Začínal před lety v garáži, dnes Josef Průša dodává 3D tiskárny do 160 zemí světa. Dokážou vytisknout protézy a zdravotnické pomůcky, součástky do aut, bytové dekorace, módní doplňky, hračky, stavebnice, ale také domy. Používá je třeba americká NASA i Space-X Elona Muska. Připravila Markéta Ševčíková.

I když poslední dva roky byly chladnější a na srážky bohatší, kůrovcová kalamita v českých lesích pokračuje, byť pomalejším tempem. Proč dřevo v posledních letech výrazně podražilo, vysvětluje Roman Modlinger z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity. „Cena dříví ovlivňovala zpracování kůrovcové kalamity celou dobu,“ říká a pro vysvětlení toho, proč cena dřeva roste, se ve Studiu Leonardo vrací do nedávné minulosti.

Co je příčinou osteoporózy a jak s tímto onemocněním souvisí obezita nebo naopak anorexie? I to prozradí Michaela Tencerová z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky. Připravila a moderuje Veronika Paroulková.

Hypotéza říká, že lidi potřebují babičky, aby pomáhaly mladším ženám rodit a starat se o děti. Jiný živočišný druh to tak nemá a jsme v tomhle smyslu unikátní. Moderuje Martin Srb.

Už teď se připravují projekty na výrobu družic i družicových systémů, které budou zastřešovat naše firmy a vědecká pracoviště. Vedoucí Oddělení kosmických technologií a aplikací Ministerstva dopravy Ondřej Šváb ve Studiu Leonardo představí i unikátní český projekt SLAVIA, první ryze český program, který doporučila Evropská kosmická agentura k realizaci.

Na to, aby digitálními metodami zkoumal alternativní křesťanská hnutí středověku, získal prestižní grant od Evropské rady pro výzkum. Moderuje Martina Pouchlá.

Překvapivě až čtvrtina z nich se přitom týká dětí, mnohé znamenají doživotní problémy a trvalé následky. Jaké to jsou a jak se správně zachovat, pokud už k nějakému poranění dojde? Na to se bude ptát  Veronika Paroulková primáře Pavla Stodůlky, přednosty sítě očních klinik Gemini.

Už více než třicet let dávají vědci dohromady varovné poznatky o změně klimatu a prezentují je ve své zprávě. Ta poslední vyšla v pondělí. Podílel se na ní i český klimatolog Tomáš Halenka. Výsledný dokument se podle něj nedá číst. Proč? Na to se ho zeptal Štěpán Sedláček.

Už více než třicet let dávají vědci dohromady varovné poznatky o změně klimatu a prezentují je ve své zprávě. Ta poslední vyšla v pondělí. Podílel se na ní i český klimatolog Tomáš Halenka. Výsledný dokument se podle něj nedá číst. Proč? Na to se ho zeptal Štěpán Sedláček.

O jeho práci a o tom, co pro děti udělal, bude mluvit jeho někdejší spolupracovník, dětský psycholog Jaroslav Šturma. Ptát se bude Martina Rasch.

Její součástí jsou od letoška kromě cytologických stěrů také DNA HPV testy. Nejen o jejich přínosu bude ve Studiu Leonardo mluvit profesor Jiří Sláma z Onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Moderuje Andrea Skalická.

Vede totiž Ústav počítačové grafiky a multimédií na Fakultě informačních technologií VUT v Brně. Jak moc hrozí, že nám někdo “ukradne” hlas, se zeptá Martina Pouchlá.

Výzkumu neformálních vztahů v soudnictví se bude v následujících pěti letech věnovat právník David Kosař se svým mezinárodním vědeckým týmem. Nedávno totiž získal v pořadí už druhý grant od Evropské výzkumné rady, takzvaný ERC grant. Podrobnosti o jeho výzkumu zjišťoval Filip Rambousek.

Výzkumu neformálních vztahů v soudnictví se bude v následujících pěti letech věnovat právník David Kosař se svým mezinárodním vědeckým týmem. Nedávno totiž získal v pořadí už druhý grant od Evropské výzkumné rady, takzvaný ERC grant. Podrobnosti o jeho výzkumu zjišťoval Filip Rambousek.

Pokud ho trápí nespavost, nemusí ještě vyhledávat spánkovou laboratoř, ale při podezření na spánkovou apnoi nebo narkolepsii, tedy nadměrné usínání během dne, by už pomoc vyhledat měl. Nejen o tom bude řeč v dnešním Studiu Leonardo s profesorem Karlem Šonkou z Centra pro poruchy spánku a bdění Všeobecné fakultní nemocnice  v Praze. K mikrofonu ho pozvala Andrea Skalická.

A bude někdy existovat zákrok či pilulka, po které obezita definitivně zmizí? Markéta Ševčíková se ptá obezitologa Martina Frieda.

Očkovací centrum nebo třeba požár či útok střelce na veřejném místě. To jsou situace, při kterých je nutné regulovat pohyb velkého počtu lidí v co možná nejkratší době. Jak takovou situaci nasimulovat? Na Vysokém učení technickém v Brně se takovými modely zabývá Tomáš Apeltauer. Na podrobnosti se ho ptala Martina Pouchlá.

Jestli ale tisíce mláďat zlepší celkový stav těchto ohrožených zvířat, není jisté. Pandemie s sebou totiž přinesla i značnou ekologickou zátěž – v mořích je více odpadu.  O tom jak pandemie ovlivnila ochranu mořských želv mluví ve Studiu Leonardo Daniel Mrázek se zakladatelkou projektu Chráníme mořské želvy Hanou Svobodovou.

Americká laboratoř, kde pracuje, testuje potenciální vakcíny a léky – primárně proti ebole nebo viru Marburg. Po vypuknutí pandemie COVID-19 se na ni ale obrátily farmaceutické firmy s prosbou, aby testovala jejich vakcíny a léky na tuto nemoc.

O dronech a o tom, jak pomáhají vědcům v jejich práci se dozvíte od Martina Sasky, vědce z ČVUT, který se svým týmem opakovaně vítězí na věhlasných zahraničních soutěžích. Co všechno drony zvládnou při průzkumu jeskyní, kostelů nebo elektráren? A budou přepravovat dřív balíčky nebo cestující? Pořad připravil Petr Kološ.
Petr Kološ

důležité šířit osvětu o tom, jak se zavčas starat o své reprodukční zdraví,
pokud jednou dítě chceme mít. Proč kvalita vajíček klesá s věkem rychleji než
kvalita spermií? Jaký vliv mají na plodnost anabolika? A které mýty se pojí s
ovulací? Na to odpovídá reprodukční bioložka Zuzana Holubcová v rozhovoru s
Martinou Pouchlou.

staveb z éry státního socialismu. Přitom i poválečné období přineslo řadu
mimořádných počinů na poli architektury. Proč těmto stavbám nedokážeme
poskytnout odpovídající péči? Téma pro historika architektury Petra Vorlíka,
který je hostem dnešního Studia Leonardo.

Když se řekne sociální síť, napadne nás většinou Facebook nebo Instagram. Sociologická metoda analýza sociálních sítí se ale těmito fenomény primárně nezabývá. Pracuje s daty a informacemi a zjišťuje, jak spolu lidé komunikují nebo spolupracují. Co všechno se dá analýzou sítí zjistit? Co je k této metodě potřeba? Nakolik je u nás rozšířená? Připravila Martina Rasch.

Jejich počty se na území střední Evropy zvyšují. Co to znamená pro krajinu, pro člověka i pro šelmy samotné s biologem Pavlem Hulvou. Připravil Ondřej Ševčík

Popovídat si s roboty o politice, projet se v autě bez volantu. To všechno v budoucnosti zvládne umělá inteligence. Dnes si s počítačem můžete zahrát šachy. A prohrajete. O tom, jak se roboti učí novým věcem a s čím by nám v budoucnu mohli pomáhat bude moderátor Matěj Skalický mluvit s Romanem Bartákem z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Které technologie pomůžou připravit mediky na práci doktorů? Co všechno z chodu nemocnice jde nasimulovat? A co naopak simulace nenapodobí? Na otázky odpovídá ředitel centra Petr Štourač. Moderuje Martina Pouchlá.

Který mechanismus chrání korály před vybělením? Ohrožuje podvodní komunikaci tropických tuleňů zvukové znečištění z lodí? A co prozrazuje DNA žraloků hedvábných?

Dobře se vyzná i v brunejském pralese. Uslyšíte o polozapomenutých způsobech lesního hospodaření i křehké roli tropických lesů. Moderuje Štěpán Sedláček

Rakousko chce dosáhnout klimatické neutrality dřív než řada dalších evropských zemí. Jak to chce udělat a jaké alpskou zemi čekají úskalí, zjišťoval Štěpán Sedláček.

Co všechno o viru dnes víme a jak složitě se proti němu hledá vakcína? Na to odpoví světově uznávaný virolog Karel Raška mladší. Připravil Matěj Skalický

V jakém stavu jsou tito vrcholoví predátoři a jak se mění jejich obraz v očích veřejnosti? Jsou desítky českých šelem přirozeně životaschopné nebo by bez práce ochranářů a odborných zoologů opět zmizely z naší krajiny? Nejen o tom mluví Ondřej Ševčík se zoologem z Univerzity Karlovy Pavlem Hulvou.

Také na zemědělství dopadla pandemie koronaviru: zdražují potraviny, jsou problémy se sklizní, s odbytem i s nasmlouvanými kontrakty. Jaké dopady na zemědělství měly epidemie v minulosti a jak si s nimi naši předci poradili? A co bychom měli dělat my, abychom zvýšili svoji potravinovou bezpečnost?

Uvolňovat energii podobně jako slunce a hvězdy. To je cílem vědců, kteří zkoumají praktické uplatnění termojaderné fúzní reakce. Už za pět let by se měl rozeběhnout velkolepý experiment ITER, největší fúzní reaktor na světě, který bude vyrábět více energie, než se do něj dodá. Na jeho budování se podílí 35 zemí.

Studio Leonardo se dnes věnuje léčbě roztroušené sklerózy, která nejčastěji postihuje mladé lidi mezi dvacátým a čtyřicátým rokem. Neuroložka Dana Horáková z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze vysvětlí, proč je tato nemoc stále nevyléčitelná. Ptala se Andrea Skalická.

Ochrana českého archeologického dědictví je bržděna zastaralým zákonem. Jaké možnosti mají archeologové v prosazování památkářských nároků a jak se srovnávají s tlakem developerů a stavebníků?

Až 80 % Čechů stráví letošní dovolenou v tuzemsku, odhadují statistiky. Jak toto rozhodnutí ovlivní sektor cestovního ruchu, který silně zasáhly dopady pandemie koronaviru?

Francouzský sociolog a filozof vědy Bruno Latour vydává knihu Zpátky na zem. Jaký recept má na řešení globální klimatické změny v době koronavirové?

Odborník na kyberbezpečnost Karel Obluk upozorňuje, že chytré spotřebiče jsou často špatně zabezpečené. Moderuje Martin Srb.

Sonda Solar Orbiter vyslaná ke Slunci Evropskou kosmickou agenturou po čtyřech měsících letu nafotila naši hvězdu z dosud nejbližší vzdálenosti.

Kočičí psycholožka Klára Nevečeřalová prozradí, které kočičí signály si špatně vykládáme, jaký vztah k nám tyto malé šelmy mají, nebo proč se na lidi naučily mňoukat.

Klimatické změny dopadají ve velkém i na české lesy a jejich nejviditelnějším projevem je sucho a kůrovcová kalamita. Jak budou vypadat české lesy?

Jakou roli v globální klimatické změně hrají oceány? Jak se lidstvu daří omezovat emise skleníkových plynů?

Teorie časové perspektivy amerického psychiatra Phillipa Zimbarda zkoumá náš vztah k vlastní minulosti , přítomnosti i budoucnosti. K čemu se vztahují Češi?

V nemocnicích by měly odhalovat infikované pacienty s vysokou teplotou. Jak termokamery fungují? S Milanem Honnerem z centra nových technologií na ZČU mluvil Matěj Skalický

Lidé po celém světe dnes tráví mnohem víc času ve svých domovech a ven vycházejí jen s ochrannými pomůckami. Zažívají tak podobnou situaci jako astronauti při výcviku.

Většina virů, které způsobily v posledních letech epidemie s vysokou smrtností, má původ u divokých zvířat. Kolik takových na nás ještě číhá a jak zabránit přenosu?

Laboratorní testy už dlouho pomáhají lékařům vyznat se v původcích nakažlivých onemocnění. Jaká úskalí jsou spojena s odhalováním nového koronaviru SARS-CoV-2?

Zvládnou zemědělci a potravináři období pandemie koronaviru? Jaké jsou dopady krize nyní a jak ovlivní budoucí měsíce a roky v oblasti zemědělství?

Moderní technologie mohou pomoci v boji proti koronaviru, ale zároveň i narušovat naše soukromí, vysvětluje Tomáš Krajník z Centra umělé inteligence ČVUT.

Co víme o viru, který způsobuje nemoc COVID-19? Hostem Studia Leonardo je odborník na strukturální studia virů a bakteriofágů Pavel Plevka z Masarykovy univerzity v Brně.

Proč nám někdy utíká jako voda, a jindy se doslova vleče? Hostem Studia Leonardo je Kristýna Malenínská z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

Želvy ohrožuje pytláctví, klimatické změny i odpad v mořích. Důležité místo pro ně jsou ostrovy v Indonésii, kde se je snaží zachránit i česká organizace.

V Dubaji budou Češi kultivovat poušť. Uslyšíte o ornitologickém výzkumu a řeč bude i o českých robotech a dronech, kteří uspěli na mezinárodní soutěži. Moderuje Petr Kološ.