Podcastová série Inspiračního fóra ji.hlavského festivalu dokumentárních filmů přináší to nejzajímavější ze světového myšlení. Autorka čtvrté řady, spisovatelka, scénáristka a publicistka Klára Vlasáková, společně s místními odbornicemi a odborníky,...

Kdo nemá na rohlík, nemá na svobodu. Podcast k svátku 17. listopadu.

V průběhu workshopu Svobodný podcast, který se uskutečnil v rámci doprovodného program MFDF Ji.hlava 2022 Ji.hlava dětem, se účastníci a účastnice vypravili do veřejného prostoru, aby zkoumali nezbytné minimální podmínky pro realizaci svobody jednotlivce ve společnosti. Východiskem sociálního experimentu je petice a rohlík.

Not only the pandemic and climate crisis point to the fact of the inevitable interconnectedness of people. We do not and can not live as isolated individuals. That’s why...

Breathe in, breathe out. In this speech David Abram talks about what usually stays unnoticed – the omnipresent invisible mass of air we are immersed in. He talks about...

V tomto díle vypráví básnířka Baďa Diaby o hraničních momentech svého života. Nejen  o hraniční poruše osobnosti, ale i o hledání vlastního místa ve světě, vyrovnávání se s odlišností,...

Když se řekne inteligence rostlin, neznamená to neprůkazné chiméry ze života flóry. Zkoumání rostlin coby inteligentních organismů může přinést průlom i v tom, jak vnímá lidstvo sebe sama. Nové...

Nerovné postavení Romů*ek se propisuje do všech sfér života v naší společnosti. Kultura a umění nejsou výjimkou. Nejenže jsou i zde Romky a Romové znevýhodněni, ale jedná se zároveň...

Nejen energetika, ale čím dál více i digitální sféra vyvolávají naléhavé otázky zpochybňující populární koncept nedotknutelnosti soukromého vlastnictví. Naše data sbíhající se v rukou digitálních korporací, které se dokáží...

Představte si svět, ve kterém jsou naplněny základní potřeby všech, aniž by byly překročeny limity naší planety. Podle teorie Kate Raworth se takový skrývá v těstě koblihy. Její ekonomie...

Vymyslet úderný a provokativní název pro teoretický koncept patří mezi první rady pro výzkumníky, jak uspět na trhu myšlenek. Ekonomie koblihy ale není jen další zbytečnou teorií, jak ekonomicky...

Koronavirová pandemie potvrdila to, co jsme všichni věděli – jedním z nejdůležitějších zdrojů dneška jsou naše data. K trasování kontaktů nakažených nebo plánování opatření poskytovaly vládám tato data soukromé...

Všimli jste si, jak často se používá sousloví “dávat práci”? Jakoby se jednalo o dar a něco, bez čeho nelze být. A taky že ne. Naše společnosti zatím nepřišly...

Většina z nás má nyní privilegium vnímat environmentální rozvrat primárně skrze to, jak jej pojmenovává věda. S vědou také spojujeme své naděje na jeho řešení. Jenže co když je...

V kontextu klimatické krize čím dál intenzivněji hledáme způsoby, jak přehodnotit svůj vztah k přírodě a prostředí, jehož jsme součástí. Cítíme, že oddělení člověka jako samostatné jednotky od okolního...

Pětina Čechů si nemůže dovolit nenadálý výdaj ve výši 11 200 Kč. V exekuci je u nás více než 700 000 lidí. Přestože podle statistik Čechy ohrožuje chudoba méně...

Osobní svoboda se stala nejvyšší hodnotou našich společností. Při jejím vzývání si neuvědomujeme, že může být iluzorní, a právě tato iluze svobody mnohdy může být tím, co nás o...

Třetí řada podcastové série Screenshot Inspiračního fóra přichází do turbulentnějšího světa než ty předchozí a potřeba porozumět světu kolem sebe je tak ještě intenzivnější, protože činům předcházejí myšlenky. V šesti dílech nahlédneme do myšlení šesti světových osobností, které se svými slovy a činy na proměně našeho světa podílejí. Letošní sérií provází publicista a antropolog Lukáš Senft, který v každém díle představí práci a teze lidí, kteří přináší nový pohled na pojetí osobní svobody a nerovnosti mezi pohlavími, ekonomická řešení hledající rovnováhu mezi využitím přírodních zdrojů a dobrým životem a mění pohled na svět práce, inteligenci rostlin, náš vztah s digitálními korporacemi nebo naši roli v životě planety. Jednotlivé díly budou patřit osobnosti světové filozofie Judith Butler, geofilozofovi Davidu Abramovi, bioložce Monice Gagliano, ekonomce Carlotě Sanz Ruiz, politologovi Nicku Srnicekovi a profesorce digitální politiky Jeanette Hofmann.

Nové díly a speciály, které přinesou záznamy diskuzí v původním znění, najdete nás každou středu na webu www.inspiracniforum.cz/podcasty, podcastových platformách Apple Podcast, Google Podcast a Spotify a na Deníku Referendum.

Ve speciálním dílu přinášíme záznam debaty “Místo v lavici”, která se konala v říjnu 2020 během Inspiračního fóra ji.hlavského festivalu, v původním znění. Debata se věnovala tomu, proč se nerovné postavení žen v církvi zdá být neprolomitelným pravidlem a nakolik může být i pro samotnou církev žádoucí, aby v pozicích dodnes vyhrazených mužům hrály ženy větší roli.

Z písně a taneční choreografie Un violador en tu camino (Násilník ti kříží cestu) chilského uměleckého feministického kolektivu LasTesis se stal globální protestsong tematizující násilí páchané na ženách, do jehož performance se zapojily ženy ve více než padesáti zemích světa. Chilské uskupení neobžalovává násilníky jednotlivce, ale celý systém, jímž je prorostlá kultura ponižování žen. Upozorňuje také na další nespravedlnosti a projevy mocenské nerovnováhy které jsou důsledkem patriarchálního společenského systému. Proč téma performance rezonuje s ženami všude na světě? V čem je specifická zkušenost jihoamerických žen? Jak se s nerovně nastaveným systémem vyrovnáváme v Česku? A jaká cesta vede ven z patriarchátu?

Ve speciálním dílu přinášíme záznam debaty “Vietnam Stories”, která se konala v říjnu 2020 během Inspiračního fóra ji.hlavského festivalu, v původním znění. Debata se zabývala tím, kdo je druhá generace Vietnamců, která se již narodila v Česku. Jak se zástupcům této generace v Česku vyrůstalo a jak moc těžké bylo pro ně vymanit se z očekávání rodiny a zapadnout do české společnosti.

Migrace není v lidské historii nic nového, lidé své domovy ve snaze najít lepší podmínky pro život nebo kvůli válce opouštěli vždy. V současnosti je však migrace čím dál tím častěji důsledkem globálních nerovností nebo klimatické změny. Jak se migrace ve 21. století proměnila, proč příchod migrantů do Evropy tolik rozděluje zdejší společnosti a co motivuje Afričany opouštět svůj rodný kontinent? Americký novinář a analytik Peter Tinti migraci vnímá jako zástupné téma, které demagogové a političtí oportunisté využívají jako nástroj pro dosažení svých populistických cílů. Přináší také zajímavé poznání o tom, jak funguje mobilita v severní Africe a hovoří o tom, že kolem migračních uzlů vzniká velká ekonomická aktivita, ze které neprofitují jen pašerácké gangy, ale také místní komunity.

Rychlý technologický vývoj, změna klimatu, proměna pracovního trhu a další dlouhodobé trendy se výrazně projeví na podobě budoucího ekonomického a politického uspořádání našich společností. Jak na výzvy budoucího světa připravit děti a zároveň na ně nepřenášet naše úzkosti a obavy? A jak proměnit už samotnou výchovu a školu tak, abychom byli schopni proměňovat to, na čem nám záleží? Norská teoretička vzdělávání Ingerid Straume jako jednu z cest vidí nejen praktickou výuku, která děti vede k udržitelnému způsobu života, ale také trénink občanských dovedností, díky kterým se děti budou umět aktivně podílet na řešení společenských problémů.

Klimatická krize, obrovské rozdíly v bohatství a příjmech, které naši společnost rozdělují i omezování v oblasti lidských práv. To jsou všechno problémy globálního charakteru, ve středoevropském prostoru ale mají své zvláštnosti. Patří k nim například nárust nacionalismu nebo oligarchizace, která vede k deformování institucí, ohýbání zákonů nebo skupování médií. Polský právník, aktivista a politik Marek Szolc přemýšlí, jak se dá v jeho zemi dosáhnout skutečných změn. Za klíčové považuje vytváření osobních vazeb s podobně smýšlejícími lidmi a hledání nových funkčních způsobů, jak se občané mohou zapojit do politického procesu, třeba na lokální úrovni.

Ve speciálním dílu přinášíme záznam debaty “Zelená přestavba Evropy: zůstane Česko na periferii?”, která se konala v říjnu 2020 během Inspiračního fóra ji.hlavského festivalu, v původním znění. Debata se zabývala plánem přechodu z fosilní energetiky na nízkouhlíkovou, kterým Evropská unie reaguje na rychlý vývoj klimatické změny, a tím jak může být součástí tohoto plánu také Česká republika.

Ve speciálním dílu přinášíme záznam debaty “Česká půda v bodě nula”, která se konala v říjnu 2020 během Inspiračního fóra ji.hlavského festivalu, v původním znění. Věnovala se tomu, jak proměnit výchovu dětí a školu tak, abychom byli schopni se více zapojovat do řešení společenských problémů.

Ve speciálním dílu přinášíme záznam rozhovoru “Imaginace ve velkém” mezi Tomášem Lindnerem z týdeníku Respekt, který se ve svých textech a knihách jako jeden z mála českých novinářů dlouhodobě věnuje současné Africe, a Jonathanem Ledgardem, myslitelem v oblastech technologií, přírody a rozvojových ekonomik, který v minulosti jako zahraniční korespondent časopisu the Economist působil ve východní Africe, a coby ředitel pracoviště na švýcarské polytechnice vytvořil koncept nákladních dronů a dronových letišť pro Afriku. Rozhovor, který proběhl v říjnu 2020 na Inspiračním fóru ji.hlavského festivalu, se věnuje tomu, jak moderní technologie proměňují Afriku, jaké inovace tam vznikají a jak společně s demografickými trendy a geopolitickou situací ovlivní vývoj Afriky v příštích několika dekádách.

Stejně jako zbytek světa hledá i Afrika způsoby, jak hospodaření s půdou adaptovat na měnící se podmínky v kontextu klimatické změny. Podle jihoafrické výzkumnice Ndoni Mcunu však mají afričtí farmáři na co navázat, s náročnějším podnebím se totiž potýkají dlouhodobě, a tak mají jisté know-how, které může být užitečné nejen pro zdejší vědeckou komunitu, ale i pro zbytek světa. Prostřednictvím tohoto tématu se tak dostává k obecnějším otázkám zastoupení, komunikace a moci, z nichž si můžeme mnoho vzít i pro náš středoevropský kontext, a to nejen co se klimatické změny týče.

Ve speciálním dílu přinášíme záznam debaty “Česká půda v bodě nula”, která se konala v říjnu 2020 v rámci ji.hlavského festivalu, v původním znění. Věnovala se dopadů klimatické změny na české zemědělství a možnostem jeho proměny.

Jídlo představuje jeden z největších otazníků budoucnosti. Jak nasytit celou planetu a přitom ji nezničit? Podle americké profesorky potravinové politiky a etiky Jessicy Fanzo produkují současné globální potravinové systémy za cenu drancování planety potravu, která neprospívá našemu zdraví. Upozorňuje na to, že i když se nakupování lokálních a čerstvých potravin stává trendem, zdravá a vyvážená strava zůstává pro řadu lidí z ekonomických a jiných důvodů nedostupná. A zdůrazňuje, že i když spotřebitelské chování hraje podstatnou roli, k dosažení plošné změny jsou potřeba politická rozhodnutí.

Ve speciálním dílu přinášíme záznam debaty “Když algoritmy řídí práci”, která se konala v říjnu 2020 v rámci ji.hlavského festivalu, v původním znění. Věnovala se proměně vztahu pracujících a technologií a různým aspektům a úskalím tzv. gig economy.

V posledních zhruba patnácti letech jsme svědky razantního nástupu digitalizace v podobě přesunu čím dál tím většího množství lidských aktivit a interakcí do digitálního prostoru. Internetoví giganti, kteří nám nejen poskytují digitální služby, ale zároveň o nás získávají řadu dat, tak mají velký vliv na fungování společnosti, od toho jak spolu komunikujeme, po to, jak funguje ekonomika. Německý sociolog Philipp Staab k pojmenování tohoto vznikajícího systému používá termín “digitální kapitalismus”. Upozorňuje na to, že hrstka soukromých firem v podstatě ovládá jak infrastrukturu internetu, tak obsah, ke kterému máme přístup. A je přesvědčený o tom, že bychom se měli snažit budoucí podobu digitálních trhů více ovlivňovat.

V podcastové sérii Inspiračního fóra ji.hlavského festivalu vás politoložka a autorka podcastu Kateřina Smejkalová spolu s divadelníkem a režisérem Ondřejem Cihlářem provedou myšlenkami a obory sedmi výjimečných hostů. Poslechněte si, jak se Afrika adaptuje na klimatickou změnu, jak by se v budoucnosti mohl proměnit náš jídelníček nebo jak nastavit hranice algoritmů, které skrze digitální svět denně ovlivňují naše rozhodnutí. Nabídneme vám také příběhy ze současného Polska nebo svědectví o boji proti násilí, které je pácháno na ženách.

Prognózy nedaleké budoucnosti často mluví o zásadní proměně světa, jak ho známe. Předvídají nejen stoupající hladiny oceánů, masovou migraci lidí a nárůst konfliktů, ale také technologický vývoj, který povede k proměně ekonomických struktur. S řadou z těchto problémů se však naše společnost potýká už nyní. Chorvatský filozof Srećko Horvat vidí jako společného původce řady z nich kapitalismus, který stojí na vytěžování hodnot, přírodních zdrojů a lidského kapitálu. Je přesvědčený o tom, že pro přežití lidstva je nutná nejen radikální proměna systému, ale také proměna našeho chování. Proto své úvahy kombinuje s občanským a politickým aktivismem. V rámci politického hnutí DiEM25 prosazuje demokratizaci Evropské unie a ekologickou agendu.

Po pádu komunistických režimů byla politická atmosféra ve střední Evropě plná entuziasmu. Dnes, po 30 letech část společnosti zažívá rozčarování a hledá nové vize. Vysněný model liberálního vývoje, ve který doufali středoevropští intelektuálové a politické špičky v 90. letech, byl postupně některými skupinami obyvatel odmítnut. Jeho legitimita je podkopávána i v samotné západní Evropě. V Polsku se v tomto “post-liberálním” světě daří národovectví a katolickému konzervatismu. Velkým tématem je také boj proti elitám. Jejich vybrané typy Karlowicz nazývá “funkční aristokracií” a spatřuje v nich hrozbu pro demokracii. Abychom se vyhnuli krvavým revolucím, musí podle něj dojít k resetu politického systému. Znamená to konzervativní revoluci neomezující se jen na Polsko?

Krátkodobé volební cykly vedou k orientaci na rychlé výsledky a tedy na krátkodobá řešení. Velšané se rozhodli, že jejich politici musí při vládnutí brát ohled na dlouhodobé dopady svých rozhodnutí. Proto vznikla dlouhodobá vize, která má budoucím generacím zajistit důstojné podmínky k životu. Jejím cílem není nekonečný ekonomický růst, ale celkové fungování společenského a ekonomického systému, který zohledňuje zdraví obyvatel, životní prostředí i soudržnost komunit.

Evropský pravicový extremismus je i díky dopadům ekonomické a migrační krize poslední dekádu na vzestupu. Přibývá rasistických projevů a útoků, pravicová ideologie má úspěch u voličů řady členských zemí Evropské unie a některá krajně pravicová hnutí se podílí na vládě svých zemí. K radikalizaci lidí podle Weißgerbera vede nejen strach z neznámého, ale také nedůvěra ve stávající systém a absence narativu o možné proměně světa. Mluví o potřebě budování komunit a nutnosti vést s extrémisty dialog, který může vést k proměně jejich uvažování.

V dalším speciálu přinášíme záznam debaty “Zničí, nebo zachrání nás technologie?”, která se věnovala udržitelnosti neustálého růstu, vztahu technologií a klimatické krize a alternativám společenského uspořádání.

Tentokrát vám speciál k epizodě “Christian Weißgerber: Manuál k nápravě rasismu” přinášíme dříve, než epizodu samotnou. Tomáš Halík a Josef Pazderka se totiž ve společné debatě věnují velmi aktuálnímu tématu strachu a tomu, jak s touto emocí nakládat rozumně a produktivně.

Speciál k epizodě “Fawzia Koofi: V pokoji s nepřítelem” přináší záznam diskuze “Střední Evropa a sprosté slovo feminismus,” během které panelistky diskutovaly o postavení žen ve společnosti, o strukturálních problémech, osobních zkušenostech se sexismem, a také o cestách, které můžou vést k emancipaci.

Afghánistán je dlouhodobě hodnocen jako jedna z nejnebezpečnějších zemí pro ženy na světě. V důsledku náboženského fundamentalismu, kulturního tradicionalismu i dlouholeté války byly navíc donedávna afghánské ženy ochuzeny o základní lidská práva a tradičně vyloučeny z veřejného dění. V poslední době se však začaly podílet na politickém i společenském dění. K této proměně výrazně přispěla Fawzia Koofi, které se jako první ženě v Afghánistánu podařilo dostat do vrcholné politiky. V pozici místopředsedkyně poslanecké sněmovny se účastnila mírových jednání s Tálibánem a zasadila se o zákony proti násilí na ženách. Vedle absence války vnímá jako nejdůležitější prostředek k dalšímu rozvoji své země vzdělání. Proto je hlavním cílem jejího aktivismu zajistit přístup k němu co nejvíce lidem.

Ačkoliv počet nelegálních přechodů hranice mezi Mexikem a USA téměř dvacet let klesal, v posledních dvou letech se tento trend obrátil. Nejpočetnější skupinu migrantů však již netvoří Mexičané, ale lidé z Hondurasu, Guatemaly a Salvadoru, kteří prchají před organizovaným zločinem, násilím a chudobou. Azylový systém je přetížený, detenční centra přeplněná a podmínky v nich nelidské. Odborníci situaci označují za humanitární krizi. Trumpova administrativa však stále zpřísňuje podmínky pro přistěhovalce i žadatele o azyl a chce pokračovat ve výstavbě hraniční zdi. Americký spisovatel Francisco Cantú, který působil v řadách pohraniční stráže, upozorňuje, že strategie odstrašování a militarizace hranice nevedou k menšímu počtu pokusů o nelegální přechod, ale k většímu počtu úmrtí v poušti. Řešení situace nehledá jen v reformě migrační politiky, ale především v proměně jazyka, kterým o migrantech mluvíme.

Ekonomická síla učinila z Číny významného globálního hráče. Impozantní růst, velkolepé plány, ale i prastará historie a tajemná svébytnost však znesnadňují čtení toho, jaká dnešní Čína vlastně je a jak se k ní chovat. Norský politolog Stein Ringen ji vidí zřetelně jako diktaturu, která v digitálním věku dosahuje dokonalosti. Čínu zkoumá skrze analýzu fungování státu, reprodukce moci a statusu jedince v takovém systému. Zbavuje ji mýtů a nechává nahlédnout do zákulisí provozu moci nad lidmi. Čím dál sofistikovanější dohled nad lidmi, automatizaci kontroly i propracované mechanismy cenzury ukazuje jako metody, jejichž hlavním cílem je reprodukce moci vládnoucí strany.

Speciál k epizodě „Bill McKibben: Využít energii protistrany“ přináší záznam diskuze „Jak skutečně jednat?“ v původním znění, ve které místní odborníci společně s McKibbenem rozebírali lokální řešení environmentální krize, ekonomiku nerůstu a možnosti transformace energetiky.

Americký environmentalista Bill McKibben označuje klimatickou krizi za největší kolektivní dílo všech dob. Už několik dekád hledá způsoby, jak zastavit setrvačnost v produkci oxidu uhlíku, která za krizí stojí. Nepředpokládá však, že se vlády a průmysl promění samy od sebe. Proto se soustředí na řešení a společenské mechanismy, které mohou vést k pozitivní proměně. S ohledem na fungování moci a financí ve světě korporací a politiky využívá McKibben jejich vlastní zbraně a nabízí způsoby, jak se o změnu může zasadit každý jedinec, komunita a hnutí.

Podcastová série Screenshot Inspiračního fóra přináší to nejzajímavější z debat a diskuzí Inspiračního fóra, zastavuje obraz u společenských fenoménů a pomáhá složit ucelenější obraz dnešního světa. V každém díle se dokumentarista Ivo Bystřičan zaměří na jednu osobnost, která mění svět a svým komentářem vás provede jejími myšlenkami a vizemi.