Pomůže nám technologie zachycování a ukládání uhlíku do země zpomalit oteplování atmosféry? Má podporu napříč politickým spektrem, včetně klimaskeptiků i zástupců průmyslu. V USA k ní vzniká systém finančních pobídek a daňových úlev. Jenže bližší pohled na jednotlivé kroky při implementaci projektů na sekvestraci uhlíku také ukazuje, že není řešením pro všechny.

V roce 2012 získal profesor Stanfordovy univerzity s českými kořeny Brian Kobilka Nobelovu cenu v oboru chemie za svůj výzkum receptorů spřažených s G proteinem – o titul se podělil se svým mentorem Robertem Lefkowitzem. Oba se zasloužili o to, že lépe rozumíme jedné z hlavních metod komunikace v těle. Receptory totiž zprostředkovávají přenos informací do nitra buňky, což je pak zásadní pro chod jednotlivých orgánů a tkání, stejně tak i pro rychlé reakce na vnější podněty.

Jakým směrem se ubírá budoucnost léčby Parkinsonovy choroby, ale i dalších neurodegenerativních onemocnění, vysvětluje ve Studiu Leonardo Robert Jech, přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN.

Celosvětově každé šesté úmrtí lze přičíst chorobě v důsledku znečištění životního prostředí. „Znečištěné ovzduší způsobuje celou řadu onemocnění, zejména jde o polétavý prach, který způsobuje záněty, oxidační poškození organismu, která pak souvisí s celou řadou onemocnění,“ říká ve Studiu Leonardo Jan Topinka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

Co vědci vědí o chemii mozku u jednoho z nejčastějších neurodegenerativních onemocnění dnešní doby, popisuje ve Studiu Leonardo Robert Jech, přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice a zástupce ředitele a předseda Vědecké rady Národního ústavu pro neurologický výzkum.

Co to je politický marketing a jak se změnil během posledních dekád? „Rozdíl mezi standardním a politickým marketingem je ten, že politický marketing je ve skutečnosti hybrid mezi marketingem a propagandou,“ říká ve Studiu Leonardo britský politolog Paul Baines, proděkan University of Leicester.

Proč je v české společnosti tak rozšířená snaha omlouvat sexuální násilí? Při posuzování sexualizovaného násilí se u nás prosazuje představa, že u tohoto typu násilí bývá nějaká spoluvina, vysvětluje ve Studiu Leonardo Blanka Nyklová ze Sociologického ústavu AV ČR.

Hurikány tvoří nedílnou součást přírodního ročního cyklu ve Spojených státech. V posledních letech to ale ze zpráv a z dojmů obyvatel států Mexického zálivu může vypadat, že těchto bouří přibývá. Co na to říkají statistická data? A co zajímá u hurikánů ovlivněných změnou klimatu sektor pojišťovnictví?

Jaká komunikace probíhá uvnitř buňky? Rozumíme jí? Kdo tam rozhoduje a kdo poslouchá? A věděli jste, že buňka v těle dokáže usnout, nebo dokonce sama sobě nařídit, aby spáchala sebevraždu? Pochody v základních jednotkách organismů ve Studiu Leonardo vysvětlí molekulární bioložka Alena Panicucci Zíková z Parazitologického ústavu Biologického centra AV.

Delta řeky Mississippi a její rozsáhlé mokřady jsou významnou přírodní lokalitou. Ta ale zatím zmizela pod mořskou hladinou rychlostí 5000 kilometrů čtverečních za 70 let. O příčinách této eroze pobřeží v Lousianě hovoří americký novinář Bob Marshall, dvojnásobný nositel Pulitzerovy ceny.

Poznají se dobří vědci podle počtu zveřejnění svých prací ve vědeckých časopisech? O tzv. predátorských časopisech, o systému Open access (OA) i národním ohodnocení mluví host Studia Leonardo Daniel Münich, výkonný ředitel think-tanku IDEA při CERGE-EI.

Jedním z pilířů vysílaní Českého rozhlasu Plus je i věda. Za deset let jsme odvysílali bezpočet objevů a nahlédli do laboratoří celého světa. Poslechněte si speciální vydání pořadu Studio Leonardo, ve kterém se vydáme na tropické Borneo. Ondřej Novák mimo jiné zjišťoval, jak tamní ekosystém trpí odlesňováním kvůli výsadbě palmy olejné. Ztráta životního prostředí totiž vede k vymírání mnoha vzácných druhů.

Před dvěma lety badatelka Vendula Vlková Hingarová otevřela nové téma v české a norské historiografii, když s výzkumným týmem sesbírala na 200 příběhů československých mužů, kteří byli za druhé světové války nuceně nasazeni v nacisty okupovaném Norsku.

V životním prostředí je už od 80. let minulého století mnoho enviromentálních zátěží, které negativně ovlivňují zdraví lidí. A ne vždy se nám je daří odstranit. Například na Slovensku existují oblasti, kde rybáři musejí vracet do řek ulovené ryby, protože jejich konzumace by byla nebezpečná. Kolik toxických látek se v přírodě vůbec monitoruje a jsou všechny rozložitelné?

Jak se děti učí mateřskou řeč a jak je to pro ně obtížné, nebo naopak lehké, vysvětlí psycholog a lingvista Filip Smolík z Psychologického ústavu Akademie věd a pedagog na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve Studiu Leonardo popíše také to, jaké mechanismy fungují při osvojování řeči, jak při tom dítěti (ne)pomáhat a co může signalizovat malá slovní zásoba.

Narodili se mezi lety 1995 a 2010, žijí s telefonem v ruce a jejich domovem je digitální svět. Informace čerpají především z online prostředí, videí, podcastů, a knihy otevírají jen neradi. Generace Z nebo také snowflakes čili sněhové vločky byly předmětem výzkumu českých a norských výzkumníků. Co zjistili?

Objev inzulínu byl zásadní pro léčbu cukrovky v případě selhání jeho tvorby slinivkou. Před tím byl diabetes „rozsudkem smrti“. Naproti tomu cukrovka 2. typu je nemocí blahobytu. Problém je v rezistenci organizmu vůči inzulínu. Jak se tento druh nemoci léčí? I to se dozvíte od nefrologa a diabetologa Jana Vachka. Moderuje Jana Klusáková.

Velice úspěšný rok zažila reprodukční bioložka Kateřina Komrsková: připsala si hned dva významné objevy týkající se početí lidského života, které mohou v praxi pomoci při asistované reprodukci. Jeden se týká spermií, druhý vajíček. Oba jsou také završením osmnáctiletého, respektive dvacetiletého výzkumu týmu Komrskové.

Jeden se týká spermií, druhý vajíček. Oba jsou také završením osmnáctiletého, respektive dvacetiletého výzkumu týmu doc. Komrskové. Jaké to je bádat tak dlouho nad jedním tématem – ztrácejí vědkyně a vědci občas naději? A jaký to je pocit učinit tak velké objevy? Nejen o tom ve Studiu Leonardo, tentokrát s hostem až v Austrálii. Ptala se Daniela Vrbová.

Jen málokterý lékař zažije ve svém oboru pokrok, který dokáže zcela obrátit poměr naděje na vyléčení u pacientů. Profesor Jan Starý zaváděl v bývalém Československu západní protokoly pro léčení dětské leukémie a zasadil se taky o propojení všech hematoonkologických center v republice. Je emeritním přednostou Kliniky dětské hematologie a onkologie v Motole a učitelem několika generací svých pokračovatelů.

Neexistuje univerzálně platný model pandemie, k tomuto závěru došel mezinárodní výzkum, na kterém se podíleli i čeští vědci. Inovativní metoda analýzy starého pylu ukázala, že například České království pandemie moru zásadně nezasáhla. O rozsáhlé studii Nature Ecology and Evolution ve Studiu Leonardo mluví paleoekolog Petr Pokorný.

Ceny energií se už rok drží na závratné úrovni a hrozba energetické chudoby napříč Evropou se zvyšuje. Studie organizace Re-set s názvem Nová dohoda pro energetiku: Cesty k právu na energii čistou a dostupnou pro všechny hledá příčiny současného stavu a nabízí řešení, jak energetickou krizi zmírnit či vyřešit a do budoucna dalším podobným krizím předcházet.

Čeští vědci umí získat pitnou vodu i v místech, kde je jen suchý pouštní vzduch a žádná elektřina. Nejen o zařízení MAGDA hovoří ve Studiu Leonardo výzkumný pracovník univerzitního Centra energeticky efektivních budov při ČVUT Nikola Pokorný.

Řepka olejná zabírá v Česku 15 procent osetých ploch. Přestože představuje tradičně pěstovanou plodinu, je takové množství pro půdu vyčerpávající. Na vině je přílišný objem anorganických hnojiv a pesticidů, kterými se ošetřuje. Stav českých půd však zhoršují i další faktory: okyselování, eroze a každoroční ubývání orné půdy.

Nabízí rozhovor s vedoucí Centra pro sexuální zdraví a prevenci Národního ústavu dušeního zdraví (NÚDZ) MUDr. Kateřinou Klapilovou. Bude mluvit tedy o lidech se sexuálním nastavením, které obsahuje stálé a silné preference pro neobvyklé sexuální objekty nebo praktiky. Proč se jejich situace zkomplikovala během pandemie koronaviru, a jak jim pomohl preventivní program Parafilik? Připravila a uvádí Lenka Pištěková.

Hostem je Denisa Krásná  z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.  Vysvětlí, kdo jsou ti, kteří přežili asimiliační programy z minulých století a bojovali a stále bojují za své jazyky, kulturu i tradice. A kam především je potřeba směřovat miliardy dolarů, které kanadská vláda schválila, jako reparace za potírání původních obyvatel. Moderuje Renata Kropáčková.

Může snaha o snižování emisí skleníkových plynů ztroskotat na tom, že nebudeme mít čistější energie? A neskončí dekarbonizace evropské ekonomiky a přechod na masivnější využití obnovitelných zdrojů dřív, než začala? Moderuje Daniela Vrbová. 

Alžběta Candia Muňoz. Jak ji inspiroval a v čem jí radil její dědeček, světově uznávaný dětský psycholog Zdeněk Matějček, od jehož narození letos uplynulo 100 let? Moderuje Renata Kropáčková.

A pelety z odpadního meduňkového prachu dokáží uklidnit krávy před dojením. Pod pokličku ekologického zemědělství nahlédneme ve Studiu Leonardo. Připravila a moderuje Lenka Pištěková.

Adiktolog Tomáš Jandáč ve Studiu Leonardo vysvětlí, jak závislost poznat a jak probíhá léčba. Dozvíte se i to, jaké drogy dnešní mladá generace užívá, proč přibývá sebepoškozování  a co je to kratom. Připravila a moderuje Lenka Pištěková.

Jak daleko je vývoj jedlých obalů, které mohou být tekuté nebo i ve spreji a co je potřeba ještě prověřit před jejich uplatněním v praxi, na to se ptá Renata Kropáčková.

I velice občasní návštěvníci lesa si ale v poslední době museli všimnout množství suchých stromů, vykácených lesních ploch a tím pádem i značných proměn v krajině. Proč se kondice mnoha lesů zhoršila, co to znamená pro budoucí hospodaření a jak počítat při obnově lesa už s faktem, že se mění klima, o tom ve Studiu Leonardo mluví Jiří Lněnička, analytik projektu Faktaoklimatu.cz. Moderuje Daniela Vrbová.

Přední český gastroenterolog Pavel Kohout, přednosta interní kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice, vysvětlí na čem záleží rychlost našeho metabolismu a jak střevní mikrobiom ovlivňuje zdraví i psychickou pohodu člověka. Moderuje Lenka Pištěková.

r.o. Vysvětlí například také to, jaké podmínky musí splnit ukrajinští zdravotníci, kteří utekli před ruskou agresí, pokud žádají o práci v českém zdravotnictví. Moderuje David Šťáhlavský.

Na fúzním reaktoru se podílí 35 zemí. Jak pokračuje výzkum, jaké novinky při něm vědci objevili a jestli spolupráci poznamenala ruská invaze na Ukrajinu, řekne Radomír Pánek, ředitel Ústavu plazmatu Akademie věd ČR. Ve Studiu Leonardo se ho ptá Martin Srb.

Jednomu pomůže, když nejprve dostane léky a potom půjde na operaci, jinému prospěje přesně opačný postup. Jaké poznatky v tom lékařům pomáhají, probereme s Janou Prausovou, předsedkyní České onkologické společnosti. Ptá se Martin Srb

Dokazuje to studie, o které bude ve Studiu Leonardo mluvit její spoluautor, Aleš Urban, z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Fakulty životního prostředí ČZU. Dozvíte se, že velká sídliště jsou překvapivě životu bezpečnější než kompaktní zástavba v centru Prahy.  Pořad připravil a moderuje David Šťáhlavský.

Nepovyšujme se nad lidi závislé na nejrůznějších drogách, snažme se spíš pochopit, jak jejich problémy vznikly a jestli za nimi není trauma z dětství, říká Gábor Maté, kanadský lékař a psychoterapeut.

Vznikají mobilní hospice a paliativní týmy už mají i některé nemocnice. Je to práce nejen s umírajícími, ale také s jejich rodinou a dá se to zvládat jen, když se člověk poctivě věnuje osobní psychohygieně, dozvíte se z rozhovoru se spoluzakladatelkou mobilního hospice sv. Michaela v Poličce Jitkou Kosíkovou. Moderuje Andrea Skalická.

Teď se chystá na Fullbrightovo stipendium do San Franciska. S výzkumnicí z brněnského centra CEITEC mluvil Vladimír Kroc.

Hostem totiž je Marie Buňatová z Historického ústavu Akademie věd. Odpoví třeba na to, jaký byl život pražských židů v Rudolfínské době, odkud přicházeli a proč se tehdy prakticky deset procent obyvatel města hlásilo k židovské víře. Ptá se Eva Kézrová.

Vědecké výzkumy potvrzují, že dobrou ochranou proti rozvoji této neurodegenerativní nemoci je pravidelná fyzická aktivita. Host: doc. Martin Vyhnálek z Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.

Rusko nevylučuje nasazení jaderných zbraní vůči Ukrajině. Zatím „jen“ taktických, tedy s nižší účinností. Putin ale tvrdí, že „bezpečnostní“ operace na Ukrajině je teprve začátek. Jadernými zbraněmi hrozí i totalitní KLDR. Hrozí tedy světu nukleární válka? David Šťáhlavský mluví o jaderných programech s vojenským a bezpečnostním analytikem Lukášem Visingrem.

Etnografka Daniela Stavělová popisuje vývoj folkloru v novodobé historii od 50. let minulého století až dodnes. Jaké prvky mají vliv na folklor v současnosti? A můžou to být třeba hipsteři? Ptá se Martina Rasch.

I když badatelé dlouho tušili, že dinosauři a ptáci mají mnoho společného, až poslední tři dekády bádání potvrdily, že mezi oběma druhy je přímá souvislost. „Když přemýšlíme o dinosaurech, měli bychom si je představovat rozhodně jako velké ptáky, než jako přerostlé ještěrky nebo krokodýli,“ zdůrazňuje paleontolog Stephen Brusatte.

Moderní technologie pronikají do všech oblastí života včetně zemědělství. „K pozemku se už dnes nepřistupuje, jak bylo dříve zvykem – jako k celku, na němž se všechny operace dělaly co nejvíce uniformně. Takže když se selo, sela se všude stejná dávka a tak dále,“ vysvětluje František Kumhála z Technické fakulty České zemědělské univerzity. Ukázalo se ale, že při této plošné metodě je výnos na každém místě pozemku jiný. Proto se teď mluví o precizním zemědělství.

Test na bázi biočipu z Fyzikálního ústavu Akademie věd je stejně rychlý jako antigenní testy a stejně přesný jako PCR metoda. Bude k dispozici ve firmách a podnicích a snadno si ho spleteme s automatem na kávu. „Pandemie koronaviru je pro nás jen jeden z příkladů použití této technologie. Nevíme, jaká hrozba přijde jindy. Díky univerzálním možnostem je další použití ve hvězdách,“ dívá se do budoucna Hana Lísalová, vedoucí Laboratoře funkčních biorozhraní Fyzikálního ústavu.

Lékaři bez hranic zatím nemůžou ve válkou zmítané Ukrajině otevřít vlastní nemocnici. Na prvním místě je pro ně bezpečnost pacientů i zdravotnického personálu. „Když si na sebe dáte neprůstřelnou vestu, helmu nebo zbraň, jste cílem útoku, jen to provokuje válčící strany, aby na vás zaútočily. Nás chrání jen ta pověstná bílá trička s logem Lékařů bez hranic. A to, že dopředu s válčícími stranami vyjednáváme a oznámíme jim, že tam nemocnici otevíráme,“ vysvětluje Jan Trachta.

Strach z toho, co by mohly zažívat děti, které se narodí do současného světa, vede některé mladé lidi k rozhodnutí, že se rodiči vůbec nestanou. Mezi hlavní důvody patří stále častěji dopady klimatické změny. „Ve své práci jsem se zabývala tím, jak samy ženy, které se pro bezdětnost rozhodly, na své důvody pohlížejí,“ přibližuje enviromentalistka Marie Drahoňovská, která o tom mluvila s respondentkami věku 28 až 38 let. Podle ní hraje často velkou roli altruismus.

Jeho výzkum patří k nadějným ve světovém boji s rakovinou, teď ale Jiří Neužil práci odložil a odjel na východní Slovensko pomáhat ukrajinským uprchlíkům. Vlastním autem jako dobrovolník vozil uprchlíky z Ukrajiny do vnitrozemí a své zkušenosti popisuje v rozhovoru s Evou Kézrovou ve Studiu Leonardo.

Jak se angažuje v současné válce? A proč bychom se před ní měli mít na pozoru? Také o tom bude ve Studiu Leonardo mluvit vědkyně Tereza Bartoníčková, zakladatelka Internetového institutu. Moderuje Vladimír Kroc.

Dozvíte se od ní, jak jsou na tom ukrajinští vědci v době ruské agrese, jak jim může pomoci Česko a proč ukrajinské vědce najdeme více v Brazílii a Mexiku, než v Západní Evropě. Pořad připravil a otázky klade David Šťáhlavský.

Vzpomínky desítek pamětníků na povinnou vojenskou službu zmapoval tým historiků. Jedním z nich byl  historický antropolog Petr Wohlmuth, který je hostem Studia Leonardo. Prozradí v něm mimo jiné i to, že většina bývalých takzvaných záklaďáků na vojnu nevzpomíná ráda, mimo jiné kvůli propracovanému systému šikany. Ptal se Štěpán Sedláček.

Příběh starý tisíce let většina z nás zná ze školy. Přímo na někdejším území Kolchidy po něm pátral zpravodaj Českého rozhlasu v Asii David Jakš.

Socioložka Marta Kolářová dva roky sledovala povětšinou rodiče dětí, kterým není lhostejný stav planety a kteří se vydali cestou osobní změny. Na co narážejí v každodenním životě, jaká dilemata řeší a jestli jsou v životě šťastní, zjišťovala Martina Rasch.

Jaký je rozdíl mezi tím, co víme o historii z Bible a hmotným svědectvím? A jak složité je zkoumat nálezy v chrámu, o kterém biblické knihy nepíšou? A jaké je působit jako archeolog v Izraeli? Moderuje Martin Srb.

Více jak padesát procent všech dřevin na ostrově v Indickém oceánu byste nenašli jinde na světě. O jejich ochranu se už dvacet let snaží čeští vědci. Zkoumají hlavně dračince a kadidlovníky a na jejich výjimečnost upozorňují i tamní obyvatele, kterým pomáhají zakládat domácí a školní zahrady a chránit přírodní bohatství ostrova. Ve Studiu Leonardo o tom bude mluvit Petr Maděra z Mendelovy univerzity v Brně. Ptá se Filip Rambousek.

Výsadba stromů a ochrana lesů je proto jedním z nástrojů ve snaze zmírnit globální oteplování. Milan Svoboda z České zemědělské univerzity vysvětlí, že je v globálním měřítku důležitější chránit stávající pralesy a ze dřeva vyrábět věci pro dlouhodobé využívání. Moderuje Štěpán Sedláček.

Co dalšího by chtěla profesorka Milena Králíčková změnit? Historicky první ženy v čele naší nejstarší univerzity se ve Studiu Leonardo bude ptát Eva Kézrová.

Hostem je Tomáš Hájek  z Národního ústavu duševního zdraví. Na výzkum, na kterém se podílel, se ptala Veronika Paroulková.

Jak funguje ojedinělá živá laboratoř, kterou můžete najít v Brně, prozradí ředitelka centra RECETOX Jana Klánová. Moderuje Martina Pouchlá.

Začínal před lety v garáži, dnes Josef Průša dodává 3D tiskárny do 160 zemí světa. Dokážou vytisknout protézy a zdravotnické pomůcky, součástky do aut, bytové dekorace, módní doplňky, hračky, stavebnice, ale také domy. Používá je třeba americká NASA i Space-X Elona Muska. Připravila Markéta Ševčíková.

I když poslední dva roky byly chladnější a na srážky bohatší, kůrovcová kalamita v českých lesích pokračuje, byť pomalejším tempem. Proč dřevo v posledních letech výrazně podražilo, vysvětluje Roman Modlinger z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity. „Cena dříví ovlivňovala zpracování kůrovcové kalamity celou dobu,“ říká a pro vysvětlení toho, proč cena dřeva roste, se ve Studiu Leonardo vrací do nedávné minulosti.

Co je příčinou osteoporózy a jak s tímto onemocněním souvisí obezita nebo naopak anorexie? I to prozradí Michaela Tencerová z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky. Připravila a moderuje Veronika Paroulková.

Hypotéza říká, že lidi potřebují babičky, aby pomáhaly mladším ženám rodit a starat se o děti. Jiný živočišný druh to tak nemá a jsme v tomhle smyslu unikátní. Moderuje Martin Srb.

Už teď se připravují projekty na výrobu družic i družicových systémů, které budou zastřešovat naše firmy a vědecká pracoviště. Vedoucí Oddělení kosmických technologií a aplikací Ministerstva dopravy Ondřej Šváb ve Studiu Leonardo představí i unikátní český projekt SLAVIA, první ryze český program, který doporučila Evropská kosmická agentura k realizaci.

Na to, aby digitálními metodami zkoumal alternativní křesťanská hnutí středověku, získal prestižní grant od Evropské rady pro výzkum. Moderuje Martina Pouchlá.

Překvapivě až čtvrtina z nich se přitom týká dětí, mnohé znamenají doživotní problémy a trvalé následky. Jaké to jsou a jak se správně zachovat, pokud už k nějakému poranění dojde? Na to se bude ptát  Veronika Paroulková primáře Pavla Stodůlky, přednosty sítě očních klinik Gemini.

Už více než třicet let dávají vědci dohromady varovné poznatky o změně klimatu a prezentují je ve své zprávě. Ta poslední vyšla v pondělí. Podílel se na ní i český klimatolog Tomáš Halenka. Výsledný dokument se podle něj nedá číst. Proč? Na to se ho zeptal Štěpán Sedláček.

Už více než třicet let dávají vědci dohromady varovné poznatky o změně klimatu a prezentují je ve své zprávě. Ta poslední vyšla v pondělí. Podílel se na ní i český klimatolog Tomáš Halenka. Výsledný dokument se podle něj nedá číst. Proč? Na to se ho zeptal Štěpán Sedláček.

O jeho práci a o tom, co pro děti udělal, bude mluvit jeho někdejší spolupracovník, dětský psycholog Jaroslav Šturma. Ptát se bude Martina Rasch.

Její součástí jsou od letoška kromě cytologických stěrů také DNA HPV testy. Nejen o jejich přínosu bude ve Studiu Leonardo mluvit profesor Jiří Sláma z Onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Moderuje Andrea Skalická.

Vede totiž Ústav počítačové grafiky a multimédií na Fakultě informačních technologií VUT v Brně. Jak moc hrozí, že nám někdo “ukradne” hlas, se zeptá Martina Pouchlá.

Výzkumu neformálních vztahů v soudnictví se bude v následujících pěti letech věnovat právník David Kosař se svým mezinárodním vědeckým týmem. Nedávno totiž získal v pořadí už druhý grant od Evropské výzkumné rady, takzvaný ERC grant. Podrobnosti o jeho výzkumu zjišťoval Filip Rambousek.

Výzkumu neformálních vztahů v soudnictví se bude v následujících pěti letech věnovat právník David Kosař se svým mezinárodním vědeckým týmem. Nedávno totiž získal v pořadí už druhý grant od Evropské výzkumné rady, takzvaný ERC grant. Podrobnosti o jeho výzkumu zjišťoval Filip Rambousek.

Pokud ho trápí nespavost, nemusí ještě vyhledávat spánkovou laboratoř, ale při podezření na spánkovou apnoi nebo narkolepsii, tedy nadměrné usínání během dne, by už pomoc vyhledat měl. Nejen o tom bude řeč v dnešním Studiu Leonardo s profesorem Karlem Šonkou z Centra pro poruchy spánku a bdění Všeobecné fakultní nemocnice  v Praze. K mikrofonu ho pozvala Andrea Skalická.

A bude někdy existovat zákrok či pilulka, po které obezita definitivně zmizí? Markéta Ševčíková se ptá obezitologa Martina Frieda.

Očkovací centrum nebo třeba požár či útok střelce na veřejném místě. To jsou situace, při kterých je nutné regulovat pohyb velkého počtu lidí v co možná nejkratší době. Jak takovou situaci nasimulovat? Na Vysokém učení technickém v Brně se takovými modely zabývá Tomáš Apeltauer. Na podrobnosti se ho ptala Martina Pouchlá.

Jestli ale tisíce mláďat zlepší celkový stav těchto ohrožených zvířat, není jisté. Pandemie s sebou totiž přinesla i značnou ekologickou zátěž – v mořích je více odpadu.  O tom jak pandemie ovlivnila ochranu mořských želv mluví ve Studiu Leonardo Daniel Mrázek se zakladatelkou projektu Chráníme mořské želvy Hanou Svobodovou.

Americká laboratoř, kde pracuje, testuje potenciální vakcíny a léky – primárně proti ebole nebo viru Marburg. Po vypuknutí pandemie COVID-19 se na ni ale obrátily farmaceutické firmy s prosbou, aby testovala jejich vakcíny a léky na tuto nemoc.

O dronech a o tom, jak pomáhají vědcům v jejich práci se dozvíte od Martina Sasky, vědce z ČVUT, který se svým týmem opakovaně vítězí na věhlasných zahraničních soutěžích. Co všechno drony zvládnou při průzkumu jeskyní, kostelů nebo elektráren? A budou přepravovat dřív balíčky nebo cestující? Pořad připravil Petr Kološ.
Petr Kološ

důležité šířit osvětu o tom, jak se zavčas starat o své reprodukční zdraví,
pokud jednou dítě chceme mít. Proč kvalita vajíček klesá s věkem rychleji než
kvalita spermií? Jaký vliv mají na plodnost anabolika? A které mýty se pojí s
ovulací? Na to odpovídá reprodukční bioložka Zuzana Holubcová v rozhovoru s
Martinou Pouchlou.

staveb z éry státního socialismu. Přitom i poválečné období přineslo řadu
mimořádných počinů na poli architektury. Proč těmto stavbám nedokážeme
poskytnout odpovídající péči? Téma pro historika architektury Petra Vorlíka,
který je hostem dnešního Studia Leonardo.

Když se řekne sociální síť, napadne nás většinou Facebook nebo Instagram. Sociologická metoda analýza sociálních sítí se ale těmito fenomény primárně nezabývá. Pracuje s daty a informacemi a zjišťuje, jak spolu lidé komunikují nebo spolupracují. Co všechno se dá analýzou sítí zjistit? Co je k této metodě potřeba? Nakolik je u nás rozšířená? Připravila Martina Rasch.

Jejich počty se na území střední Evropy zvyšují. Co to znamená pro krajinu, pro člověka i pro šelmy samotné s biologem Pavlem Hulvou. Připravil Ondřej Ševčík

Popovídat si s roboty o politice, projet se v autě bez volantu. To všechno v budoucnosti zvládne umělá inteligence. Dnes si s počítačem můžete zahrát šachy. A prohrajete. O tom, jak se roboti učí novým věcem a s čím by nám v budoucnu mohli pomáhat bude moderátor Matěj Skalický mluvit s Romanem Bartákem z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Které technologie pomůžou připravit mediky na práci doktorů? Co všechno z chodu nemocnice jde nasimulovat? A co naopak simulace nenapodobí? Na otázky odpovídá ředitel centra Petr Štourač. Moderuje Martina Pouchlá.

Který mechanismus chrání korály před vybělením? Ohrožuje podvodní komunikaci tropických tuleňů zvukové znečištění z lodí? A co prozrazuje DNA žraloků hedvábných?

Dobře se vyzná i v brunejském pralese. Uslyšíte o polozapomenutých způsobech lesního hospodaření i křehké roli tropických lesů. Moderuje Štěpán Sedláček

Rakousko chce dosáhnout klimatické neutrality dřív než řada dalších evropských zemí. Jak to chce udělat a jaké alpskou zemi čekají úskalí, zjišťoval Štěpán Sedláček.

Co všechno o viru dnes víme a jak složitě se proti němu hledá vakcína? Na to odpoví světově uznávaný virolog Karel Raška mladší. Připravil Matěj Skalický

V jakém stavu jsou tito vrcholoví predátoři a jak se mění jejich obraz v očích veřejnosti? Jsou desítky českých šelem přirozeně životaschopné nebo by bez práce ochranářů a odborných zoologů opět zmizely z naší krajiny? Nejen o tom mluví Ondřej Ševčík se zoologem z Univerzity Karlovy Pavlem Hulvou.

Také na zemědělství dopadla pandemie koronaviru: zdražují potraviny, jsou problémy se sklizní, s odbytem i s nasmlouvanými kontrakty. Jaké dopady na zemědělství měly epidemie v minulosti a jak si s nimi naši předci poradili? A co bychom měli dělat my, abychom zvýšili svoji potravinovou bezpečnost?

Uvolňovat energii podobně jako slunce a hvězdy. To je cílem vědců, kteří zkoumají praktické uplatnění termojaderné fúzní reakce. Už za pět let by se měl rozeběhnout velkolepý experiment ITER, největší fúzní reaktor na světě, který bude vyrábět více energie, než se do něj dodá. Na jeho budování se podílí 35 zemí.

Studio Leonardo se dnes věnuje léčbě roztroušené sklerózy, která nejčastěji postihuje mladé lidi mezi dvacátým a čtyřicátým rokem. Neuroložka Dana Horáková z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze vysvětlí, proč je tato nemoc stále nevyléčitelná. Ptala se Andrea Skalická.

Ochrana českého archeologického dědictví je bržděna zastaralým zákonem. Jaké možnosti mají archeologové v prosazování památkářských nároků a jak se srovnávají s tlakem developerů a stavebníků?

Až 80 % Čechů stráví letošní dovolenou v tuzemsku, odhadují statistiky. Jak toto rozhodnutí ovlivní sektor cestovního ruchu, který silně zasáhly dopady pandemie koronaviru?

Francouzský sociolog a filozof vědy Bruno Latour vydává knihu Zpátky na zem. Jaký recept má na řešení globální klimatické změny v době koronavirové?

Odborník na kyberbezpečnost Karel Obluk upozorňuje, že chytré spotřebiče jsou často špatně zabezpečené. Moderuje Martin Srb.