Seriál Radiožurnálu

Pravidelné seriály z vysílání Radiožurnálu. Zajímavá témata, reportáže z vašeho kraje, kulturních akcí i historie. Jednotlivé díly seriálů vysíláme během ranního, dopoledního, odpoledního, večerního i nočního a víkendového proudového vysílání. Všechny záznamy epizod najdete na webu.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Seriál Radiožurnálu: Tři ročníky v jedné Montessori třídě. „Děti si pomáhají a spolupracují spolu,“ říká učitelka

Kamila Randáková učí na základní škole Montessori ve Slaném. Ve věkově smíšené třídě se žáci ve věku od 6 do 9 let přirozeně učí jeden od druhého, chovají se k sobě ohleduplně a vzájemně si pomáhají. V Montessori systému nemají známky, učitelé v dětech podporují vnitřní motivaci. Jakým způsobem se děti učí opravovat své chyby? Poslechněte si další díl seriálu o výjimečných učitelích.

Seriál Radiožurnálu: Obcházím teorii a snažím se být hodně praktický, abych studenty nadchnul, říká učitel Mikláš

Finalista Global Teacher Prize, učitel Michal Mikláš, se do hodin informatiky a počítačové grafiky snaží vnést zábavné prvky a dává důraz na samostatnost. Pro některé je to velmi náročné, jiní díky tomu získají práci. Všichni studenti ale styl i osobnost svého učitele oceňují. Poslechněte si další díl seriálu o výjimečných učitelích.

Seriál Radiožurnálu: Hroznýš, želva nebo leguán. Učitel gymnázia Botičská používá k výuce i zookoutek se zvířaty

Učitel Petr Šíma z pražského gymnázia Botičská se snaží probíranou látku studentům co nejvíc přiblížit a gymnazisty nadchnout. V hodinách biologie k tomu často používá nejrůznější pomůcky a taky živá zvířata. „Měly by se učit tak, aby je to bavilo, a aby věděly k čemu to je. To je základ. A když to mají tím zážitkem, když si můžou všechno osahat, tak se jim to daleko líp pamatuje a daleko víc vidí v přírodě nějaké pravidelnosti, zákonitosti,“ říká.

Seriál Radiožurnálu: Chci zapojit každého studenta, motivovat je, říká učitelka z Jihlavy. V čem je její výuka výjimečná?

Neexistuje špatná otázka, špatně je nezeptat se! To je heslo, které razí jedna z letošních finalistek ceny pro nejinspirativnější pedagogy Soňa Havlíková. Učí na Obchodní akademii, zdravotní škole a škole služeb v Jihlavě. Do vyučování chce zapojit každého studenta, snaží se o to, aby se studenti nebáli udělat chybu. „Na dějepise chci zkusit, aby pochopili metody, musí se naučit spolupracovat, vědět, kdy mluvit, vzájemně se hodnotí,“ přibližuje Soňa Havlíková.

Seriál Radiožurnálu: Kdysi to byl největší hrad na Moravě. Dnes zříceninu Lukov křísí k životu děti z Hnutí Brontosaurus

Stovky tun kamení a hlíny už přemístili dobrovolníci, kteří opravují zříceninu hradu Lukov na Zlínsku. Kdysi ho vlastnil i Karel IV. Stavba byla největším hradem na Moravě. Poté zchátral a téměř zmizel v lesním porostu. Před 40 lety začalo jeho velké znovuzrození díky členům Hnutí Brontosaurus.

Seriál Radiožurnálu: Malebná zřícenina hradu Pořešín není jen památka. Láká na bohatý kulturní program i chlupaté sekačky

Ještě před 15 lety byl hrad Pořešín zpustlá zřícenina, kterou skoro nikdo neznal. Dnes je oblíbeným turistickým cílem Českokrumlovska. Přes léto tam míří cyklisté, ale i pěší turisté z celých Čech.

Seriál Radiožurnálu: Romantika pro pár, ale i zážitek pro rodinu. Zámek Konopiště láká na snídani ve vídeňském stylu

I přesto, že zámek Konopiště není utajený ani neznámý, místo v našem seriálu o památkách si našel. Pro návštěvníky totiž přichystal přes léto nevšední program – vídeňskou snídani servírovanou na zámeckém balkonu. A to přesně tak, jak si ji nechával připravovat arcivévoda František Ferdinand d’Este.

Seriál Radiožurnálu: Nadšenci se rozhodli postarat o chátrající kostel ze 17. století: „Cítíme podporu živých i mrtvých“

Kostelík svaté Kunhuty najdeme v malé obci Polom na Chrudimsku. Stará se o něj parta lidí převážně z Pardubic. Od církve ho koupili za symbolickou jednu korunu před téměř 15 lety. Kdyby tak neudělali, je velmi pravděpodobné, že by památka z poloviny 17. století dnes už nestála.

Seriál Radiožurnálu: Jak ušetřit při jízdě autem?

Kolik vás bude stát natankovat plnou nádrž v příštích týdnech a měsících, ovlivníte jenom těžko. Jak velkou vzdálenost na ni ale ujedeme, to už ovlivnit můžete. Záleží třeba na technickém stavu auta, proto se vyplatí nechat auto pravidelně zkontrolovat. Ušetřit na pohonných hmotách vám pomůžou i správně nahuštěné pneumatiky. Spotřebu přes léto zvyšují otevřená okénka i klimatizace. A základem je plynulá jízda, která může i ve městě snížit spotřebu až o 15 procent.

Seriál Radiožurnálu: Na co a jak je možné získat státní dotaci?

Zateplit dům, nainstalovat solární panely, vyměnit starý kotel za tepelné čerpadlo, to všechno vyžaduje na začátku velkou finanční investici. Stát proto nabízí dotace v rámci programu Nová zelená úsporám. Vztahuje se také na stínicí techniku, solární ohřev vody, řízené větrání, ale i stavbu úsporné novostavby. Dotace se vyplácí i na úpravy bytových domů. Finanční podpora může pokrýt až 50 procent investice. A za kombinaci úspor je dokonce možné získat finanční bonus.

Seriál Radiožurnálu: Historické apartmány zdobené tapetami. Opočenský zámek zpřístupnil prostory druhého patra

Ve Státním zámku Opočno si od letošního roku můžete prohlédnout poprvé v historii interiéry druhého patra. Dřív byly tyhle prostory nepřístupné, správa zámku ale našla ve svých depozitářích na šest tisíc předmětů, sehnala pět milionů korun a mohla tak bývalé hostinské pokoje zabydlet v téměř původní podobě.

Seriál Radiožurnálu: Muzeum nové generace zasáhne vaše smysly. „Vtáhne návštěvníky do příběhu,“ slibují ve Žďáru

Muzeum nové generace ve Žďáru nad Sázavou získalo ocenění pro nejkreativnější muzeum ve střední Evropě. Autoři expozice využívají magickou atmosféru bývalého cisterciáckého kláštera a zavedou vás přímo mezi středověké mnichy nebo kameníky.

Seriál Radiožurnálu: Jak nechybovat při instalaci solárních panelů nebo tepelného čerpadla?

Vytápění tepelným čerpadlem je oproti plynu průměrně dvakrát až třikrát levnější. A solární panely na střeše rodinných domů můžou přes léto pokrýt nejen celou spotřebu domácnosti, ale dokonce i dodávat přebytky do sítě. Předtím, než si je pořídíte, musíte ale upravit rozvody elektřiny v domě a nainstalovat si takzvaný měnič a případně taky baterie, do kterých se energie může ukládat. Na co dalšího se připravit?

Seriál Radiožurnálu: Jak se vyplatí v zimě snížit teplotu v místnosti?

Nejvíc energií v domácnosti spotřebuje vytápění místností. Podle údajů společnosti dTest tvoří až 80 procent celkové spotřeby. Dobrá zpráva je, že už snížení termostatu v obýváku o 3 stupně na 21 °C srazí ročně náklady na vytápění skoro o pětinu. Navíc lékaři doporučují právě tuto teplotu v místnosti jako ideální. V kuchyni stačí jen 18, protože se počítá s teplem z trouby. V koupelně bychom měli vytápět zhruba na 24 °C.

Seriál Radiožurnálu: Vodní mlýn Wesselsky není žádný skanzen. Tady se pracuje a vše vypadá jako kdysi

Starý vodní mlýn Wesselsky stojí v Loučkách, okrajové části Oder na Novojičínsku. Jeho majitelé uchovávají tradici velkého mlynářského rodu a taky významnou technickou památku.

Seriál Radiožurnálu: Bestseller i po čtvrt století. Harry Potter je pro nakladatelství Albatros dodnes zlatý důl

Brečlavá Bedřiška nebo Fňukavá Filipína. I mezi takovými výrazy se rozhodovali bratři Medkovi, když překládali knižní ságu o Harrym Potterovi. Dívčí umývárny nakonec strašila Ufňukaná Uršula. Jak se světový bestseller dostal do českých knihkupectví a proč si slavné knížky J. K. Rowlingové překládaly české děti samy?

Seriál Radiožurnálu: Pomůže s úsporou za energie změna dodavatele?

Bezmála desetina domácností chce kvůli vysokým cenám změnit dodavatele energií a víc než 40 procent lidí o změně uvažuje. Je to krok správným směrem? Jestliže porovnáváme dodavatele pouze podle ceny, měli bychom si současně ověřit, kdy a jak vybraný dodavatel svůj ceník naposledy měnil. Ceny totiž rostou u většiny společností, a pokud námi vybraný dodavatel dlouho nezdražoval, může to znamenat, že se k tomu teprve chystá.

Seriál Radiožurnálu: Zlatonka je v mudlovském famfrpálu neutrální hráč ve žlutém, přibližuje střelkyně české reprezentace

Nejkouzelnější den v roce. Tak mluví ředitel festivalu Potterfest Tomáš Vondráček o 3. září. V ten den se do Prahy popáté sjedou milovníci fantasy ságy o Harrym Potterovi. Ještě o něco dřív ale odletí česká reprezentace na Evropské hry ve famfrpálu – sportu známém právě z knih J. K. Rowlingové

Seriál Radiožurnálu: Vyplatí se investovat do nových oken nebo do nákupu tepelného čerpadla?

Další cestou, jak snížit spotřebu energií, jsou různá technologická řešení, která se vyplatí v dlouhodobém horizontu. Za jak dlouho se vám vrátí třeba investice do zateplení fasády, nákupu tepelného čerpadla nebo výměny oken? Poslechněte si názory odborníků.

Seriál Radiožurnálu: Jak ušetřit díky nočnímu proudu?

Na určitý počet hodin levnější elektřiny dnes mají nárok jen domácnosti, které s ní ohřívají vodu (8 h denně) nebo topí (až 20 h). Rozložení a časy spínání záleží na konkrétní distribuční společnosti, zjistíte je na webu nebo u přepážky. V případě, že už znáte časy spínání, můžete v těchto hodinách cíleně pouštět třeba pračku nebo žehlit. V 8hodinovém tarifu se cena za megawatthodinu ve vysokém a nízkém tarifu může lišit o stovky korun, ve 20hodinovém jsou to spíše desítky.

Seriál Radiožurnálu: Jak se Harry Potter učil česky? Turnaj tří kouzelníků daboval Vojta Kotek v kyblíku s vodou

Po knize o Harrym Potterovi přišly i filmy, které bylo pro českého diváka potřeba nadabovat. Filmové studio Warner Bros si pečlivě hlídalo kvalitu a chránilo film před nelegálním šířením. „Dabér Severuse Snapea dostal pokyn dabovat s golfovým míčkem v ruce,“ usmívá se dabingový režisér. „Při dabingu jsme spíš luštili, co se v té scéně konkrétně děje,“ popisuje herec Vojta Kotek. Poslechněte si další díl seriálu.

Seriál Radiožurnálu: Legendární vlak Harryho Pottera ve Skotsku nejvíc fascinuje Číňany. Přijedou, vyfotí se a letí domů

Knížky a filmy o čarodějovi Harrym Potterovi jsou i po 25 letech stále populární na celém světě. Mnohé fanoušky dodnes lákají místa spojená s oblíbenými hrdiny. Třeba Bradavice, kde byla škola pro kouzelníky. V knize ani ve filmu se to sice neříká, ale je zřejmé, že Bradavice jsou někde ve Skotsku. Přinejmenším se tam řada filmových scén natáčela. Vlak Harryho Pottera jezdí po stejné trase, kudy putovali mladí čarodějové do Bradavic, a svezl se jím i reportér Jaromír Marek.

Seriál Radiožurnálu: Jak vybrat úsporný spotřebič? Co radí odborníci, zjišťovala Zuzana Machálková

Podle čeho vybrat lednici, myčku nebo pračku, když chcete ušetřit na její spotřebě? A platí, že čím úspornější spotřebič, tím dražší? poslechněte si, co radí experti.

Seriál Radiožurnálu: V mé představivosti je Harryho svět ve Skotsku, prozrazuje J. K. Rowlingová

Před 25 lety vyšel první díl série o kouzelnickém učni Harrym Potterovi. Po jeho stopách se vydávají tisíce fanoušků a my se k nim tento týden v novém seriálu přidáme. Jako první zamíříme do skotského Edinburghu.

Seriál Radiožurnálu: Jak ušetřit při vaření a praní.

Opravdu ušetříte, když budete prát jen na 30 místo na 40 stupňů? Jaký je rozdíl ve spotřebě energie, když vaříte v hrnci s pokličkou a bez ní? A jsou moderní spotřebiče při úspoře energie skutečně efektivnější? Poslechněte si, co radí experti.

Seriál Radiožurnálu: Prvorepubliková smetánka, gestapo i soudruzi. Plzeňský Continental paní Eugenie lákal bez rozdílu

Prvorepublikový luxus i tančírna v době socialismu. To vše je spojené s plzeňským hotelem Continental. Zajít na víno nebo kávu do Contíku, jak hotelu v Plzni říkají, patřilo k dobrému tónu napříč dobou i režimy. Při jeho vzestupu hrála významnou roli hoteliérka Eugenie Ledecká. Právě o této ženě a jednom z nejstarších hotelů ve městě je román Eugenie spisovatelky Jany Poncarové a také další díl seriálu Radiožurnálu Česko mezi řádky.

Seriál Radiožurnálu: Hlahol Kopanic ze Želar ustal. Pospolitost podle místních vytlačily závory a soukromé pozemky

Předlohou pro fiktivní zapadlou horskou obec Želary jsou ve skutečnosti Moravské Kopanice v Bílých Karpatech. Spisovatelka Květa Legátová v novele Jozova Hanule popisuje Starý Hrozenkov a okolní vesnice, kde po válce učila ve škole. V seriálu Česku mezi řádky ale zjistíme, že o zapomenuté vesnice už dávno nejde.

Seriál Radiožurnálu: Za dámskou společností do Českých Budějovic! Ale slušně, kurtizány z Café Groll se urážet nenechaly

V dalším dílu seriálu Česko mezi řádky se podíváme za prvorepublikovými kurtizánami v Českých Budějovicích. Do prostředí tehdejších nevěstinců umístil svou novelu Café Groll spisovatel Jan Štifter. Název má podle skutečného vyhlášeného podniku poblíž tehdejších kasáren u nádraží.

Seriál Radiožurnálu: Jak ušetřit nejjednodušeji, hned a bez větších investic

Někdy stačí jen malá změna návyků a měsíčně ušetříme stovky korun, ročně pak tisíce. V prvním díle seriálu se zaměříme na to, s čím můžeme začít nejjednodušeji, hned a bez větších investic.

Seriál Radiožurnálu: „V socialismu jsme furt, až po krk.“ Hrdinové Vytěženého kraje hledají na Mostecku kulisy socialismu

Mostecko, tamní povrchové uhelné lomy a podzimní tísnivá krajina Krušnohoří s převalujícími se mlhami… Atmosféru známe ze seriálů Rapl nebo Pustina. Ve stejné době vznikal i román Vytěženej kraj autorky Veroniky Bendové. V seriálu Česko mezi řádky teď půjdeme ve stopách hlavních hrdinů – skautů hledajících na Mostecku zajímavé filmové lokace připomínající období normalizace.

Seriál Radiožurnálu: Slovácko sa nesúdí napsal talentovaný holič. O dění u soudu se dozvídal z první ruky

Moravské Slovácko – vinohrady, sklípky a poetická příroda. Právě do tohoto prostředí je zasazen děj knih Zdeňka Galušky Slovácko sa súdí a nesúdí. Stařeček Pagáč v nich vypráví veselé i smutné příhody, jaké život přináší. Poslechněte si další díl seriálu.

Seriál Radiožurnálu: Nádhera poválečné fotbalové euforie. S Lojzkem Lapáčkem ve Slezské Ostravě

Putování za literárními hrdiny nás v seriálu Česko mezi řádky teď zavede do Slezské Ostravy. Právě tato část města je přímo v názvu románu exilového spisovatele a ostravského rodáka Oty Filipa. Jeho kniha Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy ukazuje bez příkras soužití Čechů, Poláků, Němců a Židů v polovině 20. století. A to vše v kulisách legendárního fotbalového klubu, původně SK Slezská, dnes Baníku Ostrava.

Seriál Radiožurnálu: Za jednoho nacistu deset polských občanů. Román Životice Karin Lednické vypráví o pomstě na Těšínsku

Další díl seriálu nás zavede do okolí Havířova za vzpomínkami na tragédii z druhé světové války. 6. srpna roku 1944 nacisté v Životicích popravili 36 nevinných lidí. Byla to pomsta za předchozí útok partyzánů na příslušníky gestapa. Tyto události popsala Karin Lednická ve své knize Životice. Oběti dosud připomínají kamenné pomníky v Životicích i okolí.

Seriál Radiožurnálu: Půda si pamatuje nevinnou krev. Román Kyselé třešně popisuje masakr německých obyvatel na Slovensku

Jsou třešně na kopci Švédské šance u Přerova opravdu kyselé? Nebo je to jen lež rodičů, kteří tak chtěli zabránit svým dětem, aby si trhali ovoce v aleji, kde bylo v červnu 1945 bestiálně zavražděno 267 nevinných lidí? Desítky let se o masakru, jehož obětí byli němečtí obyvatelé Slovenska, převážně ženy a děti, nesmělo mluvit. Přerovská spisovatelka Lenka Chalupová události popisuje ve svém románu Kyselé třešně.

Seriál Radiožurnálu: Po štěchovickém pokladu pátrají dobrodruzi i seriozní badatelé. A v románu i spisovatel Jarchovský

Štěchovický poklad by měl ukrývat jak zlato, tak i tajné dokumenty o německých zbraních a další cennosti. Už desítky let po něm pátrají na pravém břehu Vltavy nedaleko Prahy dobrodruzi i seriózní badatelé. Na poklad se zaměřil i spisovatel Zdeněk Jarchovský v románu Štěchovická stěna. A tak místo nedaleko Hradišťka zaujalo i nás v seriálu Česko mezi řádky.

Seriál Radiožurnálu: Cestuji s bedekrem z Rakouska-Uherska, stejně jako Winterberg, prozrazuje Jaroslav Rudiš

V dalším díle seriálu prohlédneme město Brno očima postav románu Winterbergova poslední cesta Jaroslava Rudiše. Jeho postavy do Brna přicestovaly vlakem s tištěným průvodcem po Rakousko-Uhersku z roku 1913. Bedekr je skutečný, autor se jím při psaní knihy sám řídil. Která místa v Brně získala své místo v románu? Poslechněte si další díl seriálu.

Seriál Radiožurnálu: Návštěvníci bývají slušní, do knihy si vyberu jen ty 3 % debilů, říká autor Poslední aristokratky

Jihomoravský zámek Milotice sice není výslovně dějištěm žádného soudobého románu, přesto do seriálu Česko mezi řádky patří. Je totiž spojený s knihou Poslední aristokratka. Jednak proto, že autorem humoristické série o rodině Kostkových ze zámku Kostka je milotický kastelán Evžen Boček, a také proto, že památka, kterou spravuje, byla jednou z těch, kde se natáčel stejnojmenný film.

Seriál Radiožurnálu: „Zase jsme v té ďůře.“ Na sto procent trefené fárání, komentují horníci román Pestré vrstvy

Autor románu Pestré vrstvy Ivan Landsmann dlouhé roky pracoval jako horník v podzemí na Karvinsku. Originálním způsobem představil hornický slang a popsal také nelehký život i vzdor havířů pozdního socialismu. Dají se dnes pestré vrstvy ve štolách vidět? A jak je na tom dnes hornický slang?

Seriál Radiožurnálu: Vždycky se tady střílelo, pašovalo, odehrávaly se tady dějiny, líčí autor románu Návrat Krále Šumavy

Podle románu Návrat Krále Šumavy jihočeského spisovatele Davida Jana Žáka už vznikla rozhlasová četba na pokračování, divadelní hra, komiks, ve střižně je i televizní minisérie. Na místa, kde v čase nastupující komunistické diktatury chodil legendární převaděč Josef Hasil, se vydala reportérka Pavla Kuchtová.

Seriál Radiožurnálu: Komunisté se snažili řeholnice v Bílé vodě izolovat. Na klášter upozornila kniha autorky Tučkové

Bílá Voda je název zapadlé obce na Jesenicku a zároveň poslední knihy spisovatelky Kateřiny Tučkové, autorky oceňovaných próz Žítkovské bohyně nebo Vyhnání Gerty Schnirch. Ve svém nejnovějším románu otevírá čtyřicetiletá spisovatelka téma násilné internace řádových sester v 50. letech. Právě do kláštera v Bílé Vodě totiž tehdy komunistický režim nuceně vystěhoval řeholnice z celé republiky.

Seriál Radiožurnálu: Nebojím se dávat těm lidem šanci. Moje zkušenost je výborná, říká provozovatel čerpací stanice

Ondřej pracuje v charitativním obchodě, Luboš na čerpací stanici. Najít si práci bylo kvůli kriminální minulosti těžké pro oba. „Jde i o to, že člověk psychicky po vězení není připraven jít hned hledat práci, má o sobě pochyby. Ví se, že člověka s trestní minulostí málokde vezmou,“ říká Ondřej. Lubošovi pomohla najít práci nezisková organizace Rubikon, a to i díky Radku Plíhalovi, provozovateli čerpací stanice. „Mají enormní snahu pracovat, co nejlíp,“ říká s úsměvem.

Seriál Radiožurnálu: Zarazilo nás, jak je festival neekologický. Třídit je to nejmenší, říká autorka otevřeného dopisu

Karlovarský filmový festival nedělá nic pro snížení environmentálního dopadu svého provozu. To píše v otevřeném dopise desítka filmových publicistů s tím, že jiné světové festivaly se zbavují plastu a přecházejí na papír, nebo že třeba festival v Berlíně úplně zrušil jednorázové kelímky. Vedení festivalu považuje výzvu za inspiraci a bude prý hledat řešení.

Seriál Radiožurnálu: Zajezdíte si pěkným autem a ještě si vyděláte, pochvalují si řidiči karlovarského festivalu

Mohli by si připadat jako námořníci, protože jsou součástí flotily. Na sobě ale mají solidní obleky a předpisově uvázané kravaty. A jeden z jejich důležitých úkolů je mlčet. Dálniční policista Dan a prodavač bagrů Vít si vzali dovolenou a odjeli řídit limuzíny na karlovarský festival. Je to prý perfektní dovolená.

Seriál Radiožurnálu: Po propuštění začala s dcerou žít nový život. „Chci toho zvládnout co nejvíc,“ přeje si Nikola

Jednatřicetiletá Nikola brala drogy, kradla, a tak máma malé Johanky musela na rok do vězení. Teď je už několik měsíců na svobodě. A snaží se i s malou dcerou žít nový život. „Doteď si to pamatuju, když jsem vyšla ven, tak ta malá se rozeběhla…,“ vzpomíná se slzami v očích Nikola. Po propuštění vedly její kroky do centra Rubikon, kde pomáhají lidem s trestní minulostí. Podařilo se jí najít práci, postupně se zbavuje dluhů a od září chce nastoupit do školy.

Seriál Radiožurnálu: Den s dítětem ve vězení: Z tvrdých chlapů se stávají otcové od rodin

Jednou za měsíc nanejvýš tři hodiny, v místnosti společné pro všechny, usazeni u stolečků. Jen tak mají vězni možnost vidět své blízké. Umožnit odsouzeným a jejich dětem strávit aspoň jeden den v roce venku, o to se snaží akce Den s dítětem. „Je to bezvadný, jsme takhle poprvé spolu po dlouhé době,“ pochvalují si Tomáš, jeho žena Hana a jejich jedenáctiletá dcera. Slunečný den si užívají mnohem víc než běžné návštěvy.

Seriál Radiožurnálu: Ukrajinské filmy nejsou na festival nasazené účelově. Jsou prostě kvalitní, konstatuje kritik Sladký

Hned čtyři ryze ukrajinské filmy se promítají na filmovém festivalu v Karlových Varech. Dalších několik filmů pak Ukrajinu popisují, ale vytvářeli je zahraniční producenti. Není překvapením, že snímky se nějakým způsobem dotýkají války. Přitom jsou natočené ještě před ruskou invazí na Ukrajinu.

Seriál Radiožurnálu: Pivo za 75 korun? Radši zůstaneme u drinků, hodnotí festivalové ceny divačky ve Varech

Bez peněz do hospody nelez. A když jdete na letní festival, ať už filmový nebo hudební, tak bez nadité prkenice to rozhodně nepůjde. V Karlových Varech se o tom přesvědčil reportér Radiožurnálu Ľubomír Smatana. Prošel několik restaurací a bufetů, a tak nabízí stručný, leč výstižný přehled festivalových cen.

Seriál Radiožurnálu: „Zvládá to hůř než já.“ Matka tří dětí čeká na muže, až se vrátí z vězení

Maminka tří dětí má muže už čtvrtým rokem ve věznici Kuřim. Rodina se dostala do programu Neviditelné zdi organizace Volonté, díky němu se spolu můžou vídat častěji. Intenzivnější kontakt s rodinou má zabránit tomu, aby se odsouzený dostal po propuštění znovu za mříže. „Muž to zvládá asi hůř než já. Z nás dvou byl on byl ten, který potřeboval víc objímat,“ říká. Její muž se chová vzorně, aby ho předčasně propustili. První žádost nevyšla, teď bude soud rozhodovat znovu.

Seriál Radiožurnálu: „Jsem šťastná, že ho tady můžu mít.“ Pětinásobná matka Veronika vychovává ve vězení batole

Veronice je 37 let, a svého jeden a půlletého syna vychovává ve vězení. S malým Péťou už několik měsíců sdílí společný pokoj ve Světlé nad Sázavou. „Aspoň za toho jednoho jsem šťastná, že ho tady můžu mít,“ říká Veronika, na kterou doma čekají ještě další čtyři děti. Péťa má na pokoji hračky, v oknech chybí mříže, na stěnách jsou obrázky. Více než ve vězení to tady připomíná mateřskou školu. Veronika také píše Péťovi deník. Do konce trestu zbývá pár stovek dní.

Seriál Radiožurnálu: „Vypovídá to něco o tom režimu.“ Diváci ve Varech hodnotí ruský film

Nejkontroverznější film letošního karlovarského festivalu se jmenuje Kapitán Volkonogov uprchl. A kontroverze není třeba kvůli sexu nebo násilí, je to totiž ruský film, proti jehož uvedení protestovali ukrajinští režiséři a herci. A přidal se k nim i ukrajinský velvyslanec v Česku. Film je ostrou kritikou velkého teroru ve stalinistickém Sovětském svazu.

Seriál Radiožurnálu: Polyna s kamarádkou předvedla gymnastickou sestavu. Diváci tleskají a jsou nadšení

Časosběrný seriál o devítileté ukrajinské gymnastce Polyně dnes uzavřeme symbolicky na slavnostní akademii havířovského sportovního klubu. Její matka Larysa hlavně chtěla, aby co nejdřív pokračovala v tréninku, jak byla zvyklá, než je z rodné země vyhnala ruská agrese. Po čtyřech měsících už Polyna česky rozumí i trochu mluví, směje se, dovádí v tělocvičně a s kamarádkou Klaudií secvičila společné vystoupení, které předvedly plné sportovní hale.

Seriál Radiožurnálu: Děti, ženy i horníci. Na filmžurnál s Kozubem a Krhutem přišlo obrovské množství lidí

Velká show v podání herců a muzikantů Štěpána Kozuba a Jiřího Krhuta ukončila na karlovarském filmovém festivalu Den s Českým rozhlasem. Oba baviči nešli pro výraz daleko, jak je u nich v Ostravě dobrým zvykem. A diváci se náramně bavili. Bylo jich na malém prostoru u Sadové kolonády několik set, převládaly ženy, kupodivu tam bylo také dost dětí. I když našli se i horníci.

Seriál Radiožurnálu: Je to splněný sen, říká muzikant Macháček. SymfoMIG vystoupil ve Varech

Na zahajovacím koncertu karlovarského filmového festivalu létalo dámské spodní prádlo. Aby ne, když vystoupila chlapecká, taneční, pěvecká a striptérská skupina z Prahy 5 Smíchova. Na pódium před Thermalem totiž přistáli Mig 21, populární kapela tentokrát pod jménem SymfoMIG. Šéfdirigent Jaroslav Kyzlink dirigoval se zlomenou rukou a zpěvák Jiří Macháček zůstal bavičem za všech okolností.

Seriál Radiožurnálu: Úsměv na tváři je to nejhezčí, říká zdravotní sestra Jana. Pro Polyninu rodinu je andělem ochráncem

Neocenitelnou pomoc pro ukrajinské uprchlíky představují Češi, kteří jim věnují svůj čas. Třeba je doprovodí k lékařům nebo na poštu. Stejnou zkušenost má rodina malé gymnastky Polyny. Zdravotní sestru Janu poznali hned na prvním tréninku v Havířově. I když o sobě tvrdí, že není organizační typ, tak pomohla sehnat školu pro Polynu a její sestru Emu, doprovodila je na úřady a matce Laryse našla práci v šicí dílně.

Seriál Radiožurnálu: Devítiletá Polyna už je v Havířově jako doma. Českým spolužákům pomáhá s matematikou

Nadějné devítileté ukrajinské gymnastky Polyny se ujal sportovní klub v Havířově. Její matce se tam povedlo sehnat byt a ve vedlejší obci i práci. Ze zakřiknuté dívky se během pár měsíců vyklubala upovídaná holka, které je všude plno – na trénincích i ve škole. U tabule vyniká v hodinách matematiky.

Seriál Radiožurnálu: Larysa si našla práci i přátele v šicí dílně. Na Ukrajině šila gymnastické dresy pro dceru Polynu

Devítiletá gymnastka Polyna si docela rychle zvykla na nový sportovní oddíl i na to, že pro české kamarádky je prostě Polča. A její matka si už našla práci v šicí dílně, kde se vyrábí sportovní dresy. Může tam zajistit skromné živobytí pro všechny své tři dcery.

Seriál Radiožurnálu: Pro menší děti je Polča vzor, chtěly by cvičit jako ona, říká trenérka mladé ukrajinské gymnastky

Na první trénincích cvičila Polyna sama a ostatní děvčata netušila, jak se s ní mají bavit. Stačilo pár týdnů a všechno je jinak. V tělocvičně už všechny malé gymnastky běhají spolu, smějí se a Polyně říkají Polča.

Seriál Radiožurnálu: Díky sportu děti tolik nevnímají dění na Ukrajině, popisuje Polynina maminka

Larysa a její tři dcery se přestěhovaly do bytu v Havířově. Byt mají zařízený, dcery chodí do školy a pokročily i s češtinou. „Polyna chodí v čtvrtou třídu a já v druhou třídu,“ hlásí školní aktivity nejmenší Ema.

Seriál Radiožurnálu: Na Ukrajině vyhrávala gymnastické soutěže. Teď devítiletá Polyna trénuje v havířovském klubu

Rodina malé ukrajinské gymnastky Polyny našla po útěku kvůli ruské agresi dočasné bydlení v Ostravě. A devítiletá dívenka začala trénovat v havířovském klubu. „Myslím, že se vyrovná našim patnáctiletým holkám,“ popisuje trenérka Lucie Hýžová, která na mladou ukrajinskou gymnastku dohlíží.

Seriál Radiožurnálu: Lidé jsou vděční, když nemusíte a stejně pomáháte, popisuje dobrovolník z Lužice rok po tornádu

Ze začátku pomáhaly tisíce, teď už jen pár posledních mohykánů. Jak dlouho bude obnova vsí poničených tornádem ještě trvat? „Předtím se říkalo 10 let, teď to vidím tak ještě pět,“ odhaduje Vítězslav Vejmelka, jeden z dobrovolníků, který se do Lužice a Moravské Nové Vsi v posledním roce v podstatě přestěhoval. Kolik střech opravil ani nedokáže spočítat. „Vidíte ty lidi, jak jsou potom spokojený. Ty lidi jsou prostě vděčný: vědí, že nemusíte a že to stejně děláte,“ těší jej.

Seriál Radiožurnálu: S dary na účet bychom neměli žádné starosti, lituje starosta sbírky na opravu Stebna po vichřici

Rok po ničivé vichřici je Stebno na Lounsku opravené i díky sbírce města Kryry, pod které spadá. „Kdyby nám ty prostředky chodily jako dary na účet města, tak jsme dneska neměli vůbec žádné starosti,“ lituje však sbírky zpětně starosta Kryr Miroslav Brda. „Každý si myslel: hele, dostali peníze, tak nám je musí dát. A tím to udělal taky poměrně dost zlé,“ dodává. Obyvatelé Stebna z ní mohli získat od 30 do 200 tisíc korun, podle opozice však měli mít nad penězi více kontroly.

Seriál Radiožurnálu: Lidi neutekli, budují to znovu. Bude to tu stejné, možná hezčí, věří majitel hospody z Hrušek

Hrušky na Břeclavsku byly první vesnicí, kam tornádo před rokem na své ničivé cestě po jižní Moravě dorazilo. „U každého domku byly zahrady, keře, stromy. Naproti byl park, teď tam není ani stromek,“ říká smutně Jaroslav Bradávka, který v Hruškách vlastnil hospodu Dolní krčma. Ta se nyní musí také od základu budovat. „Doufám, že žízeň budou mít lidi pořád,“ směje se spolumajitel Jiří Škrabal. „Snad to bude dobré,“ věří.

Seriál Radiožurnálu: Místo vinobraní bylo střechobraní, vzpomínají vinaři z Mikulčic

Vinařům Maradovým tornádo poničilo rodinný dům i vinařství. „V podstatě jsme si neplánovaně udělali rekonstrukci všech našich nemovitostí v jednom roce. Škoda byla sedm milionů, ale co, přežili jsme,“ usmívá se s nadhledem Petr Marada. „Když si na to dneska vzpomenu, říkám si, že teď už udělám vinobraní kdekoli a kdykoli,,“ popisuje vinobraní v bojových podmínkách po řádění tornáda. Katastrofa ale přinesla podle vinaře kromě respektu z nálad počasí taky lepší sousedské vztahy

Seriál Radiožurnálu: Vitráže v kostele restaurujeme podle fotografií, popisuje sklář v Moravské Nové Vsi

V Moravské Nové Vsi se do kostela poničeného tornádem vrací vitrážová okna. „Nechali jsme si dohledat fotografie, které znázorňují stav vitráže před poškozením, takže máme dokumentaci k tomu, abychom dali dohromady celou kresebnou část i složení figurálních výjevů postav,“ popisuje Miloslav Sviták. „Malování na sklo je velice složité řemeslo, je to opravdu kumšt. Nemůžete se dopustit žádné chyby, protože se to tam nedá napravit,“ vysvětluje.

Seriál Radiožurnálu: Někdy si tu s těmi lidmi i pobrečíte, popisuje pracovnice charity v tornádem zasažených Mikulčicích

V Mikulčicích na Hodonínsku mají v unimobuňce stále kancelář pracovníci Charity. Řeší žádosti lidí, vedou psychoterapeutickou poradnu a poskytují materiální pomoc. „Pomáhají nám hlavně materiálně. Rozpočet na dům je dneska dvakrát takový, než kolik jsme dali dohromady,“ popisuje Miloslav Belka, jehož dům šel k zemi mezi prvními. Charitní pracovníci už sepsali stovky smluv, vydali tisíce kilogramů potravin a pomohli s výplatou desítek milionů korun z veřejných sbírek.

Seriál Radiožurnálu: „Začalo to vichrem, pak přišel rachot,“ vzpomínají Bartošíkovi. Dům opravovali několik měsíců

Bylo tak rychlé, že se babička, otec a syn Bartošíkovi z Pánova málem nestihli schovat do bezpečí. Přesně tak zůstane 24. červen 2021 zapsaný ve vzpomínkách rodiny. Dvě minuty řádění tornáda je vyhnaly z jejich domova. Teď na první pohled není poznat, že byl nějak poškozený. „Pomáhalo neskutečné množství lidí,“ říká Rostislav Bartošík. Za to, že se do domu mohli na Vánoce vrátit, vděčí dobrovolníkům i finanční pomoci od státu, dárců i Nadačního fondu Českého rozhlasu.

Seriál Radiožurnálu: Výtvarnou podobu jsem na začátku neřešil, říká tvůrce filmu Happy End. Snímek se dostal i do Cannes

Natočit dnes opravdu dobrý film nestačí, musíte ho ještě umět pořádně zpropagovat. Své o tom ví také režisér Jan Saska. Ten se nominoval před několika lety mezi desítku nejlepších animátorů, kteří usilovali o prestižního Oscara. Tvůrce tehdy zabodoval s krátkým filmem Happy End. Morbidní příběh uvedl také prestižní filmový festival ve francouzském Cannes. „Film je adaptací vtipu, atributy češství už ten vtip obsahoval,“ popisuje režisér.

Seriál Radiožurnálu: Studenti se nechají ovlivňovat tím, co počítač umí, říká Barta. Kam se posouvá česká animace?

Zahraniční snímky na přelomu milénia téměř vytlačily české animované snímky, které už v minulosti inspirovaly i přední zahraniční tvůrce. Legendární tvůrci jako Karel Zeman nebo Jiří Trnka ale žijí v srdcích fanoušků dodnes. Kam se posunula tuzemská animace za poslední dvě desítky let? „Estetika se mění podle toho, jak máme možnosti v počítačových programech, studenti se tím řídí a nechají se ovlivňovat tím, co počítač umí,“ říká Jiří Barta.

Seriál Radiožurnálu: Jan Bubeníček: Po úspěchu filmu Myši patří do nebe chystá svérázný zeleninový western

Jan Bubeníček nedávno natočil s Denisou Grimmovou pohádku Myši patří do nebe. Za snímek dostali Českého lva, bodovali i v zahraničí. Nový příběh zasadil do divokého západu. „Bude to televizní seriál, parodie na western. Je to pro děti, tam je vždycky – zvlášť u televizí – problém s násilím. A zároveň western bez násilí není úplně ono. Tak jsme si vymysleli, že to bude western zeleninový. Všichni naši hrdinové budou nějaké druhy zeleniny,“ usmívá se animátor Jan Bubeníček.

Seriál Radiožurnálu: 17. června 1942: Prozrazení

Gestapo vtrhne do bytu rodiny Moravcových, jedněch z největších podporovatelů parašutistů. Zatímco nacisté zatýkají Aloise Moravce, jeho ženě Marii se podaří otrávit. Jejich syna Vlastimila zvaného Aťa vylákají nacisté z rodinného statku do Prahy telegramem. Po příjezdu ho gestapo zatkne a sedm hodin brutálně mučí. Nakonec mu ukážou matčino mrtvé tělo. Teprve tehdy se 21letý Aťa zlomí a prozradí, že parašutisté se nejspíš ukrývají v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

Seriál Radiožurnálu: Michal Žabka: Dostal do filmu Čtyřlístek, teď chystá podle komiksů seriál o Rychlých šípech

Režisér Michal Žabka překonává výzvy. Zfilmovat Čtyřlístek zkoušelo už několik tvůrců. „Věděl jsem od samého začátku, že vstupuju na tenký led. Do té doby byl jeden pokus natočit Čtyřlístek jako večerníček, a ten skončil po 3 dílech. Z nějakého důvodu to celé skončilo a od té doby se toho každý bál a už si na to nikdo netroufl. Tak jsem si říkal, zkusíme to,“ popisuje Michal Žabka. „Se Čtyřlístkem děláme třetí věc, tak to asi funguje a bude to snad pokračovat dál,“ usmívá se.

Seriál Radiožurnálu: 16. června 1942: Zrada Karla Čurdy

Na úřadovnu gestapa v pražském Petschkově paláci přichází příslušník výsadkové skupiny Out Distance Karel Čurda. Prozradí všechno, co ví o parašutistech i o lidech, kteří jim pomáhají. Dvacet dní od atentátu na Reinharda Heydricha jsou do té doby bezradní nacisté na stopě Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi. Zatýkání odborářských rodin začne už za několik hodin. Před popravčí četu v pražských Kobylisích se postaví dalších 26 lidických obyvatel.

Seriál Radiožurnálu: Pojar říkal, že animátoři musí být notoričtí optimisté, vzpomíná na svého učitele Aurel Klimt

Na filmové plátno přenesl knihu Fimfárum Jana Wericha, teď si dal animátor a režisér Aurel Klimt novou výzvu – natočit Válku s mloky Karla Čapka. „Největší obavu jsem měl z toho, že ve scénáři nebudu dostatečně schopen sekundovat Karlu Čapkovi,“ vypráví. „Mloci budou třidéčkoví, takoví hodně realistiští. Povedlo se nám vymodelovat a rozanimovat vzorového mloka na české poměry velice nadstandardně. Vypadá to až hollywoodsky,“ popisuje svůj nový film režisér.

Seriál Radiožurnálu: Pavel Koutský: V animaci máte všechny druhy umění dohromady

Animátor Pavel Koutský do seriálové podoby zpracoval večerníček Dějiny udatného českého národa podle knihy výtvarnice Lucie Seifertové. „Snažím se využít zvláštních možností, které animace má. Nemám rád, když je animovaný film v podstatě nakreslený hraný film,“ říká Koutský. „Animátor je herec, ale současně – když je autor – musí být taky spisovatel, dramatik a samozřejmě výtvarník a trochu muzikant,“ popisuje práci animátora.

Seriál Radiožurnálu: Animace je dnes otevřená všemu, nemusí mít přesné sdělení, říká tvůrce Krysaře Barta

Jeden z nejnáročnějších animovaných filmů za desítky let je Krysař režiséra Jiřího Barty. Svými hlasy nebo lépe skřeky přispěli do filmu třeba herci Oldřich Kaiser nebo Jiří Lábus a píšťalu rozezněl Jiří Stivín. Temný snímek patří ke zlatému fondu českého filmu. „Byla to demonstrace soudržnosti, všichni jsme šli za jedním cílem,“ vzpomíná Barta. V 90. letech si musel najít cestu k financování své tvorby, příběh o Golemovi měl v archivu odložený 30 let. Teď se k němu vrací

Seriál Radiožurnálu: Partneři v Bruselu vědí, že s námi je dobrá spolupráce, usmívá se šéfka Českého centra

České předsednictví neznamená jen půl roku ve vedení členských států EU, ale také příležitost představit se Evropě v novém, netradičním světle. Česká kulturní diplomacie kvůli tomu organizuje desítky doprovodných akcí. „Plánujeme módní přehlídku. Na jednom catwalku propojíme české a belgické mladé módní návrháře. Chceme se dostat k širokému publiku, je pro nás důležité. A bude dobře, když bude mít povědomí o České republice,“ říká šéfka Českého centra Jitka Pánek Jurková.

Seriál Radiožurnálu: 10. června 1942: Vypálení Lidic

Ve středu 10. června 1942 nacisté popravili 173 lidických mužů a chlapců starších 15 let na zahradě Horákova statku. Jejich ženy s malými dětmi odvezli do tělocvičny kladenského gymnázia. Tam jim po dvou dnech děti násilím odebrali. Ženy pak poslali do koncentračního tábora. 82 dětí nacisté zavraždili o pár týdnů později v Chełmnu nad Nerem. Nejmladšímu byl jeden rok.

Seriál Radiožurnálu: Příprava předsednictví je vyšší level. Nikdy se nenudíte, směje se šéfka vládního odboru pro EU

Alice Krutilová se svým týmem do posledního detailu plánuje pátek 1. července, kdy do Litomyšle přijede vláda i celá Evropská komise, a tím odstartuje české předsednictví. EU se Alice Krutilová věnuje už od studií. Několik let žila v Bruselu. „Pokud Česká republika ví, co chce, ví, jak toho dosáhnout, a má schopné diplomaty, kteří to vysvětlí všem ostatním a vymyslí kompromisy, tak můžeme posunout evropskou legislativu o něco dál,“ říká šéfka vládního odboru pro EU.

Seriál Radiožurnálu: „Trialog je o tom, že nakonec všichni zčásti ustoupí.“ Jak europoslanci vyjednali jednotné nabíječky

Proběhlo jednání Evropského parlamentu, tzv. trialog, o jednotných nabíječkách. „Teď si musíme během tří čtyř hodin natvrdo říct, jestli jsme schopní najít shodu. A každý někde ustoupit – trialog je vždycky o tom, že nakonec všichni zčásti ustoupí,“ popisuje europoslankyně Kateřina Konečná z KSČM. I přes nesouhlas unijních států se podařilo prosadit rozšíření jednotných nabíječek i na notebooky a další zařízení.

Seriál Radiožurnálu: 7. června 1942: Státní pohřeb na Pražském hradě

V 8 hodin ráno vystaví nacisté katafalk s rakví, ve které je tělo Reinharda Heydricha na hlavním nádvoří Pražského hradu. Příchozí k němu můžou pokládat květiny a věnce. Smutečního obřadu se účastní také prezident Emil Hácha spolu s celou protektorátní vládou. Ten samý den začne rozsáhlá pátrací akce nacistických a protektorátních bezpečnostních složek. Přestože se policii a gestapu podaří zatknout na 400 lidí, nenajdou žádnou stopu vedoucí k parašutistům.

Seriál Radiožurnálu: Na předsednictví jsme dobře připraveni, tvrdí ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek

Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek zahájil zasedání Rady pro obecné záležitosti v roli předsedy. „Můj hlavní úkol bude moderovat diskuzi mezi Radou Evropské unie a Evropským parlamentem, předsedat Radě pro obecné záležitosti a samozřejmě koordinovat celou evropskou politiku vlády, protože v době předsednictví budeme ve zvlášť delikátní pozici,“ vysvětluje svou roli v Bruselu Bek.

Seriál Radiožurnálu: „Tady mají lidé hodně velký drive.“ Jak vnímají práci v Bruselu dvě diplomatky z Ostravy?

Jedna do služeb státu právě nastoupila, druhá v Bruselu naopak patří mezi ty nejzkušenější. Dvě diplomatky z Ostravy si ale na nedostatek práce nestěžují. „Jsem na jedné schůzce za druhou, do kanceláře přijdu až pozdě večer, kdy sedám ke stovkám emailů,“ říká Veronika Musilová. Na stáž přijela do Bruselu Jana Ostárková, podle které tady vše probíhá velice rychle. „Je to tady našlapané,“ říká doktorantka z Vysoké školy báňské, která se věnuje dopravě.

Seriál Radiožurnálu: 5. června 1942: Převoz rakve a další zatýkání

Před půlnocí odváží příslušníci SS rakev s tělem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha z Nemocnice na Bulovce na Pražský hrad. Ještě ten den zatýká gestapo v Plzni kněze Josefa Jílka, který odbojářům vydával falešné křestní listy. Zadržen je také odbojář, kněz a šlechtic Antonín Bořek Dohalský.

Seriál Radiožurnálu: 4. červen 1942: Smrt Reinharda Heydricha

Osm dní po útoku umírá parašutistů Jana Kubiše a Josefa Gabčíka v Kobylisích umírá zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Úkol výsadku Anthropoid je u konce.

Seriál Radiožurnálu: 3. červen 1942: Osudný dopis

Nacisté intenzivně pátrají po dívce, která ukryla zakrvácené kolo Jana Kubiše. Čtrnáctiletou Jindřišku Novákovou ale neodhalí. Ve Slaném předá ředitel tamní fabriky četníkům dopis, který nakonec rozhodne o tragickém osudu Lidic. Stav zraněného zastupujícího protektora není stabilizovaný. Reinhardu Heydrichovi zbývá poslední den života.

Seriál Radiožurnálu: V Británii slaví výročí Alžběty II. i Češi. Jejich Platinový piknik je na seznamu oficiálních oslav

Britové dnes mají volno, a to proto, aby mohli už začít slavit 70 let královny Alžběty II. na trůnu. Po celé zemi jsou o víkendu připraveny stovky pikniků a pouličních oslav. Výročí nejdéle vládnoucího britského panovníka si připomínají i Češi v Británii.

Seriál Radiožurnálu: 2. června 1942: Manifestace na Staroměstském náměstí

Gestapo dopadlo v protektorátu parašutistu Oldřicha Pechala z výsadku Zinc. Ve večerních hodinách se zdravotní stav po atentátu zraněného Heydricha prudce zhoršil.

Seriál Radiožurnálu: Návštěva Alžběty II. vyvolala obrovský rozruch. Václav Havel pro ni přichystal netradiční překvapení

Byla to extraliga všech státnických návštěv. Zaměstnanci Pražského hradu se připravovali měsíce dopředu na příjezd britské královny Alžběty II. Stalo se tak před 26 lety. Nový stát, Praha a Václav Havel – to byly důvody, proč si britská panovnice zvolila, že z pouhých dvou zahraničních návštěv v daném roce povede jedna právě k nám.

Seriál Radiožurnálu: Britská monarchie má příznivce i odpůrce. Jedni jsou na královskou rodinu hrdí, jiní by ji zrušili

Po celé Británii i zemích Britského společenství národů jsou na oslavu výročí královny na trůnu naplánovány nejrůznější akce. Postava královny, stejně jako samotná monarchie, má v Británii své skalní příznivce i odpůrce. Ti první královnu a její rodinu zbožňují, ti druzí považují monarchii za anachronismus. Jaké jsou argumenty obou táborů? To si poslechněte v dalším díle našeho seriálu.

Seriál Radiožurnálu: 1. června 1942: Poprava Vladislava Vančury

Profesor Karl Gebhart, ošetřující lékař Reinharda Heydricha, telefonicky informoval šéfa SS Heinricha Himmlera, že Heydrichův zdravotní stav se nadále zlepšuje. Večer odvysílá rozhlas zprávu, že byl v Praze Kobylisích popraven Vladislav Vančura. Ráno bude jeho jméno v novinách první na seznamu popravených. Do úkrytu v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici dorazí Adolf Opálka, velitel výsadku Out Distance. Po něm přichází také Josef Gabčík.

Seriál Radiožurnálu: Královna se skotskou krví. Alžběta II. má u Skotů respekt, většina z nich jiného panovníka nezažila

O případné nezávislosti se ve Skotsku mluví už dlouho. Pokud bychom hledali alespoň jeden symbol Velké Británie, který je i ve Skotsku vnímán pozitivně, je to bezpochyby postava královny Alžběty II. Ta se svým vřelým vztahem ke Skotsku netají a lidé ji tam za to mají rádi. Vztah britské panovnice a Skotů, to je téma dalšího dílu seriálu věnovaného sedmdesátému výročí nástupu Alžběty II. na britský trůn.

Seriál Radiožurnálu: 31. května 1942: Himmler v Praze

Říšský vůdce SS Heinrich Himler přichází do nemocnice za Reinhardem Heydrichem. Stav zastupujícího říšského protektora se zlepšuje. Nejradši by okamžitě opustil nemocniční lůžko a atentátníky našel sám. Navzdory raziím a popravám nemá gestapo pořád žádnou informaci, která by vedla k dopadení pachatelů. Za pomoc výsadku Bivouac jsou zadržení manželka a rodiče parašutisty Karla Svobody, který je ve Velké Británii. Jeho žena Irena a otec Josef jsou ještě ten den večer popraveni.

Seriál Radiožurnálu: Během své vlády musela Alžběta II. ustát mnohé krize. Ta největší byla spojena s princeznou Dianou

V Británii začaly oslavy královny Alžběty II. Poddaní jejího veličenstva si připomínají sedmdesát let od jejího nástupu na trůn. Britskou královnou se stala v roce 1952 a teď je nejdéle vládnoucím panovníkem na světě. Jaké byly důležité okamžiky ve vládě i životě Alžběty II.?

Seriál Radiožurnálu: Romantik na internetu. Jaká úskalí čekají na síti na osamělé ženy i muže?

Policie stále řeší takzvané romantické podvody na internetu. Cílem útočníků jsou často osamělé ženy, výjimečně i muži. Podvodníci se vydávají třeba za osamělého amerického vojáka nebo dceru afrického prince a prosí o finanční pomoc. Vytipovanou oběť okradou o stovky tisíc korun, někdy jde podle policie o milionové částky. Podle mluvčího Policejního prezidia Ondřeje Moravčíka ale může případná oběť takový podvod snadno odhalit.

Seriál Radiožurnálu: Jdu s chutí do práce a nezastaví mne ani to nejhorší, píše si do deníku Jan Kubiš

Předvečer atentátu. Klid před bouří – tak by se dal popsat 26. květen 1942 v Protektorátu Čechy a Morava. V kinech běží filmová komedie, Reinhard Heydrich je s manželkou na koncertě. O tom, že do nejvýznamnějšího počinu českého odboje zbývají jen hodiny, věděla pouze hrstka lidí.

Seriál Radiožurnálu: Z 47 poškozených dívek byly jen dvě starší 18 let, popisuje kriminalistka

Sexuální predátoři se na internetu neštítí nátlaku, vydírání, vyhrožování. V extrémních případech jejich praktiky končí zneužitím nebo znásilněním dětí a dospívajících. Podle policie není sice sexuálních predátorů na sociálních sítích mnoho, umí ale svým obětem způsobit i doživotní traumata. Odsoudit takového pachatele ale trvá měsíce, někdy roky. Jako v případu z Trutnova, kdy usvědčený pachatel odešel od soudu s osmiletým trestem a nařízenou ústavní péčí.

Seriál Radiožurnálu: Jak děti chránit před sextingem? Odpovědnost leží na bedrech rodičů, zdůrazňuje Moravčík

Děti čím dál častěji sdílí své intimní fotky nebo videa na internetu. I když je to zpočátku dobrovolné a svou fotku pošlou třeba svému partnerovi, později se tak můžou snadno stát cílem šikany nebo vydírání. „Od útlého děti je potřeba se s dětmi bavit o nástrahách sociálních sítí, odpovědnost leží na bedrech každého rodiče,“ říká mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Seriál Radiožurnálu: Heydrich si mezi Sokoly vytvořil velké množství nepřátel. To se mu stalo osudným

Moravcovi, Novákovi, Khodlovi a řada dalších rodin neváhala během druhé světové války riskovat svůj život v boji za svobodu. Právě díky podpoře sokolské organizace mohli parašutisté z výsadku Anthopoid provést úspěšný atentát na Heydricha.

Seriál Radiožurnálu: Falešná bankéřka chtěla okrást i ukrajinského mladíka. Přesvědčila ho, aby si nainstaloval aplikaci

Z ničeho nic vám zavolá vaše banka, její pracovník vás varuje, že se někdo snaží ukrást peníze z vašeho účtu a je potřeba tomu okamžitě zabránit a potřebují vaši pomoc. To je ve zkratce scénář podvodů, kterých policie v poslední době řeší už 600. Falešný bankéř své oběti okradl o desítky milionů korun. „Přesvědčivé mluvení podvodníků se dá velmi těžko odhalit, nejlepší radou je si pamatovat, že banka se takhle nikdy nechová,“ radí plukovnice Zuzana Pidrmanová.