Jak přistupovat k zemím, které o členství v Evropské unii usilují, ale zdaleka nesplňují všechny podmínky? Zaslouží si zvláštní přístup válkou sužovaná Ukrajina, která se kandidátskou zemí stala teprve před týdnem? Debatují europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a analytik David Stulík.

Pomohla by přechodná sektorová daň kompenzovat lidem drahé energie? Nebo by očekávané desítky miliard korun do státního rozpočtu nepřinesla, protože by daňově nepředvídatelné prostředí odradilo zahraniční investory? Pozvání do debaty přijali dva koaliční poslanci: místopředseda poslanecké sněmovny a člen výkonné rady ODS Jan Skopeček a předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček navrhuje stíhání hnutí STAN za napojení některých jeho členů na korupční kauzu Dozimetr. Lze ale počínání jednotlivců přičítat na vrub celé straně? Lukáš Vlček (STAN) to odmítá a návrh považuje za součást opozičního boje.

Premiér Petr Fiala (ODS) chce kvůli rostoucím cenám energií dostat pod kontrolu státu síť klíčových elektráren, včetně ČEZu. „Samotný právní statut jedné firmy na úroveň cen elektrické energie nebude mít podstatný význam,“ míní výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. „Není to nástroj, který by se k tomu měl použít,“ reaguje energetický konzultant Martin Apko.

Ohrozí novela čerpání unijních dotací? A otevírá prostor pro politické trafiky, nebo naopak zajistí odpolitizování výkonu státní správy? Pozvání k diskusi přijali poslankyně hnutí ANO a někdejší ministryně Klára Dostálová a předseda poslanců ODS Marek Benda. Moderuje Karolína Koubová.

Městský soud v Praze vyhověl stížnosti občanů zastoupených spolkem Klimatická žaloba, že stát nedělá dost v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. „V dnešní situaci tvrdit, že Česko, potažmo Evropská unie dělá málo, je hodně odvážné a možná i bezohledné,“ říká poslanec Václav Král (ODS). Bezohledné to určitě není, reaguje radní Klimatické žaloby Martin Abel.

Ceny potravin stoupají a stále více českých domácností na nich šetří. Potravináři i zástupci obchodníků proto tlačí vládu ke snížení DPH na potraviny. Přinesl by ale tento krok efekt pro spotřebitele? Poslanec Patrik Nacher (ANO) věří, že ano. Karel Smetana (KDU-ČSL) varuje před dalším rozpočtovým dluhem, který by opatření přineslo.

Hnutí STAN už hledá nového ministra školství za odcházejícího Petra Gazdíka, členství ve straně v pondělí pozastavil europoslanec Stanislav Polčák. Měly by padat další hlavy? Ohrožuje policejní vyšetřování kauzy skutečnost, že ministrem vnitra je předseda tohoto hnutí? Debatovat budou poslankyně hnutí STAN Barbora Urbanová a poslankyně hnutí ANO Jaroslava Pokorná Jermanová. Moderuje Lukáš Matoška.

Měl by stát privatizovat národní podnik Budějovický Budvar, čtvrtého největšího výrobce piva u nás a významného exportéra, jak navrhuje vládní hnutí TOP 09? Jeho poslanec Michal Kučera věří, že by prodej pomohl konsolidaci státních financí. Poslanec ANO Karel Tureček varuje před rizikem ztráty obchodní známky Budweiser.

Západ nebude nikdy požadovat po Ukrajině ústupky ve válce s Ruskem, prohlásil při návštěvě Kyjeva francouzský prezident Emmanuel Macron. Jsou ústupky agresorovi zcela vyloučeny? „Podmínky si musí dohodnout Ukrajina a Rusko a nikdo jim je nemůže diktovat. Teoreticky nelze vyloučit nic, ani dohodu o území, ale to si ale musí říct sami účastníci rozhovoru,“ uvádí v Pro a proti bývalý ministr zahraničních věcí a dnešní ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Vláda před měsícem spustila program Deštník proti drahotě, který má za zhruba 100 miliard letos pomoci skupinám obyvatel snížit dopady růstu cen. „Opatření jsou realizována postupně. Navýšení příspěvku na bydlení se osvědčilo poměrně slušně, tedy minimálně ten první impulz v pomoci proti růstu cen energií,“ míní Kateřina Jirková z ministerstva práce. „První krok vlády byl jednoznačně plus,“ souhlasí Daniel Hůle z Člověka v tísni. Mrzí ho ale nastavení zákona.

Policie chce, aby každý, kdo chce pracovat s dětmi doložil, že v minulosti nespáchal mravnostní trestní čin na dítěti. Chrání české zákony dostatečně děti před sexuálními predátory, nebo potřebujeme jejich změnu? „Současná úprava zákonů by snesla další novelizaci tak, aby děti byly víc chráněny,“ uvádí v Pro a proti sexuoložka a soudní znalkyně v oboru psychiatrie a sexuologie Petra Sejbalová.

Výsledky červnových parlamentních voleb před 30 lety otevřely cestu k rozpadu Československa. Samotný proces rozdělení se podle sociologa Ivana Gabala povedl. „Byl nekonfliktní, víceméně diplomatický, následně široce akceptovaný a obě země jsou dnes v EU, NATO a spolupracují na jiných principech,“ říká. Také politolog Jiří Pehe považuje proces rozdělení za úspěšný. „Otázkou je, do jaké míry to bylo zcela v souladu s tehdejší ústavou a podobně,“ dodává.

Česká vláda ihned po zahájení ruské invaze na Ukrajinu vyzvala operátory, aby zamezili šíření dezinformací v kyberprostoru. Překročila tak své pravomoci, porušila principy právního státu a je na místě žaloba? „Byla chyba provést omezení tímto způsobem. Mohl se použít způsob, který by byl přinejmenším efektivnější,“ uvádí v Pro a proti Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti, která podává žalobu na ministerstvo obrany.

Až čtyři roky po svém zhotovení vyvolala debatu „autorská“ kopie Mánesova Kalendária na pražském orloji od malíře a restaurátora Stanislava Jirčíka. Je přípustné, aby restaurátor měnil původní dílo? „Restaurátor tak postupovat nemůže. Dílo má určitý význam, je v určitém kontextu a všichni jsme očekávali, že to bude kopie, která odpovídá originálu,“ uvádí v Pro a proti místopředsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková.

Je plán známý pod přízviskem RePowerEU tím, co sedmadvacítka potřebuje? Neopomíjí některé vyzkoušené zdroje energie, zejména jádro? Diskutovat budou politický kometátor a spolupracovník serveru Info.cz Martin Schmarcz a vedoucí týmu Odpovědná energie ve společnosti Frank Bold Laura Otýpková.

Do Senátu míří novela zákona Lex Ukrajina, kterou minulý týden zrychleně schválili poslanci. Uprchlíkům zpřísňuje vyplácení humanitární dávky a krátí jim dobu státního pojištění. „Lex Ukrajina dvě v podstatě implikuje do zákona opatření, která bychom nemohli mít bez nouzového stavu,“ vysvětluje poslanec Petr Letocha (STAN). „Nemyslím si, že některé ze změn povedou k účelu, k jakému jsou navrhovány,“ reaguje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Vláda schválila zákon, kterým chce řešit nedostatek ubytovacích kapacit pro uprchlíky z Ukrajiny. Mělo by jít o budování takzvaně nezbytných staveb, které podléhají mírnějším pravidlům, než určuje stavební zákon. Pomohou zvládnout uprchlickou krizi a co s nimi, až válka skončí? „Zákon nebude možné naplnit, takže situaci podle mně nevyřeší,“ uvádí v Pro a proti předsedkyně sekce Územního a regionálního rozvoje Hospodářské komory Hana Landová.

Stál úspěšný atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha za následný masakr, který po jeho smrti proběhl v Protektorátu Čechy a Morava? „Kdybychom se zeptali parašutistů a těch lidí, kteří jim pomáhali a položili svůj život, tak by to byla otázka nepatřičná. Mělo to obrovský smysl,“ uvádí v Pro a proti ředitel památníku Lidice a historik Eduard Stehlík.

Jsou výhrady poslanců ANO k novele zákona, kterou Brusel podmiňuje čerpání peněz, na místě? Nebo jde nejsilnější opoziční straně jen o to, aby chránila svého předsedu, obviněného ze střetu zájmů? Debatovat budou předseda sněmovního ústavně-právního výboru, poslanec hnutí ANO Radek Vondráček a místopředseda stejného výboru Jakub Michálek z Pirátské strany. Moderuje Karolína Koubová.

Koaliční vláda podle některých ekologů brzdí snahy lidí a obcí nahradit co nejrychleji ruský plyn sluneční energií. „V Česku chybí provozní podpora pro nové fotovoltaické elektrárny a i větší pomoc státu pro lidi, kteří na fotovoltaiku nemají dost peněz,“ říká Jiří Koželouh z hnutí Duha. Náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák (Piráti) s tím nesouhlasí. „Ministerstva chystají řadu programů na podporu obnovitelných zdrojů i legislativní úpravy,” připomíná.

Bývalý americký ministr zahraniční Henry Kissinger navrhl, aby se Ukrajina vzdala části Donbasu a Krymu ve prospěch Ruska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to odmítl a přirovnal to k postoji Západu při podpisu Mnichovské dohody. Měla by skutečně cesta k míru vést přes územní ústupky Urkrajny? Bývalý diplomat Petr Drulák věří, že s Ruskem lze vyjednávat, další bývalý diplomat varuje, že Putin rozumí jen síle a porážce.

Měli by zvýšené poptávce po obilovinách zejména ze severní Afriky a Blízkého východu vyhovět čeští zemědělci? Nebo by naopak měl stát kvůli zachování potravinové soběstačnosti v době rostoucích cen energií, pohonných hmot a hnojiv vývoz obilí omezit? Debatovat budou výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý a člen představenstva Agrární komory Martin Volf. Moderuje Karolína Koubová.

Může si to náš státní rozpočet dovolit? Vylepšilo by to pozici České republiky v Severoatlantické alianci? A dokázala by armáda navýšení rozpočtu už za necelé dva roky smysluplně využít, když příprava tendrů trvá často roky? Debatovat budou místopředseda sněmovního výboru pro obranu poslanec Starostů a nezávislých Josef Flek a člen stejného výboru a předseda výboru pro bezpečnost, občanský demokrat Pavel Žáček. Moderuje Karolína Koubová.

Válka na Ukrajině proměňuje vztahy v Evropské unii. Sblížila Česko a Polsko zásadním způsobem a je pro ČR výhodné posilovat spojenectví právě s Polskem? „Ano sblížila. Spojenectví je pro nás v tuto chvíli výhodné minimálně z jednoho důvodu, a to je energetická bezpečnost Česka,“ reaguje europoslanec Jan Zahradil (ODS). „To, že jsme v této chvíli schopni kooperovat s Polskem, má pro nás zcela zásadní význam,“ míní bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Česká vláda zvažuje pokračování své účasti v platformě 16 plus 1 pro spolupráci Číny se státy střední a východní Evropy. Přineslo nám členství v tomto formátu prosperitu? Poslanec Ondřej Benešík žádný přínos nevidí, starosta Náchoda Jan Birke obhajuje nutnost spolupráce s Čínou.

Ve snaze pomoci občanům s vysokými cenami energií vláda oprášila plán z roku 2017 na restrukturalizaci polostátní energetické společnosti ČEZ. Nejčastěji se hovoří o zestátnění výrobní divize, tedy elektráren. Bývalý generální ředitel této společnosti Jaroslav Míl věří, že restrukturalizace elektřinu nezlevní, poslanec TOP 09 Michal Kučera ale navrhuje počkat na výsledky propočtů dopadů tohoto návrhu.

Europoslanci z Výboru pro životní prostředí podpořili plán Evropské komise zakázat od roku 2035 prodej nových aut se spalovacími motory. „Není užitečné to rozhodnutí odkládat. Zkomplikovalo by to firmám strategie pro další léta,“ míní europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Jeho kolega Ondřej Knotek (ANO) nesouhlasí: „Je to unáhlené rozhodnutí. Zbytečně si cílem pro rok 2035 svazujeme ruce. Navíc s významným rizikem pro evropskou ekonomiku a soběstačnost.“

Evropská unie schvaluje už šestý balík sankcí proti Ruské federaci. Hlasování, které musí být jednomyslné, ale blokuje Maďarsko. Měla by Unie a o zahraničních a bezpečnostních otázkách hlasovat kvalifikovanou většinou? „Ano, příklad Maďarska to potvrzuje a obávám se, že to poslední příklad. Jednomyslnost rozhodování bychom měli odstranit i zde a rozhodovat kvalifikovanou většinou,“ věří europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). Europoslanec ANO Ondřej Kovařík s tím nesouhlasí.

Česko prochází nejvyšší vlnou zdražování od 90. let. Inflaci máme vyšší než okolní státy. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová je přesvědčená, že pokud by předešlá vláda Andreje Babiše (ANO) hospodařila úsporněji, čelili bychom dnes méně drakonické inflaci. „Rozhodně ano,“ říká. Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) nesouhlasí: „Inflace roste všude ve světě a je to zejména z důvodu extrémního růstu cen energií a pohonných hmot.“

Český Senát ve své rezoluci obvinil Rusko z genocidy na ukrajinském lidu. Měli by se přidat i poslanci? Některé další parlamenty světa už ruské počínání na Ukrajině také odsoudily. „Skutky, které vidíme, že páchají ruské jednotky, jsou takové závažnosti, že se jedná o válečné zločiny a jimiž se projevuje genocida,“ tvrdí nezávislý senátor Pavel Fischer. Poslanec a odborník na mezinárodní právo Vladimír Balaš (STAN) s kritikou souhlasí, k použití pojmu genocida má výhrady.

České Budějovice odebraly čestné občanství bývalé sovětské kosmonautce a podporovatelce Vladimira Putina Valentině Těreškovové „Vyslali jsme tím jasný signál, že se distancujeme od jejích postojů jak předrevolučních, tak při současné agresi na Ukrajině, kterou otevřeně podporuje,“ vysvětluje českobudějovický zastupitel a poslanec Šimon Heller (KDU-ČSL). Zastupitel Jan Kubeš z hnutí Občané pro Budějovice je proti, její čestné občanství vnímá jako vyznamenání za dřívější kroky.

Podle výzkumu PAQ Research klesá v Česku počet lidí, kteří si myslí, že jsou Ukrajinci dobře začleněni do české společnosti. „Dalo se to čekat. Je jasné, že budou přicházet problémy a přicházejí,“ uznává ředitel pražského Centra sociálních služeb Martin Šimáček. „To, co zažívá český stát, jsme v novodobé moderní historii nikdy nezažili. Na to, jak je to nevídané, to nevídaně dobře to zvládáme,“ chválí středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN).

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzývá k vnitřním změnám uvnitř Evropské unie. Podle třinácti zemí včetně Česka ale evropský projekt funguje a měnit nic třeba není. „Prospěšnost úzké spolupráce evropských států se tváří v tvář ruské agresi jen potvrzuje. Ale ekonomický prostor je v Unii stále využíván málo v oblasti obranné politiky,“ upozorňuje bývalý politik Pavel Bratinka. Naopak filozof Miloslav Bednář soudí, že si Evropská unie obecně vede špatně.

Ohrožuje snaha úředníků regulovat ceny pro konečného zákazníka svobodu podnikání v České republice? Nebo zdražování už dosáhlo také meze, že i středopravicová vláda musí zasáhnout do tržního paradigmatu nabídka-poptávka? Debatovat budou ekonom, pedagog Vysoké školy ekonomické Jan Bittner a ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.   

Odboráři tlačí na růst minimální mzdy, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) souhlasí s vyjednáváním. Je požadavek nárůstu minimální mzdy legitimní? Zvládnou zvýšení české firmy? „O dva tisíce korun by se minimální mzda zvedat neměla, má to mnoho efektů a neodpovídá to tomu, co si ekonomika může dovolit,“ uvádí v Pro a proti viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Málokterý vládní návrh provázela tak dlouhá sněmovní rozprava jako ten o snížení plateb na státní pojištěnce. Ministerstvo financí očekává usporu 14 miliard. „Vláda si nechce půjčovat peníze, za které by musela platit úroky. Rezervy na účtech pojišťoven jsou dostatečné,“ vysvětluje místopředseda zdravotního výboru Tom Phillipp (KDU-ČSL). Poslanec Jiří Mašek (ANO) se snížením nesouhlasí: „Zejména v tom hraje roli současný příchod více než 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny.“

Dodržování pravidel právního státu může jít teď v případě Polska stranou, tvrdí český premiér Petr Fiala (ODS). Odvolává se tím na polskou podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem. „Byl to velmi nezodpovědný výrok a pan premiér určitě lituje, že ho pronesl. Právní stát je jedna ze základních funkcí moderního evropského státu,“ kritizuje europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) naopak premiérovo vyjádření plně schvaluje.

) Je rozumné vzhledem k současné nezkrotné inflaci a nejistému hospodářskému vývoji, zejména kvůli válce na Ukrajině, ale i v dobách méně turbulentních, aby byla tato zásadní ekonomická záležitost jakou je výběr guvernéra ČNB v rukou jediného člověka, prezidenta republiky? Měl by se vrátit systém, kdy nového šéfa centrální banky kontrasignoval premiér? Debatovat budou ekonom a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigel a komentátor Hospodářských novin Luděk Vainert. Moderuje Tomáš Pancíř.

Je nejvyšší čas, aby státy Evropské unie vyřešily své morální dilema a přistoupily k okamžitému embargu na dovoz plynu, ropy a uhlí z Ruska? Nebo by to mnohé evropské země ekonomicky a sociálně neustály? Pozvání do diskuse přijal europoslanec hnutí ANO Ondřej Knotek a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja z Pirátské strany.

Svoboda projevu je základem fungující demokracie, napsal Elon Musk při oznámení, že přebírá za 44 miliard dolarů sociální síť Twitter. „Doufám, že to prospěje demokracii. Ale proces bude tak složitý, že i let na Mars je proti tomu jednoduchý,“ věří publicista a matematik Marian Kechlibar. „Aby to naopak demokracii nerozbuořilo. Uvidíme ale s čím Musk přijde, nevidíme do jeho hlavy a známe jeho nápady z minulosti,“ naznačuje redaktor časopisu Forbes Jan Strouhal.

Ministerstvo školství navrhuje, aby se žáci 8. a 9. tříd učili druhý cizí jazyk – ale jen jako povinně volitelný. Výhrady vůči tomu mají zástupci učitelů a škol. „Ano, náš návrh je, aby školy měly povinnost další cizí jazyk nabízet, ale pro žáky aby byl volitelný,“ zdůrazňuje ředitel Odboru základního vzdělávání ministerstva Michal Černý. Miroslav Janík z Institutu výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy Univerzity to považuje spíš za politickou otázku.

Některé školy řeší, jak se postavit k pedagogům, kteří veřejně schvalovali ruskou invazi na Ukrajině. Je správné, aby je vedení školy potrestalo, třeba i ukončením pracovního poměru? „Jestli je to správné, nevím. Jestli je to podle zákona, myslím, že ano,“ míní odborník Scio na učitelské právo Jan Kaczor. „Není vhodné, aby míra trestu začínala tím, že hned budeme vyhazovat učitele. Možná tím otevřeme Pandořinu skříňku,“ reaguje předseda strany Svobodných Libor Vondráček.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce monitorovat ceny vybraných potravin a hlídat, jestli marže obchodníků nejsou přemrštěné a nezdražují už tak drahé potraviny. Je to správný krok? „Každý monitoring v rámci dodavatelského řetězce je určitou cestou, byť psychologickou,“ schvaluje plán ministra jeho náměstek pro sekci potravinářství Jindřich Fialka. Viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Pavel Mikloška doufá, že tento nástroj bude využíván spravedlivě.

Německo po týdnech odmítání poskytnutí vojenské podpory Ukrajině ve válce s Ruskem otáčí. „Angela Merkelová zvolila velice chybný postup vůči Ukrajině, a proto si nepochybně zaslouží kritiku. Ale pokračovala ve velmi chybné politice, kterou najdeme nejen v Německu, ale například také ve Francii,“ odmítá příkré soudy vysokoškolský pedagof Daniel Kroupa. Komentátor časopisu Euro Petr Fischer soudí, že Němci tradičně vsadili na hospodářské vztahy s Ruskem.

Obce můžou žádat o dotace na bydlení pro uprchlíky. Vláda také rozhodla, že mohou bydlet i v neobsazených sociálních bytech. Postupuje tak podle plánu, který si vytyčila. „Jak vláda zvládla definovat jednotlivé rámce strategických priorit do koncepce, je v reálném čase maximum možného,“ chválí hejtman Petr Kulhánek (STAN). „Jsme rádi, že strategie existuje, partnersky ale nevznikala,“ upozorňuje ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Andrea Krchová.

Finsko a Švédsko se chtějí připojit co nejdříve k NATO, navzdory odporu a výhrůžkám Ruské federace. Prospělo by členství obou severských zemí bezpečnosti celé Evropy, nebo hrozí eskalace napětí a odveta Ruska?Poslanec KDU ČSL Jiří Horák souhlasí, aby obě severské demokracie zahájily jednání o vstupu. „Ale ten nebude tak rychlý,“ varuje. Bývalý europoslanec Miroslav Poche (ČSSD) také zdůrazňuje, že obavy z reakce Kremlu nesmí bránit zemím ve vstupu do aliance.

Vláda se zatím nechystá měnit zákony kvůli zlepšení obrany před dezinformačními kampaněmi, nyní zejména z Ruska. „V tuto chvíli není možné do stávající legislativy zasahovat, mohli bychom s vaničkou vylít i dítě a poškodit demokracii a svobodu slova,“ říká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). „Jenže ne na všechno, jak vidíme třeba při šíření kremelské propagandy, je možné aplikovat na současnou legislativu,“ reaguje ředitel Pražského inovačního institutu Bohumil Kartous.

Z oblasti u Kyjeva přicházejí stále nové a přesnější zprávy o zločinech, které na ukrajinských civilistech provedly ruské vojenské jednotky. Situaci šetří mise Mezinárodního trestního soudu. „Že ke zločinům na Ukrajině došlo, není pochyb. Ale je třeba zjistit, kdo za nimi stojí,“ upozorňuje odborník na mezinárodní právo Ľubomír Majerčík. Bývalý ředitel mise OSN v Kosovu Jolyon Naegele dodává, že sbírání důkazů je jedna věc, ale příprava procesu a předvolání podezřelých druhá.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) oznámila, že chce po Velikonocích při jednáních v USA otevřít téma americké základny v Česku. Ministerstvo obrany upřesnilo, že Spojené státy o základnu nepožádaly. „Iniciativa Česka je na místě. Byl by hřích se nesnažit, závažná politická chyba,“ míní poslanec Pavel Žáček (ODS). „Takovou věc by měl otevřít premiér. Kompetenčně by to mělo dojednávat ministerstvo zahraničí,“ tvrdí exministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

V prvním kole francouzských prezidentských voleb uspěla současná hlava státu Emmanuel Macron, aby se v kole druhém utkal s Marine Le Penovou, která navzdory otevřeným kontaktů s Vladimirem Putinem získala hlasy víc než 8 milionů Francouzů. Nakolik by její vítězství ohrozilo jednotu Evropy? Europoslanci Markéta Gregorová (Piráti) a Alexandr Vondra (ODS) si ale nemyslí, že Le Penová vyhraje – postoj Evropské unie k ruskému agresorovi se podle nich nezmění.

Už čtvrtý den invaze na Ukrajinu ruský prezident Vladimir Putin začal hrozit jadernými zbraněmi. Zajišťují atomové zbraně stabilitu? „Prioritou číslo jedna je, aby se lidstvo rozhodlo zbavit se jaderných arzenálů, protože jejich použití může mít katastrofální následky. Válka na Ukrajině toto nebezpečí posílila,“ je přesvědčená Táňa Bednářová z organizace Svět bez válek a násilí. Totéž by uvítal i Jan Ludvík z Univerzity Karlovy, neví ale, jak toho dosáhnout.

Vláda připravila úpravy zákonů, od kterých si slibuje zmírnění dopadu vysokých cen benzínu a nafty. Schválila nižší spotřební daň, ruší silniční daň i povinné přimíchávání biosložky. „Vláda postupuje uvážlivě, nedělá rychlé tahy. V tuto chvíli jsme se posunuli výrazněji dopředu,“ míní poslanec Ivan Adamec (ODS). „Vláda doposud neudělala vůbec nic. Abych byl ale objektivní, snížení spotřební daně je první vlaštovka,“ reaguje místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odsoudil OSN, že nečinně přihlíží válečným zločinům ruských vojáků. Je třeba dál hledat s Ruskem především diplomatické řešení ukončení války? „Zločiny Ruska jsou nepochybné a neospravedlnitelné. Musí být silná reakce světového společenství. Ale kvůli skončení této hrozné války nemůžeme úplně přerušit diplomatický kontakt s Ruskem,“ tvrdí poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL). Poslanec Ondřej Kolář (TOP 09) by diplomatické styky přerušil.

Česká národní banka se kvůli zvyšující se inflaci rozhodla opět zvýšit úrokové sazby. Krotí centrální banka inflaci správnými kroky? „Rozumím směru, kterým centrální banka sazby posunuje. Trošku nerozumím, že to nehájí sama. Měla by mnohem více komunikovat a vysvětlovat,“ míní člen Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. „Také tomu rozumím, akorát já s tím nesouhlasím,“ reaguje investor a někdejší generální ředitel Komerční banky Radovan Vávra.

Viktor Orbán a jeho strana Fidesz získala v maďarských volbách většinu a posílila tak ještě víc svůj vliv v zemi. Orbánovu neochotu vyjádřit podporu Ukrajině ve válce sledují s obavami zbylí členové Visegrádské čtyřky. „Delší dobu se ukazovalo, že vzhledem k Orbánovým postojům jednoticí cíl Visegrád nemá, že nemá společný hodnotový základy. Pro Česko tak nedává smysl v této skupině dále působit,“ tvrdí senátorka ODS Miroslava Němcová. Poslanec Jaroslav Bžoch (ANO) nesouhlasí.

Rusko a Ukrajina pokračují v mírových rozhovorech. Vede z války, kterou na Ukrajině rozpoutal Vladimir Putin, ještě diplmatická cesta? „Vidím to pesimisticky. Putin je člověk, se kterým se jednat nedá, protože jednání v jeho pojetí je vydírání. K jednání je třeba vůle obou stran a tu on nemá,“ obává se senátor Tomáš Czernin (TOP 09). Bývalý ministr zahraniční a dnes ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda (KDU-ČSL) je přesvědčen, že s ruským prezidentem třeba jednat je.

Politici i někteří ústavní právníci kritizují rozhodnutí prezidenta udělit milost řediteli Lesní správy Lány Miloši Balákovi odsouzenému za zmanipulování veřejné zakázky. „Právně je v pořádku. Otázka je, zda byla milost využita v souladu s dobrými mravy,“ říká senátor Zdeněk Hraba (STAN). „Jsem právník, ne moralista. Z hlediska právního je to v pořádku a politické hodnocení je na úvaze každého člověka,“ míní ústavní právník Zdeněk Koudelka.

Opera Národního divadla se rozhodla neuvést dílo Petra Iljiče Čajkovského Střevíčky kvůli probíhající válce na Ukrajině a scéně, která prý vyzdvihuje ruský imperialismus. „Nic jsme z našeho repertoáru nestáhli, jen jsme Čajkovského Střevíčky nezařadili do programu a nezačneme je zkoušet. Od tohoto skladatele ale aktuálně uvádíme tři díla,“ vysvětluje ředitel Národního divadla Jan Burian. Politolog Pavel Barša navrhuje, že by dílo bylo možné reinterpretovat.

Odborníci varují, že solidární příspěvek na ubytování uprchlíků z Ukrajiny povede ve svém důsledku k nedostatku ubytovacích kapacit pro běžence. „Není to definitivní řešení. Výše podpory platí do 30. června a vláda ji upravila nařízením. Lze to snadno změnit,“ říká náměstkyně ministra práce Iva Merhautová (KDU-ČSL). „V Česku je absolutní nedostatek nabídky na toto bydlení, potřebujeme ji navýšit,“ míní Daniel Hůle, odborník na sociální začleňování z organizace Člověk v tísni.

Česko přestalo vydávat Bělorusům víza. Je to spravedlivé, když zemi zavlekl do války na Ukrajině diktátor Alexandr Lukašenko? „Česko zvážilo, jaký bude mít k Bělorusku vztah. Je jasné, že země je agresorem, a proto vedle sankcí musíme i přestat přijímat lidi, kteří tu chtějí pracovat. Tu nespravedlnost vůči většině těch, kteří Lukašenka nevolili, vnímám,“ uznává poslankyně Barbora Urbanová (STAN). Aleně Kovářové Cichanovič ale vadí, že tento krok dopadl i na kritiky režimu.

Evropská iniciativa „Zmrazit a zabavit“ dohledává majetek Rusů a Bělorusů na sankčních seznamech a snaží se rozkrýt složité vlastnické struktury. I Česko zkoumá majetek Rusů a pražský magistrát vyzývá vládu, aby připravila zákon omezující vlastnické právo. Pomohlo by plošné zmrazení ruského majetku obcházení sankcí a bylo by spravedlivé? Senátor Pavel Fischer (BEZPP) by krok vítal, poslanec Vladimír Balaš (STAN) upozorňuje na chybějící zákony.

Polsko oznámilo, že na summitu Severoatlantické aliance požádá o vyslání mírové vojenské mise na Ukrajinu, což česká vláda podporuje, ale dala najevo, že záleží na detailech. „Nevylučoval bych dopředu možnost vyslání mise, abychom zvýšili tlak na Rusko. Měli bychom se o tom alespoň bavit,“ míní exministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Mluvit o mírové misi v okamžiku, kdy žádný mír na Ukrajině není? To je nelogické,“ reaguje bývalý diplomat Daniel Koštoval.

Stavební zákon se opět dostává do Sněmovny. Předkladatelka novely a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) žádala vznik specializovaného a dovolacího stavebního úřadu, což ale současný ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) odmítá. „Měli bychom urychlit proces, aby nový stavební zákon naběhl co nejdřív pro velké i malé stavby,“ uvádí v Pro a proti poslankyně Dostálová.

Kapacity ubytování běženců z Ukrajiny narážejí v Česku na strop a podle vlády bude nutná pomoc EU. Jaká je pozice Česka při vyjednávání, když se dosud přijetí migrantů převážně bránilo? „Věřím, že se vyspělé západoevropské země zachovají velkoryse a nebudou nám to připomínat,“ věří spolupředseda Strany zelených Michal Berg. „Státy V4 vždy pomáhaly uprchlíkům. Ale hlasy, které obecně mluvily proti migraci, byly slyšet víc,“ míní europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Je rychlost, s jakou byla Ukrajina napadena Ruskem argumentem pro zavedení základní vojenské služby? Nebo jde o příliš drahý a málo efektivní nástroj posílení obranyschopnosti České republiky? Režisér a major v záloze Václav Marhoul ji odmítá. „Aktuálně pro zavedení povinné základní vojenské služby nejsem, ale v dlouhodobém hledisku, a podle ze světa známých modelů ano,“ uvádí v Pro a proti bývalý ministr obrany a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO).

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu nařídil Rusku, aby okamžitě zastavilo válečné operace na Ukrajině. Rozsudek nejvyšší soudní instance při Organizaci spojených národů ale Vladimir Putin ignoruje. Je OSN schopna hájit světový mír? Poslanec Pavel Žáček (ODS) žádá reformu OSN, politolog Jan Karlas vysvětluje logiku, která vedla ke vzniku systému vet.

Jedny z nejhorších bojů na Ukrajině se odehrávají v Mariupolu, kde stále zůstává zhruba 350 tisíc obyvatel. Měl by se tam Západ pokusit zorganizovat humanitární letecký most? „Ano měl. V tomto ohledu nevidím žádnou politiku. Jedná se o normální lidský rozměr této tragédie,“ míní poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL). „Žádnou variantu nikdo v tuto chvíli nevylučuje. Musíme ale věci plánovat tak, aby to zapadalo do strategie Ukrajiny,“ tvrdí bezpečnostní analytik Michal Smetana.

Evropská unie začíná uplatňovat čtvrtý balík sankcí proti Rusku, které zaútočilo na Ukrajinu. Evropští politici se shodli na potřebě také diplomatické izolace Ruska. „Západ by měl jít ještě dál. Nese to sebou sice negativní důsledky, ale to jako se Rusko chová, nám nedává jinou možnost,“ souhlasí s přerušením vztahů s Ruskem místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). Naopak ekonomický antropolog Martin Tremčinský nabádá k opatrnosti.

Skupina signatářů Charty 77 a dalších osobností vyzvala prezidenta Miloše Zemana v otevřeném dopise, aby vyvodil politickou odpovědnost za dlouhodobou podporu Vladimira Putina. „Pokud máme v čele Miloše Zemana, jsme morálně spoluzodpovědní za to, co se na Ukrajině děje,“ říká sociolog Ivan Gabal. „Nemyslím si, že bych byl osobně jako Čech spoluzodpovědný za to, co se děje na Ukrajině. Prohlášení tohoto typu jsou opravdu za hranou,“ reaguje poslanec Radek Vondráček (ANO).

Vláda Petra Fialy v reakci na skokový růst cen pohonných hmot schválila takzvaný ropný trojlístek: Zrušení povinného přimíchávání biosložky, zrušení silniční daně pro auta nad 12 tun a kontrola marží čerpacích stanic. Karel Havlíček (ANO) pochybuje, že opatření přinese snížení ceny pohonných hmot, poslanec Jan Bauer (ODS) balík návrhů obhajuje.

Ruská armáda obsadila dvě jaderné elektrárny na Ukrajině a Vladimir Putin jednu z nich nechal ostřelovat. Co to mění na vztahu Západu k jaderné energetice? „Klady stále převládají. Jako nízkoemisní zdroj jsou jaderné elektrárny přínosné v boji s klimatickou změnou. Jde také o jedno z nejbezpečnějších odvětví lidského konání,“ je přesvědčená šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Investor Jiří Hlavenka má ale pochybnosti.

Evropská komise chce snížit závislost na ruském plynu o dvě třetiny do konce roku a úplně do roku 2030. Německo už řeklo, že se bez ruských dodávek obejde. „Evropa denně platí Rusku denně 600 miliard eur za ropu a plyn, de facto tak financuje válku. Putin se navíc může rozhodnout, že nás odstřihne, takže to berme jako výzvu a připravme se,“ souhlasí europoslanec Evžen Tošenovský (ODS). Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) vidí jako hlavní úkol přežít tuto a následující zimu.

Vojenští experti vyzývají NATO k ustavení alespoň částečné bezletové zóny nad Ukrajinou, volá po tom i tamní prezident Volodymyr Zelenskyj. Co by to znamenalo pro další vývoj války? „Omezená bezletová zóna je přesně to, k čemu teď má dojít,“ věří bezpečnostní expert Martin Svárovský. Podle něj by zóna chránila uprchlíky a humanitární pracovníky. Naopak politický geograf Jan Kofroň bezletovou zónu odmítá s tím, že by to vtáhlo Západ do války s Ruskem.

nic a operátoři po doporučení vlády zablokovali dezinformační weby, které podle nich dlouhodobě šířily ruskou propagandu. Je to krok, který omezí propagandistické nástroje agresora na našem území, nebo nepřípustné omezování svobody slova? A využívá vláda správně nástroje, jak bojovat s dezinformacemi? Poradce premiéra pro problematiku médií a dezinformací Michal Klíma a publicista Deníku N Petr Koubský budou hosté debaty Pro a proti. Moderuje Lukáš Matoška.

nic a operátoři po doporučení vlády zablokovali dezinformační weby, které podle nich dlouhodobě šířily ruskou propagandu. Je to krok, který omezí propagandistické nástroje agresora na našem území, nebo nepřípustné omezování svobody slova? A využívá vláda správně nástroje, jak bojovat s dezinformacemi? Poradce premiéra pro problematiku médií a dezinformací Michal Klíma a publicista Deníku N Petr Koubský budou hosté debaty Pro a proti. Moderuje Lukáš Matoška.

Ministerstvo obrany a Hrad mají už asi 400 žádostí o možnost bojovat na straně Ukrajinců. Měl by český stát těmto lidem účast ve válce umožnit? Advokát a senátor Václav Láska (SEN21) v Pro a proti souhlasí. Poslanec hnutí ANO Marek Novák ale věří, že jen výjimečně a za velmi přísných podmínek.

Ministerstvo obrany a Hrad mají už asi 400 žádostí o možnost bojovat na straně Ukrajinců. Měl by český stát těmto lidem účast ve válce umožnit? Advokát a senátor Václav Láska (SEN21) v Pro a proti souhlasí. Poslanec hnutí ANO Marek Novák ale věří, že jen výjimečně a za velmi přísných podmínek.

Měla by sedmadvacítka urychlit kandidaturu Ukrajiny do Evropské unie, jak žádají premiéři jejího východního křídla, včetně Česka, a jak také žádá nová rezoluce Evropského parlamentu? Nebo je – i přes symboliku kroku – na místě ostražitost západoevropských zemí a před Ukrajinou jsou roky přístupových rozhovorů? Debatovat budou bývalý eurokomisař pro sousedství a rozšíření Štefan Füle a europoslanec hnutí ANO Ondřej Knotek. Moderuje Karolína Koubová.

Měla by sedmadvacítka urychlit kandidaturu Ukrajiny do Evropské unie, jak žádají premiéři jejího východního křídla, včetně Česka, a jak také žádá nová rezoluce Evropského parlamentu? Nebo je – i přes symboliku kroku – na místě ostražitost západoevropských zemí a před Ukrajinou jsou roky přístupových rozhovorů? Debatovat budou bývalý eurokomisař pro sousedství a rozšíření Štefan Füle a europoslanec hnutí ANO Ondřej Knotek. Moderuje Karolína Koubová.

Měla by sedmadvacítka urychlit kandidaturu Ukrajiny do Evropské unie, jak žádají premiéři jejího východního křídla, včetně Česka, a jak také žádá nová rezoluce Evropského parlamentu? Nebo je – i přes symboliku kroku – na místě ostražitost západoevropských zemí a před Ukrajinou jsou roky přístupových rozhovorů? Debatovat budou bývalý eurokomisař pro sousedství a rozšíření Štefan Füle a europoslanec hnutí ANO Ondřej Knotek. Moderuje Karolína Koubová.

Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského by měl být Vladimir Putin postaven před soud v Haagu a měl by být na něj vydán mezinárodní zatykač. „Význam by to mělo hlavně symbolický, ale také věcný. Jestli by to prakticky bylo proveditelné, je druhá otázka,“ míní bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Morálně a lidsky si to Putin zaslouží. Bude ale zahnán do kouta a nebude mít jinou možnost než bojovat až do konce,“ naznačuje novinář Matyáš Zrno.

Severoatlantická aliance uvedla do pohotovosti Síly rychlé reakce na východním křídle členských států, 120 lodí, včetně tří letadlových a přes stovku stíhaček. Mělo by NATO zareagovat na ruskou agresi rázněji, zejména potom, co prezident Putin v neděli uvedl do vysokého stupně pohotovosti i ruské jaderné síly? Debatovat budou předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, nezávislý senátor Pavel Fischer a bývalý velvyslanec mimo jiné v Moskvě a Washingtonu a někdejší náměstek ministra zahraničí Petr Kolář.

V jakém stavu zastihla ruská invaze na Ukrajině českou armádu? „Česká armáda je profesionální, vyzbrojená a jsme schopni plnit naše povinnosti v rámci společného postupu NATO. Já jí věřím,“ ujišťuje místopředseda sněmovny a také KDU-ČSL Jan Bartošek. Také místopředseda sněmovního výboru pro obranu a účastník několik válečných misí Pavel Růžička (ANO) souhlasí, že připravenost českých vojáků je vysoká: „Máme naprosto skvělou armádu.“

Aktuálně Česko nechystá další dodávku zbraní na Ukrajinu, zůstane zatím u čtyř tisíc dělostřeleckých granátů, které Praha darovala Kyjevu koncem ledna. Jsou dodávky zbraní ze Západu důležité pro posílení obranyschopnosti Ukrajiny a zastrašení Ruska? Nebo situaci ještě vyostřují a Moskvu zbytečně dráždí? Debatovat budou bývalý ministr zahraničí, současný ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda a místopředseda výboru sněmovny pro evropské záležitosti Ondřej Kolář z TOP 09.

Vláda chce bojovat proti růstu cen energií navýšením příspěvku na bydlení a rozšíření okruhu jeho příjemců také na podnikatele a firmy. Opozice ale považuje takovou pomoc za nedostatečnou a navrhují plošné snížení DPH. Je to okamžitá pomoc, chválí krok Alena Schillerová. Marian Jurečka ale varuje před dluhem, který plošná opatření ještě víc prohlubují.

Je stále reálná hrozba ruského útoku? Nebo tento týden sledujeme zejména informační hru Washingtonu a blamáž CIA, jak tvrdí prezident Miloš Zeman? (A co vlastně víme s jistotou o dění u ukrajinské hranice?) Debatovat budou externí poradce premiéra Petra Fialy pro otázky zahraniční politiky a bezpečnosti a prorektor Vysoké školy CEVRO Institute Tomáš Pojar a bezpečnostní analytik, bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor.

Jaká by měla být zahraniční a bezpečnostní politika Ukrajiny, aby už nebyla rozbuškou mezi Západem a Ruskem? Je řešením neutralita a v posledních dnech často skloňovaná finlandizace? A měly by západní státy přistupovat k rozšiřování Severoatlantické aliance obezřetněji, než v 90. letech, kdy do NATO vstoupila většina zemí bývalého východního bloku? Debatovat budou ředitel Knihovny Václava Havla, bývalý velvyslanec ve Spojených státech, Británii a Izraeli a někdejší senátor Michael Žantovský a bývalý velvyslanec v Jihovýchodní Asii a Alžírsku a exposlanec Milan Šarapatka.

Jaká by měla být zahraniční a bezpečnostní politika Ukrajiny, aby už nebyla rozbuškou mezi Západem a Ruskem? Je řešením neutralita a v posledních dnech často skloňovaná finlandizace? A měly by západní státy přistupovat k rozšiřování Severoatlantické aliance obezřetněji, než v 90. letech, kdy do NATO vstoupila většina zemí bývalého východního bloku? Debatovat budou ředitel Knihovny Václava Havla, bývalý velvyslanec ve Spojených státech, Británii a Izraeli a někdejší senátor Michael Žantovský a bývalý velvyslanec v Jihovýchodní Asii a Alžírsku a exposlanec Milan Šarapatka.

Je vzhledem k tomu nutné přijímat novelu pandemického zákona, kterou v obavách z neústavnosti odmítl Senát České republiky? Hazardují politici přístupem k pandemickému zákonu s důvěrou obyvatel ve stát a jeho zákony? Debatovat budou dva lékaři: nezávislý senátor Marek Hilšer a senátor ODS Roman Kraus. Moderuje Lukáš Matoška.

Je vzhledem k tomu nutné přijímat novelu pandemického zákona, kterou v obavách z neústavnosti odmítl Senát České republiky? Hazardují politici přístupem k pandemickému zákonu s důvěrou obyvatel ve stát a jeho zákony? Debatovat budou dva lékaři: nezávislý senátor Marek Hilšer a senátor ODS Roman Kraus. Moderuje Lukáš Matoška.

Zástupci Spojených států i Evropské une vyjednávají s Ukrajinou a Ruskem, aby předešli možné ruské invazi. Neměla by se ale spíš do jednání zapojit Evropská unie jako celek? „Zapojení Unie je logické, ruská výzva je hozena jak NATO, tak EU. A těch sedmadvacet členských států by mělo mít jednotný postoj. Není dobré, když státy jednají separátně,“ myslí si analytik David Stulík. Politolog Petr Drulák je přesvědčen, že Unie nemá možnosti ani nástroje jednat jako jeden celek.

Sníží škrty v době epidemie kvalitu zdravotní péče v zemi? Nebo naopak umožní zdravotnickému systému se lépe připravit na případný další útok koronaviru? Debatovat budou předseda sněmovního zdravotního výboru, občanský demokrat Bohuslav Svoboda a šéf lékařské komory Milan Kubek.   

Sníží škrty v době epidemie kvalitu zdravotní péče v zemi? Nebo naopak umožní zdravotnickému systému se lépe připravit na případný další útok koronaviru? Debatovat budou předseda sněmovního zdravotního výboru, občanský demokrat Bohuslav Svoboda a šéf lékařské komory Milan Kubek.   

Vláda Petra Fialy (ODS) plánuje od příštího roku ukončit fungování elektronické evidence tržeb (EET). Někteří podnikatelé a živnostníci to vítají, zdaleka ne však všichni. „Konec EET je krok správným směrem. Nemá za sebou žádné pozitivní výsledky,“ míní předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek. „Byla by to škoda, hodně lidí už EET zavedlo,” naznačuje spoluzakladatel a finanční ředitel sítě kaváren The Miners Coffee Oldřich Valta.

Evropská komise navrhuje rozšířit seznam trestných činů o nenávistné projevy týkající se genderové identity, sexuální orientace, zdravotního postižení a věku. „Rozšíření je na místě, počet trestných činů z nenávisti roste. Oběti musíme chránit, protože všichni Evropané mají mít stejnou právní ochranu,“ souhlasí europoslanec a kvestor europarlamentu Marcel Kolaja (Piráti). Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) namítá, že mu evropské úřady k tomu už roky nedodaly žádná čísla.

Amnesty International obvinila Izrael, že vůči Palestincům uplatňuje režim apartheidu, který je založený na politice segregace, vyvlastňování a vyloučení. „Mám za to, že se to děje dlouhodobě, že se to děje systematicky,“ míní Zdeněk Jehlička z Iniciativy za spravedlivý mír na Blízkém východě. „Termín apartheid nevystihuje situaci v Izraeli, zpráva je vytržená z kontextu,“ upozorňuje ředitelka Rady Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová.

Zabrání domluvená opatření další devastaci životního prostředí v okolí dolu, zejména odtoku podzemních vod? Nebo je dohoda cárem papíru a česko-polský spor o důl Turów zdaleka nekončí? Debatovat budou ministryně životního prostředí Anna Hubáčková z KDU-ČSL a právnička organizace Frank Bold Petra Urbanová. Moderuje Karolína Koubová.