Inflace nejen v Evropě roste, v srpnu v Česku činila 3,1 procenta. „Celková inflace v eurozóně byla 3 procenta, ale třeba v Belgii 4,7 procenta. Takže jsme na evropském průměru,“ uklidňuje předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská připomíná, že je teď velmi důležité, aby centrální banky dobře komunikovaly s trhem i občany o rizicích této inflace.

Cestovní kanceláře a agentury obvinily stát, že jim dostatečně nepomáhá z krize, do které se dostaly kvůli pandemii. „Míří sem mnohem méně turistů, než by mohlo. CzechTourism musí reagovat na aktuální situaci a dělat propagaci v zemích, odkud k nám lidé přijet mohou,“ říká místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. „CzechTourism se maximálně snaží, problém je v nastavení semaforu, který budeme řešit,“ reaguje ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Česká veřejnost i politici se vzácně shodnou na tom, že nestojí o přistěhovalce. Zdejší podniky ovšen bijí na poplach – chybí jim statisíce zahraničních dělníků. To potvrzuje i ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy Eva Martinicová, firmy zakázky mají, ale lidi ne: „Proto bychom měli podpořit jednoduchý a urychlený přísun zahraničních pracovníků na český trh.“ Jiří Vaňásek z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) má obezřetnější přístup.

Mnozí komentátoři označují působení amerických a aliančních sil v Afghánistánu po stažení vojsk za fiasko. „Je to velká ztráta prestiže USA. Po dvaceti letech bojů odešly v podstatě v úprku,“ říká bývalý diplomat Jaromír Novotný, který dnes učí na Diplomatické akademii. „Spojené státy tímto rozhodně kredit neztratí. Pokud něco takového nastane, bude to jen dočasné,“ oponuje amerikanista Tomáš Klvaňa, hostující profesor na New York University v Praze.

Rekordní schodky rozpočtu a heslo „proinvestovat se z krize“, to stále častěji opakují vládní politici. Vede cesta k hospodářskému růstu jen přes investice? „Na klišé, že se lze proinvestovat z krize, už jsem trochu citlivý. Využít příležitostí musíme, ale mám velké pochybnosti, že to český stát dělá,“ říká exministr financí za ANO a člen expertní platformy Koronerv-20 Ivan Pilný. Ekonom z institutu CERGE-EI Filip Matějka je přesvědčen, že v tuto chvíli investice nepomohou.

Dokumentární snímek Eriky Hníkové Každá minuta života sleduje život čtyřletého chlapce, kterého rodiče vychovávají metodou zvanou kamevéda, komplexní multirozvojová výchova dětí. Jejím cílem je vychovat úspěšného člověka už od narození celodenní aktivní výchovou a péčí ze strany rodičů. „Je to pro dítě výhra a nejlepší možnost, jak strávit mládí,“ tvrdí zakladatel metody Pavel Zacha. Psycholožka Václava Masáková tvrdí, že tato metoda je hlavně o rodičích a jejich ambicích.

Tálibán oznámil složení přechodné vlády. Jsou v ní pouze muži včetně těch, kteří stáli v čele boje proti prozápadní vládě a mezinárodní koalici. „S teroristy se občas vyjednává. Ale není důvod ani morální, ani realistický, uznávat Tálibán jako legitimní vládu Afghánistánu,“ míní ředitel Občanského institutu Roman Joch. Podle šéfa Diplomatické akademie Cyrila Svobody ale Západ s Tálibánem jednat má.

Občané Salvadoru mohou nově všude platit bitcoinem. Středoamerická země je první, která kryptoměnu zavedla jako oficiální platilo, ačkoliv většina populace nemá připojení internetu, bankovní účet ani kreditní kartu. „Dnes bitcoin klesl o 10 tisíc korun, takže nevím, který český občan by si chtěl své úspory alokovat do tak vysoce volatilní měny,“ hodnotí člen bankovní rady České národní banky Oldřich Dědek. Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň vidí i pozitiva.

Kauza Čapí hnízdo premiéra Andreje Babiše (ANO) se táhne už řadu let a znovu ji má na stole policie. Nyní se rozjelo nové kolo výslechů. „Snižuje to důvěru v právní stát. Není přijatelné, aby samotné přípravné řízení trvalo více než pět,“ kritizuje europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Poslankyně Helena Válková (ANO) s tím souhlasí: „Musím jen smutně podotknout, že u některých trestních řízení je ta doba tak nepřiměřená, že vzbuzuje pochybnosti, co za tím vězí.“

Evropská unie vyzývá členské státy k pomoci afghánským běžencům, kterým hrozí nebezpečí ze strany Tálibánu. Nabídnout dobrovolně azyl těm, kteří jsou takto ohroženi ale Česká republika, Rakousko, Dánsko, Maďarsko či Polsko neplánují. Předseda zahraničního sněmovního výboru Ondřej Veselý (ČSSD) míní, že už jsme přesídlili ty Afghánce, kteří spolupracovali s českou armádou. Ředitel organizace Na pomoc uprchlíkům Martin Rozumek (za Zelené) volá po širší pomoci.

Ústavní soud vyhověl skupině sedmnácti senátorů a zrušil část zákona o takzvaných bezdoplatkových zónách. V nich nově příchozí občané v hmotné nouzi neměli nárok na doplatek na bydlení. „Zrušení bezdoplatkových zón je chybou. Jiný nástroj města neměla, proto rozhodnutí soudu nevítám,“ tvrdí primátor Kladna Milan Volf (Volba pro Kladno). Ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček namítá, že zóny nevedly ke zlepšení situace ve městech a je dobře, že je soud zrušil.

Jsou, nebo nejsou politickou kampaní výjezdy ministrů do krajů a dá se odlišit práce politika od kampaně? Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH) věří, že křížení funkce a kampaně se dopustil Miloš Zeman v roce 2018. „Řídíme se vždy platnou právní úpravou. Ale protože tento zákon víceméně chybí, tak na základě čeho se máme rozhodovat?“ ptá se právní zástupce prezidenta Marek Nespala. „Je třeba najít hranici,“ doporučuje člen úřadu Jan Outlý.

Plánovaný seminář Co budeme učit mediky o infekci SARS-CoV-2? se ve Valdštejnském paláci nekoná. Kontroverze vzbudil seznam řečníků, mezi nimi třeba molekulární bioložka Soňa Peková. „Je to odraz doby, které začínám říkat normalizační. Jde tu o svobodu projevu před projevem,“ reaguje na zrušení semináře jeho spoluorganizátor, senátor ČSSD a lékař Jan Žaloudík. Poslanec, místopředseda TOP 09 a lékař Vlastimil Válek měl také vystoupit, svou účast pak ale stáhl.

Plánovaný seminář Co budeme učit mediky o infekci SARS-CoV-2? se ve Valdštejnském paláci nekoná. Kontroverze vzbudil seznam řečníků, mezi nimi třeba molekulární bioložka Soňa Peková. „Je to odraz doby, které začínám říkat normalizační. Jde tu o svobodu projevu před projevem,“ reaguje na zrušení semináře jeho spoluorganizátor, senátor ČSSD a lékař Jan Žaloudík. Poslanec, místopředseda TOP 09 a lékař Vlastimil Válek měl také vystoupit, svou účast pak ale stáhl.

Do konce srpna vláda rozhodne, které skupiny obyvatel a kdy bude přeočkovávat třetí dávkou vakcíny proti covidu-19. Izrael už ohroženým skupinám třetí dávku nabízí, přeočkování plánuje od září Francie a Německo. WHO ale kritizuje tyto snahy s poukazem na to, že například v Africe jsou očkovány jen 2 procenta populace. Měli bychom přeočkovávat, nebo spíš darovat vakcíny chudším zemím a zabránit tak vzniku dalších mutací viru?

Desetitisíce Afghánců se snaží opustit zemi v obavách před pomstou Tálibánu za spolupráci s vojsky NATO. Má Evropa nástroje, jak zabránit nové uprchlické vlně podobné té v roce 2015? Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbila posílit humanitární pomoc včetně finanční pomoci těm unijním státům, které uprchlíky přijmou. „Já to beru jako kolaboraci, my tu máme vlastní zkušenost, ať už s kolaborací s Německem a podobně,“ tvrdí poslanec SPD Radek Koten.

Inflace podle ekonomů poroste setrvalým tempem čtyř procent minimálně do konce roku. „Spoření jistotu zajišťuje stále, ale bohužel peníze ztrácejí svou hodnotu. Spoření tedy smysl dává, bohužel však čím dál tím méně, což je vinou politiky centrálních bank, ne nás lidí,“ říká hlavní ekonom platební instituce Roger Dominik Stroukal. I hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček uznává, že není možné, aby lidé byli ze sta procent zainvestováni.

Hnutí Tálibán už obsadilo všechna větší města v Afghánistánu, slibuje ale, že se nebude spolupracovníkům zahraničních sil mstít. Jaká je bilance dvacetileté operace Západu v zemi? „Mise měla smysl, i když nenaplnila ty cíle, které jsme od ní všichni asi očekávali,“ míní bývalý náčelník Generálního štábu Petr Pavel. Odborník na islám a poradce premiéra pro migraci Petr Pelikán ale soudí, že mise smysl neměla a její cíle nebyl nikdy stanoveny.

Hnutí Tálibán už obsadilo všechna větší města v Afghánistánu, slibuje ale, že se nebude spolupracovníkům zahraničních sil mstít. Jaká je bilance dvacetileté operace Západu v zemi? „Mise měla smysl, i když nenaplnila ty cíle, které jsme od ní všichni asi očekávali,“ míní bývalý náčelník Generálního štábu Petr Pavel. Odborník na islám a poradce premiéra pro migraci Petr Pelikán ale soudí, že mise smysl neměla a její cíle nebyl nikdy stanoveny.

Vláda je kritizována za to, že příliš pomalu stahovala české diplomaty a jejich spolupracovníky z Tálibánem ovládaného Afghánistánu. A za to, že nedostatečně pomohla těm, kteří s Čechy v zemi spolupracovali. „Že se vojska budou stahovat, jsme věděli s předstihem. Vláda postupovala laxně, ačkoli postup Tálibánu byl rychlý a mnohé překvapil,“ říká poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Poslanec Pavel Růžička (ANO), válečný veterán z Iráku, je přesvědčen, že vláda to zvládla dobře.

Poslanci odsouhlasili zrušení kojeneckých ústavů od roku 2025, pokud bude souhlasit Senát prezident. Je ale tento krok přínosem pro nejmenší děti, nebo jsou jím některé z nich ohroženy? Najde se pro děti dostatek pěstounů, kteří jim zajistí kvalifikovanou péči?

Žijeme ve věku zombie demokracií, jak tvrdí výkonný ředitel lidskoprávní organizace Human Rights Watch? Mnohé režimy podle něj sice navenek připomínají demokracii, ale chybí jim opravdové demokratické instituce. Publicista Jan Urban věří, že k takové demokracii směřujeme. Politolog Karel Sál z Institutu pro politiku a společnost blízkého hnutí ANO upozorňuje, že záleží na tom, co si pod pojmem demokracie představujeme.

Před Muzeem města Ústí nad Labem stojí venkovní výstava pozůstatků náhrobních kamenů ze zrušeného německého hřbitova z nedaleké vesnice. „Z našeho pohledu je to neetické a za hranou. Opakovaně jsme upozorňovali, že výstava vzbudí negativní emoce,“ kritizuje náměstek ústeckého primátora Tomáš Vlach (ANO). Historik městského muzea, spoluautor výstavy a radní Martin Krsek (PRO! Ústí) ale výstavu chápe jako příležitost upozornit na problematiku opuštěných německých hrobů.

Mělo by Česko zrušit plošná opatření proti šíření koronaviru, budou-li trvat příznivé epidemické podmínky? Touto cestou se vydala Velká Británie, kde je plně proočkováno 57 procent osob, aspoň jednu dávku má 70 procent. V Česku je to 45 a 53 procent. „Ještě nejsme v situaci Británie. A čísla jasně říkají, že nákaza je teď mezi nevakcinovanými nebo částečně vakcinovanými,“ varuje viroložka Ruth Tachezy. Biochemik Zdeněk Hostomský považuje postup Británie za inspirativní.

Vláda chce motivovat více lidí k vakcinaci, proto schválila dva dny volna státním zaměstnancům za to, že se nechají očkovat. „Snaha přesvědčit lidi, aby se očkovali, je systematická. Snažíme se, aby k očkování došli lidé sami, nikoho nechceme nutit,“ tvrdí marketingový expert a koordinátor kampaně na podporu očkování proti covidu-19 Daniel Köppl. Analytik organizace PAQ Research Michal Kunc volno za vakcínu chválí, připomíná ovšem, že v této podobě na něj dosáhne málokdo.

Mají olympijské hry v Tokiu šanci naplnit tradiční ideály olympijského hnutí, probíhají-li ve stínu pandemie? „To, co se děje poslední rok a půl, je celosvětový průšvih. Ale přece se nemůže zastavit úplně život,“ míní místopředseda České olympijské akademie Zdeněk Škoda. S tím nesouhlasí publicista a podnikatel žijící v v Japonsku Milan Hubáček: „Hry neměly být ani zrušeny, ani konány v původním termínu. Ale odloženy o jednu periodu, tedy o čtyři roky.“

Za této vlády očkování proti covidu-19 povinné nebude, slibuje Andrej Babiš (ANO). Mezitím zájem o vakcíny slábne a není jisté, zda Česko dosáhne kolektivní imunity, nebo ho čeká další vážná vlna epidemie. „Slovo povinně se očkovat mi nahání hrůzu a vyhýbal bych se mu. Je to špatně,“ míní bioetik a neurolog Jan Payne z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Etik David Černý si povinné očkování proti covidu-19 dokáže představit.

Evropská komise představila klimatický balíček Fit for 55, součástí je i přechod k bezemisním automobilům. Od roku 2035 by se neměla vyrábět a prodávat nová auta se spalovacími motory. „Chceme-li zabránit zhoršování klimatické krize, musíme dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Z tohoto hlediska je plán správný a nevyhnutelný,“ tvrdí Kateřina Davidová z nevládního Centra pro dopravu a energetiku. Šéf sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl s návrhy nesouhlasí.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce od září přestat proplácet preventivní testy na covid-19. „Souhlasím s tím, co potvrdil ministr Vojtěch, když řekl, že očkování je vstupenka do společnosti. A tedy že i neočkovaní se mají zapojit,“ hodnotí právník Filip Křepelka z Právnické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně. Evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flégr míní, že zrušit hrazené testy představují snahu přimět lidi k očkování.

Novelu exekučního řádu sice sněmovna schválila, přesto ji někteří poslanci považují za nedostatečnou. Ještě kritičtější je Exekutorská komora, která chce její část napadnout u Ústavního soudu, potvrzuje v Pro a proti šéf komory Jan Mlynarčík. „Novela není dokonalá, ale je to maximum možného za této politické konstelace. Je to největší změna na poli exekucí za posledních dvacet let a je to obrovský pozitivní posun. Je to revoluce,“ oponuje poslanec KDU-ČSL Marek Výborný.

Přimíchávejme do benzínu dvakrát víc biosložky, žádá pozměňovací návrh hnutí ANO k zákonu o podporovaných zdrojích energie. „Plníme evropské závazky a jsem překvapen, že proekologičtí Piráti jsou v tomto případě proti. Výroba biopaliv první generace je zvládnutá a docela levná. Je to jednoduchý způsob, jak splnit normy a být ekologičtí,“ míní poslanec Martin Kolovratník (ANO). Poslanec a místopředseda Pirátů Radek Holomčík tvrdí, že to ovšem staví na hlavu přínosy biopaliv.

Už pět let se má pro Česko používat v zahraničí jednoslovné označení Czechia. „Za mě je hlavně důležité, abychom všichni používali stejný název, sportovci i průmyslníci,“ žádá v Pro a proti ředitel státní příspěvkové organizace CzechTourism Jan Herget. Geograf, publicista a majitel cestovní kanceláře Zdeněk Kukal věří, že čím dřív začneme systematicky používat název Czechia, tím lépe.

Skupina předních světových právníků, kteří pracují pro neziskovou organizaci Stop Ecocide, chce uznat ekologické škody planetárního rozsahu jako ekocidu a kriminalizovat ji jako zločin podle mezinárodního práva. „Ekocida v tuto chvíli na mnoha místech probíhá, byla jasně definována v rámci vietnamské války v 70. letech. Naše právo nemá dostatečné nástroje k jejímu trestání,“ uvádí spolupředsedkyně Zelených Magdalena Davis. Poslanec ODS Jan Skopeček míní, že to není třeba.

Čeští sportovci a sportovkyně se na úvodním ceremoniálu Olympijských her v Tokiu představí v oblečení inspirovaném lidovými kroji, které zároveň odkazuje k některým prvkům japonské kultury. „Jsme o výsledku naší práce přesvědčeni a je za tím tak dlouhý vývoj, že to asi ani jinak v tento moment být nemůže,“ hájí v Pro a proti svůj design ilustrátorka a módní návrhářka Zuzana Osako. Japanologa Petra Holého, exředitele Českého centra v Tokiu, zarážejí „rádoby folklorní“ prvky.

Už potřetí vláda Andreje Babiše (ANO) plánuje přesunout protidrogovou agendu z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví, ale opět se proti staví odborníci i opozice. „Protidrogová politika pod ministerstvo zdravotnictví nepatří, ale úřad, který tuto politiku koordinuje, by se přesunout měl,“ říká v Pro a proti poslanec hnutí ANO Marek Novák. Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS) přesun odmítá: „Ministerstvo zdravotnictví neumí koordinovat nic.“

Česká vláda spustila hromadnou výměnu jednadvaceti velvyslanců, tedy asi pětinu celkového počtu. Podle serveru iHned.cz na většinu z těchto pozic schválila v utajeném režimu nové kandidáty. „Jde o běžný model, kdy se pravidelně každý rok obměňuje čtvrtina ambasád. Opozice to využívá, aby říkala, že se to tak dělat nemá, ale děje se tak už třicet let,“ tvrdí poslanec Ondřej Veselý (ČSSD). Jeho kolega Jan Lipavský (Piráti) ovšem kritizuje způsob, jak výměna probíhá.

Británie kvůli strmému nárůstu počtu případů nakažlivější indické mutace delta o měsíc oddálila rozvolňování. Dá se očekávat, že masivnějšímu šíření této mutace bude čelit i Česká republika, domnívá se evoluční biolog Jaroslav Flegr. „To, s čím si ale můžeme být jistí, je to, že budeme čelit obdobným mutacím, které už možná někde existují, jen o nich ještě nevíme. A pokud neexistují, budou přes léto velmi rychle vznikat v proočkovaných zemích,“ predikuje.

Evropský parlament v právně nezávazné rezoluci odsoudil střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) je logické, že Unie kontroluje, jak je s penězi z jejích zdrojů nakládáno. Nelíbí se mu ale unijní zpochybňování českého soudního systému. „Proto mi u hlasování o Babišově rezoluci skřípaly zuby,“ tvrdí. Bývalý europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) míní, že nové členské státy jsou kritizovány více než starší státy EU.

Minimální globální firemní daň ve výši 15 procent a zdanění velkých nadnárodních společností, jako je Amazon, Google nebo Facebook – to jsou závěry jednání víkendového summitu G7. „Je to krok správným směrem, ale jde jen o první malý krůček,“ míní ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. S tím ale nesouhlasí ekonom BH Securities Štěpán Křeček a tvrdí, že jde naopk o krok k tomu, aby rostly korporátní daně, které ale dopadnou na konečné spotřebitele.

Poslanci řeší možnou změnu definice znásilnění a zpřísnění trestů. Advokátka Martina Houžvová, která spolupracuje s organizací proFem, míní, že redefinice pojmu je skutečně zapotřebí: „Nyní je ten paragraf zakoncentrovaný na prokazování násilí a nesouhlasu. Celá důkazní situace se točí kolem toho, aby oběť prokázala, že se opravdu bránila – křičela, kopala, plakala, kousala. Teprve poté se můžeme začít bavit o znásilnění.“ Soudce Jan Kadlec míní, že současná pravidla stačí.

V některých státech už lze očkovat proti nemoci covid-19 i osoby nad 12 let. Mluví se také o variantě očkovat i mladší děti. „Ty bych řešil, až budou vyřešení ti ostatní,“ míní ředitel Ústavu organické chemie a biochemie při Akademii věd Zdeněk Hostomský. S tím v zásadě souhlasí molekulární genetik z Ústavu molekulární genetiky při téže akademii Jan Pačes. Dodává ale, že u rizikovějších skupin už dnes není o vakcínu takový zájem.

Vláda začne projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok, který ministerstvo financí představilo se schodkem 390 miliard korun. Pro následující roky počítá ministryně Alena Schillerová (za ANO) s deficity 370 a 343 miliard. „Konsolidace veřejných financí by měla být vyšší, protože podle propočtů se v roce 2024 dostaneme k dluhové brzdě,“ upozorňuje člen Národní rozpočtové rady, ekonom Jan Pavel. Podle poslance Jana Volného (ANO) ale razantní konsolidace není možná.

Víc než rok od vypuknutí pandemie nemá Česko jasno, jak postupovat v případě masivního šíření infekce bez porušování vlastního práva. Nejvyšší správní soud opakovaně ruší opatření ministerstva zdravotnictví. „Ministerstvo neignorovalo vlastní zákony ani soudní rozhodnutí. Nejvyšší správní soud jen zaujal odlišný výklad právních předpisů než dosud zastávaly soudy,“ říká náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar. Expert Pirátů na zdravotní právo Ondřej Dostál nesouhlasí.

Stačí jedna dávka vakcíny proti covidu-19 a odstup tří týdnů, aby byl člověk považován za bezinfekčního? „V okamžiku, kdy si řekneme, že virus tu bude trvale a nejde zastavit, tak jedna dávka nepochybně stačí,“ míní imunolog Karel Drbal. Člen vakcinologické společnosti Daniel Dražan souhlasí, že záleží na momentální situaci. „Ale pro odborné organizace plně očkovaný je člověk až čtrnáct dní po druhé dávce. To, že je někdo plně očkován, ale neznamená, že je imunní.“

Až příští vláda rozhodne, kdy Česko opustí uhelné zdroje energie. Uhelná komise doporučila k přechodu na ekologičtější energetiku termín do roku 2038 a vláda to vzala na vědomí, další kroky neudělala. „Bylo by dobré, aby vláda sama stanovila jiný termín, protože tento je nereálný z hlediska ochrany klimatu i z ekonomických důvodů. Musí to být mnohem dříve,“ říká energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh. Člen představenstva Sokolovské uhelné Pavel Poc míní, že rozhodne trh.

Adam Vojtěch je za necelý 1,5 rok pandemie už pátým ministrem zdravotnictví. Je jeho návrat dobrým rozhodnutím? Poučí se ze svých chyb a dotáhne boj s pandemií covidu-19 do zdárného konce?

Víc než sto poslanců Evropského parlamentu volá po dočasné výjimce z patentových omezení vakcín proti onemocnění covid-19. To by umožnilo jejich výrobu v zemích třetího světa. Opravdu by to vyřešilo celosvětový nedostatek vakcín, nebo ne?

11denní boje mezi Izraelem a Palestinou skončily s tím, že se obě strany prohlásily za vítěze. Hamás uvedl, že má od Izraele slib ukončení další agrese ve východním Jeruzalémě. To Izrael popírá a tvrdí, že výrazně oslabil vojenskou sílu Hamásu. Kdo je zde skutečným vítězem a kdo poraženým?

Prezident Miloš Zeman se nečekaně omluvil za bombardování Srbska aliančními jednotkami v roce 1999. „Operace se měla omezit na bombardování vojenských cílů,“ říká v pořadu Pro a proti Jaroslav Bašta, exministr Zemanovy vlády, která dala souhlas s vojenským zásahem NATO na srbské cíle. Vysokoškolský pedagog a publicista Jan Urban, člen někdejší Nezávislé mezinárodní expertní komise pro Kosovo, považuje zásah NATO za jedinou tehdejší možnost, jak zastavit konflikt.

Prezident Miloš Zeman se nečekaně omluvil za bombardování Srbska aliančními jednotkami v roce 1999. „Operace se měla omezit na bombardování vojenských cílů,“ říká v pořadu Pro a proti Jaroslav Bašta, exministr Zemanovy vlády, která dala souhlas s vojenským zásahem NATO na srbské cíle. Vysokoškolský pedagog a publicista Jan Urban, člen někdejší Nezávislé mezinárodní expertní komise pro Kosovo, považuje zásah NATO za jedinou tehdejší možnost, jak zastavit konflikt.

Prezident Miloš Zeman se nečekaně omluvil za bombardování Srbska aliančními jednotkami v roce 1999. „Operace se měla omezit na bombardování vojenských cílů,“ říká v pořadu Pro a proti Jaroslav Bašta, exministr Zemanovy vlády, která dala souhlas s vojenským zásahem NATO na srbské cíle. Vysokoškolský pedagog a publicista Jan Urban, člen někdejší Nezávislé mezinárodní expertní komise pro Kosovo, považuje zásah NATO za jedinou tehdejší možnost, jak zastavit konflikt.

„Ukazuje se, že hladiny protilátek jsou poměrně slušné. Kdyby nehrozily mutace viru, tak by se přeočkovávalo třeba jednou za dva roky. Ale kvůli mutacím se hovoří o přeočkování jednou za rok,“ shrnuje v Pro a proti epidemiolog Roman Prymula. Ředitel společnosti Podané ruce Jindřich Vobořil souhlasí, že mutace situaci komplikují a nevíme, jak dlouho protilátky vydrží. Preventivně proto navrhuje přeočkování už na podzim.

Premiér Andrej Babiš (ANO) trvá na tom, že čerpání dotací pro firmy z jeho svěřenských fondů bylo v souladu s předpisy. A to navzdory závěrečné zprávě auditu Evropské komise. „Audity Komise definitivně potvrdily, že Babiš je ve střetu zájmů. Evropský parlament musí udělat další kroky, aby tuto protiprávní situaci vyřešil,“ vysvětluje europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti), proč europarlament chystá rezoluci požadující ochranu evropského rozpočtu před zneužíváním.

Ministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová (ČSSD) předložila vládě návrh důchodové reformy, zatím ale nemá podporu ani u koaličního partnera. „Tento návrh rozhodně neřeší problém udržitelnosti důchodového systému pro příští dekády. Neudržitelnost jen dále prohlubuje a deformuje poměr mezi zásluhovostí a solidaritou,“ tvrdí předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Náměstek ministryně práce a sociálních věcí Michal Pícl věří v udržitelnost nové reformy.

Sněmovna pokračuje v jednáních o novele stavebního zákona, která by měl přinést zkrácení povolovacích řízení a konec byrokratické zátěže. „Schválení nového stavebního zákona rozhodně doporučuji,“ říká v Pro a proti ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) aktuální návrh považuje za paskvil: „Ke zrychlení nepřispěje, naopak je tu riziko, že ohrozí nejen stavební řízení, ale i čerpání peněz z Evropské unie.“

„Rudá armáda spolu s americkou a s dalšími vojsky spíše než osvobození přinesli záchranu před nacismem, který počítal s likvidací českého národa. Nenazval bych to osvobozením, protože následně nastolený systém s občasnými svobodami nepočítal,“ uvádí v Pro a proti religionista Ivan Štampach. Redaktor čtrnáctideníku A2 Matěj Metelec souhlasí, že Slované byli tehdy nacisty existenčně ohroženi. „V dobové perspektivě to osvobození znamenalo,“ říká.

Server Seznam Zprávy tvrdí, že vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) chtěl zamést pod koberec výbuch ve Vrběticích výměnou za milion dávek vakcíny Sputnik V a pořádání rusko-amerického summitu. „Celá plánovaná Hamáčkova cesta do Moskvy budí od začátku velké podezření, že se nejednalo o blamáž, jak se snaží tvrdit, ale o nahrávku Rusům na smeč,“ míní poslankyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Poslanec ČSSD Roman Onderka tvrdí, že kritika opozice je předvolební hysterie.

Čeští poslanci dali v prvním čtení šanci uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry, také česká společnost je podle průzkumů spíš pro. „Gayové a lesby jsou lidé jako všichni ostatní. Zamilovávají se, chodí spolu a když se zadaří, chtějí se vzít a aby stát uznal toto nejdůležitější životní rozhodnutí,“ míní psychiatrička a místopředsedkyně Liberálně ekologické strany Džamila Stehlíková. Advokátka Daniela Kovářová by pro homosexuální soutiží volila jiný termín než manželství.

Evropský parlament odsoudil zapojení ruských agentů do výbuchů ve Vrběticích a schválil rezoluci, ve které vyzývá členské státy ke koordinovanému vyhoštění ruských diplomatů a odsuzuje agresivní politiku Moskvy. „Už čtrnáct dnů vyzývám, abychom celou věc řádně vyšetřili,“ nesouhlasí se zněním rezoluce europoslankyně KSČM Kateřina Konečná. Její kolega Luděk Niedermayer (TOP 09) s rezolucí souhlasí a slova Konečné ho prý děsí.

Senát prověřuje možnost ústavní žaloby na prezidenta, po které v petici volají kvůli podezření z velezrady hudebník Michael Kocáb, advokátka Hana Kordová Marvanová a filozof Václav Němec. A to kvůli Zemanovým slovům ke kauze Vrbětice. „Posledním projevem Miloše Zemana přetekl pohár,“ říká Marvanová. Poslanec hnutí ANO Milan Feranec ale míní, že jde o další projev občasné snahu určitých politiků, kteří se se zvolením Zemana nikd nesmířili.

Byla reakce české vlády na informace Bezpečnostní informační služby o zapojení ruských agentů do výbuchu ve Vrběticích ukázkou české suverenity? „Jsem přesvědčen, že to byl krok sebevědomé a suverénní vlády. Ty další kroky byly už slabší,“ hodnotí v Pro a proti filozof Daniel Kroupa. Bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák považuje kroky české vlády za ukvapené: „Moc suverenity v tom nevidím. Vláda očividně jednala pod mediálním tlakem. Mělo se postupovat s větší rozvahou.“

Žáci se vrátili do škol a během pěti dní podstupují dvakrát antigenní test na koronavirus. Záchyt nově nakažených je zatím velmi nízký. „I když se mluví o tom, že antigenní testy jsou méně citlivé, tak je přínosem i nízký záchyt, který pomůže vytrasovat žáka, jeho okolí a rodinu – a tak omezit rozšiřování infekce,“ chválí v Pro a proti poslanec Jiří Mašek (ANO). Podle Mariána Hajdúcha má ale masivní testování s tak nízkým počtem odhalených případů nulový epidemický přínos.

Jaký bude další vývoj česko-ruských vztahů poté, co se potvrdil útok ruských agentů na muniční sklad ve Vrběticích? V tomto sporu Česko podpořili předsedové hlavních politických frakcí Evropského parlamentu. „Náš postup není leckdy srozumitelný. Měli jsme vyzvat všechny státy EU ke společné koordinované akci, protože vztah mezi Českem a Ruskem je nevybalancovaný a nemůžeme s Moskvou dlouhodobě hrát jen sami,“ říká v Pro a proti europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Měla by Evropská unie kompletně zveřejnit obchodní smlouvy s výrobci očkovacích látek? Je transparentní postup při nákupu očkovacích dávek zárukou spolehlivějších a rychlejších dodávek vakcín, nebo by celý postup jen zbrzdil?

Unijní fond obnovy má umožnit členským zemím Evropské unie postavit na nohy ekonomiky postižené koronavirem a Česko z něj bude moci čerpat až 191 miliard korun. „Základní problém je, že nemůžeme vyjít vstříc všem,“ upozorňuje náměstkyně Silvana Jirotková. „Sbíraly se konkrétní projekty, ze kterých se pak agregovala data. Naší vizí je Česko odolné a konkurenceschopné. O to se snažíme v plánu a jsem přesvědčena, že všechny věci, které tam jsou, svůj smysl pro tuto vizi mají.“

Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) zastává mírnější postoj k ruské vakcíně Sputnik V, na rozdíl od svého předchůdce. Virolog Jiří Černý soudí, že zatím nemáme k hodnocení vakcíny dostatek materiálů. „Ruská strana komunikuje velmi špatně a potřebné materiály nedodává. Vakcína by měla být dobrá, ale je otázka jestli jsou jednotlivé její šarže stejné, nebo rozdílné.“ Naopak mikrobiolog Peter Šebo nemá s bezpečností vakcíny problém.

V pondělí se rotačně do škol vrací část žáků a do školek předškoláci. Ruší se zákaz cestování mezi okresy, lidé se také budou moci stýkat uvnitř i venku ve větším počtu. „Byli jsme překvapeni. Je to v rozporu s tím, co jsme doporučovali. Zdůrazňovali jsme, že omezené otevření škol za striktních podmínek škol nesmí být doprovázeno uvolnění jiných opatření,“ říká v Pro a proti viroložka a členka poradní skupiny MESES Ruth Tachezy.

ČSSD se připravuje na sjezd, na kterém zvolí své nové vedení. Strana zápasí o udržení pozice ve sněmovně, protože za posledních dvě dekády klesly její volební preference ze třiceti na čtyři procenta. „Byla by škoda, kdyby sociální demokracie ze scény zmizela, ale jestli konkrétně takhle, tím si nejsem jist,“ říká politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu. Také komentátor serveru Info.cz Vratislav Dostál by zmizení ČSSD ze sněmovny vnímal jako ztrátu.

Velikonoční svátky už podruhé probíhají ve stínu pandemie covidu-19. „Jako bytostný optimista jsem spíš optimistický, tedy mírný optimismus převažuje,“ hodnotí v Pro a proti výhled do budoucna ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl. Filozof a ekonom Tomáš Sedláček se také považuje optimistu: „Koronavirus by nás mohl i naučit něco nového, třeba zbavit se zbytečností.“
Karolína Koubová, Ondřej Čihák

O výměně ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) mluví prezident Miloš Zeman, tři vytýkací dopisy ministrovi zaslal i premiér Andrej Babiš (ANO). „Rezignaci ministra zdravotnictví zcela v rozporu s Ústavou požaduje prezident kvůli vakcíně neověřené Evropskou lékařskou agenturou. Bez ohledu na všechny přešlapy a chyby by Blatný neměl odstupovat,“ míní komentátor Jiří Leschtina. Ani komentátor serveru Seznam Zprávy Martin Čaban si nemyslí, že by měl Blatný odstoupit.
Karolína Koubová, Ondřej Čihák

Bezpečnostní rada státu se shodla na postupu stavby nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Zpravodajské služby už dříve označily účast čínských a ruských firem v tendru za bezpečnostní a strategickou hrozbu. „Jsem přesvědčen, že nechat to na příští vládě, o které nevíme, jak se postaví k jádru, je velice riskantní. Tendr je ohrožen a bojíme se, aby to nedopadlo jako v Temelíně v roce 2013,“ míní exsenátor za ODS Vítězslav Jonáš. Výhrady má i Pirát Petr Třešňák.
Karolína Koubová, Ondřej Čihák

„Chceme rychleji směřovat k radikálnímu rozvolňování, nebo se s problémy potýkat ještě mnoho týdnů? Pokud chceme ochránit zdraví a rychle vrátit ekonomiku do lepší pozice, tak se nabízí využít nadcházejících svátků,“ tvrdí v Pro a proti předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Středula a vyzývá k zastavení průmyslu v období kolem Velikonoc. Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner s tím ale nesouhlasí.
Karolína Koubová, Ondřej Čihák

Jak spolehlivé jsou antigenní testy v boji proti pandemii covidu-19, kterými povinně testují podniky a firmy? Parazitolog Jaroslav Flegr kritizuje jejich nízkou citlivost a řešení epidemické krize vidí spíš v PCR testech. Naopak Jindřich Vobořil z organizace Podané ruce varuje před „křížovou výpravou“ proti antigenním testům, které pomáhají.
Karolína Koubová, Ondřej Čihák

Ústavní soudci zrušili v únoru část volebního zákona, ale stále ještě není jasné, podle jakých pravidel si budeme v dalších volbách vybírat své zástupce. Novelu poslance Marka Bendy (ODS), která navrhuje, aby se zbylé mandáty z prvního přepočtu přerozdělovaly podle rozhodnutí strany, schválil zatím ústavně právní výbor sněmovny. Nesouhlasí s tím ale třeba Piráti, kteří Bendův plán označují za protiústavní. V Pro a proti o tom debatují Marek Benda a Vojtěch Pikal (Piráti).
Karolína Koubová

Evropské instituce jednají o tom, jak by měl vypadat covid pas, tedy digitální certifikát, který by měl dokládat nejen očkování proti covidu, ale i získanou imunitu po prodělání nemoci, nebo negativní test. Na tom, aby pas mohl obsahovat všechny tři položky, se shodují místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil: „Od začátku jsem byl proti tomu, aby byl certifikát vázán jen na očkování. Uvidíme, jak to nakonec bude fungovat.“
Karolína Koubová, Ondřej Čihák

Nese česká vláda, konkrétně premiér Andrej Babiš (ANO) a bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), odpovědnost za nezvládnutou pandemii koronaviru? „Péče o veřejné zdraví je základní funkcí vlády, v této oblasti má vláda velké pravomoci. Může se dopustit pochybení a nenese jen odpovědnost politickou. ale i právní,“ říká v Pro a proti advokát Aleš Rozehnal. Advokát Robert Kabát sice uznává, že v teoretické rovině odpovědnost vlády možná je, ale v praktické ne.
Karolína Koubová, Ondřej Čihák

Astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar slaví 85. narozeniny. Připomeňte si jeho nejčtenější rozhovor v pořadu Pro a proti (z 31. prosince 2017) o tom, že přibývá lidí, kteří věří, že Země je placatá. Za minulé dva roky se jejich počet podle časopisu The Economist ztrojnásobil a širokou základnu má toto hnutí hlavně ve Spojených státech amerických. Příznivce teorie, že naše planeta nemá kulatý tvar, najdeme i v Česku. Proč je jich stále víc?
Ondřej Čihák, Veronika Sedláčková

Evropská komise chystá směrnici, která usiluje o narovnání rozdílů mezi platy žen a mužů. Velké firmy by musely zveřejňovat platové rozdíly mezi zaměstnanci a zaměstnankyněmi. „Ten problém tady je. Ale pro způsob, který navrhuje Evropská komise, ruku nezvednu, protože zveřejňování platů firmami není vhodné,“ říká v Pro a proti na Plusu europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). Její kolegyně Radka Maxová (dříve za ANO) bude hlasovat pro směrnici.
Karolína Koubová, Ondřej Čihák

Už rok české školství s výjimkami probíhá většinou online. Analytik think-tanku IDEA Václav Korbel očekává, že distanční výuka bude mít velký dopad: „Ale záleží na tom, jak se s tím dokážeme poprat do budoucna. Kroky, které uděláme poté, až se děti vrátí do škol, ovlivní, jak to celé dopadne.“ Předsedkyně Společnosti učitelů českého jazyka a literatury Lucie Dohnalová z Gymnázia Olomouc-Hejčín říká: „Věřím, že situaci zvládneme a žádná ztracená generace nám nevyrůstá.“
Karolína Koubová, Ondřej Čihák

Část česká veřejnosti vkládá naději do léku ivermektin, antiparazitika určeného pro zvířata i lidi, ale neregistrovaného pro léčbu covidu-19. Přednosta z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady František Duška soudí, že by lék měl být podáván jen v klinických studiích: „Uznávám argument, že jako s antiparazitikem s tím zkušenost máme. Jinak nevím, kde se toto šílenství vzalo.“ S tím ale nesouhlasí primář Michal Rezek: „Podle současných znalostí může být ivermektin přínosem.“
Karolína Koubová, Ondřej Čihák

Očkování proti covidu-19 v Česku postupuje zatím pomalu, od začátku března se ale mohli zapojit praktičtí lékaři. „Spolupráce zatím dost drhne. Stoprocentně jsou preferována očkovací centra před očkováním u praktických lékařů,“ tvrdí předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) vidí situaci jinak: „Nesouhlasil bych, že se preferují očkovací centra. Úkolem nás všech je očkovat všechny občany v kraji a my pro to děláme maximum.“
Karolína Koubová, Ondřej Čihák

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) zahájila průběžné hodnocení ruské vakcíny Sputnik V. „Národní zájem České republiky je dnes očkovat, a to jakoukoliv vakcínou, která je k dispozici. Jestli Rusko prodává Sputnik do padesáti zemí, tak klidně i Sputnikem,“ prohlašuje europoslankyně KSČM Kateřina Konečná. Nezávislý senátor Pavel Fischer souhlasí, že očkovat je priorita: „Ale musí to být prověřenými vakcínami. Prioritou je bezpečnost občanů České republiky.“
Karolína Koubová, Ondřej Čihák

Ve středu začíná povinné testování na covid-19 ve firmách, kterým vláda obhajuje výjimku z lockdownu pro průmyslové provozy. „Opatření včetně testování ve firmách pomůže, ale je otázkou jestli dostatečně. Potřebného dvacetinásobného snížení snížení denních přírůstku a desetinásobného počtu vážných hospitalizací se určitě nedosáhne,“ tvrdí v Pro a proti imunolog Václav Hořejší. Biochemik Zdeněk Hostomský upozorňuje, že se opatření dělají kvůli ochraně nemocnic před zahlcením.
Karolína Koubová, Ondřej Čihák

V pondělí začala platit opatření, která připomínají tvrdý lockdown. Pomůže nám to zvládnout průběh pandemie? „Jako ateista se opravdu modlím za to, aby naše opatření tentokrát zabrala. Už jsme toho zažili hodně a je spousta rodin, které o někoho přišly,“ říká v Pro a proti předseda sněmovny a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. Poslanec a šéf Pirátů Ivan Bartoš je sice věřící protestant, ale modlení podle něj nestačí, abychom se ze současné krize dostali.
Karolína Koubová, Ondřej Čihák

Odbory kvůli vážné epidemické situaci navrhují týdenní velikonoční lockdown pro všechny kromě podniků s nepřetržitým provozem a těch zajišťujících kritickou infrastrukturu. „Epidemiologická situace je tak kritická, že bychom měli hledat způsob, jak toto realizovat,“ uvádípředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák připomíná ekonomické dopady takové uzávěry na dodavatelsko-odběratelské vztahy.
Karolína Koubová, Ondřej Čihák

Vláda jedná o možném otevření obchodů od nového týdne. „Otevření si můžeme za dodržování určitých opatření dovolit,“ říká v Pro a proti ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Hostomský. „Stávající nařízení a opatření nefungují. Můžou existovat řešení, která jsou účinnější než plošné lockdowny.“ Prezident České lékařské komory Milan Kubek s ním ale tento názor nesdílí.

Vláda vyhlásila nouzový stav na žádost hejtmanů, bez souhlasu sněmovny, která poslední žádost o prodloužení nouzového stavu zamítla. „Legislativní rada vlády i ministryně spravedlnosti věří, že tento krok protiústavní není,“ říká ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) a dodává: „Diskuzi ústavních právníků sleduji, ale jako člen vlády cítím hlavní povinnost ochránit zdraví a bezpečnost občanů.“ Také poslanec Vlastimil Válek (TOP 09) hájí žádost hejtmanů.

Sněmovna projednává návrh zákona, který by obcím umožnil strhávat z dávek hmotné nouze pokuty za přestupky. „Zásadně to rozkolísá nejen podporu ve hmotné nouzi, ale i státní sociální podporu v oblasti bydlení. Stovky tisíc domácností jsou v riziku, že zůstanou bez podpory v bydlení včetně samoživitelů, samoživitelek, chudých pracujících, seniorů a handicapovaných,“ tvrdí šéf Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček. Poslanec Zbyněk Stanjura (ODS) novelu vítá.

Vláda počítá s návratem maturantů do škol na přelomu února a března. Žáci by se museli ale každých sedm až týdnů dnů testovat samoodběrovými a neinvazivními testy. viroložka Ruth Tachezy v testování nevidí problém, pokud nepůjde o antigenní testy. Trvá ale na tom, že děti by se neměli do škol vrátit dřív než v březnu. Poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD) je přesvědčena, že je třeba s otevíráním škol začít.

Ústavní soud zrušil několik pasáží volebního zákona a nyní je třeba zákon urychleně doplnit. „Byl to první krok a věřím, že ten druhý společně s poslanci a senátory uděláme co nejdříve. Věřím, že se nám to podaří,“ říká poslankyně a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). Předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (STAN) souhlasí, že je čas se shodnout na variantě, která bude pro české voliče spravedlivá a bude spravedlivě rozdělovat mandáty.

Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) potvrdil, že vláda nepočítá v tendru na dostavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany s čínskými firmami. Ruský Rosatom ale ve hře zůstává. „Zaslouží si to další čas pro hledání konsensu. Politická podpora zvoleného řešení je pro úspěšnost tendru jedním z klíčových parametrů,“ hodnotí stav zakázky předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. S nutnou politickou shodou souhlasí i poslanec Petr Dolínek (ČSSD).

Prezident Českého svazu ledního hokeje Tomáš Král je přesvědčen, že by dnes už bývalý poslanec ANO Milan Hnilička měl nadále zůstat ve vedení Národní sportovní agentury. Poslanec ODS a předseda úseku skoku na lyžích Svazu lyžařů Jakub Janda to odmítá: „Hnilička je vlastně ministrem sportu. Porušil pravidla v nouzovém stavu, pro který sám hlasoval. Zůstává předsedou Národní sportovní agentury, kde se rozdělují velké peníze. V očích veřejnosti porušení pravidel nepůsobí dobře.“

„Z hlediska komunitní ochrany jsou rouška a respirátor takřka ekvivalentní. Běžné látkové roušky zachytávají 99 procent kapének vznikajících při řeči, což je hlavní zdroj nákazy,“ říká v Pro a proti vedoucí Oddělení chemie a fyziky aerosolů Akademie věd Vladimír Ždímal. Epidemiolog Roman Chlíbek ovšem namítá, že kdyby byly roušky a respirátory srovnatelné, nebyly by děleny na různé třídy podle účinnosti filtrů: „Je přece rozdíl mezi ústenkou a respirátorem FFP2 nebo FFP3.“

Očkování ohrožených skupin obyvatel proti covidu-19 bude v Česku trvat déle mimo jiné i kvůli zpomalení či snížení dodávek vakcín, které oznámily firmy Pfizer a AstraZeneca. „Firmy se nechovají podle smluv, které podepsaly,“ říká epidemiolog Roman Prymula. „Evropské země mají právo uzavírat své dílčí smlouvy mimo globální kontrakt. I Česko bude uvažovat o tom, jak získat kvalitní vakcíny.“ Právník Ondřej Dostál považuje využití zatím neregistrovaných vakcín za nouzové řešení.

Evropská komise zvažuje zavedení mezinárodního dokladu o očkování proti covidu-19. Potřeba bude vyřešit otázky diskriminace neočkovaných nebo ochrany soukromí. Právě na to upozorňuje europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti): „Byl bych velmi nerad, kdyby byla vytvořena velká sledovací databáze, přes kterou by byla možnost se dostat ke zdravotní dokumentaci všech evropských občanů.“ Europoslankyně Dita Charanzová (ANO) s vytvořením pasu souhlasí.

Ve středu se Joe Biden oficiálně stává 46. prezidentem USA a přebírá hluboce rozdělenou zemi. „Bidenovo prezidentství může být úspěšné, pokud tento bude umírněným a centristickým demokratem, který odolá tlaku levého křídla demokratické strany,“ říká v Pro a proti editor CNN Prima News Matyáš Zrno. Analytik deníku Referendum Petr Jedlička vidí jako hlavní Bidenův úkol zvládnout pandemii a posílit ekonomiku: „Pokud to zvládne, tak sjednocovací impuls pro společnost bude silný.“

Vláda uvažuje, že by otevřela skiareály pro sjezdaře po 22. lednu. „O otevření by se mohlo mluvit už i dříve. S režimovými opatřeními jako řízené fronty, rozestupy, omezení kapacity kabinek a vleků se riziko dá eliminovat. Dnešní situace nadělá víc škody než užitku,“ říká v Pro a proti poslanec ODS Vojtěch Munzar. „Otevřít po 22. lednu je podle mě ještě brzy,“ oponuje poslanec hnutí ANO a lékař Jiří Mašek. 

Wikipedie prošla za dvacet let své existence výrazným vývojem a dnes patří k nejnavštěvovanějším stránkám na internetu vůbec. „Když potřebuji najít rychlé informace, tak s Wikipedií pracuji, ale pro její užití při vědecké práci je třeba uplatnit kritičtější měřítka, což platí pro všechny pramenné zdroje,“ říká historik Zdeněk Doskočil. Dlouholetý wikipedista Vojtěch Dostál připomíná, že tato encyklopedie je neustále rozpracované dílo a k vědecké práci ji ani nedoporučuje. 

Je rozumné urychlit očkování proti koronaviru tím, že se bude u dvoudávkových vakcín zatím aplikovat jen jedna – a vakcína určená jako druhá dávka se použije pro jiného pacienta? „To, že tak rozhodli ve Velké Británii, je mimo jiné podpořeno britskou imunologickou společností BSI. Žádná data na to zatím nejsou, ale asi je to přijatelné,“ odhaduje v Pro a proti na Plusu molekulární imunolog Václav Hořejší. S jednou dávkou místo dvou nesouhlasí biochemik Zdeněk Hostomský.