Jak je Česko podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) připravené na převzetí předsednictví EU? Co soudí místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) o vyjednávací váze ČR? A jak se do předsednictví otiskne nedávná kauza Dozimetr? Tomáš Pavlíček se ptá ve speciálním vysílání Plusu a Radiožurnálu.

Hnutí STAN řeší kauzu, která původně začala na pražském magistrátu a vedla například k rezignaci ministra školství Petra Gazdíka. Co o ní dosud víme? Jak ji vnímá opozice? Proč v hnutí nezafungovaly obranné mechanismy? V čem je situace nejvíce kritická pro vládní koalici? Ve Speciálu Radiožurnálu a Plusu se ptá Jan Pokorný.

Co se dělo předtím, než parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík zranili říšského protektora Reinharda Heydricha na křižovatce pražské ulice V Holešovičkách, vypráví ve speciálu Operace Anthropoid historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu: „Reinhard Heydrich přichází do Protektorátu Čechy a Morava zpacifikovat český odboj, pozvednout zbrojní výrobu pro Říši a poskytnout bezpečný koridor pro transporty vojsk na východní frontu.“

Tolik očekávaný projev ruského prezidenta Vladimira Putina na moskevském Rudém náměstí nakonec nepřinesl nic nového. Putin prohlásil, že Rusko nemělo na výběr a na Ukrajině zasáhnout muselo. Byla to prý jediná možná a správná reakce. Podobná slova pronesl i těsně před zahájením invaze 24. února.

Rusové provedli přeskupení sil a hlavním směrem je teď Donbas s cílem ovládnout celou historickou hranici Luhanské a Doněcké oblasti, naznačuje, kudy by se mohla ubírat druhá fáze války na Ukrajině, bývalý náčelník generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý: „Budou se snažit postupovat dál do vnitrozemí Ukrajiny až po řeku Dněpr. A je v tom samozřejmě zahrnutá i jižní část jako město Mariupol a oblasti podél černomořského pobřeží směrem k Oděse.“

„Myslím, že se právě teď nacházíme ve fázi konfliktu, které se říká blindspot, mrtvý bod. Síly obou stran jsou v podstatě vyrovnané a konflikt se dostal do vyčerpávající fáze. Teď je to souboj vůle a logistiky, jde o to, komu se dříve zlomí morálka a dojdou zásoby,“ shrnuje vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr. „Ani jedna ze stran nemá kapacity na to vést válku celé měsíce. V řádu několika málo týdnů musí přijít nějaké příměří, alespoň pro nabrání sil.“

Vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj vyzval Rusy, Bělorusy a další k nedělním protestům v Moskvě a dalších ruských městech proti válce. „Aby protesty v Rusku něco změnily, musely by do ulic vyjít podle mého odhadu miliony lidí. Rusko je velká země, má přes 140 milionů obyvatel. Aby tlak veřejnosti byl opravdu masivní, musely by to být mnohem větší počty lidí, než se dnes odvažují vyjít do ulic. A pochybuju, že to se v dohledné době podaří,“ soudí novinářka Petra Procházková.

Válka, kterou vede Rusko na Ukrajině, se vede i na internetu. „Situace se dynamicky mění. Zpočátku bylo zřejmě, že invaze byla šok i pro tu část online scény, která do té doby pevně stála za ruskou politikou nejen v Ukrajině, ale i v Evropě,“ přibližuje mediální analytik Josef Šlerka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. To se ale mění a vracejí se zpět narativy, které souzní s oficiální verzí Kremlu, dodává: „Tedy že se jedná denacifikaci Ukrajiny.“

Kremlologie je samostatní politologická disciplína, tvrdí bývalý diplomat Petr Kolář. „Skutečně důležité je to, co říká prezident Vladimir Putin. Všechno ostatní je irelevantní,“ zdůrazňuje a rozebírá: „Ministr zahraničí Sergej Lavrov je u moci už dvacet let. Je to takové Putinovo intelektuální alter ego, mimo jiné ma za úkol vyvolávat na Západě pocit, že s Ruskem můžeme jednat.“

Rusko a Ukrajina se dohodly na vytvoření humanitárního koridoru z ukrajinských měst Mariupol a Volnovacha. Tím mělo asi 200 tisíc civilistů opustit oblasti bojů směrem do bezpečnějších částí země. Podle ukrajinských úřadů to ale nepřetržitá ruská dělostřelecká palba neumožnila. „Dohoda o koridoru musí být upřímná, obě strany musí chtít opravdu zastavit palbu a vytvořit ho,“ připomíná bezpečnostní expert a bývalý náčelník Generální štábu Armády České republiky Jiří Šedivý.

Sankce, které západní země včetně České republiky vůči Rusku začaly uplatňovat, se budou týkat každého, varuje ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Nejenom proto, že západní státy budou nevyhnutelně zvyšovat investice na obranu, měnit energetické soustavy a nahrazovat chybějící pracovní sílu ukrajinských zaměstnanců, kteří odcházejí domů bránit svou zemi. Ale také třeba kvůli cenám pohonných hmot, které všem prodraží cestování, říká.

Kvůli obavám z dalšího rozšíření konfliktu Severoatlantická aliance nad Ukrajinou nevyhlásí bezletovou zónu. „NATO Ukrajině vyslalo vzkaz: ‚Budete si muset pomoci sami. A budete muset vydržet co nejdéle,‘“ komentuje rozhodnutí mezinárodního vojenského paktu politická geograf z Ostravské univerzity Vladimír Baar a připomíná, že ekonomické sankce začnou na Rusko silně doléhat až v příštích týdnech.

Vyrazit na Ukrajinu a pomoci jí bránit se ruské invazi zvažují podle informací ministerstva obrany a Hradu stovky Čechů. Pro boj v cizím vojsku nebo ozbrojených silách ale potřebuje každý občan povolení od prezidenta. „Nejsem si ale jistý, že tomu odpovídá konkrétní skutková situace Ukrajiny,“ zamýšlí se ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. O výjimku pro Čechy chtějí jednat i premiér Petr Fiala (ODS) s prezidentem Milošem Zemanem.

Zástupci Evropské unie se dohodli na odstřihnutí některých ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT. „Je to symbolický krok, který zasáhne jen těch sedm bank, na které se to vztahuje. Mnohem silnější nástroj je blokace aktiv ruské centrální banky,“ soudí slovenský ekonom a politik Ivan Mikloš. „Ani kdyby těch zasažených bank bylo víc, tak by se toho moc nezměnilo. V záloze je ale ještě úplně odpojení Ruska od SWIFTu včetně Gazpromu.“

Česká národní banka spustila proces odebírání licence společnosti Sberbank, která má vazby na Ruskou federaci. Do úzkých se tím dostávají některé tuzemské obce a kraje, které služeb banky využívaly a nyní se nemohou dostat ke svým financím. Například kraji Vysočina se zatím podařilo převést jen necelou polovinu z původně uložených bezmála čtyř miliard korun. Zasažené úřady mají jen malou šanci, že se jim povede získat zpět všechny peníze, upozorňuje komentátor David Klimeš.

„Domnívám se, že prvotní plány ruské armády, které evidentně směřovaly k bleskovému uchvácení Kyjeva, selhaly,“ komentuje vývoj války na Ukrajině politolog Jan Šír z Katedry ruských a východoevropských studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pokud chce Rusko dosáhnout alespoň některých cílů, které si vytyčilo, musí být další postup modifikován, předpokládá.

Sankce, které Západ uvaluje na Rusko, sice míří na celou společnost, citelně se ale dotýkají i oligarchů a vládnoucích elit včetně Vladimira Putina. Podle novináře Ondřeje Soukupa z Hospodářských novin je ale vliv těchto bohatých Rusů na Putinovu vládu malý. „Když současný ruský prezident nastoupil, tak s nimi uzavřel jakousi společenskou smlouvu: Stát nebude zkoumat, jak oligarchové své majetky získali, ale oni nebudou zasahovat do politiky,“ přibližuje novinář.

Ukrajina oficiálně podala na Ruskou federaci žalobu u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. „Je-li ten spor zaměřen na lživé tvrzení Ruska, že Ukrajina páchala ve dvou svých republikách genocidu, je to ze strany Ukrajiny skvělý a taktický právní krok. Už teď je to pro ni politická výhra,“ hodnotí odborník na mezinárodní právo a místopředseda ústavně-právního výboru sněmovny České republiky Vladimír Balaš (STAN).

Aktivita ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na sociální síti Twitter je v tuto chvíli zcela zásadní, domnívá se ukrajinista Petr Kalina z Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. „Tady se Zelenský ukazuje jako opravdový hrdina a státník. Celému národu ukázal, že se nevzdává a neuteče zbaběle někam do bezpečí, i když je ohrožen nejen on, ale i celé jeho rodina. Dělá přesně to, co má a dělá to výborně.“

Vůle vyloučit Rusko z globálního platebního systému Swift napříč světem roste. Dopady ale budou mnohem menší, než kdybychom k tomuto kroku přistoupili už před několika dny, upozorňuje ekonom platební instituce Roger Dominik Stroukal. „Naštěstí se k tomu přidaly Spojené státy americké, které zavedou ještě mnohem zásadnější opatření,“ dodává.

Vláda je připravena pomoci lidem z Ukrajiny, tentokrát pěti tisícům uprchlíků, kteří by mohli do Česka dorazit. Například města na východě Moravy už nabízejí ubytování ve vysokoškolských kolejích či hotelech a nejsou sama. „Naši partneři na Ukrajině jsou velmi vděční za jakýkoliv projev solidarity. Budou rádi, pokud poskytneme pomoc či přístřeší těm, kteří mohou z Ukrajiny uprchnout, především ženám a dětem,“ říká předseda Svazu města a obcí František Lukl.

Kybernetická válka je v současné době nedílnou součástí jakéhokoliv válečného konfliktu, připomíná prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti z CEVRO Insitutu Aleš Špidla. Kybernetická válka podle něj probíhá z ruské strany směrem k Ukrajině už dlouho. Za napadenou Ukrajinu se v tomto ohledu nyní postavilo hacktivistické hnutí Anonymous.

Pokud by Rusko přerušilo dodávky energií, Česká republika je připravená je nahradit, řekl premiér Petr Fiala (ODS). A jeho slova ve Speciálu Plusu potvrzuje i vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška: „Jsme schopni to zvládnout jak v ropě, tak v zemním plynu.“

„To, čeho se Vladimir Putin dopustil, je akt agrese, porušení Charty OSN a okupace suverénního státu ozbrojenou mocí. Je potřeba odpovědět velmi tvrdě jako světové společenství,“ komentuje události na východě Ukrajiny senátor Pavel Fischer (BEZPP). Připomíná, že generální tejmník OSN António Guterres ruského prezidenta ve jménu humanity vyzval, aby poslal své vojáky zpět a nedovolil, aby v Evropě vypukla válka.

Po desetiletích tady máme válku, shrnuje ve speciálním vysílání k událostem na východě Ukrajiny český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN): „Máme tady jednoznačného agresora a jednoznačnou oběť. Rusko argumentuje jako vždycky všichni agresoři, že někoho chrání na území jiného státu. A Ukrajinu, která se snaží nějakým způsobem ubránit.“

Moderuje Jan Pokorný.

Ukrajina vyhlásila válečný stav. Prezident Volodymyr Zelensky potvrdil informace o ruské invazi a požádal obyvatele, aby nevycházeli z domovů. „Jedná se barbarský a nevyprovokovaný akt. A je naprosto nepřijatelný a v rozporu s mezinárodním právem. Takže očekávám a pracujeme na tom, že přijde patřičná odpověď z Evropské unie a ze Severoatlantické aliance,“ prohlásil ve Speciálu ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Od pondělí 17. ledna platí povinnost testování zaměstnanců, která má zajistit bezpečné prostředí v kolektivech. Za dopoledne prvního dne plošného testování systém zaznamenal nižší tisícovky pozitivních výsledků, potvrzuje náměstek ministra zdravotnictví za Piráty Josef Pavlovic. „“

Česká republika začíná další rok s covidem-19. Z epidemiologického hlediska se vývoj zdá být pozitivní – počty nově zjištěných nákaz klesají a velmi pozvolna se snižuje i počet pacientů ve vážném stavu. Po „vánočním datovém blackoutu“, jak situaci mezi svátky nazývá ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek, je ale výpovědní hodnota údajů o počtech nově nakažených a tedy i predikce do příštích dnů značně omezená.

Česká republika začíná další rok s covidem-19. Z epidemiologického hlediska se vývoj zdá být pozitivní – počty nově zjištěných nákaz klesají a velmi pozvolna se snižuje i počet pacientů ve vážném stavu. Po „vánočním datovém blackoutu“, jak situaci mezi svátky nazývá ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek, je ale výpovědní hodnota údajů o počtech nově nakažených a tedy i predikce do příštích dnů značně omezená.

Prezident Miloš Zeman pronesl své vánoční poselství. „Je to možná marginálie, ale slovo Vánoce v jeho projevu nezaznělo ani jednou,“ všímá si komentátor Českého rozhlasu Ondřej Konrád. Podle redaktora Lidových novin Martina Zvěřiny byl celý projev určen především příznivcům Miloše Zemana, nikoli celému národu. Jak oba komentátoři hodnotí projev hlavy státu? Poslechněte si celý speciál Českého rozhlasu Plus.

Prezident Miloš Zeman pronesl na 2. svátek vánoční svůj tradiční projev k občanům České republiky. Vyzval v něm například k povinnému očkování proti nemoci covid-19 nebo k odmítnutí evropské dohody New Green Deal.

Nově se proti covidu-19 mohou nechat očkovat i děti mezi pátým a dvanáctým rokem. Pediatři a lékaři v očkovacích centrech budou mít od úterý 14. prosince k dispozici vakcínu Pfizer/BioNTech, která je upravená pro dětský organismus – má o třetinu méně účinných látek. „Pediatrická formulace se mírně odlišuje v pomocných látkách i míře použitelnosti,“ vysvětluje ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová.

Tým odborníků různých profesí založil iniciativu Lékaři pomáhají Česku, jejich cílem je naočkovat milion lidí posilující dávkou. To by mohlo ulevit nemocnicím, kde končí pacienti s těžkým průběhem covidu-19. Výzvu podpořili premiér Andrej Babiš (ANO) v demisi i nově jmenovaný předseda vlády Petr Fiala (ODS). Iniciátor výzvy stomatolog Radek Mounajjed má za to, že organizátoři znají způsob, jak velmi efektivně zapojit ambulantní specialisty.

Ustavující schůze sněmovny začíná v pondělí odpoledne, volba nového vedení dolní komory by měla následovat ve středu. Pokud jde o hladký průběh všech náležitostí, nemá Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), příští předsedkyně sněmovny, větší obavy. Protože koalice Spolu a Pirátů se Starosty už ukázaly velkou vůli co nejdřív se na věcech domluvit. Prodlužování volby se dá ovšem předpokládat u opoziční SPD, která žádá také místopředsednické křeslo ve sněmovně.

K novému dodavateli zatím přešly jen desítky tisíc lidí z bezmála milionu občanů odkázaných na dodavatele poslední instance, potvrzuje Michal Kebort, tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Spotřebitele vyzývá, aby dlouho neotáleli. Čím déle totiž u záložního dodavatele zůstanou, tím víc vysokých záloh na energie budou muset zaplatit.

Možnost zbavit se břemene exekuce pro občany České republiky, kteří dluží peníze obcím, městům, státu nebo dalším veřejnoprávním subjektům umožní „milostivé léto“ – návrh poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL) a Patrika Nachera (ANO). Platí od svátečního 28. října do 28. ledna. Na horkou linku neziskové organizace Člověk v tísni teď volá až desetkrát víc lidí, kteří žádají o radu, tvrdí Daniel Hůle: „Jde hlavně o dluhy na nájmu, za jízdu na černo nebo na zdravotním pojištění.“

Počty nakažených dál rostou, oproti loňsku ale pozvolna. Přesto je třeba být nadále obezřetní, říká dosluhující ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Vláda měla projednat některé změny v opatřeních, jako je zkrácení povinné karantény a platnosti testů či kontrola bezinfekčnosti v restauracích. Zatím ale čeká na vyjádření AntiCovid týmu budoucí vládní koalice Spolu a PirSTAN.

Vítězem voleb do sněmovny se stala koalice Spolu, v těsném závěsu za ní skončilo hnutí ANO, na třetím místě se s odstupem umístila dvojkoalice Piráti a Starostů. Posledním subjektem, který se do sněmovny probojoval, je SPD Tomia Okamury. Voliči rozhodli jednoznačně, konstatuje Martin Kupka (ODS). „Podpis memoranda nedává Andreji Babišovi (ANO) žádnou možnost sestavit vládu,“ odkazuje se na dohodu o spolupráci, který už v sobotu večer uzavřely koalice.

Vítězem voleb do sněmovny se stala koalice Spolu, v těsném závěsu za ní skončilo hnutí ANO, na třetím místě se s odstupem umístila dvojkoalice Piráti a Starostů. Posledním subjektem, který se do sněmovny probojoval, je SPD Tomia Okamury. Voliči rozhodli jednoznačně, konstatuje Martin Kupka (ODS). „Podpis memoranda nedává Andreji Babišovi (ANO) žádnou možnost sestavit vládu,“ odkazuje se na dohodu o spolupráci, který už v sobotu večer uzavřely koalice.

Úspěch koalice Spolu ve sněmovních volbách může podle socioložky Paulíny Tabery ze Sociologického ústavu Akademie věd znamenat i to, že současná ODS více odpovídá představám jejich voličů. „Možná je tady menší rozpor mezi stranou a voliči. To jsou totiž lidé, kteří jsou relativně prozápadně orientovaní, dokonce i proevropsky orientovaní. Jsou navázáni na EU,“ říká v narážce na to, že v minulosti se ODS vymezovala spíše jako euroskeptická strana. Svým voličům navzdory.

Úspěch koalice Spolu ve sněmovních volbách může podle socioložky Paulíny Tabery ze Sociologického ústavu Akademie věd znamenat i to, že současná ODS více odpovídá představám jejich voličů. „Možná je tady menší rozpor mezi stranou a voliči. To jsou totiž lidé, kteří jsou relativně prozápadně orientovaní, dokonce i proevropsky orientovaní. Jsou navázáni na EU,“ říká v narážce na to, že v minulosti se ODS vymezovala spíše jako euroskeptická strana. Svým voličům navzdory.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Komentátoři Českého rozhlasu Petr Nováček a Petr Hartman hodnotí první náznaky o tom, kdo a s kým by mohl uzavřít koalici.

Komentátoři Českého rozhlasu Petr Nováček a Petr Hartman hodnotí první náznaky o tom, kdo a s kým by mohl uzavřít koalici.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Kdo bude vládnout a s kým? Jak blízko k sobě mají voliči koalic Spolu a Pirátů se Starosty? Odpovídá socioložka Paulína Tabery a komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman.

Kdo bude vládnout a s kým? Jak blízko k sobě mají voliči koalic Spolu a Pirátů se Starosty? Odpovídá socioložka Paulína Tabery a komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Socioložka Paulína Tabery analyzuje výsledky voleb.

Socioložka Paulína Tabery analyzuje výsledky voleb.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se pravděpodobně dostane hnutí SPD, které dlouhodobě volá po referendu o vystoupení z Evropské unie. Hlavní ekonomka Reiffeisebank Helena Horská, host třetí hodiny povolebního speciálu Plusu a Radiožurnálu, před tím varuje. I když připouští, že být součástí EU s sebou nese i jisté nároky.

Do sněmovny se pravděpodobně dostane hnutí SPD, které dlouhodobě volá po referendu o vystoupení z Evropské unie. Hlavní ekonomka Reiffeisebank Helena Horská, host třetí hodiny povolebního speciálu Plusu a Radiožurnálu, před tím varuje. I když připouští, že být součástí EU s sebou nese i jisté nároky.

Hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer upozorňuje na to, že prvním úkolem příští vlády bude nepochybně fiskální politika. Nejméně celý příští rok se bude muset vláda zabývat růstem cen: „Tedy zvýšením nákladů na to, co chtěla pořídit, a také zvýšenými mzdovými požadavky ve státním sektoru.“ Zadlužení podle něj zatím není „vysloveně nebezpečené“, ale obává se vývoje státního deficitu.

Hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer upozorňuje na to, že prvním úkolem příští vlády bude nepochybně fiskální politika. Nejméně celý příští rok se bude muset vláda zabývat růstem cen: „Tedy zvýšením nákladů na to, co chtěla pořídit, a také zvýšenými mzdovými požadavky ve státním sektoru.“ Zadlužení podle něj zatím není „vysloveně nebezpečené“, ale obává se vývoje státního deficitu.

Hostem první hodiny povolebního speciálu Plusu a Radiožurnálu je komentátor Aktuálně.cz David Klimeš. „Silným povolebním hráčem bude realita. Doufám v to,“ předpokládá a vysvětluje: „A myslím, že právě to povolební vyjednávání vyhraje. Je tady hodně problémů a ať už vyhrají sebepopulističtější strany, tak je budou muset řešit. Za prvé je to státní rozpočet. “

Hostem první hodiny povolebního speciálu Plusu a Radiožurnálu je komentátor Aktuálně.cz David Klimeš. „Silným povolebním hráčem bude realita. Doufám v to,“ předpokládá a vysvětluje: „A myslím, že právě to povolební vyjednávání vyhraje. Je tady hodně problémů a ať už vyhrají sebepopulističtější strany, tak je budou muset řešit. Za prvé je to státní rozpočet. “

Jak se má vláda postavit k růstu inflace? Na co použijeme miliardy, které přicházejí z Evropské unie v rámci Národního plánu obnovy? A jsme připraveni na další hrozby podobné pandemii covidu-19? Nejen na to se v poslední debatě před otevřením volebních místností zeptal Jan Pokorný lídrů stran a kandidátů na premiéra.

„Dočasně je správné mít rozpočtové schodky a zvyšovat rozumně státní dluh,“ hodnotí kroky vlády v době pandemie Jan Švejnar, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na newyorské Kolumbijské univerzitě a také ředitel think-tanku IDEA. „Ale musíme být připraveni na to, že v příštích letech budeme dluh vůči HDP držet, nebudeme ho zvyšovat, případně ho snížíme a že budou přebytky, pakliže ekonomiku dostaneme do rychlého chodu.“

Do voleb zbývá posledních pár dnů a kampaně vrcholí. Zatímco jejich dosavadní průběh mířil především na příznivce jednotlivých stran, teď se dá očekávat zaměření na nerozhodnuté voliče. „Před čtyřmi lety bylo tématem lithium. Což byla kauza, která pohnula jednotkami procent. Pravicové strany se teď snaží vytáhnout do podobné pozice téma inflace,“ všímá si Marie Bastlová, moderátorka a redaktora serveru Seznam Zprávy.

Nedělní volby do německého parlamentu skončily překvapivě vyrovnaným výsledkem pro SPD a CDU/CSU. Podle očekávání ale zvítězili Sociální demokraté (SPD). Nyní startují vyjednávání o nové koalici a také nástupci odcházející kancléřky Angely Merkelové. Podle vedoucí Katedry německých a rakouských studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Zuzany Lizcové se rozhodne mezi kandidáty dvou nejsilnějších stran Olafem Scholzem a Arminem Laschetem.

Zvýšení daňové progrese na jedné straně, na straně druhé úplně zrušení povinných odvodů do státní kasy. I tak vypadaly návrhy řešení daňové politiky státu podle představ hostů poslední předvolební debaty Českého rozhlasu Plus. Jejími hosty byli Jana Maláčová (ČSSD), Tereza Urzová (Urza.cz), Jaroslav Pollák (Senioři 21) a Lubomír Volný (VOLNÝ blok).

Také čtvrtá předvolební debata Plusu a Radiožurnálu se ptala zástupců stran a hnutí na tři základní okruhy: státní rozpočet, obnova ekonomiky po pandemii a hospodářské dopady klimatických změn. Hosty debaty byli Josef Nerušil (SPD), Petr Cibulka (Volte Pravý blok), Ondřej Hýsek (Moravské zemské hnutí) a Petr Bajer (Trikolora Svobodní Soukromníci).

Na veřejné zdravotní pojištění má jít jen v tomto roce skoro 400 miliard korun. V červnu došlo k navýšení plateb za státní pojištěnce o 200 korun měsíčně, což stát přijde na 14 až 15 miliard. „Já se s premiéry dlouho přel o padesátikorunu a najednou přišel covid-19 a bylo to 200 korun,“ chválí prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Ale problém je, aby se peníze skutečně dostaly od pojišťoven do zdravotnických zařízení.“

Navyšování výdajů státu, zelená ekonomika i chybějící zaměstnanci. Taková byla témata třetí předvolební debaty Českého rozhlasu Plus. Hosty debaty byli Vít Rakušan (STAN, koalice s Piráty), Jakub Olbert (Otevřeme Česko), Michal Berg (Strana zelených) a Pynelopi Cimprichová (Švýcarská demokracie).

Všichni zástupci stran – Jiří Dolejš (KSČM), Pavel Sehnal (Aliance pro rodinu), Jaroslav Pelc (Přísaha), Radim Špaček (Koruna Česká) a Vladimíra Vítová (Aliance národních sil) – se shodují, že otázky ochrany klimatu, životního prostředí, rostlin a zvířat či rozvoje zelené ekonomiky a průmyslu jsou v jejich programech jedny z nejdůležitějších. Aktuálním tématem je budoucnost vozů se spalovacími motory v Evropské unii po roce 2035.

Všichni zástupci stran – Jiří Dolejš (KSČM), Pavel Sehnal (Aliance pro rodinu), Jaroslav Pelc (Přísaha), Radim Špaček (Koruna Česká) a Vladimíra Vítová (Aliance národních sil) – se shodují, že otázky ochrany klimatu, životního prostředí, rostlin a zvířat či rozvoje zelené ekonomiky a průmyslu jsou v jejich programech jedny z nejdůležitějších. Aktuálním tématem je budoucnost vozů se spalovacími motory v Evropské unii po roce 2035.

„České školství je těžkopádné, pomalé, nestíhá připravovat absolventy na to, co je v tomto měnícím se světě po ukončení jednotlivých typů škol čeká,“ stýská si viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „Tím přicházíme o hodně. Jsou to, tuším, miliardy korun ročně. Prioritou by pro nás mělo být snažit se v každém žákovi na základní škole objevit to, co mu jde, na co má talent a neudusit ho, jak se často děje.“

Snižování počtu státních zaměstnanců. Redukce neziskových organizací. Nová daň z kapitálu. I tak vypadají návrhy na stabilizaci veřejných rozpočtů, které představili zástupci politických stran v první předvolební debatě lídrů kandidujících stran. Hosty debaty byli Martin Kupka (Spolu, ODS), Patrik Nacher (ANO), Ctirad Musil (Moravané), Jan Májíček (Levice) a Jan Michael Kubín (Hnutí Prameny).

Současná vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM si vytkla za jednu ze svých priorit důchodovou reformu, nakonec ji ale nepředložila. Pouze ministerstvo práce pod vedením Jany Maláčové (ČSSD) představilo novely, na nichž ovšem nepanuje shoda. „Odborníci mají poměrně jasno, co je rychlým řešením, jak systém vybalancovat do plusu. Ale jsou to politici, kteří to musí realizovat. A voliči s tím už mají špatnou zkušenost s pilíři,“ vadí Danuši Nerudové, rektorce Mendelovy univerzity.

Současný premiér Andrej Babiš (ANO) je podle posledního průzkumu agentury Median nejpřijatelnějším kandidátem na premiéra. Bude skutečně šéf hnutí ANO tím, kdo dostane po volbách první šanci na sestavení nové vlády? „Hodně překvapuje to, že Babiš je po osmi letech takto silný. Za posledních třicet let to v zásadě bylo tak, že politik se tou dobou už okoukal,“ všímá si Daniel Kaiser, komentátor serveru Echo24.

Současný premiér Andrej Babiš (ANO) je podle posledního průzkumu agentury Median nejpřijatelnějším kandidátem na premiéra. Bude skutečně šéf hnutí ANO tím, kdo dostane po volbách první šanci na sestavení nové vlády? „Hodně překvapuje to, že Babiš je po osmi letech takto silný. Za posledních třicet let to v zásadě bylo tak, že politik se tou dobou už okoukal,“ všímá si Daniel Kaiser, komentátor serveru Echo24.

Školství nebo zdravotnictví jsou témata, která lidé před volbami vnímají jako nejdůležitější. Zároveň jsou to témata, o kterých strany nejčastěji mlčí. Pojí se s nimi totiž otázka rozpočtu a daní. „Náznaky jsem našel u koalice Pirátu a STAN, ale i tam je to nesmělé. Nedivte se, že to nemá koalice SPOLU, když to byla ODS, která koncem loňského roku pomohla prosadit více jak stomiliardovou sekeru do státního rozpočtu,“ připomíná komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Německá kancléřka Angela Merkelová, která je na odchodu ze spolkové politiky, varovala před možností, že by se levicová strana Die Linke mohla podílet na moci. „To by znamenalo, že by vládu dominantně sestavovala sociální demokracie SPD. CDU totiž spolupráci s Die Linke vylučuje,“ přibližuje Lukáš Novotný, politolog z Katedry politologie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP). „Teď se jeví jako reálné, že by SPD oslovila Zelené a právě Die Linke.“

„Myslím, že z pandemie ještě nejsme tak venku, abychom dokázali její dopady přímo hodnotit. Pokud ale něco odkryla, tak jakousi epidemii cynismu. Tím by se dalo vysvětlit, že tady umřely desetitisíce lidí, ale nikdo za to nenese osobní odpovědnost. A nikdo po ní ani nevolá. Jako kdyby se to nestalo,“ hodnotí poslední rok a půl sociolog Stanislav Biler.