O post nejvyššího ústavního soudce se ucházejí ústavní právník Jan Wintr, bývalý šéf Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a bývalá prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Jsou všichni tři kandidáti prezidenta kvalitní a zaslouží si podporu senátorů?

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obhájil prezidentské křeslo. Má Evropa důvod ke spokojenosti, že povede zemi dalších pět let? „Pro Evropu by bylo lepší, kdyby vyhrál Kemal Kilicdaroglu. Ale musíme respektovat výsledek voleb,“ říká europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Pro Evropu je to špatná zpráva. Kdyby vyhrál jeho rival, bylo by možné přemýšlet i o obnovení přístupových rozhovorů s EU, což pod vedením Erdogana nebude možné,“ míní europoslanec Marcel Kolaja (Piráti).

Má Evropa důvod ke spokojenosti, že Turecko v příštích pěti letech nadále povede Erdogan? Nebo přístupové rozhovory s Ankarou, pozastavené před lety kvůli stavu právního státu, naznačují, že nelze očekávat prohlubování vztahů mezi Evropskou unií a Tureckem? Debatovat budou europoslanec a místopředseda ODS, bývalý ministr obrany a zahraničních věcí a diplomat Alexandr Vondra a pirátský europoslanec, kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja. Moderuje Lukáš Matoška.

Novela zákona o státním zastupitelství zkracuje dosavadní desetileté funkční období nejvyššího státního zástupce na sedm let bez možnosti opakování. Posiluje norma dostatečně nezávislost státního zastupitelství a eliminuje riziko politických tlaků na něj? Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna změnu kritizuje a zachoval by stávajících 10 let, politický náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav z ODS považuje novou lhůtu za dostatečnou.

Prezident Petr Pavel sklidil kritiku svého předchůdce Václava Klause a části opozice za to, že poděkoval předsedovi Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndu Posseltovi za zlepšení česko-německých vztahů. Je Pavlovo ocenění na místě?

Soud po 13 letech podmínečně propustil dva ze čtyř žhářů z Vítkova. Rodina, kterou napadli, s rozhodnutím nesouhlasí. Měla by se posílit práva obětí při rozhodování o trestu? „Ano měla,“ míní advokátka Klára Kalibová, zakladatelka neziskové organizace In Iustitua. „Až změníme filozofii přístupu k tomu, co chceme od trestu, můžeme kvalifikovaně říci ano, nebo ne. Ze zkušeností ale vím, že tam, kde je msta, vzniká jenom další zlo,“ říká advokát Václav Vlk z Unie obhájců.

Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS vrátil do hry úvahy na zvýšení poplatku za pohotovost v nemocnicích. Pomohlo by s přetížeností pohotovostí a odradilo pacienty, kteří je zneužívají? „Když jsou věci levné, tak se zneužívají,“ říká prezident České lékařské komory Milan Kubek. 1. viceprezidentka Svazu pacientů Alena Gajdůšková (ČSSD) je přesvědčena, že poplatky žádný přínos nikomu nepřinesou.

Vláda před několika dny schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, který otevírá cestu k zestátnění energetické skupiny ČEZ. Je potřeba kvůli energetické soběstačnosti restrukturalizovat a rozdělit ČEZ na státní a soukromou část? „Určitě ne,“ míní ekonom společnosti Capitalinked Radim Dohnal. „Je to účelné. Nemusí se to týkat plné kontroly ČEZu, ale přinejmenším strategických částí,“ reaguje energetický analytik Jiří Gavor.

Odboráři tvrdí, že kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku průměrná rodina s jedním dítětem přijde ročně o 152 800 korun. Vláda i někteří ekonomové tato čísla odmítají jako nadsazená. „Ty výpočty nejsou správné a pochybuji, že je dohromady dával ekonom, protože jsou v nich hrubé nesrovnalosti,“ v Pro a proti říká ekonomka a bývalá předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová. Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek na správnosti čísel ale trvá.

Zrušení deváté třídy na základní škole a povinné dvouleté studium na škole střední. Tak chce ministr školství Mikuláš Bek (STAN) modernizovat vzdělávací systém. „Nebude to ku prospěchu věci. Na středních školách ta myšlenka velké nadšení nevyvolává,“ říká místopředseda Unie školských asociací Jiří Nekuda. „Jsme v době, kdy musíme změnit obsah vzdělávání. Pakliže uvažujeme o prodloužení povinné školní docházky, teď je ten správný čas,“ myslí si poslanec Petr Gazdík (STAN).

Zabránil by ministerstvem zamýšlený postup výpadkům léků, nebo by problém ještě prohloubil a léčiva zdražil? A jak do budoucna zajistit celoevropský dostatek léků? Diskutovat budou náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček a výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel. Moderuje Karolína Koubová.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chystá novelu, která by nařídila farmaceutickým firmám povinnost držet dvouměsíční skladové zásoby léků. Zabrání úprava výpadkům v dodávkách léků na českém trhu? „Nezajistí dostupnost všech léků, ale zkrátí dobu nedostupnosti a zlepší obecně přístupnost léčiv pro pacienty,“ říká náměstek ministra Jakub Dvořáček.

Hnutí ANO kritizuje mediální výrok předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. Ten uvítal podpis prezidenta pod novelou valorizace důchodů. Zpochybňuje soudce nezaujatost Ústavního soudu? Výroky které se přímo týkají toho, o čem Ústavní soud rozhoduje nebo může rozhodovat vhodné nejsou, tvrdí znalec ústavního práva Aleš Gerloch. Advokát Aleš Rozehnal namítá, že se předseda vyjadřoval k naprosto nesouvisející části toho, čím se bude Ústavní soud zabývat.

Vláda Petra Fialy (ODS) na dvouhodinové tiskové konferenci představila reformu veřejných financí a důchodů. Ukázala, že umí přesvědčivě komunikovat i tak nepopulární opatření jako škrty a zvyšování daní? Vládní mluvčí věří, že ti, kteří vládu volili, také reformy přijmou. Politoložka Anna Shavit upozorňuje, že popularita vlády, která dělá radikální reformy, obecně bývá menší.

Rusové a Bělorusové od loňska nedostanou v Česku víza. Výjimku mají jen humanitární případy. Je vízová politika nastavena tak, aby dostatečně umožňovala pomáhat ruským a běloruským disidentům? „Domnívám se, že tak nastavená je,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Přísná pravidla omezují činnost řady organizací pracujících s ruskými nezávislými médii, svobodnými akademiky, s občanskou společností,“ upozorňuje exministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Jak lze dnes, i ve světle ruské agrese na Ukrajině, chápat příběh osvobození Prahy a potažmo Československa Rudou armádou? „Měli bychom se na dějiny dívat střízlivěji, realističtěji a ty pohádky o osvobození bychom měli opustit,“ říká novinář Tomáš Klvaňa. Historik Jan Němeček namítá, že reinterpretace těchto událostí jsou možné jen tehdy, jsou-li založeny na pramenné dokumentaci.

Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová v Kyjevě podpořila ukrajinskou cestu do Evropské unie. Prezident Petr Pavel i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) chtějí prosadit, aby přístupová jednání začala ještě letos. „Jde o velmi ambiciózní perspektivu. Bude záležet na tom, jestli rozhodnutí podpoří všechny členské státy,“ říká Jana Juzová z institutu Europeum. „Nevidím jediný důvod, proč by měla EU zahájení jednání zdržovat,“ reaguje europoslanec Marcel Kolaja (Piráti).

Přináší náhradní mateřství obchod s lidmi? Nebo je medicínským postupem pro pomoc neplodným párům, který by se měl legalizovat? Debatovat budou spoluautorka návrhu zákona poslankyně hnutí ANO, bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková a uznávaný odborník na léčbu poruch plodnosti Tonko Mardešič. Ptát se bude Karolína Koubová.

Základní úroková sazba zůstane na 7 %. Guvernér ČNB Aleš Michl vzkázal, že pokud vláda nebude zodpovědně hospodařit, bude nutné sazbu zvýšit. Premiér Petr Fiala (ODS) se ohradil, že inflace je především starostí centrální banky. Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer věří, že dopady aktuálních rozhodnutí o výši sazeb uvidíme nejdříve za rok. Bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal dodává, že banka měla být agresivnější v minulosti, tedy že úrokové sazby měla navyšovat loni.

V Británii vrcholí přípravy na sobotní korunovaci Karla III. Chystají se ale i protesty. Odpor zejména mladších Britů vůči monarchii je na rekordně vysoké úrovni. Je důležité, aby Británie zůstala monarchií? „Ano, a zůstane,“ myslí si ekonom Petr Bartoň, který studoval univerzitu v Cambridge. „Monarchie se už přežila a nic by se nestalo, kdyby se z Británie stala republika,“ nesouhlasí Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu a bývalý poradce britských europoslanců.

“Říkáte, že jsem starý? Já říkám, že jsem vyzrálý,” prohlásil. Je vysoký věk pro politika výhodou, nebo handicapem? A je věk jen číslo nebo důležitá charakteristika u světových lídrů, kteří dennodenně ovlivňují budoucnost planety? Debatovat budou socioložka z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Lucie Vidovićová a neurolog a bývalý pedagog na Yalské univerzitě Martin Jan Stránský. Moderuje Karolína Koubová.

Debatují: socioložka Lucie Vidovićová a neurolog Jan Martin Stránský. Moderuje Karolína Koubová.

Mělo by Česko následovat příklad Rakouska a přiznat volební právo 16letým? Předsedkyně Mladého Pirátstva Kateřina Stojanová (Piráti) je přesvědčena, že by se to přinejmenším mělo zkusit pro určitý typ voleb. První místopředseda Mladých Konzervativců Jan Hroudný (ODS) snížení věku pro volební právo považuje za téma k diskuzi, ale současnou hranici 18 let vnímá jako přiměřenou.

Zachránilo by progresivní zdanění rozpočet? Vedlo by k efektivnějšímu a solidárnějšímu rozložení zdanění? Nebo naopak k nespravedlivému a nadměrnému daňovému zatížení lidí s vysokými příjmy? Debatovat budou zástupce ředitele think-tanku IDEA, poradce ministra práce a sociálních věcí Filip Pertold a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Moderuje Karolína Koubová.

Ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) by měl nahradit dosavadní ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Ohrožuje časté střídání šéfa rezortu školství kontinuitu rezortu a tak i úroveň vzdělávání? Časté střídání ministrů neposlouží žádnému rezortu, uvádí v Pro a proti stínová ministryně školství, poslankyně hnutí ANO Jana Berkovcová. Poslanec Jan Berki (STAN) se změny neobává a věří, že s Mikuláš Bekem hlavní vize zůstanou zachovány.

Šest z deseti Čechů se podle průzkumu společnosti Ipsos obává umělé inteligence. Měl by se pozastavit její vývoj, jak žádají i někteří experti? „Má řadu pozitivních dopadů na naše životy, ale zároveň je to technologie, kterou vyvíjíme bez řádné kontroly. Důvodů, proč se jí bát, je hodně,“ říká Michal Pěchouček z ČVUT v Praze. „Určité hrozby tady jsou, ale je to úžasný nástroj, který změní povahu naší kultury a civilizace,“ míní filozof, bioetik a neurolog Jan Payne.

Část zaměstnanců Ústavu pro studium totalitních režimů dala kvůli sporům s vedením instituce výpověď. Destabilizaci instituce a nezodpovědné hospodaření potvrzuje i 250 historiků z České republiky i zahraničí. Je na půdě ÚSTRu ohroženo svobodné bádání, nebo ho mají kroky nového vedení naopak zajistit? Je ředitel Ladislav Kudrna dobrým manažerem?

Poškozuje levnější ukrajinské obilí české a evropské zemědělce? Samozřejmě, že ano, za stávajících podmínek, uvádí v Pro a proti viceprezident Agrární komory Václav Hlaváček. Prezident Ukrajinsko-české obchodní komory a zemědělec působící na Ukrajině Petr Krogman to ale odmítá s tím, že jde o vymyšlené argumenty.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil první návrhy na změny důchodového systému. Mimořádnou valorizaci by měl nahradit dočasný příspěvek. „V danou chvíli to není nutné. Bylo by to udržitelné i v rámci stávajících pravidel,“ míní poslanec Igor Hendrych (ANO). „Je nutné napravit stávající stav, který je nastaven špatně,“ nesouhlasí poslanec Viktor Vojtko (STAN).

Inflace začala klesat, ale ceny potravin – až na výjimky – neklesají. Pomohou snížit ceny jídla kontroly u obchodníků? Agrární analytik Petr Havel vysvětluje, že celý řetězec produkce potravin podléhá mnoha vlivům a jednoznačného viníka určit nelze. Martin Štěpánek z ministerstva zemědělství spoléhá na tvrdá data a výsledky šetření antimonopolního úřadu.

Zatímco Německo o víkendu vyřadilo z provozu poslední nukleární elektrárny, česká vláda v aktualizované státní energetické koncepci sází na rozvoj jádra. „Byla by chyba nepočítat s jádrem jako s výrobním zdrojem, u kterého existuje domácí know-how,“ říká náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák (Piráti). Jiří Koželouh z Hnutí DUHA nesouhlasí. „Je velké riziko, že když vsadíme tak hodně na málo velkých zdrojů, tak se to časově nestihne a koncepce bude mít problém,“ míní.

Je současná podoba jednotných zkoušek nastavena tak, aby zajistila co nejkvalitnější a maximální možné vzdělání každého jednotlivého žáka? Miroslav Hřebecký z EDUin považuje zkoušky za diskriminační, Petr Bannert z ministerstva školství je chválí jako vyvážené a spravedlivé.

Je platforma čínské společnosti ByteDance větší hrozbou než jiné sociální sítě jako Facebook a Instagram? Nebo jde spíš o ideologický a nesystémový přístup bezpečnostních složek západních států? Pozvání do debaty přijali partner společnosti PwC pro kybernetickou bezpečnost Petr Špiřík a pirátská europoslankyně Markéta Gregorová.

Vláda zvažuje kvůli konsolidaci státního rozpočtu úpravy sazeb daně z přidané hodnoty. Mluví se například o přesunu některého zboží a služeb z nejnižší do nejvyšší sazby. A také o možnosti zvýšit sazbu DPH z 21 na 23 procent. „Pro mírné zvýšení DPH tady určitě prostor je,“ míní daňový expert Michal Jelínek. „Nenapadlo mě horší opatření v daňovém systému, které by přivedlo dodatečný příjem do rozpočtu,“ oponuje ekonom Jan Bittner z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Je čas v Praze uzavřít širší centrum autům? Je metropole připravena na zákaz vjezdu aut na Malou Stranu? Pražský zastupitel Ondřej Prokop (ANO) věří, že bez dokončeného městského okruhu je trvalá uzavírka obou nábřeží vyloučena. „Místní obyvatelé připraveni jsou a 73 procent z nich to přímo chce,“ oponuje náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti).

Je nový, transparentní výběr členů Ústavního soudu zárukou, že bude obsazen respektovanými odborníky s mravní integritou? Nebo je v sázce důvěryhodnost instituce? Pozvání do debaty přijali Marie Zámečníková z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity a profesor evropského práva na Kodaňské univerzitě Jan Komárek. Moderuje Karolína Koubová.

Jak by reforma měla vypadat? Má nebo nemá zahrnovat zvýšení věku odchodu do důchodu? Je na tom Česko, co se týká reformy penzijního systému, výrazně hůř než ostatní evropské státy? Pozvání přijali ekonomka Danuše Nerudová, někdejší předsedkyně komise pro spravedlivé důchody, a bývalý premiér a eurokomisař pro sociální záležitosti Vladimír Špidla z ČSSD. Moderuje Karolína Koubová.

Budou protesty vysokoškolských pedagogů za vyšší platy pokračovat? Vláda sice chystá navýšit letošní rozpočet vysokých škol o 900 milionů korun, ale pomůže to vyřešit současnou situaci podfinancovaných fakult? Historik Karel Šima věří, že základní plat akademika by měl odměňovat výzkum i pedagogickou činnost, ekonom Josef Montag ale chválí projektové financování, které prý zvyšuje motivaci vysokoškolských pedagogů.

Pražské bistro zveřejnilo sedm striktních bodů, které mají rodiče a jejich děti dodržovat, pokud chtějí jejich zařízení navštívit společně. Vyvolalo tím nebývalou společenskou diskusi. „Souhlasím se záměrem, nesouhlasím s formou,“ říká prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek. „S bistrem souhlasím. Nicméně je smutné, že pro to museli najít takovouto reguli,” míní Alena Malá, spolumajitelka hotelu V Nebi, který se soustředí na dospělou klientelu.

Vládní koalice zvažuje znovuzavedení karenční doby, tedy že by se v prvních dnech nemoci neproplácela nemocenská. Zastánci opatření věří, že zabraňuje jejímu zneužívání, odpůrci tvrdí, že tlačí zaměstnance chodit do práce i s nemocí. Odborářský expert Jan Vaňásek plošné zneužívání nemocnosti odmítá, zástupce Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj tvrdí, že těch, kteří si dobře spočítají, kdy „se hodit marod“, je víc, než se obecně myslí.

Pěstování jablek a dalších odrůd je prý natolik nerentabilní, že ovocnáři stromy mnohdy raději pokácejí a sady vymění za pole s řepkou. Kdo může za problémy s odbytem českého ovoce? Měl by zasáhnout stát a podpořit sadaře finanční dotací nebo ti, kteří hospodaří efektivně a nabízejí kvalitní zboží, problémy s prodejem své sklizně nemají? Zeptáme se předsedy Ovocnářské unie, viceprezidenta Agrární komory Martina Ludvíka a biofarmáře Jiřího Syrovátky.

Ovocnářská unie varuje, že v Česku dramaticky ubývá ovocných sadů. Na vině je mimo jiné dovoz zejména levných jablek z Polska. Měl by ohroženým sadům a sadařům pomoci stát? Zatímco biofarmář Jiří Syrovátka vidí chyby v nastavení trhu, zvláště u řetězců a zákazníků, zástupce ovocnářů Martin Ludvík věří, že flexibilnější dotační aktivita státu by pěstitelům pomohla.

Česká pošta plánuje v rámci chystané transformace zrušení 300 poboček a propuštění víc než 1600 zaměstnanců. Odbory s tím nesouhlasí. „Obáváme se, že dostupnost poštovních služeb bude horší. Nejvíce se ale obáváme velké zátěže zaměstnanců,“ říká předsedkyně Podnikového koordinačního odborového výboru Jindřiška Budweiserová. „Dostupnost služeb se redukcí poboček určitě nezhorší,“ reaguje mluvčí České pošty Matyáš Vitík.

Svou návštěvu Tchaj-wanu končí předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Dává taková cesta hodnotový i hospodářský smysl, nebo riskuje Česká republika zbytečnou konfrontaci s Čínou? Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zdůrazňuje lidskoprávní i hospodářské přínosy těchto cest, bývalý ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD) kritizuje, že Česko nemá jasno, co návštěvami ostrovní země sleduje.

Vláda zvažuje, že kvůli úsporám zruší státní podporu stavebního spoření. „Stavební spoření vzniklo v době, kdy nebyly takové úspory, nebyl rozvinutý bankovní ani hypoteční trh a poměr státního příspěvku k platům a k cenám nemovitostí byl úplně jiný,“ říká poslanec Vojtěch Munzar (ODS). „Stavební spořitelny jsou etablovaná infrastruktura, která plní společenskou roli,“ nesouhlasí předseda Asociace českých stavebních spořitelen Libor Vošický.

Dohodlo se na tom Německo s Evropskou komisí. Ustoupí Brusel kritikům i v případě normy Euro 7, která postupně omezuje některé emise nových aut už od roku 2025? Debatovat budou člen představenstva společnosti Škoda Auto odpovědný za oblast prodeje a marketingu a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Martin Jahn a výkonný ředitel Asociace pro elektromobilitu České republiky Lukáš Hataš. Moderuje Lukáš Matoška.

Chatovací robot ChatGPT společnosti OpenAI umí psát články, poezii i vymýšlet vtipy. Obavy ze schopností této podoby umělé inteligence připouští i šéf společnosti, která chatbota vyvinula, Sam Altman. Převažují rizika, nebo přínosy umělé inteligence? Je třeba AI regulovat?

Ústav pro studium totalitních režimů se zmítá v další krizi. Někteří zaměstnanci si stěžují na cenzurní zákroky a šikanu ze strany ředitele Ladislava Kudrny. Rada ÚSTR se ho ale jednohlasně zastala. „Překvapilo mě jednohlasné rozhodnutí rady,” přiznává novinář Jaroslav Spurný z Respektu. „Považuji za problematické, že se opakovaně zvedá zájem médií a vzniknou určité personální třenice a problémy v ÚSTRu,“ říká historik Oldřich Tůma.

Před pár dny se dopsal politický příběh Miloše Zemana. Jak se bývalý premiér, předseda Poslanecké sněmovny, prezident a předseda ČSSD zapíše do dějin? Historici Jakub Rákosník a Michal Stehlík se shodují, že bude chápán jako hlava státu, která jednala destruktivně jak v oblasti hospodářské, tak politické.

Čeští zákonodárci by měli podle ministerstva spravedlnosti do konce roku přijmout zákon o ochraně tzv. whistleblowerů, kvůli kterému čelí Česko žalobě ze strany Evropské komise. Zajistí vládní návrh účinnou ochranu oznamovatelů, když se nevztahuje na anonymní podněty? „Zajistí, ale jen pro velmi omezené množství případů,“ míní ředitel Transparency International Ondřej Kopečný. „Zajistí určitě účinnou ochranu,“ je přesvědčen poslanec Karel Haas (ODS).

Je návrh europoslanců realizovatelný? Nebo ztroskotá na obrovských nákladech, nedostatku materiálu i řemeslníků? A nezhorší taková snaha o snížení energetické náročnosti budov dostupnost bydlení? Debatovat budou ředitel poradenské firmy Budovy 21 Petr Holub a generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec. Moderuje Karolína Koubová.

Česko nepodpoří v Evropské unii zákaz prodeje nových osobních aut se spalovacími motory, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva. Jsou syntetická paliva jednou z cest k bezemisní dopravě? Podle zastánce elektromobility Jana Staňka žádný spalovací motor nemůže být „zelený“. Petrolejář Ivan Indráček ale upozorňuje, že e-paliva mohou posloužit starým vozů, kterých bude i v roce 2030 v Česku většina.

Prezident Petr Pavel podepsal vládní novelu, která snižuje červnovou valorizaci důchodů. Zároveň ale řekl, že má pochybnosti ohledně její ústavnosti a pokud se na Ústavní soud neobrátí hnutí ANO, které to avizovalo, učiní tak prý sám. „Hnutí ANO počítá s tím, že podá ústavní stížnost. Jsme nejsilnější politický subjekt v Česku, takže to zvládneme sami bez kohokoliv jiného,“ říká poslanec Aleš Juchelka (ANO).

Aktivisté žádají v Praze snížení nejvyšší rychlosti na 30 km/h, jak už se stalo v několika evropských metropolích. Přispělo by to ke zlepšení bezpečnosti v ulicích, ubylo by emisí a hluku? Odborník na dopravu Ondřej Mirovský vidí přínosy pro plynulost dopravy, bezpečnost chodců i životní prostředí. Pražský zastupitel Martin Sedeke (ODS) zpochybňuje tyto přínosy a žádá odborné analýzy.

Vysokoškolští pedagogové z humanitních oborů hrozí stávkou nebo odchodem na střední a základní školy kvůli podprůměrným platům. Dělá stát dost pro to, aby se jejich situace zlepšila? „Celé vysoké školství je dlouhodobě podfinancováno a my se snažíme tuto situaci řešit,“ říká vrchní ředitelka sekce pro vysoké školství ministerstva Radka Wildová. „Dosud ne, ale chovám naději, že se blýská na lepší časy,“ věří děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jan Stejskal.

Poslanci i senátoři schválili ve stavu legislativní nouze spornou novelu o snížení valorizace důchodů. Senátorka Hana Kordová Marvanová (za Spolu) věří, že stát by měl hledat úspory jinde než u důchodců, poslanec Josef Cogan (STAN) ujišťuje, že vláda chystá další opatření, která pomohou státní rozpočet stabilizovat.

Z nejvyšší pozice ve státě odchází jedna z nejrozporuplnějších postav české polistopadové politiky. Byl Miloš Zeman dobrý prezident? „Oddělil bych jeho první a druhé funkční období. V prvním byl dobrý prezident. Na konci druhého jsme viděli věci, které bychom mu mohli vytknout,“ říká bývalý vicepremiér v Rusnokově vládě Martin Pecina. „Prezident má sjednocovat politickou scénu a obecně republiku. V této základní funkci neobstál,“ míní bývalý premiér Vladimír Špidla.

Hrozí odliv pracovníků ze školství? A zůstává vzdělávání prioritou koaličního kabinetu Petra Fialy? Pozvání do debaty přijali poslanec TOP09, místopředseda sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu Pavel Klíma a předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček. Moderuje Lukáš Matoška.

Náhradní mateřství podporuje obchod s lidmi a mělo by být celosvětově zakázáno. Tak zní deklarace, kterou v marocké Casablance o víkendu podepsali lékaři a právníci ze sedmi desítek zemí. Je náhradní mateřství v rozporu s lidskou důstojností a lidskými právy? „Ano. A to je důvod, proč jsem deklaraci podepsala,“ říká psycholožka Hana Konečná. „Zcela určitě ne,“ oponuje etik a filozof Jan Payne.

Platí osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) státu málo? Měly by jejich odvody na sociální pojištění stoupnout, jak navrhuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS)? Předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek věří, že jsou živnostníci zvýhodňováni, Josef Jaroš z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ale varuje před zjednodušujícím srovnáváním zaměstnanců a soukromníků.

Střední školy nejsou kapacitně připravené na silný ročník tzv. Husákových vnoučat, který letos míří k přijímacím zkouškám. Mohl stát nedostatku míst na středních školách předejít? Radní Středočeského kraje Milan Vácha (STAN) i ředitel EDUin Miroslav Hřebecký se v Pro a proti shodují, že je třeba radikálních systémových změn ve vzdělávací politice.

Sněmovna zažívá další obstrukce – poslanci řeší snížení valorizací důchodů v režimu sporné legislativní nouze. Patří obstrukce do Parlamentu? „Vnímám je jako zásadní problém a mělo by být proti nim změnou jednacího řádu zakročeno,“ míní Marie Zámečníková z Právnické fakulty Masarykovy univerzity. „Jsou nástrojem pro opozici, aby mohla ukázat, že ne se vším souhlasí. Ale záleží na jejich formě a podobě,“ říká politolog Stanislav Balík z Fakulty sociálních studií MUNI.

Oslabí to média a v důsledku boj s dezinformacemi? Nebo naopak s vládním zmocněncem hrozil bezprecedentní zásah státu do svobody médií? Debatovat budou občanská demokratka, poslankyně Evropského parlamentu Veronika Vrecionová a novinář serveru Hlídací pes a ředitel Ústavu nezávislé žurnalistiky Ondřej Neumann. Moderuje Karolína Koubová.

Někteří starostové Křivoklátska se po bojkotu schůzky z minulého týdne v pondělí setkali s náměstkem ministra Petrem Hladíkem (KDU-ČSL), aby probrali připomínky obcí k záměru státu vyhlásit národní park. „Jsem na ministerstvu nový a chci nastavit komunikaci. Proto jsem jel na Křivoklátsko,“ vysvětluje Hladík. „Máme zájem komunikovat, termín schůzky byl ale zvolen narychlo a nebyl s námi komunikován,“ reaguje starosta obce Běleč a člen Svazku obcí Křivoklátsko Lukáš Kocman.

Vládní koalice chce ve Sněmovně prosadit návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), aby se lustrační zákon znovu vztahoval i na premiéra a ministry. Dává 33 let po pádu komunismu zpřísnění lustračního zákona smysl? Zákon platí na vyšší státní úředníky a je paradoxní, že pro ministry a jejich náměstky ne, uvádí v Pro a proti Petr Letocha (STAN). Milan Feranec (ANO) upozorňuje, že členové vlády jsou de facto voleni a navíc zde po zpřísnění není společenská poptávka.

Mají ale západní mocnosti jasno v tom, jak by mělo vypadat vítězství Ukrajiny a jak porážka Ruska? A nese Západ za válku odpovědnost? Rok od invaze budou s Lukášem Matoškou debatovat filozof Václav Němec a politolog Pavel Barša. Moderuje Lukáš Matoška.

Rozhodnutí Evropského parlamentu o zákazu výroby aut se spalovacími motory od roku 2035 vyvolalo řadu ostrých reakcí. Mělo by se nařízení ještě revidovat? „Určitě ano. Jde o nekvalifikované rozhodnutí, které není podloženo fakty,“ míní Jan Macek z Centra vozidel udržitelné mobility ČVUT v Praze. „Automobilky s tím počítají ve vývojových plánech, takže je legitimní očekávání, že se to měnit nebude,“ reaguje europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).

Pouze sedm procent obětí sexuálního násilí nahlásí případ policii. Obávají se nepříjemných výslechů, sekundární viktimizace a soudu. Měla by se kvůli tomu změnit definice znásilnění na „pohlavní styk bez souhlasu“ po vzoru některých západních zemí? „Určitě ano. Současná definice nepokrývá všechny reálné situace,“ míní poslankyně Klára Kocmanová (Piráti). „Ne. Zákon nemůže nahradit problémy ve společnosti ani přirozenou morálku,“ oponuje poslankyně Nina Nováková (KDU-ČSL).

Zajistí nová, na vládním půdorysu založená pražská koalice v příštích čtyřech letech rozvoj hlavního města? Nebo metropoli čeká stagnace, protože její vláda bude kvůli osobním sporům radních nefunkční? Debatovat budou nový předseda klubu pražských zastupitelů Spolu, starosta Prahy 9, občanský demokrat Tomáš Portlík a zastupitel ze sdružení Praha sobě a starosta Prahy 7 Jan Čižinský. K poslechu zve Karolína Koubová.

Praha má po půl roce koaliční smlouvu. Zvládne nová pražská koalice efektivně pracovat na klíčových investičních projektech, nebo hrozí metropoli stagnace? Nový předseda klubu pražských zastupitelů Spolu, starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS) věří, že vše bude fungovat, jak má. Zastupitel ze sdružení Praha Sobě a starosta Prahy 7 Jan Čižinský ale věří, že vznikla „ospalá rada“, která bude pro město znamenat stagnaci.

Globální ceny potravin už desátý měsíc klesají, v Česku se ale zvedly meziměsíčně o čtyři procenta a porostou i v únoru. ČR má DPH na potraviny 15procentní, tedy vyšší než v jiných státech. Pomohlo by daň snížit? Předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina by vítal nižší ceny potravin, ale uznává že daňové změny by stát připravily o příjmy. Poslanec Petr Bendl (ODS) chce počkat na výsledky analýz, kdo v celém řetězci má jaké zisky a zda jsou přiměřené.

Státy NATO musejí podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga kvůli nové ofenzivě ruské armády na Ukrajině urychlit dodávky zbraní ukrajinské armádě. Mělo by i Česko zesílit vyzbrojování Ukrajinců? „Samozřejmě. Razím heslo – s rozumem, s rozvahou, ale aktivně. A v tuto chvíli aktivněji,“ míní poslanec Josef Flek (STAN). „Nemyslím si. Česko je v rámci pomoci Ukrajině na špičce mezi evropskými zeměmi. Spíše je třeba pomoc zefektivnit,“ soudí poslanec Lubomír Metnar (ANO).

Česko je jedna z posledních zemí, které neschválily tzv. Istanbulskou úmluvu, tedy Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) tvrdí, že už platná česká legislativa poskytuje potřebnou prevenci i ochranu před těmito činy, její kolegyně za Piráty Markéta Gregorová považuje ratifikaci za záruku budoucího dodržování práv nejen žen.

Předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach připouští start ruských a běloruských sportovců na olympiádě v Paříži. Česko se podle sportovních funkcionářů i ministerstva zahraničí k případnému bojkotu nepřipojí. „Bojkot je řešení, které bychom měli zvažovat až jako jedno z posledních,“ říká plážový volejbalista Ondřej Perušič. „Právě teď bych ho použil jako prostředek, aby MOV pochopil, že nesouhlas je velký,“ míní vodní slalomář Vavřinec Hradilek.

Jak se Česku daří zatím začlenit ukrajinské uprchlíky a jak proces ovlivní novelizace zákonů zvaných Lex Ukrajina, upravujících jejich podporu? Poslanec STAN Martin Exner věří, že bude motivovat Ukrajince v Česku k větší snaze o integraci, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová upozorňuje na četná slabá místa novely.

Debatují Ilona Hülleová předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR, a Tom Phillip, poslanec za KDU-ČSL a koalici SPOLU v Praze, lékař revmatolog a přednosta Kliniky revmatologie a rehabilitace 3. Lékařské fakulty. Moderuje Karolína Koubová.

Od února platí novela zákona o sociálním pojištění, díky které zaměstnavatelé odvádějí o pět procent nižší odvody za zaměstnance s částečným úvazkem. „Toto zvýhodnění ale není pro firmy dostatečně motivující pro jeho vysokou administrativní zátěž,“ říká generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová. Poradce ministra práce a sociálních věcí Ondřej Strava považuje přijetí opatření za úspěch v podpoře zkrácených úvazků.

Telefonát nově zvoleného prezidenta Petra Pavla s tchajwanskou prezidentkou pobouřil nejen Peking, ale i část opozičních politiků. „Dává najevo, jakým směrem se bude ubírat jeho působení na Hradě, a nedělá nic, co by bylo v rozporu se zahraniční politikou státu,“ míní poslanec Ondřej Kolář (TOP 09). „První kroky Petra Pavla jsou pro mne zklamáním. Jsme svědky aktivismu, zbrklosti a rozhodně to není slibovaný klid a řád,“ oponuje europoslanec Ondřej Knotek (ANO).

Má komise zákonodárců šanci objasnit pochybnosti, které se za posledních deset nahromadily na Pražském hradě, během prezidenství Miloše Zemana? Nebo by se případným protiprávním jednáním měli zabývat výhradně policisté a kontroloři NKÚ? Debatovat budou dva členové sněmovního bezpečnostního výboru: iniciátor vzniku vyšetřovací komise, lidovecký poslanec Šimon Heller a poslanec hnutí ANO Robert Králíček. Moderuje Karolína Koubová.

S pobrexitovým vývojem Velké Británie je nespokojeno 66 procent občanů ostrovního království, uvádí agentura Ipsos. Bylo chybou odejít před třemi lety z Evropské unie? Ředitel Liberálního institutu Martin Pánek věří, že je chybou vlády, když brexit neproměnila v jasnou výhodu. Podnikatel John Tregellas ale říká, že se země jen vlastní vinou potýká s řadou negativních dopadů tohoto rozhodnutí.

Mezinárodní měnový fond doporučil České národní bance, aby kvůli zkrocení vysoké inflace zvýšila úrokovou sazbu. Bankovní rada ji podle očekávání ponechala na sedmi procentech. „Z hlediska podnikatelů, kteří si potřebují akutně vypůjčit peníze, je nezvyšování sazeb dobrou zprávou,“ míní Ladislav Minčič z Hospodářské komory. Naopak hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek byl pro zvýšení sazeb. „Původní analýzy ČNB ukazovaly na potřebu zvýšit až k 10 procentům,“ říká.

Jako každou středu vybíráme z archivu zajímavé pořady, kterými chceme připomenout desáté výročí Českého rozhlasu Plus. I ve volební prezidentské kampani se hodně mluvilo o první českém prezidentovi Václavovi Havlovi. Připomeňte si pořad Pro a proti z října 2013, kdy byli hosté bývalý mluvčí Občanského fóra a spoluzakladatel ODS Petr Havlík a publicista a bývalý disident Jan Urban, který ale mluvil o velké skepsi Václava Havla ke konci života.

Rozděluje přímá volba prezidenta společnost, jak řekl nejen nově zvolený prezident Petr Pavel? Osvědčila se přímá volba hlavy státu? Senátorka Miroslava Němcová věří, že spíš zhoršuje společenskou situaci, poslanec ANO Milan Feranec věří, že Češi institut přímé volby přijali za svůj a problémy s ním nejsou.

Třetí přímá prezidentská volba přilákala k volebním urnám rekordní počet voličů – 70 procent. V zahraničí dokonce 80 procent. A to i přesto, že někteří voliči cestovali hlasovat tisíce kilometrů. Mělo by Česko umožnit krajanům korespondenční hlasování? „Je to dluh, který našim občanům v zahraničí dlužíme už hodně dlouho,“ říká senátor Tomáš Czernin (TOP 09). „Mám k tomu velké výhrady,“ reaguje poslanec Radek Vondráček (ANO).

Znamená více než 3,3 milionu hlasů voličů pro Petra Pavla i to, že většině obyvatel nevadí komunistická minulost příštího prezidenta republiky? Je to známka, že se česká společnost vyrovnává s minulostí, nebo naopak že ji ignoruje? Máme házet komunisty do jednoho pytle sluhů zločinného režimu, nebo je rozdíl mezi komunistou z padesátých let, osmašedesátníkem a tím normalizačním? Pozvání do debaty přijali filozof, historik a redaktor Seznam zprávy Michal Komárek a syn spisovatele a disidenta Ludvíka Vaculíka Jan. Moderuje Karolína Koubová.

Je zubařů, kteří by „na pojišťovnu“ ošetřili své pacienty, v Česku dost? Lidé si stěžují na nedostatek stomatologické péče a podle statistik zubaři ze systému veřejného zdravotního pojištění odcházejí. Stomatolog Pavel Chrz chápe, že do chudých regionů se zubaři s novými a nákladnými postupy nehrnou. Zástupce pojišťoven Ladislav Friedrich vidí řešení ve zvýšení účasti pojišťoven, ale i v různých motivačních pobídkách pro nové lékaře.

S odchodem Miloše Zemana z prezidentského úřadu a odstoupením Josefa Středuly z boje o Hrad z politické mapy Česka mizí levice. Bude chybět, nebo současná vláda a parlament dostatečně hájí zájmy chudších, slabších a znevýhodněných? „Hájíme zájmy těchto lidí lépe než předchozí vláda Andreje Babiše (ANO),“ říká místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti). „Strana zastupující takzvané lidi práce ve Sněmovně zatím chybí,“ míní šéfredaktor deníku Alarm Jan Bělíček.

Vláda chystá kvůli vyrovnání schodku státního rozpočtu změnu v sazbách daně z přidané hodnoty. Chce sjednotit dvě nižší 10 a 15procentní sazby v jednu, nejčastěji se mluví o 13 až 14procentní. Ekonom NERVu Petr Janský podporuje mírné zvyšování DPH, odborářský ekonom Martin Fassmann varuje před inflačními dopady takového kroku a vyzývá ke strukturální změně zdanění.

Od 8. března bude mít Česká republika nového prezidenta. Měl by i nadále úřadovat z Pražského hradu? Nebo by bylo lepší, kdyby se přestěhoval ze sídla králů do civilnějších prostor? „Měl by tam zůstat. Je to sídlo hlav českého státu po staletí a veřejnost je na to zvyklá,“ míní bývalý šéf Kanceláře prezidenta republiky Ivo Mathé. „Kdyby prezident neměl sídlo na Pražském hradě, výrazně by to přispělo ke zcivilnění úřadu,“ říká bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Nový izraelský ministr zahraničí Eli Cohen prohlásil, že jeho vláda chce méně mluvit o Ukrajině, slíbil ale pokračovat v humanitární pomoci. Mění vláda Benjamina Netanjahua postoj Izraele k válce na Ukrajině a přiklání se na ruskou stranu? Politika zůstane stejná, možná se bude měnit rétorika, očekává bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider. Publicista Pavel Novotný očekává, že nová vláda si dá mnohem větší pozor, aby nepopudila Rusko.

Antibiotik a dalších léků bude dost, slibuje dodávky na leden a únor ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Vyřešil se tak problém s nedostatkem léků a šlo mu předcházet? Náměstek ministra Jakub Dvořáček slibuje řešení novelou zákona, poslanec Julius Špičák vyzývá k revitalizaci Státního zdravotního ústavu, který by svou prací mohl podobným krizím předcházet.

Je to dnes už nedůležitý bod v životopisu politika? Nebo je to stále neodčinitelné selhání? Debatovat budou někdejší ministr pro lidská práva, hudebník Michael Kocáb a prezidentský kandidát z volby před pěti lety, spisovatel Michal Horáček. Moderuje Lukáš Matoška.

Evropský parlament navrhuje zřídit tribunál pro vyšetřování zločinu agrese proti Ukrajině. Je takový speciální tribunál potřeba, nebo si se stíháním zločinů poradí Mezinárodního trestní tribunálu v Haagu? Europoslankyně Markéta Gregorová věří, že by instituce ulehčila práci všem dalším tribunálům, novinář Matyáš Zrno pochybuje, že Rusko se podřídí výroku jakékoliv instituce.

Někteří neúspěšní kandidáti z prvního kola prezidentské volby kritizují to, že byli rozděleni podle volebních preferencí. Pokřivují předvolební průzkumy průběh svobodných voleb? „Rozhodně, ukazuje to i řada studií, ovlivňují volební chování voličů,“ říká neúspěšný kandidát na prezidenta, senátor Marek Hilšer (nezávislý). „Souhlasím s tím, že nějakým způsobem ovlivňují voliče. Otázkou ale je, jak podaná informace voliče ovlivní,“ míní socioložka Paulína Tabery.

Vyvolat hlasování o nedůvěře vládě chce opoziční hnutí ANO. Koaliční poslanci prý blokují debatu o „skutečných problémech lidí“. Jde o vhodné načasování, deset dnů před druhým kolem prezidentských voleb? Karel Havlíček (ANO) považuje situaci za kritickou, ministryně Helena Langšádlová (TOP 09) vidí opoziční snahu jako součást volební kampaně ve prospěch Andreje Babiše.

Penzistům se od ledna zvyšují důchody o 500 Kč za každé vychované dítě. Tzv. výchovné v roce 2023 přijde stát na 19 miliard korun. Jde o správný způsob mezigenerační solidarity? Lidovkyně Šárka Jelínková vítá, že je rodičovství konečně oceňováno, Lenka Kohoutová (ODS) varuje před dopady na státní rozpočet a žádá zpřesnění novely.

Estonsko jako první země Evropské unie převede zmrazený ruský majetek na Ukrajinu. Jak by měl Západ naložit se zmrazenými prostředky Ruské federace? Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) varuje před unáhlenými řešeními jednotlivých aktérů a jejich právními dopady, analytik Pavel Havlíček estonskou iniciativu vítá.

Změní verdikt pohled na uplatňování presumpce viny u politiků? Nebo princip zapovídající politickou pozici trestně stíhanému nebo jen podezřelému člověku kultivuje politické prostředí? Pozvání do debaty přijali lidovecký senátor Jiří Čunek a poslanec Evropského parlamentu, předseda Evropské pirátské strany Mikuláš Peksa.

Soud po více než pěti letech zprostil prezidentského kandidáta a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše obžaloby v kauze dotací pro Čapí hnízdo. Měla by se na politiky uplatňovat presumpce viny? „V politickém slova smyslu rozhodně ano. V případě, že jsou ve vážném podezření z trestného činu, měli by odstoupit,“ míní europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). „Pojem vážné podezření není jasný, jsem pro to, aby se dodržovala presumpce neviny,“ říká senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL).