Mezi mladými Slováky se před parlamentními volbami rozšířila špatná nálada. Už dřív jich tisíce každý rok odcházely do zahraničí za kvalitnějším vzděláním, lepším uplatněním nebo za vyššími platy. Teď se přidává i frustrace z politického vývoje a obavy z toho, co přijde po volbách. Mladí lidé upozorňují na nepřátelskou atmosféru ve společnosti. Navíc většina politických stran na ně prý ve svých programech nemyslí. Slovensko kvůli časté emigraci přichází o nadějné talenty.

Téměř před rokem šokoval nejen slovenskou společnost teroristický útok v bratislavském podniku Tepláreň. Tam zastřelil zradikalizovaný mladík dva lidi kvůli jejich odlišné sexuální orientaci. Pro mnohé politiky jsou ale LGBT lidé dnes znovu terčem. Mezi relevantními stranami jsou jen dvě, které slibují, že zlepší jejich postavení. Pro mnohé voliče je postoj k sexuálním menšinám hlavním kritériem při výběru, komu odevzdají hlas.

Ambice být součástí příští slovenské vlády má i krajně pravicové hnutí Republika. Vzniklo odštěpením ze strany Kotlebovci – Lidová strana Naše Slovensko. V průzkumech se pohybuje kolem pěti až osmi procent. Příznivce láká například slibem referenda o vystoupení z NATO. Pro většinu ostatních stran kromě Směru a SNS je spolupráce s radikální Republikou nepřijatelná.

Strana Progresivní Slovensko, která se v minulých volbách nedostala do parlamentu, má v těchto volbách šanci na vítězství. Lídrem strany je Michal Šimečka, jehož hlavním záměrem je zabránit návratu Roberta Fica a jeho strany Směr zpátky k moci. Jak vypadají voliči této strany? a čím je program strany zaujal?

Strana Smer trojnásobného expremiéra Roberta Fica už měsíce vede předvolební průzkumy na Slovensku. Voličům slibuje výrazné změny ve vedení státu, údajný návrat stability a suverénní politiku. Odpůrci Fica se ale obávají, že vláda Smeru oslabí demokracii a zahraniční politiku Slovenska orientuje směrem na východ.

Přibývající horko na hladinách vodních ploch roztáčí proces „pozitivní zpětné vazby“, nejen vyšším objemem vodní páry, která planetu oteplí. Vysoké teploty způsobují také úhyn vodních živočichů a uvolňování sloučenin uhlíku z nádrží a koryt toků, i těch vysychajících, kterých je v Česku polovina. „I když třeba netečou půl roku, nakonec přichází velká povodňová událost, která všechen ten materiál, který se tam shromažďoval, najednou uvolní,“ popisuje hydrobiolog Petr Pařil.

Nejen ve fyzice či zeměpise, i v tělesné výchově se dá najít prostor pro ekologickou výchovu. Bez začlenění do osnov závisí na snaze jednotlivých učitelů, jak dětem téma klimatické krize zprostředkují. „Zajímají je předpovědi, jak to dopadne, zajímají je řešení, která existují a co by pro to mohly udělat samy. Velký úspěch, i když to pro ně není jednoduché, má sdílení emocí,“ říká Petr Daniš, autor Ministerstvem životního prostředí doporučené metodiky Klima se mění, a co my?

Spousta značek, výrobků a obchodů tvrdí, že jsou šetrné k přírodě. Často je to ale lakování reality na zeleno, tzv. greenwashing. Studie Evropské komise zjistila, že u více než poloviny zkoumaných produktů je tvrzení o udržitelnosti zavádějící, u 40 procent úplně nepodložené fakty. „Bylo by zajímavé, kdyby se produkty označovaly naopak: Tady máme dětskou práci. Tamhle zničené lesy… V tu chvíli by si člověk asi vybíral jinak,“ zamýšlí se Martin Jestřábek z organizace NaZemi.

Opustit sedačky aut a začít cestovat vlaky nebo autobusy by mohlo ušetřit přes dvě tuny uhlíkových emisí za rok. K takovému číslu došli odborníci z OSN. Některá česká města kvůli tomu například zařídila cestování autobusem zdarma, funguje to tak už pět let například v Litoměřicích. Snížit počet aut se ale zatím nepodařilo. „Auta a počet lidí, kteří jezdí, raketově roste, zejména na tranzitních silnicích denně projede 28 tisíc aut,“ říká zastupitel města Jiří Adámek.

Vědci z České zemědělské univerzity budují nedaleko Jevan u Prahy rozsáhlý monitorovací systém tamního lesa. Takzvaná chytrá lesní krajina do budoucna pomůže se zadržením vody, zlepší kondici stromů a tím pomůže v boji s klimatickými změnami. České lesy jsou totiž ve špatné kondici a nejsou připraveny pomáhat nám proti změně klimatu. Dokonce se z nich po kůrovcové kalamitě stal významný zdroj emisí skleníkových plynů – kvůli masivní těžbě jich víc uvolní, než pohltí.

Klimatická krize je i závod s časem. Zásadní je období do roku 2030, kdy by světové emise skleníkových plynů měly klesnout přibližně o polovinu, abychom podle vědců měli šanci udržet naše podnebí relativně stabilní. Při rychlé a efektivní pomoci klimatu má velký potenciál snižování emisí metanu, jehož významným zdrojem je zemědělství. O metanu se ale tolik nemluví a také chybějí přesná čísla.

Nejvíc emisí skleníkový plynů má na svědomí energetika. Zavítali jsme proto do největší uhelné elektrárny v Česku – v Počeradech, abychom zjistili, jak se daří emise snižovat. Je Česko dostatečně ambiciózní v ochraně klimatu a tím i svých občanů? Plní svůj díl závazků, které si dalo v Pařížské dohodě? Poslechněte si první díl reportážního seriálu s Janou Karasovou a Janem Kalibou.

Dlouhé tmavé vlasy, zlato-černé oblečení a myšlenky na vítězství. To je stručný popis bojovníka kung-fu, sedmnáctiletého Karla Korence z Loun. Bojovému umění se věnuje od školky a o jeho talentu svědčí zeď ve sportovním klubu plná medailí, pohárů a dalších cen z celého světa.

V Myslkovicích, malé obci na Táborsku, žije a pracuje Michal Votruba, který se už ve svých deseti letech rozhodl, že chce odlévat zvony. Právě on může být příkladem, že když si člověk něco hodně přeje a je ochoten proto i dost udělat, tak dosáhne svého cíle.

Ve svých čtrnácti letech se ucházel o místo pomocné vědecké síly na Chemické fakultě Vysokého učení technického v Brně – a opravdu ho získal. Tomáše Gazárka totiž chemie a práce v laboratoři fascinovala od dětství. Dnes je mu 24 let a pracuje ve farmaceutické firmě. V budoucnu se k vědě ale možná vrátí.

Agility je sport, ve kterém psovod povely směruje psa, aby co nejpřesněji zvládl překážkovou trasu. Dvanáctiletý Erik Řehola z Teplic v tomto sportu exceluje, je už i mistrem světa. Závodům předcházejí hodiny na cvičišti. U Erika se talent k výcviku a vedení psů projevil už v útlém věku, je ostatně z takzvané agilitní rodiny.

Čtrnáctiletou Alexandru Pokornou z Brna před sedmi lety učaroval cimbál. Cvičí každý den, několik hodin. Je vícenásobnou vítězkou mezinárodní soutěže ve Valašském Meziříčí, hraje s cimbálovou muzikou a vystoupila i s brněnskou filharmonií. Poslechněte si celý díl.

Na zápěstí nosí digitální hodinky seřízené podle atomových hodin. Šestnáctiletého Vojtěcha Blažka z Jihlavy ale fascinují stroje mnohem větší a starší – zahradní domek u prarodičů dokonce proměnil v orloj s mechanismem ze stavebnice Merkur. A dnes je téměř výhradním správcem hodinových strojů na jihlavských věžích.

Ve čtyřech letech se zamiloval do hry na akordeon. Díky nadání, trpělivosti a hudebnímu sluchu se dnes už 14letý Viktor Stocker z Kladrub na Benešovsku propracoval k evropské špičce ve hře na tento nástroj. Prosadil se na soutěžích v New Yorku a Vídni a vyhrál i několik skladatelských soutěží. Aby se udržel mezi nejlepšími, cvičí na akordeon 4 a půl hodiny denně.

Devět budoucích svářečů se bude od příštího týdne učit na SOŠ a středním odborném učilišti v Hněvkovicích u Týna nad Vltavou. Nový obor škola otevřela ve spolupráci se společností ČEZ, protože v energetice je svářečů nedostatek. Díky této spolupráci budou mít učni k dispozici dílnu s moderní technikou.

Studentka Kristýna umí v konkurenci všech budoucích servírek a číšníků nejlépe namíchat koktejl a také připravit kávu. Celý školní rok se účastnila soutěží, kde právě tyto dovednosti předváděla. Nakonec ovládla i přehlídku České ručičky, která propaguje řemesla. „I když studium hotelnictví nebylo mým vysněným oborem, nakonec jsem se v něm našla,“ přiznává.

Kvůli populačně silným ročníkům budou muset letos někteří nastupující středoškoláci na školy dál od domova. Třeba na jižní Moravě mají internáty stále volné kapacity. Přesto se najdou výjimky. Jednou z nich jsou střední školy v Boskovicích. Mají tak velký zájem o ubytování, že si od města na několik let pronajaly městskou ubytovnu a během prázdnin ji řemeslníci předělali na internát pro víc než padesát dívek.

Někteří rodiče teď krátce před začátkem školy řeší i to, jestli svým dětem pořídit mobily, aby s nimi byli lépe ve spojení. Co všechno jim s telefony dovolit, nebo naopak zakázat? V závěrečném díle seriálu ke startu nového školního roku s tím poradí proděkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a zakladatelka iniciativy Digitální zdraví dětí Michaela Slussareff.

Co dělat, když je dítě často nemocné a rodič s ním musí zůstat doma? Na co má v takovou chvíli rodič právo? A jaké další rady doporučuje právník z Českomoravské konfederace odborových svazů Jan Horecký? Poslechněte si celý rozhovor.

V dalším díle seriálu o českých učilištích se podíváme do Nasavrk. Tam zřizuje ministerstvo zemědělství a Český svaz včelařů včelařské učiliště. Mezi studenty jsou včelaři s 200 včelstvy i úplní začátečníci. Jaké předměty se zde vyučují? Poslechněte si celou reportáž.

Různé šicí stroje nebo koutek s žehlením, to je základní výbava školní šicí dílny v Teplicích. Střední škola obchodu a služeb je jednou z mála, kde ještě učební obor šití oděvů nabízejí. Žáků ale ubývá, aktuálně jich je jen devět.

Od pondělí začne rodinám s dětmi obvyklý poprázdninový pracovní kolotoč – škola a odpoledne kroužky, tréninky a další aktivity. Dalším hostem našeho seriálu rad a tipů před startem školy je proto Libor Bezděk, předseda Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže.

Na dobré řemeslníky se mnohdy čeká i několik měsíců. Ani vidina dobrého uplatnění ale žáky dostatečně nemotivuje k tomu, aby se vyučili například pokrývačem. Třeba na Střední škole stavebních řemesel v brněnské části Bosonohy stále mají na tomto oboru volná místa. Ale i přes dlouhodobý malý zájem třídu každoročně otevírají.

Zpátky do školy! Od pondělí začnou tisíce dětí pravidelně jezdit ráno do školy. Jak připravit je i sebe na dopravní špičky a jak jim pomoct vytvořit si bezpečný režim? V dnešním díle seriálu na tyto otázky odpovídá Oldřich Kasl z organizace BESIP.

Obliba digitálních hodinek v devadesátých letech výrazně utlumila zájem o hodinářský obor. V celé republice ho dnes učí jen jihlavská Střední škola průmyslová, technická a automobilní.

Je 8 hodin a 50 minut a za týden touto dobou už budou mít školáci za sebou první vyučovací hodinu. Jak se co nejlépe připravit na začátek školního roku, aby nebyl bolestný pro děti ani rodiče? Poslechněte si rozhovor s dětskou psycholožkou Šárkou Mikovou.

Československo po vpádu vojsk Varšavské smlouvy postupně sevřela komunistická normalizace. Nástrojem propagandy režimu se stal i Československý rozhlas. A tak například vysílané komentáře často velmi tvrdě a nevybíravě odsuzovaly všechno dění po lednu 1968.

Po invazi vojsky Varšavské smlouvy do Československa byli představitelé země v čele s Alexandrem Dubčekem odvezeni do Moskvy. Třídenní jednání skončilo takzvaným Moskevským protokolem, který podepsali všichni členové československé delegace s výjimkou Františka Kriegla. Sověty nadiktovaný dokument znamenal popření idejí Pražského jara a otevřel cestu k normalizaci, která ovlivnila i vysílání Československého rozhlasu.

21. srpna 1968, přibližně ve dvě hodiny ráno, oznámil hlasatel Československého rozhlasu, že do země vtrhla vojska Varšavské smlouvy. A od půl páté začalo nepřetržité vysílání o dění v Československu. I přes snahu sovětských okupačních vojáků o jeho zastavení, se ho podařilo udržet i díky krajským studiím. Ta převzala štafetu po dočasném násilném přerušení vysílání z budovy na Vinohradské ulici v Praze.

17. srpna 1968 odletěla z Prahy rumunská delegace, která ujistila československou komunistickou stranu o svém přátelství a podpoře. Rumunský diktátor Nicolae Ceaușescu o pár dní později odmítl do Československa vyslat své vojáky a vojenskou intervenci vojsk Varšavské smlouvy otevřeně odsoudil.

Reportéři Československého rozhlasu se po zrušení cenzury v červnu 1968 začali intenzivně zabývat různými problémy lidí. Třeba zkázou obce kvůli přehradě Želivka. Čas se ale krátil – svobodnému vysílání byl zanedlouho znovu konec, a to na 21 let.

Písničky s telefonem – to byl od března 1968 legendární pořad Československého rozhlasu. A také výsledek uvolnění cenzury při Pražském jaru. Moderátoři probírali s komunistickými funkcionáři do té doby nemyslitelná témata. A jak vypadala svoboda na rozhlasových vlnách, kterou utnula až srpnová okupace, uslyšíte v dalším díle našeho týdenního seriálu.

Památku padlých při okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy uctil Český rozhlas pietním aktem s kladením věnců na Vinohradské třídě v pondělí 21. srpna v 11 hodin za přítomnosti představitelů politického i kulturního života a pamětníků těchto událostí.

Památku padlých při okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy uctil Český rozhlas pietním aktem s kladením věnců na Vinohradské třídě v pondělí 21. srpna v 11 hodin za přítomnosti představitelů politického i kulturního života a pamětníků těchto událostí.

Památku padlých při okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy uctil Český rozhlas pietním aktem s kladením věnců na Vinohradské třídě v pondělí 21. srpna v 11 hodin za přítomnosti představitelů politického i kulturního života a pamětníků těchto událostí.

Památku padlých při okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy uctil Český rozhlas pietním aktem s kladením věnců na Vinohradské třídě v pondělí 21. srpna v 11 hodin za přítomnosti představitelů politického i kulturního života a pamětníků těchto událostí.

Památku padlých při okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy uctil Český rozhlas pietním aktem s kladením věnců na Vinohradské třídě v pondělí 21. srpna v 11 hodin za přítomnosti představitelů politického i kulturního života a pamětníků těchto událostí. Poslechněte si projev prezidenta České republiky Petra Pavla.

Památku padlých při okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy uctil Český rozhlas pietním aktem s kladením věnců na Vinohradské třídě v pondělí 21. srpna v 11 hodin za přítomnosti představitelů politického i kulturního života a pamětníků těchto událostí.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 vtrhla do Československa vojska Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Rozhlasovému reportérovi Slávovi Volnému se podařilo utéct z obsazené budovy rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze a celý den točil dění v ulicích.

Práce je pro osmasedmdesátiletého Karla Pecla z Písku jeho největší potěšení. Téměř čtyřicet let působil jako zoolog Prácheňského muzea. Při tom pořádal výzkumné zahraniční expedice po celém světě. Svoje ornitologické poznatky zdokumentoval na moha fotografiích, v knihách a článcích. I když už je čtrnáct let v penzi, stále vyučuje, pomáhá v muzeu a také ochranářům.

Ve dvaaosmdesáti letech stále bruslí a učí hokej malé děti. Zdeněk Smolík kdysi v Olomouci sám hokej hrál. Posledních víc než padesát let v tamním extraligovém klubu trénuje a končit s tím zatím neplánuje. Poslechněte si celý díl seriálu.

Od mala miloval divadlo a hrál jako ochotník, profesionálním hercem se stal až v téměř důchodovém věku. Předtím třiatřicet let pracoval v mladoboleslavské Škodovce. I přesto má devadesátiletý herec tamního divadla Milan Koníček na svém kontě 55 her a téměř dva tisíce představení. Pochvaluje si hlavně Franklanda v Psovi Baskervillském nebo Chlopova v Revizorovi.

Rozumí památkové péči, historii, zahradnictví, ovládá jazyky, je manuálně zručný a denně mluví s desítkami lidí různých profesí. To všechno musí zastat kastelán českokrumlovského hradu a zámku zapsaného na seznamu UNESCO. Už 35 let je jím Pavel Slavko. Poslechněte si v dnešním díle, jak je z jeho hlasu stále slyšet nadšení a zvídavost.

Fárá už přes 40 let a zastaví ho zřejmě až definitivní ukončení těžby černého uhlí. Poslechněte si příběh jednoho z nejstarších horníků na Karvinsku. Jmenuje se Vladislav Žagan a do dolu nastoupil na konci roku 1981.

Návrh novely zákoníku práce počítá s tím, že podepsat pracovní smlouvu bude jednodušší než kdy dřív. Nově by to mělo jít elektronicky. Jsou změny přínosnější pro zaměstnavatele, nebo zaměstnance? „Je to výhodné pro obě strany i proto, že elektronické dokumenty se méně ztrácí a je na ně větší spoleh,“ říká advokát Tomáš Procházka, který se specializuje na pracovní právo.

Novela zákoníku práce zkomplikuje provoz nemocnic. Podle některých lékařů poslanců může také ohrozit dostupnost zdravotních služeb. Lékaři a lékařky totiž často slouží noční služby a to mimo svůj pracovní úvazek, takříkajíc na dohodu. Proč? Dozvíte se v dnešním dílu seriálu.

Rozvrhnout práci alespoň s třídenním předstihem zřejmě budou muset nově zaměstnavatelé lidem, kteří pracují takzvaně na dohodu. S povinností počítá chystaná novela zákoníku práce. V některých odvětvích by ale nové pravidlo mohlo znamenat komplikace. Kritizují ho například zemědělci. „Na chmelnici někdy rušíme nástup brigádníků i půl hodiny předem, vše závisí na počasí,“ vysvětluje situaci agronomka.

Pro rodiče malých dětí, těhotné ženy nebo pro lidi pečující o své blízké by mělo být snazší domluvit si práci z domova. A taky třeba kratší nebo pružnou pracovní dobu. Umožnit by to měly změny v zákoníku práce. Vyplatit se to může zaměstnancům i firmám. Někde tyto postupy fungují už teď, ještě před tím, než zákoník práce vejde v platnost.

Chystaná novela zákoníku práce zavádí nová pravidla pro zaměstnance, kteří pracují na dálku. Lidé, kteří pracují na home office, by měli snadněji získávat kompenzace za výdaje. Paušální částka by měla přispět na elektřinu nebo internet. Poslechněte si dnešní díl seriálu!

Lidé, kteří pracují na dohodu, by mohli mít nově v práci víc bonusů. Nejspíš budou mít nárok na dovolenou nebo na příplatky za práci o víkendu a ve svátek. Tedy podobně, jako to mají teď jejich kolegové s klasickými smlouvami. Počítá s tím chystaná novela zákoníku práce.

Dvě zlaté, tři stříbrné a jednu bronzovou medaili má už z paralympiád lukostřelec David Drahonínský. V mládí po pádu z okna vinou náměsíčnosti skončil na vozíku. Další úspěchy může přidat příští léto na hrách v Paříži. I jeho přípravu sledujeme v našem unikátním časosběrném projektu Olympijský rok.

Nejmladší členkou našeho speciálního týmu sportovců v časosběrném projektu Olympijský rok je Iveta Miculyčová. Sedmnáctiletá cyklistka závodí v disciplíně park v rámci freestyle BMX. A teď bojuje o účast na olympijských hrách příští léto v Paříži! Co ji v tomto roce všechno čeká?

Olympijské hry nemusí být tou nejdůležitější akcí v kariérách profesionálních tenistů, prestižnější jsou třeba grandslamové turnaje. Přesto řada z nich touží po tom reprezentovat zemi a na olympiádě vybojovat medaili. V našem seriálu Olympijský rok si dnes představíme ženu, které už se to povedlo – Markétu Vondroušovou.

Další osobností projektu Olympijský rok, s nímž mapujeme přípravy sportovců na olympijské hry v Paříži, je šéf české výpravy a také dvojnásobný zlatý medailista z Atlanty Martin Doktor. Už teď je jasné, že ho v příštích měsících čeká dost cest mezi Paříží a Českem. Poslechněte si další díl seriálu.

Elitní moderní pětibojař Martin Vlach je další sportovní osobností, která se zapojila do časosběrného projektu Olympijský rok. Jaké přípravy a výzvy ho v následujícím roce čekají na sportovišti i mimo něj? Poslechněte si dnešní díl.

Cestování na olympijská sportoviště bez dopravní zácpy a do několika minut. To nabízí nový elektrický taxík, který před pár týdny na veletrhu na francouzském letišti Le Bourget představila německá společnost Volocopter. Firma slibuje, že její stroj bude až čtyřikrát tišší než běžný vrtulník. Společnost teď čeká na poslední povolení, aby příští rok mohla převážet cestující na olympiádě v Paříži.

Vedení Mezinárodního olympijského výboru udělí výjimku ukrajinské šermířce Olze Charlanové, aby mohla startovat na hrách v Paříži příští léto. Charlanovou totiž pořadatelé světového šampionátu šermířů diskvalifikovali poté, co po vítězném zápase odmítla podat ruku Rusce Anně Smirnovové.

Necelý rok zbývá do začátku olympijských her v Paříži a na Radiožurnálu i Radiožurnálu Sport tak znovu startuje Olympijský rok. V něm budou naši reportéři u zajímavých, možná i netradičních momentů elitních sportovců a své zastoupení má opět také atletika. A právě muž, který vozí pravidelně medaile z halových šampionátů, koulař Tomáš Staněk, bude jednou z tváří našeho projektu.

Organizátoři letních olympijských her v Paříži už prodali sedm milionů vstupenek. Zhruba tři miliony ještě zbývají. Prodej vstupenek doprovází i kritika. Podle průzkumu společnosti Odoxa pro televizi RTL si až 82 procent Francouzů myslí, že vstupenky jsou příliš drahé. Na ceny vstupenek, organizaci prodeje i očekávání jsme se zeptali francouzského učitele Victora a české účetní Lenky, kteří byli vylosovaní v loterii a vstupenky na olympiádu si už koupili.

Do začátku letních olympijských her v Paříži zbývá necelý rok. Radiožurnál i Radiožurnál Sport tak znovu spouští projekt Olympijský rok, ve kterém naši reportéři mapují přípravu desítky sportovců a šéfa olympijské mise Martina Doktora. Podruhé v řadě se časosběrného dokumentu zúčastní elitní rychlostní kanoista, dvojnásobný mistr světa Martin Fuksa.

Miliony lidí přijedou příští rok na letní olympiádu do Paříže. Organizátoři her i hlavní město proto plánují výrazně posílit městkou hromadnou dopravu. Pařížský dopravní podnik plánuje zintenzivnit provoz některých linek metra a nasadit speciální autobusové spoje. Organizátoři her i pařížská radnice sázejí taky na cyklodopravu. Podle radního Paříže Pierra Rabadana olympijská sportoviště propojí 60 kilometrů cyklostezek. „Cestování na kole je dochvilný způsob dopravy,“ říká.

Judista Lukáš Krpálek má doma dvě olympijská zlata, ale také dvě děti. Neplánuje před Paříží třetího potomka? „Já bych ho plánoval, ale manželka ho neplánuje. Asi tam žádný přírůstek nebude a budu se muset připravit bez toho,“ směje se šampion. V jaké hmotnostní kategorii se představí v Paříži? „To ještě nikdo neví, ale chci se tam dostat v obou váhových kategoriích, takže si to dělám složitější. Takové výzvy jsou pro mě už nutností,“ říká dvojnásobný olympijský vítěz.

Český rozhlas představil nový projekt s názvem Olympijský rok. V něm sleduje přípravy českých sportovních hvězd na hry v Paříži, které se budou konat příští rok. Slavnostní zahájení se uskuteční na řece Seině, bude ho sledovat více než půl milionu diváků a půjde o vůbec první zahájení her v historii mimo olympijský stadion. Rádi by u toho byli i plážoví volejbalisté Ondřej Perušič a David Schweiner.

Příští léto se budou konat Olympijské hry v Paříži. V tuhle chvíli organizátoři vybírají deset tisíc lidí, kteří poběží s olympijskou pochodní – mezi známými tvářemi je například astronaut Thomas Pesquet nebo herec Jamel Debbouze. Štafetu by rád na okamžik převzal i třiaosmdesátiletý Francouz Jean-Claude Gauvin. Nejen kvůli svému snu pravidelně trénuje na atletickém stadionu.

„Rodina je pro mě nejvíc, co mám. Vím, že když budu na stém místě, nebo první, budou mě mít pořád stejně rádi. Dodávají mi energii a můžu se za nimi kdykoliv přijít odreagovat,“ přiznává Jiří Prskavec. Vodní slalomář sport miluje, kromě kajaku se začal soustředit i na závody na kanoi. Hned na svém prvním Světovém poháru na kanoi skončil na třetím místě. Kvalifikuje se na olympijské hry do Paříže v obou disciplínách? Poslechněte si první díl seriálu Olympijský rok.

Tisícovky sportovců nastoupí u Slavkovského nádraží na desítky lodí a poplují k Eiffelově věži. Vše budou na mostech a na nábřežích podél řeky Seiny sledovat stovky tisíc lidí. Tak má vypadat zahajovací ceremoniál letních olympijských her v Paříži. „Chtěli jsme, aby sportovci měli co nejkrásnější zážitek a aby viděli Paříž ze Seiny. Je to celosvětová premiéra, bylo důležité, že se můžeme odlišit od toho, co už tu bylo,“ přibližuje předseda organizačního výboru Tony Estanguet.

V malém hornickém krušnohorském městě Jáchymov se těžilo stříbro, pak uranová ruda. A když Marie Currie Sklodowská izolovala ze smolince radium, čekalo město další překvapení. Mělo se stát městem lázeňským, které poprvé využívalo radon. A to díky léčivé vodě, kterou nacházeli horníci při těžbě uranové rudy. I jim totiž pomáhala, a byli tak zřejmě úplně prvními, kteří její sílu objevili.

Narodil se v Nelahozevsi, část života prožil ve Spojených státech, do Čech se ale rád vracel na zámeček ve Vysoké u Příbramě. Na přelomu staletí Antonína Dvořáka právě tamní lesy inspirovaly k legendární Rusalce. A právě na Příbramsko se po Rusalčiných stopách vydáváme v dalším dílu seriálu.

V září tomu bude přesně sto let, kdy Karel Čapek dopsal svůj román Krakatit. Stalo se tak ve výletní restauraci Rudolfov, kam často a rád jezdil kvůli přírodě, klidu a chládku, který tu v letních parnech zůstával. Poslechněte si celý díl seriálu.

V dnešním díle seriálu se podíváme na místo, kde vzniklo ruchadlo. Nástroj, který umožnil hlubokou orbu, a tím zásadně zjednodušil práci zemědělců. V roce 1827 ho vynalezli bratranci Veverkovi. Jejich vynález spočíval v tom, že spojili výhody tzv. trutnovského háku s dřevěnou konstrukcí pražského pluhu. První brázdu s ním vyorali za kovárnou v obci Rybitví u Pardubic.

Je to dům v centru Mladé Boleslavi a kdysi v něm bylo knihkupectví. A právě tam zřejmě Václav Klement uvažoval o prvním skutečném moderním motocyklu. Na sklonku devatenáctého století pak společně s Václavem Laurinem skutečně první motorku sestavili.

Před 57 lety zaznělo poprvé z Československého rozhlasu jméno Jára Cimrman. Nápady na divadlo i postavu génia se zrodily v Praze na Malé Straně. Založit divadlo napadlo konkrétně scenáristu Jiřího Šebánka v tamní Baráčnické rychtě, základy legendárních přednášek se formovaly o kousek dál, ve vinárně U tří zlatých hvězd. A právě tam se v dnešním díle seriálu vydá zavzpomínat Zdeněk Svěrák.

V prvním díle seriálu se vypravíme do Přímětic u Znojma. Tam kněz a přírodovědec Prokop Diviš vynalezl svůj povětrnostní stroj, který přitahoval blesky a bezpečně je sváděl do země. Tak vytvořil první hromosvod.

Už dnes večer mohou posluchači Českého rozhlasu slyšet hlas Karla Gotta vytvořený umělou inteligencí. Projekt „Gott navždy“ představí četbu na pokračování zpěvákovy autobiografie a to hlasem, který je díky moderním technologiím nerozeznatelný od hlasu Karla Gotta. Na projektu pracovali přední experti na hlasovou syntézu ze Západočeské univerzity v Plzni a ze společnosti SpeechTech. V dnešním seriálu prozradí, jakým výzvám museli při tvorbě hlasu čelit.

Ve čtvrtek večer poprvé zazní hlas Karla Gotta vytvořený umělou inteligencí. Český rozhlas ho využívá v unikátním projektu Gott navždy. Díky moderním technologiím uslyšíme věty, které známý zpěvák napsal ve své autobiografii Má cesta za štěstím, ale nestihl je načíst do rozhlasové podoby. Ta vznikla až nyní jako četba na pokračování. A bude v ní právě i zpěvákův hlas vytvořený umělou inteligencí. O tom, jak přesně bude použitý, je dnešní díl našeho seriálu.

Před dovolenou si nezapomeňte zařídit cestovní pojištění. Třeba ošetření zlomeniny kotníku v Čechy oblíbeném Turecku může vyjít i na čtvrt milionu korun. Jenže i když je cestovatel pojištěný, pojišťovna mu úraz nemusí vždy proplatit. Budeme o tom mluvit s Anetou Nevšímalovou z ekonomické redakce. Proč je vlastně dobré se pojistit?

Když se řekne Francie, nejčastěji si představíme Paříž, Versailles, Azurové pobřeží nebo zámky na Loiře. To už ale nemusí být pravda. Čím dál častěji turisté vyhledávají neobvyklá a méně známá místa. Oblíbenost stoupá třeba u cyklovýletů po vinicích u Bordeaux nebo v Burgundsku. Na co si dát při cestování do Francie pozor?

Co mají společného filmy Musíme si pomáhat, Něžné vlny nebo seriál Božena? Všechny tři se natáčely ve východočeské Jaroměři, stejně jako desítky dalších snímků. Podle datových analytiků Radiožurnálu a serveru iRozhlas je Jaroměř a její část Josefov neoblíbenější městečko českých filmařů. Víc filmů než v Jaroměři se natáčí už jen v Brně a v Praze.

Plánujete v létě dovolenou a ještě jste žádnou nestihli koupit? Máme pro vás několik užitečných rad, které vás mohou ochránit, abyste se nestali obětí podvodníků. Ti se totiž v období dovolených zaměřují právě na nabídku pobytů v zahraničí. Upozorňuje na to mimo jiné Asociace cestovních kanceláří. Jak můžeme poznat podvodné nabídky zájezdů?

Jednou z nejoblíbenějších letních destinací českých turistů je v létě Španělsko. Kromě pevniny jsou také oblíbené ostrovy – Kanárské a Baleáry. Podle španělských úřadů je už teď o návštěvu této země dost velký zájem. Co to znamená pro české turisty?

Datoví novináři Radiožurnálu a serveru iRozhlas zjišťovali, jaká píseň se v československých a českých filmech za 125 let hraje nejčastěji. Například husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci se objevil ve filmu přinejmenším 19krát, stejně jako Internacionála. Tyto skladby skončily na čtvrtém a pátém místě. A které jsou ty první tři nejhranější? To netrefují ani znalci filmové hudby.

Jak při cestování bezpečně nakládat s penězmi? Poslechněte si tipy redaktora Jana Jílka.

Slovenská Národní galerie v Bratislavě po více než dvou dekádách otevřela nové stálé expozice. Můžete tam vidět vrcholná díla slovenské moderny i sakrální umění. Při cestě na dovolenou do slovenských hor tak nevynechejte ani hlavní město. Kam dál vyrazit? To v dalším díle cestovatelského seriálu poradí Ladislav Novák, zpravodaj Českého rozhlasu na Slovensku.

Hráli milence ve filmech a často tvořili pár i v soukromí. Výrazných hereckých dvojic je v historii československého filmu hodně. Datoví analytici serveru iRozhlas zjišťovali, kteří herci a herečky se v hlavních rolích potkávali nejčastěji. Jedním z nejvíce obsazovaných párů ve 30. letech byli Hugo Haas a Adina Mandlová.

V dalším dílu cestovatelského seriálu poradíme, jak zabalit lékárničku. Hlavně pokud míříte do zahraničí, mohou se vám léky srovnané přehledně na jednom místě velmi hodit.

Turistická letoviska v Řecku hlásí 30 stupň, teplota moře 23 stupňů. Středomořská země ale nabízí víc než jen koupání. Turisté z celého světa tam jezdí i do hor, do muzeí nebo na antické památky. I proto patří Řecko k nejoblíbenějším cílům pro letní dovolenou. V dalším díle seriálu se tam vydáváme s naší spolupracovnicí v Aténách Soňou Dorňákovou Stamu.

Režisér, scenárista, výtvarník a dalších 14 filmových profesí. Aurel Klimt je podle datových analytiků serveru iRozhlas.cz nejvšestrannějším českým umělcem. Reportérka Lucie Korcová se za Aurelem Klimtem vypravila do obce Malešov u Kutné Hory do jeho ateliéru, kde vznikal i film o prvním psovi ve vesmíru.

Jak se vyhnout problémům s autem před odjezdem na dovolenou a co je dobré nepodcenit? „Rozhodně nezapomeňte na osobní doklady i platnou zelenou kartu,“ radí motoristický reportér Luděk Hubáček. Důležité je také nezapomenout na plánování cesty.

Letošní turistická sezona v Chrovatsku je v plném proudu, nejvytíženější období začne za týden. Co se od loňska v zemi změnilo? S čím by nejen hosté letovisek na pobřeží Jaderského moře měli počítat? Poslechněte si reportáž reportérky Tey Veselákové.

Ruchy, atmosféra, hudba – to všechno dotváří filmy a vtahují nás do jejich děje. A právě na práci filmových zvukařů se podíváme v prvním díle našeho seriálu. Podle datových analytiků Českého rozhlasu byl jedním z neproduktivnějších filmařů zvukař Bohumír Brunclík, který dělal zvuky k 175 filmům.

Čtrnáctiletý Vítek má jeden velký sen. Stát se šatnářem Divadla Járy Cimrmana. Za rok a čtvrt, kdy do divadla na Žižkově pravidelně chodí, se mu už možná podařilo víc. Svým zájmem o soubor, který je o víc než dvě generace starší, zaujal herce natolik, že mu dovolují chodit i do zákulisí. Z úkrytu za oponou už viděl desítky představení.

V seriálu Radiožurnálu stále poodhalujeme zákulisí Divadla Járy Cimrmana. A to zákulisí bylo i rozhlasové. Herci v čele se Zdeňkem Svěrákem vystoupili 18. května na koncertu v pražských Riegrových sadech ke sto letům rozhlasového vysílání.

Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Záskok, České nebe a od letošní sezony taky Švestka. To jsou představení Divadla Járy Cimrmana, ve kterých vystupuje Miroslav Táborský. Profesionální herec začal s Cimrmany hrát koncem roku 2010, krátce po smrti Ladislava Smoljaka. Právě na zkoušku Švestky, ve které v roli vechtra Hájka alternuje Zdeňka Svěráka, vás teď zavedeme v dalším díle seriálu ze zákulisí legendárního souboru.

Už počtvrté se vydáváme do jinak ostře střeženého zákulisí legendárního Divadla Járy Cimrmana. 19. května oslavil osmdesáté narozeniny herec Divadla Járy Cimrmana Petr Brukner. Jako dárek k narozeninám nadělil svým spoluobčanům z Brandýsa nad Labem představení divadla. Nejstarší sestava divadla Zdeněk Svěrák, Miloň Čepelka, Jan Hraběta, Genadij Rumlena a oslavenec Petr Brukner tam sehráli nejstarší cimrmanovskou hru Akt.