S dovolenými se letos neodmyslitelně pojí testování na covid-19 a sledování cestovatelského semaforu. Přesto je o cesty do zahraničí zájem, tvrdí místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. Ten za černého koně letošních destinací považuje Bulharsko, které zůstalo turistům otevřené a podařilo se mu udržet v zelené barvě. Stalo se tak náhradním cílem cest pro dovolenkáře, kteří se nedostali do vytouženého Tuniska nebo Turecka.

Poslanci v pátek schválili dodatečné zvýšení důchodů o 300 korun od ledna nad zákonnou valorizaci. K podobnému kroku vláda přistoupila i v minulých letech. Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady vlády Evy Zamrazilové jde o známku toho, že s valorizačním schématem není něco v pořádku a mělo by se upravit. „Určitě by bylo vhodné držet se poměru čistá mzda-důchod. Ten dosahuje dnes asi poloviny, k hrubé průměrné mzdě je to 40 procent,“ radí ekomomka.

Ministerstvo průmyslu a obchodu a energetická společnost ČEZ uzavřely memorandum o podpoře projektu továrny na baterie pro elektromobily – takzvanou gigafactory. „Memorandum je první a klíčový krok, kterým stát jasně říká, že je připraven podpořit gigafactory, kterých budou v Evropě vznikat desítky,“ říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Využívat se v ní má mimo jiné lithium vytěžené v Krušných horách.

V některých zemích se v posledních dnech intenzivně diskutuje varianta povinného očkování, přinejmenším pro některé profese. Přednosta Ústavu lékařské etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, teolog Marek Orko Vácha se kloní spíš k zastáncům povinné vakcinace. „V Evropě jsme to celé založili na individuálních lidských právech, ale v případě hrozby má kolektivum větší váhu než lidská práva jednotlivce,“ míní.

Třiadvacáté letní olympijské hry zatím štěstí neprovází. Loňské konání her muselo být odloženo kvůli pandemii – ta sice stále trvá, za přísných opatření se ale Japonci rozhodli událost zorganizovat. I přesto bylo ještě před jejím slavnostním zahájením odhaleno několik covid pozitivních osob. Pět z nich jsou členové české olympijské výpravy. „Zaráží mě, že nebylo důsledně vyžadováno povinné očkování každého člena,“ komentuje vzniklou situaci virolog Libor Grubhoffer.

Evropská komise zveřejnila druhou výroční zprávu o vládě práva v Evropské unii. Nejhůř si podle ní v posledních měsících vedly Polsko a Maďarsko. Eurokomisařka Věra Jourová (ANO) ale upozorňuje: „S tou zprávou jsme přišli právě na základě dlouhodobé kritiky ze strany těchto států, že se zaměřujeme jen na ně a ostatní necháváme bez povšimnutí.“

Británie uvolňuje restrikce pro své občany a převádí je do roviny doporučení. Jedinou povinností zůstává izolace po setkání s nakaženým. „Tato rozhodnutí jsou spíš politická. V Británii to z mého pohledu rozhodně neodpovídá stavu ani dynamice průběhu epidemie,“ komentuje biochemik a člen Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) Jan Trnka. Víc se podle něj jedná o vůli politiků, kteří přenesli vlastní odpovědnost na bedra občanů.

Po nevídaném tornádu na jižní Moravě sužují Německo a Belgii silné záplavy. Zemřely desítky lidí a další stovky osob se pohřešují. Počasí nad postiženými oblastmi ovlivňuje tlaková níže Bernd, vysvětluje meteoroložka z Českého hydrometeorologického ústavu Marie Odstrčilová: „Zůstává tam už několik dní a je v ní velmi nestabilní atmosféra, takže stále vytváří hodně intenzivní přeháňky a bouřky.“

Evropská komise představila klimatický plán, který začne projednávat Evropská rada a europoslanci. Shodnout se musí na tom, jak bude ve finále balíček skutečně vypadat. V boji proti klimatickým změnám mohou navržená opatření znamenat zásadní průlom. Slyšet jsou ale i obavy ze zdražování energie. „Dojde k výraznému zdražení pro spotřebitele,“ předpovídá ve Speciálu Plusu energetický analytik a akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr.

Ministerstvo zdravotnictví od září plánuje ukončit bezplatné preventivní testy na koronavirus. Důvodem je dlouhodobá neudržitelnost financování z veřejného pojištění a také snaha motivovat více lidí k očkování, které je už dnes dobře dostupné každému zájemci. „Počítáme s výjimkami pro ty, kteří se z objektivních důvodů očkovat nemohou,“ ujišťuje šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO).

Vláda bez dlouhých diskusí schválila na návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) do čela nejvyššího státního zastupitelství Igora Stříže. Premiéra Andreje Babiše (ANO), který měl k adeptovi na uprázdněné místo po Pavlu Zemanovi výhrady, podle Benešové přesvědčilo osobní setkání. „Vůbec se předtím neznali. A když někoho neznáte, je těžké ho hodnotit. Takže si ho vyzpovídal a vysvětlili si řadu věcí,“ domnívá se.

Před padesáti lety projela po nové dálnici D1 první auta, dnes prochází modernizací, která trvá už osm let. Současný ministr dopravy a také průmyslu Karel Havlíček (za ANO) se zaručuje za dokončení prací do října. Teď posunul otevření úseku ještě před nadcházející volby do sněmovny. „Není to o bodech před volbami. Všude, kde to je možné, to uděláme dříve,“ ujišťuje.

Bezmála dva týdny poté, co ničivé tornádo zasáhlo jižní Moravu, se život pomalu vrací život do normálu, soudí starosta zasažené obce Lužice Tomáš Klásek (KDU-ČSL) „Dvě třetiny naší obce jsou pohromou nezasaženy a všechno funguje, byť ten mrak tornáda tady visí nad celou vesnicí,“ říká a připouští, že si teď všímá nárůstu případů posttraumatického stresu. „Pozoruji, že lidem dochází, co vlastně stalo, co je před nimi. Jejich psychický je rozkolísaný.“

Při návratu odkudkoli z ciziny je nutné se od 5. července otestovat na covid-19. Výjimku mají pouze lidé, kteří jsou už více než dva týdny naočkováni druhou dávkou vakcíny, případně dva týdny po jednodávkovém očkování. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek je ale toho názoru, že testovat by se měli lidé i po dovolené na území České republiky.

Česká republika je bez nejvyššího státního zástupce. Pavel Zeman z postu odstoupil ke 30. červnu, vláda se ale zatím návrhem na jmenování nového šéfa žalobců nezabývala. K adeptovi, kterého vybrala ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), se přitom přiklánějí i opoziční Piráti. „Zvolení prvního náměstka bývalého nejvyššího státního zástupce Igora Stříže je logickou volbou,“ hodnotí místopředseda sněmovního ústavně právního výboru Jakub Michálek (Piráti).

V Česku začíná předvolební kampaň. Uprostřed koronakrize jsou karty rozdané jasně, domnívá se česká eurokomisařka Věra Jourová: (ANO) „V době pandemie chtějí lidé vidět výsledky, nejen sliby. Mám ale obavu z postcovidové situace.“ Právě v období po odvrácení hrozby přeplněných nemocnic bude podle ní potřeba zvýšená ostražitost. „Teď to demokraticky zvolené vlády oddřou, ale mám obavy, aby po covidu nepřišli ke kormidlu populisté, kteří budou na kritice získávat laciné body.“

Jen deset dní před Čechy půjdou volit do spolkového parlamentu i Němci, mezi kandidáty ovšem bude chybět dosavadní kancléřka Angela Merkelová. „Pokud by se do německé koalice dostali Zelení, mohlo by dojít k tlaku na výrazné změny Evropské unie, přestože Unie je soubor sedmadvaceti členských zemí. Ale Německo má klíčový hlas,“ míní Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů. Zelení podle něj chtějí tlačit hlavně na klimatické otázky, ale i na další společné cíle Unie.

Škody v obcích zasažených tornádem odhaduje hejtmanství Jihomoravského kraje na více než 15 miliard korun. Na kontech neziskových organizací se zatím sešlo 700 milionů a svou pomoc představila už i vláda. Pro obyvatele i obce chystá daňové úlevy, dotace nebo bezúročné úvěry. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) může k potřebným okamžitě směřovat až 420 milionů. A s žádostí o další finance se Česko obrátí na unijní Fond solidarity, říká.

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se neshodli na uspořádání vrcholné schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Nedokážeme Rusko zasáhnout na tom nejcitlivějším místě. Oni si jsou samozřejmě vědomi naší závislosti na ruském plynu a ropě, což nejde změnit během měsíce, roku, ani několika let,“ říká Lubor Lacina z Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity s tím, že Kreml tak nemá důvod na svém chování nic měnit.

Ve čtvrtek večer se několika vesnicemi na jihu Moravy prohnalo tornádo – meteorologický jev, na který v našich zeměpisných šířkách nejsme zvyklí. Supercela, tedy silná bouřky, která sama rotuje, se savými víry zpustošila mnoho budov a zranila desítky lidí. Potvrzené jsou i tři oběti na životech, říká Hedvika Kropáčková ze záchranné služby Jihomoravského kraje. „Dva pacienty jsme také předali rakouským záchranářům, kteří je transportovali do nemocnice ve Vídni.“

Na mimořádné schůzi poslanci projednají variantu dodatečného navýšení starobních, invalidních, pozůstalostních a dalších důchodů o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Ekonomové ale upozorňují na nesystémovost návrhu. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová konkrétně kritizuje plošnost diskutovaného navyšování. „Vláda by měla přikročit spíš k nějakému speciálnímu programu pomoci seniorům v hmotné nouzi,“ radí.

Jak se zdá, v letošním roce proběhnou debaty nad úhradovou vyhláškou lehčeji než obvykle. Na klíčovém předpisu, podle kterého se řídí výplaty peněz z veřejného zdravotního pojištění, se už domluvila drtivá většina poskytovatelů péče. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich připomíná, že i přes poměrně solidní nárůst platby pojistného ze strany státu bude letošní rok v každém případě deficitní. Další deficit už si ale systém nemůže dovolit, varuje.

Výdaje státu rostou. Ve hře je proto varianta zmrazení platů státních zaměstnanců pro příští rok. Pravicová opozice vyjádřila pochopení, odbory jsou ale proti. „Je to logické. Ceny rostou a pokud budou stagnovat platy, tak se omezí kupní síla,“ komentuje člen Sněmovního rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM) a vyslovuje obavu, že stlačením platů veřejného sektoru se omezí i jeho konkurenceschopnost a lidé začnou odcházet do soukromé sféry.

Na neutrální půdě ve švýcarské Ženevě se sešli prezident Spojených států amerických a jeho ruský protějšek. Bývalý velvyslanec Petr Kolář oceňuje, že si prezident USA Joe Biden před setkání s Vladimirem Putinem vyjednal podporu spojenců v Evropské unii, NATO a G7. „Není to už jen postoj Ameriky, ale Západu jako takového. V symbolické i praktické rodině je to z mnoha pohledů důležitý vzkaz.“

Z indexu, který vychází pod hlavičkou týdeníku The Economist a na jehož sestavení se podílela biotechnologická společnost SOTIO ze skupiny PPF, vyplývá, že Česko si v připravenosti na léčbu nádorových onemocnění nestojí vůbec špatně. Horší je to ale s ochotou podstupovat preventivní vyšetření, tvrdí místopředseda České onkologické společnosti Jindřich Fínek. Pokud se objeví příznaky, může být přitom včasná pomoc lékařů zásadní. „U plicních karcinomů se jedná o týdny,“ říká.

Poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík tvrdí, že za odložením hlasování o novele, která řeší zvýšení platů učitelů a zaměstnávání pracovníků bez pedagogického vzdělání stojí peníze. „ČSSD přestala návrh podporovat. Když se o tom budete bavit s poslanci ČSSD osobně, tak vám nebudou nic říkat o nepedagogických pracovnících, ale o tom, že se bojí, že by se snížil rozpočet ministerstva vnitra. Teď se hledají úplně zástupné důvody, proč návrh nepodpořit,“ říká ve Speciálu Plus.

Lídři členských zemí Severoatlantické aliance jednali o nové strategii NATO pro nadcházející dekádu. Za účasti amerického prezidenta Joea Bidena se mluvilo například o novém přístupu k ruské hrozbě nebo ke globálnímu vzestupu Číny. Po dlouhé době se na summitu mluvilo i o České republice, připomíná velvyslanec při NATO Jakub Landovský.

Senát měl ve čtvrtek na programu jeden ze zásadních a dlouho očekávaných zákonů – novelu exekučního řádu. Cílem bylo především zastavit dlouholeté bezvýsledné exekuce a částečně omezit zabavování movitých věcí. Na stole bylo také zpětné započítávání lhůt pro zastavování nevymahatelných exekucí. To se nelíbí Exekutorské komoře, expert Radek Hábl ovšem tvrdí, že změny jsou potřeba.

Evropský parlament definitivně schválil projekt covid pasů. Platit začnou od 1. července a jejich držitelé budou mít minimálně po Evropské unii snazší cestování. Rizikovost letní turistiky se podle viroložky a členky mezioborové skupiny MeSES Ruth Tachezy odvíjí od cílové destinace. „V zemích, kde se provádí dohled a ty země vědí, jak na tom jsou, je to relativně bezpečné,“ věří.

Vláda v nejbližších dnech podá žalobu na Polsko u Soudního dvora EU kvůli pokračující těžbě v hnědouhelném dole Turów. Polsko přitom nepřerušilo těžbu, i když mu to na žádost Česka soudní dvůr nařídil. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) má zároveň sjednat s Polskem mezivládní dohodu. „Žaloba, respektive její stažení bude s podmínkami. V médiích se hovoří hlavně o finanční kompenzaci, ale to je jen jedna ze čtyř,“ dodává ve Speciálu.

Počínaje úterkem se většině dětí ve třídách volněji dýchá. Od 8. června se totiž mění pravidla pro zakrývaní nosu a úst ve školách. Žáci a studenti sice musí stále nosit nanoroušky nebo respirátory ve společných prostorách, v uzavřeném kolektivu třídy si je ale mohou sundat, vysvětluje ministr školství Robert Plaga (za ANO). Jak to bude po prázdninách, ale zatím stále neví, přiznává ve Speciálu Plusu.

Mezi Příbramí a Pískem má do roku 2024 vyrůst nový úsek dálnice D4. Stavbu stát tentokrát nechá na soukromých firmách, kterým bude následně platit za její provoz a udržování. Česká republika by měla ve finále zaplatit bezmála 18 miliard korun. Podle odborníka na dopravu Jana Šindeláře stát sice ve finále zaplatí o něco víc, než kdyby šel tradiční cestou, výhodou je ale rozložení splátek do delšího časového údobí a záruka údržby dálnice.

V noci na úterý uplynulo 32 let od masakru na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Armáda komunistické Číny tam krvavě rozprášila demonstranty, kteří žádali občanské svobody. O život přišly podle různých odhadů stovky až tisíce lidí. Záběry vojáků střílejících po neozbrojených civilistech tehdy obletěly celý svět. Čínská média ale o zabíjení mlčela – a je tomu tak dodnes. Poslechněte si reprízu Speciálu Plusu, který jsme vysílali v roce 2019.

Těsně před vypršením konečného termínu oznámily opoziční síly v Izraeli, že se dohodly na vládě, která může ukončit éru Benjamina Netanjahua. Členem nového kabinetu má být vůbec poprvé i arabská strana a v premiérském křesle by se měli střídat Naftali Bennett a Jair Lapid. „Pravděpodobně je hotovo, ale hlasování teprve proběhne a koalice se nyní opírá o většinu jednoho poslance,“ shrnuje bezpečnostní analytik a prorektor vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar.

Od června mají tuzemští pojištěnci nárok na dva PCR testy a čtyři antigenní testy z peněz zdravotních pojišťoven. Vláda tak reaguje na zvýšení poptávky po přesnějším testování na covid-19. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich se ale domnívá, že s postupnou dostupností očkování by se mělo od proplácení antigenních i PCR testů upustit: „Myslím, že je to jen dočasné řešení.“

Pondělním odletem ruského speciálu se završil odchod více než šesti desítek pracovníků ruské ambasády a jejich rodin. Výsledkem je paritní zastoupení na ruské ambasádě v Praze a české v Moskvě. Poslankyně Jana Černochová (ODS) je ráda, že se odjezdu podařilo dosáhnout. „Chybí nám ale omluva ze strany Ruské federace. Ta by pro začátek nových diplomatických vztahů měla jasně zaznít,“ tvrdí.

Od 31. května se otevírají vnitřní prostory restaurací, ale i sauny, wellness a kluby nebo herny. Povinnost testů zůstává. Vláda původně deklarovala pomalejší uvolňování opatření, kabinet ale reaguje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle kterého nelze uzavírat služby plošně. Toto prudké rozvolnění naštěstí přišlo dostatečně pozdě na to, aby nebylo nebezpečné, hodnotí matematik a ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů René Levínský.

Přihlásit se k naočkování proti covidu-19 mohou stále mladší ročníky. A zájem mladých se nyní snaží povzbudit i kampaň ministerstva zdravotnictví, která podle koordinátora Daniela Köppla klade důraz hlavně na výhody očkování. „Když je člověk naočkován, život se mu usnadní. Má to výhody pro celou společnost,“ říká ve Speciálu Plus. Koordinátor dodává, že tvůrci kampaně velmi pečlivě hlídají, aby její tón nebyl agresivní.

Poslaneckou sněmovnou prošel kontroverzní návrh stavebního zákona. Na stranu ANO a některých sociálních demokratů se tentokrát přiklonila opoziční SPD. Zákon teď mají posoudit senátoři. „Dá se tušit, že změny přijdou. A to v podobě, která je bohužel pro vládní koalici neakceptovatelná. Takže to budeme směřovat spíš k přehlasování,“ shrnuje vládní poslanec ANO Martin Kolovratník. Hlasy pro původní sněmovní návrh chce hledat i v řadách opozice.

Kruh se uzavírá – po osmi měsících a třech dalších výměnách, se do křesla ministra zdravotnictví za ANO vrací Adam Vojtěch. Reakce politiků jsou rozporuplné. Zatímco bývalý šéf resortu Leoš Heger (TOP 09) hodnotí staronového ministra jako slušného člověka, kterému se povedlo prosadit spoustu dobrých věcí, další exministr Svatopluk Němeček (ČSSD) má za to, že Babišův muž loni fatálně selhal a jeho návrat staví Česko na úroveň banánové republiky.

Akt státního terorismu, organizovaný únos nebo „naprosté šílenství“, zní z Evropské unie na adresu Běloruska, jehož úřady donutily přistát let společnosti Ryanair s opozičním novinářem na palubě. „Lukašenkův režim demonstruje svou sílu v dost neblahých konturách,“ přidává se místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

S další vlnou rozvolňování se do škol vrací všichni studenti. Otevřít mohou hotely i kina. Mění se ale také podmínky bezinfekčnosti – testem ji lidé nově nemusí dokládat půl roku po prodělání onemocnění, nebo ti, kdo jsou alespoň tři týdny naočkovaní první dávkou vakcíny. „Bezinfekčnost půl roku po nemoci se blíží jistotě,“ tvrdí virolog a ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer. „U třech týdnů po naočkování jsem už ale velmi opatrný,“ dodává.

Uvolňování protiepidemických opatření pokračuje. Od pondělí 24. května se například otevírá možnost ubytovávání v hotelích nebo penzionech. Vrací se ale i další studenti do škol – tentokrát středoškoláci, a to právě ve velmi hektickém období startujících písemných maturit. Školy proto musí studentům nižších ročníků plánovat alternativní program mimo třídy. „Je to nešťastné,“ komentuje rozhodnutí vlády ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia Radko Sáblík.

Koalice Spolu i Starostové a Piráti oficiálně odstartovaly předvolební kampaň. „Zatím jsou programová vyjádření hodně obecná a oba texty stojí na logice ‚slibem nezarmoutíš‘,“ hodnotí politolog a poradce pro politické strategie Jan Kubáček. Na volebních programech se podle jeho mínění někdy přespříliš projevila spolupráce dvou až tří subjektů.

Distanční výuka zvýraznila rozdíly v úrovni vzdělání mezi žáky i jednotlivými školami. K řešení dílčích potíží je podle ministerstva školství ideální léto. To ale neznamená, že se letní prázdniny zkrátí, zdůrazňuje ministr Robert Plaga (za ANO): „Mohu posluchače ubezpečit, že ministerstvo nic takového neplánovalo a neplánuje.“ Resort ale bude ze svých zdrojů dotovat prázdninové aktivity zaměřené na resocializaci a doučování. Žadatelé by měli dostat jednotný příspěvek.

Vláda rozvrhla investice, pro které bude možné čerpat 172 miliard z Evropské unie. „Je to ucelený plán, který je jedním z těch nejvíce ambiciózních v České republice,“ představuje projekt vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). „Po dohodě s Evropskou komisí tam máme 41 procent takzvaných klimatických projektů. Povinnost byla 37 procent a my máme o čtyři procenta více, což bylo velmi pozitivně kvitováno.“ Ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková ale upozorňuje na problémy.

Eskalace násilí mezi Izraelem a Palestinou je největším konfliktem od roku 2014. „Jediné rozumné, o co se teď lze snažit, je příměří,“ tvrdí český velvyslanec v Tel Avivu Martin Stropnický (za ANO). Připomíná, že Evropská unie se pokusila společnou řeč najít o víkendu – bohužel bez jednoznačné shody. „Nakonec nedošlo ke konsenzuálnímu vyjádření. EU to řeší tím, že vydá prohlášení Unie, ale ne všech členských států,“ vysvětluje.

V průběhu pátečního odpoledne má vláda rozhodnout o tom, jaká opatření budou platit od pondělí 17. května. V plánu je otevření zahrádek. Střední a vysoké školy ale zůstávají zavřené. „Že se otevírají dřív zahrádky než školy, určitě není dobře, ale ten rozdíl je jen týden a možná se to trošku zveličuje,“ komentuje člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Jiří Mašek (ANO).

Zhruba 70 procent obyvatel České republiky bydlí podle statistiků ve městech. Trendem se ale možná postupně stane kombinování dvojího typu bydlení, uvažuje sociální geograf Martin Ouředníček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: „Povede to k flexibilnějšímu životnímu stylu bohatší společnosti, která může užívat jak atraktivity města, tak si bude chtít do značné míry užít i kvality venkova.“

Ředitelka Ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová tvrdí, že je na vládě, aby veřejnosti netvrdila, že udeřil kůrovec nebo sucho. Ministři by měli naopak zdůraznit, že za to mohou klimatické změny. „Neřekneme, že se naše lesy rozpadly v důsledku klimatické krize z toho, že vypouštíme emise spalováním fosilních paliv a že je to jednoznačné, protože to vyplynulo z Mezivládního panelu pro změnu klimatu a dalších studií,“ kritizuje ve Speciálu Plusu.

Lidem za posledních pět let zmizela z očí část lesů. Může za to kalamita lýkožrouta smrkového, kůrovce, pro kterého jsou stejnověké smrkové monokultury, vysázené v minulosti na nevhodných plochách a v současnosti ohrožené suchem, snadným terčem.

Jak se dotknou změny klimatu mezinárodní i vnitřní migrace? A co z toho plyne pro českou společnost?

Jak se bude zemědělství podílet na přizpůsobování se změnám klimatu? Je česká krajina schopná zadržovat dostatek vody? To je téma speciálního vysílání Plusu. Klimatickým změnám a české společnosti se věnujeme celou středu, poslouchat nás můžete živě.

Jsou témata, na kterých se naše společnost neshodne, ale klimatická změna to není. „Z jedné strany se nelišíme v tom, jestli i klimatická změna existuje, nebo ne. Ale už se lišíme v tom, jak s ní nakládat. Taky je velký rozdíl mezi vnímáním klimatické změny a proměnou české krajiny,“ říká ve speciálním vysílání Plusu ředitel agentury STEM sociolog Martin Buchtík.

Od 17. května se bez nutnosti rotace vrátí do škol všechny děti na prvním stupni. O druhém stupni se bude rozhodovat podle epidemické situace v krajích. S 24. květnem už ale nastoupí všichni bez rozdílu. „Kromě toho, že se těšíme na děti, mi vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Byl nějaký plán, který mluvil o rotacích, a najednou se z ničeho nic bez pokynů a instrukcí mluví o tom, že se žáci vrátí prezenčně,“ kritizuje obrat ředitel základní školy ve Šlapanicích Pavel Vyhňák.

Epidemie v Česku slábne, od pondělí přišlo druhé velké uvolnění v podobě otevřených ochodů a služeb, a to včetně cestovních kanceláří. „Cestování lidí se nedá vyhnout, ty cesty nepochybně nastanou. Je třeba uvažovat nad tím, že teoreticky nebezpečné mutace viru můžeme získat i v jiných místech než jen v zemích jejich původu. V turisticky atraktivních destinacích se totiž budou kumulovat lidé z celého světa,“ říká ve Speciálu epidemiolog Roman Prymula.

Premiér Andrej Babiš (ANO) přislíbil otevření registrací na očkování proti covidu-19 pro žadatele starší 45 let. Na svou dávku vakcíny přitom ještě čekají někteří osmdesátníci, kteří by se rádi nechali očkovat u svého praktického lékaře. Dodávky vakcín k praktikům ale stále váznou. „Praktičtí lékaři jsou klíčovým elementem pro udržovací dlouhodobou vakcinaci. Tady je jejich role nezastupitelná,“ upozorňuje šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt.

Kromě dalšího rozvolňování v oblasti obchodů, služeb nebo školství se od pondělí 10. května otevřou také zbylá muzea, galerie a památky. „První akce v živé kultuře – jako koncerty, představení nebo různé performance – se dají dělat od 17. května,“ potvrzuje ve Speciálu Plusu mluvčí resortu kultury Michaela Lagronová. Venkovní obecenstvo přitom bude smět čítat až 700 diváků a ve vnitřních prostorách bude platit omezení na 400 lidí.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) označila nový stavební zákon za vůbec nejzásadnější, kterým se sněmovna v tomto volebním období zabývá. K léta projednávanému zákonu, který by měl zejména zrychlit stavební řízení, ale existuje mnoho výhrad. Poslanci navíc musí projít bezmála stovku pozměňovacích návrhů. Prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý promptní schválení podporuje.

Ne všichni školáci a studenti se už mohli vrátit do lavic. Přesto vláda rozhodla o otevření služeb. Zbývající maloobchodní prodejny budou smět otevřít až o týden později. „Velmi jsme usilovali o vznik jednotlivých vln rozvolňování. Tehdy byla logika zcela jasná – jako priorita školy a potom postupně od nejméně rizikových aktivit až po ty více rizikové. Teď to ale vláda postavila na hlavu,“ komentuje rozhodnutí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Koalice Spolu volá po hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Druhé opoziční uskupení – Piráti a STAN – ale varuje před riziky, které s sebou vyslovení nedůvěry nese, a sami jsou spíš pro variantu předčasných voleb. „Nikdy jsme tuto vládu nepodpořili a postoj Pirátů je v tomto ohledu naprosto jasný,“ připomíná Jakub Michálek (Piráti). Dodává ale, že s ohledem na stávající diplomatickou krizi není vhodná doba pro oslabování pozice České republiky na mezinárodním poli.

Více než týden po oficiálním odhalení původců vrbětických výbuchů, za které české zpravodajské služby a policie označily členy ruské rozvědky GRU, zazněl komentář prezidenta Miloše Zemana. Prohlásil, že stále existují dvě vyšetřovací verze případu – kromě ruské stopy to má být i verze o nevhodné manipulaci s materiálem. „Nevím, odkud pan prezident tuto informaci čerpal,“ reagoval ve Speciálu Plus poslanec Adam Kalous (ANO).

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) podporuje ultimátum českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka, které dal Ruské federaci: pokud Moskva do čtvrtečního poledne neumožní návrat českých diplomatů do Moskvy, budou muset Prahu opustit další ruští diplomaté tak, aby došlo k narovnání zastoupení obou zemí. „Je velmi důležité, abychom udrželi, nebo získali další podporu spojenců jak na úrovni Evropské unie, tak NATO,“ komentuje Vystrčil.

Jan Hamáček (ČSSD) si na středeční odpoledne pozval ruského velvyslance, kterého informuje o našich dalších krocích v diplomatické krizi. Čeští zástupci zároveň dál jednají na půdě EU i NATO. „Myslím si, že podpora bude velmi široká,“ říká europoslanec za TOP 09 a STAN Luděk Niedermayer. Jeho kolegyně Kateřina Konečná (KSČM) ale postup Česka zpochybňuje: „Diplomaticky se to na začátku mělo řešit úplně jinak,“ tvrdí.

Chaos krizového vedení země v období pandemie koronaviru se zřejmě přelévá i do dalších oblastí vládní politiky. Po nejednoznačné žádosti o organizované vyhošťování ruských diplomatů ze zemí Evropské unie vystoupil premiér Andrej Babiš (ANO) s tvrzením, že ve Vrběticích před sedmi lety nedošlo k aktu státního terorismu, ale pouhému útoku na zboží. „Pro zahraniční spojence je to opravdu matoucí,“ domnívá se politolog Jiří Pehe z New York University v Praze.

Nejen evropské země sledují s obavami vojenské manévry Ruské federace na hranici s Ukrajinou. Latentní konflikt, který přetrvává od roku 2014, by mohl znovu vyeskalovat, domnívají se politologové i politici. „Počet vojáků na hranici je dnes tak vysoký, že to vyvolává obavu z možného – třeba i náhodného – incidentu, který by mohl přerůst ve větší konflikt. A to není v zájmu Česka, EU, Ukrajiny a nakonec ani Ruska,“ shrnuje bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Skončil nouzový stav. Setkávání lidí bylo ale nakonec znovu omezeno – z diskutované verze deset lidí uvnitř a dvacet venku, se ministerstvo zdravotnictví pod novým šéfem Petrem Arenbergerem (za ANO) přiklonilo zpět k maximálně dvěma osobám v uzavřených i otevřených prostorách. „Aktuální mimořádné opatření nemíří k tomu, kdo se může potkat na ulici, ale k tomu, že organizovaná akce je limitována dvěma lidmi,“ vysvětluje Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Další pokus o návrat dětí do škol odstartuje v pondělí 12. dubna, a to v rotačním režimu. Netýká se to prozatím Děčínska, kde otevření škol podle pátečního rozhodnutí ministerstva zdravotnictví nedovoluje epidemická situace. Konečný verdikt ale měl přijít dřív, uznává ministr školství Robert Plaga (za ANO). „Očekával jsem, že ta informace rozhodně přijde dřív,“ shrnuje a dodává: „Byl bych rád, kdyby se to novému ministrovi podařilo nastavit lépe.“

Nový ministr zdravotnictví za ANO Petr Arenberger připouští možnost klinického testování ruské očkovací látky Sputnik V v Česku. Vakcinolog, virolog a ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer to ale jednoznačně odmítá. „Já to vůbec nechápu. Znamená to pro mě jediné – že je to politická záležitost, kdy je ministr pod tlakem vedení naší země. A že je žádoucí, abychom Rusku vytvořili politický vliv na našem území,“ říká ve Speciálu Plusu.

Po dohadech o blížícím se konci ministra zdravotnictví byl Jan Blatný ve středu skutečně odvolán. Člen ODS a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba je dlouhodobě nespokojený s dovozem vakcín, v tomto směru si ale od nového šéfa resortu mnoho neslibuje: „Kritizoval jsem, že Česká republika má málo vakcín. Byli bychom schopní očkovat mnohem rychleji. Ale jak to sleduji, musím říct, že to nebyla chyba koordinátorky na ministerstvu zdravotnictví. Tohle je prostě chyba vlády.“

Ve kterých okresech se od 12. dubna půjde do školy, se dozvíme v pátek. Jisté už ale je, že žáci budou muset „rotovat“ a dvakrát týdně podstoupí testování. Výtěrový antigenní test z okraje nosu na ně čeká v pondělí a ve čtvrtek. V případě pozitivního nálezu jsou ale pokyny ministerstva pro pondělí a čtvrtek jiné: pokud bude pozitivní žák zjištěn v pondělí, půjde na PCR test a ostatní zůstanou ve škole, ve čtvrtek už půjde do karantény celá třída, shrnuje virolog Ivan Hirsch.
Šárka Fenyková, Zuzana Marková

Hosty byli:Lukáš Bartoň, Piráti, místopředseda Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovuJaroslav Jirásko, viceprezident Asociace ředitelů ZŠIvan Hirsch, virolog, z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie vědLukáš Valeš, politolog, Katedra veřejné správy Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni

Velikonoční svátky jsou za námi a před námi návrat dětí do škol. Ten by ale v žádném případě neměl znamenat pokyn k rozvolňování, varuje viroložka a členka Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MESES) Ruth Tachezy. „Počty hospitalizovaných sice klesají, jsou ale stále velmi vysoké. Ve většině regionů jsme pořád na úrovni maxima z loňského podzimu. Další pokles je proto více než nutný,“ přidává se šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
Jan Burda, Martina Mašková, Zuzana Marková

Hosty byli:Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ruth Tachezy, viroložka, Přírodovědecká fakulty Univerzity KarlovyOndřej Moravčík, vedoucí oddělení tisku Policie České republikyDavid Klimeš, komentátor, Aktuálně.cz

Teplé počasí a nadcházející volno láká trávit víc času venku. Podle vládních nařízení bychom ale stále neměli sundávat respirátory ani se družit. Riziko prudkého zhoršení epidemické situace je dál velké, upozorňují odborníci. A epidemiolog Petr Pazdiora připomíná, že ani očkovaný člověk není bez rizika: „Jako očkovaný mám větší pocit bezpečnosti, ale je třeba si uvědomit, že očkovaná osoba může být zdrojem infekce pro ostatní lidi.“
Jan Burda, Martina Mašková, Zuzana Marková

Hosty byli:Jan Nevola, redaktor, Český rozhlasPetr Pazdiora, epidemiologVáclav Kučera, ředitel Krajského ředitelství policie Středočeského krajeIlona Gillernová, dětská psycholožka, katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

Velikonoce budou už podruhé omezeny protiepidemickými restrikcemi. Aby Češi o svátcích zůstali doma, prosí vláda i odborníci. A přestože policie posílení kontrol na prodloužený víkend nechystá, při zjišťování důvodu cesty přes hranice okresu lze očekávat i dechovou zkoušku, upozorňuje vedoucí oddělení tisku Policie České republiky Ondřej Moravčík. Lidé stále mohou opustit okres jen z důvodu cesty do zaměstnání, k lékaři nebo s cílem pečovat o osoby blízké a zvířata.
Tomáš Pancíř, Zuzana Marková

Hosty byli:Matěj Skalický, redaktor, Český rozhlasRoman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti, vedoucí epidemiologické skupiny při ministerstvu zdravotnictvíIvo Procházka, předseda Sdružení praktických lékařů na jižní MoravěPetr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařůJan Nevola, redaktor, Český rozhlasVladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro ITLukáš Milota, krajský redaktor, Český rozhlasJana Pšeničková, krajská redaktorka, Český rozhlasJiří Geissler, koordinátor očkovacího centra a místostarosta Sokola v DobřichovicíchOndřej Moravčík, vedoucí oddělení tisku Policie České republiky

„Jako stát jsme prohráli všechno. Jak zdraví lidí, kdy je těch 30 tisíc mrtvých katastrofou, prohráli jsme i ekonomiku, která je patrně nejdéle zavřenou široko daleko,“ říká ve Speciálu Plusu prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Jan Burda, Martina Mašková

Hosté Speciálu: Stanislav Adamec, primář interny Nemocnice ChebMichal Filip, předseda představenstva Nemocnice Tomáše Bati ve ZlíněMilan Kubek, prezident České lékařské komory

Bezpečnostní složky se shodly, že z tendru na dostavbu Dukovan by měly být vyřazeny ruské a čínské firmy. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) je ale přesvědčen, že s ohledem na konkurenční prostředí je dobré dát Rusům a Číňanům šanci. „To ale neznamená, že to bude stavět Rosatom nebo kdokoli jiný,“ komentuje. Otázky přesto vzbuzuje odvolání vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla, který se opakovaně vyslovil proti účasti těchto zemí v soutěži.
Jan Bumba, Zuzana Marková

Hosty byli:Karel Havlíček, za ANO, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravyPavel Fischer, nezávislý senátor, předseda senátního Výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnostJan Paďourek, člen Katedry bezpečnostních studií vysoké školy CEVRO InstitutMartin Fendrych, komentátor serveru Aktuálně.cz

V sobotu zemřel při pádu vrtulníku nejbohatší Čech Petr Kellner. Magazín Forbes jeho majetek odhadl na téměř 400 miliard korun. Kellnerovy podnikatelské začátky spojuje komentátor týdeníku Euro Petr Fischer s kuponovou privatizací v roce 1992. „Startem byla první půjčka na reklamní kampaň. Kellner šel do kuponové privatizace jako ostatní, aniž by měl nějaké peníze,“ připomíná.
Lucie Vopálenská, Zuzana Marková

Hosty byli:Zuzana Švejdová, ekonomická redaktorka, Český rozhlasPetr Fischer, komentátor týdeníku EuroZuzana Kubátová, ekonomická redaktorka serveru SeznamZprávyMartin Hála, sinolog a ředitel projektu Sinopsis.cz

Schválení letošního státního rozpočtu se schodkem 500 miliard korun podmínili komunisté škrtem deseti miliard v navýšení financí pro resort obrany. Tyto peníze slíbila šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) ministerstvu později přidat. Pokud se tak ale nestane do konce prvního kvartálu, pohrozil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) demisí. Podle politologa Ladislava Mrklase je přetahovaná dokladem toho, že na české politické scéně chybí zahraničně-politický konsenzus.
Jan Bumba, Zuzana Marková

Hosty byli:Alexander Černý, KSČM, poslanec, místopředseda Výboru pro obranuPavel Žáček, ODS, poslanec, člen Výboru pro obranuLukáš Dyčka, bezpečnostní expert z Baltic Defence CollegeLadislav Mrklas, politolog, CEVRO Institut

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) předpokládá, že vyrovnat rozdíly mezi žáky, které způsobilo uzavření škol, bude trvat až tři roky. Resort proto připravuje plán obnovy, který bude zahrnovat prázdninové aktivity i podporu doučování ve školách. „Mnohé země na západ od nás už ten plán mají, a to včetně prostředků. Už jen čekají až pandemie ustoupí,“ komentuje tempo ministerstva programový ředitel Informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký.
Šárka Fenyková, Zuzana Marková

Hosty byli:Ondřej Andrýs, náměstek ústředního školního inspektoraMiroslav Hřebecký, programový ředitel Informačního centra o vzdělávání EDUinKarel Rajchl, ředitel ZŠ Vojanova v DěčíněKlára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání

Slovensko prožívá vládní krizi. Premiéra Igora Matoviče, který měl skoncovat s bující korupcí uvnitř státního aparátu, podle kritiků přerostlo jeho vlastní ego. Po aféře s objednávkou ruské vakcíny Sputnik V, o níž nevěděli ani členové Matovičovy vlády, se pod premiérem rozhoupala židle. Do řešení problému ale výrazně vstoupily osobní antipatie a premiér podmínil vlastní demisi odchodem některých ministrů. „Nevíme, jak to dopadne,“ přiznává sociolog Michal Vašečka.
Jan Bumba, Zuzana Marková

Hosty byli:Mária Kolíková, Za l’udí, odstupující ministryně spravedlnostiJán Budaj, OL’aNO, ministr životního prostředíFrantišek Mikloško, bývalý předseda Slovenské národní rady Michal Vašečka, sociolog na Bratislava International School of Liberal Arts a programový ředitel Bratislava Policy Institute

Česká vláda nařídí ještě masivnější testování v zaměstnání. Nově by měly testovat i podniky do deseti zaměstnanců. Odborníci nicméně stále volají i po uzavření průmyslu, k tomu vidí dobrou příležitost během velikonočních svátků. „Průmysl má ale části, které opravdu nejdou zastavit. My tu zemi živíme a máme taky nějakou odpovědnost,“ kritizuje podobné návrhy šéf Svazu průmyslu a dopravy (SPCR) Jaroslav Hanák.
Jan Burda, Martina Mašková, Zuzana Marková

Hosty byli:Václav Hořejší, imunolog, Ústav molekulární genetiky Akademie vědJaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravyRené Levínský, ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů

Od středy se na čekací listinu k očkování mohou zapsat i chronicky nemocní lidé. Seznam diagnóz, které pacienta řadí mezi žadatele s vyšší prioritou, je dostupný na webových stránkách ministerstva zdravotnictví. Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka ale upozorňuje, že problém jsou stále dodávky vakcín.
Jan Burda, Martina Mašková, Zuzana Marková

Hosty byli:Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistůPetr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařůRadim Laibl, ANO, radní pro oblast zdravotnictví Ústeckého krajeViktor Daněk, zpravodaj v Bruselu, Český rozhlas

Už bezmála tři týdny platí na území České republiky relativně tvrdá opatření proti šíření koronaviru SARS-CoV-2. Křivka růstu počtu nakažených se pozvolna zplošťuje, zatím jsou ale čísla stále vážná a nemocnice v některých částech země zřejmě to nejhorší teprve čeká. Podle ředitele agentury STEM, sociologa Martina Buchtíka jsou v tuto chvíli Češi v dodržování pravidel, jako je nošení roušek, disciplinovaní. Vůle k podřizování pravidlům se ale bude postupně drolit, předpovídá.
Lukáš Matoška, Zuzana Marková

Hosty byli:Libor Grubhoffer, virolog, ředitel Biologického centra Akademie vědJan Grolich, KDU-ČSL, hejtman Jihomoravského krajeEduard Sohlich, předseda Asociace českých a moravských nemocnic a ředitel Nemocnice HraniceMartin Buchtík, sociolog a analytik, ředitel agentury STEM

Evropská komise představila plán, jak v létě umožnit cestování po starém kontinentu. Základem by měl být digitální zelený certifikát, který bude fungovat po celé Unii. Dokládat přitom bude nejen očkování, ale i přirozenou imunitu nebo negativní test. Europoslankyně Dita Charanzová (ANO) je přesvědčená, že na půdě europarlamentu je politická vůle pro schválení návrhu. Její kolega Mikuláš Peksa (Piráti) je ale toho názoru, že existuje prostor pro zlepšení celého návrhu.
Tomáš Pancíř, Zuzana Marková

Hosty byli:Viktor Daněk, zpravodaj v Bruselu, Český rozhlasTomáš Petříček, ČSSD, ministr zahraničíDita Charanzová, za ANO, europoslankyněMikuláš Peksa, Piráti, europoslanecMatěj Skalický, redaktor, Český rozhlasJan Papež, místopředseda Asociace cestovních kanceláříJaromí Marek, zpravodaj ve Velké Británii, Český rozhlasVáclav Jabůrek, zpravodaj v Německu, Český rozhlasPavel Novák, zvláštní zpravodaj v Chorvatsku, Český rozhlasAnna Macků, domácí redaktorka, Český rozhlasMichal Thomes, ředitel festivalu Rock for PeopleDavid Mareček, ředitel České filharmonie

Většina firem hlásí nízký podíl nákazy covidem, pozitivních testů měly podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy u 158 firem nanejvýš 1,5 procenta. Podle matematika z CERGE-EI René Levínského je to ale příliš mnoho. „Čísla jsou vysoká a je potřeba se na ně dívat v absolutních hodnotách každého nakaženého. A ne je bagatelizovat tím, že je to jedno procento. I to jedno procento je strašně moc,“ říká zároveň ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů.
Jan Burda, Martina Mašková

Hosté Speciálu:Zdeněk Bauer, předseda Centrálního krizového štábu skupiny E.ON a předseda představenstva distribuční společnosti EG.D ze skupiny E.ONJan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravyPetr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEM, člen Rady vlády pro zdravotní rizika, člen nezávislé expertní Mezioborové rady pro epidemické situace René Levínský, matematik z CERGE-EI a ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP), člen expertní Mezioborové rady pro epidemické situace

Důvěrou Evropanů v očkování otřásá rozhodnutí některých států přestat používat jednu ze schválených látek. „Jako by se do souvislosti s vakcínami dávalo to, že někoho druhý den po očkování srazí auto,“ komentuje spekulace o možných nežádoucích účincích spojených s látkou od firmy Astra Zeneca imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václav Hořejší.
Martina Mašková, Renata Kropáčková, Zuzana Marková

Hosty byli:Viktor Daněk, zpravodaj v Bruselu, Český rozhlasVáclav Hořejší, imunolog, Ústav molekulární genetiky Akademie vědJakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmysluMichael Romancov, politický geograf, Katedra politologie Institutu politologických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy

Poslední volební model agentury Kantar pro Českou televizi ukazuje, že preference hnutí ANO se povážlivě propadají. Na koalici Pirátů a STAN nyní ztrácí celých 12 procent. Druhá vládní strana, sociální demokraté, by se podle tohoto průzkumu do sněmovny vůbec neprobojovala. „Bereme to naprosto vážně,“ tvrdí místopředseda ČSSD Ondřej Veselý. „Když jsme ale do vládní koalice vstupovali, nikdo netušil, že tady bude pandemie, která naši situaci ještě zhoršila.“
Jan Bumba, Zuzana Marková

Hosty byli:Ondřej Ryboň, analytik agentury Kantar CZOndřej Veselý, ČSSD, místopředseda strany a poslaneckého klubuMarek Výborný, KDU-ČSL, poslanecJan Kysela, ústavní právník, vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy

Podle průzkumu Asociace hotelů a restaurací a Hospodářské komory skončí do konce března asi 20 procent provozovatelů. Pro stejný počet bude zřejmě šibeniční duben. To vše v důsledku vládních protiepidemických opatření a nefunkčních kompenzačních programům, míní prezident asociace Václav Stárek. A rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová shrnuje: „Opatření jsou zcela nedostatečná. Výše kompenzací těchto sektorů u nás nebo v Rakousku a Německu je nesrovnatelná.“
Jan Bumba, Zuzana Marková

Hosty byli:Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restauracíFrantišek Novotný, ředitel pražské restaurace U PinkasůJiří Janeček, spoluzakladatel iniciativy ChcíplPes a provozní restauraceDanuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity v Brně

Situace v nemocnicích zřejmě kulminuje. „Rád bych tomu věřil,“ říká předseda Asociace českých a moravských nemocnic a ředitel Nemocnice Hranice Eduard Sohlich. Upozorňuje, že jeho zdravotnické zařízení je připraveno se postarat o každého potřebného pacienta, čím víc lůžek ale obsadí nemocní s covidem, tím víc bude trpět už tak omezená neakutní péče. Podle Sohlicha je aktuální situace mimo jiné také dědictvím politických rozhodnutí z minulosti.
Jan Burda, Martina Mašková, Zuzana Marková

Hosty byli:Zdeňka Trachtová, redaktorka, Český rozhlasEduard Sohlich, předseda Asociace českých a moravských nemocnic a ředitel nemocnice HranicePetr Arenberger, ředitel Fakultní nemocnice Královské VinohradyVáclav Hořejší, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd

Loni v březnu se kvůli šíření pandemie covidu-19 žáci a studenti začali učit z domova. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) zatím plán návratu do lavic neexistuje. Česká školní inspekce provádí od ledna hospitace v hodinách distanční výuky a pomáhá ministerstvu aktualizovat metodické materiály pro učitele. „Doporučujeme úzkou a stále se prohlubující komunikaci s rodiči,“ apeluje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Šárka Fenyková, Zuzana Marková

Hosty byli:Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektorAdam Šimůnek, ředitel malotřídní školy v Branticích na BruntálskuOndřej Hausenblas, vysokoškolský pedagog literární výchovy z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy

Více než týden panují v Česku přísná epidemiologická opatření. Aktuální čísla nově nakažených napovídají, že situace se začíná pomalu zlepšovat. Je ale ještě brzy ptát se, co konkrétně způsobilo zpomalení šíření pandemie. I když podle matematika a ředitele Centra pro modelování biologických a společenských procesů Reného Levínského určitě zafungovalo třeba povinné nošení respirátorů. A podle dat, s nimiž pracuje, došlo obecně ke změnám v chování lidí.
Tomáš Pancíř, Zuzana Marková

Hosty byli:Andrea Kubová, domácí redakceLadislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistikyRené Levínský, ředitel Centra modelování biologických procesůVladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komoryPetr Bezouška, Právnická fakulta Univerzity PalackéhoMatěj Skalický, redaktorJán Durda, zástupce ředitele pro zdravotní služby Oblastní nemocnice Mladá Boleslav Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sesterDaniel Castrillo, dobrovolník Červeného křížeRadek Drahný, mluvčí Správy Krkonošského národního parku

Sněmovna podpořila v prvním čtení vládní volební novelu, která má umožnit říjnový výběr budoucích poslanců. Předseda ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) ale tvrdí, že se rýsuje dohoda jiná. „Je to trochu prestižní válka, ale to tak občas politice bývá. Jsem přesvědčen, že jsme příští týden schopni z ústavně-právního výboru poslat do sněmovny právě jeden návrh s jedním společně dohodnutým finálním textem, který ale nebude odpovídat tomu, co je v obou dnes napsáno.“
Jan Bumba

Hosty Speciálu Plusu byli:Patrik Nacher (ANO,) poslanec a zastupitel v PrazeMarek Benda (ODS), předseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovnyJan Wintr, ústavní právníkLukáš Valeš, politolog

Od pátku mohou pracovníci velkých firem do práce jen s negativním výsledkem testu na covid-19. Stačí sice test určený pro samovyšetření, těch se ale nedostává, jejich cena letí nahoru a dodavatelé nezvládají uspokojit poptávku. Zaměstnavatelé tak posílají své pracovníky do přeplněných testovacích center. „Poskytovatelé testování, kteří fungují už řadu měsíců, teď nejsou schopni uspokojit poptávku všech, kteří by to potřebovali,“ shrnuje Tomáš Gucký, šéf sítě laboratoří Agel.
Jan Burda, Martina Mašková, Zuzana Marková

Hosty byli:Ondřej Preuss, Katedra ústavního práva Právnické fakulty Univerzity KarlovyTomáš Gucký, ředitel sítě laboratoří AgelKarel Dobeš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníkůMilan Teplý, ředitel firmy Madeta

Čína chce změnit volební systém v Hongkongu. Volební komise by měla mít právo vybírat kandidáty, přičemž hlavním kritériem bude „vlastenectví“. V tomto ohledu ale dochází k manipulaci veřejným míněním, vysvětluje Olga Lomová z Katedry sinologie při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Peking totiž spojuje sounáležitost s Čínou se sounáležitostí s Komunistickou stranou Číny. „V tom případě skutečně velké množství lidí v Hongkongu nejsou v pekingské perspektivě vlastenci.“
Jan Bumba, Zuzana Marková

Hosty byli:Olga Lomová, Katedra sinologie při Filosofické fakultě Univerzity KarlovyBořivoj Hnízdo, Katedra anglofonních studií při Metropolitní univerzitě PrahaCyril Svoboda, ředitel Diplomatické akademie

Do Česka poputuje přednostně sto tisíc dávek vakcíny Pfizer/BioNTech, další tisíce dávek solidárně slíbilo dodat Německo nebo Izrael. Prezident Miloš Zeman se ale osobně angažuje v dojednání nákupu ruské vakcíny Sputnik V a na žádost premiéra Andreje Babiše (ANO) i čínského Sinopharmu. Ani jedna z těchto vakcín není registrována evropskou lékovou agenturou. „Neměli bychom se dostávat do situací, kdy budeme říkat, že potřebujeme neschválené léky,“ reaguje biochemik Jan Trnka.
Jan Burda, Martina Mašková, Zuzana Marková

Hosty byli:Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnostiJan Trnka, přednosta Ústavu biochemie a vedoucí Katedry biomedicínských oborů při 3. lékařské fakultě Univerzity KarlovyJakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

Poslanci definitivně schválili příspěvek k nemocenské pro zaměstnance v karanténě. „Je to rozumná cesta,“ říká šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. Má ale za to, že si vláda mohla odpustit zdržení. Hlavní díl viny podle něj nese ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Martin Matějka, Martina Mašková, Zuzana Marková

Hosty byli:Jan Bauer, ODS, poslanecTomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchuFilip Pertold, ekonom, think-tank IDEA

Od středy vláda nařídila testování ve firmách nad 250 zaměstnanců. Menší podniky mají čas se na testování připravit do 15. března. Za nedodržení nových opatření hrozí vysoké pokuty. Některé firmy už ale k testování přistoupily samy, a to před několika měsíci, tvrdí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar: „Velké výrobní průmyslové podniky už to dělají několik měsíců a funguje jim to velmi dobře.“
Jan Bumba, Zuzana Marková

Hosty byli:Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravyVít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazůRené Levínský, Centrum modelování biologických procesů

„Za poslední rok jsme se dozvěděli o českém státu zejména to, že neumí reagovat na nenadálé události. Překvapené byly všechny země, ale ty úspěšné se dokázaly rozhodovat podle toho, jak se koronavirus chová, dokázaly pracovat s daty. K tomu u nás nedošlo a zdá se, že jarní úspěch byl spíš náhodou. Dnes jsme asi jediná země, která má čtvrtou vlnu,“ říká zakladatel projektu Hlídač státu Michal Bláha.
Karolína Koubová

Český průmysl pandemie na začátku jen přibrzdila, sektor služeb a turismus zasáhla naplno a svírá ho i dnes. Vítězem krize jsou naopak e-shopy. Velké podniky mají začít dobrovolně a brzy i povinně testovat své zaměstnance na nákazu koronavirem. „Je to jedno z řešení, jak se z této situace dostat. Chceme mít do pátku testy pro firmy nad 250 zaměstnanců, to je 1,3 milionu lidí. Teď do toho pouštíme zásoby testů, které si vytvořil stát,“ říká vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).
Karolína Koubová