Tento týden si připomínáme 100. výročí vzniku Československého rozhlasu, který už v roce 1926 zařadil první programy pro české krajany žijící v zahraničí. Od roku 1936 funguje také vysílání do zahraničí v cizích jazycích, které známe pod současným názvem Radio Prague International. Jaký vztah k vlasti mají české komunity v zahraničí nebo jak se také říká česká diaspora a koho kromě krajanů v zahraničí zajímá dění v ČR?

Vláda Petra Fialy se blíží k poločasu svého funkčního období. Přestože vlády obvykle v této fázi ztrácejí popularitu jaksi automaticky, současný kabinet se v průzkumech propadá rekordně hluboko. Je Petr Fiala špatný premiér? Vybírá si do svého týmu neschopné spolupracovníky? Nebo vláda ve skutečnosti dělá, co může, jenom neumí své cíle, plány a úspěchy vysvětlit veřejnosti?

V posledních měsících prakticky všichni řeší energetickou krizi, kvůli které nastalo období velkého šetření. Právě významné zdražení energií zasáhlo naše životy nejvíce a má největší potenciál změnit je dlouhodobě. Dá se tak čekat, že už v těchto týdnech s příchodem teplého počasí uvidíme stále častěji řemeslníky, kteří budou lepit izolaci, měnit okna nebo instalovat střešní fotovoltaické panely. A většinou to bude s pomocí státu.

Tvrdé předvolební kampaně skončily a Česko má tak za sebou výběr nového prezidenta. K volbám navíc přišlo nejvíce lidí za poslední roky. Znamená to, že Čechy opět zajímá politika, nebo za to může vyhrocená předvolební kampaň?

Česká politická scéna spolu s tou mediální už několik týdnů žije především volbou nové hlavy státu. Přestože pravomoci prezidenta České republiky jsou relativně omezené, jeho symbolický význam je velký. Jak jsou na tom prezidenti a prezidentky v sousedních zemích? Dostává se jim podobné vážnosti jako českému prezidentovi? A jak se na probíhající boj o Pražský hrad dívají média a politici těchto zemí?

V těchto týdnech si intenzivně připomínáme 30 let samostatné České republiky. Bilancujeme, jak jsme si polepšili, a porovnáváme se se Slovenskem. Před 30 lety jsme ale se ziskem samostatnosti ztratili oficiálně značku Made in Czechoslovakia. Tu jsme téměř století budovali, a proto se k ní nadále odkazujeme my i Slovensko a snažíme se logicky tento úspěšný brand vytěžit. Komu se to podařilo lépe a jak důležitá vlastně je národní značka země?

Doručují vám jídlo a vozí vás z večírku. Nejsou to ale jen kurýři a řidiči, kteří pracují pro digitální platformy. Jedni tyto společnosti chválí za jejich flexibilitu a dokonalé protnutí nabídky a poptávky, jiní se obávají ztráty sociálních jistot spojených s klasickým zaměstnáním. Evropská unie chce digitální platformy regulovat, jak by to mělo vypadat?

Blíží se komunální volby a obce se jako v každém volebním programu snaží vyřešit problém s bydlením. Lidé se ale podle politologa Miloše Gregora z Masarykovy univerzity v Brně zajímají o krátkodobý horizont své budoucnosti, a to především v souvislosti s vysokými cenami energií a rostoucí inflací. Přesto je bydlení téma, které občany Česka provází neustále. Otázkou tedy je, zdali mohou města svým obyvatelům s bydlením pomoci a co brání tomu, aby byl dostatek dostupných bytů.

Při Univerzitě Palackého nedávno vznikl filmový dokument věnovaný Namibijcům, kteří byli jako děti těsně před pádem komunismu vychovávány v Československu. Jejich osudy jsou odrazovým můstkem pro širší debatu o Afričanech v Česku a jejich integraci. Proč tehdy do Československa přijeli a v jakých podmínkách se vzdělávali? Jaké tady bylo jejich dětství? Co tehdy usnadňovalo a co naopak znesnadňovalo přijetí mladých Afričanů?

V době, kdy o tom, že by Rusko mohlo napadnout Ukrajinu, spekulovala možná jen hrstka analytiků mezinárodního dění, vlády v Evropě povzbuzovaly občany, aby si koupili plynové kotle – levný a ekologický zdroj. Za pouhé tři roky jsme se dostali do situace, která převrátila naruby mnohé dosavadní jistoty. Nevíme, čím budeme topit, z čeho vyrábět elektřinu a zda se někdy podaří opravit zpřetrhané dodavatelské řetězce. Jak to změní naše životy?

Do oblasti kolem Kyjeva se opatrně vrací život, ruská ofenziva se přesunula na východ Ukrajiny. Co potřebuje území, kterým se prohnala válka, okamžitě a co bude následovat? „Na prvním místě je dostat lidi do bezpečí a pod střechu. Musíte vybudovat zásobování, mít vodu, alespoň základní potraviny. A potom jsou na seznamu další věci jako léky, lékařská péče, posttraumatická péče. Pak jsou to vyšší stupně civilizace,“ vypočítává náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN).

Nejdřív dvouletá pandemie, pak ruská invaze na Ukrajinu – obojí zasáhlo světovou ekonomiku a zpřetrhalo dodavatelské řetězce. „Zatímco my řešíme ekonomický rozměr ruské invaze, v Německu se ta debata vede na politické úrovni,“ upozorňuje komentátor Petr Holub. „Německo to bere jako své velké politické selhání, že navázalo příliš úzké ekonomické vztahy s Ruskem, stalo se závislým na jeho plynu, de facto tím podpořilo režim Vladimira Putina, aby se připravil na válku.“

Elektromobily jsou budoucností Evropy v příštích pěti až deseti let, je přesvědčený partner poradenské společnosti EY Petr Knap: „Podle našich odhadů se bude v roce 2028 nebo 2029 prodávat víc elektrických aut než spalovacích. Ale pokud jde o příští roky, tak nemáme alternativu, chceme-li naplňovat dekarbonizační cíle.“ Šéfredaktor severu Autoweek.cz Vladimír Rybecký ale upozorňuje, že výroba elektromobilů je energeticky náročná.

Rozsah ekonomických dopadů ruské invaze na Ukrajinu ještě není známý, ale očekává se toho dost. V Česku zdraží plyn, elektřina, pohonné hmoty, doprava a před Velikonocemi prý i mouka do svátečního pečiva. Vláda ale jen málo uklidňuje veřejnost a o problémech informuje se zpožděním, vadí ekonomické novinářce Tereze Zavadilové: „Obávám se, že se opakuje pandemický scénář, kdy vláda říkala věci až na poslední chvíli, jako by pod tlakem. Lidé už často cítí, že jsou v nejistotě.“

Ruská invaze na Ukrajinu se výrazně dotýká kosmonautiky, západní země, včetně Česka, jsou v ní s Ruskem úzce propojeny. Společné projekty se chystají dlouho dopředu a jsou nákladné. Co s nimi bude? Debatují Václav Kobera, vedoucí delegace ČR v Radě Evropské kosmické agentury, Karel Dobeš, vládní zmocněnec pro spolupráci s EU agenturou pro kosmické programy se sídlem v Praze, kosmický inženýr Jan Lukačevič a popularizátor kosmonautiky Milan Halousek. Moderuje Martina Mašková.

Válka na Ukrajině překreslila české plány na obnovu ekonomiky po dvouleté covidové krizi. Až dosud se mluvilo o růstu, o běžící transformaci. Na konci měla mít vysokou přidanou hodnotu a lidé vyšší platy. Ruský prezident Vladimir Putin ale vše změnil.

Jak se o Ukrajinu bojuje na poli informací? Je už možné říct, že boj o to, jak bude válku vnímat světová veřejnost, ukrajinská vláda vyhrála? Jakým způsobem by se uprostřed konfliktu mělo zacházet s informacemi, které přicházejí od válčících stran? Co se dá dělat s dezinformacemi a jak velké nebezpečí představují? Ptá se Lukáš Matoška. Odpovídají socioložka Barbora Vacková, analytik Vojtěch Bahenský, mluvčí Českých elfů Vít Kučík a advokát Jan Vobořil.

Chování Ruska a zejména Vladimira Putina nasvědčuje tomu, že celá invaze na Ukrajinu byla plánována minimálně rok dopředu, soudí ekonomka Danuše Nerudová: „Z toho velmi nízkého zadlužení Ruska a z té naprosto astronomické výšky devizových rezerv je jasně patrné, že ten konflikt připravovali více jak rok. Těch 650 miliard dolarů je tak vysoká částka, že to skutečně nealokujete v devizových rezervách za pár měsíců.“

Před dvěma lety byl v Česku potvrzen první případ koronavirové infekce. Jak pandemie ovlivnila vztah a důvěru veřejnosti k vědě a vědcům? A jak je to jinde v Británii a v Německu? Hosty Souvislostí Martiny Maškové jsou viroložka Ruth Tachezy, filozof Daniel Novotný a atašé pro vědu a výzkum na britské ambasádě v Praze Otakar Fojt. Uslyšíte i rozhovor s popularizátorem vědy Ianem Stewartem z univerzity v Plymouthu, a také s Peterem Weingart, německým profesorem sociologie.

Jak upravovat minimální mzdu, teď řeší unijní instituce, členské státy Evropské unie a sociální partneři. Česká minimální mzda patří k nejnižším v Unii, výsledkem harmonizace proto může být to, že se v Česku zvýší o několik tisíc korun. „Samozřejmě to výrazně zvyšuje náklady podnikatelům, byl by to zásah státu do trhu s pracovní silou,“ míní daňový expert Jiří Nekovář.

Mediální svět se mění. Soukromé vydavatelské domy řeší, jak pokryjí snižující se příjmy z reklamy nebo klesající počty čtenářů tištěných deníků. A problémy s financemi mají i veřejnoprávní média, jejichž příjmy jsou definovány zákonem. „Spor o to, jak česká média veřejné služby financovat, kolik jim dávat a zda zvyšovat poplatky, provází Českou televizi i Český rozhlas v podstatě od jejich vzniku,“ připomíná situaci v Česku mediální analytik Jaromír Volek.

Méně memorování, více porozumění, práce s informacemi nebo schopnost učit se i mimo školní lavice. Tak by se ve zkratce daly popsat cíle nové strategie vzdělávání v Česku. „Svět, který jsem znal třeba i já, se změnil. Dřív jsem si informace vyhledával, dnes čelím jejich nadbytku a je potřeba se v nich vyznat,“ shrnuje zásadní rozdíl náměstek ministerstva školství a bývalý ministr Robert Plaga (za ANO).

Jsou spory mezi opozicí a vládní koalicí v poslanecké sněmovně natolik velké, že už blokují její fungování? Je to novinka v politické kultuře nebo si jen strany vyměnily role? Debatují poslanci Patrik Nacher (ANO) a Věra Kovářová (STAN) a komentátor Seznam Zpráv Petr Holub. Připravil Petr Dudek.

Tématem posledních týdnů jsou zemědělské dotace. Velké zemědělské podniky se brání úpravě systému ve prospěch menších farmářů. Argumentují mimo jiné tím, že se kvůli tomu zdraží potraviny. Hosty Souvislostí Martiny Maškové jsou proděkanka Kateřina Černý Pixová, Jiří Lehejček (Piráti) z Mezinárodní federace hnutí ekologického zemědělství a odborník na adaptační opatření v krajině Martin Smetana.

Vysoká inflace a s ní rostoucí ceny nejen energií, ale i potravin nebo služeb. To jsou mimo jiné důvody, proč zaměstnanci žádají za svou práci vyšší mzdu. Platy těch státních se vláda rozhodla zmrazit. V soukromém sektoru ale mzdy rostou. „Zaměstnavatelé tahají za kratší konec provazu, protože pokud chtějí nové zaměstnance, prostě musí zaplatit,“ komentuje Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka největšího agenturního zaměstnavatele v Česku, společnosti ManpowerGroup.

Doprava bývá v Praze pravidelně jedním z hlavních volebních témat. A podle všeho tomu nebude jinak ani v letos na podzim v nadcházejících komunálních volbách. „Každý z nás se denně pohybuje z místa na místo. Proto je doprava vždy téma, které nejvíce rezonuje,“ je přesvědčená poslankyně a starostka městské části Praha 5 Renáta Zajíčková (ODS).

Česko čelí zásadnímu zdražování. Inflaci měříme vysoko na dvouprocentním cílem České národní banky, která proti ní bojuje zvyšováním základní úrokové sazby. Máme za sebou ale i rok bez superhrubé mzdy, jejíž zrušení nám nechalo v peněženkách desítky miliard korun, ale ty chybí veřejným rozpočtům. Novou vládu tak čeká debata nad změnou daňového mixu. Co k tomu v uplynulém roce řekli hosté Souvislostí? Poslechněte si jejich teze.

Jaké ekologické trendy byly zásadní v roce 2021? Co se dělo v energetice, dopravě a ochraně přírody? Jaká rozhodnutí nás, Evropu, nebo svět nejvíce ovlivní v dalších měsících? Debatují Romana Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky, Martin Záklasník, bývalý generální ředitel společnosti E.ON, a Daniel Vondrouš, ředitel asociace ekologických organizací Zelený kruh.

Česká společnost se v končícím roce musela vypořádat s celou řadou situací. Rozdělila covidová pandemie Čechy více než volby do Poslanecké sněmovny? A co nás naopak spojilo? Připomeňte si ty nejzajímavější myšlenky hostů pořadu Souvislosti Plus Patricie Polanské.

Na jedné straně exekuce nebo problémy kvůli rostoucím cenám, na druhé straně úspory na běžných účtech a strach z investic. Oba jevy mají stejného jmenovatele – nízkou finanční gramotnost Čechů. „Ačkoliv je téma finanční gramotnosti poměrně diskutované, peníze jako takové zůstávají tabu. Většinou se o nich nebavíme ani doma. Spoléháme na to, že se děti naučí základy ve škole, ale nedáváme jim úplně dobrý příklad,“ všímá si Helena Brychová, expertka na finanční vzdělávání.

Neziskové organizace, experti, akademici a podnikatelé začátkem listopadu ve společné deklaraci vyzvali k modernizaci státní správy. Byznysmeni volají po změnách, které by nastartovaly druhou transformaci české ekonomiky. Jak toho dosáhnout? Debatují Eva Pavlíková z Česko Digital, Martin Wichterle, majitel strojírenské skupiny Wikov, a také Bohumil Kartous, ředitel Pražského inovačního institutu. Moderuje Martina Mašková.

Je společnost nejen v Česku svobodnější, než tomu bylo před rokem 1989, nebo naopak o své svobody přicházíme? A pokud je svobody méně, vadí nám to? „Za těch 32 let se stala nepředstavitelná věc. Stále si se svobodou nevíme rady. Ten pojem totiž neznamená nic v okamžiku, kdy svobodu máte, nepotřebujete ji a kdy nestrádáte nesvobodou. V okamžiku, kdy nesvobodu cítíte dennodenně, tak po ni toužíte jako po něčem, co vám dá křídla,“ shrnuje fotograf a investor Jan Dobrovský.

Po osmi letech ve vládě míří hnutí ANO do opozice, a to přesto, že bude mít v nové sněmovně nejsilnější poslanecký klub. „ANO nikdy nezažilo opoziční roli. Bude to pro všechny jeho poslance úplně nová situace – po letech u moci se stávají opoziční stranou, která prohrává každé hlasování,“ připomíná komentátor serveru Seznam Zprávy Jindřich Šídlo. „Budeme opozicí tvrdou, kritickou,“ slibuje poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová.

Těžba uhlí a průmysl, odliv vysokoškoláků, chybějící dopravní infrastruktura. I tak by se daly pojmenovat rysy nejchudších regionů Česka – Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje. „Řada společností, které u nás působí, má v regionu pouze provozy, nikoli své centrály. To znamená, že zde mají své výrobní pozice se střední a nižší kvalifikací. Nedostává se nám ale míst s kvalifikací vyšší,“ načrtává Petr Kulhánek, hejtman zvolený za Karlovarskou občanskou alternativu.

Mladí lidé chodí k volbám méně častěji než senioři. Stranou, která na podporu nejmladších voličů dlouhodobě vsází, jsou Piráti. Ti nakonec ve volbách získali pouhé čtyři mandáty. Vymstila se jim sázka na nevyzpytatelné mladé voliče? „Nemyslím si, že to rozdělení poslanců mezi Piráty a STAN odráží vůli voličů,“ komentuje výsledky voleb Julie Hrstková z Hospodářských novin.

Energie na světových burzách zdražují. A to i o deset procent za den. Rekordní ceny elektřiny a plynu se začínají projevovat i v koncových cenách pro spotřebitele. „Lidé mají výhodu – to, co se děje na burze, se do koncových cen pro zákazníky promítá relativně dlouhou dobu,“ připomíná chování trhu Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities.

Evropská města řeší omezení rychlosti na 30 kilometrů v hodině. „Přijde mi, že jízda ve městě by měla být pomalá, pohodová,“ věří expert na udržitelnou dopravu z ČVUT, profesor Michal Vojtíšek a dodává: „Všichni se na ty silnice musíme vejít.“

350 miliard korun. Tolik podle údajů bank Češi na svých účtech našetřili za poslední rok a půl během pandemie. A celá řada z nich se teď ohlíží po tom, kam peníze investovat. „Pokud ty peníze leží na účtech, které dnes vykazují reálný výnos – tedy očištěno právě o inflaci – třeba minus tři procenta, budou se lidé snažit je vrátit do ekonomiky,“ vysvětluje Jakub Seidler, hlavní ekonom bankovní asociace.

Nejstarší česká politická strana stojí na hraně svého konce ve vrcholné politice. Pro podzimní volby její podpora podle průzkumů osciluje kolem potřebných 5 procent. Proč už její hodnoty nedokážou přilákat voliče a nakolik to souvisí čistě s novým vedením této strany? Moderuje Petr Dudek.

Nejvyšší správní soud rozhodl, že některá opatření ministerstva zdravotnictví byly v rozporu se zákonem. Jaký dopad bude mít toto rozhodnutí na běžné občany? A je to výjimečné pochybení, nebo to ukazuje na špatný stav přijímaných zákonů a opatření v posledních letech? I o tom ve studiu debatovali advokát Tomáš Sokol, Jan Vobořil z organizace Iuridicum Remedium a ústavní právník a člen Legislativní rady vlády Jan Wintr.

Klimatický plán Prahy je nákladný, počítá s dvě stě miliardami. V plánu je snížení emisí oxidu uhličitého, podpora městské hromadné dopravy i omezení automobilismu. Opozice to považuje za nereálné. Kdo má pravdu? Hosté: Adriana Krnáčová, Petra Kolínská, Tomáš Portlík a Ladislava Fialka Sobková. Moderuje Petr Dudek.

Rok zely penziony a hotely prázdnotou. Protipandemická opatření způsobila problémy i navazujícím službám. Co přinese tzv. postcovidový normál pro turismus? Jaká bude turistická sezona a o jaký nový normál bychom měli usilovat?

Jak větráme a klimatizujeme ve veřejných budovách, například ve školách? Co to znamená mít uvnitř čistý vzduch? A jak naše uvažování o tom ovlivnila covidová éra?

Opozice v čele s koalicí Spolu plánuje vyvolat hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše (ANO). „Tato vláda nemá důvěru občanů. Proto je potřeba na to ukázat a pojmenovat to,“ vysvětluje poslankyně a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, proč se opozice k tomuto kroku rozhodla, přestože do voleb zbývá pár měsíců. „Podívejme se na kauzy představitelů této vlády. Vždyť každá jediná by ještě před deseti lety toho daného člověka stála téměř okamžitě jeho post.“

Přestože řada lidí vnímá období meziválečného Československa jako idylické roky, tehdejší stát se musel potýkat s řadou problémů. Jedním z těch nejpalčivějších byl vztah k menšinám. „To provází českou politiku a společnost dlouhodobě: malá snaha o porozumění tomu, kdo tu s námi žije, kdo žije v okolí a jaké jsou souvislosti toho dění,“ říká v pořadu Souvislosti Plus novinář a šéfredaktor časopisu Respekt Erik Tabery.

Posílí krize už existující trendy, které s sebou nese nástup nových technologií? Kdo vyhrává a kdo prohrává? A na jakou “práci budoucnosti” by se měl připravovat stát?

Co by mohlo kraje nahradit? Odpovídají socioložka Jana Hamanová, podnikatel, textař a bývalý kandidát na prezidenta republiky Michal Horáček a komentátor Petr Holub.

V Číně se kvůli koronaviru propadla průmyslová výroba o 13,5 %, což je největší pokles za 30 let. Jak pandemie dopadne na čínskou i světovou ekonomiku?

Hosté: politologové Patrik Eichler a Karel Sál a dva komentátoři Jindřich Šídlo a Petr Kamberský. Moderuje Petr Dudek.

Hosté: Lenka Formánková, Akademie věd České republiky; Richard Hindls, Vysoká škola ekonomická v Praze; Jakub Rákosník, historik Univerzity Karlovy.

Hosté: Pavel Podruh, autor Českého soběstačného domu, Antonín Lupíšek z Centra energeticky efektivních domů ČVUT a Kateřina Klepačová z ČVUT. Moderuje Martina Mašková

Hosté: Helena Horská (Raiffeisenbank), Radek Špicar (Svaz průmyslu a dopravy), Ladislav Kučera (společnosti Hays pro Českou republiku a Rumunsko). Moderuje Václav Pešička.