Seriál Radiožurnálu

Pravidelné seriály z vysílání Radiožurnálu. Zajímavá témata, reportáže z vašeho kraje, kulturních akcí i historie. Jednotlivé díly seriálů vysíláme během ranního, dopoledního, odpoledního, večerního i nočního a víkendového proudového vysílání. Všechny záznamy epizod najdete na webu.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Seriál Radiožurnálu: Někdy si tu s těmi lidmi i pobrečíte, popisuje pracovnice charity v tornádem zasažených Mikulčicích

V Mikulčicích na Hodonínsku mají v unimobuňce stále kancelář pracovníci Charity. Řeší žádosti lidí, vedou psychoterapeutickou poradnu a poskytují materiální pomoc. „Pomáhají nám hlavně materiálně. Rozpočet na dům je dneska dvakrát takový, než kolik jsme dali dohromady,“ popisuje Miloslav Belka, jehož dům šel k zemi mezi prvními. Charitní pracovníci už sepsali stovky smluv, vydali tisíce kilogramů potravin a pomohli s výplatou desítek milionů korun z veřejných sbírek.

Seriál Radiožurnálu: „Začalo to vichrem, pak přišel rachot,“ vzpomínají Bartošíkovi. Dům opravovali několik měsíců

Bylo tak rychlé, že se babička, otec a syn Bartošíkovi z Pánova málem nestihli schovat do bezpečí. Přesně tak zůstane 24. červen 2021 zapsaný ve vzpomínkách rodiny. Dvě minuty řádění tornáda je vyhnaly z jejich domova. Teď na první pohled není poznat, že byl nějak poškozený. „Pomáhalo neskutečné množství lidí,“ říká Rostislav Bartošík. Za to, že se do domu mohli na Vánoce vrátit, vděčí dobrovolníkům i finanční pomoci od státu, dárců i Nadačního fondu Českého rozhlasu.

Seriál Radiožurnálu: Výtvarnou podobu jsem na začátku neřešil, říká tvůrce filmu Happy End. Snímek se dostal i do Cannes

Natočit dnes opravdu dobrý film nestačí, musíte ho ještě umět pořádně zpropagovat. Své o tom ví také režisér Jan Saska. Ten se nominoval před několika lety mezi desítku nejlepších animátorů, kteří usilovali o prestižního Oscara. Tvůrce tehdy zabodoval s krátkým filmem Happy End. Morbidní příběh uvedl také prestižní filmový festival ve francouzském Cannes. „Film je adaptací vtipu, atributy češství už ten vtip obsahoval,“ popisuje režisér.

Seriál Radiožurnálu: Studenti se nechají ovlivňovat tím, co počítač umí, říká Barta. Kam se posouvá česká animace?

Zahraniční snímky na přelomu milénia téměř vytlačily české animované snímky, které už v minulosti inspirovaly i přední zahraniční tvůrce. Legendární tvůrci jako Karel Zeman nebo Jiří Trnka ale žijí v srdcích fanoušků dodnes. Kam se posunula tuzemská animace za poslední dvě desítky let? „Estetika se mění podle toho, jak máme možnosti v počítačových programech, studenti se tím řídí a nechají se ovlivňovat tím, co počítač umí,“ říká Jiří Barta.

Seriál Radiožurnálu: Jan Bubeníček: Po úspěchu filmu Myši patří do nebe chystá svérázný zeleninový western

Jan Bubeníček nedávno natočil s Denisou Grimmovou pohádku Myši patří do nebe. Za snímek dostali Českého lva, bodovali i v zahraničí. Nový příběh zasadil do divokého západu. „Bude to televizní seriál, parodie na western. Je to pro děti, tam je vždycky – zvlášť u televizí – problém s násilím. A zároveň western bez násilí není úplně ono. Tak jsme si vymysleli, že to bude western zeleninový. Všichni naši hrdinové budou nějaké druhy zeleniny,“ usmívá se animátor Jan Bubeníček.

Seriál Radiožurnálu: 17. června 1942: Prozrazení

Gestapo vtrhne do bytu rodiny Moravcových, jedněch z největších podporovatelů parašutistů. Zatímco nacisté zatýkají Aloise Moravce, jeho ženě Marii se podaří otrávit. Jejich syna Vlastimila zvaného Aťa vylákají nacisté z rodinného statku do Prahy telegramem. Po příjezdu ho gestapo zatkne a sedm hodin brutálně mučí. Nakonec mu ukážou matčino mrtvé tělo. Teprve tehdy se 21letý Aťa zlomí a prozradí, že parašutisté se nejspíš ukrývají v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

Seriál Radiožurnálu: Michal Žabka: Dostal do filmu Čtyřlístek, teď chystá podle komiksů seriál o Rychlých šípech

Režisér Michal Žabka překonává výzvy. Zfilmovat Čtyřlístek zkoušelo už několik tvůrců. „Věděl jsem od samého začátku, že vstupuju na tenký led. Do té doby byl jeden pokus natočit Čtyřlístek jako večerníček, a ten skončil po 3 dílech. Z nějakého důvodu to celé skončilo a od té doby se toho každý bál a už si na to nikdo netroufl. Tak jsem si říkal, zkusíme to,“ popisuje Michal Žabka. „Se Čtyřlístkem děláme třetí věc, tak to asi funguje a bude to snad pokračovat dál,“ usmívá se.

Seriál Radiožurnálu: 16. června 1942: Zrada Karla Čurdy

Na úřadovnu gestapa v pražském Petschkově paláci přichází příslušník výsadkové skupiny Out Distance Karel Čurda. Prozradí všechno, co ví o parašutistech i o lidech, kteří jim pomáhají. Dvacet dní od atentátu na Reinharda Heydricha jsou do té doby bezradní nacisté na stopě Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi. Zatýkání odborářských rodin začne už za několik hodin. Před popravčí četu v pražských Kobylisích se postaví dalších 26 lidických obyvatel.

Seriál Radiožurnálu: Pojar říkal, že animátoři musí být notoričtí optimisté, vzpomíná na svého učitele Aurel Klimt

Na filmové plátno přenesl knihu Fimfárum Jana Wericha, teď si dal animátor a režisér Aurel Klimt novou výzvu – natočit Válku s mloky Karla Čapka. „Největší obavu jsem měl z toho, že ve scénáři nebudu dostatečně schopen sekundovat Karlu Čapkovi,“ vypráví. „Mloci budou třidéčkoví, takoví hodně realistiští. Povedlo se nám vymodelovat a rozanimovat vzorového mloka na české poměry velice nadstandardně. Vypadá to až hollywoodsky,“ popisuje svůj nový film režisér.

Seriál Radiožurnálu: Pavel Koutský: V animaci máte všechny druhy umění dohromady

Animátor Pavel Koutský do seriálové podoby zpracoval večerníček Dějiny udatného českého národa podle knihy výtvarnice Lucie Seifertové. „Snažím se využít zvláštních možností, které animace má. Nemám rád, když je animovaný film v podstatě nakreslený hraný film,“ říká Koutský. „Animátor je herec, ale současně – když je autor – musí být taky spisovatel, dramatik a samozřejmě výtvarník a trochu muzikant,“ popisuje práci animátora.

Seriál Radiožurnálu: Animace je dnes otevřená všemu, nemusí mít přesné sdělení, říká tvůrce Krysaře Barta

Jeden z nejnáročnějších animovaných filmů za desítky let je Krysař režiséra Jiřího Barty. Svými hlasy nebo lépe skřeky přispěli do filmu třeba herci Oldřich Kaiser nebo Jiří Lábus a píšťalu rozezněl Jiří Stivín. Temný snímek patří ke zlatému fondu českého filmu. „Byla to demonstrace soudržnosti, všichni jsme šli za jedním cílem,“ vzpomíná Barta. V 90. letech si musel najít cestu k financování své tvorby, příběh o Golemovi měl v archivu odložený 30 let. Teď se k němu vrací

Seriál Radiožurnálu: Partneři v Bruselu vědí, že s námi je dobrá spolupráce, usmívá se šéfka Českého centra

České předsednictví neznamená jen půl roku ve vedení členských států EU, ale také příležitost představit se Evropě v novém, netradičním světle. Česká kulturní diplomacie kvůli tomu organizuje desítky doprovodných akcí. „Plánujeme módní přehlídku. Na jednom catwalku propojíme české a belgické mladé módní návrháře. Chceme se dostat k širokému publiku, je pro nás důležité. A bude dobře, když bude mít povědomí o České republice,“ říká šéfka Českého centra Jitka Pánek Jurková.

Seriál Radiožurnálu: 10. června 1942: Vypálení Lidic

Ve středu 10. června 1942 nacisté popravili 173 lidických mužů a chlapců starších 15 let na zahradě Horákova statku. Jejich ženy s malými dětmi odvezli do tělocvičny kladenského gymnázia. Tam jim po dvou dnech děti násilím odebrali. Ženy pak poslali do koncentračního tábora. 82 dětí nacisté zavraždili o pár týdnů později v Chełmnu nad Nerem. Nejmladšímu byl jeden rok.

Seriál Radiožurnálu: Příprava předsednictví je vyšší level. Nikdy se nenudíte, směje se šéfka vládního odboru pro EU

Alice Krutilová se svým týmem do posledního detailu plánuje pátek 1. července, kdy do Litomyšle přijede vláda i celá Evropská komise, a tím odstartuje české předsednictví. EU se Alice Krutilová věnuje už od studií. Několik let žila v Bruselu. „Pokud Česká republika ví, co chce, ví, jak toho dosáhnout, a má schopné diplomaty, kteří to vysvětlí všem ostatním a vymyslí kompromisy, tak můžeme posunout evropskou legislativu o něco dál,“ říká šéfka vládního odboru pro EU.

Seriál Radiožurnálu: „Trialog je o tom, že nakonec všichni zčásti ustoupí.“ Jak europoslanci vyjednali jednotné nabíječky

Proběhlo jednání Evropského parlamentu, tzv. trialog, o jednotných nabíječkách. „Teď si musíme během tří čtyř hodin natvrdo říct, jestli jsme schopní najít shodu. A každý někde ustoupit – trialog je vždycky o tom, že nakonec všichni zčásti ustoupí,“ popisuje europoslankyně Kateřina Konečná z KSČM. I přes nesouhlas unijních států se podařilo prosadit rozšíření jednotných nabíječek i na notebooky a další zařízení.

Seriál Radiožurnálu: 7. června 1942: Státní pohřeb na Pražském hradě

V 8 hodin ráno vystaví nacisté katafalk s rakví, ve které je tělo Reinharda Heydricha na hlavním nádvoří Pražského hradu. Příchozí k němu můžou pokládat květiny a věnce. Smutečního obřadu se účastní také prezident Emil Hácha spolu s celou protektorátní vládou. Ten samý den začne rozsáhlá pátrací akce nacistických a protektorátních bezpečnostních složek. Přestože se policii a gestapu podaří zatknout na 400 lidí, nenajdou žádnou stopu vedoucí k parašutistům.

Seriál Radiožurnálu: Na předsednictví jsme dobře připraveni, tvrdí ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek

Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek zahájil zasedání Rady pro obecné záležitosti v roli předsedy. „Můj hlavní úkol bude moderovat diskuzi mezi Radou Evropské unie a Evropským parlamentem, předsedat Radě pro obecné záležitosti a samozřejmě koordinovat celou evropskou politiku vlády, protože v době předsednictví budeme ve zvlášť delikátní pozici,“ vysvětluje svou roli v Bruselu Bek.

Seriál Radiožurnálu: „Tady mají lidé hodně velký drive.“ Jak vnímají práci v Bruselu dvě diplomatky z Ostravy?

Jedna do služeb státu právě nastoupila, druhá v Bruselu naopak patří mezi ty nejzkušenější. Dvě diplomatky z Ostravy si ale na nedostatek práce nestěžují. „Jsem na jedné schůzce za druhou, do kanceláře přijdu až pozdě večer, kdy sedám ke stovkám emailů,“ říká Veronika Musilová. Na stáž přijela do Bruselu Jana Ostárková, podle které tady vše probíhá velice rychle. „Je to tady našlapané,“ říká doktorantka z Vysoké školy báňské, která se věnuje dopravě.

Seriál Radiožurnálu: 5. června 1942: Převoz rakve a další zatýkání

Před půlnocí odváží příslušníci SS rakev s tělem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha z Nemocnice na Bulovce na Pražský hrad. Ještě ten den zatýká gestapo v Plzni kněze Josefa Jílka, který odbojářům vydával falešné křestní listy. Zadržen je také odbojář, kněz a šlechtic Antonín Bořek Dohalský.

Seriál Radiožurnálu: 4. červen 1942: Smrt Reinharda Heydricha

Osm dní po útoku umírá parašutistů Jana Kubiše a Josefa Gabčíka v Kobylisích umírá zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Úkol výsadku Anthropoid je u konce.

Seriál Radiožurnálu: 3. červen 1942: Osudný dopis

Nacisté intenzivně pátrají po dívce, která ukryla zakrvácené kolo Jana Kubiše. Čtrnáctiletou Jindřišku Novákovou ale neodhalí. Ve Slaném předá ředitel tamní fabriky četníkům dopis, který nakonec rozhodne o tragickém osudu Lidic. Stav zraněného zastupujícího protektora není stabilizovaný. Reinhardu Heydrichovi zbývá poslední den života.

Seriál Radiožurnálu: V Británii slaví výročí Alžběty II. i Češi. Jejich Platinový piknik je na seznamu oficiálních oslav

Britové dnes mají volno, a to proto, aby mohli už začít slavit 70 let královny Alžběty II. na trůnu. Po celé zemi jsou o víkendu připraveny stovky pikniků a pouličních oslav. Výročí nejdéle vládnoucího britského panovníka si připomínají i Češi v Británii.

Seriál Radiožurnálu: 2. června 1942: Manifestace na Staroměstském náměstí

Gestapo dopadlo v protektorátu parašutistu Oldřicha Pechala z výsadku Zinc. Ve večerních hodinách se zdravotní stav po atentátu zraněného Heydricha prudce zhoršil.

Seriál Radiožurnálu: Návštěva Alžběty II. vyvolala obrovský rozruch. Václav Havel pro ni přichystal netradiční překvapení

Byla to extraliga všech státnických návštěv. Zaměstnanci Pražského hradu se připravovali měsíce dopředu na příjezd britské královny Alžběty II. Stalo se tak před 26 lety. Nový stát, Praha a Václav Havel – to byly důvody, proč si britská panovnice zvolila, že z pouhých dvou zahraničních návštěv v daném roce povede jedna právě k nám.

Seriál Radiožurnálu: Britská monarchie má příznivce i odpůrce. Jedni jsou na královskou rodinu hrdí, jiní by ji zrušili

Po celé Británii i zemích Britského společenství národů jsou na oslavu výročí královny na trůnu naplánovány nejrůznější akce. Postava královny, stejně jako samotná monarchie, má v Británii své skalní příznivce i odpůrce. Ti první královnu a její rodinu zbožňují, ti druzí považují monarchii za anachronismus. Jaké jsou argumenty obou táborů? To si poslechněte v dalším díle našeho seriálu.

Seriál Radiožurnálu: 1. června 1942: Poprava Vladislava Vančury

Profesor Karl Gebhart, ošetřující lékař Reinharda Heydricha, telefonicky informoval šéfa SS Heinricha Himmlera, že Heydrichův zdravotní stav se nadále zlepšuje. Večer odvysílá rozhlas zprávu, že byl v Praze Kobylisích popraven Vladislav Vančura. Ráno bude jeho jméno v novinách první na seznamu popravených. Do úkrytu v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici dorazí Adolf Opálka, velitel výsadku Out Distance. Po něm přichází také Josef Gabčík.

Seriál Radiožurnálu: Královna se skotskou krví. Alžběta II. má u Skotů respekt, většina z nich jiného panovníka nezažila

O případné nezávislosti se ve Skotsku mluví už dlouho. Pokud bychom hledali alespoň jeden symbol Velké Británie, který je i ve Skotsku vnímán pozitivně, je to bezpochyby postava královny Alžběty II. Ta se svým vřelým vztahem ke Skotsku netají a lidé ji tam za to mají rádi. Vztah britské panovnice a Skotů, to je téma dalšího dílu seriálu věnovaného sedmdesátému výročí nástupu Alžběty II. na britský trůn.

Seriál Radiožurnálu: 31. května 1942: Himmler v Praze

Říšský vůdce SS Heinrich Himler přichází do nemocnice za Reinhardem Heydrichem. Stav zastupujícího říšského protektora se zlepšuje. Nejradši by okamžitě opustil nemocniční lůžko a atentátníky našel sám. Navzdory raziím a popravám nemá gestapo pořád žádnou informaci, která by vedla k dopadení pachatelů. Za pomoc výsadku Bivouac jsou zadržení manželka a rodiče parašutisty Karla Svobody, který je ve Velké Británii. Jeho žena Irena a otec Josef jsou ještě ten den večer popraveni.

Seriál Radiožurnálu: Během své vlády musela Alžběta II. ustát mnohé krize. Ta největší byla spojena s princeznou Dianou

V Británii začaly oslavy královny Alžběty II. Poddaní jejího veličenstva si připomínají sedmdesát let od jejího nástupu na trůn. Britskou královnou se stala v roce 1952 a teď je nejdéle vládnoucím panovníkem na světě. Jaké byly důležité okamžiky ve vládě i životě Alžběty II.?

Seriál Radiožurnálu: Romantik na internetu. Jaká úskalí čekají na síti na osamělé ženy i muže?

Policie stále řeší takzvané romantické podvody na internetu. Cílem útočníků jsou často osamělé ženy, výjimečně i muži. Podvodníci se vydávají třeba za osamělého amerického vojáka nebo dceru afrického prince a prosí o finanční pomoc. Vytipovanou oběť okradou o stovky tisíc korun, někdy jde podle policie o milionové částky. Podle mluvčího Policejního prezidia Ondřeje Moravčíka ale může případná oběť takový podvod snadno odhalit.

Seriál Radiožurnálu: Jdu s chutí do práce a nezastaví mne ani to nejhorší, píše si do deníku Jan Kubiš

Předvečer atentátu. Klid před bouří – tak by se dal popsat 26. květen 1942 v Protektorátu Čechy a Morava. V kinech běží filmová komedie, Reinhard Heydrich je s manželkou na koncertě. O tom, že do nejvýznamnějšího počinu českého odboje zbývají jen hodiny, věděla pouze hrstka lidí.

Seriál Radiožurnálu: Z 47 poškozených dívek byly jen dvě starší 18 let, popisuje kriminalistka

Sexuální predátoři se na internetu neštítí nátlaku, vydírání, vyhrožování. V extrémních případech jejich praktiky končí zneužitím nebo znásilněním dětí a dospívajících. Podle policie není sice sexuálních predátorů na sociálních sítích mnoho, umí ale svým obětem způsobit i doživotní traumata. Odsoudit takového pachatele ale trvá měsíce, někdy roky. Jako v případu z Trutnova, kdy usvědčený pachatel odešel od soudu s osmiletým trestem a nařízenou ústavní péčí.

Seriál Radiožurnálu: Jak děti chránit před sextingem? Odpovědnost leží na bedrech rodičů, zdůrazňuje Moravčík

Děti čím dál častěji sdílí své intimní fotky nebo videa na internetu. I když je to zpočátku dobrovolné a svou fotku pošlou třeba svému partnerovi, později se tak můžou snadno stát cílem šikany nebo vydírání. „Od útlého děti je potřeba se s dětmi bavit o nástrahách sociálních sítí, odpovědnost leží na bedrech každého rodiče,“ říká mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Seriál Radiožurnálu: Heydrich si mezi Sokoly vytvořil velké množství nepřátel. To se mu stalo osudným

Moravcovi, Novákovi, Khodlovi a řada dalších rodin neváhala během druhé světové války riskovat svůj život v boji za svobodu. Právě díky podpoře sokolské organizace mohli parašutisté z výsadku Anthopoid provést úspěšný atentát na Heydricha.

Seriál Radiožurnálu: Falešná bankéřka chtěla okrást i ukrajinského mladíka. Přesvědčila ho, aby si nainstaloval aplikaci

Z ničeho nic vám zavolá vaše banka, její pracovník vás varuje, že se někdo snaží ukrást peníze z vašeho účtu a je potřeba tomu okamžitě zabránit a potřebují vaši pomoc. To je ve zkratce scénář podvodů, kterých policie v poslední době řeší už 600. Falešný bankéř své oběti okradl o desítky milionů korun. „Přesvědčivé mluvení podvodníků se dá velmi těžko odhalit, nejlepší radou je si pamatovat, že banka se takhle nikdy nechová,“ radí plukovnice Zuzana Pidrmanová.

Seriál Radiožurnálu: Sekala jsem trávník, zaslechla auto a Heydrich nastoupil, vzpomíná pamětnice na den atentátu

Do dolního zámku v Panenských Břežanech se Heydrich s manželkou a dětmi nastěhoval na začátku dubna 1942. Právě ze svého sídla o měsíc později 27. května odjížděl do Prahy. V té chvíli nemohl tušit, že se už nevrátí.

Seriál Radiožurnálu: Chtěla prodat bundu, přišla o víc než čtvrt milionu. Jak odhalit podvod na inzertních serverech?

Prodáváte použité oblečení, elektroniku nebo třeba nábytek na internetu? Pokud ano, můžete se stát cílem útočníků, kteří už okradli stovky lidí. Vyhlédnuté oběti dokážou obratně zmanipulovat. Škody jdou podle policie do milionů korun. Prodávající, kteří se třeba chtějí jen zbavit dětských bot za pár set korun, totiž přicházejí i o statisíce. „Během chvilky mi přišel odkaz, kde jsem podle pokynů zadala údaje z bankovní karty,“ popisuje svoji zkušenost jedna z podvedených.

Seriál Radiožurnálu: Byli z jiného těsta, přesto si vytvořili silné pouto. Gabčík a Kubiš spolu trávili většinu času

Nejlepší přátelé, kterým nakonec nebylo dopřáno umřít spolu. Josef Gabčík a Jan Kubiš. Byli to právě oni, kdo 27. května 1942 provedli v Praze úspěšný atentát na Reinharda Heydricha.

Seriál Radiožurnálu: 23. května 1942: Rodinná hádka

Gestapo v Rokycanech u Plzně zatýká železničáře na penzi Václava Stehlíka a celou jeho rodinu. Osudným se jim stala hádka se zetěm Františkem Mareškou, který pak ve vzteku ohlásil na četnické stanici, že jeho tchán ukrýval parašutisty. Václav Stehlík byl první, kdo poskytl pomoc Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi po jejich seskoku do protektorátu. Útočiště u něj našli také parašutisté Jaroslav Schwarz, Ludvík Cupal a Vojtěch Lukašík.

Seriál Radiožurnálu: 22. května 1942: Poslední přípravy

Parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš si znovu projíždí celou cestu z Panenských Břežan na Pražský hrad a hledají ideální místo, kde zaútočit. Doprovází je Josef Valčík z výsadku Silver A a 21etý Vlastimil Moravec, jehož celá rodina od začátku pomáhá s přípravou atentátu. Skupinu několikrát mine Heydrichův černý Mercedes. Všichni předstírají, že sbírají trávu pro králíky a uctivě smeknou. Zastupující říšský protektor jim na pozdrav lhostejní odpoví a pokračuje v cestě.

Seriál Radiožurnálu: Republikány nepoznávám, americká demokracie je s nimi v ohrožení, varuje americký veterán

Přežije demokracie ve Spojených státech a s ní i jejich ochota spolupracovat s Evropou v otázkách bezpečnosti? To je otázka, kterou si teď velmi urgentně klade část Američanů, jako je konzervativec David Kitzinger. Skoro půl století byl republikánem, ale teď se s Republikánskou stranou rozešel, protože podle něj reprezentuje už jen kult Donalda Trumpa a stahuje Ameriku směrem k autoritářství. Utvrdily ho v tom tento týden i primárky v jeho státě Pensylvánie.

Seriál Radiožurnálu: „S brýlemi pro noční vidění přistaneme téměř kdekoliv.“ Pilotovi na noční službě asistuje i lékař

Letecké záchranné služby v Česku udělaly za 35 let fungování neuvěřitelný pokrok. Posádky dnes mají vrtulníky vybavené moderními technologiemi. Od roku 1987 se změnilo také to, že dnes více než polovina základen funguje v nepřetržitém provozu. Posádky tak můžou k pacientům vzlétnout i v hluboké tmě. O tom, jak takové lety vypadají, je dnešní díl seriálu Vzdušní andělé, tentokrát z ostravského heliportu.

Seriál Radiožurnálu: 19. května 1942: Hácha marně žádá ukončení procesu s Rudolfem Beranem

Prezident Emil Hácha posílá dopis šéfovi policie a říšskému sekretáři protektorátu Čechy a Morava Karlu Hermannu Frankovi. Žádá v něm, aby zastavil soudní proces s Rudolfem Beranem. Demokrat a vlastenec Beran byl od roku 1935 předsedou agrární strany, hlavní státotvorné strany první republiky. V prosinci 1938 přijal nelehkou roli předsedy vlády po mnichovském diktátu. Na jaře 1939 se přidal k odboji, zatčen byl o dva roky později. Gestapo žádost smete ze stolu.

Seriál Radiožurnálu: „NATO stojí Ameriku spoustu peněz a nic z toho.“ Mladí Američané jsou z pomoci Ukrajině rozpačití

Když výzkumníci z agentury YouGov dělali generační průzkum o válce na Ukrajině, zjistili velké rozdíly ve vnímání. Víc než v Evropě se projevovaly ve Spojených státech. Nejstarší generace byla pro-ukrajinská. Z Američanů, co už nezažili studenou válku, sympatizoval s Ukrajinou jen asi každý druhý, zbytek nevěděl a skoro deset procent sympatizovalo s Ruskem.

Seriál Radiožurnálu: Práci leteckým záchranářům komplikují elektrické dráty i neohleduplní řidiči

Už 35 let v Česku a na Slovensku fungují letecké záchranky. Postupné otevírání základen od roku 1987 zrychlilo přednemocniční péči a především dalo pacientům větší šanci na přežití. Nasazení záchranářských vrtulníků je stěžejní například při těžkých autonehodách. I takové situace můžou skončit dobře, jak ukazuje další díl seriálu Vzdušní andělé.

Seriál Radiožurnálu: „Děsí mě, že teď nemáme čím bránit Ameriku.“ Donald Trump u voličů umí hrát na ty správné struny

Obdivují Donalda Trumpa, který záměry ruského prezidenta Vladimira Putina s Ukrajinou těsně před letošní invazí označil za geniální. Sledují televizi Fox News, která zpochybňuje smysl pomoci Ukrajině nebo existence NATO. Právě tito voliči přitom můžou ovlivnit další směřování Spojených států, jejich angažmá v Severoatlantické alianci a ochotu podílet se na obraně Evropy.

Seriál Radiožurnálu: „Každý den vykonat maximum.“ S leteckou záchrankou v Líních létají ti nejlepší armádní piloti

V Česku je deset stanovišť leteckých záchranných služeb. Jen jedno z nich aktuálně provozuje armáda. Je v Líních nedaleko Plzně. Na základně je ve dne i v noci připravený vojenský vrtulník W-3A Sokol. V posádkách jsou piloti a zdravotníci, kteří za sebou mají často i zkušenosti ze zahraničních misí. O jejich práci je dnešní díl seriálu Vzdušní andělé o 35 letech leteckých záchranek na území Česka a Slovenska.

Seriál Radiožurnálu: 17. května 1942: Poslední lístek z Hradu

František Šafařík pracuje jako údržbář nábytku ve Správě Pražského hradu. Po odpolední směně si pečlivě zapíše čas příjezdu a odjezdu Reinharda Heydricha. Pod číselné údaje připíše poznámku o tom, jestli měl ozbrojený doprovod. Dělá to tak už několik měsíců. Lístek v Magdeburské ulici předá spojkám odboje sestrám Marii Kovárníkové a Ludmile Soukupové. Dnes předává vzkaz naposledy. Gabčík a Kubiš už vědí všechno potřebné.

Seriál Radiožurnálu: „Nejradši bych odjela bojovat.“ Američtí Ukrajinci prožívají frustraci z bezmoci i z politiků

Za oceánem trápí současná ruská vojenská agrese pochopitelně hlavně Američany ukrajinského původu. K tomu se hlásí víc než milion tamních obyvatel. Jak ukrajinská komunita v Americe válku ve staré vlasti prožívá a co si myslí o budoucnosti amerických bezpečnostních záruk, to se vydal ke Clevelandu do státu Ohio prozkoumat náš americký zpravodaj.

Seriál Radiožurnálu: „Hory jsou neúprosné, někdy to končí smutně.“ Ve Vysokých Tatrách je každý let záchranářů adrenalin

Nasazení vrtulníků u záchranných služeb před 35 lety v tehdejším Československu neuvěřitelně zrychlilo první pomoc. V roce 1987 začala fungovat i základna ve slovenském Popradu. Lékaři a záchranáři tam od té doby pravidelně startují i ke zraněným turistům ve Vysokých Tatrách.

Seriál Radiožurnálu: Trump chtěl USA vyvést z NATO. Bezpečnostní záruky pro Evropu by s jeho návratem mohly vzít za své

Ruská válka na Ukrajině ukazuje, jak moc je Evropa a její bezpečnost stále závislá na podpoře od Spojených států. Ty jsou lídry pomoci Ukrajině i posilování východního křídla NATO. Amerika se ale mění a právě teď během stranických primárek před podzimními volbami do Kongresu se tam bojuje i o to, kam bude v bezpečnostní podpoře Evropy dál směřovat. Co se v tomto ohledu v Americe děje a na co by se Evropa včetně Česka měla raději připravit?

Seriál Radiožurnálu: Létali jsme podle map z německé trafiky, vzpomíná zakladatel Letecké záchranné služby na 80. léta

Už 35 let nad Českem a Slovenskem létají záchranářské vrtulníky. První letecká záchranka u nás se do vzduchu dostala na jaře 1987. Hlavně na špatně dostupných místech to pro pacienty znamenalo velké zrychlení pomoci. Všechno začalo na pražském ruzyňském letišti, kde si tehdejší šéf pražské záchranky František Ždichynec začal plnit svůj sen.

Seriál Radiožurnálu: 15. května 1942: Zatčení Miloslava Vojtěchovského

V Ivančicích u Brna se gestapo snaží zatknout odbojáře z odbojové organizace Hnutí slovanské domoviny Jana Fibicha. Gestapo ho zastřelí, když se pokusí uprchnout. Ve stejný den dopadnou nacisté dalšího podporovatele Balabána, Mašína a Morávka a také výsadku Anthropoid a Silver A Miloslava Vojtěchovského. Jeho ženu Marianu posílají nacisté kvůli jejímu židovskému původu do Osvětimi.

Seriál Radiožurnálu: 13. května 1942: Parašutista Zapletal utíká gestapu

Ve středu 13. května se parašutistovi Liboru Zapletalovi podaří husarský kousek. Po svém zatčení 2. května přesvědčí gestapo, že je ochotný spolupracovat. O jedenáct dní později za pomoci rodičů a dalších příbuzných uteče a připojí se k partyzánům ze skupiny Zelený kádr, první organizované partyzánské skupině v českých zemích, která má základnu v hostýnských lesích u obce Chomýže u Holešova. Utéct se naopak nepodaří Františku Mikšovi, bratrovi Arnošta Mikše z výsadku Zinc.

Seriál Radiožurnálu: 12. května 1942: Zatčení Vladislava Vančury

V úterý 12. května gestapo zatklo dva členy protinacistické skupiny Národně revoluční výbor inteligence – herečku Boženu Půlpánovou a spisovatele Vladislava Vančuru. Své poslední dílo – 3. díl série Obrazy z dějin národa českého – už nestihl dopsat. Skončil v půlce věty. Vančura se do odbojové činnosti zapojil hned na začátku německé okupace, stejně jako herečka Božena Půlpánová. Ta je zatčena na základě výpovědi odbojáře Jaroslava Klecana, kterého nacisté podrobili mučení.

Seriál Radiožurnálu: 11. května 1942: Cílem atentátu by měl být Moravec, žádá odboj

V noci z 11. na 12. května 1942 žádá domácí odboj v Praze prostřednictvím vysílačky Libuše od československé exilové vlády v Londýně přehodnocení atentátu. Místo Heydricha vybral nový cíl – ministra školství, kolaboranta Emanuela Moravce. „Atentát na H by asi v ničem neprospěl spojencům a pro náš národ by měl nedozírné následky,“ stálo ve zprávě. „Nejenže by ohrozil naše rukojmí a politické vězně, ale vyžádal by si tisíce dalších životů a uvrhl národ do neslýchaného útlaku.“

Seriál Radiožurnálu: Každá chata má ohraničený pozemek. Na společné akce v osadě Habeš už jen nostalgicky vzpomínají

Češi znovu objevují kouzlo chataření a chalupaření. Potvrzuje to velký zájem o rekreační objekty i místa pro karavany. Atmosféra v osadách ale podle starousedlíků zdaleka není taková jako dřív. Ubylo společných akcí, chataři se navzájem často ani neznají. Těch, co žijí postaru, už moc není.

Seriál Radiožurnálu: Práce je na chalupě od rána do večera, ale zpátky do města? Ani náhodou! usmívají se Jana a Daniel

Opravdový chalupář je člověk, který odjede na chalupu a už se z ní nikdy nevrátí. Ustele si na kanapi, začne chovat včely, pěstovat zeleninu, trávit hodiny na zápraží výhledem do krajiny a poslouchat zpěvné ptactvo. Najednou chalupář zjistí, že už do města skoro nezajíždí, v kuchyni má ženu a zahrada úspěšně plodí. Tak tohle potkalo padesátníka Daniela Berana, kterému nikdo neřekne jinak než Sojka a který žije s partnerkou Janou Berkovou v osadě Lípa 30 kilometrů od Plzně.

Seriál Radiožurnálu: „Člověk se naučí všechno, když potřebuje.“ Práce na chatě udělala z milovníka kaváren kutila

V Beskydech žije šedesátiletý Vratislav Hofmann. S manželkou zdědili malou chatičku, kde se dalo žít jen v létě. Byl tam suchý záchod a muselo se hodně šetřit vodou. Z milovníka kaváren a městského života se tak stal najednou kutil, který zjistil, že musí opravit nebo postavit znovu úplně všechno.

Seriál Radiožurnálu: „Čumět na stromy a poslouchat ptáčky.“ Petr Fiala z Mňágy a Žďorp má rád hlavně svobodu a klid

Kapelník skupiny Mňápa a Žďorp Petr Fiala si starou roubenku koupil proto, aby měl po víkendových koncertech místo, kde si bude užívat klid, ticho a nicnedělání. „Za nejzbytečnější věc považuju zabývat se tím, co si o tobě nebo tvým způsobu života myslí lidi,“ říká Petr Fiala, zatímco sedí na lavičce před svou valašskou chalupou v červené kšiltovce hokejového klubu z Třince, dlouhém námořním tričku a chlupatém županu. „Je tady strašně dobře,“ dodává.

Seriál Radiožurnálu: 4. května 1942: Pražský hudební máj

4. května 1942 začíná v hlavním městě hudební festival Pražský hudební máj. Poprvé ho uspořádal dirigent Václav Talich po okupaci v březnu 1939. Chtěl povzbudit národ, který krutě pociťoval dohru mnichovského diktátu. Zatímco v Praze zní tóny vážné hudby, v Mutějovicích ve středních Čechách se koná pohřeb četnického strážmistra Františka Ometáka, který zemřel při přestřelce s parašutistou Arnoštem Mikšem z výsadku Zinc.

Seriál Radiožurnálu: 3. května 1942: Zatčení generála Zahálky

Brigádního generála Otakara Zahálku po třech letech dopadlo v Brně Gestapo. Jeho zatčení představuje pro domácí odboj obrovskou ztrátu. 3. května se také na četnické stanici v Kutné Hoře otrávil parašutista Bohuslav Kouba, aby unikl nacistickému zajetí.

Seriál Radiožurnálu: Lufťákům už se trochu smějeme, usmívají se Dana a Bohuslav, kteří se usadili v zahrádkářské osadě

Manželé Kalabusovi pocházejí z Plzně. Dana stavěla kulisy v divadle a její muž Bohuslav hrál profesionálně fotbal. Dnes už penzisté vyměnili před lety rušnou Plzeň za venkovský klid. Jezdili tak často do svého víkendového domku, že se rozhodli ho předělat a natrvalo se do něj přestěhovat. V tamní chatové osadě nedaleko Stříbra jsou dnes jedinými starousedlíky. „Nic nám tu nechybí,“ tvrdí manželé.

Seriál Radiožurnálu: Vyrobil většinu nábytku ze dřeva, postavil i kamna. „Manuální práce mě odpoutala,“ říká pan Milan

V Jeseníkách v malebné vesničce Heřmanovice září na kopci do dálky vápnem natřená dřevěnka, kterou už celá desetiletí zvelebuje rodina Černínů. Nejstarším z nich je 88letý strojní inženýr Milan. Vášnivý kutil, který vyrobil většinu nábytku, je autorem řady chalupářských zlepšováků.

Seriál Radiožurnálu: 2. května 1942: Zatýkání členů výsadku Bivouac

Před 80 lety dopadlo gestapo dva parašutisty z výsadku Bivouac. Františku Pospíšilovi se podařilo se štěstím utéct. Libora Zapletala četníci předají gestapu, které začne s tvrdým výslechem. Už v noci ho gestapo použije jako živý štít během zatýkání dalšího člena výsadku Bivouac. V Brně dopadnou nacisté parašutistu Jindřicha Čoubka, kterého gestapo vyslýchá celou noc. Kromě mučení musí čelit výhrůžkám, že jeho rodina bude popravena.

Seriál Radiožurnálu: Nacisté, Černobyl a teď ruská invaze do Kyjeva. Na třetím útěku Maksymovi pomohli jaderní kolegové

Třikrát v životě byl u velkých historických událostí a třikrát kvůli nim musel opustit svůj domov. Už jako půlroční dítě byl Maksym Kremeň evakuován před útokem nacistů, podruhé jaderného odborníka vyhnala z Pripjatě havárie elektrárny. „Když jsem tam pak po čtyřech měsících přijel, tak mi došlo, že už v tom bytě nikdy nebudu žít. Tak jsem tam napsal: tady žila šťastná rodina,“ vzpomíná. V azylu u kolegů poblíž Dukovan teď doufá, že stejný osud nepotká i jeho byt v Kyjevě.

Seriál Radiožurnálu: Z psychoterapeutky běženců z Donbasu sama uprchlicí. „Hlavou budu vždy na Ukrajině,“ říká Světlana

Ze své psychoterapeutické praxe s uprchlíky Světlana věděla, že si při útěku z Charkova s sebou musí vzít především diplom. Z Prahy teď jim nyní pomáhá na krizové lince Sluchátko. „Shánějí doktora, potřebují připravit spoustu dokumentů, nemají čas na svoje emoční potřeby, proto když volají, snažím se je uvolnit. Teprve potom se projeví jejich psychická reakce,“ popisuje. Sama cítí především potřebu vrátit se domů. „I když ne fyzicky, v hlavě vždycky budu na Ukrajině,“ dodává.

Seriál Radiožurnálu: Saša byla archivářkou, v Česku si přivydělává úklidem a pomáhá jako dobrovolnice

Saša Bazyniuková je 50letá rodačka z Kyjeva. Válka ji zastihla na dovolené v Maďarsku, kde byla se svým synem. Domů už se vrátit nemohla. Na Ukrajině pracovala v soukromé firmě zabývající se archivnictvím a digitalizací dokumentů, teď žije se synem na ubytovně v Ústí nad Labem a přivydělává si úklidem. Kromě toho pomáhá jako dobrovolnice. Společně se svými krajany organizuje humanitární pomoc ukrajinské armádě. Věří, že se ke své milované práci opět vrátí, možná i v Česku.

Seriál Radiožurnálu: Doma byla expertkou na marketing, teď se učí jazyk, aby našla práci. „Nevzdávám se,“ usmívá se Alisa

Na Ukrajině patřila k předním odborníkům na marketing. Vedle podnikání pracovala i na pozici ředitelky marketingu na klinice reprodukční medicíny, přednášela a účastnila se významných konferencí. „20. března jsem dostala fotku, na které bylo vidět, že pokoj mého syna zasáhly rakety. Takže nemám byt, nemám práci, nemám nic,“ říká Alisa Bolochovecová. Práci jí komplikuje jazyková bariéra. „Učím se angličtinu. Hledám možnost, jak se v jazyku rozvíjet.“

Seriál Radiožurnálu: „Bez hraní jsme jako květ bez vody.“ Herecká rodina z Kyjeva odehraje na Broumovsku představení

V Polici nad Metují připravují ukrajinští uprchlíci divadelní představení. Na Broumovsku totiž našli dočasný domov profesionální herci z Kyjeva. Tamara Morozová je na Ukrajině známou herečkou, účinkovala ve 150 filmech a seriálech, je také autorkou několika divadelních her. Její manžel Jevgenij Morozov je ředitelem a zakladatelem prvního soukromého ukrajinského divadla Vizavi. Před válkou s Ruskem utekli s dcerou Mášou. Bez divadla ale dlouho vydržet nedokázali.

Seriál Radiožurnálu: Ukrajinského hydrobiologa armáda odmítla. Teď pracuje v Biologickém centru AV

Ukrajinského hydrobiologa Oleksandra Goncharova doma armáda odmítla. Opustil tedy svou zemi zmítanou válečným konfliktem s Ruskem a přestěhoval se s rodinou na jih Čech. Teď pracuje v Biologickém centru v Českých Budějovicích, kde našlo dočasný azyl dalších pět ukrajinských vědců. „Tohle je moje první zahraniční cesta, kde se cítím jako doma,“ pochvaluje si hydrobiolog, který by se ale rád vrátil s rodinou domů.

Seriál Radiožurnálu: Do Olomouce přijela Larysa s jedním zavazadlem. Namísto angličtiny teď učí základy své mateřštiny

Ruská invaze na Ukrajinu zastihla Larysu Sazanovychovou s dcerou na dovolené v Maďarsku. Domů do Záporožské oblasti se vrátit nemohla, region bombardovala ruská armáda a všechny spoje byly přerušeny. Do Česka tak přijela jen s jedním zavazadlem. V Olomouci našla bydlení a nakonec i práci. Jako vysokoškolská pedagožka teď pracuje pro Univerzitu Palackého. Zatímco doma vyučovala angličtinu, teď pomáhá Čechům a Ukrajincům, aby se spolu dorozuměli.

Seriál Radiožurnálu: Neseděli jsme před pultíkem. Představení jsme „rozchodili“ a užívali jsme si to, říká Jiří Vyorálek

Když dramaturgyně Lenka Veverková před několika měsíci nabízela režisérovi Aleši Vrzákovi, aby zinscenovali Přelet nad kukaččím hnízdem, netušila, jak téma hry bude vzhledem k událostem na Ukrajině aktuální. Nabídku zahrát si McMurphyho Jiří Vyorálek přijal bez váhání: „Máme to za hranicemi: je to systém moci, zneužití moci a rozhodování o lidských osudech. Je to o svobodě, strachu ze svobody i touze po svobodě. To všechno tam je a bohužel to máme pořád na talíři.“

Seriál Radiožurnálu: V jiných hrách se zvuky dotáčí, tady jsme všechny nahrávali živě, vysvětluje designer zvuku

Rozhlasová hra Přelet nad kukaččím hnízdem vzniká takřka jako divadelní inscenace. „Rozhodli jsme se, že tady to prostředí natočíme jako reálné. Celá hra je minimalistická, je posazená v jednom uzavřeném prostředí. Přenesli jsme to do studia a všechno jsme nahrávali živě – všechny pohyby, hýbání židlemi, skleničky…“ popisuje zvukový designer a autor hudby Jan Trojan divadelní postup přenesený do rozhlasového prostředí.

Seriál Radiožurnálu: Přelet nad kukaččím hnízdem je o svobodě člověka, podobnost s Ukrajinou je mrazivá, říká režisér

„Když vezmeme ten malý kolektiv, kde má najednou někdo moc naprosto bezohledně zacházet s lidskými životy a nakonec člověka zlomit, a celé to zvětšíme do světových rozměrů, může nám běhat mráz po zádech,“ přibližuje Vrzák podobnost příběhu se současným děním na Ukrajině. Do hlavní role McMurphyho obsadil režisér Aleš Vrzák Jiřího Vyorálka. Důležitou roli dostaly také děti z Dismasova rozhlasového souboru, které svými hlasy vytváří zvukový podkres.

Seriál Radiožurnálu: 26. dubna 1942: Operace Canonbury

V noci z 25. na 26. dubna 1942 se parašutisté v čele s Adolfem Opálkou zúčastnili takzvané operace Canonbury. Jednalo se o společný projekt českého odboje a britského královského bombardovacího letectva. Cílem byla zbrojní výroba pro nacisty v plzeňských Škodových závodech. Bombardování Škodových závodů ale skončí neúspěchem. Ani jedna z bomb netrefí strategicky důležité cíle. Škodovy závody tak zůstávají jednou z největších zbrojovek v Evropě pod kontrolou Třetí říše.

Seriál Radiožurnálu: 20. dubna 1942: Dárek pro Hitlera

Je pondělí 20. dubna a v Praze na Hlavním nádraží se na nástupišti u první koleje shromáždili vrcholní představitelé protektorátní vlády i nacistického vedení. Prezident Hácha symbolicky předává zastupujícímu říšskému protektorovi Heydrichovi dar obyvatel protektorátu Adolfu Hitlerovi k jeho 53. narozeninám. Dar v podobě speciálního lazaretního vlaku je dlouhý 415 metrů a váží 550 tun. Pracovníci železničních dílen v Holešovicích – Bubnech jej vyrobili za necelé tři týdny.

Seriál Radiožurnálu: Téma jedince a systému, který ho semele, rezonuje neustále, myslí si dramaturgyně Lenka Veverková

Miloš Forman získal za filmové zpracování románu Kena Keaseyho Přelet nad kukaččím hnízdem Oscara ve všech kategoriích. Zatímco Forman vycházel z původní knižní předlohy, tvůrci v rozhlase využili divadelní hru Dala Wassermana a zdůraznili roli, kterou ve filmu ztvárnil Jack Nicholson. „Byla jsem na divadelním představení a uvědomila si, že jsem tuhle látku neslyšela v rozhlase,“ vysvětluje Lenka Veverková. Proč se pro rozhlas rozhodla zpracovat divadelní hru a ne román?

Seriál Radiožurnálu: Pracuji ráda. A děti už chodí do školy, usmívá se Tonja. V bistru točí pivo a hosté si ji pochvalují

Před nedávnem se dvě ukrajinské maminky s dětmi ubytovaly v prostorách obecního úřadu v Rymicích na Kroměřížsku. Teď už obě pracují a učí se česky. Jednu z mladých maminek zaměstnal obecní úřad v místním bistru jako obsluhu.

Seriál Radiožurnálu: 17. dubna 1942: Seifertovy básně, antisemitská kniha a skeč W+V

Seifert, antisemimitská kniha německého autora i Voskovec s Werichem na vlnách Hlasu Ameriky, kteří svým optimismem vlévali naději do životů Čechů, kteří žili už tři roky pod diktátem Třetí říše. Tentokrát se v našem audiodeníku z protektorátu vracíme do 17. dubna 1942 a podíváme se nejen na pulty knihkupectví.

Seriál Radiožurnálu: Do války to krásně fungovalo, říká kadeřnice ze Záporoží. Teď má salón v maringotce v Řevnicích

Dvaatřicetiletá Aňa je nezdolná žena. Ze Záporoží, které leží pár kilometrů od válečné linie na jihovýchodě Ukrajiny, utekla s matkou a čtyřmi malými syny. Dostala se do Řevnic u Prahy, kde bydlí všichni v malé turistické chatce v kempu a protože je kadeřnice, chtěla hned pracovat. To se jí podařilo díky majiteli kempu, který sehnal sponzory a v solidní maringotce vytvořil kadeřnický salón.

Seriál Radiožurnálu: „Tuhle práci mám moc ráda,“ pochvaluje si Světlana. Dělá pečovatelku v domově seniorů v Ostravě

Pětatřicetiletá Světlana má čtyři děti, a když se jí povedlo sehnat školu a školku pro všechny z nich, začala dělat pečovatelku v domově seniorů Domus v Ostravě. Ubytování ji poskytla rodina z ostravské Staré Bělé, která jí v začátcích se vším pomohla.

Seriál Radiožurnálu: 13. dubna 1942: Rozbití odbojové skupiny Jana Rychtalíka

13. dubna 1942 se gestapu podařilo rozbít přerovskou větev odbojové skupiny Jana Rychtalíka, rodáka z Uherského Brodu. Zatčení byli vedoucí skupiny Antonín Hrachovina a Jan Krásný. Na jejich stopu přivedl nacisty někdejší komunistický odbojář a konfident gestapa Štěpán Šíma.

Seriál Radiožurnálu: 15. dubna 1942: Gestapu jen o vlásek unikl Cyril Žižlavský

15. dubna 1942 gestapo v Korytčanech zahájilo zátah na učitele Cyrila Žižlavského, podporovatele parašutisty Oldřicha Pechala, velitele výsadku ZINC. Přestože je zraněný, podaří se Žižlavskému uniknout a Pechala varovat.

Seriál Radiožurnálu: „Děti nesmí ztratit režim.“ V Dobřichovicích se o ryze ukrajinské vyučování stará učitelka z Kyjeva

Jeden den přijela 23letá Sofie z Kyjeva a hned druhý den začala učit ukrajinské děti v Dobřichovicích ve středních Čechách. Třídy tam vznikly v penzionu, který patří Tělovýchovné jednotě Sokol. A jsou v nich děti různého věku. V Dobřichovicích zatím vytvořili tři čistě ukrajinské třídy. Kromě jiného i proto, že matky dětí stále věří, že se v dohledné době vrátí domů.

Seriál Radiožurnálu: Stres z války zaháněla Anna malováním. Teď chystá v Táboře benefiční výstavu Andělé pro Ukrajinu

Ještě před nedávnem učila malovat děti na škole v ukrajinském městě Kaluš. Teď už je čtvrtý týden v Česku, kam se svým malým synem Alexandrem uprchla před válkou. Devětadvacetiletá učitelka Anna Kulbanská našla zázemí v jihočeském Táboře. Chystá tam benefiční výstavu svých obrazů, kterou chce pomoci své zemi.

Seriál Radiožurnálu: „Chceme posílat nějaké peníze domů.“ Studentky práv Hana a Bohdana našly útočiště v tiskárně

Pár dní nato, co utekly před válkou na Ukrajině, našly dvě studentky práv práci v tiskárně v malé obci Svatava na Sokolovsku. Bohdana s Hanou mají výhodu, že se nemusejí starat o děti, na druhou stranu část vydělaných peněz chtějí posílat rodičům, kteří utekli na západ Ukrajiny a jsou bez práce a bez prostředků.

Seriál Radiožurnálu: Za pouhý měsíc pobytu v Česku se Olga stala nepostradatelnou pomocí pro ukrajinské děti i rodiče

Na Ukrajině působila 39letá Olga jako učitelka geografie na střední škole. V Česku nyní získala práci jako asistentka pedagoga. Stala se prostředníkem mezi učiteli a ukrajinskými dětmi, kterých je na základní škole Tyršova ve Frenštátě pod Radhoštěm 19.

Seriál Radiožurnálu: Ukrajinky nečekají na pomoc, pracují hned, jak to jde

Samotné matky s malými dětmi shání práci těžko, zvlášť když neumějí česky. To je případ desetitisíců žen, které utekly před válkou z Ukrajiny. Pracovat ale chtějí, i když mají třeba tři malé děti jako Naděžda. Ta do Česka přišla koncem února a po pár dnech začala vařit ukrajinská jídla v kempu v Řevnicích ve středních Čechách. Naděžda stejně jako dalších třicet šest žen a dětí v kempu i bydlí, a to v chatkách, které jinak slouží jako ubytování pro turisty.

Seriál Radiožurnálu: Zvednout se a jít hlasovat. Předvolební průzkumy by mohli zvrátit nerozhodnutí a nevoliči

Náskok Emmanuela Macrona na Marine Le Penovou se podle předvolebních výsledků výrazně snížil a pohybuje se kolem tří procentních bodů. S výsledky hlasování můžou zamíchat také nerozhodnutí voliči a lidé, kteří obvykle nehlasují. Obě skupiny jsou hodně zastoupené například na předměstí Paříže, kam se za nimi vypravil zpravodaj Martin Balucha.

Seriál Radiožurnálu: Škola Matyho baví. Má tam kamarády a je motorem třídy

Devítiletý Matyáš, který trpí autismem, si zamiloval školu. Ve speciální a praktické škole Diakonie v Čáslavi tráví každý všední den od osmi hodin ráno do půl druhé odpoledne. Matyho a jeho sedm spolužáků s různým mentálním postižením má ve třídě na starosti učitelka Štěpánka Zumpfová. V místnosti je interaktivní tabule nebo takzvaný autistický box, který pomáhá hlavně s organizací úkolů.

Seriál Radiožurnálu: Jádro rozděluje Francii. Jaké jsou nejčastější argumenty zastánců i odpůrců „jaderné renesance“?

Je jen málo témat, která by před nadcházejícími prezidentskými volbami ve Francii více rozdělovala kandidáty, než jaderná energie. Zatímco hlavně levicoví politici prosazují úplný odklon od jádra, pravicoví kandidáti chtějí prodloužit životnost jaderných bloků a prosazují rozsáhlou výstavbu nových elektráren. Jadernou renesanci navrhuje i současný prezident Emmanuel Macron. V následujících letech postavit šest nových reaktorů a dalších osm připravit pro výstavbu.

Seriál Radiožurnálu: Jedno tělo, jedna duše. Když je Matymu hůře rozumět, mladší sestra Ema jeho slova tlumočí

Starší Matyáš trpí autismem, pětiletá Ema je zdravá. I tak si k sobě našli cestu a spojuje je velké pouto. „Jsou jedno tělo a jedna duše,“ shrnuje s láskou sourozenecký vztah svých dětí maminka Gabriela.

Seriál Radiožurnálu: „Jediný levicový kandidát, který se může dostat do 2. kola.“ Kdo je Jean-Luc Mélenchon?

Na předvolební shromáždění francouzského prezidentského kandidáta Jeana-Luca Mélenchona přišly desítky tisíc lidí. Pomocí hologramu se promítl ze severofrancouzského Lille do 12 dalších měst. V bezpečnostní politice šéf levicového hnutí Nepoddajná Francie ještě donedávna prosazoval vystoupení Francie ze Severoatlantické aliance. Prosazuje také odstavení všech francouzských jaderných reaktorů do roku 2045 nebo odchod do důchodu v 60 letech.

Seriál Radiožurnálu: Cestování autem Matyho baví. Rodičům hlásí povolenou rychlost a červenou na semaforech

Na devítiletém Matyášovi z Kutné Hory na první pohled nepoznáte, že trpí autismem. Sám si oblékne bundu nebo zapne bezpečnostní pás v autě. Rozdíl je v tom, že se to učí i půl roku. Má problémy s řečí a význam řady věcí mu uniká. Vypravit se na cestu ven tak Matyho i jeho maminku Gabrielu stojí stále spoustu energie.

Seriál Radiožurnálu: Z ryby se stalo luxusní jídlo. Lidé teď váží každou cestu autem, stěžují si francouzští rybáři

Brexit, covid a válka na Ukrajině. Za pouhé dva roky francouzští rybáři zažívají už třetí krizi. Teď bojují s vysokými cenami energií a hlavně pohonných hmot. Někteří z nich si stěžují, že se jim nevyplatí jet na moře a že je práce prostě neuživí. Do největšího francouzského rybářského přístavu Boulogne-sur-Mer už ani nepřijíždí tolik zákazníků jako v minulosti.

Seriál Radiožurnálu: Maty už nepotřebuje nonstop dohled, plyšáky si ale na postel skládá stále podle stejného systému

Devítiletý autista Matyáš z časosběrného seriálu Radiožurnálu udělal za poslední roky velký posun. Slova dokáže propojovat ve věty, vyrazí si sám na hřiště a otevře si třeba jogurt. To všechno se v roce 2018 během první natáčení Matyho světa zdálo jako nemožné. Za Matyášovými pokroky stojí hlavně jeho rodina, která mluví o každodenním trénování a drilu. I přes neustálou podporu je ale devítiletý Maty mentálně na úrovni asi čtyřletého dítěte.

Seriál Radiožurnálu: Francouze trápí nízké platy. Lidé tak tak vyjdou s penězi na konci měsíce

Jaká jsou hlavní témata kampaně? Podle agentury ELABE voliči chtějí, aby budoucí prezident – nebo prezidentka – zlepšil hlavně bezpečnost v zemi a zdravotnictví. Nejvíc je ale trápí nízká kupní síla a že jim na konci měsíce nezbývají peníze. Například na opravu aut.

Seriál Radiožurnálu: Ohlédnutí. Před čtyřmi lety znal pětiletý Maty několik slov a používal znakovou řeč

Matyáš bydlí s rodiči v Kutné Hoře a chodí do speciální školy. Je hyperaktivní a puntičkářský. Nejvíc ho teď baví jedna konkrétní počítačová hra, o které dokáže mluvit celé hodiny. Reportérka Veronika Hlaváčová s Matyášem natáčela už před čtyřmi lety, kdy se učil první slova a denní program se dovídal z obrázků. Připomeňte si jeho příběh v prvním dílu pokračování úspěšného časosběrného seriálu.