Vládní plán na reformu veřejných financí dostává konkrétnější obrysy. I když zůstává ještě dost neznámých, přesto má slušnou podporu. Z exkluzivního průzkumu Medianu pro Český rozhlas vyplynulo, že dvě pětiny obyvatel konsolidačnímu balíčku sice nerozumí, ale přesto jej celá polovina oslovených podporuje. Vidí ho jako nutný krok. Máme je eliminovat pomocí škrtů, nebo vyšším výběrem daní? A zajímá nás více oddlužení než podpora růstu ekonomiky?

Za pět minut 12. V takovém čase a takovými slovy představila vláda svůj konsolidační balíček, kterým chce snížit schodky státního rozpočtu a zbrzdit tak naše stále se zrychlující zadlužování. Větší část opatření připravila na straně výdajů. Jde tedy o vládní škrty, které rozpočtu ušetří peníze. Asi jedna třetina kroků se ale týká příjmové strany rozpočtu, především tedy daňových úprav. Je balíček dostatečně efektivní na to, aby dokázal naše veřejné finance uzdravit?

Vláda představila tzv. konsolidační balíček, který by měl dát do pořádku veřejné finance a alespoň částečně zmírnit strukturální schodek státního rozpočtu. Politici i lobbisté vytahují ze šuplíku grafy a sumy, které jsou zaručeně ty správné, ale ukazují odlišný ekonomický obraz. Mají politici přesná čísla a zajímají se o ně, když dělají zásadní národohospodářská rozhodnutí? (Pořad byl natočen před tiskovou konferencí vlády.)

Státní rozpočet přišel kvůli daňovým změnám od roku 2020 až o 150 miliard korun. Česko se tak stále víc zadlužuje a daňové příjmy státu klesají. Podle studie think-thanku IDEA při CERGE-EI ve spolupráci s organizací PAQ Research se bez reformy daní strukturální deficit státu nevyřeší. Jak lépe vybrat daně, aby nebyly ohroženy nízkopříjmové skupiny obyvatel? A proč je tak složité prosadit některé daňové změny?

Vláda aktuálně řeší změnu důchodového systému. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL už představil tři změny ve valorizaci. Mimořádnou valorizaci z důvodu vysoké inflace nahradí dočasný příspěvek, který bude stát vyplácet při inflaci vyšší než 5 procent.

Velkoobchodní ceny energií pomalu ale jistě klesají a začíná se to projevovat i v tarifech pro koncové zákazníky. Tuto zimu, které se všichni báli, jsme nakonec zvládli i bez dodávek ruského plynu. Pomohlo nám výrazně teplotně nadprůměrné počasí. Můžeme se spolehnout na to, že budou ceny energií nadále klesat a hysterie kolem dodávek energií se nebude opakovat?

Přesto, že zdražování potravin v Česku relativně zmírnilo, v únoru ceny jídla a pití v porovnání s loňskem vyskočily téměř o čtvrtinu. Ministerstvo zemědělství kvůli zdražení potravin zřídilo meziresortní skupinu, která se na oprávněnost navýšení jejich cen zaměří. Může stát s vysokými cenami potravin opravdu něco udělat?

Poprvé v novém složení jednala bankovní rada ČNB. Jednání ale žádný posun nepřineslo. Kubíček a Procházka tak nic nezměnili na tom, že základní úroková sazba je už téměř rok na 7 procentech. Centrální banka vysokou inflaci krotí téměř dva roky, ale ta zatím zásadně neklesá. Podle guvernéra Aleše Michla by ale v příštím roce měla být zpět u 2 procent.

Těžká hospodářská krize v roce 2008 nás měla poučit, přesto poslední dva týdny začaly znovu krachovat banky. Minulý týden skončily ve Spojených státech nečekaně hned tři a následně se v Evropě dostala do potíží švýcarská banka Credit Suisse, kterou nakonec převezme její konkurent, banka UBS. Znamená to, že se bankovní krizi v Evropě opravdu podařilo zažehnat, nebo je to teprve začátek možných velkých problémů?

Krach dvojice amerických bank na přelomu tohoto a minulého týdne vyděsil trhy. Ty uklidňovalo nejen americké ministerstvo financí, ale také prezident Joe Biden. Vkladatelé dostali ujištění, že o své prostředky nepřijdou. Panická nákaza se prozatím nekoná, ale změnil se pohled na rizika, která dnešní ekonomika řeší.

České platy stále rostou, ale inflaci zdaleka nestačí a reálná mzda proto znatelně klesá. V posledním loňském čtvrtletí se naše průměrná mzda meziročně zvýšila o téměř 8 procent na 43 412 korun měsíčně. Po započtení téměř 16procentní inflace to ale znamená více než 6,5procentní pokles reálné mzdy, která přitom klesá už rok a čtvrt v kuse. Jak moc ještě kvůli vysoké inflaci zchudneme?

Letos bude nezvykle tvrdý boj o střední školy. Důvodem je přestup deváťáků základních škol jako populačně nejsilnějšího ročníku potomků tzv. Husákových dětí. Ti už bojovali o školky, základní školy a teď o ty střední. Bojovat budou ale asi i o ty vysoké, protože školství se na tento zvýšený zájem dosud nijak zvlášť nepřipravovalo. Jak moc vzdělané lidi potřebuje česká ekonomika?

Už je tomu rok, co začala válka na Ukrajině, s níž se zásadně proměnil vývoj světové ekonomiky. Rozpoutala totiž energetickou krizi a v Evropě několikanásobně zvýšila inflaci. Jak se Unie s dopady války na Ukrajině dokázala za rok vyrovnat? Dá se výkon českého a evropského hospodářství považovat vzhledem k okolnostem posledních měsíců za dobrý?

V poslední dekádě vládli trhu zaměstnanci a pro firmy i stát bylo snadné plnit jejich požadavky. Tzv. sociální smír se udržoval víceméně snadno. Nyní čelíme ochlazení ekonomiky a vysoké inflaci. Na straně jedné se zvedají nároky, na té druhé se zmenšují možnosti, jak tyto nároky splnit. Jak velkým problémem je, že se poklidné vody vztahu stát, firma, zaměstnanec, ale i penzista začínají bouřit?

Lidé kvůli vysoké inflaci čím dál méně utrácejí. Nejnovější čísla ukazují, že maloobchodní tržby se před Vánocemi propadly o více než sedm procent, což je téměř nejvýrazněji v historii. Jak varovný je to signál pro příští měsíce? Proč lidé šetří především na potravinách a co s tím ČNB a naše vláda může udělat?

Už tuto neděli se zastaví vývoz ropných produktů z Ruska do Evropy. Podle analytiků se jedná o zásadní restrikci, která dopadne na ruský ropný průmysl daleko víc než už téměř dva měsíce platné embargo na vývoz surové ropy. Velký dopad to bude mít i na evropské státy, které se na zásadní výpadek především dovozu nafty musely připravit. Jak se Evropa připravila? Co se změní v Rusku a zdraží se nafta u čerpacích stanic?

Mezinárodní měnový fond doporučil ČNB, aby zvýšila úrokové sazby a přesvědčila tak trhy a veřejnost, že inflaci příští rok dostane pod kontrolu. Měli by si centrální bankéři vzít doporučení fondu k srdci, nebo by další zvýšení sazeb už mohlo být pro naši ekonomiku kontraproduktivní? A není na čase zaměřit se nyní spíš na ekonomiku fiskální, která by mohla pomoci zastavit naše razantní zadlužování?

Podle ekonomky Ilony Švihlíkové vstupujeme do nové reality ovlivněné rozpadem dodavatelských řetězců a geopolitickými změnami. V Řečí peněz se bude Václav Pešička ptát i na silnou korunu a americký dolar.

„Českou ekonomiku letos čeká pokles. Nemusí být ale nijak závratný. A pokud naše země vsadí na správné obory, může se hospodářství z recese rychle otřepat,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, který v letošním roce předpokládá půlprocentní propad naší ekonomiky. Co můžeme udělat proto, abychom se odrazili ode dna, a co nás v tomto roce v ekonomice může čekat?

„Ještě nevíme, jak bude svět mocensky rozdělený a kde bude případná železná opona. O to se bojuje a doufejme dlouho bojovat bude. To, že se nevrátíme do stavu, který tady byl posledních 30 let, tak to je taková jistota jako smrt. Někteří lidé říkají, že naší základní hodnotou je také důraz na neustálý růst životní úrovně. Obávám se, že pokud na této hodnotě budeme trvat, neochráníme naši svobodu,“ říká Jana Matesová, bývalá zástupkyně ČR při Světové bance v pořadu Řečí peněz.

České banky vykazují mimořádné zisky. Za letošní první tři čtvrtletí jim zisky meziročně vzrostly o 30 miliard na 81 miliard korun, k čemuž částečně dopomohly vysoké úrokové sazby. Je to pro Česko ale ta nejlepší cesta k boji s inflací?

Opatření pro zajištění dostatku dodávek a udržení cen jsou přijímána na vládní, ale i evropské úrovni. Česká vláda tak od Nového roku připravila cenový strop i pro velké podniky. Na cenovém stropu plynu se však politici na evropské úrovni zatím dohodnout nedokázali. Jak tedy bude vypadat situace na trhu od nového roku? Hostem pořadu je Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisen Bank a členka Národní ekonomické rady vlády.

Reálné mzdy se v Česku propadly o desetinu, což je nejvíce za posledních 30 let. Co to udělá s naší ekonomikou v dalších měsících? Řeč bude i o ochotě firem přidávat i v příštím roce a také autoprůmyslu, který je v Česku klíčovým. Odpovídat bude hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Ptá se Naďa Bělovská. 

Přišel advent a s ním i jedno z finančně nejnáročnějších období, co se týče zbytných produktů. Obchodníci na něj vždy silně cílí své prodejní kampaně, ale jak to bude vypadat letos v době inflační krize? Co jsme schopni oželet a bez čeho si nejen Vánoce už nedokážeme představit?

Většina států skupiny největších ekonomik světa G20 minulý týden ostře odsoudila válku na Ukrajině a vyzvala k bezpodmínečnému stažení Ruska z ukrajinského území. Ze společného prohlášení přijatého na summitu na Bali ale vyplývá i to, že na konflikt existují mezi zeměmi různé názory. Státy se společně usnesly na tom, že válka na Ukrajině podkopává globální ekonomický růst a označily hrozby použití jaderných zbraní za nepřijatelné. Jak se mění rozdělení světových sil?

Ve sněmovně se bude projednávat rozpočet na letošní i příští rok. V novelizaci toho letošního půjde o přehlasování veta prezidenta Miloše Zemana. V rozpočtu na další rok, který je ve druhém čtení, se budou diskutovat pozměňovací návrhy. Krom toho proběhne nejspíš i ostrá diskuse o zrušení elektronické evidence tržeb. Vláda ji vidí jako nemístnou byrokracii, opozice jako nástroj k pročištění podnikatelského prostředí, který prý výrazně omezuje tzv. šedou ekonomiku.

Mají skutečně potenciál vytáhnout nás z blížící se dluhové pasti a současně udržet tuzemské podniky v chodu a nízkopříjmové domácnosti nad hranicí chudoby? I na to se zeptala Naďa Bělovská Mojmíra Hampla, bývalého viceguvernéra ČNB a člena Národní rozpočtové rady.

Všechny díly podcastu Řečí peněz můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská unie se shodla na krocích, které by měly pomoci v boji proti vysokým cenám energií. Plánem jsou společné nákupy plynu při plnění zásobníku v příštích letech nebo cenová pojistka při prudkém nárůstu cen. Krom toho existuje možnost zastropovat ceny plynu využívaného k výrobě elektřiny. Bude to ke zlevnění plynu a elektřiny v příštích měsících stačit? A jak zajistit rovné podmínky na jednotném trhu?

Poslanci budou rozhodovat o dalším navýšení schodku na letošní rok, který má pomoci bojovat s vysokými cenami energií. Jak by ale vlastně měl vypadat optimální český státní rozpočet? Kdo jej v historii České republiky připravil nejlépe a kdo nejhůře? A nakolik máme být nervózní z toho, že se v posledních letech politici nehádají o stovky milionů, ale o desítky a stovky miliard?

Česká republika zažívá krizi a stále více se zadlužuje. Státní rozpočet na příští rok počítá se schodkem 295 miliard korun, letošní má být 330 miliard. Národní rozpočtová rada upozorňuje, že podobným způsobem nejde stát dlouhodobě financovat a bude nutné zvýšit daně. Které by v současné chvíli mělo cenu zvedat, aby to hospodářství propadající se do recese zbytečně příliš nepoškodilo? A jaké jsou šance, že vláda najde k takovýmto nepopulárním krokům odvahu?

Vláda se snaží ochránit české hospodářství a domácnosti před vysokými cenami energií, a to i za cenu navýšení schodku na 375 miliard korun, jak vypočítal ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka z KDU-ČSL. Tak vysoké zadlužení komplikuje boj centrálním bankám, které se snaží zmírnit zvyšování úroků, čímž ale naopak omezují dostupnost peněz. Jak moc se nejen v Česku doplňuje fiskální a monetární politika?

Česká ekonomika ukazuje i přes vysokou inflaci, která v srpnu lehce zpomalila, poměrně dobré výsledky. Výrobci ale v srpnu výrazně zdražovaly a ceny v průmyslu meziročně stouply o více než 25 procent. Kam česká ekonomika spěje? Ukazuje se, že nakonec nebude tak zle, jak se předpovídalo, nebo se těžké recesi nevyhneme?

Sankce donutily Rusko, aby hledalo odbyt pro své suroviny v Asii, své naděje vkládá zvláště do Číny. Vladimir Putin proto navštívil summit Šanghajské organizace pro spolupráci s lídry asijských ekonomik. Co si ze setkání přivezl zpět?

Podle dat České národní banky byla na začátku prázdnin polovina firemních úvěrů v eurech. Tak je tomu poprvé v historii. Půjčky v evropské měně jsou díky nižším sazbám a úrokům, které jsou až čtyřikrát nižší než doposud, levnější. „Poptávka po eurových úvěrech je logická, protože rozdíl úrokových sazeb je dnes významný… Je tady ale také vždy potřeba zvažovat kurzové riziko,“ říká rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

Co to udělá s její globální konkurenceschopností a jak hodnotit postup Česka, které je předsednickou zemí? Naďa Bělovská se v Řečí peněz bude ptát profesora Ekonomie Jana Švejnara.

Jak a kde správně šetřit a jak by měla vláda a ČNB bojovat  proti zdražování? V Řečí peněz se bude hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše ptát Václav Pešička.

Pokusí se odpovědět v týdeníku Řečí peněz hlavní ekonomka Raiffeisen Bank a členka Národní ekonomické rady vlády  Helena Horská. Vysvětlí také, jak důležitá jsou vyjednávání o mzdách pro krocení inflace. Ptá se Václav Pešička.

Česká ekonomika čelí do budoucna nejistým vyhlídkám. Na vině jsou vysoké ceny energií, jejichž příčinou jsou problematické dodávky plynu z Ruska. Vláda i centrální banka se snaží dopady drahých energií na ekonomiku zmírnit. Optimisté věří v lehkou technickou recesi a pesimisté vidí do budoucna výrazné problémy firem a střední třídy. Jak je na tom nyní česká ekonomika a jaká opatření momentálně potřebuje?

Co bychom měli udělat, abychom se vyhnuli hluboké krizi a jaký podzim nás vlastně čeká, na to odpoví hlavní ekonom společnosti Deloitte a člena NERVu David Marek. Ptá se Václav Pešička.

Jaká očekávání má  rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák? Jaké sazby si ČNB může ještě dovolit, aby česká ekonomika zůstala konkurenceschopná? A je potřeba se připravit na podzimní recesi? Ptá se Václav Pešička.

Ptát se jí bude Naďa Bělovská.

Tím se bude oficiálně od ledna platit v Chorvatsku. Co to znamená pro Česko a bylo by pro nás rozumné k euru přistoupit co nejdříve? Na tyto otázky se bude ekonomky Jany Matesové ptát Naďa Bělovská.

V Řečí peněz se profesora ekonomie Jana Švejnara ptá Naďa Bělovská.

Téma pro Řečí peněz a hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila. Moderuje Václav Pešička.

V Řečí peněz vysvětlí hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš, proč je to správně a komu se vyplatí investovat do nemovitostí. Moderuje Václav Pešička.

Počítá s tím vláda, která slibovala konsolidaci veřejných financí. Jak toto porušení slibů vnímá ekonom Mojmír Hampl, člen Národní rozpočtové rady a také bývalý viceguvernér ČNB? Zeptá se Naďa Bělovská.

Naďa Bělovská se v Řečí peněz zeptá rektora Vysoké školy ekonomické také na hodnocení vládních plánů na pomoc se zvládnutím rekordní cen energií.

Koncem června končí mandát dalším dvěma členům bankovní rady České národní banky. I je bude vybírat prezident Miloš Zeman, jehož překvapivé jmenování Aleše Michla guvernérem vzbudilo velké emoce u odborné veřejnosti. Cely systém jmenování členů bankovní rady je podle hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka nesystémový. „Je to disbalance v uspořádání celého systému. Vidím tam potenciální riziko,“ říká v pořadu Řečí peněz.

České firmy se obávají možného ukončení dodávek plynu z Ruska. Při jeho nedostatku by totiž přišly o dodávky jako první. Zásadní problém by to znamenalo pro 40 procent tuzemských výrobců a pro osm procent z nich by to bylo fatální. „V naší situaci potřebujeme nějakou páku, kterou stát bude mít na to, aby zajistil energetickou bezpečnost. A potřebuje ji zajistit rychle,“ říká Jana Matesová, dlouholetá zástupkyně ČR ve Světové bance.

Vzrostl počet domácností, které cíleně šetří na spotřebních výdajích, a někteřé se i tak propadají do chudoby, ukázal projekt Českého rozhlasu a PAQ Research Česko 2022 – Život k nezaplacení. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozorňuje, že řešení problémů bude potřeba hledat v proměně celého systému: „V této krizi je potřeba udělat ty reformy, o kterých jsme tak dlouho mluvili. Cenová stabilita je jenom jeden aspekt celkové makroekonomické a sociální stability.“

„Sankce jsou většinou neúčinné. Účinné jsou pouze tehdy, když jsou kompletní a komplexní,“ říká ekonom Jan Švejnar. Evropská unie chce od konce roku zakázat dovoz ruské ropy, Česko, Maďarsko a Slovensko žádají o dočasnou výjimku. „Já myslím, že z filozofického a etického hlediska západní civilizace, kterou reprezentujeme, je to embargo něco, co bychom měli udělat. Měli bychom to udělat co nejlépe, co nejefektivněji.“

Kupní síla v Německu je vyšší než v Česku, ale základní potraviny tam jsou leckdy levnější, kritizuje ekonomka Ilona Švihlíková. „Kupní síla je dnes ohrožená vysokou inflací. A potraviny člověk kupovat musí. To není o tom, že si vybere jiné potraviny, ale že umře hlady,“ říká. Argument, že vysoká inflace se českých peněženek tolik nedotkne, protože v době pandemi vzrostly úspory, také odmítá. „Úspory jsou totiž rozložené nerovnoměrně.“

Zatímco české domácnosti se obávají zdražování i důsledků války na Ukrajině, podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) důvěra firem ve vývoj ekonomiky vzrostla. „Je to z velké části dáno tím, že firmy mají pořád neuvěřitelné množství objednávek, které ovšem nejsou schopné zvládat, ať už z nedostatku materiálu, nebo z nedostatku pracovní síly v Česku,“ vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Naopak důvěra domácnostní padá a blíží se úrovni z roku 2012.

Do Česka už přišly statisíce lidí z Ukrajiny, většinou jde o ženy a děti. Některé z žen už si našly práci, nastoupily například na pozice v logistice, výrobě nebo ve službách a obsadily tak dlouho volné pozice. „Příchozí ženy primárně řeší umístění dětí do vzdělávacího systému, žijí z úspor, nebo z dodatečných dávek,“ říká ekonom Jan Bureš. „Je důležité, aby začaly pracovat na místech, které budou odpovídat jejich kvalifikaci, pokud se tu rozhodnou zůstat delší dobu.“

Ruská ekonomika by v letošním roce měla poklesnout o 11 procent, ta ukrajinská ale o 45 procent. „Přestože zavádíme stále nové a nové sankce, tak vidíme, že jsou relativně bezzubé. 11 procent je něco, co si země, která je natolik agresivní, že napadne svého souseda, může dovolit. A je asi ochotná to snést. Salámovou metodou sankcí jsme nedosáhli téměř ničeho,“ říká hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Kdyby Evropská unie přestala odebírat ropu a plyn z Ruska, dlouhodobě by to Ruské federaci uškodilo, je přesvědčený rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák. „Zásadně by ji to poškodilo. Jenže v delším horizontu. Zatímco na Evropu by to dopadlo okamžitě. V tom vidím rozdíl a je jasné, že čas hraje poměrně významnou roli i ve schopnosti adaptovat se,“ upozorňuje ekonom.

Evropa řeší obtížnou situaci – zapotřebí totiž bude přeorientovat unijní energetický trh. Ideálně tak, aby se starý kontinent zbavil závislosti na ruském zemním plynu. V reakci na válku na Ukrajině po tom volají evropští politici. Tlak ale přichází i ze strany Ruska, když prezident Vladimir Putin žádá platby výhradně v rublech. „Od Putina je to racionální úvaha, protože tím vyvolá nárůst poptávky po rublu,“ říká prorektorka Vysoké školy obchodní v Praze Ilona Švihlíková.

Vysoká inflace nebo rostoucí ceny benzínu a nafty dopadají nejen na domácnosti, ale i na firmy. Ty tak po pandemii čelí další hrozbě existenčních problémů. „Počet krachujících firem během pandemie nebyl tak velký, jak se očekávalo. To je ještě do určité míry před námi. Je možné, že to vyvolá právě současná krize,“ říká ekonom Jan Švejnar, ředitel Centra pro globální a hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě.

Inflace by letos mohla dosáhnout na svém vrcholu i třinácti čtrnácti procent, očekává to guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská s ním souhlasí: „I naše aktuální prognóza to říká na základě růstu cen pohonných hmot, potravin, nájemného. Čtrnáct procent je vrchol, za celý rok bude průměr dvouciferný.“

Prakticky všechny ekonomiky světa zhoršují své výhledy kvůli válce na Ukrajině. Především ty evropské se musí vypořádat s umrtvením obchodu s Ruskou federací. Z důvodu historického růstu energií se pod tlak dostávají nejen firmy, veřejné rozpočty a rozpočty domácností, ale také měny. Rozhodnutí České národní banky (ČNB) intervenovat proti oslabující koruně vnímá ekonom a člen Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl jako správný a v pravou chvíli užitý nástroj.

Ruská centrální banka v reakci na zavádění sankcí Západu kvůli válce na Ukrajině skokově zvýšila základní sazbu na 20 procent a také nařídila ruským firmám, aby 80 procent svých devizových prostředků převedly na rubl. „Bance jde o to omezit teď tržní mechanismy, protože investoři, ruští i zahraniční, chtějí z Ruska utéct, chtějí ochránit své investice. A banka se snaží, aby peníze z Ruska nezmizely, potřebuje je,“ vysvětluje David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.

Ruská centrální banka v reakci na zavádění sankcí Západu kvůli válce na Ukrajině skokově zvýšila základní sazbu na 20 procent a také nařídila ruským firmám, aby 80 procent svých devizových prostředků převedly na rubl. „Bance jde o to omezit teď tržní mechanismy, protože investoři, ruští i zahraniční, chtějí z Ruska utéct, chtějí ochránit své investice. A banka se snaží, aby peníze z Ruska nezmizely, potřebuje je,“ vysvětluje David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.

Ruská centrální banka v reakci na zavádění sankcí Západu kvůli válce na Ukrajině skokově zvýšila základní sazbu na 20 procent a také nařídila ruským firmám, aby 80 procent svých devizových prostředků převedly na rubl. „Bance jde o to omezit teď tržní mechanismy, protože investoři, ruští i zahraniční, chtějí z Ruska utéct, chtějí ochránit své investice. A banka se snaží, aby peníze z Ruska nezmizely, potřebuje je,“ vysvětluje David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.

Státy Evropské unie se v úterý jednomyslně shodly na přijetí sankcí proti Rusku kvůli porušení svrchovanosti Ukrajiny, sankce přijímají i další státy světa. „Kdyby zůstalo jen u těchto sankci, které už byly ohlášeny a schváleny, tak je to pro Rusko jen žlutá karta. Každé sankce něco stojí i ty státy, které je uvalují. A je třeba zvážit, co obyvatelé jednotlivých zemí vydrží,“ upozorňuje ekonomka Jana Matesová.

Pandemie a především nedostatek čipů loni způsobily velký propad české automobilové produkce. Ta sice za celý rok mírně rostla, v prosinci se ale téměř o 16 procent propadla. A do budoucna bude záležet na tom, jestli se výrobcům podaří reagovat na nové trendy. „Víc než o postoji Čechů jako spotřebitelů půjde o to, abychom zachytili velké evropské investice. Protože pokud se nám to nepodaří, tak hlavní vývoj může jít mimo Česko,“ varuje ekonom Jan Bureš.

Pětina českých domácností nemá dostatečnou finanční rezervu a mnoho z těch, které ji mají, začínají pomýšlet na to, jak ji nejlépe investovat. „Investice přináší zhodnocení minimálně takové, které pokryje inflaci, optimálně je ještě vyšší,“ zdůrazňuje ekonom České spořitelny David Navrátil.

Lidé nemají pocit, že by se jich otázka státního dluhu nějak dotýkala, vadí Petru Dvořákovi, prorektorovi Vysoké školy ekonomické (VŠE). „Jenže ono se to nás všech týká,“ zdůrazňuje. „A je potřeba státní dluh do budoucna řešit tak, že se dostaneme na vyrovnané finance. Protože jinak budeme mít problém i v dalších oblastech,“ říká s tím, že státní zadlužení je jeden z důvodů, proč je v posledních týdnech aktivní Česká národní banka. A spojené je to i s inflací.

Inflace, která by v Česku mohla dosáhnout krátkodobě až deseti procent, je podle ekonoma Jana Švejnara takzvaně dovezená a nebude mít dlouhého trvání. „Zatím to vypadá, že hlavní důvody jsou pandemie a s ní zpřetrhané dodavatelské řetězce, námořní doprava, která má problémy, a potom oddálená spotřeba,“ tvrdí Švejnar s tím, že jde o podobný jev euroamerického světa. Nesouhlasí proto s kroky České národní banky.

Vysoké ceny energií dopadají na společnost přímo v podobě vyšších účtů, i nepřímo kvůli zdražování výrobků. „Je to téma, které je sociálně velmi výbušné. Energie tvoří velkou část spotřebitelského koše zejména nižších příjmových skupin a jejich rychlý růst dokáže svým způsobem vyvolat výraznější sociální pnutí než třeba nárůst cen nových automobilů,“ upozorňuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

„Nebudete mi věřit, ale pomáhá se nám krásně. Na co sáhneme, to se nám daří. Lidé na to slyší, když něco řekneme na hlas,“ děkuje veřejnosti Božena Jirků, která vede nadaci Konto Bariéry, nejstarší a nejdéle trvající sbírku v Česku. V pandemickém období jsou dokonce lidé štědřejší než kdy dřív: „Budeme mít rekordní příjem v online aukci. Pomáháme všem a jsem na to pyšná. Jsme finančně silná nadace, nemusíme zájemcům odpovídat, ať se ozvou jindy.“

Jeho firma vyrábí tradiční české andělské zvonění, dekoraci, která v mnoha domácnostech patří k Vánocům stejně neodmyslitelně jako vánoční stromeček nebo betlém. Jaká byla cesta za obnovou výroby?

Jeho firma vyrábí tradiční české andělské zvonění, dekoraci, která v mnoha domácnostech patří k Vánocům stejně neodmyslitelně jako vánoční stromeček nebo betlém. Jaká byla cesta za obnovou výroby?

Cestovní ruch patří mezi odvětví, která aktuální pandemie koronaviru zasáhla nejvíce. Ale také jej pomohla změnit. Jak se hotely, restaurace, ale i lyžařské areály chystají na nadcházející zimní sezonu? „Všichni jsme doufali, že očkování dá definitivní vale všem restrikcím a zavírání ekonomiky. Ale zdá se, že to nekončí,“ přiznává Jan Herget, ředitel agentury CzechTourism.

Čína hraje ve světové ekonomice aktuálně dominantní roli. Není ale zdaleka jedinou asijskou zemí, které se daří. „V Evropě máme tendenci ptát se, jestli svět bude asijský. Já bych řekl, že svět už asijský je – a to v ekonomické, politické i demografické stránce,“ hodnotí úspěchy zemí dálného východu proděkan Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Čína hraje ve světové ekonomice aktuálně dominantní roli. Není ale zdaleka jedinou asijskou zemí, které se daří. „V Evropě máme tendenci ptát se, jestli svět bude asijský. Já bych řekl, že svět už asijský je – a to v ekonomické, politické i demografické stránce,“ hodnotí úspěchy zemí dálného východu proděkan Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Petra Plemlová založila textilní firmu Unuodesign.cz v době, kdy ji a její dět i opustil partner. „Já zkrátka musela uživit rodinu, to byl velký motor. Od začátku jsem musela být zisková. Mámy by pro své děti skákaly z mostu, takže řídit firmu není zas takové hrdinství,“ říká. Po sedmi letech má firma zhruba stovku zaměstnanců a obrat ve výši 130 milionů korun ročně. „Textilní průmysl bylo to jediné, co jsem mohla dělat v obýváku.“

Petra Plemlová založila textilní firmu Unuodesign.cz v době, kdy ji a její dět i opustil partner. „Já zkrátka musela uživit rodinu, to byl velký motor. Od začátku jsem musela být zisková. Mámy by pro své děti skákaly z mostu, takže řídit firmu není zas takové hrdinství,“ říká. Po sedmi letech má firma zhruba stovku zaměstnanců a obrat ve výši 130 milionů korun ročně. „Textilní průmysl bylo to jediné, co jsem mohla dělat v obýváku.“

Rostou ceny energií i služeb a zrychluje i inflace, v létě překročila úroveň čtyř procent. „Lidé už to pociťují, i když zatím naše výrobky kupují. Ale pak si začnou vybírat levnější zboží, budou kupovat v nižších objemech než dosud. Zvířecí instinkt mi napověděl, že jsme se měli nad poměry dobře a bude hůř,“ očekává generální ředitel společnosti Madeta Milan Teplý.

Rostou ceny energií i služeb a zrychluje i inflace, v létě překročila úroveň čtyř procent. „Lidé už to pociťují, i když zatím naše výrobky kupují. Ale pak si začnou vybírat levnější zboží, budou kupovat v nižších objemech než dosud. Zvířecí instinkt mi napověděl, že jsme se měli nad poměry dobře a bude hůř,“ očekává generální ředitel společnosti Madeta Milan Teplý.

„Ano, z byznysového modelu se ve farmacii točí velké peníze. Na léky se vynakládá výrazná část z rozpočtu na zdravotnictví. Velmi významná. A pacient citlivě vnímá, když si musí lék doplatit,“ uznává šéfka společnosti Zentiva pro Česko a Slovensko Soňa Porubská, že kritika farmaceutického systému může být oprávněná. „Ano, v minulosti byly situace, kdy nějaký lék nevyšel, jak měl. A přesto se používal. V dávnější minulosti.“

Prošel celou řadou českých i zahraničních marketingových agentur. Marketing jej živí, ale reklama štve. Jak je to možné? I na to se svého hosta zeptal Robert Břešťan.

Soukromé základní školy v Česku navštěvuje asi 20 tisíc dětí, tedy asi dvě procenta českých školáků. „Poptávka po soukromých školách je signál vyslaný státnímu školství, že někde není něco v pořádku,“ myslí si ředitelka skupiny soukromých základních a středních škol PORG Dagmar Dluhošová. „Hodně s tím zamíchala inkluze, která vytvořila školám i rodičům těžké podmínky.“

Její firma podniká v nanotextiliích už téměř deset let, ale až pandemie její obraty vystřelila do závratných výšin. „Je to pro nás osobně náročné, za poslední rok jsme zažili všechny emoce od strachu, našení, smutku, radosti. Ale tak to v byznyse zkrátka chodí,“ říká provozní ředitelka společnosti nanoSPACE Lucie Konečná. „Byli jsme malinká firma, měli jsme jednoho zaměstnance. A když to přišlo, tak ze dne na den nám vyletěly objednávky z deseti na tisíce.“

Její firma podniká v nanotextiliích už téměř deset let, ale až pandemie její obraty vystřelila do závratných výšin. „Je to pro nás osobně náročné, za poslední rok jsme zažili všechny emoce od strachu, našení, smutku, radosti. Ale tak to v byznyse zkrátka chodí,“ říká provozní ředitelka společnosti nanoSPACE Lucie Konečná. „Byli jsme malinká firma, měli jsme jednoho zaměstnance. A když to přišlo, tak ze dne na den nám vyletěly objednávky z deseti na tisíce.“

Jak český byznys vydělal na nutnosti trávit volno v domácím prostředí? Odpoví výběr z magazínu Řečí peněz, který připravil Václav Pešička.

Věnovat se budeme také digitalizaci státu, která stále zůstává spíše vizí. Připravil Václav Pešička

Až tři čtvrtiny Čechů se letos chystají podle agentury CzechTourism strávit dovolenou v tuzemsku. „O prázdninách jsme i před covidem měli plné hotely, domácí poptávka byla. Praha byla dřív spíš pro zahraniční klientelu a Mariánské Lázně taky. Ale dnes lidé více objevují zdejší krásu a v Mariánkách si hlavně rodiny s dětmi užívají přírodu,“ shrnuje generální ředitel největší české hotelové sítě Orea Hotels & Resorts Gorjan Lazarov.

Jana Bínová založila před dvanácti lety s manželem firmu Svět bedýnek, která lidem domů dodává potraviny od zdejších farmářů. „Rok 2020 byl pro nás zlomový. Nárůst byl v řádu několika set procent,“ hodnotí období lockdownů a pandemie. „Zájem o nás projevili zákazníci, kteří dosud online nákupy nevyužívali. A na druhou stranu jsme se snažili pomáhat našim stávajícím farmářům, když se nekonaly trhy a restaurace byly zavřené.“

Michaela Bakala je manažerkou, filantropkou a taky manželkou vlastníka mediální společnosti Economia, ve které byla osm let členkou představenstva. „Investice mého muže do médií nebyla investice do vlastního prospěchu nebo vlivu. Jak ho znám, tak si byl vědom, že něco takového, jako je Economia a Respekt, si zaslouží, aby mohly zůstat na trhu a ještě se rozvíjet,“ říká v pořadu Řečí peněz.

Patří mezi nejúspěšnější byznysmeny v Česku. Časopis Forbes ji nedávno označil za jedenáctou nejvlivnější ženu u nás. Simona Kijonková je zakladatelka, spolumajitelka a šéfka Zásilkovny a holdingové skupiny Packeta. Mimo to je ale také filantropka a matka tří dětí. „Člověk si musí říct: ‚Nikdy se nesnaž být úplně dokonalý.‘ Otevřeně musím říct, že nejsem ani dokonalá maminka, ani dokonalá manželka, dokonalá partnerka, manažerka ani šéfka,“ přiznává.

„Mám solární elektrárnu, neprodal jsem ji, neschovávám se za za zahraniční vlastnictví. Ale je otázka, jestli jsem solární baron,“ říká v pořadu Řečí peněz Jan Palaščák, majitel skupiny Amper a zakladatel projektu CO2IN, který má umožnit „vymazat vaši uhlíkovou stopu na jedno kliknutí“. „Skuteční solární baroni jsou už pryč,“ dodává Palaščák.

V českém zdravotnictví je dostatek peněz na platy, co systému chybí, jsou příplatky ze strany pacientů, myslí si ředitel Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) David Feltl. „Ne že by bylo málo peněz, ale co mi vadí, je model švédského stolu. V českém zdravotnictví je vlastně všechno zadarmo, všechno dostupné. Myslím, že je to trochu špatně. Nějaká míra spoluúčasti nebo připojištění by se měla implementovat. To by zvýšilo motivaci účastníků systému chovat se racionálněji,“ tvrdí.

„Každý, kdo pracuje ve službách a zaměstnává více lidí, vidí, jak se mění životní hodnoty generací. Popisují to i psychologové, sociologové – práce není pro mladší lidi smyslem,“ stěžuje si Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní ČR a ředitel hodingu, který sdružuje Lázně Luhačovice a Jáchymov. Podle něj odchází generace, která neměla problém „sloužit“.

Karolína Topolová je generální ředitelkou společnosti AAA Auto, největšího prodejce ojetých vozů v Česku i ve střední a východní Evropě. „Pandemický rok byl velmi těžký, pro maloobchod krutý. Ale byl také pozitivní, nakonec se cítíme mnohem silnější,“ říká Topolová. Její firma se nově chystá expandovat do západní Evropy.

Martin Žufánek spolu se svou rodinou vyrábí nejen pálenky. „Z alkoholu mám respekt. A součástí toho respektu je, že když vidím, že nade mnou na večírku začíná alkohol vítězit, tak se překonám a uteču. Málokdo to dokáže,“ říká v pořadu Řečí peněz a dodává: „Jako výrobce alkoholu moc dobře vím, co dokáže udělat s člověkem, který mu podlehne. Mám spolužáky, kteří jsou dnes ztroskotanci. To si musím pořád uvědomovat.“

Akcie a cenné papíry se v Praze obchodují už 150 let, historie pražské burzy se začala psát 17. dubna 1871. A daří se jí i v době pandemie. „Hlavní důvod, proč burzy po celém světě rostou, jsou vládní stimuly hlavně v Americe a Evropské unii, které převádí další peníze do ekonomiky. A ty peníze ve velké většině končí na akciovém trhu, který vlastně nemá prostor k tomu klesat,“ vysvětluje v pořadu Řečí peněz ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic.

Trh s outdoorovou reklamou poklesl mezi roky 2019 a 2020 zhruba o dvacet procent, přiznává Aleš Jeřábek, obchodní ředitel společnosti euroAWK, která patří mezi hlavní lídry na českém trhu. O podobná čísla klesl i zájem o reklamní plochy této firmy. „Nebudu zastírat, že v situaci, jaká je, je obsazenost a vyprodanost našich ploch nižší, než bývala v minulých letech,“ připouští Jeřábek.

Jan Pils je spolumajitelem společnosti kytary.cz, která je jedním z největších prodejců hudebních nástrojů v Česku a je to také velký hráč v evropských poměrech. Firmě se daří i v době pandemie. „Chtě nechtě vzali internet na milost i ti, kteří rádi přišli si hudební nástroje celkem logicky osahat, vyzkoušet, jak znějí. Nezbylo jim nic jiného než nakupovat na internetu,“ říká o posledním roce Pils.
Robert Břešťan