Dvojice mladých českých podnikatelů dokázala uspět v byznyse se sladkostmi. Majitel Grizly.cz Dominik Píchal a majitel čokoládovny Janek Václav Durďák dostali pozvání do pořadu 2×2 Petra Šimůnka.

Kdy se zastaví růst cen potravin a jak by pomohlo snížení DPH? A existují ještě další možnosti, jak potravinářskému sektoru, potýkajícímu se naráz s inflací a zvýšenými cenami vstupů a energií, pomoci? Vladimíra Kroce se ptal prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové.

Té se podle aktuálních odhadů Českého statistického úřadu letos sklidí skoro o pět procent víc – to znamená přes milion tun. Základních obilovin by mohlo být o dvě a půl procenta víc, zemědělci by jich tak mohli sklidit téměř sedm a půl milionu tun. Moderuje Martin Matějka.

Krajina nám má poskytovat vodu, vzduch a má být prostorem pro biodiverzitu. Místo toho je však česká krajina vysušená a zároveň náchylná na povodně. Zásahy do krajiny, které u nás začaly už v roce 1948, odvodnily půdu, scelily pozemky a tvrdě zregulovaly řeky a potoky. Může být na vině tzv. resortismus a to, že vodu nevnímáme jako jeden celek? A jak by se dalo zlepšit zadržování vody v krajině?

Statistici letos odhadují oproti loňskému roku lepší úrodu. V Česku by se měla meziročně zvýšit sklizeň základních obilovin a řepky, a to skoro až o pět procent. Pokud úroda dostojí předpovědím statistiků, zemědělci by tak mohli sklidit téměř 7,5 milionu tun. Ceny potravin ovšem stále narůstají a v příštích měsících se budou pořád zvyšovat. Jak spolu souvisí dobrá úroda a zdražování potravin? Mohou za to vysoké ceny energií?

Co se zpočátku jevilo jako komunální kauza, jež dostihla předčasně dospělé hnutí Starostové a nezávislí, se nyní vyvinulo v možné bezpečnostní riziko pro celou zemi. Teď už nejde jen o to, zda k růstu Starostů a lobbisty Michala Redla docházelo zásluhou vzájemné symbiózy, nebo šlo jen o náhodný souběh daný Redlovými vazbami na Stanislava Polčáka, Petra Gazdíka a později i Petra Hlubučka.

Proč parlament zastropoval výši jednotlivých filmových pobídek a zároveň navýšil jejich celkovou sumu? Neodradí to velké zahraniční produkce? A jak bude stát regulovat platformy jako Youtube? Moderuje Vladimír Kroc.

Volodymyr Zelenskyj zřetelně a jasně prohlásil, že válka na Ukrajině skončí až osvobozením Krymu. Jeho popularita během války obrovsky stoupla. Na svém charismatu a komunikačních schopnostech staví válečnou strategii, inspiruje lidi a vzbuzuje v nich odvahu. Fungovalo by Zelenského charisma i v době míru? A jaké jsou jeho osobnostní výhody oproti Putinovi?

Moskvou anektovaný Krym začátkem týdne otřásla exploze. Ukrajina se k žádné akci na poloostrově nepřihlásila. Nové satelitní snímky však podle zpravodajského serveru BBC ukazují, že by se mohlo jednat o cílený útok. Ruští vojáci navíc obsadili jednu z ukrajinských jaderných elektráren a využívají ji jako štít. Bude mezi zeměmi další dohoda? A jak to bylo skutečně s explozí na Krymu?

Tání ledovců. Příčina přírodních katastrof s lidskými oběťmi, zároveň hrozba pro příští generace. Jak rychle svět přichází o ledovce? A proč je vědci jezdí zkoumat do hor v Africe? A ještě jedno téma – led na pólech. V Antarktidě hrozí kolaps obřích ledových ploch. Na opačné straně, v Arktidě, se táním ledu otevírá cesta pro nové námořní trasy. A potenciální konflikt. O tom všem s polární ekoložkou Marií Šabackou z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Jak životnímu prostředí pomůže zákaz některých jednorázových plastů? Čím je můžeme nahradit? A daří se nám třídit a především recyklovat odpad? Vladimír Kroc se ptal experta na odpadové hospodářství Hnutí DUHA Ivo Kropáčka.

Její matka Lenka Reinerová, o které Anna Fodorová napsala knihu Lenka, byla členkou komunistické strany. Ta ji v 50. letech nechala uvěznit, přesto vstoupila zpátky do strany. Oba rodiče „prohlédli“ až během okupace v roce 1968, kdy už si ale jejich dcera budovala nový život v Anglii, kde žije dodnes. Jak se Anna Fodorová vyrovnávala s traumatem komunistického věznění své matky a se smrtí širší rodiny během holokaustu? A jak o takové zkušenosti mluvit s dítětem?

Jak daleko má inflace v Česku ke svému vrcholu? Na kolik stupňů by se měly vytápět pokoje v domovech pro seniory? A co nebo kdo způsobil exploze na ruském vojenském letišti na Krymu? Poslechněte si polední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Pondělní zásah FBI v sídle Donalda Trumpa se pravděpodobně týkal zadržovaných dokumentů z Bílého domu. Přesné důvody návštěvy federálních agentů u amerického exprezidenta jsou ale zatím nejasné. „O akci dopředu nevěděla ani administrativa současné hlavy státu, což svědčí o nezávislosti úřadu pro vyšetřování,“ říká amerikanista z New York University Prague Jakub Lepš (TOP 09).

Aleš Zavoral patří k předním tuzemským vytrvalcům v jízdě na kole. Naposledy vyhrál před dvěma týdny závod nazvaný „Bike Nonstop US“. Za 18 dnů při něm ujel téměř šest tisíc kilometrů napříč Spojenými státy. V Hovorech prozradí, v čem je kouzlo podobných vytrvalostních závodů, které sportovci ujedou na kole za týden a nesportovci nikdy. Moderuje Petr Vizina.

Evropská komise připravuje návrh mediálního zákona, jehož cílem by měla být větší svoboda veřejnoprávních médií. Co takzvaný akt o svobodě sdělovacích prostředků obsahuje? Jak bude vypadat evropská norma o politické reklamě? Co přináší zpráva o stavu právního státu v členských zemích sedmadvacítky? A jak nám pomohla EU v boji proti lesním požárům? Vladimír Kroc se ptá místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové (ANO).

Informoval o tom mluvčí policejního prezidenta Jozef Bocán. Podle něj se na školení shodl policejní prezident Martin Vondrášek s policejními řediteli a zástupci odborů vnitřní kontroly na dopolední schůzce. Reagují tím na nedávné zásahy svých kolegů na politických mítincích bývalého premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO. Babiš se dnes rozhodl na základě Vondráčkova doporučení nově vyhradit na politických mítincích hnutí ANO místo pro odpůrce. Moderuje Jan Burda.

Moderuje Vladimír Kroc.

Ruská agrese vůči Ukrajině nekončí. Putin navíc používá geopolitické strategie, aby Ukrajinu zcela rozložil. Má smysl Ukrajině pomáhat? Co se dá říct o Putinových vizích? Bývalý disident, intelektuál a pedagog Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Petříček během zahájení ruské agrese oprášil svoji ruštinu a párkrát se podíval na oficiální ruskou televizi. „To, co jsem viděl a co jsem cítil, bylo mimo měřítka mých emocí,“ řekl.

O víkendu pokračovaly ruské dělostřelecké, raketové a letecké útoky na ukrajinská města. Výbuchy byly slyšet v Mykolajivu, Záporoží a Nikopolu. Ostřelována byla také Sumská oblast na severovýchodě Ukrajiny. Daří se ukrajinským silám vojenská ofenziva na jihu země? Jaká je situace v regionech okupovaných ruskými silami a jaké postoje k válce převládají mezi Ukrajinci?

Ropa – zlato i záhuba venezuelského lidu. Jeho krev. Teď, v době energetické krize, se o venezuelské ropě znovu začíná mluvit. Proč? Ví zahraniční redaktor Českého rozhlasu Eduard Freisler, autor knihy Venezuela: Rozklad ráje.

Maminka měla vážné obavy o synka Zdeňka, znepokojovala ji jeho plachost. A protože se znala s paní Svojsíkovou, manželkou zakladatele českého skautingu, přihlásila ho do junáckého oddílu. Zdeněk Zelený skautskou přezdívkou Káďa naplnil svůj život neuvěřitelným dobrodružstvím. Za války vstoupil do Obrany národa a za komunismu šel za údajnou velezradu sedět na deset let jako politický vězeň.

Omezením dodávek plynu do Evropy Rusko vyvolalo největší energetickou krizi za posledních čtyřicet let. Země, které bojují se změnou klimatu, teď musí volit mezi ekologií a potřebou v zimě topit. O návratu ke „špinavému“ uhlí píše ukrajinský zpravodajský server Ukrajinska pravda.

Důležitým prostředkem k vytváření společné jugoslávské identity byla populární hudba, která v mnoha lidech ze zemí bývalé Jugoslávie dodnes vyvolává nostalgické pocity. Pořad připravila Magdalena Fajtová.

Úspěšné české technologické firmy investují své zisky nejen do vlastního růstu, ale i do společensky prospěšných firem. I proto dostali jejich zakladatelé Václav Muchna majitel startupu Y Soft a Jan Bárta z Pale Fire Capital pozvání do 2×2 s Petrem Šimůnkem.

„Bez vody se stavba zřítí.“ Tento latinský nápis umístil na jeden ze základních kamenů barokního konventu kláštera v západočeských Plasích jeho architekt, Jan Blažej Santini. Architekt, který vytvořil výjimečné stavby mimo jiné v unikátním stylu tzv. barokní gotiky. Spolu s rodinou Dientzenhoferů patří k vrcholným představitelům barokní architektury u nás. (repríza)

Kdy se dočkáme prvního skutečného burčáku? Čím ovlivní srpnové počasí kvalitu letošních vín? Jak může poškodit vinice dým z rozsáhlých letních požárů? Nakolik jsou tuzemští vinaři konkurenceschopní ve světě? A mění se s klimatickou změnou podmínky pro pěstování různých odrůd u nás? Moderuje Vladimír Kroc.

Lidé na vozíku se denně potýkají s mnoha problémy. Překážkou jim jsou zejména bariéry ve městech a nedostatečná připravenost na jejich potřeby. Politická debata o tom, jak těmto lidem usnadnit život přitom uvázla na mrtvém bodě. Jak složité je pro lidi s postižením fungovat ve společnosti či si najít partnera?

Podle odhadů ekonomů, které oslovila ČTK, bankovní rada zřejmě úrokové sazby ponechá na sedmi procentech. Důvodem má být podle nich nové složení bankovní rady v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem dosavadního zvyšování sazeb. Úroková sazba by tak nadále zůstala nejvýše od roku 1999. Rozhodnutí je ale podle ekonomů neznámou, někteří z nich totiž nevylučují ani mírné zvýšení sazeb.

„Na Slovensku sledujeme vaši prezidentskou volbu velmi pozorně. Jste pro nás totiž opravdu důležití. Hodně jste nám pomohli. Bez vás by dnes Slovensko mohlo být klínem ruského vlivu ve střední Evropě,“ říká Magda Vášáryová, slovenská herečka, diplomatka, státní úřednice a politička, která byla speciálním hostem nahrávání podcastu Čekání na prezidenta na Letní filmové škole v Uherském Hradišti.

Tento týden vysíláme speciální díly Vinohradské 12. Získali jsme pět dlouhých článků z pěti různých světových médií. Pátý a poslední text je z amerických novin The New York Times. O tom, jak se dva muži vydali hluboko do Amazonie, aby se setkali se skupinami původních obyvatel, které hlídají prales. Pak zmizeli.

Napětí na srbsko-kosovské hranici roste, záminkou byl spor o registrační značky a doklady totožnosti. Hrozí, že napětí přeroste v ozbrojený konflikt? A myslí Srbsko svůj vstup do EU vážně? „Kosovo je nebezpečný precedens pro jiné státy, které mají na svém území menšiny,“ upozorňuje balkanolog a historik Jan Rychlík. Poslechněte si rozhovor Vladimíra Kroce.

K naplnění představ ideálního prezidentského kandidáta stačí Ondřeji Štindlovi prý málo: šance porazit Andreje Babiše (ANO) a nebýt přitom evidentně horší než on. O dalších stránkách boje o prezidentství hovoří tento spisovatel, novinář a publicista v pořadu Osobnost Plus.

Vládní koalice debatuje o “sektorové” dani z mimořádného zisku. Piráti i Stan volají po zdanění energo firem. Piráti v programu píšou taky o zdanění bank? Dotkne se to tedy kromě energetických firem i bank? Co případné zdanění bank přinese klientům bank? Nebudou zdražovat? Souhlasí banky s principem solidarity? Které vlády a kde zavádějí sektorové daně? Moderuje Lukáš Matoška.

Jaké ekonomické dopady může mít návštěva šéfky americké Sněmovny reprezentantů na Tchaj-wanu? Může napětí mezi Čínou a USA zásadněji ovlivnit i českou ekonomiku? A co čekají analytici od zítřejšího jednání České národní banky o nastavení úrokových sazeb? Tomáš Pancíř se ptal analytika České spořitelny Petra Zahradníka, člena Národní ekonomické rady vlády.

Volodymyr Zelenskyj se zatím osvědčil jako perfektní válečný vůdce. Zvykli jsme si jej vídat ve vojenském oblečení apelujícího na celý západní svět, aby s pomocí Ukrajině neotálel. Kvůli konfliktu však stojí jeho politické plány a cíle zcela stranou. Jaký je tedy ve skutečnosti politik? Jak chce poválečnou Ukrajinu změnit?

Individuální posouzení úředníky podle něj nefunguje. Povede zautomatizování systému, který vyloučí lidský faktor, ke spravedlivějšímu přidělování dávek? Nebo naopak zhorší situaci lidí v sociální nouzi? Debatovat budou poslanec ODS, člen sněmovního výboru pro sociální záležitosti Jan Bauer a vedoucí programu Dluhové poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle. Moderuje Karolína Koubová.

Zahlédl jsem kdesi titulek, že hlad je zdravý, anebo že hlad je to nejlepší, co nás, pokud jde o zdraví, může potkat. Nečetl jsem to, neboť se určitě jednalo o článek pro lidi trpící nadváhou, anebo, jak se korektně říká tlustým, pro lidi s dobrovolně zvýšeným příjmem stravy. Což není můj případ, neboť když jsem si připadal obtloustlý, dobrovolně jsem omezil příjem stravy, anebo jak se říká nekorektně, přestal jsem žrát.

 Jak to ovlivní světový trh s obilím? A jak je možné, že bývalé obilnice Blízkého Východu Libanon a Egypt dnes obilí dovážejí?

Ministr zemědělství vyzval dopisem šéfy obchodních řetězců, aby do své nabídky zařadili větší množství potravin z domácí produkce. Může mít taková výzva efekt? Podle čeho se řetězce rozhodují, jaké zboží zákazníkům nabídnou? A proč jsou české potraviny v obchodech mnohdy dražší než ty zahraniční? Tomáš Pancíř se zeptal Pavla Březiny, předsedy Asociace českého tradičního obchodu.

Kameraman České televize Pavel Němeček dokumentoval první linie bojů na Ukrajině a byl blízko smrti, když pouhý metr o něj dopadl kus ruské rakety. Jak vnímá válečnou realitu ruské agrese na Ukrajině a co radí při setkání s ruským dronem?

Tchaj-wan zvýšil vojenskou pohotovost svých jednotek. Média, která se odvolávají na zdroje z americké administrativy píší, že Tchaj-wan nejspíš navštíví předsedkyně americké sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Čína začala vojenskou technikou kontrolovat průliv mezi ostrovem a pevninou. Jaké důsledky může mít taková cesta? Vyostří se kvůli ní obchodní válka mezi Pekingem a Washingtonem?

Tento týden vysíláme speciální díly Vinohradské 12. Získali jsme pět dlouhých článků z pěti různých světových médií. Druhý text je z mezinárodního vědeckého časopisu New Scientist. O tom, proč nám trávení času blízko vody zlepšuje duševní zdraví. Že tako funguje zeleň, to víme už nějakou dobu. Nový výzkum ale ukazuje, že pobyt u vody – ať už je to mořské pobřeží, řeka nebo fontána v parku – nás může posílit ještě víc.

Co všechno zahrnuje dohoda o snížení spotřeby plynu, kterou uzavřeli ministři států Evropské unie? Podaří se snížit spotřebu i přes výjimky, které si některé státy zajistily? A jak těžké bylo pro české předsednictví dospět k všeobecně přijatelnému kompromisu? Tomáš Pancíř se ptal Jaroslava Zajíčka, velvyslance České republiky ve výboru stálých zástupců členských států EU.

Už devět dní se hasiči snaží zastavit požár v Českém Švýcarsku. O víkendu se jim podařilo zmenšit plochu zásahů zhruba o pětinu. Hašení jim komplikují těžce přístupná místa. „Pomocí lanové lezecké techniky se vyvazujeme na svazích a pomocí motorových pil si klestíme cestu, abychom aspoň tu nejlehčí mobilní techniku mohli dostat na místo,“ říká mluvčí ústeckých hasičů Milan Rudolf.

V létě se v Příbězích 20. století často vracíme k osudům, které jsme už v minulosti zpracovávali: získáváme nové informace a snažíme se je do portrétů doplňovat – a také nechceme, aby některé výrazné osobní historie upadly do zapomnění. Štefánia Lorándová zemřela 26. října 2012. Když jsem ji kdysi poprvé navštívil, bylo jí devadesát, bydlela v nejvyšším patře jednoho starého vinohradského činžáku a skoro nikdo za ní nechodil.

Mnohé léky, které dnes používáme, vzešly z bylin a rostlin. Dozvíte se jak se zrodilo opium a z něj následně morfin, jaký potenciál má konopí a proč se můžete předávkovat i vrbovou kůrou. Moderuje Andrea Skalická.

Linet a Jablotron jsou v Česku synonymem pro úspěšné a férové společnosti. Jejich zakladatelé Zbyněk Frolík a Dalibor Dědek v 2 x 2 s Petrem Šimůnkem popsali recept na úspěch.

Česká veřejnost sleduje v posledních dnech a hodinách zkázu lesa v Českém Švýcarsku. Co se stane s lidskou myslí, když z okolní dobře známé krajiny náhle zmizí les? Jak na prudkou změnu reagují děti a dospívající? A co označujeme termínem environmentální žal? Vladimír Kroc se ptal psycholožky Barbory Klocové z Univerzity jihovýchodního Norska.

V 21. století se celosvětově rozvíjí velkovýroba drog, na scéně začínají dominovat kartely. Tomu se věnuje závěrečný díl dokumentárního seriálu Drogy v Čechách.

Název prvotiny jednoho z největších rusky píšících spisovatelů 20. století Fazyla Iskandera byl Patálie s kozloturem. Vyšla v Moskvě v roce 1966 a v lehce zahalené podobě se vysmívala sovětskému šílenství kolem Chruščovova pobláznění kukuřicí. Iskander byl nelítostný a zároveň moc vtipný.

Nic se nestalo. Vláda jenom schválila druhou letošní rozpočtovou novelu, která předpokládá koncem roku schodek 330 miliard korun. Proč by se také měli daňoví poplatníci rozčilovat, na něco takového si přece už dávno zvykli. Je pravda, že dříve ministři financí novely nenavrhovali, jenže za poslední tři roky se však už jednou schválený rozpočet mění popáté, přitom počtvrté se zvyšuje jeho schodek.

Máma, táta, Filla, Špála. To byla prý jeho první slova. Sběratelství obrazů se jeho rodina věnuje už pět generací a v poslední době láme rekordy. „Rozhodně určitý druh krize a inflace přispívá k tomu, že žijeme v jakémsi sběratelsko-obrazovém ráji,“ říká sběratel a majitel aukční galerie Martin Kodl.

Maďarský premiér Viktor Orbán se včera vrátil z jednání ve Vídni. Tématem byla evropská politika vůči Rusku a zejména plány na omezení spotřeby plynu. Jednání byla ohrožena jeho předchozí cestou do Sedmihradska, kde v kontextu s migrací mluvil o nepřípustnosti míšení ras. Projev odsoudily židovské obce a politici napříč Evropou, ale i dlouholetá Orbánova poradkyně. Rakouský kancléř Karl Nehammer tak ještě před jeho příjezdem musel odrážet výzvy, aby Orbána vůbec přijímal.

Mohli jsme požáru v Národním parku České Švýcarsko předejít? Přispělo k šíření požáru neodtěžené suché dřevo po kůrovcové kalamitě? Mají pravdu biologové, kteří nás ujišťují, že příroda si s následky katastrofy rychle poradí? Vladimír Kroc se ptal Tomáše Tesaře (TOP09), náměstka ministryně životního prostředí.

„Ovlivňovat veřejné mínění znamená vytvářet souhlas.“ To napsal před mnoha lety muž, který je považován za jednoho ze zakladatelů oboru, kterému se česky říká „řízená komunikace“, ale daleko víc se pro něj vžil anglický název „public relations“.

Je možné u ruského prezidenta Vladimira Putina konstatovat psychopatické sklony? O psychopatech a moci s přednostou Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a bývalým vojenským psychiatrem Janem Veverou.

Peníze navíc chce použít na úsporný tarif, růst důchodů a zvládání uprchlické krize. Odpovídá prohloubení zadlužení státu současné situaci? A obejde se kabinet Petra Fialy v budoucnu při konsolidaci státních financí bez zvyšování daní, které nyní odmítá? Debatovat budou exministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová a místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Dějinné zvraty bývají jak k lepšímu, tak také k horšímu. Zpravidla se střídají. U nás například vznik Československa a pak německý Protektorát. Vítězný konec druhé světové války a pád do komunistické totality. Jaro šedesát osm a srpen šedesát osm. Listopad osmdesát devět – a pak, co? – Teď už to víme nebo tušíme.

Hasiči čtvrtý den bojují s rozsáhlým požárem v Národním parku České Švýcarsko. Proč je tak nesnadné dostat oheň pod kontrolu? Pomáhá speciální technika poskytnutá ze zahraničí? A co se dá udělat pro to, aby se podobným neštěstím, hrozícím v horkém a suchém letním období, dařilo předcházet? Tomáš Pancíř se zeptal ministra vnitra Víta Rakušana.

Někteří v něm stále vidí jen mladého kluka z filmu. Tak úplně mladý už ale Jiří Mádl není a jeho tvůrčí aktivity se za ta léta velmi rozrostly. Vedle hraní, režírování a scenáristiky mu taky vyšla kniha. Nyní pracuje na historickém filmovém projektu s názvem Vlny, jehož kulisy tvoří Československý rozhlas v letech 1967 a 1968.

Ze strany ruské plynárenské společnosti Gazprom došlo k opětovnému snížení dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1. Společnost uvedla, že ke snížení došlo z důvodu opravy jedné z turbín. Podle EU jde o politický krok, a proto je nutné se připravit na zimu. „Počínaje srpnem budou unijní státy šetřit. Spotřebu se budou snažit snížit o 15 procent, a to nejprve pouze na dobrovolné bázi,“ uvádí bruselský zpravodaj Viktor Daněk.

České Švýcarsko v plamenech. Jak velká katastrofa národní park postihla? Co rozhoduje o rychlosti šíření požáru? Jak oheň hasit? A jaká spoušť po něm na místě zbyde? Otázky pro Romana Berčáka z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.

Bude Česká národní banka dále zvyšovat úrokové sazby? Za jakých podmínek by to bylo nezbytné? Kam až může vystoupat inflace? „Rok trvající zpřísňování měnové politiky už začalo fungovat a přinášet své efekty,“ říká viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Poslechněte si rozhovor Tomáše Pancíře.

Jaká je současná úroveň jazykové kultury v české politice? Změnila se s novou vládou? „Obecně bych řekl, že se nijak výrazně nezlepšila,“ říká host Osobnosti Plus jazykovědec Karel Oliva.

Moderuje Martina Mašková a Renata Kropáčková.

Druhou posilující dávku vakcíny proti covidu si během minulého týdne nechalo dát 21 000 lidí. Mezitím dál roste v mezitýdenním srovnání počet nově nakažených i počet lidí, kteří jsou s covidem v nemocnici. Jaký bude další vývoj letní covidové vlny? Proč se zájemci nemohou na druhou posilující dávku předem registrovat? Jak se stát chystá na pravděpodobnou podzimní vlnu? Tomáš Pancíř se ptal náměstka ministra zdravotnictví Josefa Pavlovice z Pirátské strany.

Na svět se evoluční biolog Jan Zrzavý dívá perspektivou tisíciletého vývoje. Žijeme podle něj nyní v mimořádně mírumilovném světě, kde se vyplácí být hodný. „Úžasně ubývá válek a je to až překvapivé,“ zdůrazňuje.

Posledně jsem tu povídal o sdílené taxislužbě. Ozval se mi jeden pán, který má ve svém taxi živobytí. Vyměnili jsme si pár mailů a řeknu vám, je to radost, když potkáte v elektronické poště kultivovaného chytrého oponenta. Kéž by to bylo pravidlem! A že tomu tak opravdu zpravidla není!

Jaké to bude mít dopady na světové potravinářství? Moderuje Martina Mašková.

Na začátku 80. let minulého století se soudruzi v Československu připravovali na třetí světovou válku. Podle komunistických představ měla začít útokem západoněmeckého Bundeswehru na Československo. Proto se plánoval i z ČSSR jaderný útok na Německo. Devatenáctiletý Roman Cajthaml, než aby se na tom podílel, šel raději do vězení.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba vstoupil do ostrého provozu a už od začátku posílá na Zemi záběry, které všem vzaly dech.  Fenoménu se věnuje dnešní Leonardo Plus. Hostem Ondřeje Nováka je Jan Spratek z pražské hvězdárny a planetária.

Nabídne vám ale také rozhovory s dvěma spisovateli a představí archivní dokumenty o operaci Anthropoid, které do Prahy dorazily z Velké Británie. Připravila Michaela Vetešková.

Václavu Staňkovi je třiadvacet let a jeho Vaskám šest. Obuvnickou firmu založil v osmnácti, trochu z rebelie proti vlastnímu otci, který také vyráběl boty, ale jinak. Vasky jsou ze Zlína, i proto se Staňkovi přezdívá „malý Baťa“. Jeho firma roste o stovky procent ročně a podniká už nejenom s botami, ale taky s nábytkem a batohy. Splní cíle, který sám sobě stanovil? Jak se mu jako mladému podnikateli funguje v prostředí manažerů o generaci až dvě starších? Ptá se Petr Šimůnek.

Pád komunismu a vznik Národní protidrogové centrály má na drogovou scénu v Čechách velký dopad.

  Jak se tato provincie za čtvrtstoletí, od přechodu správy z rukou Britů do čínských, změnila? Naplnil se koncept “jedna země, dva systémy”? Proč Markéta Moore tvrdí, že se v Hongkongu zastavil čas v roce 2020? Ptá se Vladimír Kroc.

V Letech na Písecku začíná demolice bývalého areálu vepřína, v jehož místech stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Proč trvá důstojná úprava dějiště velké lidské tragédie tak dlouho? Jak bude vypadat definitivní památník, který má na místě vepřína stát? Vladimír Kroc se ptal ministra kultury Martina Baxy z ODS.

Spor ombudsmana Stanislava Křečka s jeho zástupkyní Monikou Šimůnkovou vyvrcholil odebráním její veškeré agendy. „Nechci to nějak hodně detailně rozvíjet, ale Křeček mi řekl, že mi žádnou agendu nevrátí, to jest nic z těch věcí, které jsem dělala 2,5 roku, a myslím, že dobře,“ popisuje středeční první osobní schůzku právnička a zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková.

Česká armáda prochází modernizací. Vláda rozhodla o zahájení jednání s USA, které by ji měly vyzbrojit novými bojovými letouny F-35 Lightning. Rozhodla tak na základě doporučení armády. „Modernizace Armády ČR začala zhruba před pěti lety, protože byla zastaralá z hlediska rozpočtových škrtů. Ukrajina byla velmi důraznou zprávou, že potřebujeme prostředky k obranyschopnosti,“ vysvětluje bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Aleš Opata.

Co může vláda udělat v boji proti vysoké inflaci? Daří se jí zmírňovat dopad stoupajících cen, zejména energií? Jak úspěšná je se svými opatřeními Česká národní banka? A zafungují nově přijaté protiruské sankce? Vladimír Kroc se ptal místopředsedy rozpočtového výboru Sněmovny Jana Hrnčíře (SPD).

V Itálii se stala v demokracii legitimní věc – některé politické strany odešly ze sálu, místo aby hlasovaly pro důvěru vládě, jejímiž jsou členy. Premiér se rozhodl podat demisi, byť důvěru získal. Neměli bychom nad tím ronit krokodýlí slzy – zbožštění jednoho politika a proklínání těch, kteří ho odmítli podpořit, je nebezpečné. Ale neměli bychom ani mávnout rukou a konstatovat, že tak to funguje. To, co se v posledních dnech dělo v Itálii, představuje politický cynismus.

Po pravidelné desetidenní údržbě plynovodu Nord Stream 1 už zase proudí do Evropské unie ruský plyn. Obnovení dodávek plynu hlavně znamená více času na naplnění zásobníků a na šetření. „Situace bude pořád takto napjatá a válka to pouze obnažila,“ říká ve Speciálu bývalý premiér Mirek Topolánek, který je dnes předsedou Výkonné rady Teplárenského sdružení.

Popularita amerického prezidenta Joe Bidena se přiblížila k pouhým 36 procentům, podobně na tom byl někdy v roce 2017 i Donald Trump. „Mě štve plno jiných věcí daleko víc – třeba Vladimir Putin,“ komentuje jazzový muzikant Rudy Linka v pořadu Osobnost Plus. Připomíná, že Američané volí své politiky hlavně podle vlastní peněženky a někdy po nich chtějí věci, na které nemá pravomoci ani prezident.

Počty nakažených covidem se začaly opět navyšovat. Důvodem je nová varianta omikronu BA.5, která způsobuje vysokou nakažlivost. „Omikron ty ostatní varianty vytěsňuje, má velkou schopnost nakazit zejména člověka, který prodělal infekci předchozími variantami,“ konstatuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Z hangáru zpátky na nebe. Masivní zájem o letní dovolené vyhnal do vzduchu odstavená superjumba, největší dopravní letadla světa. Jenže: na jak dlouho? A proč na letištích chybí lidé? Téma pro bývalého pilota a odborníka na leteckou dopravu Ladislava Kellera.

Odboráři nepřesvědčili lídry koaličních stran, aby kvůli vysoké inflaci pro letošek schválili navýšení platů. Je možnost dohody stále otevřená? Komu a proč by se měly platy zvyšovat? Vladimír Kroc se ptal Dagmar Žitníkové, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.

Vzápětí poté, co skončil dvouměsíční přísný lockdown v Šanghaji, oznámily úřady tohoto mnohamilionového obchodního centra, že bude opět nutné otestovat polovinu jeho obyvatel. Politika nulového covidu poškozuje čínskou ekonomiku, která oslabuje rychleji, než čekali analytici. Oslabí i pozice Číny na mezinárodní scéně? Moderuje Jan Bumba.

Napsal výzvu všem mladým, kteří po světě demonstrují za zlepšení klimatu, že to si musí zajistit oni sami. Vzkazuje jim: žádné stipendium, vzít batůžek, makat, vydělat si a pak studovat. Jak je s touto výzvou mezi mladými populární? Proč si myslí, že už jsme byli na vrcholu naší civilizace? A není současná energetická krize příznivá zpráva pro stav klimatu? Moderuje Barbora Tachecí.

Když král Šalamoun, od Boha nadán moudrostí, řešil spor dvou žen o dítě, měl na rozdíl od dnešní justice snahu rozhodnout. Kdyby po způsobu dnešních juristů spořícím se stranám sdělil, že rozhodne, až se mezi sebou domluví, v Bibli by pro Šalamouna nebylo místo.

Odbory žádají přidat kvůli vysoké inflaci. Kolik a proč jim vláda nechce vyhovět?

Profesoři Harvard univerzity Steven Levitsky a Daniel Ziblatt se rozpadem demokracií zabývají více než 20 let. Impulzem k napsání publikace bylo vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách a pocit ohrožení demokracie.

Jsou teploty přesahující třicítku v červenci v Česku normální, nebo se i v tomto ohledu projevují klimatické změny? Jaké ponaučení si můžeme vzít z historie? A můžeme škodám způsobeným vedry nějak předcházet? „Nárůst je výrazný a je zjevné, že když takových dnů je v létě víc, mají tendenci se řetězit. Jeden horký den ještě nic moc neznamená, problém je, když jsou takové dny tři a více za sebou,“ říká Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Zakladatel spolku na podporu nezávislé justice Šalamoun a aktivista John Bok v Osobnosti Plus tvrdí, že současná vláda jde v podpoře Ukrajiny správným směrem, přestože jim do hlavy nevidí. „Na rozdíl od vlády Andreje Babiše a těch předešlých jim nejde jen o jejich úspěchy a zviditelnění, ale opravdu chtějí sloužit této zemi a tomu, že chceme, aby i Ukrajina žila ve světě, kde jsou respektovány vzájemné úmluvy,“ říká.

Ve Španělsku už plameny zničily 25 000 hektarů plochy, od začátku roku je to dokonce 70 tisíc, což je podle tamního premiéra Pedra Sánchéze dvojnásobek oproti průměru obvyklém za stejné období v posledních deseti letech. Na vině je vlna veder, na mnoha místech padají a ještě mají padat teplotní rekordy. Na ty se ostatně chystá také Spojené království. V některých částech Anglie je dnes až 70 procentní pravděpodobnost, že teplota překročí 40 stupňů Celsia.

Stalo se bezmála mantrou opakovat, že nejbližší volby budou nejzapeklitější ze všech a že odhadnout jejich výsledky je nad lidské síly. Pro ty komunální a senátní, které náš čekají za dva měsíce a kousek, to ale platí naprosto spolehlivě. A to přestože z průzkumů nepřekvapivě vychází, že po návratu do Strakovky by ODS, ať už samotná nebo s konzervativními partnery, měla ovládnout Prahu a Brno.

Bez ohledu na teplé letní počasí jsme uprostřed debaty o zajištění energií na blížící se zimní sezónu. Hrozí, že v Česku bude omezeno vytápění? Pokud ano, koho by se mohlo týkat? Pomůže občanům po finanční stránce úsporný tarif navržený vládou? Vladimír Kroc se ptal Martina Hájka, ředitele Teplárenského sdružení.

Hnutí STAN se podle zakladatele a šéfredaktora magazínu Reportér Roberta Čásenského vydalo na smrtící stezku. „To, jakou trajektorií se vydali po dosažení největšího úspěchu ve své historii, bylo skoro zarážející. Protože si nechali okamžitě po volbách poslat dary z Kypru. Proč si ale nechá nějaká strana poslat dar ve chvíli, kdy ví, že dostane obrovské peníze za volební výsledek?“

Bomby ale dopadají i na civilní cíle daleko od fronty. Ve čtvrtek zasáhly město Vinnycja, které leží čtyři hodiny cesty jihozápadně od Kyjeva, a podle místních úřadů tam zabily přes dvě desítky lidí včetně dětí. Objevují se zprávy, že ruské jednotky přeskupují síly a údajně připravují novou ofenzívu. Ukrajinská armáda přitom zároveň chystá protiútok, podle svého vyjádření se v dohledné době pokusí znovuzískat některá okupovaná území.