Seriál Radiožurnálu

Pravidelné seriály z vysílání Radiožurnálu. Zajímavá témata, reportáže z vašeho kraje, kulturních akcí i historie. Jednotlivé díly seriálů vysíláme během ranního, dopoledního, odpoledního, večerního i nočního a víkendového proudového vysílání. Všechny záznamy epizod najdete na webu.

UvádíČeský rozhlas

Všechny epizody

Seriál Radiožurnálu: 1. dubna 1942: Stěhování a první oběť

V protektorátu jsou už od konce roku 1941 parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík s úkolem zaútočit na Reinharda Heydricha. Ten se na začátku dubna 1942 s rodinou stěhuje z bytu na Pražském hradě do Dolního zámku v Panenských Břežanech. 1. dubna také umírá první český výsadkář Ivan Kolařík. Při seskoku před pěti dny ztratil doklady i s fotografií a věnováním své snoubenky. Ve snaze ochránit svou rodinu i spolubojovníky spáchá 20letý mladík sebevraždu.

Seriál Radiožurnálu: Už třetí zdražení energií. „Nechali nás ve štychu, s důchodem to neutáhneme,“ zlobí se lidé v Chebu

Společnost Terea, která dodává teplo lidem v Chebu, zdražuje. Není to letos poprvé, cenu zvyšuje už potřetí v řadě. Na zálohách zaplatí její zákazníci oproti loňskému roku až o několik tisíc korun víc. Podle vedení firmy je zdražování tepla způsobené vysokými cenami plynu na trzích v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Seriál Radiožurnálu: Odpady z jídelen či spadané listí. Obec Kněžice si už 16 let vyrábí energii z vlastních zdrojů

Konec některých dodavatelů energií a rostoucí ceny plynu zaskočily stovky obcí v Česku. Ne tak malou vesnici Kněžice na východním okraji Středočeského kraje. Už 16 let je energeticky soběstačnou obcí. Elektřinu i teplo vyrábí z bioplynu, který vzniká mimo jiné taky z bioodpadu z kněžických kuchyní a zahrad. Za teplo tak zhruba 500 tamních obyvatel platí stále stejně.

Seriál Radiožurnálu: Dřevěná peleta jako lék na vysoké ceny energií. Zájem o alternativní zdroje vytápění roste

Česká republika bývala pro firmy zabývající se výrobou dřevních pelet na topení ještě před rokem okrajovým trhem. To ale změnila energetická krize. Lidé přestávají věřit plynu a ohlížejí se po jiných zdrojích vytápění.

Seriál Radiožurnálu: „Energie nekupujeme, stačí nám země, slunce a vítr.“ Jak uspořit pomocí zelených technologií?

Sami si vyrábějí elektřinu, teplo a vodu mají ze studny. Letošní zimu spotřebovali kvůli nedostatku slunečního záření pouhých 30 litrů benzínu. A to všechno v domě za jeden a půl milionu korun, který stojí v lese půl hodiny jízdy autem z centra Prahy. „Hledal jsem bydlení, abych se nezadlužil do konce života,“ popisuje Radek Bouša.

Seriál Radiožurnálu: „Jsem sama, ale i tak doplácím.“ Jak na současném trhu správně vybrat dodavatele energií?

V Hejnicích na Liberecku loni v souvislosti s energetickou krizí skončil dodavatel plynu pro tamní teplárnu a po sjednání nového lidem ceny za teplo a teplou vodu vzrostly o 60 procent. Město se obává, že kvůli válce na Ukrajině může být situace ještě horší. Lidé v Hejnicích proto uvažují o návratu k vytápění pevnými palivy.

Seriál Radiožurnálu: Kytice, jak ji neznáte. Klasika od SKUTRU překvapuje, přitom se stále dotýká podstaty lidových balad

Sehnat lístky do „Národního“ na Kytici je pro zájemce složité. Od únorové premiéry v roce 2019 jsou vstupenky na činohru podle Erbenových balad beznadějně vyprodané. Představení nastudovalo režijní duo Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, na scéně vystupují herecké osobnosti Národního divadla, například František Němec nebo Taťjana Medvecká.

Seriál Radiožurnálu: Jihočeské divadlo chystá Saturnina v novém obsazení

Neuvěřitelných 17 let má Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích na repertoáru komedii Saturnin. A jakmile se jiskřivá komedie se zpěvy, inspirovaná humoristickým románem Zdeňka Jirotky, objeví na programu, je okamžitě vyprodáno. Na začátek dubna divadlo chystá poslední uvedení v téměř původní sestavě, pak nastane generační obměna v hlavních rolích.

Seriál Radiožurnálu: Sedm repríz a už je to hit. Mauglí v libereckém divadle F. X. Šaldy válcuje konkurenci

Kniha džunglí britského spisovatele Rudyarda Kiplinga inspirovala baletní soubor libereckého Divadla F. X. Šaldy. Představení s názvem Mauglí mělo premiéru loni na podzim. Přestože dosud bylo i kvůli protiepidemickým opatřením uvedené jen sedmkrát, stalo se jedním z nejnavštěvovanějších. A to i v konkurenci ostatních tanečních, činoherních nebo operních představení.

Seriál Radiožurnálu: Crazy komedie Bláznivé nůžky vtahuje do hry diváky. Každé představení díky tomu může dopadnout jinak

Do kadeřnického salonu se svérázným personálem přichází několik náhodných i stálých zákazníků. Pak se o patro výš stane vražda a jedinými nestrannými pozorovateli jsou diváci. Představení Bláznivé nůžky hraje soubor Východočeského divadla v Pardubicích už patnáctým rokem, herce i diváky přesto stále baví. Sál je tak při každé repríze vyprodaný. Hra německého dramatika Paula Pörtnera je postavená na humoru a improvizaci a žádné představení díky tomu není stejné.

Seriál Radiožurnálu: „Máme pořád plno, už dvacet let.“ Rychlé šípy ve Slováckém divadle byly hit už dávno před covidem

Pokud se během pandemie zrovna mohlo hrát, měly Rychlé šípy v uherskohradišťském Slováckém divadle pravidelně vyprodáno. „Máme vždycky plno – i když je pandemie, i když je zemětřesení na Haiti,“ shrnuje s nadsázkou představitel Dlouhého Bidla Josef Kubánik. Představení má soubor v repertoáru už víc než dvě desítky let, ale snaží se ho v reakci na současné dění udržovat neustále aktuální. Jak se daří hercům stárnout v nestárnoucích tělech legendárních hrdinů?

Seriál Radiožurnálu: 83 let od nacistické okupace. Vypadat měla jako vítaná pacifikace

Vyhlášení takzvaného Protektorátu Čechy a Morava otevřelo jednu z nejtemnějších kapitol v historii českého národa. Psali ji běžní občané, politici, vojáci. Byli mezi nimi lidé stateční, ale i zrádci. Reportér Jaroslav Skalický vybral u příležitosti 80. výročí nacistické okupace Československa sedm mužů, kteří měli k tragickému dni okupace blízko. Jaké byly jejich role a osudy? Poslechněte si podcast Radiožurnálu, který představuje muže 15. března 1939.

Seriál Radiožurnálu: Psycholožka Světlana Tavancevová na útěku

Jak se cítí lidé, kteří žijí ve válce, slýchávala psycholožka Světlana Tavancevová od svých klientů, vojáků z Donbasu a lidí v ukrajinských táborech pro uprchlíky. Teď to zažila na vlastní kůži, když s rodinou utíkala z bombardovaného Charkova.

Seriál Radiožurnálu: Psycholog Viktor Pasničenko pracuje s Ukrajinci, kteří už byli v Česku

Útěk před válkou těžce dopadá na psychiku uprchlíků, kteří potřebují psychologickou podporu. Tu poskytují také psychologické poradny, telefonické linky pomoci. Na Lince Sluchátko pomáhá i Viktor Pasničenko, ukrajinský psycholog. A v připomíná, že psychologické problémy invaze vyvolala také u Ukrajinců, kteří přišli do Česka už před časem.

Seriál Radiožurnálu: Kolik z 9 nominací má podle Pavla Sladkého šanci proměnit snímek Muž se zaječíma ušima?

Film slovenského režiséra Martina Šulíka Muž se zaječíma ušima vypráví příběh stárnoucího spisovatele, kterého hraje Miroslav Krobot. Na Českém lvu se bude snažit proměnit 9 nominací.

Seriál Radiožurnálu: Atlas ptáků nezaujal diváky v kinech ani filmového kritika Pavla Sladkého. Co se nepovedlo?

Snímek Atlas ptáků slovinsko-českého režiséra Olma Omerzua podle Pavla Sladkého odejde nejspíš navzdory 10 nominacím z Českých lvů s prázdnou. „Návštěvnost byla pro tvůrce bezpochyby zklamáním, celkově na něj nepřišly ani 3 tisíce českých diváků,“ říká filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký. Atlas ptáků podle něj nečekají ani žádné velké oslavy po sobotním udílení Českých lvů.

Seriál Radiožurnálu: Film se třemi životy. Okupace nejdřív zapadla, doceněná byla později a teď v souvislosti s Ukrajinou

Opilý sovětský důstojník navštíví večírek oblastního divadla, a začnou se dít věci! Absurdní událost z doby normalizace je základem scénáře filmu Okupace. Snímek debutujícího režiséra Michala Nohejla Okupace získal čtyři Ceny české filmové kritiky a teď aspiruje se 13 nominacemi také na Českého lva. Námět teď kvůli ruské agresi na Ukrajině dokonce rezonuje se současnou mezinárodní situací.

Seriál Radiožurnálu: Školáci z Mariupolu se učí utíkat do krytů. „Pro mě je to normální,“ vysvětluje žákyně

Na možný ruský útok se Ukrajinci připravovali dopředu. Na východním okraji Mariupolu – vzdušnou čarou několik kilometrů od válečné linie – žáci ve škole nacvičovali pravidelně evakuaci. „Tato škola byla ostřelovaná už na počátku války a od té doby se dvakrát ročně konají nácviky evakuace do krytu tady ve škole,“ vysvětluje ředitel. V této škole je aktuálně asi pět set dětí.

Seriál Radiožurnálu: Smutek i hněv v Mariupolu. Obyvatelé východoukrajinského města vyšli do ulic

Ukrajinci a Ukrajinky všech generací se vydali v úterý večer spontánně do ulic svých měst, aby dali najevo svůj odpor k ruské agresi. Vzduchem létala ostrá slova, vlastenecké verše i zpěv národní hymny. Mítink na podporu nezávislé svobodné Ukrajině v Mariupolu začal právě touto symbolickou melodií.

Seriál Radiožurnálu: „Zůstaly jsme tu, ale bojíme se.“ Ve frontovém městečku Marjinka není práce, zato střely tu sviští

Desítky tisíc lidí v Donbasu opět usínají a probouzejí se za zvuků explozí minometných nebo dělostřeleckých granátů a někdy i raket. Obnovený konflikt mezi proruskými separatisty a ukrajinskými jednotkami je pro obyvatele Donbasu probuzenou noční můrou.

Seriál Radiožurnálu: „Zůstaly jsme tu, ale bojíme se.“ Ve frontovém městečku Marjinka není práce, zato střely tu sviští

Desítky tisíc lidí v Donbasu opět usínají a probouzejí se za zvuků explozí minometných nebo dělostřeleckých granátů a někdy i raket. Obnovený konflikt mezi proruskými separatisty a ukrajinskými jednotkami je pro obyvatele Donbasu probuzenou noční můrou.

Seriál Radiožurnálu: „Do krytu z devátého patra paneláku nedoběhnete.“ Jak se ukrajinský Mariupol připravuje na válku?

Jedním z měst, která mohou figurovat v plánech na ruskou invazi na Ukrajinu, je přístav Mariupol, jehož dobytí by Rusku otevřelo cestu na anektovaný Krymský poloostrov po souši. Obyvatelé města žijí ve stínu ozbrojeného konfliktu už osm let, a tak si na neustálé ohrožení do jisté míry zvykli. Současná situace je ale velmi vyhrocená a válka může vypuknout prakticky kdykoliv. Lidé i úřady se proto připravují i na nejhorší varianty vývoje.

Seriál Radiožurnálu: Miluji tento sport a to je to nejdůležitější, říká 50letá rychlobruslařka Pechsteinová. V Pekingu po

Dva dny po konci her jí bude 50 let, přesto rychlobruslařka Claudia Pechsteinová stále úspěšně válčí s o generaci mladšími soupeřkami. Naposledy tomu bylo v pekingském závodě s hromadným startem, kde postoupila do finále a celkově skončila devátá. „Je pro mě neuvěřitelné, že tu stojím a za tři dny mi bude 50 let. Jsem moc ráda, že jsem tenhle příběh osmi olympijských účastí zvládla napsat. A samozřejmě mě těší moje účast ve finále závodu s hromadným startem.“

Seriál Radiožurnálu: Hry bez politických gest. Neochota vyjadřovat své názory byla všudypřítomná

Byla nebo nebyla olympiáda v Pekingu zpolitizovaná? A zabraly výhrůžky pořadatelů, že kdo zpochybní čínské pojetí demokracie, toho pošlou domů předčasně? Pravdou je, že obavy Číňanů, že západní sportovci využijí obrovskou popularitu každé olympiády a pošlou do světa zprávu, co si o čínském pojetí lidských práv, se nenaplnily.

Seriál Radiožurnálu: Hry bez politických gest. Neochota vyjadřovat své názory byla všudypřítomná

Byla nebo nebyla olympiáda v Pekingu zpolitizovaná? A zabraly výhrůžky pořadatelů, že kdo zpochybní čínské pojetí demokracie, toho pošlou domů předčasně? Pravdou je, že obavy Číňanů, že západní sportovci využijí obrovskou popularitu každé olympiády a pošlou do světa zprávu, co si o čínském pojetí lidských práv, se nenaplnily.

Seriál Radiožurnálu: Čtyři zlata a jeden bronz. V Pekingu byl biatlonista Johannes Bö na stupních vítězů štamgastem

Během sezóny se místy i trápil, ale olympiádě v Pekingu kraloval. Nor Johannes Thingnes Bö získal už čtvrté zlato, k tomu má ještě jeden bronz a je nejúspěšnějším sportovcem končících her. „Hodně to pro mě znamená. Teď není něco, na co by se člověk chtěl zaměřovat. Byly to čtyři dlouhé roky od poslední olympiády a bylo hodně těžké, abych tady právě byl na vrcholu. Když se to nakonec povede, tak si to musíte užívat. Další olympiádu neřeším,“ říká biatlonista.

Seriál Radiožurnálu: Ani v Pekingu nechybí „kokosy na sněhu“. Co láká na zimní olympiádu reprezentanty z exotických zemí?

Dávno pryč jsou časy, kdy největší atrakcí zimní olympiády byl britský skokan na lyžích Eddie Edwards, přezdívaný Orel. Skákal tak málo, že se diváci i rozhodčí obávali o jeho zdraví, protože buben můstku v podstatě celý sjížděl. V Pekingu se i tentokrát představili závodníci ze zemí, kde sníh prakticky nikdy nepadá a členové jejich národní výpravy by se dali spočítat na prstech jedné ruky.

Seriál Radiožurnálu: Tři olympijské závody, tři pády. Americká lyžařka Mikaela Shiffrinová se vrací domů bez medaile

Mikaela Shiffrinová je dlouhodobě jednou z nejlepších světových alpských lyžařek v točivých disciplínách. Olympiádu však nezvládla. „Chtěla jsem být na startu klidná, pak se dostat do tempa tak, jak potřebuju. Jenom hezky lyžovat,“ popisuje s úsměvem Shiffrinová. „Byly momenty, kdy jsem si pomyslela: ‚Hej, máš pořád šanci na medaili!‘ Netuším, jestli byl někdy někdo, kdo měl tolik šancí získat medaili na jedné olympiádě a tolikrát zklamal,“ říká lyžařka.

Seriál Radiožurnálu: Věk je jen číslo, dokazují Pekingští ledoví kovbojové. Hokej hrají už víc než šedesát let

Za pronájem ledu platí velké peníze, chodí pravidelně na tréninky a naprosté většině z nich už bylo sedmdesát. Přesto tahle parta seniorů hokej miluje a čeká je prý ještě spousta ostrých zápasů. A samozřejmě, že jejich nejoblíbenějším olympijským sportem nemůže být nic jiného než lední hokej.

Seriál Radiožurnálu: Matěj Švancer se v Pekingu stal nejmladším finalistou olympijského slopestylu

Ač patří freestylový lyžař Matěj Švancer mezi největší světové talenty a ve svých sedmnácti letech už vyhrál dva závody Světového poháru, na olympiádě v Pekingu se musel spokojit s účastí ve finálovém závodě ve slopestylu. „Je to mnohem horší tlak, třikrát, čtyřikrát horší. Je to jako být malinká rybička uprostřed velkého akvária. A všichni koukají na tu rybičku,“ srovnává dojmy původem český mladík, který od této sezóny reprezentuje Rakousko.

Seriál Radiožurnálu: Matěj Švancer se v Pekingu stal nejmladším finalistou olympijského slopestylu

Ač patří freestylový lyžař Matěj Švancer mezi největší světové talenty a ve svých sedmnácti letech už vyhrál dva závody Světového poháru, na olympiádě v Pekingu se musel spokojit s účastí ve finálovém závodě ve slopestylu. „Je to mnohem horší tlak, třikrát, čtyřikrát horší. Je to jako být malinká rybička uprostřed velkého akvária. A všichni koukají na tu rybičku,“ srovnává dojmy původem český mladík, který od této sezóny reprezentuje Rakousko.

Seriál Radiožurnálu: Zlato, stříbro, hvězdy a kus Číny. Co je tajnou přísadou olympijských medailí z Pekingu?

Ti nejlepší sportovci za své olympijské výkony většinou po návratu dostanou od své země i sponzorů štědrou odměnu. Většina z nich ale stejně později přizná, že fyzicky je pro ně nejdůležitější „olympijská placka“ neboli olympijská medaile. Letos do nich pořadatelé promítli originální prvky čínské historie a tvrdí, že svým způsobem dává Čína olympijským medailistům ten nejcennější materiál, který ve své historii měla.

Seriál Radiožurnálu: Ještě před měsícem chodila sjezdařka Soffia Goggiaová o berlích, teď získala olympijské stříbro

Zlato z Koreje sice Italka Soffia Goggiaová neobhájila, ale i tak je její olympijský příběh výjimečný. Není to ani měsíc, co po těžkém pádu chodila o berlích, a teď skončila v Číně ve sjezdu lyžařek těsně za vítěznou Švýcarsku Suterovou. „Vždycky jsem si říkala, že pokud vydržím a překonám období od Cortiny do her v Číně, tak ten sjezd tady bude na nejjednodušší část,“ prohlásila po závodě. „Je to frajerka, nejlepší sjezdařka současnosti,“ chválí ji také Ester Ledecká.

Seriál Radiožurnálu: Ještě před měsícem chodila sjezdařka Soffia Goggiaová o berlích, teď získala olympijské stříbro

Zlato z Koreje sice Italka Soffia Goggiaová neobhájila, ale i tak je její olympijský příběh výjimečný. Není to ani měsíc, co po těžkém pádu chodila o berlích, a teď skončila v Číně ve sjezdu lyžařek těsně za vítěznou Švýcarsku Suterovou. „Vždycky jsem si říkala, že pokud vydržím a překonám období od Cortiny do her v Číně, tak ten sjezd tady bude na nejjednodušší část,“ prohlásila po závodě. „Je to frajerka, nejlepší sjezdařka současnosti,“ chválí ji také Ester Ledecká.

Seriál Radiožurnálu: Nepříjemné otázky vyvolávají u čínských novinářů údiv, na kritickou žurnalistiku nejsou zvyklí

Jedním z faktorů, který do značné míry spoluvytváří každou olympiádu, jsou novináři. Hlavně ti západní vyjadřovali před začátkem her obavy z toho, jak bude Čína přistupovat k jejich svobodě slova nebo jak po technické stránce zajistí podmínky pro jejich práci. Pět dnů před koncem olympiády ale všechno nasvědčuje tomu, že Číňané své sliby splnili.

Seriál Radiožurnálu: Olympiáda ve Vancouveru byla nejzábavnější, vzpomíná švýcarská hokejová hvězda Andres Ambühl

Hokejista Andres Ambühl je největší osobností švýcarského týmu. V Pekingu zažívá své 5. olympijské hry. Na české hokejisty má dobré vzpomínky: „Měli jsme vždy těsné souboje s českým týmem. V Davosu jsem dřív hrával třeba s Tatíčkem nebo Sýkorou a ti mi po zápasech s Čechy vždycky psali: ‚Byla to zábava‘,“ usmívá se Ambühl. Útočník ve svých 38 letech ještě končit nehodlá. „Hokej mě vždy bavil, a pokud vás něco baví, cítíte se svěží a mladý,“ směje se.

Seriál Radiožurnálu: Peking je nejekologičtější olympiáda, tvrdí Číňané. Kvůli vodíkovým autobusům postavili dvě továrny

Výroba a chlazení ledu supermoderními a přitom ekologickými technologiemi nebo recyklovatelné materiály, ze kterých jsou postaveny sportovní haly i samotný olympijský vlak. Tak vypadá podle čínských organizátorů letošní zimní olympiáda, která sama o sobě tvrdí, že je nejekologičtější v historii. Kritiku za neúměrné zatěžování krajiny stavbami, které nebudou mít později využití, nebo za obrovskou spotřebu vody odmítají.

Seriál Radiožurnálu: V 17 letech je jedním z nejlepších střelců turnaje. Hokejista Slafkovský je oporou slovenského týmu

Není úplně obvyklé, aby gólovou produktivitu hokejového týmu na olympijských hrách táhl sedmnáctiletý mladík. Ale pravě takovou zkušenost teď mají v Pekingu Slováci. Nejlepším střelcem týmu, a spolu se Švédem Wallmarkem i celého turnaje, je totiž talentovaný Juraj Slafkovský. „Jsem připravený ještě ukázat víc. Věřím, že budeme vyhrávat,“ říká hokejista, který ve třech zápasech ve skupině vstřelil čtyři góly.

Seriál Radiožurnálu: Jak vypadají olympijské vesnice při covidu? Dost místa pro invalidu a postele velikosti Američan

Už na druhých Hrách po sobě není olympijská vesnice tím, na co jsou sportovci, novináři i diváci zvyklí: místem setkávání, silných příběhů a výměny zkušeností. Přísná proticovidová opatření dělají z Her v Pekingu velmi atypický podnik a jakékoli shromažďování a masové akce jsou zakázány. Olympijské vesnice jsou ale letos zbrusu nové, moderní a sportovci si je pochvalují.

Seriál Radiožurnálu: Sourozenci na stupních vítězů. Biatlonista Tarjei Bö se dočkal medaile a podtrhl vítězství bratra

Mistrovství světa už společně ovládli, na olympijských stupních vítězů však bok po boku stanuli biatlonoví bratři poprvé. Pro Tarjeie Bö je bronz z Pekingu první individuální medailí. „Mám úžasnou kariéru, ale věděl jsem před startem své poslední olympiády, že už mám jen čtyři šance,“ oddechl si Tarjei, jehož umístění podtrhlo vítězství mladšího bratra. „Hodně jsme spolu bojovali a já mu to chtěl v biatlonu vracet. Že jsme tu teď spolu je fakt dobrý pocit,“ dodal Johannes Bö.

Seriál Radiožurnálu: Každý den dvě stě druhů jídel. V olympijské kantýně je servíruje bezkontaktní robotická obsluha

Jedno čínské přísloví říká, že „člověk vydrží spíše tři dny bez jídla, než jeden den bez čaje.“ Olympionici ale hlady ani žízní rozhodně netrpí. V Pekingu je obstarávají robotičtí kuchaři, které však mají hosté zakázáno fotit.

Seriál Radiožurnálu: V Turíně přišla o zlato trikem při posledním skoku. Až napopáté se snowboardistka konečně dočkala

Hned dva triumfy v disciplíně snowboardcrossu si v Pekingu připsala Američanka Lindsay Jacobellisová. Zlaté medaili byla přitom blízko už ve svých dvaceti letech na olympiádě v Turíně, ve vedení při posledním skoku však zařadila do své jízdy freestylový prvek pro diváky, neustála dopad a předjela ji švýcarská soupeřka. „Rok 2006 je už pro mě samozřejmě minulostí, ten okamžik mě ale hodně ovlivnil. Kdyby se mi to tehdy nestalo, asi bych nebyla tím, kým jsem,“ vzpomínala.

Seriál Radiožurnálu: V Turíně přišla o zlato trikem při posledním skoku. Až napopáté se snowboardistka konečně dočkala

Hned dva triumfy v disciplíně snowboardcrossu si v Pekingu připsala Američanka Lindsay Jacobellisová. Zlaté medaili byla přitom blízko už ve svých dvaceti letech na olympiádě v Turíně, ve vedení při posledním skoku však zařadila do své jízdy freestylový prvek pro diváky, neustála dopad a předjela ji švýcarská soupeřka. „Rok 2006 je už pro mě samozřejmě minulostí, ten okamžik mě ale hodně ovlivnil. Kdyby se mi to tehdy nestalo, asi bych nebyla tím, kým jsem,“ vzpomínala.

Seriál Radiožurnálu: Vysokorychlostní vlak je chlouba olympiády v Pekingu. Přesuny po silnici ale zaberou dlouhé hodiny

Kvůli mimořádně přísným bezpečnostním opatřením nemůžou účastníci zimní olympiády v Pekingu využívat tamní metro, které patří mezi nejlepší a největší na světě. Páteří olympijské dopravy jsou proto speciální, většinou elektrické autobusy. Ale skutečná chlouba čínské dopravy jezdí po kolejích.

Seriál Radiožurnálu: Losu i zranění navzdory. Martina Sáblíková si veze domů sedmou olympijskou medaili

Rychlobruslařka Martina Sáblíková získala bronz v závodu na 5 kilometrů, a to i přesto, že tuto sezónu čelila zdravotním potížím. V psychické nepohodě byla také kvůli nepříznivému rozlosování. „Vyrovnávala se s tím těžko. Ale když jsem viděl, jak jede, tak jsem v bronzovou medaili věřil,“ říká trenér Petr Novák. „Musím říct, že tahle medaile pro mě znamená hrozně moc. Po této sezóně plné problémů si myslím, že mi to ještě nějakou dobu nebude docházet,“ usmívá se Sáblíková.

Seriál Radiožurnálu: U zranění do 4 minut. Čínští záchranáři na olympijských sportovištích prošli tvrdým výcvikem

Jednou z podmínek pořádání zimní olympiády je zajištění perfektní první pomoci na olympijských tratích. V Číně nemá tenhle druh záchranářství prakticky žádnou tradici, takže se čínští lékaři museli tuhle dovednost naučit. Záchranáři na pekingských sportovištích mají zářivě oranžové péřovky a absolvovali speciální trénink. Jejich pomoc už bohužel-potřebovali i čeští olympionici.

Seriál Radiožurnálu: Dostála očekávání celé země: Slovenka Petra Vlhová ustála tlak a získala zlato ve slalomu

Petra Vlhová vyhrála Světový pohár, vládla slalomu a vyhlášení útoku na olympijskou medaili se po ní veřejně chtělo. Tím se slovenská lyžařka dostala pod tlak, protože země k ní vzhlížela s jistotou vítězství. Po prvním kole to na úspěch nevypadalo, v obřím slalomu skončila čtrnáctá. Druhá možnost ve slalomu už dopadla výborně: „Je to zasloužená medaile. Mnoho lidí si neuvědomuje, co jsem tomu obětovala. Do konce života budu olympijská šampionka,“ radovala se po závodě.

Seriál Radiožurnálu: Čínská popelka na sportovním bále? Asijská velmoc chce držet krok se světem i ve sportovním průmyslu

Olympijské ideály jsou jistě ušlechtilé, ale každá pořadatelská země se snaží světu ukázat, že co možná nejvíc toho zvládne vlastními silami. A platí to i pro Čínu. Ta se například snaží při personálním obsazování olympijských míst prosazovat vlastní obyvatele. Když pomineme vysoce sofistikované zahraniční výrobce ledu, sněhu nebo stavitele lyžařských tratí, dostali cizinci i poměrně kuriózní šance, jak na sebe upozornit.

Seriál Radiožurnálu: Dál ohromuje sportovní svět: Ester Ledecká po zlaté medaili ze snowboardu míří na lyžařský slalom

Ester Ledecká v Pekingu vyhrála paralelní obří slalom na snowboardu a získala tak třetí zlatou olympijskou medaili. Do Pekingu ovšem přijela závodit nejen na prkně, ale i na lyžích. „Díval jsem se na sjezd mužů a málem jsem si strachy načural do kalhot. Myslím, že to bude opravdu hodně těžké,“ uvažuje snowboardový trenér Justin Reiter. Historii se Ledecká pokusí znovu přepsat v pátek, kdy je na programu superobří slalom žen.

Seriál Radiožurnálu: Maskot čínské olympiády jde na dračku. Panda Bing Dwen Dwen je hitem nejen u sportovců

Logo i maskot olympiády jsou velmi přísně chráněnou ochrannou známkou letních i zimních her a z jejich prodeje má pořadatelská země nezanedbatelné zisky. Číňané pečlivě zvažovali, zda mají vsadit na futuristického, anebo spíše tradičního reprezentanta. A podle prvních obchodních výsledků to vypadá, že nakonec rozhodli dobře.

Seriál Radiožurnálu: Zvítězit napopáté bylo nejtěžší, přiznává nizozemská rychlobruslařka Ireen Wüstová

Už na svých pátých olympijských hrách po sobě získala zlato nizozemská rychlobruslařka Ireen Wüstová. V Pekingu triumfovala v závodě na 1500 metrů: „Dařilo se mi v tréninku, věřila jsem si. Ale byly to nervy, protože Mio jela po mě a já se bála, že mě překoná,“ strachovala se Ireen Wüstová. To se nestalo, a tak Wüstová oslavila šestnáct let od úvodního turínského úspěchu své šesté olympijské zlato: „Užívám si poslední ročník a jsem ráda, že můžu skončit na nejvyšší úrovni.“

Seriál Radiožurnálu: Z vodní kostky je ledová. Olympijská sportoviště v Pekingu patří mezi nejlepší na světě

Pro své soutěže využívají sportovci během letošní olympiády v Pekingu celkem dvanáct sportovních středisek, hal a areálů. Jsou rozloženy do celkem tří lokalit a sportovní fanoušci některé z nich dobře znají už z letní olympiády v roce 2008. A přestože jsou už 14 let staré, pořád patří mezi nejlepší na světě.

Seriál Radiožurnálu: Jsem stále neuvěřitelně soutěživý, přiznává snowboardista White. V Pekingu pojede poslední závod

Snowboardová legenda, sympaťák s přezdívkou Létající rajče. To je největší hvězda olympijských her v Pekingu Shaun White, který se chystá na svůj poslední závod. „Miluju zábavu a trénink. Někdy si zavzpomínám na staré časy, kdy byl snowboarding trochu volnější, ale i současnost mi vyhovuje. Stále jsem soutěživý v každé situaci, a možná proto jsem tady,“ říká White, který získal třikrát olympijské zlato z U-rampy a teď se řeší, jestli je v jeho sílách získat i čtvrté.

Seriál Radiožurnálu: Střelba z luku a fotbal na ledě. Zimní olympiády se v Číně konaly už od 10. století

Olympiáda v Pekingu je v pořadí tou čtyřiadvacátou zimní, ale Číňané tvrdí, že prastaré císařské kroniky zmiňují v někdejší Říši středu ledové sportovní hry už dávno ve středověku. A prý právě tam je možné hledat předchůdce dnešních, oblíbených zimních disciplín. A Peking tak v pořádání zimních her není nováčkem.

Seriál Radiožurnálu: V Koreji o hry přišla, teď vybojovala zlato. „Je to skvělý pocit,” říká norská lyžařka Johaugová

O minulou olympiádu norská lyžařka Therese Johaugová přišla. Prý si mazala rty mastičkou, o které netušila, že obsahuje doping. Teď už ale závodit smí a v Pekingu získala vytoužené individuální zlato. „Je to ohromné! Protože jsem přišla o hry v Pchjongčchangu, tak je to už osm let od mé poslední olympiády v Soči – to znamená spoustu tréninkových hodin,“ popsala lyžařka, která se chce soustředit jen na budoucnost. Tou nejbližší bude úterní sprint.

Seriál Radiožurnálu: V Koreji o hry přišla, teď vybojovala zlato. „Je to skvělý pocit,” říká norská lyžařka Johaugová

O minulou olympiádu norská lyžařka Therese Johaugová přišla. Prý si mazala rty mastičkou, o které netušila, že obsahuje doping. Teď už ale závodit smí a v Pekingu získala vytoužené individuální zlato. „Je to ohromné! Protože jsem přišla o hry v Pchjongčchangu, tak je to už osm let od mé poslední olympiády v Soči – to znamená spoustu tréninkových hodin,“ popsala lyžařka, která se chce soustředit jen na budoucnost. Tou nejbližší bude úterní sprint.

Seriál Radiožurnálu: Pandemie očima čtyřčlenné rodiny: dva roky prázdnin i doba chaosu

„Hrozný zmatek, nikdo nevěděl, co má dělat,“ tak vnímal začátek prvního lockdownu otec rodiny Marvanových. „Měli jsme štěstí, že jsme se chvilku předtím odstěhovali do přírody, tam jsme nikoho nepotkávali,“ dodává matka. Staršího syna čekají přijímací zkoušky na střední školu: „Nejlepší je se připravovat sám, škola mi stejně nedá tolik. Připravuju se, jak to jde.“ Mladší syn se chystá známky vylepšit. Rodiče se ale shodují, že pandemie rodinu posílila a ještě více semkla.

Seriál Radiožurnálu: Maminka tří dětí: Netušili jsme, že to bude tak náročné. Distanční výuka změnila naše životy

Byl to hrozný šok, vzpomínají mnozí rodiče, když si vybavují první uzavření škol před dvěma lety kvůli koronavirové pandemii. Ze dne na den museli propojit práci, starost o domácnost a výuku dětí. „Nikdo si nedovedl představit, že to bude trvat tak dlouho. Bylo to strašně náročný, nevzpomínám na to moc ráda. Největší obavy mám z toho, že děti dva roky fungovaly v provizoriu, kdy se musely samy učit a samy si řídit čas,“ přiznává Eva Janíková, maminka tří dětí.

Seriál Radiožurnálu: Zpětná vazba videoher trénuje pozornost i návyk. Hranicí závislosti je neschopnost řešit reálný svět

Ačkoli jsou s hraním her podle Kateřiny Lukavské spjata mnohá pozitiva včetně tréninku sociálních dovedností, jako každá konzumace médií má svá rizika. „Když moje hraní přesáhne určitou hranici, kdy začnu mít problémy ve vztazích, v zaměstnání či ve škole a nejsem schopný s tím něco udělat, tak to může indikovat už nějakou závislost,“ míní adiktoložka. Faktory návykovosti, jako je okamžitá zpětná vazba, ale najdeme i u sociálních sítí, které podle ní mohou být i škodlivější.

Seriál Radiožurnálu: „Válka je vůl.“ Američtí veteráni si v české střílečce Arma znovu procházejí bojem i jeho následky

Že je válka i o humanitární krizi připomíná videohra Arma ze studia Bohemia Interactive. „Pro mne osobně je fakt, že se nesnažíme zobrazit jen boj, ale třeba i jeho následky nebo to, co k němu vede, velice důležitou součástí,“ říká vývojář Ivan Buchta. V realistickém prostředí střílečky se podle něj realizují i traumatizovaní američtí veteráni. „Pokud k tomu přidáme i to, že ti lidé třeba odcházejí i s nějakou úvahou o tom, že ta válka je vůl, tak je to jen dobře,“ dodává.

Seriál Radiožurnálu: „Válka je vůl.“ Američtí veteráni si v české střílečce Arma znovu procházejí bojem i jeho následky

Že je válka i o humanitární krizi připomíná videohra Arma ze studia Bohemia Interactive. „Pro mne osobně je fakt, že se nesnažíme zobrazit jen boj, ale třeba i jeho následky nebo to, co k němu vede, velice důležitou součástí,“ říká vývojář Ivan Buchta. V realistickém prostředí střílečky se podle něj realizují i traumatizovaní američtí veteráni. „Pokud k tomu přidáme i to, že ti lidé třeba odcházejí i s nějakou úvahou o tom, že ta válka je vůl, tak je to jen dobře,“ dodává.

Seriál Radiožurnálu: Dětský sen i životní cesta. Studenti se mohou věnovat hernímu designu na FAMU

Videohry se staly běžnou součástí našich životů. Přichází tak i větší poptávka po podobných oborech. „Nad herním designem jsem uvažovala už dlouho, ale hodně dlouho jsem to nepovažovala jako legitimní obor. Člověk to nebere jako možnost, že by se mohl živit něčím zábavným,“ usmívá se studentka Vendula Burešová. Josef Šmíd vystudoval před nástupem na FAMU malířství na AVU: „K videohrám mám vztah od dětství, byly mi do jisté míry inspirací pro moji vlastní uměleckou tvorbu.“

Seriál Radiožurnálu: Česká strategická hra dobyla svět. Připomíná programování a pochválil ji i autor Minecraftu

Jednou z nejúspěšnějších českých her je strategie Factorio. „Na každé hře mi něco chybělo, tak jsme dali všechno dohromady,“ říká Michal Kovařík. V české sci-fi strategii má hráč za úkol přežít a odcestovat z neznámé planety, během toho si vytváří potřebné nástroje. „Vyrábění nástrojů se stane cílem samo o sobě, začnete automatizovat, budovat továrnu… Tématem hry je vlastně industrializace.“ Hru tak mnozí lidé přirovnávají k programování, užijí si ji prý ale i neprogramátoři.

Seriál Radiožurnálu: Když nemáš kámen, nalešti beton. Plečnikova středomořská Lublaň vznikala recyklací materiálů

Zatímco Prahu oblékal do prvorepublikového střihu, ze slovinské Lublaně, místa inkubátoru svých nápadu, chtěl Josip Plečnik udělat město středomořské. Tvořil ale v době nedostatku materiálů. „Tady vidíme umyvadlo, které vypadá jako kamenné. Vytvořené je ale z betonu – Plečnik beton vyleštil a výsledek působí jako tehdy nedostupný drahý kámen. Dnes by se dalo říct, že vlastně recykloval různé fragmenty, kusy kamenů, hornin nebo i dřeva,“ nastiňuje průvodkyně v domě architekta.

Seriál Radiožurnálu: Plečnikovi žáci: Nejvěrnější z nich ho následoval do Lublaně, další navrhl Veletržní palác

Deset let Plečnik předával své zkušenosti žákům na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Z několika jeho žáků se staly výrazné osobnosti české meziválečné architektury. Mezi nejvěrnější patřil Karel Řepa, budoucí pardubický architekt. „Nepředával jen nějaké úkoly, zadání, které se vracely ke klasické architektuře. Disponoval obrovskou vnitřní silou, charismatem. Byla to hlubší znalost kořenů architektury v nejširším slova smyslu,“ říká František Václavík z pardubické univerzity.

Seriál Radiožurnálu: První českou zakázku dostal Plečnik v Broumově. Bustu továrníka po válce přetesali na Edvarda Beneše

První Plečnikovo dílo u nás vzniklo roku 1901 v Broumově. Dcery továrníka Josefa Schrolla si u něj objednaly otcův pomník. Sochař Othmar Schimkowitz vytvořil dvě busty – na pomník a na zahradu. Po 2. světové válce místní sochař přetesal hlavu továrníka na bustu prezidenta Beneše. „Bylo to trochu srandovní. Ponechali původní ramena, hlava se musela zmenšit, když otesali přebytečný materiál,“ směje se Karel Franze z broumovského muzea. Kde je přetesaná busta nyní, je záhadou.

Seriál Radiožurnálu: V Rothmayerově vile najdete i kameny z Pražského hradu. Návrh Plečnikova žáka nese jeho rukopis

Ve dvou se to lépe táhne. Zvlášť, když třeba pracujete na přestavbě tak významné památky, jako je Pražský hrad. Jeho areál proměnil architekt Josip Plečnik, nebyl na to ale sám. Právě na Hradě pracoval se svým žákem Otto Rothmayerem. A jeho vila v pražských Střešovicích také nese Plečnikův rukopis, je částečně postavena podle Plečnikova návrhu. „Je to rozměrová a proporční kopie, ale není to kopie architektonická. Rothmayer vilu přizpůsobil potřebám své rodiny.“

Seriál Radiožurnálu: Můj sen je startovat s Teddy Rinerem ve finále olympijských her v Paříži, tvrdí Krpálek

Lukáš Krpálek vybojoval na hrách v Tokiu svoji druhou medaili a stal se prvním judistou v historii, kterému se podařilo zvítězit na olympijských hrách ve dvou nejtěžších váhových kategoriích. Jaké jsou jeho sny a plány pro další roky? „Chci, abychom byli všichni zdraví, dařilo se a podařilo se mi ještě jednu olympiádu udělat,“ popisuje vítěz ankety Sportovec roku. „V Tokiu jsem měl sen, že budu s Rinerem ve finále. Nevyšlo to, tak bude sen pokračovat až do Paříže.“

Seriál Radiožurnálu: Mediální povinnosti? „Po Riu to byl úplný blázinec,“ vzpomíná Krpálek

Judista Lukáš Krpálek si po olympijském vítězství v Tokiu užíval zasloužené volno. Čas si ale sám plánovat nemohl, musel totiž plnit mediální povinnosti. Bylo jich ovšem méně, než kolik jich absolvoval po triumfu v Riu. „Nebyl jsem na to úplně zvyklý. Co se týče Tokia, tak jsem si na to zvykl, takže to nebylo zase tak hrozné,“ hodnotí s odstupem Krpálek. Po úspěchu v Riu ho o rozhovor žádali i z časopisů, o kterých nikdy neslyšel, a musel si dokonce změnit telefonní číslo.

Seriál Radiožurnálu: „Po olympiádě jsem měl finálový zápas denně v hlavě. Jsou to pocity, na které člověk nezapomene.“

Lukáš Krpálek si zápas, ve kterém v Tokiu vybojoval olympijské zlato, přehrával v hlavě mnohokrát. Před pár dny ho nejlepšímu sportovci roku 2021 a jeho trenérovi připomněl náš reportér Petr Kadeřábek, který v létě finálový zápas komentoval v přímém přenosu. „Musím se přiznat, že váš komentář slyším poprvé. Mám z toho husí kůži. Je to živá vzpomínka,“ popisuje judista. „Je to něco krásného. Každý zápas jsem viděl několikrát, ale mám to zaryté v hlavě i z žíněnky.“

Seriál Radiožurnálu: „Naprosto odmítám rasismus,“ řekl Ondřej Kúdela. V lednu rozhodne soud

Hned v lednu nového roku by měl soud ve švýcarském Lausanne definitivně rozhodnout v případu slávistického stopera Ondřeje Kúdely. V utkání Evropské fotbalové ligy proti Rangers se údajně choval rasisticky. „Bylo to řečeno v emocích po dvou červených kartách a několika brutálních zákrocích od soupeře. Ale naprosto odmítám rasismus,“ uvedl k incidentu Ondřej Kúdela. Evropská fotbalová unie okamžitě začala obvinění vyšetřovat.

Seriál Radiožurnálu: „Nevím, jestli mi to někdy dojde. Nevěřil jsem, že by se to mohlo podařit.“

Lukáš Krpálek se letos v Tokiu stal už dvojnásobným olympijským vítězem. První zlato získal judista v roce 2016 v brazilském Riu v hmotnostní kategorii do sta kilogramů. Druhý nejcennější kov vyhrál 30. července 2021 v ikonickém Budókanu. „Když jsem po Riu přecházel do vyšší váhové kategorie, tak to pro mě byla obrovská motivace. Byl to nádherný den, i když některé zápasy byly hodně taktické. Cíl byl jasný, vybojovat medaili,“ popisoval Krpálek po finálovém zápase.

Seriál Radiožurnálu: „Na olympiádě jsem se cítil šíleně. Říkal jsem si, že už to chci mít za sebou.“

Psychickou krizi někdy prožívá asi každý špičkový sportovec. Problém ale je, když na něj dolehne na vrcholné akci. „Měl jsem to jako na horské dráze. Chvíli jsem se cítil výborně, ale potom přišlo období, kdy jsem se cítil šíleně,“ popisuje Krpálek tlak, který na něj dolehl v Tokiu. „Říkal jsem si, že už to chci mít za sebou. Několikrát se mi stalo, že jsem odešel z tělocvičny a byl jsem úplně vyřízený. V Tokiu jsem nebyl zrovna v dobrém rozpoložení.“

Seriál Radiožurnálu: Komunální volby jsou složité volby. Volič si musí dát pozor, kde má trvalý pobyt, připomíná odborník

Na podzim nás čekají volby do třetiny Senátu a také do obecních zastupitelstev. Ty komunální přitom patří z hlediska zpracování výsledků k těm nejsložitějším. Na rozdíl od voleb sněmovních v nich volič nedostane lístky s kandidátkami jednotlivých stran, ale jeden arch, na němž kandidáty zaškrtává. „Volič si musí dát pozor, kde je hlášen k trvalému pobytu, protože pouze v té obci má volební právo,“ upozorňuje Tomáš Jírovec, ředitel odboru voleb ministerstva vnitra.

Seriál Radiožurnálu: Jak se hraje princezna v rozhlase? Je to výzva, říká populární herečka Zlata Adamovská

Jitka Molavcová, Klára Sedláčková-Oltová, Sylva Sequensová i Naďa Konvalinková a desítky dalších hereček se staly díky rozhlasovým pohádkám princeznami. Tuto příležitost měla i Zlata Adamovská, oblíbená divadelní a filmová herečka. „Coby dítě jsem ráda poslouchala rozhlasové pohádky, v kuchyni se lehlo na gauč a poslouchalo se,“ vzpomíná. Přenos myšlenky hlasem je podle ní něco úžasného. „V rozhlase jsem hodně pracovala, dávali mi do těla a jsem za to těm režisérům vděčná.“

Seriál Radiožurnálu: Konec levice v Čechách? Musíme stranu zachránit a uspět v komunálních volbách, říká šéf ČSSD Šmarda

Letos v říjnových volbách se sociální demokraté a komunisté nedostali do Poslanecké sněmovny. Obě strany si v reakci na volební debakl zvolily nová vedení. Kateřina Konečná z KSČM i Michal Šmarda z ČSSD slibují plán na záchranu levice v Česku. A upínají se přitom ke komunálním volbám v příštím roce. „Usiluji, abychom se spojovali s dalšími politickými subjekty. Především by to měla být demokratická levice a progresivní síly, jako jsou Zelení,“ myslí si šéf ČSSD Michal Šmarda.

Seriál Radiožurnálu: Král rozhlasových pohádek Weinlich obdivoval obětavost herců. Nejraději měl Andersenovy pohádky

Oficiálně první dochovaná velká pohádka zazněla ve vysílání Československého rozhlasu 23. Června roku 1946. Bylo to v neděli dopoledne a nekorunovaným králem těchto velkých nedělních pohádek se stal Karel Weinlich. „Kdo zasluhuje velký potlesk, to jsou dramaturgové, potom ta nesmírná obětavost herců,“ řekl v Hostu Radiožurnálu v roce 2012. Pohádku nerozlišoval na moderní a klasickou, ale na dobrou a špatnou, proto ta nejkrásnější princezna žije jen v dobře napsaném příběhu.

Seriál Radiožurnálu: Král rozhlasových pohádek Weinlich obdivoval obětavost herců. Nejraději měl Andersenovy pohádky

Oficiálně první dochovaná velká pohádka zazněla ve vysílání Československého rozhlasu 23. Června roku 1946. Bylo to v neděli dopoledne a nekorunovaným králem těchto velkých nedělních pohádek se stal Karel Weinlich. „Kdo zasluhuje velký potlesk, to jsou dramaturgové, potom ta nesmírná obětavost herců,“ řekl v Hostu Radiožurnálu v roce 2012. Pohádku nerozlišoval na moderní a klasickou, ale na dobrou a špatnou, proto ta nejkrásnější princezna žije jen v dobře napsaném příběhu.

Seriál Radiožurnálu: Miloš Zeman: Budu sledovat, zda v prezidentském klání zvítězí nudný nebo provokativní kandidát

Asi nikdy v historii Česka se neskloňovalo slovní spojení článek 66 Ústavy tak často, jako letos na podzim. Zdravotní stav Miloše Zemana se totiž prudce zhoršil a musel strávit skoro dva měsíce v nemocnici. Kvůli tomu se hodně mluvilo o převedení jeho pravomocí na jiné ústavní činitele. Teď už ale Miloš Zeman znovu úřaduje. Poslední rok ve funkci bude podle něj plný předvolebního soupeření, ze kterého vzejde jeho nástupce.

Seriál Radiožurnálu: Richard Franc: Z hasičského pohledu to bylo perfektní, tvrdí o misi v Řecku, kde hasil lesní požáry

V Řecku v létě vypukly rozsáhlé lesní požáry a na pomoc vyjeli hasiči z mnoha zemí Evropy. Na vlastní kůži si vyzkoušeli, jaké to je zasahovat celý den v úmorném vedru a jak těžké může být dostat se až k požáru. Za Česko vyjelo celkem 35 hasičů a 15 aut, jejich velitelem byl Richard Franc. „Zpětně to hodnotím jako obrovskou zkušenost. Museli jsme řešit situace, které se vymykaly standardním procedurám. Za celou dobu se nestalo, že by měl kdokoliv nějaký problém.“ vzpomíná.

Seriál Radiožurnálu: Vyholit čelo, vytahat uši a vypracovat lýtka. Kvůli roli Zátopka jsem začal běhat, směje se Neužil

Kolik práce stojí za životopisným snímkem Zátopek? Zatímco Martha Issová pro roli Dany Zátopkové cvičila s trenérem oštěpařky Barbory Špotákové, její herecký partner Václav Neužil před dvěma lety nechal vyholit čelo a za uši si nasadil kolíčky. A aby měl vypracovaná lýtka jako maratonec Emil, musel také začít běhat. „Já mám sport rád a vlastně jsem sportoval docela dost. Spíš jsem ale praktikoval týmové sporty, než vytrvalostní,“ přiznává herec.

Seriál Radiožurnálu: „Všude se střílelo, emoce musí stranou.“ Nadporučík popisuje evakuaci české ambasády z Afghánistánu

„Doteď si pamatuji výraz asi dvanáctiletého kluka, který byl k smrti vyděšený a brečel. Nejsou to pěkné pohledy, ale emoce musí stranou. Plnili jsme úkoly, které jsme měli,“ popisuje zástupce velitele Vojenské policie v Kábulu F. K. . Rychlá evakuace ambasády a afghánských spolupracovníků i pro něj byla velkou zkouškou. Pokud chtěla vojenská policie zachránit další afghánské spolupracovníky, musel se jejich velitel vydat až k tálibánským checkpointům.

Seriál Radiožurnálu: Příjem a dát na kyslík. Víc jsme udělat nemohli, vzpomíná na loňskou vlnu covidu sokolovský primář

Uzavřené okresy, nemocnice přeplněné pacienty s covidem-19 a vyčerpaný personál – taková byla situace v Karlovarském kraji začátkem letošního roku. Lékaři a sestry už kritickou situaci nezvládali, neměl je kdo vystřídat a ani možností léčby moc neměli. „Člověka jsme přijali, dali na kyslík – a teď záleželo, jakou formu kyslíku má, jestli jen masku, HFNO, nebo ventilátor. Nic víc jste nemohli ovlivnit,“ popisuje primář interního oddělení sokolovské nemocnice Martin Straka.

Seriál Radiožurnálu: Byla to úplně famózní sezóna, raduje se tenistka Barbora Krejčíková, která ovládla Roland Garros

Začátek roku moc nevypadal jako životní: Měla smůlu na covidový let do Austrálie, kde nesměla čtrnáct dní opustil hotelový pokoj. Jako první tenistka v tomto tisíciletí ale vyhrála ženskou dvouhru i čtyřhru na Roland Garros v Paříži. Za rok se posunula o šedesát míst na žebříčku a ženská profesionální asociace WTA ji nedávno vyhlásila hráčkou s největším zlepšením. „Byla to úplně famózní sezóna,“ hodnotí Barbora Krejčíková, někdejší svěřenkyni Jany Novotné.

Seriál Radiožurnálu: Ničeho se nebojím, stíhání je vymyšlené, řekl Navalnyj. Na svobodu by měl vyjít v roce 2023

Končící rok 2021 nepatřil v Rusku k těm nejklidnějším. Hned na jeho začátku zažilo největší protivládní protesty za poslední roky. Stalo se tak poté, co se po otravě vrátil do země přední opoziční politik Alexej Navalnyj. „Nebojím se, vím, že jsem v právu,“ řekl jeden z nejhlasitějších kritiků režimu Vladimira Putina. Ale na svobodě nepobyl dlouho. Odpykává si trest ve zpřísněném režimu, propuštěn by měl být na podzim roku 2023. Hrozí mu ale stíhání v dalších případech.

Seriál Radiožurnálu: „Byl to skvělý vypravěč,“ vzpomíná manželka hokejového brankáře. Rozhlasový reportér jí splnil přání

Ježíškova vnoučata stále plní tisíce vánočních přání seniorů v domovech po celém Česku. A zapojují se i naši moderátoři a reportéři. Třeba Kamil Jáša splnil přání Janě Vodičkové, manželce hokejového brankáře Jana Vodičky. „Seznámili jsme se spolu v roce 1958. Byl to vypravěč, na to mě nachytal. Měl rád hokej, když prohráli, byl nešťastný,“ vzpomíná paní Jana. K Vánocům od reportéra Českého rozhlasu dostala předplatné časopisu a kávovar.

Seriál Radiožurnálu: „Umím si představit jeho radost.“ Martin Minha sehnal dres s podpisy hráčů Slavie pro pana Milana

Pan Milan je celoživotní fanoušek fotbalové Slavie. A několik let toužil dostat triko svého milovaného týmu s podpisy a věnováním hráčů, psalo se v jednom z tisíců přání seniorů na webu vánočního projektu Ježíškova vnoučata. Prosbu pana Milana splnil moderátor stanice Radiožurnál sport Martin Minha. „Mířím zpět do Prahy s dobrým pocitem. Mrzí mě, že jsem pana Milana nepoznal osobně. Ale pokud si několik let přál dres, umím si představit jeho radost,“ usmívá se reportér.

Seriál Radiožurnálu: Kompenzace nám pomohly, kvůli energiím jsme ale zdražili jízdenku o 30 Kč, říkají ve Kvasejovicích

Loni vleky mohli provozovatelé pustit kvůli covidovým omezením jenom na chvíli, někde nebyly v provozu vůbec. Třeba ve středočeském skiareálu Kvasejovice. Přesto jeho majitel nemluví o ztrátách a mohl dokonce letos investovat do zvýšení kapacity vleku, zasněžování a taky do zázemí pro malé lyžaře. „Kompenzace mi pokryly to, co jsem potřeboval zaplatit do bank a leasingovek,“ říká majitel skiareálu Petr Kroužil, který potvrzuje, že kvůli dražším energiím i on musí zdražovat.

Seriál Radiožurnálu: „Žádná sněžná děla.“ Na malé sjezdovce Podlazí vydrží lidé s termoskou čaje a špekáčky celý víkend

Skiareály mají z poslední zimy kvůli covidovým restrikcím značné ztráty. Provozovatelů sjezdovky Podlazí u Křemže na Českokrumlovsku se to ale nedotklo. O malou trať se stará parta kamarádů a nadšenců ze spolku Chlumáci, kteří jí upravují převážně pro sousedy z vesnice. „Napíšeme si, že se dnes jezdí, seběhnou se všichni účastníci a jde se jezdit. Všichni se tu vyřádí a jsou tady nadšení,“ přibližuje Roman Bláha, provozovatel sjezdovky, která má kapacitu kolem 50 lidí.

Seriál Radiožurnálu: Vlastimil Válek: Povinné očkování není nutné, náhodná opatření ale situaci zhorší

Kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek působí ve zdravotnictví od roku 1985. Je přednostou Kliniky radiologie a nukleární medicíny Fakultní nemocnice Brno, před čtyřmi lety se stal poslancem. V minulém volebním období patřil ke kritikům kroků dosavadní vlády v řešení koronavirové epidemie. Jak ministr zdravotnictví by chtěl prosadit připojištění na některé výkony, které teď nehradí zdravotní pojišťovny, třeba screeningu rakoviny.

Seriál Radiožurnálu: Zbyněk Stanjura: Uspořit chce na výdajích státu, daně zvyšovat neplánuje. Jaký bude ministr financí?

Zbyněk Stanjura by se měl stát ministr financí. Do ODS vstoupil v roce 1991, později se stal primátorem Opavy. Ve vládě Petra Nečase byl ministrem dopravy. Teď je prvním místopředsedou ODS a znovu i šéfem poslaneckého klubu. „Úkolem je snížit výdaje státního rozpočtu zhruba o 80 miliard korun,“ řekl Stanjura v listopadu v ČT. Uspořit plánuje hlavně na výdajích státu, škrtat se podle něj dá i v platech státních zaměstnanců, podnikatelských dotací nebo slevách na jízdném.

Seriál Radiožurnálu: Jozef Síkela: Náhradník za Věslava Michalika, který chce z Česka vytvořit středoevropského tygra

Jozef Síkela vystudoval Vysokou školu ekonomickou a od té doby se pohybuje na vysokých manažerských postech v bankovnictví. „Je to makroekonom s velkým vhledem do byznysu, průmyslu a nejnovějších trendů. Jeho kompetence je obrovská,“ popisuje kandidáta na ministra průmyslu Vít Rakušan (STAN). Bankéř s 30letou praxí zatím jako adept na ministra veřejně nevystoupil. Vydal jen prohlášení, ve kterém píše, že Česko čeká řada výzev, které by měl stát využít ve svůj prospěch.

Seriál Radiožurnálu: Zdeněk Nekula: S daty ze senzorů v půdě omezíme hnojení. Snížit chce i uhlíkovou stopu potravin

Kandidátem na ministra zemědělství je Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Absolvent Vysoké školy zemědělské v Brně je od roku 2007 starostou své rodné obce Těšetice na Znojemsku. V letech 2016-2018 vedl Podpůrný garanční a lesnický fond pod Ministerstvem zemědělství, kde spolupracoval s lídrem lidovců Marianem Jurečkou. V čele resortu se zaměřit na moderní a šetrné zemědělství. Využitím dat například ze senzorů v zemědělské půdě lze podle něj dále snižovat používání hnojiv a pesticidů.

Seriál Radiožurnálu: Marian Jurečka: Chce zjednodušit systém sociálních dávek a stavět na mezigenerační solidaritě

Marian Jurečka je vystudovaným rostlinolékařem. V politice začínal před 22 lety, z řadového člena KDU-ČSL se loni vypracoval na předsedu strany. Poslancem je od roku 2013. Nyní by měl vést resort práce a sociálních věcí. Covidová situace, rostoucí inflace a energetická krize jsou výzvy, které bude muset ministerstvo podle Jurečky okamžitě řešit. Zásadním krokem by mělo být zjednodušení systému vyplácení sociálních dávek. Velkým tématem má být i dokončení důchodové reformy.

Seriál Radiožurnálu: Po záchvatu zapomněl na pokutu od revizora. Díky Milostivému létu teď senior dluh splatil

Pan Jaroslav stál před lety na zastávce, chtěl si koupit jízdenku na tramvaj. Dostal však malý epileptický záchvat. Epilepsií trpí od 12 let a po záchvatech bývá zmatený. Když pak v tramvaji potkal revizora, nemohl jízdenku najít. Na pokutu později zapomněl a začalo se mu zvyšovat penále. Dluh se vyšplhal na 19 tisíc. „Byl jsem nešťastný. Kamarád mi ale řekl, že je tu Milostivé léto. Znamená to pro mě hodně.“

Seriál Radiožurnálu: Nedoplatky za odvoz odpadu, nájemné, pokuty… Poradna Milostivého léta už pomohla tisícům lidí

„Je totálně demotivační mít nějakou práci, protože všechny peníze se použijí na exekuce. Nedá se bydlet ani základně fungovat,“ popisuje svou zkušenost paní Jarmila. Během podnikání vážně onemocněla a začaly jí naskakovat dluhy. Pomohla jí až akce Milostivé léto. Od jejího spuštění se například na dluhovou linku organizace Člověk v tísni obrátily tisíce lidí, další tisíce využívají webové stránky. Tam mohou zájemci hledat rady a postup, jak řešit exekuci a vlastní dluhy.

Seriál Radiožurnálu: Mikuláš Bek: Střetl se se Zemanem, teď míří na ministerstvo. Jaké bude české předsednictví EU?

Za prezidentem Milošem Zemanem zamířil do Lán také kandidát na ministra pro evropské záležitosti – senátor za hnutí STAN Mikuláš Bek. Vztahy obou mužů jsou dlouhodobě napjaté. Prezident Beka například opakovaně nepozval na Pražský hrad při oslavách státního svátku 28. října. „Považuju to za tragikomickou historku, která není moc zajímavá a důležitá,“ říká k tomu Bek. V roli ministra pro evropské záležitosti by měl mimo jiné na starosti přípravu na české předsednictví EU.

Seriál Radiožurnálu: Pavel Blažek: Zkušený politik i kontroverzní „Don Pablo“. Teď míří na ministerstvo spravedlnosti

Brněnský advokát Pavel Blažek (ODS) má v budoucím kabinetu řídit resort spravedlnosti. V minulosti už ve stejné funkci působil. Byl taky dlouholetým zastupitelem Brna, ve sněmovně je od roku 2013. Petr Fiala za ním stojí navzdory pochybnostem, které mají třeba Piráti. V minulosti ho prověřovala policie v souvislosti s brněnskou korupční kauzou Stoka, on sám ale jakýkoliv podíl v případu odmítl. V Brně si od opozičních politiků vysloužil přezdívku Don Pablo.

Seriál Radiožurnálu: „K vakcíně jsem přemluvila už 12 lidí.“ Zdravotní sestra ze Staré Bělé očkuje i na parkovišti

Ve vesnické ordinaci praktického lékaře v ostravské Staré Bělé už pár týdnů seniorům i dosud neočkovaným píchá vakcíny zdravotní sestra Simona Holaňová. Váhavým trpělivě vysvětluje výhody očkování, a když je třeba, tak za těžce chodícími pacienty vyběhne s injekcí i na parkoviště. „Očkování je hodně, hlásí se mi jak nad 60 let, tak mladí. Zajdeme na parkoviště, do auta, domluvíme se i doma, že je naočkujeme, cokoliv se dá vymyslet, “ popisuje.