchou. Tragédie z 11. září se odrazila i ve vědeckém světě a podnítila řadu výzkumů. Připomeňme si některé z nich.

Plus: Osobnost Plus: Novinář: Lukašenkova ideologie je postavena na klidu, bezpečí. Přesto jsou lidé čím dál unavenější

Šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka se nedomnívá, že by běloruský prezident Alexandr Lukašenko někdy dobrovolně rezignoval. „Psychologicky a sám za sebe není připraven na to, aby dobrovolně odešel. Bude to hrotit do úplně posledního momentu. Otázkou je, jak moc má situaci sám pevně v rukou,“ uvažuje v Osobnosti Plus.

Plus: Téma dne: Automatické přidělování mandátů může zamíchat se zastoupením jednotlivých krajů

Právě za měsíc se otevřou volební místnosti a čeští občané si budou moct zvolit nové vedení země. Po únorovém zásahu Ústavního soudu nás ale čeká jiný systém sčítání hlasů a mění se i požadovaný procentuální zisk pro koalice. Český statistický úřad (ČSÚ) je podle mluvčího Jana Cieslara nicméně na nové přepočítávání hlasů na mandáty připraven. „Stihli jsme udělat úpravu prezentačního systému i programu pro přepočet hlasů a celé to otestovat.“

Plus: Věda Plus: O uhlíkové neutralitě automobilek i vosách v Nizozemsku. Poslechněte si novinky ze světa vědy

Automobilka Hyundai se zavázala k uhlíkové neutralitě, chce tak učinit do roku 2045. Na podrobnosti se zeptáme šéfredaktora serveru Autoweek.cz Vladimíra Rybeckého. Sociální síť Reddit, která má po celém světě víc než půl miliardy uživatelů, nakonec zasáhla proti diskuznímu fóru, které šířilo dezinformace o koronaviru a vakcínách proti covidu. Jakou roli mají sítě v pandemii? A proč se radikálně snížila popilace vos v Nizozemsku? Poslechněte si všechny novinky ze světa vědy.

Plus: Dvacet minut Radiožurnálu: Chybí nekvalifikovaní i technici. Školy by měly víc spolupracovat s byznysem, míní ekonom z Deloitte

Na českém pracovním trhu chybí 350 tisíc pracovních sil. Proč se nedaří zvýšit podíl zahraničních zaměstnanců? A jak bychom měli využít Národní plán obnovy, který Česku schválila Evropská komise a který znamená finanční injekci dvou set miliard korun? Tomáš Pancíř se ptal hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka.

Plus: Osobnost Plus: Revizionisté na Filozofické fakultě jsou, ale nejde tak redukovat celou školu, říká budoucí děkanka

Lingvistka Eva Lehečková vystřídá v únoru příštího roku ve funkci děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy historika Michala Pullmanna, který loni odmítl vyvěsit na budovu fakulty billboard s Miladou Horákovou a textem Zavražděna komunisty. „Já bych volila řešení, že bychom vyvěsili něco, co by inteligentně ukázalo na to, že je to pro nás příliš velká zkratka,“ odpovídá budoucí děkanka na otázku, jestli by postupovala stejně.

Plus: Téma dne: Nezaměstnanost klesá, ekonomika je ale v tuhle chvíli „na prášcích“, varuje Daniel Münich

Nezaměstnanost v průběhu srpna klesla o jednu desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Na jedno volné místo nyní v České republice připadá méně než jeden uchazeč. Za úspěch to považuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě,“ vyzdvihuje. Optimismus ale brzdí výkonný ředitel Institutu demokracie a ekonomické analýzy (IDEA) při CERGE-EI Daniel Münich.

Plus: Věda Plus: Čeští vědci vyvinuli test na protilátky. Má odhalit jen ty, které skutečně chrání proti koronaviru

Nová metoda odhalení protilátek proti koronaviru, kterou vyvinulu čeští vědci, je v Evropě unikátní. Testovací sada by mohla usnadnit rozhodování, jestli a kdy jít na třetí dávku očkování, případně kdy se nechat očkovat po covidu. Už v září se nové testy dostanou na evropský trh.

Plus: Hovory: Ilustrovat Slabikář? Brala jsem to s posvátnou úctou. Dítěti otevíráme svět knih, říká výtvarnice

Výtvarnice Anna Neborová maluje nejraději v noci, protože nezvoní telefony a je klid. „Musím se nějak sebrat, než se do toho člověk pustí. Není možné prostě přilítnout ze schůzky a okamžitě začít malovat – jen protože vím, že mám hodinu dvě. To mě stresuje. Potřebuji spíš vědět, že mám volný večer,“ popisuje v pořadu Hovory.

Plus: Věda Plus: Poslechněte si všechny pondělní novinky ze světa vědy

V pohlavních buňkách savců existují různé obranné mechanismy, které chrání genetickou informaci před poškozením. Jak to funguje, vysvětlí molekulární biolog Petr Svoboda. O unikátní laboratoři s kvantovou komunikační infrastrukturou budeme mluvit s Janem Hajným. Uslyšíte i o dalších novinkách. Třeba o tom, že teď už víme, kolik uhlíku může uniknout do ovzduší z tlejících stromů a o roli hmyzu v tomto procesu. A proč v Keni pozvolna roste počet slonů?

Plus: Věda Plus: Kvantová bezpečnost i ohrožené druhy. Poslechněte si všechny pondělní novinky ze světa vědy

Na brněnském VUT otevřeli laboratoř kvantové bezpečnosti. Co je jejím cílem? V národních parcích v Keni začal pozvolna růst počet slonů. Je to díky účinnému boji s pytláctvím. Proč jsou tedy sloni anebo třeba i lvi stále ohroženými druhy? Kolik kilometrů dostanete ze sluníčka, když dáte svému elektromobilu na střechu solární panel?

Plus: Dvacet minut Radiožurnálu: Ženy pod Tálibánem mohou být zase jako ve vězení. Poskytněte azyl alespoň jim, žádá Západ novinářka

Co čeká afghánské ženy a dívky pod vládou islamistického hnutí Tálibán? Co riskuje mladá žena, která se radikálům postaví na odpor? Měla by se Česká republika a další evropské země intenzivněji zapojit do pomoci afghánským uprchlíkům? Viktor Daněk se ptal afghánské novinářky, v současnosti jediné afghánské reportérky akreditované v Bruselu, Lailumy Sadidové.

Plus: Osobnost Plus: Doufám, že druhá generace Tálibánců nebude stejně šílená jako ta první, uvažuje politolog Tomský

„Afghánistán je nepochopitelná tragédie Západu. Všichni jsme se na tom účastnili. I Česká republika. Američané během dvou tří let zlikvidovali vládu Tálibánu a také Al-Kájdu – a měli odejít,“ říká v pořadu Osobnost Plus politolog, překladatel, publicista a dřívější pedagog Alexander Tomský.

Plus: Téma dne: Novinář Novák: Tálibán dá možná lokálním vůdcům určitou moc, otevřenou kritiku ale tolerovat nebude

Radikálně islamistické hnutí Tálibán ohlásilo dobytí poslední vzdorující afghánské provincie Pandžšír. Vůdce odboje Ahmad Masúd ještě nevydal oficiální prohlášení, redaktor serveru Aktuálně.cz Martin Novák se ale domnívá, že jeho vojáci skutečně prohrávají. „Špatně se to ověřuje, ale z fotografií jde odtušit, že Tálibán postoupil hodně daleko. Pandžšír byl úplně obklíčený – nemají žádnou únikovou cestu, ani jak tam dostávat proviant. V tomhle nemohli dlouho vydržet,“ shrnuje.

Plus: Věda Plus: Nejen domy. Solární panely na střechách aut by mohly napájet klimatizaci a zvyšovat dojezd

Nová auta musí být stále úspornější a efektivnější. Jenže zároveň jsou pořád náročnější na elektroniku. I proto experti pražského ČVUT měřili, nakolik efektivní by v našich podmínkách mohly být solární panely, které by auta mohla vozit na svých střechách.

Plus: Glosa Plus: Ondřej Neff: Továrna na zákony

V září se předvolební kampaň rozjede naplno a v říjnu voliči rozhodnou, kdo zasedne v Poslanecké sněmovně. Stávající sněmovna nechá za sebou dluh 170 neprojednaných návrhů zákonů. To je ještě dobré, protože na začátku to vypadalo na dvojnásobek. Sto sedmdesát zákonů padne pod stůl. Co si bez nich počneme?

Plus: Kulturní vývar: Zázraky evoluce v Národním muzeu

Jako ve filmu Cesta do pravěku si budete připadat ve druhém patře historické budovy Národního muzea. Od 3. září je tam otevřená stálá expozice Zázraky evoluce. Michaela Vetešková v ní točila reportáž s tvůrci výstavy.

Plus: Podcast Vinohradská 12: Jak dopadly vládní sliby? Ekonomická inventura

Jak se menšinová vláda ANO a ČSSD vyrovnala se svými sliby voličům v oblasti ekonomiky? Podařilo se kabinetu vyrovnaně hospodařit se státními penězi, zavést důchodovou reformu, posílit investice nebo dobudovat klíčovou dopravní infrastrukturu, jak před čtyřmi roky sliboval ve svém programovém prohlášení? Inventuře hospodářské politiky se ve Vinohradské 12 věnujeme s ekonomickým reportérem ČRo Tomášem Lysoňkem.

Plus: Příběhy 20. století: Rozmlátil klubovny svazáků, chtěl ukrást stíhačku, stal se americkým špionem. Život agenta Froyda

Devatenáctiletý Miroslav Froyda v roce 1953 utekl na Západ během obědové pauzy na svazácké brigádě v JZD při žních u Vranova nad Dyjí. Tři týdny se na tuto chvíli připravoval. V přesnou chvíli střídání pohraničníků na věži s kamarádem vystartovali a metelili přes pole na hranici. Pomocí dřevěného žebříku od posedu zdolali ostnaté dráty s vysokým elektrickým napětím a šťastně se dostali do Rakouska.

Plus: Leonardo Plus: Léto našich předků bylo obdobím nejtvrdší práce, ale také různých obřadů a prosperitní magie, spojené se sklizní úrody

Lišil ale i život ve městech, v nichž zůstávali především muži, a svůj rytmus měnila v létě a babím létě i šlechta. Co se dělo od července do října ve městech a na vesnicích? S ředitelem Národního ústavu lidové kultury Martinem Šimšou probere Markéta Ševčíková.

Plus: Historie Plus: Jan Jiskra na Spiši

Co dělali husité po husitských válkách? Poslyšte příběh válečníka, který sice bojoval na té druhé katolické straně, ale s obdobím husitství, a hlavně s tím, co po něm následovalo, je neodmyslitelně spjatý. Jan Jiskra z Brandýsa proslul jako válečník a diplomat, jehož význam zdaleka přesáhnul české země.

Plus: Knížky Plus: Vrcholí Tabook, festival malých nakladatelů v Táboře

S jeho zakladatelkou, spisovatelkou Terezou Horváthovou probereme, co přináší a jak tematizuje své letošní motto Family Byznys. V recenzní části se podíváme do kuchyní světových hrůzovládců v knize polského novináře Witolda Szablowského Jak nakrmit diktátora. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová

Plus: Kultura Plus: Nejenom Plejtvák Myšok, ale i zvětšený model milimetrové želvušky je maskotem nově vytvořené stálé expozice Národního muzea Zázraky evoluce

Najdete ji od tohoto pátku ve druhém patře Národního muzea a zajdeme se tam podívat i my v magazínu Českého rozhlasu Plus Kultura Plus. Jeho autorka Michaela Vetešková nabídne také reportáž ze zkoušky souboru Cirk La Putyka na premiéru inscenace Cesty a podívá se na Lipnickou bibli, která je do 14. září vystavena v Klementinu.

Plus: Hovory: Cítím opravdu velmi silný mandát, prozrazuje nový šéf Českého florbalu Daniel Novák

V červnu byl novým prezidentem Českého florbalu zvolen Daniel Novák. „Valná hromada 6. června mne zvolila, tuším, 71 hlasy z asi 73 možných. To znamená, že opravdu cítím velmi silný mandát,“ prozrazuje v pořadu Hovory. Novák byl před zvolením místopředsedou celých deset let.

Plus: Dvacet minut Radiožurnálu: Hostem je Robert Plaga, ministr školství za hnutí ANO. Jaké výsledky přináší

testování žáků v začátku nového školního roku? Jak se školy vyrovnávají s
žáky, které rodiče nenechají testovat? A kdy bude jasné, co zmizí ze školních
osnov? Moderuje Tomáš Pancíř.

Plus: Výrok týdne: Robert Plaga: Nechci teď hned nějaké bezhlavé dohánění zanedbaného učiva

Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) by se školy neměly snažit bezhlavě dohánět látku, kterou kvůli covidu nestačily probrat a kdy se ještě zvýraznily rozdíly mezi žáky během online výuky. Ministr tak kantory nabádá, aby žáky nestresovali hned na začátku školního roku.

Plus: Speciál: Grubhoffer: Studie protilátek přichází zbytečně pozdě. Některé naše medicínské špičky je ignorují

V Česku postupně končí velká očkovací centra, protože opadá zájem lidí. Vláda teď ale chystá celorepublikovou studii na protilátky a buněčnou imunitu, do které zapojí tisíce lidí. „Na žádnou studii není pozdě. Je to velmi příkladný čin, že se tady objevil někdo, kdo se do protilátkové studie pustí. Dlouhodobě kritizuji, že jsme od počátku pandemie ignorovali význam specifických protilátek proti SARS-CoV-2,“ tvrdí ředitel Biologického ústavu Akademie věd Libor Grubhoffer.