4. ledna nabude účinnosti rozhodnutí coloradského Nejvyššího soudu, který vyloučil republikána Donalda Trumpa z kandidatury ve stranických primárkách v Coloradu. Série primárek – tedy výběru stranických prezidentských kandidátů – začnou v půlce ledna. Kandidáti – dnes 81letý demokratický prezident Joe Biden – a jeho 77letý republikánský vyzyvatel Trump. Mohou ale být stejní jako minule. O okolnostech to rozhodně neplatí. Poslechněte si reportáž!

Ústavní soud má za sebou rok zásadních změn. Odešla polovina původních soudců, a nahradili je noví. Mezi nimi mohl být i Robert Fremr, soudce, kterého schválil Senát i prezident. Ještě než stihl obléct ústavní talár, ale na funkci rezignoval. Proč? Připomeneme to v dalším díle našeho seriálu Příběhy roku.

Generálním ředitelem České televize se v tomto roce stal Jan Souček, do té doby ředitel brněnského televizního studia ČT. Zaměřit se chce na původní tvorbu, která má být konkurenceschopná s tou nejlepší zahraniční. Víc chce investovat do on-line obsahu nebo zlepšit dostupnost archivních pořadů. „Začneme nabízet personalizovanou nabídku a vysílání bychom přizpůsobili těm, kteří platí televizní poplatky,“ uvedl. Poslechněte si jeho medailon.

Operace naděje. Tak nazvali kolumbijští záchranáři pátrací akci po čtyřech dětech ztracených v Amazonském pralese. A to navzdory tomu, že naději s přibývajícím časem pomalu ztráceli. Neuvěřitelný příběh čtyř dětí, které v květnu samy přežily čtyři týdny v husté džungli plné nástrah, je jedním z těch, které vám chceme letos odvyprávět ještě jednou.

Bývalá nezávislá starostka Štěpánka Tichá města Libavá na Olomoucku podle státní zástupkyně spolu se svými dvěma podřízenými zpronevěřila 400 tisíc korun z obecní pokladny. Přiznala se, škodu uhradila a tak se vyhnula dalšímu trestnímu stíhání. Přesto se ale odmítala vzdát své funkce a odstoupila až po tlaku opozice.

Byl jedním z nejmladších československých stíhacích pilotů u RAF za druhé světové války. V roce 1939 odešel Emil Boček z Československa, aby mohl v zahraničí bojovat proti nacistickému Německu za svobodu své vlasti. Když skončila druhá světová válka, odešel do civilu a otevřel si dílnu na opravu motocyklů. Po převratu v únoru 1948 mu komunisté provozovnu znárodnili. V roce 2019 byl povýšen na armádního generála a převzal nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva.

Klienty Domova pro seniory Pohoda v Netolicích na Prachaticku obdaroval tým z Českého rozhlasu České Budějovice. Pan Jan si přál rádio, paní Marie interaktivní kočičku. Sociální pracovnice popisují další dárky, které Ježíškova vnoučata do domova nadělila.

Plnit sny a přání osamělých seniorů přináší někdy i skutečně srdcervoucí příběhy a velké emoce. Paní Marcelu a pana Jiřího z Ostravy rozdělila nemoc a bylo stále složitější, aby se pravidelně navštěvovali. Ježíškova vnučka jim to umožnila, když pana Jiřího začala za ženou vozit svým autem.

Pan František je velký fanoušek plzeňské fotbalové Viktorky. Je mu 70 let a žije v domově Clementas se zvláštním režimem v Janovicích nad Úhlavou. Měl velké vánoční přání – potkat se přímo s fotbalisty. A od toho tu jsou Ježíškova vnoučata, která dokáží splnit i často nemyslitelná přání. Pojďme tedy na plzeňské vánoční trhy.

Z několika pracovnic v Domě seniorů v Mníšku pod Brdy se staly největší tajnůstkářky široko daleko. Nikomu ze zaměstnanců ani klientů neprozradily, co se u nich chystá. Nic se nedozvěděla ani 99letá Helena Kocourová z domova, která si v našem projektu Ježíškova vnoučata přála setkání s prezidentem Petrem Pavlem. Dárci už splnili seniorům tisíce přání, dříve třeba i setkání s papežem ve Vatikánu. Utajená schůzka s prezidentem tu ještě nebyla.

Genetici Kriminalistického ústavu dokážou vyhodnotit vzorky s lidskou DNA i za několik hodin a díky obsáhlé databázi mohou vzorky i vzájemně srovnávat. „Shoda stopy a srovnávacího vzorku je nezvratitelná,“ popisuje forenzní genetik Roman Hradil. Jak vyhodnocování probíhá? Poslechněte si reportáž!

Všechny tóny Symfonie č. 9 e moll „Z nového světa“ Antonína Dvořáka zazněly poprvé přesně před 130 lety. Premiéra byla sice v newyorkské Carnegie Hall až 16. prosince 1893, ale o den dřív byla ve stejné koncertní síni veřejná generálka. Premiéra symfonie byla podle deníku New York Herald hudební historickou událostí. V posledním dílu seriálu o stopách Antonín Dvořáka ve Spojených státech se podíváme do slavné Carnegie Hall.

Kriminalistiký ústav má odborné pracoviště Speciální biologie. Vědci tam dokáží určit dobu úmrtí nebo odhalit stopy tělesných tekutin. Pomáhá jim k tomu modré světlo nebo dokonce hmyz a rostliny. Poslechněte si reportáž!

Protesty proti soudní reformě nejdéle sloužící premiéra Izraele letos ještě ustál. I jeho příznivci mu však připisují zodpovědnost za eskalaci konfliktu s Palestinci. „Jediná možnost, jak by mohla být válka v Gaze pro Izrael úspěchem, není pro Netanjahua průchodná politicky. Znamenalo by to uvažovat o vzniku palestinského státu, což jeho extremističtí partneři ve vládě nepřipustí. Případný úspěch války vylučuje setrvání Netanjahua u moci,“ míní jeho bývalý poradce Dav Tamir.

Jen málokdy se stává, že by francouzská média takřka ve stejný čas na titulních stranách i v rozhlasových zprávách informovala o jediném Čechovi – tak jako letos v létě, kdy 11. července zemřel ve věku 94 let spisovatel Milan Kundera, o kterého se tak trochu Češi a Francouzi přetahovali a který spojoval kultury obou zemí. Nedlouho poté pařížský byt manželů Kunderových opustily spisovatelovy nejmilejší knihy, které Milanova manželka Věra vypravila na cestu do Brna.

Ačkoli o sobě Viktor Preiss říká, že je breptou, už 50 let se svým charismatickým hlasem bravurně pracuje v rozhlasových hrách. Poprvé známý umělec v rozhlase vystoupil v roce 1972 jako recitátor v Tomanovi a Lesní panně pod vedením Josefa Melče, seznam jeho rolí od té doby vydá na metry záznamů. „Ale ten rozhlas, opakuji, kdykoli se mě někdo zeptá, je vždycky dárek,“ usmívá se Preiss, který se letos v dubnu stal společně s Hanou Maciuchovou neviditelným hercem století.

Tak trochu náboženstvím je rugby na Novém Zélandu, spojit obyvatelstvo napříč dělícími liniemi ovšem dokáží i Springboks, výběr Jihoafrické republiky. „Rugby je jedna z věcí, která nás sjednocuje – černé, bílé, všechny nás dává dohromady. Proto jsme i teď přijeli podporovat Springboks do Francie,“ hlásil fanoušek Condo z letošního mistrovství světa, na kterém jihoafrické antilopy dovedl ke čtvrtému titulu mistrů světa Siya Kolisi jakožto první černošský kapitán týmu.

Za svůj život toho stihl hodně. Po válce se stal emigrantem, později díky dědictví zbohatl a emigrantům pomáhal. Podporoval disidenty v Československu, po revoluci stal se kancléřem na Pražském hradě, senátorem, ministrem zahraničních věcí a neúspěšně kandidoval na prezidenta České republiky. „Nikdy nevěřil, že tato země bude znovu svobodná. V tom se naštěstí spletl,“ připomíná Lila Schwarzenberg svého otce Karla, který zemřel letos 12. prosince.

Experti v Kriminalistickém ústavu v Praze policistům z celé země pomáhají už 65 let s rozborem stop a důkazů v těch nejtěžších případech. Policejní vědci dokáží dopodrobna popsat i zabavené drogy. V laboratořích přijdou třeba na původ LSD nebo kokainu. Poslechněte si reportáž!

Antonín Dvořák se touto dobou před 130 lety připravoval na premiéru své 9. symfonie Z nového světa. Prázdniny roku 1893 strávil coby ředitel Newyorské národní konzervatoře v městečku Spillville ve státě Iowa. Tam za ním přijeli krajané z Chicaga a pozvali ho na český den na Světové výstavě ke čtyřstému výročí objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. S Dvořákem se domluvili, že tam bude dirigovat slavnostní koncert.

I anonymní telefonáty či třeba odposlechy v hlučném prostředí zkoumají experti Kriminalistického ústavu, který funguje už přesně 65 let. Založen byl 12. prosince 1958 v Praze a od té doby pomáhá policistům z celé země řešit nejsložitější případy. Celý týden na Radiožurnálu představujeme jednotlivá odvětví, ve kterých policejní vědci pracují – v dalším díle vás zavedeme do zvukových studií.

Brzy to bude 130 let, co v Carnegie Hall v New Yorku poprvé zazněla Devátá symfonie z Nového světa Antonína Dvořáka. Napsal ji v době svého působení na postu ředitele americké Národní konzervatoře. Letní prázdniny roku 1893 trávil Dvořák s rodinou v městečku Spillville ve státě Iowa a na americký středozápad se vydáme i my, samozřejmě oblíbeným vlakem Antonína Dvořáka.

Už 65 let v Česku funguje Kriminalistický ústav a odborníci v něm pomáhají policistům z celé země s vyhodnocováním důkazů v těch nejsložitějších a nejzávažnějších případech. Po celý týden vám v tomto čase v našem seriálu budeme představovat různá odvětví. Zavedeme vás do speciálních laboratoří, které jsou v centru Prahy v Bartolomějské ulici. A začneme na balistice.

Tento týden to bude 130 let od premiéry Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka. Zkomponoval ji za svého působení v Americe coby ředitel Národní konzervatoře v New Yorku. Vydal se i na Středozápad za krajany a do dalších míst. Některá navštívíme v seriálu o stopách Antonína Dvořáka v Americe.

Za přestupky v silničním provozu budou od příštího roku přísnější tresty. Za vyšší rychlost se pokuty zhruba zdvojnásobí. Řidič navíc dostane čtyři trestné body místo dosavadních tří. Poslechněte si poslední díl seriálu!

Novela silničního zákona od ledna zpřísní tresty za ohrožení omezení chodců. Ve správním řízení se pokuta při nedání přednosti chodci na silnici zdvojnásobí, změny se týkají i bodového hodnocení řidičů. „Chodci mohou aktivně přispět ke své bezpečnosti třeba tím, že jsou dobře vidět,“ radí policejní preventista.

V bodovém systému budou nově řidiči dostávat buď dva, čtyři nebo šest bodů podle závažnosti přestupku. Za některé prohřešky přitom budou postihy přísnější než teď – třeba za telefonování za volantem nebo za výrazné překročení rychlosti. Kvůli tomu by mohlo přibýt řidičů, kteří se takzvaně vybodují. K tomu, abyste následně řidičský průkaz získali zpět, musíte absolvovat dopravně psychologické vyšetření.

Od nového roku budou řidičský průkaz moci získat i sedmnáctiletí. Samozřejmě po absolvování autoškoly a zkoušky, do 18. narozenin budou smět řídit pouze pod dohledem tzv. mentora. Tím může být třeba rodič, pokud splní požadované podmínky. Asociace autoškol se proto teď svými lekcemi Start driving zaměřuje právě i na zkušenější řidiče, kteří se chtějí stát mentory.

Pokuty za přestupky v silničním provozu čeká od Nového roku velká změna. Například u řízení pod vlivem alkoholu sice řidič dostane šest bodů namísto nynějších sedmi, ve správním řízení ale zaplatí pokutu až 25 tisíc korun namísto dnešních až dvaceti tisíc korun. Poslechněte si reportáž z policejní kontroly ve Zlínském kraji – ten trápí vysoký počet řidičů pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

V loňském roce vzniklo v České republice pouze sedm nových samostatných školek. Jednu s kapacitou 25 dětí postavila malá obec Petrov ve Středočeském kraji. Proč se jich staví tak málo a co by obcím s budováním školek pomohlo? Poslechněte si reportáž.

Zatímco v bohatších regionech je problém umístit své dítě do školky, v chudších oblastech republiky je problém opačný – ředitelé a ředitelky mnohdy musí rodiče přesvědčovat k zápisu. Děje se to například v Ústeckém kraji, kde kvůli nízkému vzdělání rodičů mají děti mnohem horší startovní pozici.

Místo ledna příštího roku až červenec. Zavedení takzvaného sousedského hlídání v Česku se minimálně o půl roku posune kvůli delší přípravě zákona. Opatření počítá s tím, že by chůvy u sebe doma hlídaly menší skupinky děti a stát by jim na to přispíval. Ve třetím díle seriálu o předškolní výchově se teď vypravíme do Francie, kde jsou chůvy nedílnou součástí péče o děti. Francouzský stát navíc najímání chův podporuje výraznými daňovými slevami.

Chybí místa v mateřských školách. I proto vznikly takzvané dětské skupiny, které nabízejí místa i pro mladší děti. Původně měly školky jen doplňovat, postupně je ale začínají nahrazovat. V dnešním dílu se reportérka vydá do dětské skupiny v pražském Podolí. Poslechněte si celou reportáž.

Seženeme školku? Zásadní otázka, kterou řeší rodiče dětí hlavně ve velkých městech. Praha, střední Čechy, Brno a okolí, Plzeň. Tam školky chybí nejčastěji. Na papíře je míst dost, jenže reálně nejsou tam, kde jsou třeba.

Samota, pocity ztráty smyslu života, a nakonec třeba i pokus o sebevraždu. Přibližně každá třetí dokonaná sebevražda je mezi seniory. Data z krizových linek organizací Život 90 a Elpida ukazují, že počet seniorů volajících s duševními obtížemi v posledních letech narostl. Podepsal se na tom covid, válka i ekonomická krize. Zlom v duševní pohodě u starších lidí často nastává s životní změnou, jako je odchod do důchodu nebo ztráta partnera.

Dlouhodobá hospitalizace v psychiatrických nemocnicích trvá průměrně šest měsíců. V Česku jsou ale asi dva tisíce lidí, kteří v nich žijí daleko déle, i když se toto číslo pomalu snižuje. Mezi nimi byl i Kamil, který po 28 letech hospitalizace odešel do chráněného bydlení. Jaké bylo začleňování a jak se mu žije? Poslechněte si celý díl seriálu.

Do jejich života zasáhlo duševní onemocnění a oni se s ním naučili žít. Teď o svém příběhu mluví s ostatními. Takzvaní peer konzultanti se snaží povzbudit lidi, kteří se dostanou do psychiatrických nemocnic. A příběhy lidí se zkušeností s duševním onemocněním pomáhají taky při prevenci psychických obtíží ve školách.

Počet dětí a dospívajících, které postihne duševní onemocnění, stoupá. V Česku ale bohužel chybí personál, který by se o pacienty dokázal adekvátně postarat. A také o jejich rodiče, které nečekaná situace také zasáhne. Jaké pocity je trápí? V dnešním díle se zaměříme na to, jak i rodičům dítěte s duševními obtížemi pomáhají v Centru duševního zdraví.

Odborná pomoc by podle nového výzkumu Národního ústavu pro duševní zdraví prospěla každému třetímu deváťákovi. Jenže dětští psychiatři a psychologové v Česku zoufale chybí. Přiznávají to kraje, zdravotní pojišťovny i ministerstvo zdravotnictví. Vlastní zkušenost mají i desítky, možná stovky rodičů.

Už od zítřka se znovu kdokoli může zapojit do projektu Českého rozhlasu Ježíškova vnoučata. Obdarovat může nejen seniory v domovech důchodců. Aby se pečovatelé dobře starali o své klienty, stará se například mělnický domov Senlife taky o své zaměstnance. Díky projektu Ježíškova vnoučata jim nabízí i pravidelná setkávání s koučem. Zaměstnanci s ním můžou probírat starosti pracovní i soukromé, což jim pomáhá jako prevence vyhoření.

Už v pondělí ráno slavnostně spustíme letošní Ježíškova vnoučata. Každý si pak na speciálním webu může najít a splnit přání seniorů z domovů po celém Česku. Často si důchodci přejí zážitky a drobnosti pro radost, bývají to ale i drahé a velmi potřebné věci, které starým lidem usnadňují život. Například domov v obci Samopše na Kutnohorsku získal díky loňským Ježíškovým vnoučatům dvě polohovací křesla a jeden speciálně upravený polstrovaný vozík.

Už v pondělí 13.11. ráno slavnostně spustíme letošní Ježíškova vnoučata. Každý si pak na speciálním webu může najít přání seniora z domovů po celém Česku a není nic laskavějšího než ho o Vánocích splnit. Uděláte spoustu radosti a předem každému děkujeme! Ježíškovými vnoučaty jsou dlouhodobě i ošetřovatelé šelem královédvorské zoologické zahrady.

Ježíškova vnoučata se spojila s Nadačním fondem Příběhy a společnými silami kupují dvěma stovkám seniorům v tíživé situaci čerstvé potraviny. Seniorům, kteří často musí vyžít jenom s nízkým důchodem, přivážejí domů zboží, které by si jinak nemohli dovolit. Své o tom ví třeba paní Václava z Přelouče. Poslechněte si celý díl.

V pondělí 13. listopadu spustíme další ročník našeho předvánočního projektu Ježíškova vnoučata. Každý si bude moci opět na našem speciálním webu vybrat přání osamělých seniorů a splnit ho. Ježíškovo vnouče už dřív potěšilo všechny seniory v jednom z ostravských domovů. Přáli si totiž velmi zvláštního společníka.

Za několik týdnů budou Vánoce. Celý týden v seriálu připomínáme projekt Českého rozhlasu Ježíškova vnoučata, v rámci nějž je možné obdarovat klienty z domovů pro seniory. Ti už si začínají psát svá přání. Co si přejí dvě dámy ze Sedlčan, které letos oslavily sto let?

Senioři mohou vyrazit na výlet kdykoliv se jim zamane. A nevytáhnou přitom ani patu ze svých domovů. Objevili totiž kouzlo virtuální reality a prsty v tom má i projekt Českého rozhlasu Ježíškova vnoučata. Ten splnil přání obyvatelům Domu seniorů ve Vlčicích na Plzeňsku, kteří si krátí volnou chvíli se speciálními brýlemi na očích.

Zatímco Čechům přinesl 28. říjen 1918 nový stát, víru v budoucnost a nadšení, většina Němců na území Československa pociťovala zklamání a frustraci. Už v roce 1918 Němci vyhlásili čtyři separatistické provincie. Dali tak najevo, že nechtějí být součástí Československa. Zklamání a frustrace německé menšiny v Československu se staly podhoubím pro vznik Sudetoněmecké strany v čele s Konradem Henleinem v roce 1933.

Jako jeden z prvních zákonů po vzniku Československa bylo volební právo pro ženy. Ženy mohly volit i být voleny do všech struktur státu. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk byl nejen velkým vzorem ve věci rovnocennosti žen a mužů, ale i aktivním propagátorem – o postavení žen mluvil veřejně už v roce 1907 při svých amerických přednáškách: „Při bedlivém pozorování života rozdíl mezi rozumovým nadáním muže a ženy nevidím.“ Poslechněte si celý díl.

Sokol, káně nebo lípa, tak se mohla jmenovat československá měna. Po vzniku Československa bylo potřeba nahradit rakousko-uherské bankovky a mince. Vlastní měnu měla nová republika od jara 1919. „Byli jsme mezi prvními v těch nástupnických státech monarchie, kdo vydával vlastní bankovky. Ale ty bankovky až na určitou výjimku neměly ochranné známky,“ upozorňuje historik Vojtěch Kessler.

Bez legionářů by dost možná nebyla republika, bez Sokolů legionáři. Československé jednotky hrály při prosazování vzniku samostatného státu vysoce důležitou roli, která významně pomáhala při jednáních Tomáše Garrigua Masaryka se zástupci zahraničních států. Stejně tak Sokol, jehož členové se během války účastnili domácího odboje a pozdějšího budování státu. Poslechněte si celý díl seriálu.

21. prosince 1918 do Československa přijel Tomáš Garrigue Masaryk. V té době už byl zvolený prvním prezidentem. Na Wilsonově nádraží v Praze ho vítaly statisíce lidí. Ten, který se o vznik státu zasloužil ze všech nejvíc, se dočkal triumfálních oslav. Vraceli se po vyhlášení nové republiky masově také další čeští exulanti? A utíkala pryč naopak šlechta?

V sobotu udělí prezident Petr Pavel státní vyznamenání a mezi doporučenými návrhy jsou i členové odbojové skupiny bratří Mašínů. Doposud je žádný český prezident nevyznamenal, a to především kvůli tomu, že za sebou nechali řadu mrtvých včetně jednoho civilisty. V klasickém gymnázium v pražských Modřanech studenti oktávy dostali stejnou otázku: vyznamenat, nebo nevyznamenat? Učitel je badatelskou metodou nechává rozhodovat na základě historických faktů.

Celý týden mluvíme o příběhu bratrů Mašínů. V průběhu let se stal předlohou pro nejrůznější umělce. Inspiraci můžeme vidět v televizi, hudbě i filmu. Jak byli skutky odbojářů interpretovány za minulého režimu a jak dnes? Poslechněte si celý díl.

Odboj bratří Mašínů českou společnost rozděluje. Nejen v tom, jestli se mají považovat za padouchy, nebo hrdiny. Je to i generační záležitost. Kontroverzní příběh skupiny, která v Československu chtěla škodit komunistickému režimu, a pak se prostřílela do Západního Berlína, mladí lidé skoro neznají. Nebo ho považují za pradávnou historii. Týká se to částečně i studentů, kteří vstoupili do Aktivních záloh české armády.

Zaslouží si bratři Mašínové nejvyšší vyznamenání? Takhle otázka už roky rozděluje společnost. Pro jednoho zůstávají vrahy, v očích druhých jsou hrdinové. Jaká ocenění v minulosti dostali? Poslechněte si dnešní díl o tom, jak se na příběh bratrů Mašínových dívají představitelé různých politických stran.

23. října 1953 byli na útěku z komunistického Československa dvacet dní. A zůstali už jen tři – Ctirad a Josef Mašínové a Milan Paumer. Zbyňka Janatu a Václava Švédu dopadli pronásledovatelé. O tom, co se za hranicemi odehrává, tehdejší československý tisk striktně mlčel.

Poslanci minulý týden schválili vládní plán úspor – takzvaný konsolidační balíček. Ten teď zamíří do Senátu. Vláda si od úsporných opatření slibuje snížení schodku skoro o 100 miliard korun v příštím roce. Konsolidační balíček upravuje výše některých daní a ruší většinu daňových výjimek. Ne všechny navrhované změny ale mohou zatížit rodinný rozpočet. Poslechněte si, co naopak zlevní.

Vypočítali jsme, o kolik peněz přijde ročně průměrná čtyřčlenná rodina, pokud začne platit vládní úsporný balíček. V seriálu celý týden vysvětlujeme, co budou jednotlivá opatření znamenat v praxi. Ve čtvrtečním dílu redaktorka Aneta Voska vysvětluje, co přinese zrušení školkovného, snížení daní na vybrané potraviny nebo poplatky za obnovitelné zdroje.

Na daních si příští rok zřejmě připlatíme. Vládní úsporný balíček, který i přes odpor opozice prošel Sněmovnou a teď míří do Senátu, totiž znovu zavádí pro zaměstnance odvod na nemocenské pojištění. A mění taky odvody živnostníkům.

S konsolidačním balíčkem se možná dočkáme mnohých změn v daňových přiznáních. Co vláda minulý týden ve Sněmovně prosadila?

Potraviny by od příštího roku mohly mírně zlevnit. Vláda si to slibuje od snížení DPH. Je to jedna z mnoha změn v konsolidačním balíčku, který minulý týden prošel Sněmovnou. Počítá i s dalšími změnami v dani z přidané hodnoty.

Dva miliony tři sta tisíc korun. Tolik se podařilo vybrat na benefičním koncertu Světlo pro Světlušku. Dobročinný projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu, který pomáhá lidem se zrakovým postižením, oslavil zároveň dvacet let své existence. V největším rozhlasovém studiu S1 na pražské Vinohradské třídě vystoupili třeba skupina Mirai nebo zpěvačka Elis Mraz a zpěvák Tomáš Klus. A to vždy společně s nevidomými nebo slabozrakými muzikanty.

Už dvacet let pomáhá Český rozhlas prostřednictvím svého nadačního fondu Světluška zrakově postiženým. A snaží se je zároveň i bavit. Už čtyři roky máme speciální projekt Nevidomý fanoušek, ve kterém si nevidomí a slabozrací můžou užít třeba sportovní utkání se speciálním audiokomentářem určeným jen pro ně. Naposledy to bylo na derby fotbalistů Slavie a Sparty ve vyprodaném Edenu.

Náš projekt Světluška na pomoc nevidomým a slabozrakým má narozeniny, slaví už 20 let. Celý týden přinášíme i jeho příběhy. Pražská organizace Okamžik podporuje nevidomé a slabozraké už dvě dekády. Díky jejich dobrovolníkům si můžou lidé se zrakovým postižením snáze zařídit základní věci jako dojít k lékaři, na úřad nebo na nákup, ale i plnohodnotně strávit volný čas. Už 11 let takto pomáhá Jiří Novák téměř úplně nevidomému Jiřímu Reichlovi, který rád hraje bowling a kuželky.

Poličky v obýváku nevidomých manželů Hegrových jsou plné dětských her. Mají je tam pro svého syna Velena, kterému je tři a půl roku. Aby s ním ale mohla maminka Kateřina některé z nich vůbec hrát, potřebuje někoho se zdravýma očima. Nejen kvůli tomu přichází do bytu nevidomých rodičů asistentka a kamarádka Jana Lerchová. Zaplatit jí můžou díky příspěvku od Světlušky. Poslechněte si celou reportáž.

V kladenském divadle bude večer opět tma, přesto tam pět hereček sehraje osmdesátiminutovou inscenaci. Už třetí reprízu bude mít historicky první česká hra, která se celá odehrává ve tmě. Na unikátním divadelním experimentu spolupracuje i Světluška. Na zářijovou premiéru přišli i nevidomí diváci.

Světluška slaví a my slavíme s ní. Projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu, který pomáhá nevidomým a slabozrakým, funguje 20 let. Připomínáme to v seriálu každé ráno, na sobotu chystáme také speciální vysílání, které zakončí přímý přenos pravidelného koncertu Světlo pro Světlušku. Do týmu Světlušek už také dlouhá léta patří Katka a Míra Orságovi, manželé, kteří pracují v zážitkové kavárně POTMĚ.

Světluška už dvacet let svítí na cestu těm, kteří toho vlastním zrakem moc nevidí. Nadační fond Českého rozhlasu pomohl už tisícům nevidomých a slabozrakých lidí. Všechnu pomoc řídí z pražských Vinohrad.

Volby na Slovensku můžou skončit těsným výsledkem. Předvolební průzkumy slibují souboj Směru a Progresivního Slovenska. Vítěz ale nakonec nemusí být tím, kdo rozhodne o podobě vlády. K dosažení většiny bude totiž nejspíše nutná spolupráce se stranou Hlas expremiéra Petra Pellegriniho. Šéf Hlasu balancuje mezi oběma znepřátelenými tábory. S kým by raději spolupracoval? A co preferují voliči jeho strany?

Mezi mladými Slováky se před parlamentními volbami rozšířila špatná nálada. Už dřív jich tisíce každý rok odcházely do zahraničí za kvalitnějším vzděláním, lepším uplatněním nebo za vyššími platy. Teď se přidává i frustrace z politického vývoje a obavy z toho, co přijde po volbách. Mladí lidé upozorňují na nepřátelskou atmosféru ve společnosti. Navíc většina politických stran na ně prý ve svých programech nemyslí. Slovensko kvůli časté emigraci přichází o nadějné talenty.

Téměř před rokem šokoval nejen slovenskou společnost teroristický útok v bratislavském podniku Tepláreň. Tam zastřelil zradikalizovaný mladík dva lidi kvůli jejich odlišné sexuální orientaci. Pro mnohé politiky jsou ale LGBT lidé dnes znovu terčem. Mezi relevantními stranami jsou jen dvě, které slibují, že zlepší jejich postavení. Pro mnohé voliče je postoj k sexuálním menšinám hlavním kritériem při výběru, komu odevzdají hlas.

Ambice být součástí příští slovenské vlády má i krajně pravicové hnutí Republika. Vzniklo odštěpením ze strany Kotlebovci – Lidová strana Naše Slovensko. V průzkumech se pohybuje kolem pěti až osmi procent. Příznivce láká například slibem referenda o vystoupení z NATO. Pro většinu ostatních stran kromě Směru a SNS je spolupráce s radikální Republikou nepřijatelná.

Strana Progresivní Slovensko, která se v minulých volbách nedostala do parlamentu, má v těchto volbách šanci na vítězství. Lídrem strany je Michal Šimečka, jehož hlavním záměrem je zabránit návratu Roberta Fica a jeho strany Směr zpátky k moci. Jak vypadají voliči této strany? a čím je program strany zaujal?

Strana Smer trojnásobného expremiéra Roberta Fica už měsíce vede předvolební průzkumy na Slovensku. Voličům slibuje výrazné změny ve vedení státu, údajný návrat stability a suverénní politiku. Odpůrci Fica se ale obávají, že vláda Smeru oslabí demokracii a zahraniční politiku Slovenska orientuje směrem na východ.

Přibývající horko na hladinách vodních ploch roztáčí proces „pozitivní zpětné vazby“, nejen vyšším objemem vodní páry, která planetu oteplí. Vysoké teploty způsobují také úhyn vodních živočichů a uvolňování sloučenin uhlíku z nádrží a koryt toků, i těch vysychajících, kterých je v Česku polovina. „I když třeba netečou půl roku, nakonec přichází velká povodňová událost, která všechen ten materiál, který se tam shromažďoval, najednou uvolní,“ popisuje hydrobiolog Petr Pařil.

Nejen ve fyzice či zeměpise, i v tělesné výchově se dá najít prostor pro ekologickou výchovu. Bez začlenění do osnov závisí na snaze jednotlivých učitelů, jak dětem téma klimatické krize zprostředkují. „Zajímají je předpovědi, jak to dopadne, zajímají je řešení, která existují a co by pro to mohly udělat samy. Velký úspěch, i když to pro ně není jednoduché, má sdílení emocí,“ říká Petr Daniš, autor Ministerstvem životního prostředí doporučené metodiky Klima se mění, a co my?

Spousta značek, výrobků a obchodů tvrdí, že jsou šetrné k přírodě. Často je to ale lakování reality na zeleno, tzv. greenwashing. Studie Evropské komise zjistila, že u více než poloviny zkoumaných produktů je tvrzení o udržitelnosti zavádějící, u 40 procent úplně nepodložené fakty. „Bylo by zajímavé, kdyby se produkty označovaly naopak: Tady máme dětskou práci. Tamhle zničené lesy… V tu chvíli by si člověk asi vybíral jinak,“ zamýšlí se Martin Jestřábek z organizace NaZemi.

Opustit sedačky aut a začít cestovat vlaky nebo autobusy by mohlo ušetřit přes dvě tuny uhlíkových emisí za rok. K takovému číslu došli odborníci z OSN. Některá česká města kvůli tomu například zařídila cestování autobusem zdarma, funguje to tak už pět let například v Litoměřicích. Snížit počet aut se ale zatím nepodařilo. „Auta a počet lidí, kteří jezdí, raketově roste, zejména na tranzitních silnicích denně projede 28 tisíc aut,“ říká zastupitel města Jiří Adámek.

Vědci z České zemědělské univerzity budují nedaleko Jevan u Prahy rozsáhlý monitorovací systém tamního lesa. Takzvaná chytrá lesní krajina do budoucna pomůže se zadržením vody, zlepší kondici stromů a tím pomůže v boji s klimatickými změnami. České lesy jsou totiž ve špatné kondici a nejsou připraveny pomáhat nám proti změně klimatu. Dokonce se z nich po kůrovcové kalamitě stal významný zdroj emisí skleníkových plynů – kvůli masivní těžbě jich víc uvolní, než pohltí.

Klimatická krize je i závod s časem. Zásadní je období do roku 2030, kdy by světové emise skleníkových plynů měly klesnout přibližně o polovinu, abychom podle vědců měli šanci udržet naše podnebí relativně stabilní. Při rychlé a efektivní pomoci klimatu má velký potenciál snižování emisí metanu, jehož významným zdrojem je zemědělství. O metanu se ale tolik nemluví a také chybějí přesná čísla.

Nejvíc emisí skleníkový plynů má na svědomí energetika. Zavítali jsme proto do největší uhelné elektrárny v Česku – v Počeradech, abychom zjistili, jak se daří emise snižovat. Je Česko dostatečně ambiciózní v ochraně klimatu a tím i svých občanů? Plní svůj díl závazků, které si dalo v Pařížské dohodě? Poslechněte si první díl reportážního seriálu s Janou Karasovou a Janem Kalibou.

Dlouhé tmavé vlasy, zlato-černé oblečení a myšlenky na vítězství. To je stručný popis bojovníka kung-fu, sedmnáctiletého Karla Korence z Loun. Bojovému umění se věnuje od školky a o jeho talentu svědčí zeď ve sportovním klubu plná medailí, pohárů a dalších cen z celého světa.

V Myslkovicích, malé obci na Táborsku, žije a pracuje Michal Votruba, který se už ve svých deseti letech rozhodl, že chce odlévat zvony. Právě on může být příkladem, že když si člověk něco hodně přeje a je ochoten proto i dost udělat, tak dosáhne svého cíle.

Ve svých čtrnácti letech se ucházel o místo pomocné vědecké síly na Chemické fakultě Vysokého učení technického v Brně – a opravdu ho získal. Tomáše Gazárka totiž chemie a práce v laboratoři fascinovala od dětství. Dnes je mu 24 let a pracuje ve farmaceutické firmě. V budoucnu se k vědě ale možná vrátí.

Agility je sport, ve kterém psovod povely směruje psa, aby co nejpřesněji zvládl překážkovou trasu. Dvanáctiletý Erik Řehola z Teplic v tomto sportu exceluje, je už i mistrem světa. Závodům předcházejí hodiny na cvičišti. U Erika se talent k výcviku a vedení psů projevil už v útlém věku, je ostatně z takzvané agilitní rodiny.

Čtrnáctiletou Alexandru Pokornou z Brna před sedmi lety učaroval cimbál. Cvičí každý den, několik hodin. Je vícenásobnou vítězkou mezinárodní soutěže ve Valašském Meziříčí, hraje s cimbálovou muzikou a vystoupila i s brněnskou filharmonií. Poslechněte si celý díl.

Na zápěstí nosí digitální hodinky seřízené podle atomových hodin. Šestnáctiletého Vojtěcha Blažka z Jihlavy ale fascinují stroje mnohem větší a starší – zahradní domek u prarodičů dokonce proměnil v orloj s mechanismem ze stavebnice Merkur. A dnes je téměř výhradním správcem hodinových strojů na jihlavských věžích.

Ve čtyřech letech se zamiloval do hry na akordeon. Díky nadání, trpělivosti a hudebnímu sluchu se dnes už 14letý Viktor Stocker z Kladrub na Benešovsku propracoval k evropské špičce ve hře na tento nástroj. Prosadil se na soutěžích v New Yorku a Vídni a vyhrál i několik skladatelských soutěží. Aby se udržel mezi nejlepšími, cvičí na akordeon 4 a půl hodiny denně.

Devět budoucích svářečů se bude od příštího týdne učit na SOŠ a středním odborném učilišti v Hněvkovicích u Týna nad Vltavou. Nový obor škola otevřela ve spolupráci se společností ČEZ, protože v energetice je svářečů nedostatek. Díky této spolupráci budou mít učni k dispozici dílnu s moderní technikou.

Studentka Kristýna umí v konkurenci všech budoucích servírek a číšníků nejlépe namíchat koktejl a také připravit kávu. Celý školní rok se účastnila soutěží, kde právě tyto dovednosti předváděla. Nakonec ovládla i přehlídku České ručičky, která propaguje řemesla. „I když studium hotelnictví nebylo mým vysněným oborem, nakonec jsem se v něm našla,“ přiznává.

Kvůli populačně silným ročníkům budou muset letos někteří nastupující středoškoláci na školy dál od domova. Třeba na jižní Moravě mají internáty stále volné kapacity. Přesto se najdou výjimky. Jednou z nich jsou střední školy v Boskovicích. Mají tak velký zájem o ubytování, že si od města na několik let pronajaly městskou ubytovnu a během prázdnin ji řemeslníci předělali na internát pro víc než padesát dívek.

Někteří rodiče teď krátce před začátkem školy řeší i to, jestli svým dětem pořídit mobily, aby s nimi byli lépe ve spojení. Co všechno jim s telefony dovolit, nebo naopak zakázat? V závěrečném díle seriálu ke startu nového školního roku s tím poradí proděkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a zakladatelka iniciativy Digitální zdraví dětí Michaela Slussareff.

Co dělat, když je dítě často nemocné a rodič s ním musí zůstat doma? Na co má v takovou chvíli rodič právo? A jaké další rady doporučuje právník z Českomoravské konfederace odborových svazů Jan Horecký? Poslechněte si celý rozhovor.

V dalším díle seriálu o českých učilištích se podíváme do Nasavrk. Tam zřizuje ministerstvo zemědělství a Český svaz včelařů včelařské učiliště. Mezi studenty jsou včelaři s 200 včelstvy i úplní začátečníci. Jaké předměty se zde vyučují? Poslechněte si celou reportáž.

Různé šicí stroje nebo koutek s žehlením, to je základní výbava školní šicí dílny v Teplicích. Střední škola obchodu a služeb je jednou z mála, kde ještě učební obor šití oděvů nabízejí. Žáků ale ubývá, aktuálně jich je jen devět.

Od pondělí začne rodinám s dětmi obvyklý poprázdninový pracovní kolotoč – škola a odpoledne kroužky, tréninky a další aktivity. Dalším hostem našeho seriálu rad a tipů před startem školy je proto Libor Bezděk, předseda Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže.

Na dobré řemeslníky se mnohdy čeká i několik měsíců. Ani vidina dobrého uplatnění ale žáky dostatečně nemotivuje k tomu, aby se vyučili například pokrývačem. Třeba na Střední škole stavebních řemesel v brněnské části Bosonohy stále mají na tomto oboru volná místa. Ale i přes dlouhodobý malý zájem třídu každoročně otevírají.

Zpátky do školy! Od pondělí začnou tisíce dětí pravidelně jezdit ráno do školy. Jak připravit je i sebe na dopravní špičky a jak jim pomoct vytvořit si bezpečný režim? V dnešním díle seriálu na tyto otázky odpovídá Oldřich Kasl z organizace BESIP.

Obliba digitálních hodinek v devadesátých letech výrazně utlumila zájem o hodinářský obor. V celé republice ho dnes učí jen jihlavská Střední škola průmyslová, technická a automobilní.