Letošní začátek turistické sezóny je opět poznamenaný pandemií a proto Radiožurnál hledá zajímavé online tipy a projekty, které leze spojit s výlety na čerstvém vzduchu. Horkou novinkou je projekt spolku Antikomplex, který vytvořil pokročilou aplikaci zivehory.cz. Ta umožňuje velmi interaktivně objevovat historii Krušných hor a zároveň se projít krajinou. Celý projekt Živé hory startuje právě tento týden.

„Studentům vykám od primy, ve které to má zvláštní kouzlo, protože to jsou ještě docela malé děti. Ale zvyknou si na to velice rychle, myslím si, že si toho začínají takovým zvláštním způsobem považovat,“ říká Tomáš Míka, učitel českého jazyka a společenských věd z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře, který získal cenu pro nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos. Jak pandemie koronaviru a distanční výuka ovlivnila v uplynulých měsících jeho práci?
Ľubomír Smatana

Nebýt pandemie koronaviru, sestry Mertovy by se vídaly jen o víkendech. Přes týden by chodily do školy a starší Natálie by navíc bydlela na internátu. Teď jsou spolu doma a stejně jako další děti se učí na dálku. Gymnazistce Natálii přitom vadí, že se i teď snaží někteří učitelé probrat veškerou látku stejně, jako když byly školy otevřené. Co dělat pro to, aby děti nebyly zahlcené nadbytečnými informacemi?
Eva Šelepová

Spočítat nejvhodnější způsob dopravy slibuje firmám ve výrobě software Wereldo. Jestliže 38 % místa v kamionech zůstává prázdná, sjednocení vstupů by mělo omezit situace, kdy dispečeři posílají položky ze zakázky jednotlivě. „Tím, že zdigitalizujeme plánování logistiky, můžeme předat dopravcům kvalitnější informace, lépe konsolidovat a celkově zvýšit vytížení nákladních aut,“ říká Jakub Skopec, podle nějž by naplnění kapacity vést i k omezení manévrů kamionů na dalnicích.
Vojtěch Koval

Divadla v Česku už skoro celý rok nehrají. Menší a nezávislé scény začaly po prvním vyhlášení nouzového stavu přenášet představení přes internet. I přesto na pomyslném uměleckém nebi zazářily nové hvězdy. Díky internetovým projektům na sebe výrazně upozornilo soukromé ostravské Divadlo Mír vedené principálem Albertem Čubou a hercem Štěpánem Kozubem. „Když je plné divadlo, tak herec to na jevišti cítí. A je to nepřenositelná energie. Divák je svatý,“ popisují.
Michaela Vetešková

Ještě na začátku loňského roku bylo nepředstavitelné, že by v roce 2021 nesměli diváci na tribuny, teď je ale jejich návrat při pokračující situaci na sportovní stadiony v nedohlednu. A nejde samozřejmě jen o emoce, o které přicházejí sportovci i fanoušci, ale také o peníze. „Nyní to dává příležitost sportu se zamyslet, co je a co není zbytné,“ říká místopředseda Českého olympijského výboru Roman Kumpošt, který poukazuje na to, že ze sportu se stal komerční produkt.
Jakub Marek

Celkem 15 nominací na Českého lva posbíralo černobílé drama Bohdana Slámy Krajina ve stínu o příhraniční vesnici z období kolem konce 2. světové války. Jen o jednu nominaci méně pak má Havel, jímž se režisér a herec Slávek Horák snaží rozklíčovat, jak se ze spisovatele stal politik, 14 nominací se bude snažit proměnit také Šarlatán režisérky Agnieszky Holland. Letos se nově otevřely další kategorie televizním projektům, o sošku tak bude dnes večer usilovat i série Herec.
Martin Hrnčíř

Česká filmová a televizní akademie v sobotu udělí České lvy. Nejlepší film vzejde z pětice nominovaných, v níž jsou dva pravděpodobní favorité a jedno překvapení. Celkem patnáct nominací získal snímek Krajina ve stínu filmaře Bohdana Slámy. Se čtrnácti nominacemi se do boje pustí filmy Havel a Šarlatán, který byl dokonce vyslán i na americké Oscary. Proti těmto historickým a biografickým dramatům stojí dva snímky ze současnosti – Modelář a Žáby bez jazyka.
Pavel Sladký

Rok s covidem přináší obrovský strach o seniory, blízcí se je snaží chránit, jak se dá. Příběh jednoho velkého koronavirového vítězství zažila rodina z vesnice u Ostravy. Devadesátiletý Miroslav Jakubek loni na podzim dokázal covid porazit, i když měl těžký průběh nemoci. Je to činorodý penzista, který se živil jako elektromontér a vlastně dodnes pořád něco kutí ve své dílně. „Kašel byl hrozný, nemohl jsem mluvit a zadýchával jsem se,“ popisuje.
Andrea Čánová

Nákaza, která přináší smutek. Tak vnímají rok s covidem rodiny, kterým virus vzal jejich blízké. O svého činorodého otce přišly i Jana s Leonou z Ostravy. Jejich otec byl přitom senior jen podle data narození, pořád totiž pracoval ve firmě, kterou po revoluci založil. Minulý rok se jel s bolestí nohou léčit do lázní. Právě tam se nakazil a týden po návratu zemřel. „Byl to vůdce smečky, o kterého jsme se mohli vždy opřít. Už to bude vždy jiné, “ vzpomínají Jana s Leonou.
Andrea Čánová

Hynkovi a Kateřině se loni na jaře do nouzového stavu narodila vytoužená dcera Vivien. Kvůli pandemii omezili kontakty s okolím, všude nosili respirátory a zpočátku dědovi jeho vnučku ukázali jen přes okno. „Mnoho mých kamarádů a dokonce i členů vzdálenější rodiny ji ještě naživo vůbec nevidělo. Moc mě to mrzí,“ svěřuje se Kateřina. „V omezeních jsme nepolevili, ale je to těžké. Nikdo nečekal, že to bude trvat tak dlouho.“

„Když začal covid, nemohli jsme ani na chodbu, ani do jídelny, a dokonce jednu dobu ani do koupelny. Všechno se odehrávalo tady na pokoji,“ popisuje sedmasedmdesátiletá důchodkyně vynucenou realitu domova pro seniory v roce, kdy zároveň oslepla. Zůstala jí však láska k literatuře a audioknihy. „To je jediné, jak žiju, co bych jinak dělala? Celý den je poslouchám – anebo poslouchám Český rozhlas Dvojku,“ svěřuje se dáma, která si nepřála zveřejnit své jméno.

Poprvé se měli brát v dubnu, náhradní termín pro vysněnou velkou svatbu s celou rodinou měli na léto. „První zrušení jsem hodně obrečela, u druhého jsem si řekla, že to už je fakt pech,“ popisuje Nikol Tavali, které plány napodruhé překazil covid v sedmém měsíci těhotenství. Svatbu tak uvidí i její syn David „Tahle příhoda bude vtipnou scénkou v našem životě. ‚Vzpomínáš si, jak jsme se měli brát?‘ ‚Myslíš poprvé, podruhé, nebo potřetí?‘“ doplňuje nastávající manžel Marek.

Muzea, výstavy, galerie a divadla jsou stále na základě vládních opatření proti šíření koronaviru zavřená. Loni, když svět zasáhla pandemie koronaviru, chtělo pardubické Divadlo Exil oslavit 20 let své existence. Za tu dobu amatérský soubor uvedl více než sto premiér, byli v něm stovky herců. Jenže během jubilejní sezony přišla omezení při pandemii koronaviru a divadlo je v podstatě od loňského března prázdné. Na jaké příspěvky mají umělci nárok?

Koronakrize vzala obživu i zájezdovým dopravcům. Školy jim odřekly lyžařské výcviky, sportovní kluby zase zrušily soustředění a turisté v Česku chybí. V hlavní sezóně přitom dopravci přepraví až milion lidí týdně. Zakázky tak nejsou a dopravci nevydělávají, přesto musejí splácet vysoké půjčky za autobusy. Některým podnikatelům proto teď hrozí, že přijdou o střechu nad hlavou.

Ráno brzký budíček, pak péče o děti, práce, po návratu kontrola domácích úkolů, příprava večeře – a další den znovu. Taková je všední realita mnohých rodičů. Kvůli uzavřeným školám a koronavirové pandemii ale aktuálně mnohem náročnější. Obzvlášť složitou situaci mají rodiče samoživitelé. O to důležitější je naučit se říct si o pomoc, říká Gabriela Šeuerová z Olomouce. Finanční situace samoživitelů je nyní hodně závislá na podpoře státu nebo neziskových organizací.

Stejně jako na celém světě tak i v Česku se prosazuje moderní metoda otužování podle Wima Hofa, založená na dechových cvičeních. Jistě jste viděli fotografie lidí, kteří meditují dlouhé minuty téměř nazí ve sněhu a v mrazu a považují to za nejlepší zážitky svého života. Wimu Hofovi ovšem v Česku stále zdatně konkuruje všestranný sportovec Alfréd Nikodém, který před sto lety začal plavat ve Vltavě. V seriálu o otužování se tedy ptáme, co je lepší: Wim Hof nebo Nikodém?

Spojené státy budou mít už za několik hodin nového prezidenta. Kvůli koronaviru i napjaté politické situaci okolo odcházejícího Donalda Trumpa ale bude letos inaugurace ve Washingtonu méně okázalá než jindy. Ceremoniálu se zúčastní všichni žijící bývalí američtí prezidenti, i když Jimmy Carter se pravděpodobně ze zdravotních důvodů nedostaví. Kromě lidí na tribunách bude na oslavách chybět také Donald Trump – jediný prezident v historii USA, který neuznal výsledky voleb.

V prosinci začala nevidomé Aleně nová etapa života. Dcera Šarlota totiž začala chodit a v bytě naráží na věci, na které dřív nedosáhla. Venku zas může mamince utíkat. Alena si rizika uvědomuje a dceru se snaží maximálně hlídat. V rámci časosběrného projektu Radiožurnálu taky popsala, jak nevidomí sledují o Vánocích televizní pohádky nebo proč nejí kapra.

Pandemie v uplynulém roce zrušila nejednu svatbu, promoci nebo větší oslavu. O hromadnou gratulaci k prvním narozeninám přišla i malá Šarlota, dcera nevidomé Aleny. Na podzim 2020 jsme byli alespoň u shánění toho pravého dárku.

Alena je absolutně nevidomá a sama vychovává dceru Šarlotu. V létě společně měly odletět na dovolenou k moři, kvůli koronaviru ale dobrodružství odložily. Zažily koupaliště a poprvé i dětské hřiště s pískovištěm.

Nevidomé Aleně se v říjnu 2019 narodila dcera Šarlota. Stará se o ni sama, a jak sama říká – zvládá to. Cestuje tak, že vozí kočárek za sebou, aby mohla terén před sebou prozkoumávat slepeckou holí. Zvládá i pražskou MHD včetně eskalátorů. Pravidelně se tak dopravuje třeba na brigádu.

Policie odložila vyšetřování ruského diplomata, který v Česku kupoval na černém trhu speciální náboje do odstřelovacích pušek. Kriminalisté ho chytili přímo při přebírání zboží. Na kauzu upozornili v létě investigativní reportéři Radiožurnálu. Diplomat působil na ruské ambasádě v Praze na postu zástupce oficiálního vojenského přidělence. „Je to další střípek do mozaiky toho, jak se Rusko chová na území Česka,“ řekl bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý.

Pacienta Psychiatrické nemocnice v Kosmonosech poslal v prosinci Městský soud v Praze na dvanáct let do vězení. Jak Radiožurnál loni upozorňoval, nedokonalý systém psychiatrické péče mu nedokázal zabránit, aby se pacient přímo z léčebny mobilem připojoval na internet a obtěžoval děti. Pak utekl a jedno dítě znásilnil. „Nemáme ploty, nemáme ochranku, nejsme opravdu vězení,“ bránila se ředitelka Psychiatrické nemocnice v Kosmonosech Dana Kolářová.

Investigativní tým Radiožurnálu v minulém roce vypátral, že státní dopravce České dráhy utratil od roku 2015 celkem 112 milionů za reklamu, marketing a propagaci u mediální skupiny Mafra. Tedy u vydavatelství spadajícího do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO. Ve srovnání s ostatními mediálními domy to je rekordní suma. Většinu zakázek přitom vydavatelství Mafra získalo bez výběrového řízení.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula, poslanci Miroslav Kalousek, Marian Jurečka nebo Jaroslav Faltýnek. Ti všichni letos apelovali na dodržování protiepidemických opatření, ale sami je porušovali. Prymula přišel o funkci, Kalouska přistihl reportér Radiožurnálu, jak sám sedí v restauraci u piva. Svou chybu uznal a zaplatil i pokutu 3 tisíce korun. „Pravidla musí platit pro všechny, politiky, nepolitiky. Takže jsem se neodvolával a bez protestů jsem zaplatil,“ řekl Kalousek.

Investigativní tým Radiožurnálu letos upozornil na to, že téměř čtvrtinu peněz z celkem 120 milionů, které státní nebo polostátní firmy vyčlenily na podporu olympioniků, inkasovala soukromá firma sportovního manažera Miroslava Černoška. Ten to tehdy zdůvodňoval tím, že se za provize staral o sponzory. Firmy ale to, že by jejich reklamní partneři jezdili za státní peníze na olympiádu, popřeli. Zjištěním Radiožurnálu se už začala zabývat i policie.

Česká dotační pravidla na stavbu firemních středisek na školení zaměstnanců prověřuje Evropská komise a Evropský účetní dvůr. Stát vyplatil firmám na školicí střediska přes tři miliardy korun z evropských fondů. Firmy z nich ale udělaly kanceláře, podnikové jídelny nebo je prodaly, aby si vylepšily rozpočet. „Považuji za velmi zvláštní, že po třech letech mohou být peníze daňových poplatníků použity na soukromé účely,“ komentovala kauzu europoslankyně Monika Hohlmeierová.

V sobotu získala Česká republika první vakcíny proti covidu-19 a hned byli očkováni první zdravotníci. Další dodávky přijdou po Novém roce, jenže kampaň, která by očkování podpořila, se teprve připravuje. Podle podnikatele Františka Vrábela to nahrává dezinformátorům, kteří očkování zpochybňují. Jednou z nejrozšířenějších lží je, že očkování může pozměnit DNA a umožnit ovládání člověka na dálku. „Taková možnost neexistuje,“ vysvětluje biochemik Jan Konvalinka.

Írán znamenal pro členy výpravy Tatra kolem světa 2 náročnou zkoušku. Museli se postavit nejen solné pláni a vnitřním rozporům, ale i íránské tajné policii. „Řekli nám, že tajná policie jen čeká, až nás bude moct zatknout,“ popisoval vedoucí výpravu. Od diplomatů pak cestovatelům přišla jasná zpráva: Írán pro vás není bezpečný… Poslechněte si závěrečný díl rozhlasového dokumentu.

Cestovatelskou výpravu Tatra kolem světa zasáhla pandemie koronaviru už v Turecku. Omezení a komplikace se ale ještě vystupňovaly, když expedice dorazila k íránským hranicím. Hned po vstupu do země skončili členové výpravy v cele. Důvod? Natáčení s dronem. „Nejhorší bylo, když nás dali na samotku, každého zvlášť. Hlavou se nám honily ty nejhorší scénáře,“ vzpomínají cestovatelé na dramatické okamžiky. Poslechněte si další díl rozhlasového dokumentu.

Když na jaře přišla pandemie koronaviru, zastihla expedici Tatra kolem světa v Turecku. A značně jí zkřížila plány. „Každý den nás zastavují, měří nám teplotu a ptají se, odkud jsme přijeli. Po zaparkování na nás v 80 % místní volají vojáky nebo policii,“ popisoval Marek Havlíček, jeden z vedoucích expedice. A to byl pouze začátek. Poslechněte si, jak dramatické okamžiky probíhaly…

Parta dobrodruhů se rozhodla splnit si sen a vyrazila na cestu kolem světa. Stejně jako členové původní expedice se i oni posadili za volant Tatry. A než přišla celosvětová pandemie, která mimo jiné začala zavírat hranice, zdálo se, že vše bude probíhat podle plánů. Když ale začala celosvětová pandemie zavírat hranice, bylo najednou všechno jinak…

Expedice Tatra kolem světa 1 a Tatra kolem světa 2 od sebe dělí 30 let. Přesto jsou některé z jejich zážitků velmi podobné. Nebýt výpravy z konce 80. let, nejnovější tatrovácká expedice by ani nevznikla. Ten, kdo chce vyprávět příběh Tatry kolem světa 2, proto musí začít příběhem mnohem dřívějším – návratem československé expedice z konce 80. let… Poslechněte si první díl rozhlasového dokumentu.

Už 52 tisíc přání se podařilo Ježíškovým vnoučatům splnit. Jedním z nich je retro gramofon pro seniory v Kaplici na Českokrumlovsku. „Děkujeme moc, ráda si skočím. Valčíky, polky,…“ vyjmenovává důchodkyně Anička. Ovšem protože má většina seniorů ráda dechovky, posílá Český rozhlas České Budějovice do domova s gramofonem desítky LP desek s dechovkami. Za čtyři roky obdrželo kaplické zařízení v rámci Ježíškových vnoučat již přes sto dárků. Které jsou ty nejoblíbenější?

Muzikanti z Moravské filharmonie se stali Ježíškovými vnoučaty. Pod balkónem zahráli seniorům z Kostelce na Hané. Splnili tak jedno velké přání z charitativního projektu Českého rozhlasu Ježíškova vnoučata. „Hudbu poslouchám moc ráda, vždy mě to pobaví,“ pochvaluje si třeba 85letá Marie Řezníčková. Hudebním dárkem od Moravské filharmonie je proto nadšená. Jak dodává, koncert jí připomněl, že budou brzy Vánoce.

Donald Trump otevřel stavařům a těžařům víc než polovinu panenského pralesa Tongass na Aljašce. Je to jedno z mnoha podobných rozhodnutí současného amerického prezidenta. Podle aktualizované databáze New York Times Trump za necelé čtyři roky vlády zvrátil už 99 opatření na ochranu životního prostředí a klimatu. Právě to při letošním soupeření o Bílý dům vhání spoustu voličů do náruče Joea Bidena, který jinak rozhodně nepatří mezi jejich favority.

Ještě na střední škole spoluzakládal Jan Papajanovský Českou středoškolskou unii. Stihnul učit společenské vědy na základní i střední škole a ve 23 letech se stal nezávislým starostou České Kamenice na Děčínsku. Mezitím studoval práva a přitom pracoval jako analytik na Ministerstvu financí, kde zažil dokonce tři ministry. Jak dokáže mladý starosta všechno skloubit a jak se mu daří vést obec s více než pěti tisíc obyvateli?

O tomto mladém muži zřejmě ještě uslyšíte. Jmenuje se Richard Vereš a ve 23 letech vyhrál s kandidátkou ANO volby ve Slezské Ostravě. Stal se tak starostou městské části, která má 21 tisíc obyvatel a roční rozpočet téměř půl miliardy korun.

Máme za sebou nejdeštivější červenec a srpen za posledních šest let, přesto sucho z Jihomoravského kraje úplně nezmizelo. „Dnes je jižní Morava regionem, který má výnosy polních plodin výrazně horší, než má Českomoravská vrchovina, což je naprosto nebývalé a podniky to samozřejmě postihuje,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka. Pomoci by mohl pilotní projekt Státního pozemkového úřadu, který chce na Břeclavsku a Brněnsku vybudovat rozsáhlý zavlažovací systém.

Stát ještě nerozhodl, kde vybuduje hlubinné úložiště jaderného odpadu. Také o tom se na Vysočině mluví před krajskými volbami. Zatímco obyvatelé i starostové se proti úložišti bouří, krajští zastupitelé zatím jasné stanovisko nezaujali. „Přetrvává obava o vodu. Pokud bychom o ni přišli, ani kompenzační příspěvek nám nebude stačit na to, abychom si zajistili vodu pro místní obyvatele,“ upozorňuje starostka jedné z obcí na Vysočina.

Už mnoho let je jedním z nejzásadnějších volebních témat ve Středočeském kraji dopravní infrastruktura. Lidem schází obchvaty měst, pražský okruh i celé úseky dálnic. Mnoho lidí ale naopak doufá, že jim auta a kamiony za zahradami jezdit nebudou. „Ten, kdo tam má třeba pole, je rád, že tam bude dálnice, protože za to dostane stavební pozemek. Ten, kdo bydlí kousek, tomu se to naopak nelíbí, to je taky normální,“ popisuje například starosta Kamenného Přívozu.

Kromě pandemie a nově uvolněného místa v Nejvyšším soudu po smrti Ruth Ginsburgové se v roce prezidentských voleb dostalo do popředí ještě další silné téma. Spojené státy zažily po smrti černocha George Floyda vlnu protestů, kterých se podle průzkumů zúčastnilo 15 až 26 milionů lidí, což by z nich dělalo největší hnutí v amerických dějinách. Témata systematického rasismu, policejní brutality i násilné části protestů a bezpečnosti se logicky stala součástí volební kampaně.

Když kandidát demokratů Joe Biden v srpnu pronášel projev, kterým přijímal nominaci, Donald Trump se vypravil do Bidenova rodného města. Republikánský prezident tam uspořádal setkání se svými příznivci záměrně – a nejen ze symbolických důvodů. Scranton leží v oblasti Pensylvánie, kde lidé tradičně volí převážně demokraty. Trump to ale dokázal před čtyřmi lety změnit, řadu z nich přivábil na svou stranu a i díky tomu se dostal do Bílého domu.

Nevypravené autobusy, nefungující odbavovací terminály, špatně zaškolení dispečeři. To je jen část potíží, které v červnu v Plzeňském kraji řešil nový, hlavní autobusový dopravce, společnost Arriva. Ty zásadní nedostatky se mu podařilo odstranit až po několika týdnech. „Posílili jsme počet řidičů asi o třicítku a desítka lidí se na práci řidiče intenzivně připravuje,“ říká mluvčí Arriva Jan Holub. Právě doprava může být v říjnových krajských volbách jedním z klíčových témat.

Kůrovec a sucho – to jsou témata před říjnovými volbami v Olomouckém kraji. V jeho severní části jsou zničeny tisíce hektarů lesa a na Jesenicku rozsáhlé holiny. Kalamita zasáhla i chráněnou krajinnou oblast. Na holiny vzniklé po těžbě je smutný pohled, shodují se Ladislav a David, kteří se na sever Olomouckého kraje vydali na výlet. „Pusté pláně na nás působí takovým depresivním dojmem. Jsou místa, kde to člověka mrzí, ale není to něco, co by nás odradilo.“

Jedním z témat, o kterém se před volbami mluví v Ústeckém kraji, jsou vyloučené lokality. Ve dvou největších na Mostecku jsou stále hlavním problémem drogy. Na sídlištích Janov v Litvínově a Chanov v Mostě radnice nechaly zbourat zničené panelové domy. Úředníci si stěžují hlavně na nedostatečnou legislativu, která sociálně slabé nemotivuje změnit způsob života. „Situace ve vyloučených lokalitách se v posledních letech vůbec nezměnila,“ říkají.

Donald Trump je výjimečným prezidentem. Podpory a hlasy dokázal získat i od lidí, kteří před jeho příchodem na scénu neměli motivaci chodit k volbám. Zároveň se od něj ale řada tradičních a známých republikánů včetně bývalého prezidenta George Bushe mladšího distancuje, někteří se dokonce velmi aktivně zapojili do kampaně ve prospěch demokrata Joea Bidena…

Důležitým volebním tématem je v Moravskoslezském kraji už delší dobu situace ve společnosti OKD. Anebo přesněji, jak dlouho ještě bude na Karvinsku práce pro horníky. Narozdíl od minulých let se teď ale mluví o konkrétních termínech. A možná už brzy bude jasné, které šachty skončí a kdy. „Vhodným terminem pro ukončení těžby je konec roku 2021 případně roku 2022 podle toho, jaké budou ceny uhlí,“ říká předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková.

Termíny dokončení dálnice D3 se neustále posouvají. Podle aktuálního plánu by měla být dostavěna k rakouským hranicím až v roce 2025. Dálnice má zásadní vliv i na dopravní situaci v Českých Budějovicích. To má změnit dálniční obchvat, který měl být dokončen v roce 2022. I tento projekt se ale komplikuje. „Začal se hledat jiný typ konstrukce. Ten se nyní projektuje,“ říká ředitelka českobudějovické správy ŘSD Vladimíra Hrušková, podle které se stavba obchvatu o rok zpozdí.

Zaparkovaná auta komplikují ve velkých městech cestu hasičů k zásahům. Kvůli tomu pak jednotky ztrácí drahocenný čas. Jízda cisternou mnohdy připomíná kličkovanou mezi zaparkovanými auty při malé rychlosti. Na rizika plynoucí z nedodržování legislativy při parkování vozidel má upozornit projekt 3 metry k životu.

Cévní mozková příhoda je v Česku jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Podle údajů projektu Čas je mozek každoročně postihne 30 tisíc lidí a každý den jich 28 zemře. Rychlost poskytnutí pomoci je při této zdravotní komplikaci zásadní. A když vše zafunguje, jak má, může i cévní mozková příhoda pro člověka skončit šťastně…

Chrudimští výsadkáři se připravují na vznik 43. výsadkového pluku. Aktuálně například staví nová bojová komanda, která dosud v české armádě nemají obdoby. Elitní vojáci jsou už teď vycvičeni na akce v samotném týlu nepřítele. Od října budou navíc připraveni například zachránit ze zahraničí české občany v nouzi.