Seriál Radiožurnálu

Pravidelné seriály z vysílání Radiožurnálu. Zajímavá témata, reportáže z vašeho kraje, kulturních akcí i historie. Jednotlivé díly seriálů vysíláme během ranního, dopoledního, odpoledního, večerního i nočního a víkendového proudového vysílání. Všechny záznamy epizod najdete na webu.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Seriál Radiožurnálu: Z Turnova až do nekonečna vesmíru. Vědci z centra TOPTEC dostávají optické přístroje do kosmu

Přístroje pro automobilový průmysl, dobře viditelné dopravní značky i součástky pro vesmírné projekty. To všechno dokážou vymyslet a pak i vyrobit experti z centra TOPTEC v Turnově. Uvnitř starých budov ze začátku druhé poloviny minulého století mají moderní vybavení a dělají výzkumy na světové úrovni. Poslechněte si další díl seriálu k 70 letům existence Akademie věd.

Seriál Radiožurnálu: Biochemik Milan Hašek mohl v 60. letech získat Nobelovu cenu. Proč se tak nestalo?

Příběh i vědeckou práci biochemika Milana Haška ovlivnila geopolitická situace. Stala se historická křivda? Mohlo mít Československo o jednu Nobelovu cenu navíc? V 50. letech se Milanu Haškovi podařilo objevit podobný fenomén jako jeho zahraničním kolegům. To, že působil v Československu, kde se prosazovala ideologie lysenkismu, ho bohužel od Nobelovy ceny vzdálilo. Poslechněte si další díl.

Seriál Radiožurnálu: Díky myším vědci v Akademii věd identifikovali například gen, který stojí za degenerací sítnice

Stačí jen vypnout gen u myši a dozvíte se, který gen by mohl být zodpovědný za některou z nemocí u člověka. V dalším dílu našeho seriálu k 70. výročí novodobé Akademie věd vám představíme genově modifikované myší modely, které pomáhají odhalovat příčiny vzniku lidských chorob. V Českém centru pro fenogenomiku je vědci zkoumají doslova od hlavy k patě.

Seriál Radiožurnálu: Youtuber Lukefry se ptá prezidentských kandidátů Babiše a Pavla: Jak má vypadat Česko za pět let?

Příštím českým prezidentem se stane buď Petr Pavel, nebo Andrej Babiš (ANO). O výsledku se rozhodne ve 2. kole. Aby Radiožurnál voličům přiblížil oba kandidáty, jejich názory a postoje, požádal vybrané osobnosti veřejného života, aby postupujícím položily otázku. Pátý a poslední dotaz kandidátům položil youtuber Lukefry.

Seriál Radiožurnálu: Kateřina Neumannová se ptá finalistů: Jak podpořit fyzickou zdatnost národa?

Příštím českým prezidentem se stane buď Petr Pavel, nebo Andrej Babiš (ANO). O výsledku se rozhodne ve 2. kole. Aby Radiožurnál voličům přiblížil oba kandidáty, jejich názory a postoje, požádal vybrané osobnosti veřejného života, aby postupujícím položily otázku. Čtvrtý dotaz kandidátům položila olympijská medailistka v lyžování a moderátorka stanice Radiožurnál Sport Kateřina Neumannová.

Seriál Radiožurnálu: „Zub času působí na tiskoviny i noviny,“ říkají archiváři. V AV se snaží dokumenty digitalizovat

Archiváři na Akademii věd mají velkou péči s materiály, které se začínají stářím rozpadat. Papír totiž nevydrží tolik co pergamen. „Zub času působí na tiskoviny, noviny, časopisy,“ říká Helena Kokešová a ukazuje barevný papír z roku 1899. Pokud někdo chce studovat materiály, tak je lepší, když má digitální kopie. A právě na digitalizaci si v archivu dávají pozor – technika se zdokonaluje, ale je potřeba, by data byla v budoucnu na čem přečíst.

Seriál Radiožurnálu: Rychetský: Jak a s kým má prezident ohledně soudní moci vést komunikaci? A může a má ji vůbec vést?

Příštím českým prezidentem se stane buď Petr Pavel, nebo Andrej Babiš (ANO). O výsledku se rozhodne ve 2. kole. Aby Radiožurnál voličům přiblížil oba kandidáty, jejich názory a postoje, požádal vybrané osobnosti veřejného života, aby postupujícím položily otázku. Třetí dotaz kandidátům položil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Seriál Radiožurnálu: Sníh? To je nepříjemný adrenalin. Ocitnete se ve vozovce a ani o tom nevíte, popisuje nevidomá Alena

Nevidomé Aleně z časosběrného seriálu Radiožurnálu Mámou potmě s dcerou pomáhají chůvy. S tříletou Šarlotou si kreslí, čtou nebo chodí na procházky a na hřiště. Třeba chůva Magdalena tvrdí, že Alenina dcera vyniká neskutečnou samostatností. Nevidomá máma s Šarlotou a chůvou vyrazily v prosinci do sněhu. Ten nevidomým většinou komplikuje pohyb venku. I Alena připouští, že musela dvakrát volat sousedům o radu, jak se dostat po sněhem zapadaném chodníku domů.

Seriál Radiožurnálu: Řasenkou proti trémě. Make-upem se přibližuji zdravé vidící veřejnosti, říká nevidomá Alena

Nevidomá Alena ze seriálu Mámou potmě měla ke konci roku napilno. Kromě pečení cukroví, které si nechala kontrolovat od sousedů, zpívala na řadě předvánočních akcí. S kytarou byla v kostýmu Mikuláše v domově pro seniory. Vystupovala na vernisáži a lidé jí tleskali třeba i na pražském letišti. Jak Alena tráví čas, když má pro tříletou dceru Šarlotu hlídání?

Seriál Radiožurnálu: Jourová se ptá prezidentských finalistů: Jak řešit dezinformace a nenarušit svobodu slova?

Příštím českým prezidentem se stane buď Petr Pavel, nebo Andrej Babiš (ANO). O výsledku se rozhodne ve 2. kole. Aby Radiožurnál voličům přiblížil oba kandidáty, jejich názory a postoje, požádal vybrané osobnosti veřejného života, aby postupujícím položily otázku.Druhý dotaz kandidátům položila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO).

Seriál Radiožurnálu: Petr Fiala: Co byste řekl člověku, který tvrdí, že Parlament je jen zbytečná „žvanírna“?

Příštím českým prezidentem se stane buď Petr Pavel, nebo Andrej Babiš (ANO). O výsledku se rozhodne ve 2. kole. Aby Radiožurnál voličům přiblížil oba kandidáty, jejich názory a postoje, požádal vybrané osobnosti veřejného života, aby postupujícím položily otázku. Jako první svůj dotaz oběma kandidátům kladl premiér Petr Fiala (ODS).

Seriál Radiožurnálu: Chodíme často ven a Šarlota mi popisuje, co všechno vidí, pochvaluje si nevidomá máma Alena

Pohádky, stavebnice, hřiště, kaluže. To jsou asi největší záliby dnes tříleté Šarloty z časosběrného seriálu Radiožurnálu Mámou potmě. Nevidomá Alena ji vychovává sama. Malá Šarlota mámě Aleně pomáhá – při odchodu z bytu ji podává boty, přivolává výtah a venku ji upozorňuje na schody nebo jedoucí auta.

Seriál Radiožurnálu: Indukční deska nebo cesta na autobus. Jak dlouho si Alena zvyká na nový domov?

Alena se narodila předčasně, v inkubátoru jí velké množství kyslíku poškodilo sítnice. V šestnácti letech přišla o zrak úplně. Dnes vychovává tříletou dceru Šarlotu. V minulém roce se spolu přestěhovaly do většího bytu. Na co všechno si musí nevidomá Alena v novém prostředí zvykat? Poslechněte si celý díl.

Seriál Radiožurnálu: Nevidomá máma Alena a rok 2022: Největší výzva bylo stěhování do většího!

Mámou potmě. Tak se jmenuje reportážní seriál o nevidomé Aleně, která sama vychovává dnes tříletou dceru Šarlotu. Obě můžete znát z vysílání Radiožurnálu z předchozích let. V prvním díle už čtvrté série celý časosběrný projekt připomeneme.

Seriál Radiožurnálu: Hodnocení předvolebních průzkumů, brífink Danuše Nerudové

Moderátoři Jan Pokorný a Jan Bumba sledují s hosty průběžné výsledky prezidentských voleb. Poslechněte si druhou hodinu volebního studia.

Seriál Radiožurnálu: V roce 1968 se výstava korunovačních klenotů stala symbolem vzdoru proti sovětské okupaci

Korunovační klenoty byly vždy symbolem samostatnosti českého národa. Poprvé byly vystaveny v roce 1867. „Pro lidi to znamenalo symbol, že národ existuje,“ vysvětluje Petr Kroupa, ředitel odboru Památkové péče kanceláře prezidenta republiky. V roce 1968 se v Československu připravovaly velkolepé oslavy 50. výročí vzniku republiky. Jejich součástí měla být výstava korunovačních klenotů. „Bylo to na černém sametu, smutečně pojaté. Přišlo obrovské množství lidí,“ popisuje Kroupa.

Seriál Radiožurnálu: Sedm klíčníků. Ani jaderné elektrárny nejsou tak složitě zabezpečené jako korunní komora

Korunní komora v katedrále svatého Víta na Pražském hradě je údajně nejméně přístupné místo v České republice. Právě tam jsou uložené korunovační klenoty. Dveře se dají odemknout jenom sedmi klíči, které uchovávají čelní političtí a církevní představitelé státu. Svatováclavská koruna patří mezi čtyři nejstarší dochované koruny v Evropě. Po pěti letech se komora znovu otevře v pondělí 16. ledna, koruna tak bude k vidění široké veřejnosti.

Seriál Radiožurnálu: Žezlo a jablko. Zamotaná historie korunovačních klenotů

A toto žezlo a jablko, které patrně pochází z toho 14. století a které jsou uloženy ve Vídni. Teď mluvíte tak a zajímavá zamotaná historie. Ta záměna nastala v 17. století. Toto počátku 17. století byli všichni korunováni toho svatováclavskou korunou.

Seriál Radiožurnálu: Další kopie Svatováclavské koruny by měl zakazovat zákon, myslí si šperkař Belda

Rodinné šperkařství založil Ladislav Belda v roce 1915 v New Yorku. O sedm let později postavil manufakturu na výrobu šperků v Turnově. Společná historie Beldových a korunovačních klenotů se začala psát v roce 1965, kdy Jiří Belda starší dostal za úkol vytvořit kopii Svatováclavské koruny pro světovou výstavu v Montrealu. „Nejsložitější práce je u těch nejjednodušších věcí, a to jsou u Svatováclavské koruny čtyři lilie,“ popisuje šperkař Jiří Belda mladší.

Seriál Radiožurnálu: Svatováclavskou korunu obestírá temná kletba. Kdo si ji nasadí neoprávněně, do roka zemře

Nejvzácnější předmět korunovačních klenotů je svatováclavská koruna. Poprvé byla zmíněna v papežské listině z roku 1346. Vyhotovit ji nechal Karel IV. a zasvětil ji svatému Václavovi. „Koruna se skládá z čelenky, která je složena ze čtyř dílů. Uprostřed každého dílu vybíhá veliká lilie. A všechny ty díly jsou osazené velkými, drahými kameny,“ popisuje Petr Kroupa, ředitel Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky. Poslechněte si, s jakou legendou bývá spojována.

Seriál Radiožurnálu: Mirai Navrátil: Můj vzor? David Stypka, měl brutální charisma. Nechápal jsem, proč jsme populárnější

Během osmi let na hudební scéně se skupina Mirai stala v Česku populární. Její frontman Mirai Navrátil se narodil v Japonsku, v dětství se přestěhoval do Čech, ale základní školu na střídačku prožil v obou zemích. Přiznává, že všude si připadal jako exot. „Nevěděl jsem, kde je můj domov, a chvilku jsem zvažoval, co je vlastně moje doma,“ vzpomíná. V roce 2022 vyprodala skupina dvakrát O2 arénu. I na to bude chtít Mirai v roce 2023 navázat.

Seriál Radiožurnálu: Jak kandidáti ohodnotili prezidenta Miloše Zemana? Kdo by byl vedoucí jejich prezidentské kanceláře?

Prezidentští kandidáti se zamýšleli nad tím, jak si vedl prezident Miloš Zeman. Jako jediný to odmítl komentovat Andrej Babiš. Pět kandidátů ocenilo, že Zeman během prvního mandátu diskutoval s občany a vystihl jejich nálady. Zima ocenil podporu státu Izrael. Nesouhlasil však s nejmenováním navržených profesorů. Podle Nerudové Zeman podcenil ruskou hrozbu. Kladný vztah k Rusku a taky k Číně vadí i Středulovi, Pavlovi či Hilšerovi. Kdo by se objevil v hradním týmu kandidátů?

Seriál Radiožurnálu: Ve 14 letech přišly s prvními naučenými kytarovými akordy samy od sebe první písně, vzpomíná Tichá

„Používejte koš,“ radí začínajícím interpretům zpěvačka Kateřina Marie Tichá. Všechno, co textař napíše, nemusí nutně vydat, myslí si a sama se tímto heslem už 10 let na hudební scéně řídí. Své hudební kořeny začala hledat u svých prababiček, když jí bylo 16. „Tehdy mi nikdo neřekl, že v rádiu si nikdo nepustí demo odeslané z e-mailu XY, založeného v jedenácti letech,“ směje se zpěvačka. Na co se její fanoušci mohou těšit v roce 2023?

Seriál Radiožurnálu: Osvědčil se Aleš Michl v roli guvernéra ČNB? A co si kandidáti myslí o zrušení superhrubé mzdy?

Většina z devíti prezidentských kandidátů stávajícího guvernéra ČNB spíš kritizuje, zastání nalezl u Jaroslava Bašty nebo Andreje Babiše. Pokud jde o zrušení superhrubé mzdy, pět kandidátů se shoduje, že tento krok byl před dvěma lety spíše dobrým řešením, zbylá čtveřice ho naopak vnímá negativně. Podporu zrušení superhrubé mzdy vyjádřili kromě Andreje Babiše, který ho coby premiér prosadil, i Jaroslav Bašta, Tomáš Zima nebo Petr Pavel.

Seriál Radiožurnálu: Má mít hlava státu pravomoc udílet milost? A měla by mluvit do sestavování vlády?

Osm z devíti zájemců o Pražský hrad by prezidentovi možnost udělovat milost zachovalo. Jako jediný měl spíše negativní stanovisko podnikatel Karel Diviš. Udělování milostí označil za feudální přežitek. Zastánci prezidentských milostí většinou dodávají, že se musejí udělovat zcela výjimečně a po důkladném prošetření. Podle Josefa Středuly a Jana Bašty to představuje poslední šanci pro spravedlnost, Petr Pavel nevidí smysl v plošné amnestii.

Seriál Radiožurnálu: Má Česko dál podporovat Ukrajinu vojenským vybavením? A je Čína hrozbou, nebo obchodním partnerem?

Většina kandidátů by v pomoc Ukrajině pokračovala. Marek Hilšer podporuje dodávky zbraní Ukrajině i výcvik ukrajinských vojáků na našem území. Petr Pavel dodává, že podpora Ukrajiny je důležitá – kdyby zvítězilo Rusko, znamenalo by to pro nás bezpečnostní riziko. Andrej Babiš a Tomáš Zima by postup koordinovali se spojenci. A Josef Středula by si nejprve zjišťoval informace. Proti pomoci by byl Jaroslav Bašta. Jaký postoj zastávají kandidáti k Číně?

Seriál Radiožurnálu: Před SuperStar se bála podívat na lidi na ulici, teď oslaví Aneta Langerová 20 let na hudební scéně

Před Superstar se bála podívat na lidi na ulici. Jak je na tom její sebevědomí dnes? „Charakteristika její osobitosti byla v tom, že byla vždycky svá,“ hodnotí Ondřej Gregor Brzobohatý, který soutěž Česko hledá SuperStar v roce 2004, kdy Aneta Langerová vyhrála, moderoval. V roce 2023 úspěšnou zpěvačku čekají hlavně přípravy na výročí 20 let na hudební scéně, které bude o rok později. Nevylučuje ani to, že s kapelou zahraje nové písně.

Seriál Radiožurnálu: Z malého baru do největší haly v Česku. Kapela Jelen slaví deset let na hudební scéně

Je to jedna z nejpočetnějších skupin tuzemské populární hudby. Skupina Jelen by si ale na podium klidně ještě přizvala hudebníka Bruce Springsteena, který je jejich idolem. Jak vlastně kapela začínala? „Spousta kapel si plánuje, že do deseti let vyprodají O2 Arénu, neřešili jsme to. Když jsme si spolu zahráli, tak přeskočila jiskra, byli jsme rozhodnutí vytrvat, a jestli to bude pro dvacet lidí nebo víc, to jsme neřešili,“ vzpomíná frontman Jindra Polák.

Seriál Radiožurnálu: Jmenovali byste trestně stíhaného premiéra? A jste pro zrovnoprávnění sňatků stejnopohlavních párů?

Jako hlava státu by jen Karel Diviš nejmenoval trestně stíhaného premiéra či ministra, ostatní jednoznačně zamítavou odpověď nedali. Bašta, Fischer a Nerudová se odvolávají na presumpci neviny, Tomáš Zima, Petr Pavel nebo Marek Hilšer by respektovali vůli parlamentu. Andrej Babiš by rozlišoval, zda se obžaloba týká politické nebo „účelové“ kauzy, jako je tomu podle něj v jeho případě. Jak by se kandidáti postavili k sňatkům stejnopohlavních párů a jejich právu na adopci dětí?

Seriál Radiožurnálu: Česká republika musí firmě Diag Human zaplatit 15,5 miliardy korun. Jak spor dopadne?

Investigativní tým Radiožurnálu letos zjistil, proč má Česká republika zaplatit firmě Diag Human 15,5 miliardy korun za zmařený obchod s krevní plazmou. Mezinárodní arbitři našli na straně státu tři závažná pochybení. Arbitři dali Diagu mimo jiné za pravdu v tom, že český stát ve sporu zneužíval policii a tajné služby. Nález arbitrů popisuje i to, že rozhodci, kteří spor řešili v tuzemsku, nebyli nezávislí a jeden z nich si měl říct o úplatek.

Seriál Radiožurnálu: Utkále, odporná veřejnost nebo visící osoby. Poslechněte si nejlepší přeřeky Radiožurnálu roku 2022

Vrak do Vídně nebo kolaba, která dopravuje. Konec roku láká k rekapitulaci – jaká přeřeknutí se moderátorům Radiožurnálu povedla v tomto roce? Poslechněte si již tradiční výběr nejpovedenějších přeřeků našich moderátorů, redaktorů i reportérů, kterou jako každý rok připravil Jiří Štefl.

Seriál Radiožurnálu: „Halo, halo, zde vysílací stanice Radiožurnálu ve Kbelích u Prahy.“ Český rozhlas oslaví 100 let!

Celé jedno století s posluchači bude slavit Český rozhlas. Československo se po Velké Británii stalo druhou evropskou zemí s pravidelným rozhlasovým vysíláním. V provizorním stanu na louce se dvěma židlemi, půjčeným klavírem a několika bednami začalo 18. května ve 20 hodin a 15 minut. Záznam z toho dne se nezachoval, z listopadu 1923 už ano. Kulaté výročí si v příštím roce připomíná i Česká televize. Zkušební vysílání z Měšťanské Besedy spustila 1. května roku 1953.

Seriál Radiožurnálu: Chorvatsko vstupuje do schengenského prostoru a přechází na euro. Kuny je možné vyměnit po celý rok

Od 1. ledna se Chorvatsko stane součástí schengenského prostoru. Z jeho hranic se Slovinskem a Maďarskem zmizí kontroly a dlouhé fronty aut. Zároveň země vymění své chorvatské kuny za euro. Na nové ceny si budou Chorvaté naostro zvykat první dva týdny v lednu, kdy se dá ještě platit kunami, ale obchodník už musí vrátit zbytek v eurech. V době hlavní turistické sezóny se už bude v Chorvatsku platit jen eury.

Seriál Radiožurnálu: „Táta říkal, že se do svého hlasu prokouřil, ale já tomu nevěřím,“ směje se Ondřej Gregor Brzobohatý

Před třiceti lety obsadil režisér Karel Weinlich Radoslava Brzobohatého do pohádky Karla Šiktance Král kamenné srdce. Od té doby ztvárnil mnoho rolí. „Každý večer si pro nás táta vymýšlel příběh,“ vzpomíná jeho syn Ondřej, který rád poslouchal hlas svého otce i z rádia. K jakému hudebnímu nástroji by ho přirovnal? „Byl by to hezky bručivý fagot, který nehraje moc staccato, ale krásně legato a dynamicky. A moc hezky intonuje,“ hodnotí Ondřej Gregor Brzobohatý.

Seriál Radiožurnálu: Dozimetr: kauza v pražském dopravním podniku i na magistrátu. Kolik lidí kriminalisté stíhají?

Bylo 15. června, když detektivové zasahovali na pražském magistrátu i v sídle dopravního podniku. Právě do vedení této městské firmy dosazovala podle kriminalistů své lidi organizovaná zločinecká skupina kolem bývalého pražského radního Petra Hlubučka a podnikatele Michala Redla. „Načasování převodu majetku pana Hlubučka na jeho partnera v řádu dnů po zveřejnění informací o tom, že je v hledáčku policie, působí účelově,“ komentoval Marek Chromý Transparency International.

Seriál Radiožurnálu: Od ledna vzrostou penze. Především ženy pak dostanou i 500 korun za každé vychované dítě

Důchodci si od ledna opět polepší. Díky zákonné valorizaci jim penze vzrostou v průměru o 825 korun. Především ženy pak dostanou i takzvané výchovné. „Díky výchovnému přibude zejména babičkám, které v minulosti vychovaly potomky, v průměru 1100 korun. Dosud byly bohužel hlavně ženy trestány za to, že se místo práce věnovaly výchově dětí. Měly tak nižší příjmy. Rozdíl v průměrném důchodu činí bezmála tři tisíce korun,“ upozorňuje mluvčí MPSV Eva Davidová.

Seriál Radiožurnálu: „Vy Brousci to máte od Boha,“ slýchávali. Dobrý hlas pro rozhlasové hry se v rodu Brousků dědí

V rozhlasových hrách a pohádkách hráli v průběhu času tři muži z hereckého rodu Brousků. Otakar Brousek starší to měl jako kmenový člen Divadla na Vinohradech studií Českého rozhlasu jen pár minut chůze. Nebyl to ale jediný důvod – měl zkrátka dobrý hlas. „V rozhlase máte jediný výrazový prostředek. Žádný jiný neexistuje než hlas,“ popisuje Otakar Brousek mladší. „Musíte s ním pracovat, jako kdyby proti vám seděl posluchač a poslouchal,“ dodává.

Seriál Radiožurnálu: Blíží se obsazení postu ministra zdravotního prostředí. O Hladíkově jmenování rozhodne prezident

Česko by brzy mohlo mít nového ministra životního prostředí. Ministerstvo dočasně vede vicepremiér a šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, který chce do funkce jmenovat lidoveckého kolegu Petra Hladíka. Osmatřicetiletý politik se životnímu prostředí věnoval už jako první náměstek brněnské primátorky. Jeho jméno se objevilo v policejních dokumentech v souvislosti s korupční kauzou týkající se privatizace bytů v Brně. Policie ale Hladíka doteď z ničeho neobvinila.

Seriál Radiožurnálu: Krále Karla III. čeká korunovace. Co od něj Britové očekávají?

Velká Británie má po sedmdesáti letech nového panovníka. Fakticky král Karel III. už vládne, korunovace ho ale čeká až příští rok v květnu. Britská média spekulují o tom, že s ohledem na ekonomickou krizi bude korunovace kratší než v minulosti. Karel III. se stal britským vladařem 10. září, po smrti své matky královny Alžběty II. Ještě za života panovnice mluvil princ Charles, dnes král Karel III. o tom, že královskou rodinu hodlá zeštíhlit a přiblížit moderní době.

Seriál Radiožurnálu: V minulosti odsouzený muž zneužil další děti. Vznikne registr nebezpečných sexuálních delikventů

Dvaatřicetiletý muž z Liberce byl v minulosti dvakrát odsouzený za znásilnění dětí. Přesto si mohl založit dětský spolek a pořádat dětské tábory. Ministerstvo spravedlnosti chystá registr nebezpečných sexuálních delikventů. „Kdo by byl v evidenci, nesměl by s dětmi pracovat,“ popsal mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Smyslem zamýšlených opatření je zabránit u sexuálních trestných činů spáchaných na dětech recidivě cestou omezení možnosti pravidelného styku právě s dětmi.

Seriál Radiožurnálu: Sedmset rolí, deset králů a jeden Hajaja. Jaké role ztvárnil Vlastimil Brodský?

První nahrávka Vlastimila Brodského pochází z roku 1943. Do roku 2002, kdy zemřel, před mikrofonem ztvárnil až sedm stovek různých rolí, z toho byl přinejmenším desetkrát králem. „Řekl jsem, že chci krocana nadívaného mandlemi, a ne ovesnou kaši!“ bědoval jako král v pohádce Kocour v botách. Králem rozhlasových pohádek se ale stal především díky roli skřítka Hajaji, který zval malé i velké k poslechu pohádky před spaním už v roce 1961.

Seriál Radiožurnálu: Domácnosti platí několikanásobně víc za elektřinu a plyn. A zdražování není u konce

Domácnosti si přenastavují pravidelné platby za elektřinu a plyn podle nových výměrů dodavatelů. A ty jsou často mnohonásobně vyšší než letošní. Na základě zastropování cen energií ale domácnosti i firmy zaplatí míň, než by jim stanovil ceník. Vláda schválila strop 6 tisíc korun za megawatt hodinu elektřiny a 3 tisíce korun za megawatt hodinu plynu. A energie zvyšují náklady Čechů i v každodenním životě, své výrobky totiž musely zdražit hlavně energeticky náročné provozy.

Seriál Radiožurnálu: Podivné skartace v prezidentské kanceláři. Hrad za svůj postup dostal pokutu 60 tisíc korun

Investigativní tým Radiožurnálu letos upozornil na podivné skartace přímo v prezidentské kanceláři. Reportéři zjistili, že zaměstnanci Pražského hradu narychlo skartovali stovky utajovaných dokumentů. Mezi nimi i utajenou zprávu k výbuchům v muničních skladech ve Vrběticích. Tu chtěla získat policie, aby prověřila, jestli do zprávy nenahlížel někdo bez bezpečnostní prověrky. Potřebnou prověrku nemá ani kancléř Vratislav Mynář, ani poradce prezidenta Martin Nejedlý.

Seriál Radiožurnálu: Češi si v lednu zvolí nového prezidenta, vybírat budou mezi devíti kandidáty. Jak se bude hlasovat?

Zhruba za dva týdny začnou Češi v pořadí třetí přímé prezidentské volbě vybírat novou hlavu státu. Kandidátů je devět. Podle předsedy volebního senátu Tomáše Langáška byl před deseti lety volební zákon dopisovaný narychlo a měl by se upravit, aby z něj bylo zřejmé, za jakých podmínek se mohou kandidáti přihlašovat. Ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN už dříve řekl, že chce o podobě volebního zákona v budoucnu jednat.

Seriál Radiožurnálu: Příspěvek na bydlení bude vyšší. U nájmů a podnájmů se změní rozdělení nákladů podle velikosti obce

Přibývá lidí, kteří žádají o příspěvek na bydlení. Stát vyplácí v průměru 4 600 Kč měsíčně na domácnost. Od ledna čekají dávku změny, úřad práce bude třeba uznávat vyšší náklady na bydlení. Například paní Hana platí za bydlení měsíčně celkem 16 200 Kč, podle současných pravidel ji úřad uzná náklady pouze do výše 14 620 Kč. To se ale od ledna změní, strop pro normativní náklady jednočlenných domácností se zvedne. Nově tedy úřad započítá paní Haně všechny výdaje na bydlení.

Seriál Radiožurnálu: Následující měsíce budou kritické, odhadují Ukrajinci. Bez zahraniční pomoci se země neobejde

Válka na Ukrajině trvá už deset měsíců a podle odhadů ukrajinského generálního štábu budou další měsíce kritické. Rusko totiž údajně cvičí dalších 200 tisíc vojáků. Země totiž ještě pořád nevyčerpala své lidské rezervy pro pokračující válku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neustále vyzývá spojence, aby zůstali s Ukrajinou. „Rusko pokračuje v agresi. To je důvod, proč podpora Ukrajiny musí pokračovat – příští rok, stejně jako tomu bylo letos.“

Seriál Radiožurnálu: Datové schránky povinně pro živnostníky a spolky. Jaké jsou výhody a nevýhody systému?

Živnostníci nebo třeba zástupci spolků a nadací se příští rok budou muset naučit používat datovou schránku. Stát ji bude od ledna do března zřizovat podnikajícím fyzickým i právnickým osobám, na které se povinnost mít datovou schránku zatím nevztahovala. Týkat se to bude asi dvou milionů uživatelů. „Lidem přijde dopis, kde budou přístupové údaje do datové schránky, bude tam i návod, co mají udělat,“ říká ředitel odboru eGovernmentu resortu vnitra Roman Vrba.

Seriál Radiožurnálu: Vladimir Putin

Bylo po páté hodině ráno moskevského času a velká část ruské metropole ještě spala, když 24. února Vladimir Putin v televizním projevu vyhlásil tzv. zvláštní vojenskou operaci. Válku, které se v Rusku válka říkat nesmí. Plánovaná malá vítězná válka se ale změnila v nejhorší konflikt v Evropě za posledních sedm desetiletí. Negativní hlasy doma v Rusku Kreml umlčel, počínaje opozičními politiky a aktivisty až po kohokoliv, kdo se odvážil vystoupit s kritikou veřejně.

Seriál Radiožurnálu: Padesát let se chystal do muzea automobilů Škoda. To mu teď přání splnilo speciální prohlídkou

Spolu s dalšími čtyřmi seniory se do mladoboleslavského muzea dostal pan René, který je upoutaný na invalidní vozík a celý život si přál vidět závodní auta. „Jsem moc rád!“ září. Vedení automobilky ho pozvalo s dalšími seniory, kteří měli podobné přání, a pečovatelem. „Do poslední chvíle nevěděl, kam jede, bylo to velké překvapení,“ přibližuje radost pana Reného jeho pečovatel. Poslechněte si poslední díl seriálu.

Seriál Radiožurnálu: Petr Fiala

V Česku už zhruba rok vládne kabinet premiéra Petra Fialy z ODS. V lednu získala vláda důvěru Poslanecké sněmovny. Už v novoročním projevu loni v lednu Petr Fiala upozorňoval na to, že Česko čeká nejsložitější rok od vzniku samostatné republiky. Varoval před inflací, růstem cen energií a taky pandemií koronaviru. A předpovídal, že vyřešit tyto problémy potrvá dlouho. K tomu se ale přidal problém zcela nový, vpád ruských vojáků na nedalekou Ukrajinu.

Seriál Radiožurnálu: Královna Alžběta II.

Ve věku 96 let zemřela v září roku 2022 královna Alžběta II. Své zemi na trůnu sloužila 70 let, nejdéle ze všech panovníků a panovnic Spojeného království. Krátce poté, co se britská veřejnost dozvěděla zprávu o úmrtí královny, začali před Buckinghamský palác proudit lidé. Navzdory silnému dešti jich tam potom stály tisíce. Samotný pohřeb byl největším, jaký kdy Velká Británie zažila. Kromě hostů z celého světa vyprovodil panovnici na poslední cestě asi milion Britů.

Seriál Radiožurnálu: Barbora Špotáková

Atletka Barbora Špotáková letos ukončila v 41 letech svou sportovní kariéru. Dvojnásobná olympijská vítězka a trojnásobná mistryně světa patří k nejúspěšnějším sportovcům české historie a navázala tak na úspěšnou oštěpařskou tradici. Ještě v 41 letech vybojovala bronzovou medaili na mistrovství Evropy v Mnichově, dostala se mezi desítku nejlepších českých sportovců roku 2022.

Seriál Radiožurnálu: Karel Řehka

Funkci generálmajora Armády České republiky převzal Karel Řehka, bývalý velitel elitní jednotky speciálních sil v Prostějově. Má zkušenosti z misí na Balkáně i z Afghánistánu. Působil ve strukturách NATO a do armády se vrátil po dvouleté pauze z civilu, kdy vedl Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost. „Za svůj základní a primární úkol a odpovědnost považují zajistit, aby – až to bude potřeba – byla naše armáda připravená a v boji obstála,“ přiblížil Řehka.

Seriál Radiožurnálu: Marta Kubišová

Životní příběh Marty Kubišové by vydal na celovečerní film. Na vrcholu své kariéry koncem 60. let minulého století jí zakázal komunistický totalitní režim zpívat. Na jeviště se vrátila po sametové revoluci a stala se jejím symbolem. Tehdy začala její druhá kariérní cesta. „Ta první byla během pěti let hotová, ta druhá trvala opravdu dlouho,“ říká s úsměvem. 1. listopadu oslavila 80. narozeniny, i proto jí Český rozhlas s Českou televizí o dva dny později uspořádal koncert.

Seriál Radiožurnálu: Aleš Svoboda

Kapitán Aleš Svoboda se dostal do záložního týmu astronautů ESA po rok a půl dlouhém výběrovém řízení, jehož součástí byly fyzické, psychické i lékařské testy. „Myslím, že rozhodla kombinace různých faktorů,“ hodnotí Aleš Svoboda. „Mám operační zkušenosti z armády s létáním s Gripeny i doktorát z letecké a raketové techniky,“ vypočítává Svoboda. ESA se podílí zhruba na jednom letu do vesmíru za rok. Jakou šanci letět do vesmíru má právě český pilot?

Seriál Radiožurnálu: Ester Ledecká

Ester Ledecká jako jediná česká sportovkyně dokázala získat zlatou medaili na olympijských hrách v Pekingu. Na nich se stejně jako v roce 2018 v Jižní Koreji postavila na start jak na lyžích, tak na snowboardu. Jak vnímá tlak veřejnosti? „Ten tlak není ani menší, ani větší než na ostatních závodech. Představte si, že přijdete do práce a nečeká se od vás nic jiného, než že budete v té vaší práci nejlepší na světě. To se ode mě čeká v každém závodě,“ usmívá se Ester Ledecká.

Seriál Radiožurnálu: Požár v NP České Švýcarsko

V neděli 24. července začalo v Národním parku České Švýcarsko hořet. Během pár hodin bylo jasné, že se nejedná o malý požár, který zvládnou místní jednotky hasičů, a bude potřeba povolat posily. „Všichni si tam hrábli na dno. Někdo byl na proudu a přímo hasil oheň, někdo byl u vody a čerpal do cisteren vodu, někdo se staral o jídlo a rozvážel ho ostatním. Každý byl důležitý,“ vzpomíná Marcela Laskošová, která hned ze začátku požáru regulovala dopravu.

Seriál Radiožurnálu: Volodymyr Zelenskyj

„Nepotřebuji odvoz, ale munici!“ vzkázal Západu v prvních dnech ruské invaze na Ukrajinu prezident Volodymyr Zelenskyj. A za svou zemi bojuje rozhodností, vystupováním, projevy i návštěvami vojáků na frontě stále. Týdeník Time ho letos vyhlásil osobností roku. Už deset měsíců patří mezi největší státníky dnešní doby.

Seriál Radiožurnálu: Roger Federer

Přezdívalo se mu gentleman na kurtu. Letos Roger Federer i kvůli problémům s operovaným kolenem ukončil kariéru. „Byl a je právem ikonou našeho tenisového světa. Je elegantní, hraje krásně i technicky a takticky. Vždycky bude hvězda našeho sportu,“ popsala Petra Kvitová. Závěrečný zápas sehrál se svým kolegou i protivníkem Rafaelem Nadalem. Jaký byl na začátku své kariéry? Poslechněte si celý díl seriálu.

Seriál Radiožurnálu: Mahsà Amíníová

V září zatkla dvaadvacetiletou íránskou Kurdku Mahsu Amíníovou tzv. mravnostní policie, protože neměla správně nasazený hidžáb. Podle svědků ji policie mučila, na následky zranění o pár dní později zemřela. Její smrt se stala roznětkou a symbolem protestního hnutí v celém Íránu. Íránský režim se k ústupkům nemá. Nespokojené Íránce se naopak snaží zastrašit. Podle lidskoprávních organizací zemřelo při následných protestech už 500 lidí.

Seriál Radiožurnálu: Lionel Messi

Fotbalový útočník Lionel Messi získal poslední velkou trofej, která mu v úspěšné kariéře chyběla. Kapitán Argentinců po 36 letech dotáhl národní tým k vítězství na mistrovství světa a navázal tak na legendárního krajana Diega Maradonu. „Popravdě jsme si nemohli přát víc, za takovou tečku jsme vděční. Dlouho jsem čekal, než jsem mohl držet trofej pro mistra světa, stejně tak celá Argentina,“ řekl po vítězné finále fotbalista.

Seriál Radiožurnálu: Petr Václav

Své plány na natáčení filmu Ill Boemo představil režisér Petr Václav poprvé před třemi lety. „Vždycky mě zajímal příběh člověka, který jde za svým snem a rozhodne se všechno opustit,“ předestírá režisér. Kromě skladatele Josefa Myslivečka ho zajímaly osudy i dalších českých umělců, kteří svou rodnou zemi kvůli tvorbě opustili. Co mu o talentu řekl Miloš Forman? A jak se Myslivečkovi povedlo v Itálii uspět?

Seriál Radiožurnálu: Olaf Scholz

Německo má už rok nového kancléře. Původně to vypadalo jen jako kosmetická změna, spojená s novými sliby. Kvůli válce na Ukrajině a hospodářské krizi se to ale rychle změnilo. Olaf Scholz se musel vymanit ze stínu své předchůdkyně, a tím vlastně napsal další z velkých příběhů tohoto roku. „CDU/CSU je hnutí, které nese plnou odpovědnost za to, že se Německo odklání od uhelné a jaderné energie, ale vlastně nikdy nebylo schopné se do něčeho naopak pustit,“ řekl.

Seriál Radiožurnálu: Kari Jalonen

Bývalý hokejista a úspěšný trenér Kari Jalonen se stal prvním zahraničním trenérem, který vedl českou reprezentaci. Tým se na mistrovství světa v Tampere rozjížděl pomalu. Porazil sice Velkou Británii, pak ale prohrál se Švédskem a následně i poprvé v historii s Rakouskem. Jalonen věřil, že se celý tým zvedne. Nakonec porazil Spojené státy 8:4 a ukončil desetileté čekání na medaili. Jak se Jalonenovi podařilo tým dovést k bronzové medaili na mistrovství světa?

Seriál Radiožurnálu: Gorily Duni a Kisumu

Cestovala přes tisíc kilometrů, aby se pokusila v pražské zoologické zahradě založit rodinu. Mluvíme o gorile Duni, která je dcerou slavné Moji, v Česku první narozené gorily. Letos se Duni přestěhovala ze Španělska do Prahy a stala se jednou ze šesti goril v rezervaci Dja, dosud největším pavilonu v historii pražské zoologické zahrady. Jejím životním partnerem se stal zdatný samec Kisumu.

Seriál Radiožurnálu: Elon Musk

Když v dubnu Elon Musk koupil 9 % akcií firmy Twitter, její hodnota náhle vrzostla o 27 %. Za celou firmu později nabídl 44 miliard dolarů a stal se jejím majitelem. Po převzetí platformy propustil zhruba polovinu zaměstnanců a začal vracet uživatele, které původně Twitter zablokoval za nenávistný obsah, mezi nimi třeba i bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa. Naposledy si na svůj účet umístil anketu, jestli má ředitelem – lidé hlasovali ve prospěch změny.

Seriál Radiožurnálu: Ukrajinský příběh

Ruská invaze vyhnala z domovů miliony ukrajinských uprchlíků. Desítky Ukrajinek postupně přijala ostravská vesnice Stará Bělá. Mezi nimi také Ninu a Taťjánu, které zde našly druhý domov a začaly pracovat v tamním hostinci v Katolickém domě. Zatímco Nina se jako mnoho jiných Ukrajinek vrátila zpět za manželem a rodinou, Taťjána zde zůstala s dcerou. Na Ukrajině zůstal její syn a manžel. „Je v armádě, bojuje. Neviděla jsem ho od dubna,“ popisuje a doufá, že se opět shledají.

Seriál Radiožurnálu: Milena Králíčková

První ženou ve funkci rektorky Univerzity Karlovy se stala Milena Králíčková, profesorka histologie a embryologie a vysokoškolská pedagožka. „Rektorka Milena Králíčková byla do čela univerzity zvolena pro své lidské, morální, profesní i manažerské schopnosti,“ uvedl předseda akademického senátu František Zahálka. Zahájila mimo jiné provoz univerzitního kampusu při plzeňské fakultní nemocnici pro studenty medicíny, jedním z jejích cílů je i ekologická udržitelnost školy.

Seriál Radiožurnálu: Jan Graubner

Jan Graubner letos z rozhodnutí papeže Františka vystřídal v čele pražského arcibiskupství kardinála Dominika Duku. Opustil tak olomouckou arcidiecézi, kterou vedl téměř 30 let. „Je to osobnost, která nás provází celý život,“ řekli návštěvníci mše v olomoucké katedrále svatého Václava, kam se s ním přišly rozloučit davy lidí. Dukův nástupce se hledal od roku 2018, kdy bývalý arcibiskup musel podle církevních pravidel podat po završení 75 let rezignaci.

Seriál Radiožurnálu: Brněnské divadlo vzalo seniory na Hry o Marii. Přivítal je umělecký ředitel opery

Brněnští senioři dostali k Vánocům návštěvu divadla. Jejich přání jim splnili pracovníci Národního divadla v Brně. Skupinku seniorů pozvali na operní představení Hry o Marii. Někteří byli na představení naposledy před 10 lety. „Užívám si to, jsem na všechno moc zvědavá a zaujatá,“ líčí paní Marie z domova pro seniory Kociánka. Jak je přivítal umělecký šéf opery?

Seriál Radiožurnálu: Reportéři plzeňského rozhlasu jako dárek. Pan Robert z domova na Klatovsku si přál návštěvu

Zvláštní přání jsme splnili panu Robertovi. Je mu 56 let a žije s maminkou Marií v domově Clementas v Janovicích nad Úhlavou na Klatovsku. Jeho svět je rádio, moc si proto přál potkat naše dva plzeňské reportéry Lukáše Milotu a Jitku Englovou. A stalo se. „Poslouchám jedině Český rozhlas Plzeň,“ říká pan Robert a neskrývá svou radost ze setkání.

Seriál Radiožurnálu: Ochutnat dobroty z první ruky. Senioři z domova v Pardubicích si přejí zabijačku

Parta seniorů z domova u Kostelíčka v Pardubicích poslala na adresu Ježíškových vnoučat dost netradiční přání. Místo televize nebo teplého svetru chtějí společně zažít pravou českou zabijačku. Sami senioři jsou zvědaví, jestli to vlastně vůbec půjde zařídit. „Patří to ke koloritu, jsou na to pěkné vzpomínky,“ říká pan Vítězslav. „Začalo to slivovicí, pak se přešlo na svařák a začalo se pracovat,“ přidává se pan Vlasta, který zabijačku zažil 25krát.

Seriál Radiožurnálu: Zažít ještě jednou seskok padákem. Tohle přání splní panu Milanovi jedno z Ježíškových vnoučat

Projekt Českého Rozhlasu Ježíškova vnoučata, který už šestým rokem plní přání osamělým seniorům, vyplní i jedno netradiční. Devadesátiletý Milan Činátl z Alzheimer centra v Českých Budějovicích si napsal o tandemový seskok padákem. A umožní mu ho muž, který sám rád létá v oblacích. „Nenacházím slov,“ říká překvapeně pan Milan, který si chtěl netradičním přáním připomenout mládí: „Jen parašutisté vědí, proč ptáci zpívají, protože to je tak krásný pocit.“

Seriál Radiožurnálu: Díky Ježíškovým vnoučatům se paní Jaroslava setkala s papoušky. „Úplně zářila!“ popisuje pečovatelka

Paní Jaroslava z domova v Krásné Lípě na Děčínsku má ráda zvířata a ze všeho nejvíc si přála setkat se s papoušky. To se jí rozhodla umožnit chovatelka exotického ptactva z Kladenska. „Každý rok vyberu dva tři domovy, kde by rádi viděli papoušky. Jezdíme po republice, abychom udělali radost,“ říká s úsměvem chovatelka Nikola Padalíková. Paní Jaroslava byla na papoušky zvědavá už od rána. „Byla nadšená, že to mohla sdílet i s manželem,“ popisuje instruktorka sociální péče.

Seriál Radiožurnálu: Když z touhy obdarovat vznikne přátelství. „Vladislav si nás získal svým skromným přáním“

Ježíškova vnoučata umí plnit daleko víc přání než jen ta ze seznamu dárků. 85letý Vladislav Chlasták z domova seniorů v Sedlčanech našel v Ježíškových vnoučatech – Olze Hamplové a její dceři Haně – také své přátele. Jezdí ho navštěvovat už 4 roky, a to nejen před Vánoci. „Sešli se ti správní lidé,“ usmívají se. „Na dálku jsem si je představoval, jaké by mohly být. Najednou se tady objevily a byly to krásné ženské. Pro mě jsou velmi dobré přítelkyně,“ říká pan Vladislav.

Seriál Radiožurnálu: Pan Václav dostal díky Ježíškovým vnoučatům vysněný fotoaparát. Využije jej i na vánoční besídce

Bývalý profesionální fotograf, osmdesátiletý Václav z ostravského Domova Alzheimer, si přál fotoaparát. Díky projektu Českého rozhlasu Ježíškova vnoučata se mu vánoční přání splnilo a může tak opět pozorovat a zachycovat svět skrze objektiv. Nový digitální fotoaparát mu daroval jeho profesní kolega Petr Kotala. „Jsem z toho úplně paf, takový foťák jsem v rukou už dlouho neměl,“ děkoval dojatě pan Václav.

Seriál Radiožurnálu: Statečně čelí nemocem i špatné náladě. Jarmila a Jiří díky Ježíškovým vnoučatům vyrazili do divadla

Třiaosmdesátiletý Jiří Formánek z domova seniorů v Libereckých Vratislavicích má na ruce vytetovaná dvě propletená srdce. Symbolizují jeho celoživotní lásku k divadlu. S devětasedmdesátiletou Jarmilou Fárovou se seznámil v SeniorCentra SeneCura v libereckých Vratislavicích. V domově jim prý nic nechybí – kromě divadla. Roland Kusebauch jim přání splnil a do divadla je dovezl. „Je to jeden střípek v jejich životě, kdy jim to uděláme o něco lepší,“ popisuje svoji motivaci.

Seriál Radiožurnálu: Poslala písničku lidem, kteří se o ni starají. Paní Markétu rozhlasové studio dojalo k slzám

Paní Markéta z Českého Těšína se chtěla podívat do rozhlasového studia a poslat písničku lidem, kteří se o ni starají. Měla strach, že to nepůjde, protože špatně chodí. Od toho ale právě Ježíškova vnoučata jsou. Předvánoční přání jsme v Českém rozhlase v Ostravě paní Markétě splnili. „Dobré to bylo, pěkné,“ pochvaluje si se slzami v očích. Poslechněte si reportáž Martina Knitla.

Seriál Radiožurnálu: Dánští sportovci možná pojedou na olympiádu vlakem. Olympijské výbory pracují na udržitelnosti

Mnohé sportovní organizace chtějí snížit svou uhlíkovou stopu a přispět k ochraně klimatu. Strategie udržitelnosti vyvíjí a plní řada olympijských výborů včetně českého, který si vypracoval plán do roku 2030. „Chceme si udělat energetický audit olympijského výboru, tzn. jak spotřebováváme energie. Děláme revizi tenderu, který máme na letenky, ubytování, dodavatele oblečení,“ vyjmenovává Roman Kumpošt, místopředseda Českého olympijského výboru pro mezinárodní vztahy.

Seriál Radiožurnálu: České kluby budou muset začít myslet na životní prostředí. FAČR chystá strategii udržitelnosti

Solární panely na stadionech, vratné kelímky nebo lepší hospodaření s vodou. Fotbalové kluby pozvolna začínají řešit svůj vliv na životní prostředí. Plány, jak podpořit ochranu klimatu, má také Fotbalová asociace České republiky. V příštím roce by měla mít sestavenou novou strategii udržitelnosti.

Seriál Radiožurnálu: Environmentální udržitelnost je v českém fotbalu v plenkách. Lídrem v zeleném trendu jsou Teplice

Vodou šetří v šatnách i na trávníku a elektřinu mají z obnovitelných zdrojů. České fotbalové kluby začínají řešit svůj podíl na zátěži životního prostředí a ochranu klimatu. Zatím se v tom nemůžou rovnat týmům v západní Evropě, ale třeba prvoligové Teplice už v této snaze dospěly relativně daleko. „Na stadionu využíváme pouze zelenou energii, tedy energii z obnovitelných zdrojů. Chystáme solární panely i nádrže na dešťovou vodu,“ prozrazuje další plány Martin Kovařík.

Seriál Radiožurnálu: „Všechen proud máme z obnovitelných zdrojů.“ Ve fotbalovém Wlofsburgu sází na ekologii

Německá fotbalová Bundesliga bude od příští sezóny dohlížet nejen na férovost hry, ale taky na její uhlíkovou stopu. Jeden klub s tím začal už před lety – Wolfsburg tahle chystaná pravidla dávno splnil. „Stadion je takový mikrovesmír, všechen proud máme z obnovitelných zdrojů, celý svaz využívá jen LES osvětlení, sázíme na recyklaci a plánujeme toho ještě spoustu,“ říká Nico Briskorn, který ve fotbalovém Wolfsburgu řídí oddíl pro společenskou odpovědnost firmy.

Seriál Radiožurnálu: Hraje na klavír a ráda se směje. A díky asistentce si Zoika může dovolit i výlety

Už od narození dvanáctiletá Zoika nevidí a trpí kvadruparézou, tedy částečným ochrnutím všech čtyř končetin. Kvůli svému kombinovanému zrakovému postižení nedokáže samostatně sedět, a potřebuje tak neustálou pomoc. Rodičům proto pomáhá několikrát týdně asistentka, která se Zoikou hraje i na hudební nástroje. „Je pro nás největší pomoc, psychicky i fyzicky, sama se Zoikou už nedávám větší výlety,“ pochvaluje si maminka Zuzana Koleníková.

Seriál Radiožurnálu: Ze setkávání nevidomých s osamělými seniory mohou vznikat i přátelství. Jak vypadají Návštěvy POTMĚ?

Mít si ve stáří s kým popovídat na jedné straně a pomáhat druhým navzdory svému hendikepu na straně druhé – to je podstata projektu Návštěvy POTMĚ, kdy nevidomí lidé navštěvují osamělé seniory. Za 84letou paní Jarmilou dochází už 3 roky paní Jaroslava. „Z nás se za ty roky staly spíš kamarádky, než že by to byla klientka,“ říká. Společně byly dokonce i v lázních. „Bylo to super,“ přikyvují. Na otázku, jak probíhá návštěva nejčastěji, odpovídají svorně a se smíchem: „Drbeme!“

Seriál Radiožurnálu: Speciální filtrové brýle zpříjemňují zrakově postiženým pobyt na ostrém slunci

Dnes už jedenáctiletá Viktorie a její osmiletý bratr František se narodili s vrozeným šedým zákalem. Lékaři jim ho několik měsíců po narození odstranili, děti ale mají i další potíže se zrakem. Jsou například velmi citlivé na slunce, které je téměř oslepuje. Potřebují proto speciální a velmi drahé filtrové brýle. „Mám barevná sklíčka a třináct dioptrií,“ popisuje Viktorka. Světluška na nákup přispívá až do plné výše, pokud nejsou příjmy rodiny dostatečné na jejich pořízení.

Seriál Radiožurnálu: Technici i jazykoví lektoři. Díky sociální firmě získávají zrakově handicapovaní zaměstnání

V Olomouci už více než 10 let funguje sociální firma Ergones. Ta zaměstnává celkem 16 pracovníků se zrakovým handicapem. Jsou mezi nimi jazykoví lektoři, technici nebo výtvarníci. V jedné z dílen například zaměstnanec konfiguruje mobilní telefony pro zdravotně postižené. „Pro řadu lidí je to v podstatě jediná možnost, jak se na trhu práce uplatnit. Jiné firmy nemohou splnit specifické potřeby těchto zaměstnanců,“ vysvětluje zástupkyně ředitelky Tyflocentra Iveta Klemešová.

Seriál Radiožurnálu: Designér dál tvoří i se třemi procenty zraku. Díky asistentce znovu pracuje se sklem i porcelánem

Před šesti lety se prestižní český designér Antonio Manto vážně zranil a postupně začal přicházet o zrak. Díky Světlušce už mu víc než rok pomáhá osobní asistentka. I díky ní může 62letý umělec opět pracovat s litinou, porcelánem nebo křišťálovým sklem. „Pro manžela je asistent důležitý v tvorbě. Připraví mu barvy, může s ním jet do sklárny, slévárny,“ popisuje Milada Manto. Jak se se třemi procenty zraku tvoří skleněná díla? Poslechněte si celý díl seriálu.

Seriál Radiožurnálu: Správná manipulace s postiženým dítětem je důležitá. Rodičům pomáhá speciální fyziopanenka

Fyziopanenka možná vypadá jako obyčejná látková hračka, pro rodiče předčasně narozených dětí je ale velikým pomocníkem. Využívají ji spolu s dalšími pomůckami poradkyně Rané péče přímo v rodinách. „Dítě nemusíme zatěžovat. Nemusíme přetěžovat jeho nervový systém zbytečnou, opakovanou manipulací. A rodičům to můžeme lépe vysvětlit,“ popisuje handl terapii, která učí rodiče správně manipulovat s dítětem, poradkyně Rané péče Martina Papoušková.

Seriál Radiožurnálu: Nejen horka. Sportovci se v Kataru musí vyrovnat také s klimatizací – teplotní rozdíl činí i 20 °C

Mistrovství světa ve fotbale je i přes pozdní termín zátěží pro organismus sportovců. Teploty v Kataru přesahují 30 °C ve stínu. Pokud se přidá vysoká vlhkost vzduchu, můžou podmínky dělat fotbalistům velké problémy – stejně jako před 3 lety atletům. „Neviděla jsem tolik odpadlých závodnic,” vzpomíná lékařka Karolína Velebová. Při fotbalových zápasech by v Dauhá podobné problémy nastat neměly, stadiony jsou klimatizované. Změny teploty však mají také vliv na imunitní systém.

Seriál Radiožurnálu: „Ve jménu míru žádám pro všechny obviněné trest smrti!“ Po osmi dnech soud vynesl konečný verdikt

20. listopadu 1952 začal proces s takzvaným protistátním spikleneckým centrem. Vše se odehrávalo podle připraveného scénáře. „Bude to rozsudek nanejvýš spravedlivý za všechny ty strašné zločiny, které jsem spáchal,“ tak zněla Slánského slova během soudního líčení. „Proces nebyl spravedlivý ani zákonný. Byl to kriminální zločin,“ říká historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma. Rudolf Slánský byl popraven 3. prosince 1952. V roce 1963 ho soud rehabilitoval.

Seriál Radiožurnálu: Klimatická změna a sport. Fotbal přesouvá turnaje z léta a zavádí povinné přestávky na pití

Fotbalové mistrovství světa se poprvé nehraje na jaře nebo v létě. V obvyklém termínu se totiž v zemích kolem Perského zálivu teploty pohybují často kolem čtyřiceti stupňů. Kvůli změně klimatu se stále častěji mění nejen termíny turnajů, ale i pravidla některých sportů – FIFA například povolila povinné přestávky na pití kvůli horku. Vlastní klimatickou strategii si schválily i německé fotbalové kluby. Jak klimatické změny ovlivňují sportovce i diváky?

Seriál Radiožurnálu: Většina obžalovaných v procesu se Slánským byli Židé. „Byl to obrat v politice ČSSR,“ tvrdí historik

V procesu se Slánským bylo 11 ze 14 obžalovaných židovského původu. Antisemitismus v pozadí soudu byl důsledkem obratu politiky Sovětského svazu vůči Izraeli. Pouhých 7 let od konce druhé světové války zneklidňoval celý svět. „Sovětští poradci si začali hledat nové viníky, které by mohli obžalovat z kosmopolitismu a sionismu. 11 obžalovaných židovského původu se možná ani samo nepovažovalo za židy,“ popisuje historik Oldřich Tůma.

Seriál Radiožurnálu: Anglický fotbalový tým 100% využívá obnovitelnou energii i srážkovou vodu. Teď staví dřevěný stadion

S rostoucí úrovní fotbalu přibývá nároků na vodu i energie, vybavení, infrastrukturu a nutnost cestování. Spolu s tím roste zátěž na životní prostředí a klima. „Uhlíková stopa je ve fotbale tvořená hlavně dopravou, výstavbou a využíváním sportovišť. Třetí komponent jsou dodavatelské řetězce mnohého vybavení,“ popisuje šéf pražské kanceláře OSN Michal Broža. Co se v tomto ohledu může změnit?

Seriál Radiožurnálu: Stáli spolu v čele puče v roce 1948, nakonec Gottwald Slánského obětoval. Přežil ho jen o pár měsíců

Spojovalo je budování socialismu v Československu i nekritický obdiv Stalina a Sovětského svazu. Dva nejmocnější muži Komunistické strany v Československu byli zpočátku přátelé, přesto dal Gottwald souhlas se zatčením Slánského. „Blízký spolupracovník Stalina Gottwaldovi vysvětlil, že Slánský ztratil Stalinovu důvěru a je zapleten do nějakého spiknutí. Gottwald se zatčením souhlasil, nejspíš se domníval, že taky hraje o vlastní krk,“ popisuje historik Oldřich Tůma.