Seriál Radiožurnálu

Pravidelné seriály z vysílání Radiožurnálu. Zajímavá témata, reportáže z vašeho kraje, kulturních akcí i historie. Jednotlivé díly seriálů vysíláme během ranního, dopoledního, odpoledního, večerního i nočního a víkendového proudového vysílání. Všechny záznamy epizod najdete na webu.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Seriál Radiožurnálu: Česká strategická hra dobyla svět. Připomíná programování a pochválil ji i autor Minecraftu

Jednou z nejúspěšnějších českých her je strategie Factorio. „Na každé hře mi něco chybělo, tak jsme dali všechno dohromady,“ říká Michal Kovařík. V české sci-fi strategii má hráč za úkol přežít a odcestovat z neznámé planety, během toho si vytváří potřebné nástroje. „Vyrábění nástrojů se stane cílem samo o sobě, začnete automatizovat, budovat továrnu… Tématem hry je vlastně industrializace.“ Hru tak mnozí lidé přirovnávají k programování, užijí si ji prý ale i neprogramátoři.

Seriál Radiožurnálu: Když nemáš kámen, nalešti beton. Plečnikova středomořská Lublaň vznikala recyklací materiálů

Zatímco Prahu oblékal do prvorepublikového střihu, ze slovinské Lublaně, místa inkubátoru svých nápadu, chtěl Josip Plečnik udělat město středomořské. Tvořil ale v době nedostatku materiálů. „Tady vidíme umyvadlo, které vypadá jako kamenné. Vytvořené je ale z betonu – Plečnik beton vyleštil a výsledek působí jako tehdy nedostupný drahý kámen. Dnes by se dalo říct, že vlastně recykloval různé fragmenty, kusy kamenů, hornin nebo i dřeva,“ nastiňuje průvodkyně v domě architekta.

Seriál Radiožurnálu: Plečnikovi žáci: Nejvěrnější z nich ho následoval do Lublaně, další navrhl Veletržní palác

Deset let Plečnik předával své zkušenosti žákům na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Z několika jeho žáků se staly výrazné osobnosti české meziválečné architektury. Mezi nejvěrnější patřil Karel Řepa, budoucí pardubický architekt. „Nepředával jen nějaké úkoly, zadání, které se vracely ke klasické architektuře. Disponoval obrovskou vnitřní silou, charismatem. Byla to hlubší znalost kořenů architektury v nejširším slova smyslu,“ říká František Václavík z pardubické univerzity.

Seriál Radiožurnálu: První českou zakázku dostal Plečnik v Broumově. Bustu továrníka po válce přetesali na Edvarda Beneše

První Plečnikovo dílo u nás vzniklo roku 1901 v Broumově. Dcery továrníka Josefa Schrolla si u něj objednaly otcův pomník. Sochař Othmar Schimkowitz vytvořil dvě busty – na pomník a na zahradu. Po 2. světové válce místní sochař přetesal hlavu továrníka na bustu prezidenta Beneše. „Bylo to trochu srandovní. Ponechali původní ramena, hlava se musela zmenšit, když otesali přebytečný materiál,“ směje se Karel Franze z broumovského muzea. Kde je přetesaná busta nyní, je záhadou.

Seriál Radiožurnálu: V Rothmayerově vile najdete i kameny z Pražského hradu. Návrh Plečnikova žáka nese jeho rukopis

Ve dvou se to lépe táhne. Zvlášť, když třeba pracujete na přestavbě tak významné památky, jako je Pražský hrad. Jeho areál proměnil architekt Josip Plečnik, nebyl na to ale sám. Právě na Hradě pracoval se svým žákem Otto Rothmayerem. A jeho vila v pražských Střešovicích také nese Plečnikův rukopis, je částečně postavena podle Plečnikova návrhu. „Je to rozměrová a proporční kopie, ale není to kopie architektonická. Rothmayer vilu přizpůsobil potřebám své rodiny.“

Seriál Radiožurnálu: Můj sen je startovat s Teddy Rinerem ve finále olympijských her v Paříži, tvrdí Krpálek

Lukáš Krpálek vybojoval na hrách v Tokiu svoji druhou medaili a stal se prvním judistou v historii, kterému se podařilo zvítězit na olympijských hrách ve dvou nejtěžších váhových kategoriích. Jaké jsou jeho sny a plány pro další roky? „Chci, abychom byli všichni zdraví, dařilo se a podařilo se mi ještě jednu olympiádu udělat,“ popisuje vítěz ankety Sportovec roku. „V Tokiu jsem měl sen, že budu s Rinerem ve finále. Nevyšlo to, tak bude sen pokračovat až do Paříže.“

Seriál Radiožurnálu: Mediální povinnosti? „Po Riu to byl úplný blázinec,“ vzpomíná Krpálek

Judista Lukáš Krpálek si po olympijském vítězství v Tokiu užíval zasloužené volno. Čas si ale sám plánovat nemohl, musel totiž plnit mediální povinnosti. Bylo jich ovšem méně, než kolik jich absolvoval po triumfu v Riu. „Nebyl jsem na to úplně zvyklý. Co se týče Tokia, tak jsem si na to zvykl, takže to nebylo zase tak hrozné,“ hodnotí s odstupem Krpálek. Po úspěchu v Riu ho o rozhovor žádali i z časopisů, o kterých nikdy neslyšel, a musel si dokonce změnit telefonní číslo.

Seriál Radiožurnálu: „Po olympiádě jsem měl finálový zápas denně v hlavě. Jsou to pocity, na které člověk nezapomene.“

Lukáš Krpálek si zápas, ve kterém v Tokiu vybojoval olympijské zlato, přehrával v hlavě mnohokrát. Před pár dny ho nejlepšímu sportovci roku 2021 a jeho trenérovi připomněl náš reportér Petr Kadeřábek, který v létě finálový zápas komentoval v přímém přenosu. „Musím se přiznat, že váš komentář slyším poprvé. Mám z toho husí kůži. Je to živá vzpomínka,“ popisuje judista. „Je to něco krásného. Každý zápas jsem viděl několikrát, ale mám to zaryté v hlavě i z žíněnky.“

Seriál Radiožurnálu: „Naprosto odmítám rasismus,“ řekl Ondřej Kúdela. V lednu rozhodne soud

Hned v lednu nového roku by měl soud ve švýcarském Lausanne definitivně rozhodnout v případu slávistického stopera Ondřeje Kúdely. V utkání Evropské fotbalové ligy proti Rangers se údajně choval rasisticky. „Bylo to řečeno v emocích po dvou červených kartách a několika brutálních zákrocích od soupeře. Ale naprosto odmítám rasismus,“ uvedl k incidentu Ondřej Kúdela. Evropská fotbalová unie okamžitě začala obvinění vyšetřovat.

Seriál Radiožurnálu: „Nevím, jestli mi to někdy dojde. Nevěřil jsem, že by se to mohlo podařit.“

Lukáš Krpálek se letos v Tokiu stal už dvojnásobným olympijským vítězem. První zlato získal judista v roce 2016 v brazilském Riu v hmotnostní kategorii do sta kilogramů. Druhý nejcennější kov vyhrál 30. července 2021 v ikonickém Budókanu. „Když jsem po Riu přecházel do vyšší váhové kategorie, tak to pro mě byla obrovská motivace. Byl to nádherný den, i když některé zápasy byly hodně taktické. Cíl byl jasný, vybojovat medaili,“ popisoval Krpálek po finálovém zápase.

Seriál Radiožurnálu: „Na olympiádě jsem se cítil šíleně. Říkal jsem si, že už to chci mít za sebou.“

Psychickou krizi někdy prožívá asi každý špičkový sportovec. Problém ale je, když na něj dolehne na vrcholné akci. „Měl jsem to jako na horské dráze. Chvíli jsem se cítil výborně, ale potom přišlo období, kdy jsem se cítil šíleně,“ popisuje Krpálek tlak, který na něj dolehl v Tokiu. „Říkal jsem si, že už to chci mít za sebou. Několikrát se mi stalo, že jsem odešel z tělocvičny a byl jsem úplně vyřízený. V Tokiu jsem nebyl zrovna v dobrém rozpoložení.“

Seriál Radiožurnálu: Komunální volby jsou složité volby. Volič si musí dát pozor, kde má trvalý pobyt, připomíná odborník

Na podzim nás čekají volby do třetiny Senátu a také do obecních zastupitelstev. Ty komunální přitom patří z hlediska zpracování výsledků k těm nejsložitějším. Na rozdíl od voleb sněmovních v nich volič nedostane lístky s kandidátkami jednotlivých stran, ale jeden arch, na němž kandidáty zaškrtává. „Volič si musí dát pozor, kde je hlášen k trvalému pobytu, protože pouze v té obci má volební právo,“ upozorňuje Tomáš Jírovec, ředitel odboru voleb ministerstva vnitra.

Seriál Radiožurnálu: Jak se hraje princezna v rozhlase? Je to výzva, říká populární herečka Zlata Adamovská

Jitka Molavcová, Klára Sedláčková-Oltová, Sylva Sequensová i Naďa Konvalinková a desítky dalších hereček se staly díky rozhlasovým pohádkám princeznami. Tuto příležitost měla i Zlata Adamovská, oblíbená divadelní a filmová herečka. „Coby dítě jsem ráda poslouchala rozhlasové pohádky, v kuchyni se lehlo na gauč a poslouchalo se,“ vzpomíná. Přenos myšlenky hlasem je podle ní něco úžasného. „V rozhlase jsem hodně pracovala, dávali mi do těla a jsem za to těm režisérům vděčná.“

Seriál Radiožurnálu: Konec levice v Čechách? Musíme stranu zachránit a uspět v komunálních volbách, říká šéf ČSSD Šmarda

Letos v říjnových volbách se sociální demokraté a komunisté nedostali do Poslanecké sněmovny. Obě strany si v reakci na volební debakl zvolily nová vedení. Kateřina Konečná z KSČM i Michal Šmarda z ČSSD slibují plán na záchranu levice v Česku. A upínají se přitom ke komunálním volbám v příštím roce. „Usiluji, abychom se spojovali s dalšími politickými subjekty. Především by to měla být demokratická levice a progresivní síly, jako jsou Zelení,“ myslí si šéf ČSSD Michal Šmarda.

Seriál Radiožurnálu: Král rozhlasových pohádek Weinlich obdivoval obětavost herců. Nejraději měl Andersenovy pohádky

Oficiálně první dochovaná velká pohádka zazněla ve vysílání Československého rozhlasu 23. Června roku 1946. Bylo to v neděli dopoledne a nekorunovaným králem těchto velkých nedělních pohádek se stal Karel Weinlich. „Kdo zasluhuje velký potlesk, to jsou dramaturgové, potom ta nesmírná obětavost herců,“ řekl v Hostu Radiožurnálu v roce 2012. Pohádku nerozlišoval na moderní a klasickou, ale na dobrou a špatnou, proto ta nejkrásnější princezna žije jen v dobře napsaném příběhu.

Seriál Radiožurnálu: Král rozhlasových pohádek Weinlich obdivoval obětavost herců. Nejraději měl Andersenovy pohádky

Oficiálně první dochovaná velká pohádka zazněla ve vysílání Československého rozhlasu 23. Června roku 1946. Bylo to v neděli dopoledne a nekorunovaným králem těchto velkých nedělních pohádek se stal Karel Weinlich. „Kdo zasluhuje velký potlesk, to jsou dramaturgové, potom ta nesmírná obětavost herců,“ řekl v Hostu Radiožurnálu v roce 2012. Pohádku nerozlišoval na moderní a klasickou, ale na dobrou a špatnou, proto ta nejkrásnější princezna žije jen v dobře napsaném příběhu.

Seriál Radiožurnálu: Miloš Zeman: Budu sledovat, zda v prezidentském klání zvítězí nudný nebo provokativní kandidát

Asi nikdy v historii Česka se neskloňovalo slovní spojení článek 66 Ústavy tak často, jako letos na podzim. Zdravotní stav Miloše Zemana se totiž prudce zhoršil a musel strávit skoro dva měsíce v nemocnici. Kvůli tomu se hodně mluvilo o převedení jeho pravomocí na jiné ústavní činitele. Teď už ale Miloš Zeman znovu úřaduje. Poslední rok ve funkci bude podle něj plný předvolebního soupeření, ze kterého vzejde jeho nástupce.

Seriál Radiožurnálu: Richard Franc: Z hasičského pohledu to bylo perfektní, tvrdí o misi v Řecku, kde hasil lesní požáry

V Řecku v létě vypukly rozsáhlé lesní požáry a na pomoc vyjeli hasiči z mnoha zemí Evropy. Na vlastní kůži si vyzkoušeli, jaké to je zasahovat celý den v úmorném vedru a jak těžké může být dostat se až k požáru. Za Česko vyjelo celkem 35 hasičů a 15 aut, jejich velitelem byl Richard Franc. „Zpětně to hodnotím jako obrovskou zkušenost. Museli jsme řešit situace, které se vymykaly standardním procedurám. Za celou dobu se nestalo, že by měl kdokoliv nějaký problém.“ vzpomíná.

Seriál Radiožurnálu: Příjem a dát na kyslík. Víc jsme udělat nemohli, vzpomíná na loňskou vlnu covidu sokolovský primář

Uzavřené okresy, nemocnice přeplněné pacienty s covidem-19 a vyčerpaný personál – taková byla situace v Karlovarském kraji začátkem letošního roku. Lékaři a sestry už kritickou situaci nezvládali, neměl je kdo vystřídat a ani možností léčby moc neměli. „Člověka jsme přijali, dali na kyslík – a teď záleželo, jakou formu kyslíku má, jestli jen masku, HFNO, nebo ventilátor. Nic víc jste nemohli ovlivnit,“ popisuje primář interního oddělení sokolovské nemocnice Martin Straka.

Seriál Radiožurnálu: Byla to úplně famózní sezóna, raduje se tenistka Barbora Krejčíková, která ovládla Roland Garros

Začátek roku moc nevypadal jako životní: Měla smůlu na covidový let do Austrálie, kde nesměla čtrnáct dní opustil hotelový pokoj. Jako první tenistka v tomto tisíciletí ale vyhrála ženskou dvouhru i čtyřhru na Roland Garros v Paříži. Za rok se posunula o šedesát míst na žebříčku a ženská profesionální asociace WTA ji nedávno vyhlásila hráčkou s největším zlepšením. „Byla to úplně famózní sezóna,“ hodnotí Barbora Krejčíková, někdejší svěřenkyni Jany Novotné.

Seriál Radiožurnálu: Ničeho se nebojím, stíhání je vymyšlené, řekl Navalnyj. Na svobodu by měl vyjít v roce 2023

Končící rok 2021 nepatřil v Rusku k těm nejklidnějším. Hned na jeho začátku zažilo největší protivládní protesty za poslední roky. Stalo se tak poté, co se po otravě vrátil do země přední opoziční politik Alexej Navalnyj. „Nebojím se, vím, že jsem v právu,“ řekl jeden z nejhlasitějších kritiků režimu Vladimira Putina. Ale na svobodě nepobyl dlouho. Odpykává si trest ve zpřísněném režimu, propuštěn by měl být na podzim roku 2023. Hrozí mu ale stíhání v dalších případech.

Seriál Radiožurnálu: Vyholit čelo, vytahat uši a vypracovat lýtka. Kvůli roli Zátopka jsem začal běhat, směje se Neužil

Kolik práce stojí za životopisným snímkem Zátopek? Zatímco Martha Issová pro roli Dany Zátopkové cvičila s trenérem oštěpařky Barbory Špotákové, její herecký partner Václav Neužil před dvěma lety nechal vyholit čelo a za uši si nasadil kolíčky. A aby měl vypracovaná lýtka jako maratonec Emil, musel také začít běhat. „Já mám sport rád a vlastně jsem sportoval docela dost. Spíš jsem ale praktikoval týmové sporty, než vytrvalostní,“ přiznává herec.

Seriál Radiožurnálu: „Všude se střílelo, emoce musí stranou.“ Nadporučík popisuje evakuaci české ambasády z Afghánistánu

„Doteď si pamatuji výraz asi dvanáctiletého kluka, který byl k smrti vyděšený a brečel. Nejsou to pěkné pohledy, ale emoce musí stranou. Plnili jsme úkoly, které jsme měli,“ popisuje zástupce velitele Vojenské policie v Kábulu F. K. . Rychlá evakuace ambasády a afghánských spolupracovníků i pro něj byla velkou zkouškou. Pokud chtěla vojenská policie zachránit další afghánské spolupracovníky, musel se jejich velitel vydat až k tálibánským checkpointům.

Seriál Radiožurnálu: „Byl to skvělý vypravěč,“ vzpomíná manželka hokejového brankáře. Rozhlasový reportér jí splnil přání

Ježíškova vnoučata stále plní tisíce vánočních přání seniorů v domovech po celém Česku. A zapojují se i naši moderátoři a reportéři. Třeba Kamil Jáša splnil přání Janě Vodičkové, manželce hokejového brankáře Jana Vodičky. „Seznámili jsme se spolu v roce 1958. Byl to vypravěč, na to mě nachytal. Měl rád hokej, když prohráli, byl nešťastný,“ vzpomíná paní Jana. K Vánocům od reportéra Českého rozhlasu dostala předplatné časopisu a kávovar.

Seriál Radiožurnálu: „Umím si představit jeho radost.“ Martin Minha sehnal dres s podpisy hráčů Slavie pro pana Milana

Pan Milan je celoživotní fanoušek fotbalové Slavie. A několik let toužil dostat triko svého milovaného týmu s podpisy a věnováním hráčů, psalo se v jednom z tisíců přání seniorů na webu vánočního projektu Ježíškova vnoučata. Prosbu pana Milana splnil moderátor stanice Radiožurnál sport Martin Minha. „Mířím zpět do Prahy s dobrým pocitem. Mrzí mě, že jsem pana Milana nepoznal osobně. Ale pokud si několik let přál dres, umím si představit jeho radost,“ usmívá se reportér.

Seriál Radiožurnálu: Kompenzace nám pomohly, kvůli energiím jsme ale zdražili jízdenku o 30 Kč, říkají ve Kvasejovicích

Loni vleky mohli provozovatelé pustit kvůli covidovým omezením jenom na chvíli, někde nebyly v provozu vůbec. Třeba ve středočeském skiareálu Kvasejovice. Přesto jeho majitel nemluví o ztrátách a mohl dokonce letos investovat do zvýšení kapacity vleku, zasněžování a taky do zázemí pro malé lyžaře. „Kompenzace mi pokryly to, co jsem potřeboval zaplatit do bank a leasingovek,“ říká majitel skiareálu Petr Kroužil, který potvrzuje, že kvůli dražším energiím i on musí zdražovat.

Seriál Radiožurnálu: „Žádná sněžná děla.“ Na malé sjezdovce Podlazí vydrží lidé s termoskou čaje a špekáčky celý víkend

Skiareály mají z poslední zimy kvůli covidovým restrikcím značné ztráty. Provozovatelů sjezdovky Podlazí u Křemže na Českokrumlovsku se to ale nedotklo. O malou trať se stará parta kamarádů a nadšenců ze spolku Chlumáci, kteří jí upravují převážně pro sousedy z vesnice. „Napíšeme si, že se dnes jezdí, seběhnou se všichni účastníci a jde se jezdit. Všichni se tu vyřádí a jsou tady nadšení,“ přibližuje Roman Bláha, provozovatel sjezdovky, která má kapacitu kolem 50 lidí.

Seriál Radiožurnálu: Vlastimil Válek: Povinné očkování není nutné, náhodná opatření ale situaci zhorší

Kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek působí ve zdravotnictví od roku 1985. Je přednostou Kliniky radiologie a nukleární medicíny Fakultní nemocnice Brno, před čtyřmi lety se stal poslancem. V minulém volebním období patřil ke kritikům kroků dosavadní vlády v řešení koronavirové epidemie. Jak ministr zdravotnictví by chtěl prosadit připojištění na některé výkony, které teď nehradí zdravotní pojišťovny, třeba screeningu rakoviny.

Seriál Radiožurnálu: Zbyněk Stanjura: Uspořit chce na výdajích státu, daně zvyšovat neplánuje. Jaký bude ministr financí?

Zbyněk Stanjura by se měl stát ministr financí. Do ODS vstoupil v roce 1991, později se stal primátorem Opavy. Ve vládě Petra Nečase byl ministrem dopravy. Teď je prvním místopředsedou ODS a znovu i šéfem poslaneckého klubu. „Úkolem je snížit výdaje státního rozpočtu zhruba o 80 miliard korun,“ řekl Stanjura v listopadu v ČT. Uspořit plánuje hlavně na výdajích státu, škrtat se podle něj dá i v platech státních zaměstnanců, podnikatelských dotací nebo slevách na jízdném.

Seriál Radiožurnálu: Jozef Síkela: Náhradník za Věslava Michalika, který chce z Česka vytvořit středoevropského tygra

Jozef Síkela vystudoval Vysokou školu ekonomickou a od té doby se pohybuje na vysokých manažerských postech v bankovnictví. „Je to makroekonom s velkým vhledem do byznysu, průmyslu a nejnovějších trendů. Jeho kompetence je obrovská,“ popisuje kandidáta na ministra průmyslu Vít Rakušan (STAN). Bankéř s 30letou praxí zatím jako adept na ministra veřejně nevystoupil. Vydal jen prohlášení, ve kterém píše, že Česko čeká řada výzev, které by měl stát využít ve svůj prospěch.

Seriál Radiožurnálu: Zdeněk Nekula: S daty ze senzorů v půdě omezíme hnojení. Snížit chce i uhlíkovou stopu potravin

Kandidátem na ministra zemědělství je Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Absolvent Vysoké školy zemědělské v Brně je od roku 2007 starostou své rodné obce Těšetice na Znojemsku. V letech 2016-2018 vedl Podpůrný garanční a lesnický fond pod Ministerstvem zemědělství, kde spolupracoval s lídrem lidovců Marianem Jurečkou. V čele resortu se zaměřit na moderní a šetrné zemědělství. Využitím dat například ze senzorů v zemědělské půdě lze podle něj dále snižovat používání hnojiv a pesticidů.

Seriál Radiožurnálu: Marian Jurečka: Chce zjednodušit systém sociálních dávek a stavět na mezigenerační solidaritě

Marian Jurečka je vystudovaným rostlinolékařem. V politice začínal před 22 lety, z řadového člena KDU-ČSL se loni vypracoval na předsedu strany. Poslancem je od roku 2013. Nyní by měl vést resort práce a sociálních věcí. Covidová situace, rostoucí inflace a energetická krize jsou výzvy, které bude muset ministerstvo podle Jurečky okamžitě řešit. Zásadním krokem by mělo být zjednodušení systému vyplácení sociálních dávek. Velkým tématem má být i dokončení důchodové reformy.

Seriál Radiožurnálu: Po záchvatu zapomněl na pokutu od revizora. Díky Milostivému létu teď senior dluh splatil

Pan Jaroslav stál před lety na zastávce, chtěl si koupit jízdenku na tramvaj. Dostal však malý epileptický záchvat. Epilepsií trpí od 12 let a po záchvatech bývá zmatený. Když pak v tramvaji potkal revizora, nemohl jízdenku najít. Na pokutu později zapomněl a začalo se mu zvyšovat penále. Dluh se vyšplhal na 19 tisíc. „Byl jsem nešťastný. Kamarád mi ale řekl, že je tu Milostivé léto. Znamená to pro mě hodně.“

Seriál Radiožurnálu: Nedoplatky za odvoz odpadu, nájemné, pokuty… Poradna Milostivého léta už pomohla tisícům lidí

„Je totálně demotivační mít nějakou práci, protože všechny peníze se použijí na exekuce. Nedá se bydlet ani základně fungovat,“ popisuje svou zkušenost paní Jarmila. Během podnikání vážně onemocněla a začaly jí naskakovat dluhy. Pomohla jí až akce Milostivé léto. Od jejího spuštění se například na dluhovou linku organizace Člověk v tísni obrátily tisíce lidí, další tisíce využívají webové stránky. Tam mohou zájemci hledat rady a postup, jak řešit exekuci a vlastní dluhy.

Seriál Radiožurnálu: Mikuláš Bek: Střetl se se Zemanem, teď míří na ministerstvo. Jaké bude české předsednictví EU?

Za prezidentem Milošem Zemanem zamířil do Lán také kandidát na ministra pro evropské záležitosti – senátor za hnutí STAN Mikuláš Bek. Vztahy obou mužů jsou dlouhodobě napjaté. Prezident Beka například opakovaně nepozval na Pražský hrad při oslavách státního svátku 28. října. „Považuju to za tragikomickou historku, která není moc zajímavá a důležitá,“ říká k tomu Bek. V roli ministra pro evropské záležitosti by měl mimo jiné na starosti přípravu na české předsednictví EU.

Seriál Radiožurnálu: Pavel Blažek: Zkušený politik i kontroverzní „Don Pablo“. Teď míří na ministerstvo spravedlnosti

Brněnský advokát Pavel Blažek (ODS) má v budoucím kabinetu řídit resort spravedlnosti. V minulosti už ve stejné funkci působil. Byl taky dlouholetým zastupitelem Brna, ve sněmovně je od roku 2013. Petr Fiala za ním stojí navzdory pochybnostem, které mají třeba Piráti. V minulosti ho prověřovala policie v souvislosti s brněnskou korupční kauzou Stoka, on sám ale jakýkoliv podíl v případu odmítl. V Brně si od opozičních politiků vysloužil přezdívku Don Pablo.

Seriál Radiožurnálu: „K vakcíně jsem přemluvila už 12 lidí.“ Zdravotní sestra ze Staré Bělé očkuje i na parkovišti

Ve vesnické ordinaci praktického lékaře v ostravské Staré Bělé už pár týdnů seniorům i dosud neočkovaným píchá vakcíny zdravotní sestra Simona Holaňová. Váhavým trpělivě vysvětluje výhody očkování, a když je třeba, tak za těžce chodícími pacienty vyběhne s injekcí i na parkoviště. „Očkování je hodně, hlásí se mi jak nad 60 let, tak mladí. Zajdeme na parkoviště, do auta, domluvíme se i doma, že je naočkujeme, cokoliv se dá vymyslet, “ popisuje.

Seriál Radiožurnálu: „Nikdy nevíte, koho vezete.“ Petr převezl v ochranném obleku už čtyři sta covidových pacientů

V Karlových Varech řídí sanitku muž bez tváře: má totiž tak důkladnou ochrannou masku, že není k poznání. Masku se dvěma ventily používá při převozu covidových pacientů. Jmenuje se Petr Vigh a má za sebou nejvíc výjezdů za covidovými pacienty ve Zdravotnické dopravní službě v Karlovarském kraji. Houkající sanitky ho zajímaly už od dětství. Dnes je pro ostatní řidiče příkladem, a ač se to zdá při jeho práci neuvěřitelné, covid-19 sám ještě neprodělal.

Seriál Radiožurnálu: „Stala jsem se asertivní,“ říká studentka Kristýna. Na covidové testy přijímá stovky lidí denně

Od začátku epidemie koronaviru se použilo přes 42 a půl milionu antigenních a PCR testů. Statisíce z nich udělali zdravotníci v královéhradecké fakultní nemocnici. Na odběrovém místě se tam den co den setkávají s nakaženými. „Práce je každý den jiná, zajímavá. Nejtěžší je vyjít s klienty, kteří nepřijdou v dobré náladě,“ směje se zdravotnice Adéla Moravcová. Jednorázové covidové oblečení: plášť, rukavice a čepičky, obléká už přes rok. Testů za tu dobu odebrala tisíce.

Seriál Radiožurnálu: Vědec v pokojíčku. „Budu na to vzpomínat celý život,“ popisuje astronom online besedy s dětmi ze ZŠ

Experti z Akademie věd se na jaře rozhodli zpestřit dětem distanční výuku a pro žáky a studenty základních a středních škol připravili projekt Pozvěte vědce do výuky. Zapojil se do něj i astronom Pavel Suchan. Za 2 měsíce zvládl připravit téměř 60 besed. „Děti měly pořád otázky, byly to krásné situace,“ vzpomíná. A projekt si pochvaluje i paní učitelka: „Normálně bychom se s ním nikdy asi nesetkali. A teď ho měl každý z žáků ve svém pokojíčku.“ Jak besedy hodnotily děti?

Seriál Radiožurnálu: Z Prahy do šumavského mobilheimu. K vytápění nám stačí dvě žárovky, usmívá se otec od rodiny

Kvůli covidu třicátník Petr Pechoušek sebral celou rodinu a odstěhoval se s ní z Prahy na samotu na Šumavě. Svoje rozhodnutí si ani po skoro dvou letech nemůže vynachválit, přestože stále bydlí v mobilním domě o rozloze 25 metrů čtverečních. S partnerkou si ho sami projektovali a sami postavili v zastrčené osadě Zlešice. „Projekt mobilního domu jsem měl v hlavě dlouho, je to super. Projektant nám řekl, že to tu vytopíme dvěma stovkovými žárovkami,“ usmívá se vývojář Petr.

Seriál Radiožurnálu: Samoživitelka od Bohemia Energy: Kdybych neměla alimenty, tak už tu nejsme, kluk by neměl co jíst

Petra Nováčková je samoživitelka, žije z rodičovského příspěvku, bydlí v pronajatém bytě a kvůli ukončenému podnikání skupiny Bohemia Energy a zvýšení cen energií řeší, jak vyjde s penězi. Už teď je její rozpočet napnutý. Majitel bytu kvůli dražším energiím nájem zvedne, Úřad práce jí ale snížil příspěvek na bydlení. „Zeleninu a ovoce si můžu dovolit týden po rodičáku. Když je kluk u babičky, dostane čerstvé věci, které si dovolit nemůžu. Nevím, co budu dělat,“ bojí se Petra.

Seriál Radiožurnálu: Drahé energie? V Budišově si řekli dost a vsadili na vlastní síť, energii vyrábějí ze slunce i plynu

Už dva roky zkoušejí v Budišově nad Budišovkou na Opavsku takzvanou lokální distribuční síť. Část elektrické energie vyrábějí ze slunce, z plynu a využívají i biomasu, vše se přitom jednoduše řídí centrálně. „Nevěděli jsme, do čeho jdeme, ale ty úspory tu jsou. Vnímáme to pozitivně,“ pochvaluje si po dvouletém testování starosta Budišova Patrik Schramm (ODS). Město zatím díky lokální distribuční síti ušetřilo zhruba 200 tisíc korun.

Seriál Radiožurnálu: Z městského bytu do jurty. „Je to idylické, v mrazech jsme jen v noci přitopili,“ usmívá se Petra

Vysoké ceny nemovitostí a nedostatek bytů vedou lidi k různým řešením, jak najít střechu nad hlavou. Ke slovu se proto dostávají různé alternativy, jako třeba moderně vybavená maringotka, mobilheim, hausbót nebo i jurta. Petra Koukolíková s Janem Pakostou se nakonec rozhodli pro jurtu. Nechali si ji postavit na vlastní louce za vesnicí Skapce na Tachovsku a k ní malý dřevěný srub na zásoby a jako sociální zázemí. Uskromňovat se prý nemusí…

Seriál Radiožurnálu: Skvělé řešení i experiment, který není pro každého. Studenti bydlí v domě s pečovatelskou službou

Studium na vysokých státních školách je zadarmo, všechno okolo ale stojí studenty nebo spíš jejich rodiče peněz hodně a nejvyšší položka bývá bydlení. Ubytování na kolejích vyjde třeba v Praze od 3 do 6 tisíc korun za měsíc v závislosti na lokalitě a na tom, kolik studentů na pokoji bydlí. Se zajímavým návrhem přišla pečovatelská služba na Praze 3, která nabídla studentům nižší nájem za to, že budou pomáhat seniorům. Projekt funguje k oboustranné spokojenosti třetím rokem.

Seriál Radiožurnálu: Důchod jim nestačí ani na nájem. Brněnští senioři sdílejí jeden byt, spolubydlení si pochvalují

Osamělí penzisté – především vdovy bez vlastního bytu – si tržní nájem ve městě obvykle nemohou dovolit. Při průměrné penzi zhruba 15 tisíc korun měsíčně by jim nezbylo ani na jídlo. Proto i penzisté sdílejí byty. Není to příliš rozšířená možnost, protože vyžaduje pomoc samosprávy, ale třeba v Brně to takhle udělali. Inspirovali se ve Vídni. Město před pěti lety vyčlenilo ke sdílenému bydlení patro jednoho z domů v centru města a dnes v něm bydlí zhruba třicet penzistů.

Seriál Radiožurnálu: Boj o život, stres i chvíle úlevy. Jak vypadá den na urgentním příjmu pražské FN Motol?

Na urgentním příjmu ve Fakultní nemocnici v Motole ošetří za 12 hodin v průměru 50 pacientů. Jak už název napovídá, lékaři a zdravotníci tu musí být připraveni velmi rychle pomoci i lidem v těch nejtěžších stavech. Právě na urgentním příjmu strávili naši reportéři službu s doktorem Markem Dvořákem.

Seriál Radiožurnálu: Co se bude dít po uzavření volebních místností?

Volební místnosti budou otevřené v pátek do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Následně se třídí platné a neplatné lístky – například hlasovací lístek mimo úřední obálku nebo dva lístky v jedné obálce. Poté začne komise platné hlasy sčítat a výsledky předá Českému statistickému úřadu, kde projdou kontrolním systémem. Průběžné výsledky budou zveřejňovány na webu www.volby.cz a rozesílány médiím. Konečné výsledky by měly být známy v sobotu večer.

Seriál Radiožurnálu: Už 16 let zachraňuje středověkou tvrz. „Vzdát jsem to chtěl mnohokrát,“ přiznává Pavel Halada

Středověkou tvrz v Kestřanech na Písecku koupila jeho rodina jako ruinu s tím, že ji zpřístupní. „Je to velmi cenná památka. Museli jsme se učit technologie a řemesla, abychom ji mohli začít rekonstruovat,“ popisuje Pavel Halada. „Dali jsme si za cíl, že bude přístupná celoročně – ukazujeme lidem, jak probíhá archeologie, restaurátorské průzkumy, chceme také obnovovat povědomí o technologiích a učit řemesla.“ Co mu dodává po celá léta sílu to nevzdat?

Seriál Radiožurnálu: Jak se hlasy přepočítávají na mandáty? Zbylé hlasy z krajů se rozdělí v celostátní fázi

Už v pátek vyrazí Češi do volebních místností a budou vybírat své zástupce do Poslanecké sněmovny. O jedno z dvou set křesel letos usiluje 5242 kandidátů, což je méně než před čtyřmi lety. Tentokrát je na kandidátních listinách více žen: 31,6 procenta. Přepočet hlasů má dvě fáze: v první se rozdělí mandáty podle krajů. Zbylé hlasy z krajů nepropadnou, rozdělí se ve druhé, celostátní fázi. Pomoci to má hlavně malým uskupením, která by se jinak do sněmovny nedostala.

Seriál Radiožurnálu: Jak se hlasy přepočítávají na mandáty? Zbylé hlasy z krajů se rozdělí v celostátní fázi

Už v pátek vyrazí Češi do volebních místností a budou vybírat své zástupce do Poslanecké sněmovny. O jedno z dvou set křesel letos usiluje 5242 kandidátů, což je méně než před čtyřmi lety. Tentokrát je na kandidátních listinách více žen: 31,6 procenta. Přepočet hlasů má dvě fáze: v první se rozdělí mandáty podle krajů. Zbylé hlasy z krajů nepropadnou, rozdělí se ve druhé, celostátní fázi. Pomoci to má hlavně malým uskupením, která by se jinak do sněmovny nedostala.

Seriál Radiožurnálu: Jak volit v karanténě? Využít můžete drive-in stanoviště nebo si pozvat volební komisi domů

Hlasování začne už v pátek. Lidé, kteří jsou v izolaci nebo v karanténě, mohou odevzdat hlas už dnes. Volit můžete z osobního auta na takzvaných drive-in stanovištích, potřebujete průkaz totožnosti a potvrzení o tom, že jste v karanténě. „Ve čtvrtek budou volební komise navštěvovat speciální pobytová zařízení a v pátek a sobotu budou jezdit domů k voličům. O návštěvu může volič požádat krajský úřad, a to do čtvrtečních 20 hodin,“ doplňuje Petr Vokáč z ministerstva vnitra.

Seriál Radiožurnálu: Opeřenec z milánského Expa 2015 přesídlil do Vizovic. Symbolizuje spojení přírody s průmyslem

Bronzovou medailí oceněný pavilon z milánské výstavy Expo 2015 převezla po jejím skončení společnost KOMA Modular zpět do Vizovic, kde dnes slouží za její sídlo. Na jeho střeše se nalézá plastika „auto-ptáka“ v ženské podobě. „Častokrát to bývají chlapi-vizionáři, ale my tady máme vizionářku, která se dívá na naše krásné valašské kopečky. Na druhé straně má auto, které se dívá zase do závodu. Je to fantastická symbolika, spojení přírody s průmyslem,“ líčí Stanislav Martinec.

Seriál Radiožurnálu: Expo 1958 znamenalo pro Čechoslováky převratný úspěch. Bodovali neobvyklým promítáním a svíčkovou

Z bruselského Expa v roce 1958 si československá výprava odvezla hlavní cenu – zlatou hvězdu. „Ten úspěch byl tak překvapující, že jsme tomu ani nechtěli věřit. Nejsilnější bylo sklo, keramika, věci z oblasti užitého umění. Významnou částí byla i česká kuchyně se svíčkovou,“ vzpomínal redaktor časopisu Kultura Alexej Kusák. Úspěch tehdy zaznamenalo i promítání filmů na několik pláten různých tvarů zároveň. „Divák byl neustále něčím překvapován,“ líčí Daniela Kramerová.

Seriál Radiožurnálu: Expo 1958 znamenalo pro Čechoslováky převratný úspěch. Bodovali neobvyklým promítáním a svíčkovou

Z bruselského Expa v roce 1958 si československá výprava odvezla hlavní cenu – zlatou hvězdu. „Ten úspěch byl tak překvapující, že jsme tomu ani nechtěli věřit. Nejsilnější bylo sklo, keramika, věci z oblasti užitého umění. Významnou částí byla i česká kuchyně se svíčkovou,“ vzpomínal redaktor časopisu Kultura Alexej Kusák. Úspěch tehdy zaznamenalo i promítání filmů na několik pláten různých tvarů zároveň. „Divák byl neustále něčím překvapován,“ líčí Daniela Kramerová.

Seriál Radiožurnálu: Český pavilon bude bez vepřového, o pivo ale návštěvníci nepřijdou. EXPO 2020 se otevře za pár hodin

Dubajský vládce Muhammad bin Rášid Ál Maktúm večer slavnostně otevře výstavu EXPO 2020. Její roční odklad způsobila pandemie koronaviru. První návštěvníci přijdou už zítra, posádka pavilonu České republiky tak má na poslední přípravy už jen několik hodin. A na čem si návštěvníci pochutnají? „Jelikož jsme v arabské zemi, tak vepřové maso jsme museli vyřadit,“ říká kuchař Daniel Gorovoj. O hovězí guláš, kuřecí řízek, bramboračku nebo pivo ale návštěvníci rozhodně nepřijdou.

Seriál Radiožurnálu: Solární panely a ulice bez aut. V Dubaji vzniká Udržitelné město, místní na něj nedají dopustit

V Dubaji si lidé vystačí s elektřinou z domácích solárních zdrojů. Brzy jim bude stačit i voda získaná z pouhé vlhkosti vzduchu. Dokazuje to takzvané Udržitelné město. Začalo vznikat před pěti lety. „Naším cílem bylo postavit energeticky soběstačnou komunitu. Tamhle vidíte solární panely na střeše parkoviště, na střechách obchodů a obytných domů,“ ukazuje mluvčí projektu. „Všechno je tu v docházkové vzdálenosti pěti minut. Proto můžeme mít čtvrť absolutně bez aut.“

Seriál Radiožurnálu: Ekologický 3D tisk. Čeští designéři v Dubaji představí zahrady tvarované z pouštního písku

Na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji se představí výrobky studentů a pedagogů zlínské Univerzity Tomáše Bati z ateliéru průmyslového designu, kteří pro expozici zaměřenou na ekologii a udržitelný rozvoj navrhli 3D tisky stavebních zahradnických tvárnic z pouštního písku. „Chtěli jsme v Dubaji prezentovat technologii, která využívá lokálních zdrojů. V pouštním písku, kterého je samozřejmě spousta, se budou tisknout tyto prefabrikáty,“ popisuje vedoucí ateliéru Martin Surman.

Seriál Radiožurnálu: Z Dubaje na Slovácko. Tuzemské turistické destinace předvedou Češi na Expu 2020 virtuální realitou

Prostřednictvím brýlí pro virtuální realitu společnosti Czech tourism budou moci návštěvníci Expo 2020 v Dubaji sbírat turistické známky po Českém ráji, ponořit se do lázeňského trojúhelníku nebo si zatančit na Slovácku. „Zaprvé jsme vytvářeli sférické fotografie 360° ve skanzenu Strážnice. Následně jsme dělali snímání pohybu tanečnice na green screenu, skenovali kyjovský kroj a do toho se natáčela kyjovská kapela,“ popisuje Pavel Novák ze společnosti Virtuplex.

Seriál Radiožurnálu: Koho se zvířata v pražské zoo nejvíce bojí? Hlavní veterinář Vodička má na starosti 700 druhů zvířat

Zvířata v zoologické zahradě jsou na lidi zvyklá, i když jistá plachost jim zůstává. Jednoho člověka se ale bojí – veterináře. V pražské zoologické zahradě mají téměř sedm set druhů zvířat a se všemi si musí poradit. „Zvířata se obecně bojí, ale já myslím, že nemusíme chodit daleko – kdo se těší na zubaře?“ podotýká hlavní veterinář pražské zoo Roman Vodička. Reportér Lubomír Smatana ho zastihl v okamžiku, kdy s chovateli odebíral krev indickým slonům.

Seriál Radiožurnálu: Vládne železným chobotem, ale jinak je přátelská, popisují nejstarší slonici pražské zoo chovatelé

Nejdéle žijícím zvířetem pražské zoologické zahrady je 62letá slonice Gulab. „Stále je na svůj věk v úžasné kondici. Je velmi dominantní vůči všem ostatním slonicím a vládne přes svůj pokročilý věk svému stádu železnou rukou, železným chobotem,“ představuje Gulab vrchní chovatel slonů Martin Kristen. Přesto je prý velice přátelská a respektuje děti. „Na druhou stranu je neuvěřitelně tvrdohlavá. Tak tvrdohlavého slona jsem neviděl,“ doplňuje chovatel Zbyněk Šíša.

Seriál Radiožurnálu: DJ Arnoštek režíruje divadelní Kouř. „Nechtěli jsme dělat kopii, protože originál je dokonalej“

Legendární Kotě s inženýrem Mirkem se vrací na prknech pražského divadla Na Fidlovačce. Fyzicky náročnou adaptaci, kde tančí skoro všichni až na Lidušku Běhalovou v podání Jitky Schneiderové, režíruje Šimon Caban, dřívější představitel DJ Arnoštka. Znovu jej ale hrát nebude. „Vyloženě jsme si řekli, že nechceme jít automaticky po těch ikonách, to je podle mého cesta do pekel. Snažili bychom se dělat nějakou kopii a o tu nikdo nestojí, protože originál je dokonalej,“ popisuje.

Seriál Radiožurnálu: Konec spalování uhlí a ochrana vodních zdrojů. Jaké budou ekologické priority příští vlády?

Přestože letošní rok byl na srážky bohatý a na většině území Česka teď nehrozí sucho, problémy s nedostatkem vody a dalšími důsledky klimatických změn z dlouhodobého hlediska přetrvávají. Reflektují je i strany a hnutí ve svých volebních programech. Shodují se na nutnosti ochrany vodních zdrojů nebo na ukončení provozu uhelných elektráren. Liší se jen v termínech – hnutí ANO počítá, že spalování uhlí v Česku skončí do roku 2038, koalice Pirátů a STAN mluví o roku 2033.

Seriál Radiožurnálu: Intimní sdílení příběhu. Inscenace Do tmy na Jatkách 78 vrací život knize Anny Bolavé

Během lockdownu členové pražského kulturního centra Jatka 78 vymysleli výdejní divadelní okénko, telefonní ústřednu nebo hraní ve výkladních skříních. Po roce a půl hrají zpět na scéně. Jednou z premiér je inscenace Do tmy podle knihy Anny Bolavé. Diváci sedí v kruhu a sledují výstup Magdaleny Borové, jediné herečky. „Připadá mi jako zázrak, že moje myšlenka se skutečně odehrává a spousta lidí se mnou sdílí příběh. Není to lehký text, ke konci houstne,“ popisuje své pocity.

Seriál Radiožurnálu: V hlavní roli filmová hudba. Brněnské Národní divadlo připravuje inscenaci Kočár do Vídně

Národní divadlo se naplno pustilo do nové sezony. Činoherní soubor zkouší hru o touze po spravedlnosti a odpuštění s názvem Kočár do Vídně. Stejnojmennou knihu Jana Procházky proslavil už v roce 1966 černobílý film Karla Kachyni v hlavní roli s Ivou Janžurovou. Kromě literárního námětu tvoří páteř představení i původní hudba k filmu skladatele Jana Nováka. Přímo na jevišti ji ztvární členové orchestru Ensemble Opera Diversa.

Seriál Radiožurnálu: Učitelům přidáme, slibují před volbami politické strany. Liší se ale v přesné částce

Na co se mohou po volbách těšit učitelé? Pokud politické strany splní, co slibují, učitelské platy i nadále porostou. V tom panuje napříč politickým spektrem vzácná shoda.

Seriál Radiožurnálu: Zvýšení daní, nebo úspory? Strany mají pro snížení stamiliardového schodku různá řešení

Z pandemie si Česká republika odnáší rekordně vysoké zadlužení a každou vládu bude čekat úkol snížit současné stamiliardové schodky. Nabízejí se dvě možností – zvýšení daní nebo úspory. Jak by chtěly strany daně měnit a jak plánují snížit zadlužení státu?

Seriál Radiožurnálu: Měly by školy nadále učit na dálku? Většina kandidujích stran je proti, Moravané si přejí experiment

V posledním roce si školství vyzkoušelo přechod do režimu online učení. Některé školy – například Základní škola Karlovice – by se dalšímu využívání distanční výuky nebránily, pomohla by jim však jasná pravidla. Měla by se ve školách zavést výuka na dálku, případně v jakých případech ji využívat?

Seriál Radiožurnálu: Trauma 11. září ventiluje tetováním. „Musel jsem podstoupit nějakou bolest,“ říká zasahující hasič

Se zvukem letadla musí kontrolovat, co se na obloze děje. Fyzicky útok z 11. září Tiernach Cassidy přežil, mentálně se však s tragédií vyrovnává dodnes. „Moje tetování byla vlastně terapie bolestí. Musel jsem podstoupit aspoň nějakou bolest, i když se smrtí je to nesrovnatelné. Moji kamarádi tam umřeli a já jsem přežil. Musel jsem to nějak ventilovat, proto mám tetování tak veliké,“ popisuje bývalý hasič s nevratným poškozením plic vzniklým v důsledku zásahu na Manhattanu.

Seriál Radiožurnálu: New York miluji ještě víc než před tím, říká architekt. Vytvořil model, který pomáhal záchranářům

Pád budov Světového obchodního centra v New Yorku 11. září roku 2001 měl dvě české oběti, ale také nejméně jednoho českého hrdinu. Tím byl architekt Jiří Boudník, který v době útoku na centrum mířil směrem k němu a brzy se zapojil do záchranných prací – vytvořil model, který pomáhal při odklízení trosek. O svých zkušenostech z Ground Zero sepsal knihu s názvem Věže, příběh jedenáctého září. A události se mu vracejí dodnes. „Nemůžu vidět hororové filmy, tomu se vyhýbám,“ říká.

Seriál Radiožurnálu: Splní Česko svůj závazek vůči NATO? Financování obrany a armády politické strany rozděluje

Rozváželi zdravotnický materiál, pomáhali v nemocnicích a očkovacích centrech nebo v době omezeného pohybu hlídali okresy. I takové úkoly plnili vojáci v posledním roce a půl při pandemii koronaviru. Jaké návrhy v oblasti armády a obrany představují strany, které kandidují v letošních volbách?

Seriál Radiožurnálu: „Coby cestující už se do kokpitu nepodívám,“ říká pilot. Jak se změnilo létání po 11. září?

Jedním z nejhmatatelnějších následků 11. září jsou přísná bezpečnostní opatření na letištích. Od základů se změnilo jak zabezpečení přímo na palubách letadel, tak kontroly cestujících. Ve Spojených státech se pasažéři u bezpečnostních rámů a skenerů musejí i zouvat. Po neúspěšném pokusu jednoho z cestujících odpálit výbušninu schovanou v teniskách při letu z Paříže do Miami zavedl tuto povinnost americký Úřad pro bezpečnost v dopravě.

Seriál Radiožurnálu: Díky speciální lupě si paní Ludmila opět může prohlížet časopisy nebo vařit podle receptu

Prohlédnout si časopis a podle receptu v něm upéct buchtu. Tyhle zdánlivě jednoduché věci zvládne jednaosmdesátiletá Ludmila Říhová jen díky speciální lupě, kterou dostala darem od Světlušky, projektu Nadačního fondu Českého rozhlasu. „Nemohla jsem přečíst nic, je to bezvadná věc,“ raduje se paní Ludmila, která si díky lupě bez problémů přečte televizní program nebo recept. Už teď ale tuší, že do roka nebo do dvou bude potřebovat větší zařízení.

Seriál Radiožurnálu: Mezi skalními hřiby a sušárnami Kokořínska. Kolem Jestřebic ze seriálu Vyprávěj je houbařský ráj

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj, všude roubené chalupy, vonící les a spousta bizarních skalních útvarů. Přesně tak vypadá krajina kousek nad Mělníkem v obci Jestřebice, ve které vznikala podstatná část seriálu Vyprávěj a v níž stojí i ikonická roubenka rodiny Dvořákových, hlavních hrdinů příběhu.

Seriál Radiožurnálu: Hlavní cíl? Paralympiáda! Nevidomým atletům se splněním jejich snu pomáhá i Nadační fond Světluška

Na atletickém oválu Sokola na pražských Vinohradech bývá každý všední den rušno. Sportovci tady trénují třeba vrh koulí, běh na 100 metrů nebo skok do dálky. Na první pohled by si ale málokdo všiml, že někteří z atletů mají oproti jiným jednu nevýhodu – jsou totiž slabozrací nebo nevidí vůbec. Na cestě za splněním jejich sportovních snů jim pomáhá Blind Athletic Club Královské Vinohrady a taky projekt Světluška Nadačního fondu Českého rozhlasu.

Seriál Radiožurnálu: Kvůli Johnnymu Deppovi přijeli do Varů z druhého konce republiky. Ten na své fanoušky nezapomněl

Od brzkého rána čekali na Johnnyho Deppa u červeného koberce v Karlových Varech první fanoušci. Přivstat si se jim vyplatilo, protože hollywoodská hvězda známá například z Pirátů z Karibiku nebo ze Střihorukého Edwarda ochotně rozdávala autogramy a nebránila se ani společnému focení. „Vstával jsem v pět ráno,“ říká Honza z Liberce. A Zuzana z jižních Čech na herce čeká na kraji červeného koberce už od devíti ráno. „Svou osobnost má ve všech rolích, umí to zahrát.

Seriál Radiožurnálu: Červené trikoty a batoh s obvazy. Po lázeňské kolonádě jezdí dvojice zdravotníků na elektrokolech

Oděrky, odřeniny nebo pořezané ruce a prsty. Takové úrazy nejčastěji řeší cyklistická zdravotnická služba na filmovém festivalu v Karlových Varech. Zdravotníci jezdí přímo po lázeňské kolonádě na trase mezi hotely Thermal a Pupp. „Najezdíme hodně kilometrů, ale ve dvojici to stačí. Nedovedeme si představit, že by nás bylo víc,“ shodují se zdravotníci Martin a Kateřina. V případě potřeby mohou lidé volat 112 a dispečink je propojí.

Seriál Radiožurnálu: Kam vyrazit ve Varech? Ke zřídlu nebo na vyhlídku na Dianě, doporučují kluci z Honest Guide

Kde se dobře a levně najíst, kam si zajít na kávu a kam se vydat, když si chcete odpočinout od festivalového ruchu? I na to znají odpověď kluci z Prahy a tvůrci oblíbeného videoprůvodce Honest Guide Janek Rubeš a Jan Mikulka. Ti jsou až do neděle v Karlových Varech a každý den připravují videa z Mezinárodního filmového festivalu. Každodenní natáčení si ale vybírá svou daň. „Letos jsme ještě nestihli ani jeden film,“ usmívají se oblíbení tvůrci.

Seriál Radiožurnálu: „Když má člověk štěstí, narazí i na lístky zadarmo.“ Nástěnka Thermalu funguje lépe než internet

Kdo z návštěvníků filmového festivalu v Karlových Varech potřebuje něco sehnat, nabídnout nebo uveřejnit, může využít stěnu vzkazů v přízemí hotelu Thermal. „Když má člověk štěstí, narazí klidně i na lístky zadarmo nebo pod cenou. Lidé to sem dávají, chce to jen se tady občas zastavit. Ta skupina, co je na Facebooku, zdaleka nežije tolik jako nástěnka,“ popisuje návštěvník Ondřej. „Vždycky se to prodá. Většinou tam lístky hodím za symbolickou cenu,“ nastiňuje Daniel.

Seriál Radiožurnálu: Spící město v České Kanadě. Dan Svátek asi vytušil, že jsem se jí inspiroval, říká autor předlohy

K atmosféře thrilleru Spící město, který měl v českých kinech premiéru teprve před pár dny, přispěly v nemalé míře lokace, kde se natáčel. Režisér Dan Svátek je rodákem z Dačic a možná proto se celý film odehrává v jižních Čechách a přírodě České Kanady, kam se podíváme v posledním díle letního seriálu Kamerou po Česku.

Seriál Radiožurnálu: Nebylo to pravdivé, říkají místní. Film Díra u Hanušovic si ve Vikanticích velkou oblibu nezískal

Zapadlá vesnice v bývalých Sudetech poznamenaná poválečným odsunem německého obyvatelstva, ale zároveň obklopená nádhernou krajinou. To jsou Vikantice na Šumpersku. Obec s přibližně osmdesáti obyvateli se stala předobrazem filmové Díry u Hanušovic režiséra Miroslava Krobota. A od natáčení v roce 2013 se příliš nezměnila.

Seriál Radiožurnálu: Žádné známkování ani písemky. „Učitel by měl být průvodce,“ říká vítězka Global Teacher Prize

Přistupuje ke svým žákům individuálně, snaží se u nich co nejvíc podpořit zájem o učení a vede je k tomu, aby respektovali názory ostatních. I díky tomu se učitelka Barbora Heřmanová letos stala vítězkou české varianty odborné ceny Global Teacher Prize. „Myslím si, že učitel by měl být průvodce. To znamená, že by měl nastiňovat, co se budeme učit. Měl by modelovat, ukazovat jak na to, ale hlavně by měl klást ty otázky, které děti vedou k tomu hlubšímu přemýšlení,“ říká.

Seriál Radiožurnálu: Zápas, který trval tři dny. Na teplickém stadionu se natáčela úvodní scéna Růžového pantera

V seriálu Kamerou po Česku se teď vydáme na fotbalový stadion v Teplicích. Je vyhledávaný pro natáčení reklam i filmů. Asi největší filmovou slávu zažil ve snímku Růžový panter z roku 2006. Úvodní scény zápasu o postup do finále mistrovství světa se tam natáčely v červenci 2004.

Seriál Radiožurnálu: „Škola má být o radosti a zábavě.“ V hodinách informatiky se žáci mění na programátory i roboty

Jan Coufal učí informatiku, zeměpis a matematiku na základní škole v Litomyšli sedm let. A žákům vštěpuje jednu zásadu – když nevíš, zeptej se nejdřív spolužáka, a pak až učitele. A tak jeho hodiny bývají živé a hlasité. Třeba během informatiky, když se děti chystají programovat roboty, nesedí jen u počítačů. „Jeden z žáků bude robot, dostane oblek a ostatní členové toho týmu budou muset vymyslet program, podle kterého ten robot splní ten daný úkol,“ vysvětluje Jan Coufal.

Seriál Radiožurnálu: V seriálu Já, Mattoni si zahrála i někdejší lázeňská hala. Dnes slouží jako vyhledávané kino

Jméno Heinricha Mattoniho je spojené zejména s jeho úspěšným podnikáním při stáčení a prodeji minerální vody v Kyselce u Karlových Varů. Právě proto se bývalé lázně objevily i v seriálu České televize Já, Mattoni. Přímo v Kyselce se natáčelo v blízkosti lázeňského pavilonu. Ten už svému původnímu účelu dávno neslouží.

Seriál Radiožurnálu: V seriálu Já, Mattoni si zahrála i někdejší lázeňská hala. Dnes slouží jako vyhledávané kino

Jméno Heinricha Mattoniho je spojené zejména s jeho úspěšným podnikáním při stáčení a prodeji minerální vody v Kyselce u Karlových Varů. Právě proto se bývalé lázně objevily i v seriálu České televize Já, Mattoni. Přímo v Kyselce se natáčelo v blízkosti lázeňského pavilonu. Ten už svému původnímu účelu dávno neslouží.

Seriál Radiožurnálu: „Nebe se zatáhlo a sněžilo až do rána.“ Letopisy Narnie se natáčely v Tiských stěnách

Tiské stěny na Ústecku jsou častým cílem filmařů a to hlavně kvůli atraktivnímu prostředí plnému pískovcových skalních věží. V dalším dílu seriálu Kamerou po Česku se vydáme po stopách kasovního trháku Letopisy Narnie, dílu nazvaného Lev, čarodějnice a skříň.

Seriál Radiožurnálu: Herci filmu Zátopek prošli před natáčením tvrdým tréninkem. „Oštěp mi přišel do života,“ říká Issová

Na své role ve snímku Zátopek trénovali několik měsíců. Aby herec Václav Neužil zahrál správně legendárního olympijského atleta, musel si vypracovat lýtka i techniku běhu. Herečka Martha Issová se zase učila házet oštěpem u trenéra například Barbory Špotákové. „Jsem šťastná, že mi díky filmu Zátopek přišel oštěp do života. A s ním i celá parta lidí, kteří mi s tím pomáhali,“ vysvětluje herečka, která ve filmu hraje Danu Zátopkovou.

Seriál Radiožurnálu: Staré nástěnné malby, azbuka a malebná krajina. Kostel v Boleticích se objevil v Nabarveném ptáčeti

Ve Vojenském újezdu Boletice na Českokrumlovsku cvičí vojáci. A točí tam i filmaři. Dominantou malebné a opuštěné krajiny je kostel svatého Mikuláše, který patří mezi nejstarší jihočeské církevní stavby. Před třemi lety v něm režisér Václav Marhoul natáčel film Nabarvené ptáče.

Seriál Radiožurnálu: Staré nástěnné malby, azbuka a malebná krajina. Kostel v Boleticích se objevil v Nabarveném ptáčeti

Ve Vojenském újezdu Boletice na Českokrumlovsku cvičí vojáci. A točí tam i filmaři. Dominantou malebné a opuštěné krajiny je kostel svatého Mikuláše, který patří mezi nejstarší jihočeské církevní stavby. Před třemi lety v něm režisér Václav Marhoul natáčel film Nabarvené ptáče.

Seriál Radiožurnálu: Komunistický režim nebyl jejich sňatku nakloněný. V Helsinkách pak Zátopkovi získali čtyři zlaté

Legendární atletický pár se seznámil už na Moravě při tréninku před olympiádou v Londýně roku 1948. V šatnách na závodišti se potkávali čím dál častěji, až se jednou Emil rozhodl Danu Ingrovou doprovodit domů. Komunistický režim ale nebyl k jejich sňatku příliš nakloněný. „Protože můj kmotr byl generál Ingr v Benešově exilové vládě. Ale Ťopek si to prosadil,“ řekla Dana Zátopková v rozhovoru pro Český rozhlas před několika lety.

Seriál Radiožurnálu: „Já su zvyklej, je to prostě Jiříkov.“ Jak vypadá místo, kde Bohdan Sláma natáčel Divoké včely?

Není tam obchod ani hospoda a v kostele už se mše neslouží. Tak dnes vypadá Jiříkov na Bruntálsku, který zažil asi největší povyražení, když tam režisér Bohdan Sláma točil film Divoké včely. Oceňovaný snímek bez příkras ukazuje příběhy lidí z pohraničí, kde se voda musí pumpovat ze studny a místo antidepresiv se používá tvrdý alkohol.

Seriál Radiožurnálu: „Já su zvyklej, je to prostě Jiříkov.“ Jak vypadá místo, kde Bohdan Sláma natáčel Divoké včely?

Není tam obchod ani hospoda a v kostele už se mše neslouží. Tak dnes vypadá Jiříkov na Bruntálsku, který zažil asi největší povyražení, když tam režisér Bohdan Sláma točil film Divoké včely. Oceňovaný snímek bez příkras ukazuje příběhy lidí z pohraničí, kde se voda musí pumpovat ze studny a místo antidepresiv se používá tvrdý alkohol.

Seriál Radiožurnálu: Nejdůležitější je příprava, věřil běžec Emil Zátopek. Na olympiádu odjížděl s vírou ve zlato

Legendární běžec Emil Zátopek se celý život řídil heslem „Když nemůžeš, tak přidej“. Právě neúnavná snaha ho dovedla k řadě olympijských medailí i rekordů. „Záleží na přípravě. Tak, jak člověk trénuje, tak pak i závodí. Závod není nic jiného než ukázka toho, co se člověk v tréninku naučil. Já jsem si v březnu dal závazek získat na olympiádě dvě zlaté medaile,“ popisoval po svém několikanásobném olympijském úspěchu samotný Emil Zátopek.

Seriál Radiožurnálu: „Špinavá“ voda zatopeného lomu na Blanensku láká ke koupání. Nic s tím neudělal ani oficiální zákaz

Kaolín a slévárenské písky s oxidy železa zabarvují vodu v lomu v Rudici na Blanensku do různých odstínů hnědé a žluté. Na první pohled zdánlivě špinavá voda, ale v kombinaci s okolní přírodou chráněné krajinné oblasti Moravský kras láká ke koupání každoročně tisíce lidí. Má to ale jeden háček. Přestože se v lomu už skoro tři dekády intenzivně netěží, koupání je v něm oficiálně zakázané. Už brzy by se to ale mělo změnit.

Seriál Radiožurnálu: Okolo Bystřičky na Vsetínsku to žilo nočním životem. Z oblíbených zábav zbyly jen vzpomínky

Chátrající hotely, torza stánků s občerstvením a staré laminátové loďky připomínají zašlou slávu přehrady Bystřička na Vsetínsku. Ve druhé polovině minulého století na ni jezdily tisíce lidí. Do podnikových chat a do kempů přijížděli hlavně havíři z Ostravska. Na léto u Valašského moře, jak se vodní nádrži říká, vzpomínají hlavně místní.

Seriál Radiožurnálu: Tady se letos lidé vykoupou naposledy. V lomu Zvěřinov se bude opět těžit kámen

Skalní útesy, průzračná voda a zvláštní spojení toho, co člověk kdysi začal, a pak zase opustil. V seriálu Jako u moře se přesouváme k zatopeným lomům kolem Skutče na Chrudimsku. V tom nejoblíbenějším – lomu Zvěřinov – se lidé letos vykoupou nejspíš naposledy. Čas plavek končí a zase se sem vrátí sbíječky.

Seriál Radiožurnálu: Pořadatelé olympiády se o své zahraniční novináře starají. Připravili sérii kulturních akcí i výletů

Účastníci olympijských her jsou hlídáni ve dne, v noci – a to jak sportovci, tak novináři. Nesmlouvavým dozorcem jsou mobilní aplikace, povinně nainstalované do mobilních telefonů. Japonští pořadatelé se proto novinářům snaží tahle omezení zpříjemnit celkem slušnou nabídkou tzv. press tripů – neboli zájezdů pro média po tokijské aglomeraci.

Seriál Radiožurnálu: Ropáky vystřídali vodní ptáci. Průzračná voda nového jezera Most přitahuje rekreanty i ornitology

Povrchové lomy post-industriálního severozápadu Čech plní uměle vytvořené vodní plochy. Jezero Most v těsné blízkosti stejnojmenného města je zatím tou největší z nich, nabízí tří set hektarovou vodní plochu s průzračnou vodou, oblázkové pláže, kavárny, sportoviště i cyklostezku po celém břehu. Přitom ještě před šedesáti lety v místě jezera stálo historické město Most, před více než dvěma desítkami let se na tom samém místě ještě těžilo uhlí.