Profesoři, doktoři, docenti, magistři i odborní asistenti. Ti všichni v čele se Zdeňkem Svěrákem strávili za řečnickým pultíkem v seminářích Divadla Járy Cimrmana hodiny času. A tak má takzvaný kecpult, nebo-li nejnověji řečniště, hlavní roli v dalším díle seriálu za oponou žižkovského divadla.

V Dobytí severního pólu se uprostřed semináře zasekne opona. Nejde otevřít a vypadá to, že diváci budou muset jít domů. Všechno je ale zinscenované a po pár minutách už opona zase běhá. V této sezoně se ale jednou opona skutečně zasekla, zhruba po 10 minutách hry Němý Bobeš na zájezdě v Ústí nad Labem. Kulisáci ji proto museli otevírat ručně. Docela se nadřeli – v této hře se opona otevře 32 krát.

K souboru Divadla Járy Cimrmana léta patří i lidé, o kterých se příliš neví. Jako třeba Naďa Zachová. Do Divadla Járy Cimrmana ji přivedla kamarádka. Nejdřív trhala lístky, pak věšela lidem kabáty. Od roku 1983 je cimrmanovskou kostymérkou.

Dezinformace nejsou problémem jen pro jednotlivce nebo rodiny, vypořádat se s nimi často musejí i organizace a celá města. Další díl seriálu Společnost nedůvěry je z Chomutova. Klienti tamní sociální služby totiž uvěřili lžím na internetu o ukrajinských uprchlících. Když pak Ukrajinci nastoupili k nim do práce, začali na ně útočit.

Jak moc mohou dezinformace ublížit? A jak nebezpečné mohou být konspirační a dezinformační praktiky vycházející ze spirituality a ezoterismu? O tom ví své Zdeňka, která během pandemie covidu sama šířila dezinformace, kvůli nimž přišla o rodinu a později také o přátele. Poslechněte si další díl seriálu Společnost nedůvěry.

Manžel paní Lucie podlehl dezinformacím. Společně bydlí v domku u velkého města, vychovávají tři děti a rodina funguje, tedy řekněme do okamžiku, spolu manželé začnou probírat politické názory.

Uprchlíci a lidé, kteří jim u nás pomáhají, čelí dezinformacím a hoaxům. Pracovníci z Organizace pro pomoc uprchlíkům a z Iniciativy Hlavák, kteří pomáhají nejen utečencům z Ukrajiny, ale i migrantům z Blízkého východu, dobře vědí, jak vypadají nenávistné komentáře na sociálních sítích i výhrůžky a slovní i fyzické napadání. Kdo za šířením nenávisti stojí? Poslechněte si dnešní díl o antimigraci.

Paní Zdeňka věřila všemu, co ji v souvislosti s koronavirem přátelé posílali na sociálních sítích. I přes protesty svého bratra přesvědčila rodiče, aby odmítli očkování proti covidu-19. Ze spárů dezinformací se dostala až ve chvíli, kdy se rodiče nakazili a zemřeli.

Má nominace na americkou cenu Grammy, desky roky nahrával v zámoří se špičkovými hudebníky. Kytaristu a skladatele Slávka Hanzlíka předstujeme v posledním dílu seriálu. Míříme na jeho chalupu!

Margarín Rama nebo mýdlo Dove jsou produkty, které nemusíme blíže představovat. Málokdo ale ví, že pocházejí z obrovského potravinářského koncernu Unilever, jehož základy sahají do 80. let 19. století na naše území – konkrétně do Rynoltic na Liberecku, kde působil továrník Johann Schicht. Původně si otevřel rodinnou mýdlárnu, jejíž mýdlo s jelenem je v našich domácnostech dodnes.

Čerti a zase čerti. Na těch teď pracuje ilustrátor Jindra Čapek. Patří ke světové špičce, knihy s jeho ilustracemi vycházejí po celé Evropě, ale třeba i v Japonsku. Svými ilustracemi doprovodil knihy Pavla Šruta, Vladislava Vančury i německého spisovatele Michaela Endeho, autora Nekonečného příběhu. Po návratu do České republiky žije už čtvrtstoletí v Českém Krumlově – ateliér má přímo pod zámkem.

V zahraničí mu kvetou zakázky a jeho tvorba zdobí veřejný prostor v řadě evropských měst i v zámoří, u nás si cestu teprve buduje. Hyena, Stvůra, Vetřelec, to jsou příklady pojmenování obřích kovových soch, které sochař Jan Dostál tvoří ve velkých halách v Olomouci, ty mu slouží místo ateliéru. Poslechněte si celý díl seriálu.

Jeho jméno je ve světě pojmem. Minimálně v tom muzikantském. Vývojář Antonín Salva z Českých Budějovic vyrábí kytarové pedály a takzvané efekty pro nejslavnější rockové kapely. Na jeho krabičky hraje třeba kytarista Kirk Hammett ze skupiny Metallica.

Celý týden jsme vám v tomto čase nabízeli příběhy inspirativních učitelů. Natolik výjimečných, že se dostali do české nominace ceny Global Teacher Prize. V posledním díle seriálu představujeme jejího vítěze. Stal se jím Roman Göttlicher, který učí dějepis a občanskou výchovu na Střední průmyslové škole, Obchodní akademii a Jazykové škole ve Frýdku-Místku. Ocenění převzal z rukou ministra školství Mikuláše Beka z hnutí STAN.

Na slavnostním večeru bude ve čtvrtek 1. 6. vyhlášen nejinspirativnější učitel roku. Dalším finalistou, který se snaží přistupovat k výuce jinak, je Stanislav Zajíček. Na brněnském gymnáziu Matyáše Lercha učí latinu, český jazyk a literaturu. Jeho přístup vede studenty k tomu, jak pracovat samostatně i v kolektivu a jak svou práci umět představit veřejnosti. K tomu vymýšlí každoroční projekty, letos studenti točí krátké filmy.

Odmalička chtěl být kuchařem. A to se mu povedlo. Šéfkuchař Michal Koch vařil třeba pro prezidenta Miloše Zemana. Teď si ale, jak sám říká, žije svůj sen. Předává svou lásku k vaření a dobrému jídlu žákům na Střední odborné škole Znojmo Dvořákova.

Brát děti co nejvíce do přírody a učit se podle ní, tím se řídí učitelka Kateřina Čiháková, která se dostala mezi letošní finalisty ceny pro inspirativní pedagogy. Žáky základní školy Světice ve Středočeském kraji hodiny s Kačkou, jak své učitelce říkají, baví. Poslechněte si, co se naučili na cyklovýletě.

Barbora Bitomská učí biologii a chemii na Mendelově gymnáziu v Opavě. S žáky například v tělocvičně názorně zkouší, jak funguje lidské tělo. A studenty už šest let motivuje i k darování krve.

Čepované pivo v příštím roce pravděpodobně znovu zdraží. Odhaduje to Českomoravský svaz minipivovarů v reakci na úsporný balíček vlády. Z desetiprocentní sazby DPH se má podle návrhu přesunout do té jednadvacetiprocentní. Hospodští tak počítají se zvýšením cen piva i s odlivem svých zákazníků. Opatření se ale dotkne i vinařů – spotřební daň na tichá vína sice nakonec zavedena nebude, firmy ale zřejmě přestanou objednávat vína jako dárky pro své zaměstnance a partnery.

Kvůli stabilizaci státních financí připravuje vláda konsolidační balíček, podle kterého by se měly zvýšit daně a odvody na sociální pojištění. Zaznamenají to především živnostníci. Pro některé může být zvyšování daní a pojištění likvidační. V dnešním díle se na pracovní situaci zeptáme kadeřnic z Mostecka, které zvažují i odchod do sousedního Německa.

Rodiče, kteří mají dítě ve školce, si teď můžou ze základu daně odečítat takzvané školkovné. Ročně tak na dani z příjmu můžou ušetřit až 17 300 korun. S tím ale má být konec. Zrušení této daňové slevy je součástí konsolidačního balíčku, kterým chce vláda Petra Fialy z ODS stabilizovat státní rozpočet. Co to pro rodiny může znamenat?

V rámci úsporného balíčku vláda navrhuje nulovou daň z přidané hodnoty na knihy. Odrazí se to na jejich ceně? Touto otázkou se zabývá další díl seriálu o dopadech chystaných vládních opatření, tentokrát se redaktor vydal do nejstaršího českého nakladatelství a knihkupectví Kalich, který vydává především náboženskou, filozofickou a humanisticky zaměřenou literaturu.

Kabinet chce prosadit snížení sazby DPH na potraviny z 15 na 12 procent. Venkovské prodejny ale větší příliv zákazníků neočekávají. Shodují se na tom obchodníci.

Na Trutnovsku je stále větší zájem o ekovýchovu nejmenších dětí. Říkají to zástupci Správy Krkonošského národního parku. Pracovnice správy proto pravidelně navštěvují mateřské školy a děti se tak vztahu k přírodě učí od nejútlejšího věku.

V dalším díle seriálu o Krkonošském národním parku uslyšíte o výstavbě v Krkonoších. Tedy o tom, jak je někdy složité najít kompromis mezi zájmy ochránců přírody a stavitelů. Jak konkrétně vypadá spolupráce města a národním parkem v Harrachově? Pusťte si dnešní díl.

Záchrana ohrožených rostlin je pro Správu Krkonošského národního parku velmi důležitý úkol. Proto má přímo ve Vrchlabí genetickou banku. Je to pracoviště zaměřené na praktickou záchranu a uchování ohrožených rostlinných druhů rostlin.

Povídky, které píše umělá inteligence. To je náš projekt Digitální spisovatel, který si můžete poslechnout na našem audioportálu mujRozhlas. A tady je další díl seriálu ke 100 letům rozhlasového vysílání na našem území. A pohled do budoucnosti začínáme v rozhlasových garážích.

V klíčových rocích československých dějin – roku 1945 a 1968 – hrál Český rozhlas velmi významnou roli. Ocitl se v ohnisku bojů při Pražském povstání a prokázal odvahu během okupace země vojsky Varšavské smlouvy. Připomeňte si v rámci oslav 100 let vysílání vybrané momenty z rozhlasového archivu, které se zapsaly do naší moderní historie.

Krkonošský národní park slaví, ve středu 17. května 2023 uplyne od jeho vyhlášení přesně 60 let. Přinášíme vám příběh člověka, který o les a vzácnou krkonošskou přírodu pečuje desítky let. Pan Petr Kadleček z Harrachova v tamních lesích pracoval od roku 1967.

Celkem 19 profesionálních strážců přírody dohlíží na celý Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo. To je dohromady 550 km čtverečních. Jsou pomocníky pro turisty, ale zároveň se o své území musí starat. Jejich práce je náročná, v terénu jsou za každého počasí a v každou roční dobu.

18. května roku 1923 se ve stanu na letišti v pražských Kbelích sešli rozhlasoví pracovníci. Poprvé se v éteru ozvalo pověstné haló, haló. „Zákonité úpravy pro všeobecné vysílání tehdy ještě nebyly, a tak jsme vysílali 18. května z vypůjčeného stanou z Kbel. Tak říkaje načerno,“ vzpomínal po letech na začátky rozhlasového vysílání jeden z průkopníků, spoluzakladatel společnosti Radiožurnál Miloš Čtrnáctý.

V roce 2010 odjížděl i kvůli neúspěchu na olympijských hrách národní tým na mistrovství světa do Německa bez velkého očekávání. Omluvenky několika hvězd z NHL i nečekané prohry v přípravě dávaly tušit, že šampionát radost českým fanouškům neudělá. Nakonec ale bylo všechno jinak. Těžká cesta z osmifinálové skupiny, vybojované čtvrtfinále proti Finsku, infarktové semifinále se Švédskem a nervydrásající finále proti Rusku. Zavzpomínejte na dosud poslední český titul.

V roce 2006 byl šampionát v Rize vůbec prvním v kariéře hned pro čtrnáct hokejistů. Češi po strastiplné cestě základní a osmifinálovou skupinou ve čtvrtfinále narazili na Rusko, které přemohli až v prodloužení. V něm rozhodl Zbyněk Irgl. V semifinále udolali Finsko 3:1, když se na úspěchu podílel 33 zákroky Milan Hnilička. Ve finále už tým trenéra Hadamczika nestačil na Švédsko. Stříbro z Rigy zůstává v historii Česka jediným neúspěšným finálovým duelem na mistrovství světa.

Vyhrát třikrát za sebou světový šampionát se povedlo naposledy českému týmu a bylo to na přelomu tisíciletí. Vracíme se do roku 2001, kdy Češi dokončili zlatý hattrick v Hannoveru v prodloužení finále proti Finům. V 71. minutě rozhodl David Moravec. V reportáži Františka Kuny uslyšíte i reakce fanoušků, kteří na Staroměstském náměstí český úspěch slavili čtvrtý rok po sobě. K zlatému hattricku počítáme i legendární Nagano. Co fanouškům vzkázal kapitán Robert Reichel?

Bylo to rok po euforii na olympijských hrách v Naganu. A bylo to mistrovství světa, ve kterém se semifinále i finále hrálo na dva vítězné zápasy. A čeští hokejisté z něj přivezli zlaté medaile. V roce 1999 začala v Lillehammeru cesta za zlatým hattrickem.

Karel III. se po dnešní korunovaci formálně stane nejen hlavou Spojeného království, ale taky 14 dalších zemí. Největší z nich je Kanada, kde po smrti Karlovi matky Alžběty znovu ožila debata o tom, jestli se definitivně zbavit vazeb na britskou monarchii. S nástupem Karla III. na trůn ucítili novou šanci hlavně kanadští republikáni. Poslechněte si reportáž Jana Kaliby.

Pro jedny je posel zmizelých časů, pro druhé vizionář. Zastánce biofarmaření a ochrany životního prostředí vůbec, amatérský malíř – krajinář i historicky první člen královské rodiny, který vystudoval vysokou školu. Tím vším je britský král Karel III., který bude v sobotu korunován ve Westminsterském opatství. Zhmotněním jeho představ o tom, jak by mělo vypadat ideální místo pro život, je městečko Poundbury. Podle jeho představ vyrůstá v hrabství Dorset posledních třicet let.

Generace, která pro český hokej vyhrála olympijské hry v Naganu, tři tituly mistrů světa po sobě si následně po sérii neúspěchů mohla ještě jednou v roce 2005 užít, jak chutná vyhrát mistrovství světa. Partu kolem Jaromíra Jágra, Martina Ručínského, Tomáše Kaberleho nebo Marka Židlického vedl jako kapitán David Výborný. Jako trenér dovedl hráče k titulu Vladimír Růžička. Češi ve finále proti Kanadě dominovali a po brankách Prospala, Ručinského a Vašíčka slavili titul.

Za dva dny bude ve Westminsterském opatství v Londýně korunován britský král Karel III. Ten by podle vlastních slov chtěl panovat moderněji a civilněji. Co o královské rodině míní Britové? A proč je stále více lidí s monarchií nespokojeno? Poslechněte si další díl seriálu.

Životní příběh manželky britského krále Karla III. vypadá jako scénář pro hollywoodský film – o tom, jak se veřejností nenáviděná žena nakonec stala královnou Velké Británie. Camilla Parker-Bowlesová bude v sobotu spolu se svým manželem korunována ve Westminsterském opatství v Londýně. Co víme o ženě, která roky plnila titulní stránky bulváru?

Sedm let po rozdělení republiky hráli poprvé o zlato proti sobě. Slováci už měli jistou první samostatnou medaili, Češi na mistrovství světa v Petrohradu v roce 2000 obhajovali zlato z šampionátu předchozího. I když během finálového duelu zajímaly reportéry Radiožurnálu i poměrně netradiční detaily, třeba popis žárovky za bránou poblíž lavice časoměřičů. Postupně ale emoce gradovaly a čeští hokejisté po výhře 5:3 slavili světový titul. Jako kapitán tým vedl Robert Reichel.

V sobotu proběhne ve Westminsterském opatství v Londýně korunovace britského krále Karla III. Ve své nové roli stihl zatím navštívit jen Německo. Do Česka a Československa přijel následník trůnu v minulosti dohromady pětkrát. Poprvé to bylo v roce 1991. Několikrát navštívil Prahu, kde spolupracoval na ochraně pražských památek, třikrát Brno a jednou také vesnici Hostětín. Proč si vybral zrovna tuhle vesnici a jak na návštěvu vzpomínají místní?

Byl 10. květen roku 2022. Tehdy stále ještě princ Charles přednesl v parlamentu programové prohlášení vlády, takzvanou královninu řeč. Bylo to poprvé, co v takto důležitém a symbolickém momentu zastupoval svoji matku, tehdy nemocnou královnu Alžbětu II. Na okamžik, kdy ji skutečně vystřídá na dědičném trůnu, ale čekal přes 70 let. Stal se tak nejdéle čekajícím nástupcem v britských dějinách.

Na mistrovství světa ve finále v roce 1996 vstřelil 19 vteřin před koncem třetí třetiny vítěznou branku Martin Procházka a rozhodl o prvním titulu českých hokejistů. „Nezapomenu na to. Přijel jsem na střídačku, podíval se na čas a říkal si, že gól klidně dostat ještě můžeme. Je fajn, že to „Kučíš“ pak rozhodl,“ vzpomíná Procházka. Po šampionátu ve Vídni partu kolem Patery, Procházky, Reichela, Ručinského a Výborného čekaly další úspěšné světové šampionáty.

Babirusa je neobvyklé a nesmírně vzácné prase. Pochází z indonéských ostrovů, má šedou vrásčitou lysou kůži, dlouhé nohy a protažený úzký rypák. Samci pak mají navíc zvláštní kly. V Česku můžete babirusy vidět v jediné zoo, a to v Jihlavě. Celkem zahrada chová jednoho samce a tři samice a párkrát už se tam úspěšně podařilo odchovat i mláďata.

Se zelenými listy v jedné z expozic ZOO v Brně téměř splývají tři dospělé malé ještěrky. Říká se jim anolisové a v češtině nemají svoje druhové jméno. Tihle až dvacet centimetrů velcí plazi jsou poměrně vzácní. V žádné jiné zoologické zahradě v Česku je totiž nenajdete a v Evropě se jejich chovu věnuje jen pět zoologických zahrad.

V některých částech světa mu říkají botozobák. V Česku je to člunozobec. Jeho mohutný zobák totiž připomíná každému něco trochu jiného. Samotář z afrických mokřadů vysoký až 140 centimetrů dokáže stát nehnutě i několik hodin. Je natolik zvláštní, že si vysloužil samostatnou čeleď v řádu brodivých. V pražské zoo ho chovají už skoro 20 let.

Vypadají jako medvídci s dlouhým ocasem a krátkýma ušima. Ve skutečnosti jsou to ale příbuzní klokanů a koal. V dalším díle seriálu Radiožurnálu míříme do Ústí nad Labem. Jako jedna z pěti zahrad na světě chová kuskusy medvědí. O jejich biologii se zatím moc neví, a tak i ústecká zoo přispívá chovem do výzkumu.

Takin čínský je sudokopytník s dlouhou srstí a mohutnými zatočenými rohy. Z Číny, jeho rodiště, ho před dvaceti lety dovezli do liberecké zoo. Jednalo se o vůbec první a také poslední přesun těchto zvířat z asijského kontinentu. V Liberci se podařilo populaci takinů rozšířit a vyvézt samce i samice do dalších nejen evropských zoologických zahrad. Jak vypadají a jak se jim v libereckém výběhu žije? Poslechněte si další díl seriálu.

Českým zoologickým zahradám se daří chovat a rozmnožovat vzácné druhy zvířat, a patří v tom k nejlepším na světě. Jeden z kriticky ohrožených unikátů najdeme například v nenápadném akváriu v Ostravě. Má krunýř a pochází z jihovýchodní Asie. Poslechněte si první díl seriálu.

V posledním díle našeho seriálu o plýtvání potravinami nahlížíme do popelnice. S takzvanou dumpster diverkou Annou se vydáváme zachraňovat vyhozené jídlo. Co všechno se dá v popelnicích u supermarketů najít a ještě zužitkovat? Poslechněte si celý díl.

Další díl seriálu o plýtvání jídlem nás zavede do domácnosti čtyřčlenné rodiny, která si v rámci projektu Mendelovy univerzity měsíc zapisovala a vážila veškeré zbytky jídla, které vyhodila. Přestože se Zábojovi snaží nakupovat cíleně, množství, které nestačili sníst, je překvapilo. Podle dat ministerstva životního prostředí totiž každý Čech v domácnosti ročně vyhodí průměrně 91 kilo potravin. Poslechněte si další díl seriálu.

Navaří obědy, strávníků ale přijde míň, a tak porce zbydou. Školní a závodní jídelny a některé restaurace pak řeší, co s nevydanými porcemi dál. Nezisková organizace Zachraň jídlo v Praze už testuje, jak nevyužité jídlo dostat třeba k rodinám v azylových domech. Od července by navíc mělo být darování nesnědených obědů snazší. Ministerstvo zemědělství dokončuje vyhlášku, podle které by se darované jídlo nemuselo vydávat jen teplé, ale bylo by ho možné zchladit nebo zmrazit.

Pro to, aby se jinak nezávadné potraviny dostaly mezi vyřazené zboží, mnohdy stačí jen promáčknutý obal nebo etiketa v jiném jazyce. Naštěstí jsou výrobci, kteří potraviny nevyhodí, ale pošlou do potravinové banky. V Německu tento proces funguje daleko lépe než u nás. Proto v dnešním díle zajedeme s řidičem Serhijem do skladu drážďanské potravinové banky. Odvezeme tunu potravin, která následně poputuje třeba do neziskových organizací. Co všechno v drážďanském skladu najdeme?

Víte, kolik potravin vyhodí Češi za rok? Je to skoro milion tun. Například supermarkety musí posledních pět let nabídnout už neprodejné, ale přitom jedlé zboží potravinovým bankám. Ty od covidové krize pozorují, že zájem lidí o jejich pomoc roste. A stoupá i množství darovaných potravin – hlavně pečiva, zeleniny a ovoce. Podle jakých kritérií supermarkety čerstvé potraviny vyřazují?

Na prázdné místo památníku Sedmidenní války v Orlové po desítkách let znovu dosedne majestátní slezská orlice. Sochař Martin Chmelař už začíná přesně plánovat, jak třicetitunový monument převeze z pražského venkovního ateliéru na druhý konec republiky. Sochu rozloží na pět dílů, jednotlivé části obalí molitanem, aby se cestou nic nezničilo, a pak vše na místě s pomocí jeřábu znovu složí. Mezitím stále řeší následky krádeže, při které přišel o veškeré sochařské vybavení.

Prázdné místo na památníku Sedmidenní války v Orlové už zanedlouho opět zaplní majestátní Slezská orlice. Umístění třicetitunového kamenného sousoší provází pečlivá příprava včetně přesné trasy pro jeřáb. Sochaře Martina Chmelaře jsme zastihli začátkem jara v Orlové na hřbitově, kde už chystal umístění Slezské orlice.

Nečekaný zvrat provází vznik kamenné sochy slezské orlice pro válečný památník v Orlové. Příběh sousoší sledujeme dva roky v časosběrném seriálu. Naše reportérka Andrea Brtníková byla i u toho, když se práce na soše musely zastavit. Autora pětimetrové kopie, která má zaplnit desítky let prázdné místo na pomníku Sedmidenní války, totiž okradli. Sochař Martin Chmelař přišel o veškeré náčiní, brusky, dláta za půl milionu korun.

Z neforemné masy pískovce už je jasně viditelná silueta orlice, s každým kamínkem, který během práce sochaře Martina Chmelaře od kolosu odlétává, jde čím dál jasněji rozpoznat majestátní hlava, zobák, křídla. Socha stojí na točně, kterou pro tyto účely musel mladý sochař vyrobit. Jde práce podle plánu? Poslechněte si celý díl seriálu.

Mohutná socha orlice s rozepjatými křídly už co nevidět zaplní prázdné místo na památníku českým obětem sedmidenní války v Orlové. Původní orlice byla před 85 lety podle historiků stržena polskou okupační správou. Dramatický je i vznik kopie pětimetrového sousoší, které kromě orlice tvoří také několik postav. Chyběly dobové snímky pro vytvoření sádrového modelu, a sehnat tak obří kusy pískovce nebylo pro sochaře Martina Chmelaře vůbec jednoduché.

Do Orlové se už zanedlouho po desítkách let vrátí pětimetrová socha slezské orlice. Město si na zhotovení kamenné sochy vybralo pražského sochaře Martina Chmelaře, který nejprve musel začít se sádrovým modelem. V prvním díle zamíříme do sochařova ateliéru na Vítkově.

Skoro 400 základních škol v Česku vyučuje o umělé inteligenci díky novému projektu AI dětem. Vznikl před rokem a vydává učebnice a další materiály. Z nich by se děti měly naučit, co to umělá inteligence je, jak se dá používat a na jejich základě by si k ní měly samy postupně vytvářet vlastní postoj.

Z umělé inteligence se stal světový fenomén, kterému většina z nás moc nerozumí. Její rozmach se dá přirovnat k masivnímu nástupu internetu v devadesátých letech. „Na webu bude lepší než my, naopak tam, kde data nejsou, je prostor pro člověka,“ říká hacker. Poslechněte si celý díl seriálu.

Pro někoho „strašák“ – pro jiného výzva k objevování. I tak reagují lidé na příchod počítačových systémů, které mají znaky umělé inteligence. Podobné programy budou moci v budoucnu pomáhat k běžným, ale i kreativním úkolům. Jak už si to ostatně vyzkoušeli programátoři na klasických skladbách. Do počítače jim stačilo zadat jen krátký začátek hudebního díla a systém si s tím už poradil sám.

Zadání počítačového lingvisty Rudolfa Rosy znělo – Pejsek a kočička vařili dort. Jak si umělá inteligence poradí s vytvořením divadelní hry nebo známé pohádky pro děti? A proč se počítačovému lingvistovi stýská po starším jazykovém modelu, ve kterém tvořil divadelní hru pro Švandovo divadlo?

Dovednosti chatovacího robota ChatGPT nás nepřestávají překvapovat. Umí napsat referát na jakékoliv téma, přeložit text do anglického slangu anebo třeba vyřešit matematickou úlohu. Umělou inteligenci začínají používat pro výuku i jednotlivé školy. Na základní škole v Českém Brodě využívají umělou inteligenci k řešením matematických úloh. Žáci musí programu sami vysvětlit, kde se případně spletl, a dovést ho ke správnému výsledku.

Umělá inteligence dokáže vytvořit uvěřitelný příběh. Takzvaný velký jazykový model Chat GPT se v posledních letech velmi rychle zlepšil. V Českém rozhlase jsme vyzkoušeli zadání zprávy o únosu mimozemšťanů v Praze, kriminální podcast i povídku. Na webu mujrozhlas.cz si můžete poslechnout třetí sérii Digitálního spisovatele.

Šance na přežití infarktu v Česku strmě vzrostly díky nonstop službám intervenčních oddělení, zakládání koronárních jednotek nebo zavedení nových léčebných postupů. Pátý díl seriálu se věnuje životu po infarktu – když vše zafunguje správně, může pacienta čekat plnohodnotný život. „Když není infarkt velký, je to takový zdvižený prst,“ naznačuje kardiolog důležitost zdravé životosprávy. Poslechněte si reportáž.

I malá změna životního stylu se dokáže v našem těle rychle projevit. To, v jakém stavu je naše srdce, máme často přímo ve svých rukách. Záleží na tom, co jíme, pijeme a jak se hýbeme. Jak nám může pomoci senzor pro měření hladiny cukru v krvi? A jak se v lidském těle projeví snězení velkého hamburgeru nebo uběhnutí 10 kilometrů? Na vlastní kůži to vyzkoušel náš reportér.

Zdravější životní styl i účinnější léčba v Česku každý rok zabrání zhruba deseti tisícům úmrtí na nemoci srdce a cév. I o tom píší podrobně naši datoví novináři na zpravodajském webu iRozhlas.cz v dalším díle seriálu o nemocích srdce. Dnes opět v reportáži míříme do pražského IKEMu. S lékaři jsme byli při neobvyklé operaci trojnásobného bypassu.

Srdeční infarkt už nemusí být takovým strašákem jako v minulosti. Například v pražském IKEMu má 95 procent případů šťastný konec. Důležité je, aby pacient v akutním stavu do nemocnice dorazil co nejrychleji. Poté dostane péči na světové úrovni. Většinou jde o takzvanou angioplastiku. Při té doktoři postižené místo ošetřují pomocí malých drátků, které zavádí do tepen na ruce nebo noze.

Podle několika otázek k volajícímu pacientovi operátorka na lince 155 pozná, zda se jedná o infarkt. Zbytek zjistí lékaři na místě pomocí EKG. „U pacientů s infarktem, který není komplikován srdeční zástavou, už jsme asi dosáhli téměř maxima. Následnou péči jsme schopni zajistit 24 hodin sedm dní v týdnu. To je určitě světový nadstandard,“ popisuje lékař Jan Vítek zásluhu zdravotnických zařízení. Jak poznat infarkt? Poslechněte si první díl seriálu.

Lenka s Tomášem ze seriálu Radiožurnálu „Deníky adopce“ se dočkali. Jsou doma tři. Na konci letošního února si přivezli domů ročního zdravého chlapečka. Vzájemně se poznávají a zvykají si na sebe. První fázi se říká předadopční péče a trvá nejméně tři měsíce. Pak se čeká na rozhodnutí soudu o osvojení dítěte

Tři roky čekali zájemci o adopci Lenka a Tomáš na vymodlený telefonát. Letos v lednu mobil konečně zazvonil. Manželé se během pár vteřin dověděli, že by mohli mít zdravého ročního chlapečka. Při nahlížení do spisu ho viděli i na fotkách a za pár dnů si ho oba poprvé pochovali v náručí. Jak první setkání probíhalo a co manžele dál čeká?

Manželé Lenka a Tomáš se na podzim 2020 stali oficiálními žadateli o adopci. Dostali se do evidence krajského úřadu a to znamená, že už přímo čekají na dítě. Netuší ale, jestli se stanou rodiči za měsíce nebo třeba roky. Kočárek a výbavičku zatím nemá smysl kupovat i kvůli tomu, že se neví, jak malé dítě zrovna půjde do adopce. Lenka s Tomášem do žádosti napsali, že by chtěli maximálně rok a půl staré dítě. Na pohlaví jim nezáleží.

Součástí každého adopčního procesu je přípravný kurz pro náhradní rodiče. Lenka a Tomáš si daným programem prošli v létě 2020. Příprava má zájemce o adopci detailně upozornit na rizika i nejlepší způsob, jak o osvojení se samotným dítětem a okolím mluvit. Lektoři po ukončení kurzu Lence a Tomášovi dali odpověď na to, jestli jsou vůbec vhodnými kandidáty. Poslechněte si druhý díl seriálu.

Lenka a Tomáš nemůžou mít vlastní děti a rozhodli se pro adopci. První úřední krok udělali na konci roku 2019, kdy si podali žádost o zařazení do evidence žadatelů o adopci. Museli doložit svůj zdravotní stav i třeba to, jaké mají příjmy. Manželé by si rádi adoptovali dítě nebo dvojčata do dvou let věku.

Dostat se do bezpečí Spojených států a získat tam povolení k pobytu a práci, kvůli tomuto cíli riskují život statisíce lidí a rodin, které míří k americké jižní hranici. Život je ale tvrdý a chudoba velká i přímo za ní, na americké straně. Odráží se to třeba v příběhu středoškolského týmu evropského fotbalu z města Brownsville v nejjižnějším cípu Texasu, zeměpisně hodně izolovaného od zbytku Spojených států.

Města na mexické straně hranice se Spojenými státy patří k těm nejnebezpečnějším v této zemi, kde je násilí velký problém a obyvatele běžně terorizuje mafie. Právě u hranice se všechny problémy Latinské Ameriky koncentrují – operují tam pašeráci, počet vražd je tam vysoký, město řídí mafie a vybírá výpalné, k tomu tam živoří tisíce zoufalých lidí na útěku. Přesto by řada tamních obyvatel za život na americké straně neměnila.

Statisíce lidí ročně přicházejí v zoufalé situaci k americké jižní hranici a doufají, že na její druhé straně dostanou šanci začít nový život. Ale jen menšině těch, co touží po azylu, se to podle vládních statistik podaří. Někteří neuspějí, jiní cestou i zemřou. V dnešním dílu našeho seriálu vám představíme muže z Venezuely, který patří k těm šťastnějším. I za pomoci pašeráků se do USA dostal Walid Shaaban, teď je tam legálně a čeká na výsledek azylového řízení.

Podstatná část uprchlíků, kteří se v poslední době snaží dostat do Spojených států, pochází z Venezuely. Většina z nich prchá před hladem a násilím diktatury Nicoláse Madura po zemi, to je víc než čtyři tisíce kilometrů. Část cesty vede přes nebezpečnou divočinu. Jak přežili putování džunglí a jaké emoce zažívají? Poslechněte si díl seriálu.

Někteří z nich překonali, z velké části pěšky, i čtyři tisíce kilometrů. Kvůli politickému útlaku, bídě, násilí ze strany gangů, výhrůžkám zabitím nebo i kvůli ztrátě živobytí vinou změny klimatu jsou na útěku ze svého domova a podnikli riskantní cestu do Spojených států. Tam chtějí využít svého práva zkusit požádat o azyl. Podle pravidel ale musejí na termín vstupního pohovoru čekat na mexické straně hranice. Co při tom prožívají?

Americká vláda se v poslední době snaží zamezit uprchlíkům, aby využívali práva žádat o azyl přímo na území Spojených států. Desetitisíce lidí tak na jeho vyřízení čekají na nebezpečnější mexické straně hranice. Přežít jim tam pomáhají i dary od organizací, jako je texaský Team Brownsville. „Lidé nemají šanci za pět minut stihnout říct svůj příběh,“ popisuje proces žádosti o azyl jedna z dobrovolnic. Jak přesně spolek uprchlíkům pomáhá? Poslechněte si druhý díl seriálu.

Hranice Spojených států amerických a Mexika je jednou z nejstřeženějších na světě. Bují tam pašeráctví drog i lidí a každý měsíc se ji snaží překonat víc než sto tisíc zoufalých uprchlíků. První díl seriálu se odehrává ještě na americké straně, v texaském Brownsvillu, několik metrů od hraničního plotu. Jaký je tu život? Poslechněte si první díl seriálu.

Česká republika má od čtvrtka nového prezidenta. Zatím ale Petr Pavel nesídlí na Pražském hradě. Úřadovat prozatím hodlá v nedalekém Hrzánském paláci. Už je jasnější, kde by mohla nová hlava státu bydlet? A kde bydleli čeští prezidenti?

Česko je dnes na 14 hodin zemí bez prezidenta. Miloši Zemanovi mandát skončil úderem půlnoci, nastupující prezident Petr Pavel se úřadu ujme až ve dvě hodiny odpoledne. Co všechno se dnes na Pražském hradě stane a jak probíhá poslední dolaďování detailů před inaugurací?

Česko se úderem půlnoci stane na pár hodin formálně zemí bez prezidenta. Ve čtvrtek 9. března odpoledne pak úřad převezme Petr Pavel. S ním na Hrad zamíří i nový tým lidí. Kdo mezi nimi bude? A kam půjdou Zemanovi spolupracovníci?

Ve středu 8. března skončí prezidentský mandát Miloši Zemanovi a s rolí první dámy se rozloučí také jeho žena Ivana. Jaké byly první dámy Československa a Česka? Jak využívaly svého vlivu? A jakým tématům se chce věnovat nová první dáma České republiky Eva Pavlová?

Už ve čtvrtek předá Miloš Zeman prezidentskou funkci svému nástupci Petru Pavlovi. V prvním dílu seriálu se zaměříme na to, kolik vlastně prezident vydělává peněz. A jak je to po odchodu z funkce?

Z pražského mlynáře hvězdou operního světa. Životní příběh skladatele Josefa Myslivečka byl ještě nedávno téměř zapomenutý. Jeho cestu na výsluní zmapoval až film režiséra Petra Václava Il Boemo. Ten si večer odnesl ze slavnostního předávání Českých lvů celkem 6 cen. A to včetně té pro nejlepší film roku.

Jeho skladby často hrály na předních scénách u nás i ve světě. A to až do doby, kdy byl po roce 1968 státní mocí postupně „vymazán“ z oficiální paměti. Skladatel Jan Kapr, který byl protežovaným umělcem, se totiž postavil proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Jeho příběh a netypické hudební postupy připomíná i dokument KaprKód. Ten bude usilovat o Českého lva ve třech kategoriích.

Už v sobotu se dozvíme vítěze filmových cen Český lev. Dnešní díl věnujeme kategoriím Nejlepší minisérie a Nejlepší televizní seriál. Šanci na ceny mají například detektivní seriál Devadesátky, který zpracovává některé známé kriminální kauzy, minisérie Podezření o neoblíbené zdravotní sestře nebo desetidílné drama Pět let. Poslechněte si celý díl seriálu.

Osm nominací od České filmové a televizní akademie dostal snímek BANGER.. Celý je natočený na mobil, podle režiséra Adama Sedláka tím ale nechtěli ušetřit na technice. Film je totiž o mladém dealerovi, který se chce stát rapovou hvězdou. A právě v této subkultuře je běžné natáčet videoklipy na mobilní telefon.

Životní cesta barokního skladatele Josefa Myslivečka zaujala před mnoha lety režiséra Petra Václava. Za snímek Il Boemo teď dostal jedenáct nominací na filmovou cenu Český lev. Ve kterých kategoriích u porotců zabodoval? A co o roli říká herec Vojtěch Dyk? Poslechněte si další díl seriálu.

Příběh Jiřího Arvéda Smíchovského je podobný legendě o doktoru Faustovi. O jeho životě vznikla před několika lety kniha Malostranský ďábel a režisér Vojtěch Mašek o něm natočil film Arvéd. Ten získal nejvíce nominací na filmovou cenu Český lev.

V pátek 24. února to bude rok, co Rusko napadlo Ukrajinu. Kyjev se sice hrdinsky ubránil, ale jiná velká města ruská armáda obsadila podezřele rychle. Jako například Cherson na jihu země. A právě tam žije rodina Ljudmily Vasilijevny. Poslechněte si čtvrtý díl seriálu.

Ukrajinský Mariupol vypadal před rokem jako normální přístavní město. Za touto fasádou se ale množily obavy z příštích dní. Jak se ukázalo, obavy byly oprávněné a Mariupol se stejně jako Buča, Hostomel nebo Irpiň u Kyjeva stal jedním ze synonym barbarské ruské agrese. Zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín zažil poslední dny svobodného Mariupolu, tehdy všichni ještě doufali. Poslechněte si reportáž.

Východní Ukrajina, část Donbasu, zažívá hrůzy války už od roku 2014. Konflikt s Ruskem se tam od té doby ani na chvíli nezastavil. Naopak se loni rozhořel s novou zničující silou. Rusko totiž formálně přijalo takzvanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku do své federace a dělá si nárok na celé území těchto oblastí včetně velkých měst jako jsou Kramatorsk a Slavjansk.

Před rokem Ukrajina prožívala poslední mírové dny. V pátek to bude rok, co ruská vojska vtrhla do sousední země. Ukrajinci ale ruský záměr tušili a chystali se. Atmosféru těsně před válkou a potom, později, v Charkově v časosběrném projektu zaznamenal Martin Dorazín.