Počty nakažených dál rostou, oproti loňsku ale pozvolna. Přesto je třeba být nadále obezřetní, říká dosluhující ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Vláda měla projednat některé změny v opatřeních, jako je zkrácení povinné karantény a platnosti testů či kontrola bezinfekčnosti v restauracích. Zatím ale čeká na vyjádření AntiCovid týmu budoucí vládní koalice Spolu a PirSTAN.

Vítězem voleb do sněmovny se stala koalice Spolu, v těsném závěsu za ní skončilo hnutí ANO, na třetím místě se s odstupem umístila dvojkoalice Piráti a Starostů. Posledním subjektem, který se do sněmovny probojoval, je SPD Tomia Okamury. Voliči rozhodli jednoznačně, konstatuje Martin Kupka (ODS). „Podpis memoranda nedává Andreji Babišovi (ANO) žádnou možnost sestavit vládu,“ odkazuje se na dohodu o spolupráci, který už v sobotu večer uzavřely koalice.

Vítězem voleb do sněmovny se stala koalice Spolu, v těsném závěsu za ní skončilo hnutí ANO, na třetím místě se s odstupem umístila dvojkoalice Piráti a Starostů. Posledním subjektem, který se do sněmovny probojoval, je SPD Tomia Okamury. Voliči rozhodli jednoznačně, konstatuje Martin Kupka (ODS). „Podpis memoranda nedává Andreji Babišovi (ANO) žádnou možnost sestavit vládu,“ odkazuje se na dohodu o spolupráci, který už v sobotu večer uzavřely koalice.

Úspěch koalice Spolu ve sněmovních volbách může podle socioložky Paulíny Tabery ze Sociologického ústavu Akademie věd znamenat i to, že současná ODS více odpovídá představám jejich voličů. „Možná je tady menší rozpor mezi stranou a voliči. To jsou totiž lidé, kteří jsou relativně prozápadně orientovaní, dokonce i proevropsky orientovaní. Jsou navázáni na EU,“ říká v narážce na to, že v minulosti se ODS vymezovala spíše jako euroskeptická strana. Svým voličům navzdory.

Úspěch koalice Spolu ve sněmovních volbách může podle socioložky Paulíny Tabery ze Sociologického ústavu Akademie věd znamenat i to, že současná ODS více odpovídá představám jejich voličů. „Možná je tady menší rozpor mezi stranou a voliči. To jsou totiž lidé, kteří jsou relativně prozápadně orientovaní, dokonce i proevropsky orientovaní. Jsou navázáni na EU,“ říká v narážce na to, že v minulosti se ODS vymezovala spíše jako euroskeptická strana. Svým voličům navzdory.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Komentátoři Českého rozhlasu Petr Nováček a Petr Hartman hodnotí první náznaky o tom, kdo a s kým by mohl uzavřít koalici.

Komentátoři Českého rozhlasu Petr Nováček a Petr Hartman hodnotí první náznaky o tom, kdo a s kým by mohl uzavřít koalici.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Kdo bude vládnout a s kým? Jak blízko k sobě mají voliči koalic Spolu a Pirátů se Starosty? Odpovídá socioložka Paulína Tabery a komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman.

Kdo bude vládnout a s kým? Jak blízko k sobě mají voliči koalic Spolu a Pirátů se Starosty? Odpovídá socioložka Paulína Tabery a komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Socioložka Paulína Tabery analyzuje výsledky voleb.

Socioložka Paulína Tabery analyzuje výsledky voleb.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se pravděpodobně dostane hnutí SPD, které dlouhodobě volá po referendu o vystoupení z Evropské unie. Hlavní ekonomka Reiffeisebank Helena Horská, host třetí hodiny povolebního speciálu Plusu a Radiožurnálu, před tím varuje. I když připouští, že být součástí EU s sebou nese i jisté nároky.

Do sněmovny se pravděpodobně dostane hnutí SPD, které dlouhodobě volá po referendu o vystoupení z Evropské unie. Hlavní ekonomka Reiffeisebank Helena Horská, host třetí hodiny povolebního speciálu Plusu a Radiožurnálu, před tím varuje. I když připouští, že být součástí EU s sebou nese i jisté nároky.

Hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer upozorňuje na to, že prvním úkolem příští vlády bude nepochybně fiskální politika. Nejméně celý příští rok se bude muset vláda zabývat růstem cen: „Tedy zvýšením nákladů na to, co chtěla pořídit, a také zvýšenými mzdovými požadavky ve státním sektoru.“ Zadlužení podle něj zatím není „vysloveně nebezpečené“, ale obává se vývoje státního deficitu.

Hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer upozorňuje na to, že prvním úkolem příští vlády bude nepochybně fiskální politika. Nejméně celý příští rok se bude muset vláda zabývat růstem cen: „Tedy zvýšením nákladů na to, co chtěla pořídit, a také zvýšenými mzdovými požadavky ve státním sektoru.“ Zadlužení podle něj zatím není „vysloveně nebezpečené“, ale obává se vývoje státního deficitu.

Hostem první hodiny povolebního speciálu Plusu a Radiožurnálu je komentátor Aktuálně.cz David Klimeš. „Silným povolebním hráčem bude realita. Doufám v to,“ předpokládá a vysvětluje: „A myslím, že právě to povolební vyjednávání vyhraje. Je tady hodně problémů a ať už vyhrají sebepopulističtější strany, tak je budou muset řešit. Za prvé je to státní rozpočet. “

Hostem první hodiny povolebního speciálu Plusu a Radiožurnálu je komentátor Aktuálně.cz David Klimeš. „Silným povolebním hráčem bude realita. Doufám v to,“ předpokládá a vysvětluje: „A myslím, že právě to povolební vyjednávání vyhraje. Je tady hodně problémů a ať už vyhrají sebepopulističtější strany, tak je budou muset řešit. Za prvé je to státní rozpočet. “

Jak se má vláda postavit k růstu inflace? Na co použijeme miliardy, které přicházejí z Evropské unie v rámci Národního plánu obnovy? A jsme připraveni na další hrozby podobné pandemii covidu-19? Nejen na to se v poslední debatě před otevřením volebních místností zeptal Jan Pokorný lídrů stran a kandidátů na premiéra.

„Dočasně je správné mít rozpočtové schodky a zvyšovat rozumně státní dluh,“ hodnotí kroky vlády v době pandemie Jan Švejnar, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na newyorské Kolumbijské univerzitě a také ředitel think-tanku IDEA. „Ale musíme být připraveni na to, že v příštích letech budeme dluh vůči HDP držet, nebudeme ho zvyšovat, případně ho snížíme a že budou přebytky, pakliže ekonomiku dostaneme do rychlého chodu.“

Do voleb zbývá posledních pár dnů a kampaně vrcholí. Zatímco jejich dosavadní průběh mířil především na příznivce jednotlivých stran, teď se dá očekávat zaměření na nerozhodnuté voliče. „Před čtyřmi lety bylo tématem lithium. Což byla kauza, která pohnula jednotkami procent. Pravicové strany se teď snaží vytáhnout do podobné pozice téma inflace,“ všímá si Marie Bastlová, moderátorka a redaktora serveru Seznam Zprávy.

Nedělní volby do německého parlamentu skončily překvapivě vyrovnaným výsledkem pro SPD a CDU/CSU. Podle očekávání ale zvítězili Sociální demokraté (SPD). Nyní startují vyjednávání o nové koalici a také nástupci odcházející kancléřky Angely Merkelové. Podle vedoucí Katedry německých a rakouských studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Zuzany Lizcové se rozhodne mezi kandidáty dvou nejsilnějších stran Olafem Scholzem a Arminem Laschetem.

Zvýšení daňové progrese na jedné straně, na straně druhé úplně zrušení povinných odvodů do státní kasy. I tak vypadaly návrhy řešení daňové politiky státu podle představ hostů poslední předvolební debaty Českého rozhlasu Plus. Jejími hosty byli Jana Maláčová (ČSSD), Tereza Urzová (Urza.cz), Jaroslav Pollák (Senioři 21) a Lubomír Volný (VOLNÝ blok).

Také čtvrtá předvolební debata Plusu a Radiožurnálu se ptala zástupců stran a hnutí na tři základní okruhy: státní rozpočet, obnova ekonomiky po pandemii a hospodářské dopady klimatických změn. Hosty debaty byli Josef Nerušil (SPD), Petr Cibulka (Volte Pravý blok), Ondřej Hýsek (Moravské zemské hnutí) a Petr Bajer (Trikolora Svobodní Soukromníci).

Na veřejné zdravotní pojištění má jít jen v tomto roce skoro 400 miliard korun. V červnu došlo k navýšení plateb za státní pojištěnce o 200 korun měsíčně, což stát přijde na 14 až 15 miliard. „Já se s premiéry dlouho přel o padesátikorunu a najednou přišel covid-19 a bylo to 200 korun,“ chválí prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Ale problém je, aby se peníze skutečně dostaly od pojišťoven do zdravotnických zařízení.“

Navyšování výdajů státu, zelená ekonomika i chybějící zaměstnanci. Taková byla témata třetí předvolební debaty Českého rozhlasu Plus. Hosty debaty byli Vít Rakušan (STAN, koalice s Piráty), Jakub Olbert (Otevřeme Česko), Michal Berg (Strana zelených) a Pynelopi Cimprichová (Švýcarská demokracie).

Všichni zástupci stran – Jiří Dolejš (KSČM), Pavel Sehnal (Aliance pro rodinu), Jaroslav Pelc (Přísaha), Radim Špaček (Koruna Česká) a Vladimíra Vítová (Aliance národních sil) – se shodují, že otázky ochrany klimatu, životního prostředí, rostlin a zvířat či rozvoje zelené ekonomiky a průmyslu jsou v jejich programech jedny z nejdůležitějších. Aktuálním tématem je budoucnost vozů se spalovacími motory v Evropské unii po roce 2035.

Všichni zástupci stran – Jiří Dolejš (KSČM), Pavel Sehnal (Aliance pro rodinu), Jaroslav Pelc (Přísaha), Radim Špaček (Koruna Česká) a Vladimíra Vítová (Aliance národních sil) – se shodují, že otázky ochrany klimatu, životního prostředí, rostlin a zvířat či rozvoje zelené ekonomiky a průmyslu jsou v jejich programech jedny z nejdůležitějších. Aktuálním tématem je budoucnost vozů se spalovacími motory v Evropské unii po roce 2035.

„České školství je těžkopádné, pomalé, nestíhá připravovat absolventy na to, co je v tomto měnícím se světě po ukončení jednotlivých typů škol čeká,“ stýská si viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „Tím přicházíme o hodně. Jsou to, tuším, miliardy korun ročně. Prioritou by pro nás mělo být snažit se v každém žákovi na základní škole objevit to, co mu jde, na co má talent a neudusit ho, jak se často děje.“

Snižování počtu státních zaměstnanců. Redukce neziskových organizací. Nová daň z kapitálu. I tak vypadají návrhy na stabilizaci veřejných rozpočtů, které představili zástupci politických stran v první předvolební debatě lídrů kandidujících stran. Hosty debaty byli Martin Kupka (Spolu, ODS), Patrik Nacher (ANO), Ctirad Musil (Moravané), Jan Májíček (Levice) a Jan Michael Kubín (Hnutí Prameny).

Současná vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM si vytkla za jednu ze svých priorit důchodovou reformu, nakonec ji ale nepředložila. Pouze ministerstvo práce pod vedením Jany Maláčové (ČSSD) představilo novely, na nichž ovšem nepanuje shoda. „Odborníci mají poměrně jasno, co je rychlým řešením, jak systém vybalancovat do plusu. Ale jsou to politici, kteří to musí realizovat. A voliči s tím už mají špatnou zkušenost s pilíři,“ vadí Danuši Nerudové, rektorce Mendelovy univerzity.

Současný premiér Andrej Babiš (ANO) je podle posledního průzkumu agentury Median nejpřijatelnějším kandidátem na premiéra. Bude skutečně šéf hnutí ANO tím, kdo dostane po volbách první šanci na sestavení nové vlády? „Hodně překvapuje to, že Babiš je po osmi letech takto silný. Za posledních třicet let to v zásadě bylo tak, že politik se tou dobou už okoukal,“ všímá si Daniel Kaiser, komentátor serveru Echo24.

Současný premiér Andrej Babiš (ANO) je podle posledního průzkumu agentury Median nejpřijatelnějším kandidátem na premiéra. Bude skutečně šéf hnutí ANO tím, kdo dostane po volbách první šanci na sestavení nové vlády? „Hodně překvapuje to, že Babiš je po osmi letech takto silný. Za posledních třicet let to v zásadě bylo tak, že politik se tou dobou už okoukal,“ všímá si Daniel Kaiser, komentátor serveru Echo24.

Školství nebo zdravotnictví jsou témata, která lidé před volbami vnímají jako nejdůležitější. Zároveň jsou to témata, o kterých strany nejčastěji mlčí. Pojí se s nimi totiž otázka rozpočtu a daní. „Náznaky jsem našel u koalice Pirátu a STAN, ale i tam je to nesmělé. Nedivte se, že to nemá koalice SPOLU, když to byla ODS, která koncem loňského roku pomohla prosadit více jak stomiliardovou sekeru do státního rozpočtu,“ připomíná komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Německá kancléřka Angela Merkelová, která je na odchodu ze spolkové politiky, varovala před možností, že by se levicová strana Die Linke mohla podílet na moci. „To by znamenalo, že by vládu dominantně sestavovala sociální demokracie SPD. CDU totiž spolupráci s Die Linke vylučuje,“ přibližuje Lukáš Novotný, politolog z Katedry politologie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP). „Teď se jeví jako reálné, že by SPD oslovila Zelené a právě Die Linke.“

„Myslím, že z pandemie ještě nejsme tak venku, abychom dokázali její dopady přímo hodnotit. Pokud ale něco odkryla, tak jakousi epidemii cynismu. Tím by se dalo vysvětlit, že tady umřely desetitisíce lidí, ale nikdo za to nenese osobní odpovědnost. A nikdo po ní ani nevolá. Jako kdyby se to nestalo,“ hodnotí poslední rok a půl sociolog Stanislav Biler.

Týden před volbami do sněmovny má současná vláda předložit současným poslancům návrh státního rozpočtu na příští rok. „Myslím, že státní finance budou velkým tématem říjnových voleb. Zásahy vládního hnutí ANO a opoziční ODS z rozpočtu odebraly více než 100 miliard korun zrušením superhrubé mzdy bez jakýchkoliv plánů redukce výdajů. V průzkumech voliči říkají, že je to trápí. Ale to neznamená, že zvolí toho, kdo má nejlepší plán,“ shrnuje zakladatel PAQ Research Daniel Prokop.

Američtí vojáci se po dvaceti letech definitivně stáhli z Afghánistánu, kde v srpnu hladce a prakticky beze zbytku převzal moc Tálibán. Spojenci v obavách o neevakuované občany navrhli Radě bezpečnosti OSN ke schválení rezoluci, jež by žádala volný odchod Afghánců, kteří budou chtít zemi opustit. Idea o vytvoření bezpečnostní zóny v Kábulu ale hlasováním neprošla. „Fakticky se proti tomu postavily Rusko a Čína, které se zdržely hlasování,“ říká komentátor Milan Slezák.

Návrh rozpočtu na příští rok počítá se schodkem ve výši 390 miliard korun. V dubnu se makroekonomická prognóza změnila, ministerstvo financí ale počítá s vyšším růstem HDP. Ekonomové tak doporučují dluh snížit, ale vláda na jejich volání zatím neslyší. „Snížit deficit o desítky miliard skutečně není možné. A ten kdo to říká, tomu buď nerozumí, nebo říká naprostou nepravdu,“ tvrdí ministryně financí Alena Schillerová (kandiduje jako nestraník na kandidátce ANO).

Také Němci si na podzim zvolí novou vládu a nástupce stávající spolkové kancléřky Angely Merkelové, která byla ve funkci celých 16 let. Merkelová přestala Křesťanskodemokratické unii (CDU) šéfovat už v roce 2018, ale od té doby se strana stále hledá, komentuje Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů. I to je jedním z důvodů, proč preference křesťanských demokratů v průzkumech tak kolísají.

Také Němci si na podzim zvolí novou vládu a nástupce stávající spolkové kancléřky Angely Merkelové, která byla ve funkci celých 16 let. Merkelová přestala Křesťanskodemokratické unii (CDU) šéfovat už v roce 2018, ale od té doby se strana stále hledá, komentuje Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů. I to je jedním z důvodů, proč preference křesťanských demokratů v průzkumech tak kolísají.

Islamistické hnutí Tálibán omezilo přístup na letiště v Kábulu, odkud jsou odbavovány evakuační lety s uprchlíky. Špičky nově vyhlášeného Islámského emirátu Afghánistán navíc pohrozily USA a dalším spojencům, že pokud nedodrží dohodu, a vojáci do konce srpna neopustí zemi, přijde odveta. Americký prezident Joe Biden odchod své armády k 31. srpnu potvrdil. „Zdá se, že neměl jinou volbu,“ komentuje rozhodnutí rezidenta Bílého domu amerikanista Jakub Lepš.

Kapitán ochranného týmu vojenské policie KAMBA musel vyjednávat s hlídkou Tálibánu, aby dostal do bezpečí na 130 Afghánců, u dalších 40 ale sám nebyl. Jeho jméno kvůli bezpečnosti nemůžeme zveřejnit.

Nejrůznější předvolební průzkumy jasně naznačují, že si výsledkem voleb, které proběhnou už 8. a 9. října, nemůže být jistý vůbec nikdo. „Jako vždy budou výsledky překvapivé,“ očekává komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. Zaskočení ale můžeme být tím, že nebude důležité, který ze subjektů či uskupení zvítězí „papírově, ale jaké bude ve Sněmovně konečné rozložení sil.

Na území Afghánistánu už islamistickému hnutí Tálibán vzdoruje jen provincie Pandžšír a tři okresy v sousední provincii Baghlán. Přestože předáci islamistického hnutí, které velmi rychle ovládlo prakticky celou zemi, slibují smířlivý postoj k představitelům bývalého režimu, je otázkou, co skutečně nastane, až Tálibán konsoliduje svou moc, upozorňuje bezpečnostní analytik Josef Kraus z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

S očkováním třetí dávkou vakcíny proti covidu-19 už Izrael před časem začal. O tom, jestli stejnou cestu nastoupí i Česká republika, by se mělo rozhodnout koncem srpna. „Izrael má nejrobustnější data. Udělal analýzu asi 1,3 milionu lidí a potvrdil, že účinnost očkování v čase klesá z počátečních 90 procent asi na 40 procent. Proto se rozhodli přistoupit k aplikaci třetích dávek,“ vysvětluje předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) už v pondělí deklaroval, že se chystá sejít s hejtmany a projednat s nimi možné uplatnění Afghánců, které se na naše území podařilo dopravit celkem třemi lety armádního speciálu. „S Martinem Kubou (ODS) chci mluvit o tom, zda je možné do toho zapojit kraje a obce,“ plánuje vicepremiér. Ke čtvrtečnímu dopoledni čeká v české karanténě na 180 uprchlíků před Tálibánem.

Školy už dostaly od ministerstva manuál pro návrat dětí do lavic. V plánu je trojí testování žáků, o dalším postupu se rozhodne podle výsledků. Pokud se v jednom okrese odhalí přes 25 pozitivních případů na sto tisíc provedených testů, budou tamní školáci podstupovat opakované testy až do konce měsíce. „Z hlediska ministerstva zdravotnictví je to v podstatě screeningové šetření, které má ukázat, jaká je nálož v populaci u dětí,“ vysvětluje ministr Robert Plaga (za ANO).

„Situace se v Kábulu mění každou hodinou. Ještě v neděli se zdálo, že existují nějaké evakuační seznamy a že lidé z těchto seznamů jsou kontaktováni, že je ještě možné se dostat k bráně, která vede na vojenskou část letiště. V pondělí je to problematičtější: panuje tam hysterie, panika. Na letiště se nahrnuli lidé, kteří zjistili, že civilní lety jsou pozastaveny. Obětí je zatím pět až osm. Někteří se věší na letadla, která startují,“ popisuje Petra Procházková z Deníku N.

Nový školní rok je za dveřmi, zatím ale není jasné, za jakých podmínek se žáci do škol vrátí. Jasněji by mělo být po večerním zasedání vlády. „Nemyslím si, že by se něco mělo zásadně měnit. Komunikovali jsme to už koncem června. Je to spíš jen o přijetí mimořádného opatření, které bude závazné ve formě předpisu,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a slibuje: „Uděláme všechno pro to, aby k uzavření škol znovu nedošlo.“

V Afghánistánu, který postupně opouštějí americké jednotky i vojska NATO, obsazuje islamistické hnutí Tálibán jednu provincii za druhou. Podle zpravodajců by mohl do tří měsíců padnout i Kábul. Tak rychlý postup nečekali ani místní, tvrdí novinářka ze serveru Hlídacípes.org Tereza Engelová. Připomíná, že jen za poslední týden obsadil Tálibán devět hlavních měst provincií.

Zdražování nabralo v Česku na rychlosti, inflace vyskočila na rekordní 3,4 procenta a růst cen může pokračovat i v dalších měsících, kdy by podle centrální banky mohla dosáhnout až 4 procent.

Bezpečnostní informační službu (BIS) dočasně povede její stávající ředitel Michal Koudelka. Rozhodla tak vláda na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO). Ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela ale zpochybňuje zákonnost tohoto postupu: „Zákon neříká: ‚Vláda má udělat tohle a všechno ostatní, zejména A, B a C, udělat nesmí.‘ V demokratickém právním státě je státní moc možné vykonávat pouze způsobem, který zákony stanoví.“

Nově by měli mít pediatři možnost objednat si vakcíny Moderna proti covidu-19 pro své dětské pacienty od 12 let. Přestože už od června očkovací centra vymezovala časy pro dorost, pediatři zatím v ordinacích vakcíny neměli. „Nějakou dobu trvalo vysoutěžit distributora,“ připouští náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková. „Chci být optimistkou, naočkovat by se mělo co nejvíc dětí. Ideálně tak, aby to do září byla až polovina mezi 12 a 15 lety.“

Světová zdravotnická organizace (WHO) má za to, že ve chvíli, kdy se v mnoha vyspělých zemích debatuje o třetí dávce očkování pro rizikové skupiny, by přednost měly dostat rozvojové země. Vyčkejme alespoň do konce září, apeluje šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus s tím, že tou dobou už může být naočkováno 10 procent světové populace. „Ochota pomáhat rozvojovým zemím je velmi vysoká,“ věří politický geograf z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Vladimír Baar.

Čas na odevzdání kandidátek pro nadcházející volby do Poslanecké sněmovny vypršel. „Politické strany se snaží obsadit jednotlivé kraje těmi lídry, kteří dokáží zásadní témata pro voliče co nejatraktivněji uchopit. Zároveň ale musí vyvažovat své vnitřní poměry tím, že uspokojí stávající poslance, členy vedení nebo vlivné spolupracovníky,“ vysvětluje politický komentátor Lukáš Jelínek, proč může nedlouho před volbami docházet k vnitrostranickému pnutí.

Šéfovi Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalu Koudelkovi k 15. srpnu končí mandát. Po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem se ale premiér Andrej Babiš (ANO) o jeho setrvání ve funkci jasně nevyjádřil. Není proto jisté, kdo za dva týdny zpravodajskou službu povede. „Jsou nějaká pravidla, která by se měla dodržovat. Osud pana Koudelky už měl být dávno vyřešený,“ říká bývalý náměstek zahraniční rozvědky Jan Paďourek z Katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu.

S dovolenými se letos neodmyslitelně pojí testování na covid-19 a sledování cestovatelského semaforu. Přesto je o cesty do zahraničí zájem, tvrdí místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. Ten za černého koně letošních destinací považuje Bulharsko, které zůstalo turistům otevřené a podařilo se mu udržet v zelené barvě. Stalo se tak náhradním cílem cest pro dovolenkáře, kteří se nedostali do vytouženého Tuniska nebo Turecka.

Poslanci v pátek schválili dodatečné zvýšení důchodů o 300 korun od ledna nad zákonnou valorizaci. K podobnému kroku vláda přistoupila i v minulých letech. Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady vlády Evy Zamrazilové jde o známku toho, že s valorizačním schématem není něco v pořádku a mělo by se upravit. „Určitě by bylo vhodné držet se poměru čistá mzda-důchod. Ten dosahuje dnes asi poloviny, k hrubé průměrné mzdě je to 40 procent,“ radí ekomomka.

Ministerstvo průmyslu a obchodu a energetická společnost ČEZ uzavřely memorandum o podpoře projektu továrny na baterie pro elektromobily – takzvanou gigafactory. „Memorandum je první a klíčový krok, kterým stát jasně říká, že je připraven podpořit gigafactory, kterých budou v Evropě vznikat desítky,“ říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Využívat se v ní má mimo jiné lithium vytěžené v Krušných horách.

V některých zemích se v posledních dnech intenzivně diskutuje varianta povinného očkování, přinejmenším pro některé profese. Přednosta Ústavu lékařské etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, teolog Marek Orko Vácha se kloní spíš k zastáncům povinné vakcinace. „V Evropě jsme to celé založili na individuálních lidských právech, ale v případě hrozby má kolektivum větší váhu než lidská práva jednotlivce,“ míní.

Třiadvacáté letní olympijské hry zatím štěstí neprovází. Loňské konání her muselo být odloženo kvůli pandemii – ta sice stále trvá, za přísných opatření se ale Japonci rozhodli událost zorganizovat. I přesto bylo ještě před jejím slavnostním zahájením odhaleno několik covid pozitivních osob. Pět z nich jsou členové české olympijské výpravy. „Zaráží mě, že nebylo důsledně vyžadováno povinné očkování každého člena,“ komentuje vzniklou situaci virolog Libor Grubhoffer.

Evropská komise zveřejnila druhou výroční zprávu o vládě práva v Evropské unii. Nejhůř si podle ní v posledních měsících vedly Polsko a Maďarsko. Eurokomisařka Věra Jourová (ANO) ale upozorňuje: „S tou zprávou jsme přišli právě na základě dlouhodobé kritiky ze strany těchto států, že se zaměřujeme jen na ně a ostatní necháváme bez povšimnutí.“

Británie uvolňuje restrikce pro své občany a převádí je do roviny doporučení. Jedinou povinností zůstává izolace po setkání s nakaženým. „Tato rozhodnutí jsou spíš politická. V Británii to z mého pohledu rozhodně neodpovídá stavu ani dynamice průběhu epidemie,“ komentuje biochemik a člen Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) Jan Trnka. Víc se podle něj jedná o vůli politiků, kteří přenesli vlastní odpovědnost na bedra občanů.

Po nevídaném tornádu na jižní Moravě sužují Německo a Belgii silné záplavy. Zemřely desítky lidí a další stovky osob se pohřešují. Počasí nad postiženými oblastmi ovlivňuje tlaková níže Bernd, vysvětluje meteoroložka z Českého hydrometeorologického ústavu Marie Odstrčilová: „Zůstává tam už několik dní a je v ní velmi nestabilní atmosféra, takže stále vytváří hodně intenzivní přeháňky a bouřky.“

Evropská komise představila klimatický plán, který začne projednávat Evropská rada a europoslanci. Shodnout se musí na tom, jak bude ve finále balíček skutečně vypadat. V boji proti klimatickým změnám mohou navržená opatření znamenat zásadní průlom. Slyšet jsou ale i obavy ze zdražování energie. „Dojde k výraznému zdražení pro spotřebitele,“ předpovídá ve Speciálu Plusu energetický analytik a akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr.

Ministerstvo zdravotnictví od září plánuje ukončit bezplatné preventivní testy na koronavirus. Důvodem je dlouhodobá neudržitelnost financování z veřejného pojištění a také snaha motivovat více lidí k očkování, které je už dnes dobře dostupné každému zájemci. „Počítáme s výjimkami pro ty, kteří se z objektivních důvodů očkovat nemohou,“ ujišťuje šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO).

Vláda bez dlouhých diskusí schválila na návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) do čela nejvyššího státního zastupitelství Igora Stříže. Premiéra Andreje Babiše (ANO), který měl k adeptovi na uprázdněné místo po Pavlu Zemanovi výhrady, podle Benešové přesvědčilo osobní setkání. „Vůbec se předtím neznali. A když někoho neznáte, je těžké ho hodnotit. Takže si ho vyzpovídal a vysvětlili si řadu věcí,“ domnívá se.

Před padesáti lety projela po nové dálnici D1 první auta, dnes prochází modernizací, která trvá už osm let. Současný ministr dopravy a také průmyslu Karel Havlíček (za ANO) se zaručuje za dokončení prací do října. Teď posunul otevření úseku ještě před nadcházející volby do sněmovny. „Není to o bodech před volbami. Všude, kde to je možné, to uděláme dříve,“ ujišťuje.

Bezmála dva týdny poté, co ničivé tornádo zasáhlo jižní Moravu, se život pomalu vrací život do normálu, soudí starosta zasažené obce Lužice Tomáš Klásek (KDU-ČSL) „Dvě třetiny naší obce jsou pohromou nezasaženy a všechno funguje, byť ten mrak tornáda tady visí nad celou vesnicí,“ říká a připouští, že si teď všímá nárůstu případů posttraumatického stresu. „Pozoruji, že lidem dochází, co vlastně stalo, co je před nimi. Jejich psychický je rozkolísaný.“

Při návratu odkudkoli z ciziny je nutné se od 5. července otestovat na covid-19. Výjimku mají pouze lidé, kteří jsou už více než dva týdny naočkováni druhou dávkou vakcíny, případně dva týdny po jednodávkovém očkování. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek je ale toho názoru, že testovat by se měli lidé i po dovolené na území České republiky.

Česká republika je bez nejvyššího státního zástupce. Pavel Zeman z postu odstoupil ke 30. červnu, vláda se ale zatím návrhem na jmenování nového šéfa žalobců nezabývala. K adeptovi, kterého vybrala ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), se přitom přiklánějí i opoziční Piráti. „Zvolení prvního náměstka bývalého nejvyššího státního zástupce Igora Stříže je logickou volbou,“ hodnotí místopředseda sněmovního ústavně právního výboru Jakub Michálek (Piráti).

V Česku začíná předvolební kampaň. Uprostřed koronakrize jsou karty rozdané jasně, domnívá se česká eurokomisařka Věra Jourová: (ANO) „V době pandemie chtějí lidé vidět výsledky, nejen sliby. Mám ale obavu z postcovidové situace.“ Právě v období po odvrácení hrozby přeplněných nemocnic bude podle ní potřeba zvýšená ostražitost. „Teď to demokraticky zvolené vlády oddřou, ale mám obavy, aby po covidu nepřišli ke kormidlu populisté, kteří budou na kritice získávat laciné body.“