Indické ženy a dívky jsou prodávány za pouhých 35 dolarů a nuceny ke sňatku proti své vůli. 29letá Nazima Begumová při rozhovoru chová svého nejmladšího pětiměsíčního Taufiqa. Žije ve Šrínagaru se svými třemi dětmi, manžel zemřel před čtyřmi měsíci na srdeční chorobu, a přestože je v jejím hlase slyšet smutek, říká, že se snaží být kvůli dětem statečná. O obchodování s lidmi v Indií spravovaném Kašmíru připravila reportáž katarské televizní stanice Al-Džazíra.

Proč svět potřebuje ukrajinské vítězství? Ptá se známý americký historik a specialista na moderní dějiny střední a východní Evropy Timothy Snyder, který je profesorem na Yale University. V komentáři pro ukrajinský deník Kyiv Post uvádí 15 důvodů, proč musí Ukrajina válku proti Rusku vyhrát. Prvním důvodem je zastavení zvěrstev, kterých se Rusové dopouštějí, protože ruská okupace je de facto genocida.

V bojích na Ukrajině působí mimo profesionálních ruských vojáků také řada dobrovolníků. Proč se účastní ruské agrese a jsou vůbec pro armádu přínosem, nebo jde jen o figurky na šachovnici kremelské propagandy? Odpovědi hledá nezávislý ruský zpravodajský web Moscow Times.

Běloruský diktátor Lukašenko přenechal suverenitu země Rusku a pomáhá mu s válkou. – Návrh důchodové reformy ve Francii budí velké vášně. – Maďarský premiér Orbán je v nejtěžší situaci za dobu své vlády. – Čínu zahltil covid, ale vláda svou politiku chválí. Dnešní výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravila Gita Zbavitelová.

Před britskou vládou stojí těžký úkol: vyvést britskou národní zdravotní službu z krize. Zpravodajský sever Politico oslovil odborníky z různých oblastí zdravotních služeb, který se ptal, jaké změny mohou zlepšit stav zdravotnictví. Přinášíme souhrn toho nejzásadnějšího. Britské zdravotnictví se potýká s prudkým nárůstem počtu lidí nakažených infekcemi. K tomu se přidávají dlouhodobé problémy, jako jsou dlouhé čekací lhůty na léčbu a chronický nedostatek zaměstnanců.

Zatímco mnoho analytiků a pozorovatelů očekávalo, že se ruská ekonomika pod tíhou západních hospodářských sankcí a války na Ukrajině zhroutí, ve skutečnosti hospodářství největší země světa v minulém roce překvapivě odolávalo. Nezávislý ruský server Moscow Times si proto položil otázku, co se s ruskou ekonomikou v roce 2022 dělo doopravdy.

Moskva stále blokuje většinu lodních dodávek z Ukrajiny, která je jedním z největších producentů pšenice na světě. Útoky na energetickou infrastrukturu navíc komplikují práci ukrajinským zemědělcům. Země čelí také útokům na pšeničné sklady nebo závody, které zrno zpracovávají. Dopady ruských válečných strategií na regionální krize týkající se nedostatku potravin a celosvětové inflace, analyzuje americký deník The New York Times.

Krizi duševního zdraví v zemi prohlubuje válka na Ukrajině i mezinárodní izolace. – Práva žen v zemích Perského zálivu jsou stále omezována navzdory úpravám zákonů. – Západopapuánští aktivisté chtějí prosadit svou vizi “zeleného státu”. Mohl by se jejich přístup uplatnit i jinde ve světě? – Jak může africká hudba podpořit ekonomický rozvoj černého kontinentu? Dnešní výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravila Marie Pochobradská.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj říká, že budoucnost jeho země je uvnitř Evropské unie. Ukrajina se i přes probíhající invazi ruských vojsk pokouší o vymýcení korupce a reformy v oblasti justice, čímž se chce posunout ke splnění kritérií pro vstup do sedmadvacítky. Aktuální vývoj přibližuje evropská mutace serveru Politico.

Jak se válka na Ukrajině proměňuje v ruskou katastrofu, dělá prezident Vladimir Putin, co může, aby se neobjevil před veřejností. Sílí tak zvěsti o jeho zdravotním a duševním stavu, ale i o plánu uprchnout do Jižní Ameriky, píše britský deník The Times.

Japonsko se vzdává svého pacifistického postoje a zdvojnásobí vojenské výdaje. V popředí jeho nové bezpečnostní doktríny stojí především Čína a Severní Korea, píše rakouský deník Die Presse.

Pro politiky jako Marine Le Penová a Viktor Orbán jsou problémy Evropského parlamentu důkazem dvojího metru Evropské unie. Už léta se střetávají s vedoucími unijními představiteli, kteří je obviňují z nedodržování zásad právního státu, utlačování menšin a udržování mocenských vazeb se zahraničními režimy, jako je například režim Vladimira Putina v Rusku. Postojem evropské krajní pravice ke katarskému korupčnímu skandálu se zabývá zpravodajský server Politico.

Jak může ve válce přežít nemocnice pro psychicky a mentálně nemocné pacienty zjišťovalo v reportáži Rádio Svobodná Evropa. Poslechněte si svědectví zaměstnanců léčebny z ukrajinského města Borodianka nedaleko Kyjeva. Když Rusko v únoru napadlo Ukrajinu, byla nemocnice domovem pro 350 padesát lidí, přičemž mnozí z pacientů potřebovali neustálou péči. Z 250 zaměstnanců jich v zařízení zůstalo jen deset. Na kritickou situaci vzpomíná ředitelka nemocnice Marina Ganitskajová.

Teploty pod bodem mrazu zpomalují pohyb na bojišti a mění vojenskou strategii na obou stranách. Pro vojenské pozorovatele je otevřenou otázkou, jestli změna ročního období zmrazí také samotný konflikt, nebo zda toho jedna ze stran dokáže využít. Odhadnout se to pokouší také server Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Největší boje na frontě se přesunuly z jižní do východní části Ukrajiny. Rozsáhlé území na severovýchodě a východě začíná pokrývat sníh.

Doutník je někdy prostě jen doutník, říkají s oblibou uvědomělí freudovci a stejně tak šála je někdy jen šála. Když ji má na sobě maďarský premiér Viktor Orbán a zobrazuje mapu takzvaného Velkého Maďarska, což naznačuje územní nároky na sousední země, je to problém, píše komentátor agentury Bloomberg Andreas Kluth.

Aby ruský prezident Vladimir Putin přestál válku na Ukrajině, chce zvýšit vojenské a bezpečnostní výdaje. Naopak do oblasti školství a infrastruktury má jít peněz míň. V ruských školách se navíc zavádějí metody z doby Sovětského svazu a žáci se učí vlastenectví. Německý list Die Welt píše, že podle průzkumů je na převýchovu ruské mládeže už pozdě.

Na ukrajinské zdravotníky dopadá zima a nemocnice jim platí jen část mezd. Ukrajina totiž před válkou refomovala zdravotnictví a ekonomika trpící ruskou invazí, upozorňuje britská nezávislá mediální platforma openDemocracy. V červenci ukrajinské ministerstvo zdravotnictví rozhodlo, že nemocnice mimo konfliktní zóny budou placeny pouze za služby, které poskytnou pacientům.

Na demonstracích se odehrávají neobvyklá setkání zastánců tvrdé linie zleva i zprava, které spojují emoce strachu a bezmoci vyvolané konfliktem na Ukrajině. Rozbouřenou náladu v evropských metropolích mapuje britský deník The Financial Times. „Prosíme, neprovokujte policii. Upozorňujeme, že ruské vlajky nebo nápisy vyjadřující podporu ruským ozbrojeným silám nejsou vítány,” znělo varování jednoho z organizátorů demonstrace v Lipsku.

Polsko se po ruské invazi na Ukrajinu rozhodlo rozšířit svou armádu. Cílem Varšavy je mít nejsilnější pozemní jednotky v Evropské unii. Na cestě k tomu jí má pomoct navýšení výdajů na obranu i nákup vojenské techniky z Jižní Koreje. Tématu se věnuje evropská odnož zpravodajského portálu Politico.

Začíná fotbalové Mistrovství světa v Kataru pořádané federací FIFA. Tento ročník soutěže ale vyvolal značnou kritiku ze strany veřejnosti kvůli údajnému porušování lidských práv. Organizace Human Rights Watch zveřejnila Průvodce reportérů, který má pomoct novinářům, kteří budou mistrovství světa pokrývat. V článku popisuje i lidskoprávní situaci v hostitelské zemi.

Ukrajina prokázala neuvěřitelnou bojovou a informační zdatnost. Bez podpory Spojených států a dalších západních partnerů můžeme s jistotou říct, že by ji Rusko přemohlo brzy po zahájení invaze. Bez pomoci NATO by musela vést partyzánskou válku. Se západní podporou je ale schopna podnikat protiútoky kombinovanými zbraněmi, píše ukrajinský deník Kyiv Post.

Španělská nezisková organizace Safeguard Defenders v září zveřejnila informaci, podle které Čína provozuje 54 zámořských policejních stanic, mimo jiné i v Praze a dalších městech Západu. Buňky zřejmě slouží k nátlaku na čínské občany v zahraničí, včetně disidentů. Některé Evropské státy existenci podobných stanic na svém území ale odmítají, píše na svém webovém serveru Rádio svobodná Evropa.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podepsal dokument, kterým se Rusko zavázalo bránit tradiční hodnoty před hrozbami ze Spojených států a takzvanou „gay propagandou“. Prezidentský dekret začal platit ihned a zdůrazňuje důležitost „tradičních hodnot jako základu ruské společnosti“. Informuje o tom ruský nezávislý zpravodajský server Moscow Times.

28. října ruský ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že cíle mobilizace byly splněny. Později Vladimir Putin dodal, že s právníky probere možnosti demobilizačního dekretu, který by povolávání mužů do armády oficiálně ukončil. Kreml se ale teď začíná odvolávat na právní názory, podle kterých takový dokument nutný není. Obhájci lidských práv se podle nezávislého ruského webu Meduza obávají, že Putinův mobilizační dekret je tak stále platný.

Válka na Ukrajině v zimě zpomalí, ale jaro by mohlo být rozhodující. Zima přitom kdysi ve válkách Rusku pomáhala. Součástí folklóru se staly legendy o tom, jak Napoleonova invazní armáda před mrazy uprchla, a Hitlerovy tanky zamrzly na předměstí Moskvy, píše britský zpravodajský server iNews. Na Ukrajině se stejně jako v Rusku klimatické podmínky v zimních měsících výrazně mění a budou mít dopad na obě válčící strany.

Když Kreml v roce 2014 anektoval krymský poloostrov, tatarské obyvatelstvo vyrazilo na protest do ulic. Místní úřady vůči nim později zahájily rozsáhlou vlnu represí, během které rušily tatarská nezávislá média, likvidovaly nevládní organizace hájící tatarské zájmy a pronásledovaly aktivisty z tamní komunity. Teď na tuto etnickou menšinu bezprecedentně dopadá Putinova válka.

Vladimir Putin a jeho okolí berou velmi vážně svět duchů. Americkému serveru Daily Beast to řekl nejmenovaný představitel Kremlu, který chtěl zůstat v anonymitě. Anna Morozová, která už deset let radí ruským emigrantům, jak si zvyknout na západní světské způsoby, potvrzuje, že „legendární historky hrají v ruské národní psychologii obrovskou roli a bezpochyby ovlivňují i Putinovo počínání na Ukrajině“.

Sice neexistují oficiální statistiky o uzavírání sňatků v Rusku, sociální sítě jsou svatebčanů doslova plné. To, že po vyhlášení částečné mobilizace prudce vzrostl jejich počet, naznačují i údaje z různých regionů, všímá si nezávislý ruský zpravodajský server Moscow Times. Sverdlovská oblast na Urale zaznamenala během prvních dvou týdnů mobilizace 65procentní nárůst počtu sňatků.

Prořídlé ulice, vytapetované výlohy, prázdná křesla v holičstvích a ženy v dámských klubech. Jak se částečná mobilizace promítla do každodenního života v Moskvě, ilustruje reportáž deníku The New York Times. Páteční odpoledne v holičství Chop-Chop v centru ruské metropole bývala rušná. „Obvykle bychom teď měli plno,“ popisuje vedoucí podniku paní Olja. Mnoho klientů i polovina holičů, uprchlo z Ruska, aby se vyhnuli povolávacímu rozkazu.

Invaze Vladimira Putina na Ukrajinu si vyžádala nečekanou oběť, a to energetický gigant Gazprom. Ruský monopol na vývoz plynu se kvůli dopadům války ocitl v existenční krizi. Důvody podrobněji rozebírá zpravodajský server Politico. Gazprom zaznamenal pokles podílu na evropském trhu ze 40 na pouhých 9 procent. Dva plynovody Nord Stream, které stály přes 20 miliard eur, teď leží ladem na dně Baltského moře. Cena akcií společnosti se od únorové invaze snížila o 88 procent.

Kreml pokračuje v mobilizaci, kterou chce zvrátit válečné tažení na Ukrajině ve svůj prospěch. Podle několika výpovědí je tento proces chaotický a nesystematický. Sibiřská pobočka rozhlasové stanice Rádia Svobodná Evropa – Rádia Svoboda přináší reportáž o několika ruských rodinách, na které Putinova mobilizace tvrdě dopadla.

Německo mělo po ruské agresi na Ukrajině historickou šanci převzít vůdčí roli v Evropě, Berlín toho ale nevyužil. Prázdné místo v novodobých dějinách naopak vyplňují státy střední a východní Evropy, které se stávají novým centrem kontinentu. Jak ve svém komentáři píše německý list Die Welt, vedle ztráty moci bude mít nečinnost Berlína následky také pro hospodářství a blahobyt celé republiky.

Zadrhnutí dodávek energie spojené s válkou na Ukrajině by letos v zimě mohlo v Evropské unii způsobit rozsáhlé výpadky proudu, píše americký deník The Washington Post. Podle eurokomisaře pro krizové řízení Janeze Lenarčiče se EU připravuje hned na dva scénáře: první se chystá pro případ, že několik členských států pocítí výpadky elektřiny. Druhý pracuje s možností, že by výpadky proudu nastávaly v mnoha státech současně.

Ukrajinská ekonomika kvůli ruské invazi poklesla mnohem výrazněji než ruská. Jedním z důvodů hlubokého propadu je to, že Rusko obsadilo významné hospodářské centrum na východě Ukrajiny. V případě, že se Kyjev nedočká urychlené mezinárodní pomoci, hrozí zemi bankrot s nedozírnými důsledky, píše německý list Die Welt.

Pohrůžka Vladimira Putina, že na Ukrajině použije jadernou zbraň, jestli bude ohrožena takzvaná ruská „územní celistvost“, vyvolala na Západě intenzivní diskuzi o případné reakci. Analytici však nejsou přesvědčeni, že by ruský prezident chtěl být první od svržení amerických atomových bomb v Japonsku, kdo rozpoutá jadernou válku, píše agentura AFP.

Za porušení íránských zákonů o nošení hidžábu a podobných předpisů byla od 80. let 20. století zatčena řada žen. Část z nich utrpěla ve vazbě zranění a některé dokonce zemřely bezprostředně po zatčení. Žádný z těchto případů však nevzbudil takovou pozornost jako vražda Mahsy Aminiové z minulého týdne. Další případy, které v posledních letech otřásly íránskou společností, připomíná zpravodajský web IranWire.

Diskusím na Valném shromáždění OSN dominovala dva roky pandemie koronaviru. Jak ukázal tento týden, nákazu teď nahradila válka na Ukrajině, poznamenává tisková agentura Associated Press (AP). Výzvy k míru, které přednesli představitelé z celého světa, byly altruistickým vyjádřením nelehké situace obléhaných Ukrajinců.

Noci se prodlužují, a tak se německá smetánka sjíždí do bavorského Bayreuthu, aby se podívala na přední evropské hudebníky, jak hrají a zpívají díla Richarda Wagnera. Ti, kdo mají méně vznešené myšlenky, jedou do Bad Sebergu a lezou na tamní vápencové hory plné středověkých solných dolů, píše britský deník The Times.

Ukrajinské armádě se daří vytlačovat ruské vojenské síly z oblasti okolo Charkova. Má ale Rusko dostatek munice, aby mohlo ukrajinské protiofenzivě čelit dlouhodobě? Americké tajné služby a vojenští experti jsou v tomto ohledu skeptičtí, píše německý list Die Welt.

Princ, který čekal na korunu déle než kterýkoli jiný královský dědic v britské historii, nastupuje na trůn jako Karel III, píše deník The Times. Svět se konečně dozví odpověď na už tolikrát položenou otázku: Jaký bude panovník.

Aby mohla dědičná monarchie fungovat v demokratickém světě, musí občané přijmout trochu fikce a věřit, že královská rodina, stojící nad politikou, může reprezentovat národ a jeho hodnoty. Od panovnického rodu to ovšem vyžaduje dost práce. Královna Alžběta II. zažila během své vlády nespočet skandálů, které rodinou otřásaly. Vzpomínat se na ni ale bude zejména proto, jak důstojně a dlouho panovala, píše v komentáři amerického deníku The New York Times novinář Serge Schmemann.

Povodně v Pákistánu připravily o život přes tisíc lidí. Zemi sužují mimořádně silné monzunové deště, které smývají mosty, silnice i celá pole s obilím. O ničivých záplavách píše deník The New York Times. Po celém Pákistánu přívaly vody zaplavily úbočí hor, strhaly budovy i se základy a proměnily celé okresy ve vnitrozemská moře. Po téměř třech měsících nepřetržitého deště je dnes velká část zemědělské půdy pod vodou a vyvolává to obavy z nedostatku potravin.

Speciálně vycvičení ukrajinští agenti dlouho vyčkávali na okupovaném území Ukrajiny a čekali na rozkazy Kyjeva. Jejich ruští odpůrci je pronásledovali, hledali jim na těle tetování, které by potvrdilo, že jsou bývalými ukrajinskými vojáky. Kontrolovali seznamy potenciálních vůdců ukrajinského odboje, které jim pomohli sestavit místní kolaboranti, píše britský deník Financial Times.

Zkušenosti ukrajinských zdravotníků v nechvalně známém zajateckém táboře Olenivka ukazují, že ruské zacházení se zajatci je nejen nelidské, ale pravděpodobně i nezákonné. O tom, jak přežívají zajatci v Olenivce, píše server amerického magazínu Atlantic.

Mezi Rusy rostou obavy, že by jim Evropská unie mohla v reakci na invazi na Ukrajinu plošně zakázat vstup na své území. Kvůli snahám některých evropských zemí o zavádění cestovních omezení si ruští občané začali ve velkém vyřizovat doklady, které by jim umožnily vstup do Schengenu, píše zpravodajský server Moscow Times.

Jaderná válka mezi dvěma státy by mohla vyvolat celosvětový hladomor. Podle vědeckých modelů by Zemi pohltil kouř z hořících měst, který by způsobil celosvětovou neúrodu. Na novou studii upozorňuje server vědeckého časopisu Nature.

Jestli Spojené státy oficiálně označí Rusko za sponzora terorismu, bude to „nezvratný krok“ ve vzájemných vztazích, prohlásil nedávno ředitel oddělení při ruském ministerstvu zahraničí Alexandr Daričev. Představitel země, která bezohledně napadla menšího souseda a je obviňována z porušování lidských práv a válečných zločinů též prohlásil, že Západ pod americkým vedením „pošlapává mezinárodní právo a porušuje tabu v diplomatické praxi“, píše americký server Daily Beast.

Několik týdnů po převzetí ukrajinského přístavního města Cherson dorazili ruští vojáci do kanceláří místních poskytovatelů internetových služeb a nařídili jim, aby se vzdali kontroly nad svými sítěmi. Ruské úřady poté přesměrovaly mobilní a internetová data z Chersonu prostřednictvím ruských sítí. Zablokovali přístup na Facebook, Instagram a Twitter a také na ukrajinské zpravodajské weby, píše americký deník New York Times.

Po víkendovém ostřelování ukrajinské jaderné elektrárny v Záporoží vyzvala OSN ruské okupanty, aby do ní umožnili přístup mezinárodním jaderným inspektorům. Jak moc je situace nebezpečná, analyzuje britský deník Guardian.

Většina obyvatel Ruska podporuje invazi na Ukrajinu, tamní společnost je ale zároveň bezmocná a lidé cítí nepohodlí. O tom, jaká nálada panuje v Rusku téměř půl roku po zahájení války na Ukrajině, se v rakouském deníku Die Presse rozepisuje jeho moskevská zpravodajka Inna Hartwichová.

Celosvětový nedostatek obilí se letos pravděpodobně podařilo odvrátit díky příznivému počasí v Austrálii a Spojených státech. I navzdory rusko-ukrajinské válce se globální ceny obilnin vrátily na předválečnou úroveň. Všímá si toho belgický deník De Standaard.

Po šesti měsících ruské agrese na Ukrajině sestupuje samozvaný dobyvatel Vladimir Putin ze svého vysokého koně jako Petr Veliký v Puškinově básni, aby se vmísil mezi prostý lid, píše komentátor Amir Taheri v článku pro nezávislý server Gatestone Institute.

„Všechno jde podle plánu,“ nechal se nedávno slyšet ruský prezident Vladimir Putin. Válka na Ukrajině trvá už pátý měsíc a její konec je v nedohlednu. Vysocí představitelé Kremlu ale neustále opakují, že Rusko, které získalo na východě Ukrajiny převahu, dosáhne všech svých cílů. Pro americký deník New York Times komentuje ruské postoje analytička think tanku Carnegieho nadace pro mezinárodní mír Taťána Stanovajaová.

Vladimir Putin údajně zamýšlí obrat ve válce na Ukrajině. Poradce vězněného opozičníka Alexeje Navalného Leonid Volkov věří, že se teď ruský prezident bude snažit o příměří. Západ musí odolat pokušení a na hru vytvořenou šéfem Kremlu nepřistupovat, shrnuje Volkovovy názory německý magazín Focus.

Rusko zoufale hledá rekruty, kteří by za něj bojovali na Ukrajině. Nabízí jim peněžní bonusy a místo veřejného odvedení volí raději tajnou mobilizaci. Vojákům se ale často nedostává toho, co jim Moskva slíbila. Ta se to pochopitelně snaží ututlat, aby další potenciální vojáci neztratili zájem o působení na Ukrajině. Ruské snahy o posílení řad svých ozbrojených sil popisuje americký deník The New York Times.

Odpor proti okupantům se rozšířil ve všech částech Ukrajiny, kterých se Rusové zmocnili. O jeho organizaci a metodách píše web ukrajinské televize Hromadske.

Ruští odpůrci války na Ukrajině hledají nejrůznější způsoby, jak vyjádřit svůj nesouhlas a vyhnout se přitom přísnému trestu. V dnešním Rusku jsou lidé, kteří nesouhlasí s agresí proti sousední zemi, perzekuováni. Policie je může zatknout třeba jen za to, že na ulici drží místo transparentu úplně prázdný list papíru. Americký deník Washington Post popisuje, jak takto smýšlející Rusové projevují své nesouhlasné postoje s politikou Kremlu.

Vladimir Putin se všem snaží ukázat své nezlomné odhodlání. Vytyčil si jasný směr a bude se ho držet, ať se mu do cesty postaví jakékoli překážky. Západ všeobecně předpokládá, že kremelský lídr ve válce s Ukrajinou neustoupí, a kdyby se věci vyvíjely špatně, vyrazí do boje, píše emeritní profesor Lawrence Freedman z londýnské King’s College pro server Nový hlas Ukrajiny.

Mezi Rakouskem a Německem se otevírá propast v postoji k možnému vypnutí dodávek ruského plynu. Zatímco Berlín Němce připravuje na léta strádání, Vídeň Rakušany naopak uklidňuje. Rakouský deník Die Presse v souvislosti s napjatou hospodářskou situací ve svém komentáři píše, že jedno je jisté – ruský prezident Vladimir Putin obě země do své války přinejmenším na hospodářské frontě už dávno zapojil.

Američané přestávají věřit, že se Ukrajině podaří dobýt zpět všechna území obsazená Ruskem. Nic na tom jejich optikou nezmění ani dodávky těžších a vyspělejších zbraní, které chce Washington Ukrajincům poslat, což prozradili stanici CNN. Poradci prezidenta Joea Bidena navíc už začali debatovat, zda by ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neměl změnit svou definici vítězství. Její úprava by podle nich měla zohlednit možnost, že se země nevratně zmenší.

Evropa uvalila na Rusko sankce a významně snížila množství ropy importované z Ruska. Zlevněnou ruskou ropu teď ovšem ve velkém skupují asijské země. Americký deník The New York Times upozorňuje, že tak udržují příjmy Kremlu a otupují snahy Západu potrestat Rusko za invazi na Ukrajině. Většina této ropy přitom proudí do dvou států: Číny a Indie.

Ekonomové po invazi na Ukrajinu předpovídali, že se ruské hospodářství zhroutí kvůli mezinárodním sankcím. Rusko se ale stále ještě drží. Prezident Vladimir Putin dokonce začátkem června oznámil, že inflace v zemi zpomalila a nezaměstnanost neroste, informuje americký server Business Insider.

Město Severodoněck v Luhanské oblasti mělo před ruskou invazí na Ukrajinu asi sto tisíc obyvatel. Neřadilo se tak ani mezi 40 největších ukrajinských měst. Přesto se za poslední měsíc stalo klíčovým bojištěm rusko-ukrajinské války. Prezident Volodymyr Zelenskyj začátkem června prohlásil, že se v Severodoněcku rozhoduje o osudu celého Donbasu. Proč je to tak, vysvětluje britský týdeník The Economist.

Ruský prezident Vladimir Putin se nikdy nesmíří s možností, že by se z jeho země mohla stát pouhá regionální velmoc. Proto dál vede válku na Ukrajině a upírá pozornost na Evropu. Situaci může změnit pouze výměna v kremelském vedení, píše ve své analýze pro německý magazín Focus odborník na mezinárodní politiku Thomas Jäger.

Když Kreml na konci února vyslal své vojáky na Ukrajinu, řada lidí ze Západu žijících v Rusku začala přemýšlet, jak zemi opustit. Mnozí se ale ve stále izolovanějším státě rozhodli zůstat. O to, jak se jim teď žije, se zajímal nezávislý ruský server Moscow Times.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno přiznal, že Ukrajina přichází v bojích o šedesát až sto vojáků denně. Spojené státy ztrácely ve Vietnamu v roce 1968, tedy v nejhorším roce války, nanejvýš padesát vojáků, srovnává oba konflikty agentura AP.

Rusko se ve snaze ospravedlnit svůj vpád na Ukrajinu chystá uspořádat něco na způsob nového norimberského procesu. Na stránkách britského deníku The Guardian o tom píše jeho moskevský zpravodaj Andrew Roth. O takzvaném norimberském procesu 2.0 se v Rusku začalo mluvit už brzy po začátku invaze na Ukrajinu.

Přestože se Rusům na začátku invaze na Ukrajinu Kyjev dobýt nepodařilo, teď zvažují, že na město zaútočí podruhé. Nezávislému ruskému serveru Meduza se sídlem v Lotyšsku to řekly zdroje blízké Kremlu. Pokrok na ukrajinském východě totiž oživily naděje, že do konce roku zvítězí. Ruské vedení si prý stanovilo „minimální“ a „maximální“ cíle, aby mohlo oznámit úspěšné dokončení své „speciální vojenské operace“. Minimem je úplné dobytí Donbasu, což se ruské armádě téměř povedlo.

Celý svět upírá pozornost směrem k Ukrajině a zabývá se otázkou, jakým způsobem bude Rusko dál postupovat. S ohledem na tuto situaci tak trochu mimo hledáček pozornosti zůstává Čína. Jak ale v komentáři magazínu Focus upozorňuje německý odborník na mezinárodní vztahy z univerzity v Kolíně, profesor Thomas Jäger, čínská propagandistická mašinerie v současnosti jede na plné obrátky. Pozornost demokratického světa si rozhodně zaslouží.

Ceny pšenice dosahují na globálních trzích maxima a vedle války za to může i rozhodnutí Indie, která zakázala vývoz této obiloviny. Naopak za mýtus lze podle německého listu Die Welt označit tezi, že dodávky na trh snižuje Rusko a žene tak ceny komodity vzhůru. Podle dat totiž ruský export pšenice naopak roste. Moskva i tak z aktuální situace těží.

Právě nad otázkou, jak pohnat Rusko k odpovědnosti za invazi se zamýšlí americká profesorka mezinárodního práva Oona Hathawayová v komentáři pro americký magazín Foreign Affairs s titulkem: Zločin, který hledá soud. Podle profesorky Yaleovy univerzity není pochyb o tom, že se Rusko dopustilo zjevně útočné války, která vyvolává vzpomínky na smrt a zkázu za 2. světové války. Během posledních tří měsíců ruská vojska zabila tisíce civilistů a zpustošila ukrajinská města.

Kyjev odrazil ruské síly otevřením přehrady ze sovětské éry na řece Irpiň. Protržení stejnojmenné hráze na konci února zadrželo ruské vojáky a tanky a znovu zaplavilo 13 tisíc hektarů mokřadů, které Sověti v 60. letech vysušili. Ekologové teď doufají, že nejnovější ukrajinské mokřady po válce přežijí. Proč, to vysvětlili britskému deníku The Guardian.

Otázce, jak ochránit zranitelné lidi před vedrem a současně ještě víc nepoškodit životní prostředí, se věnuje článek amerického vědeckého časopisu Scientific American. Sto dvacet let stará technologie klimatizace se dlouho považovala za luxus, ale v době klimatické změny je pro přežití nezbytná. Její energetická náročnost budí obavy, ale jedině její větší rozšíření umožní překonat propast v dostupnosti snesitelně teplého prostředí mezi bohatými a chudými lidmi i státy.

Podobně popisují svůj příběh lidé, které se tento týden podařilo evakuovat z ocelárny Azovstal v přístavním městě Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. Někteří z nich popsali americkému deníku Washington Post hrůzy života v obléhaném městě.

Počty nově budovaných uhelných elektráren ve světě se snižují. Nemusí to ale stačit k dosažení bezpečných teplotních limitů, které mají udržet globální změny klimatu na uzdě. Některé země navíc dál plánují otevírat další a další taková zařízení, informuje britský deník Guardian.

Konflikt na Ukrajině oslabil představu Západu o všemocné ruské armádě, která před osmi lety obsadila Krym. Skutečnost, že Vladimir Putin odmítl svou invazní armádu reformovat, je dobrá zpráva jak pro Ukrajinu, tak Západ. Myslí si to bývalý admirál amerického námořnictva James Foggo III., s nímž hovořil gruzínský novinář Vazha Tavberidze pro americkou stanici Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.

Život v Rusku se začíná v některých ohledech podobat tomu, jak se v zemi žilo v době Sovětského svazu – do běžného života lidí se totiž začínají vracet fenomény a situace, které do svobodné země spíš nepatří, píše na svém webu Rádio Svobodná Evropa.

Ochrana klimatu se přinejmenším na úrovni slibů začíná dařit. Nová analýza závazků přislíbených od uzavření Pařížské klimatické dohody ukázala, že kdyby všechny státy dodržely svá předsevzetí, lidstvo by zřejmě dokázalo udržet úroveň globálního oteplení těsně pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí. Jestli jsou tato zjištění důvodem k optimismu, na to odpovídá na stránkách britského deníku The Guardian Christina Figueresová.

V Lotyšsku žije půl milionu ruskojazyčných – nejen Rusů, ale i Bělorusů a představitelů dalších menších etnických skupin. Dohromady tvoří zhruba třicet procent obyvatelstva země. Velká část z nich se dlouho orientovala na východ. Za svou vlast považovali Rusko, za svého prezidenta Vladimira Putina. Jak jejich postoje změnila válka, píše ve své reportáži Ingmar Nevéus, evropský zpravodaj švédského deníku Dagens Nyheter.

Zvěrstva, která páchají ruští vojáci na Ukrajině, vyvolávají dvě otázky týkající se občanů Ruska: Vědí, čeho se jejich armáda dopouští? A pokud ano, vadí jim to? Odpovědi na ně hledá ruský komentátor americké gentury Bloomberg Leonid Beršidskij.

Zločiny, které ruští okupanti spáchali v Buči u Kyjeva, vyvolaly zděšení celého světa. Ukrajinská strana je ale v podstatě očekávala. Proč? To na stránkách britského deníku Daily Telegraph vysvětluje Jack Watling, odborník na pozemní válku britského Královského institutu pro bezpečnostní a obranná studia (RUSI).

První fáze války na Ukrajině neprobíhala podle plánu ruského prezidenta Vladimira Putina. Následující čtyři týdny ale mohou rozhodnout o tom, jak ruská invaze promění mapu Evropy, píše agentura Bloomberg v článku, který převzal americký deník Washington Post.

Evropská unie je kvůli ruské invazi připravena vytvořit koridory pro přepravu zboží mezi Ukrajinou a prostorem sedmadvacítky. Tento krok by podle zástupců Evropské komise znamenal přínos nejen pro válkou zmítanou zemi, ale také pro celý evropský blok, všímá si evropská mutace serveru Politico.

Západ odpověděl na ruskou invazi na Ukrajinu tvrdými sankcemi. Spojené státy zakázaly prodej široké palety zboží do Ruska a ze země se stahují desítky velkých zahraničních společností. Cílem těchto opatření je potrestat prezidenta Vladimira Putina a poslat ruskou ekonomiku do hluboké recese. Týdeník Economist si nicméně klade otázku, nakolik se to skutečně daří.

Oficiální ruská kampaň na podporu války s Ukrajinou se točí kolem písmene „Z“, nic jiného ale občanům nenabízí. Je to důkaz ideologické vyprázdněnosti invaze, zamýšlí se na serveru Riddle, který se věnuje politice a společnosti v dnešním Rusku, ruský novinář Andrej Percev.

Nedlouho poté, co Hitler napadl Polsko, zaútočil Sovětský svaz v listopadu 1939 na Finsko. Urputné boje za dlouhé a drsné zimy skončily Moskevským mírem, který obsahoval mnohem menší finské ústupky, než jaké si Stalin před zahájením invaze představoval.

Také dosud tradičně neutrální Švýcarsko se po ruské invazi na Ukrajinu připojilo k hospodářským sankcím vůči Moskvě a blokuje majetek ruských oligarchů. Jak ale píše list Der Tages-Anzeiger, pátrání švýcarských úřadů po bohatství sankcionovaných osob na rozdíl od jiných zemí probíhá jen zdlouhavě.

Velká část Sýrie už 12 let bojuje proti vlastnímu režimu, který má podporu Moskvy. Zástupci těchto Syřanů Ukrajině vzkazují, aby nečekala, že se Rusové budou ohlížet na mínění jiných zemí nebo že snad projeví slitování s civilisty. Namísto toho radí, aby Ukrajina chránila nemocnice a školy a nepočítala s tím, že zločinci budou za své činy souzeni, všímá si polský list Gazeta Wyborcza.

Jak o válce na Ukrajině informují ruská média? Takovým způsobem, který odpovídá novým vládním pravidlům pro podávání zpráv z ukrajinského bojiště. Zatajují informace o útocích na civilisty a civilní objekty, o agresi také nemluví jako o válce.

Rusko a Ukrajina se dohromady podílejí na světovém exportu pšenice asi z jedné třetiny. Když ale Rusko 24. února na sousední zemi zaútočilo, černomořské přístavy, kudy ukrajinské obilí proudí do světa, se v podstatě uzavřely. O nevyhnutelných důsledcích v podobě potravinové krize píše britský deník Financial Times.

Vedení války za pomoci hospodářských sankcí není nic nového. Embargo – tehdy neúčinné – uvalil Napoleon na britské zboží už na počátku 19. století. A během první světové války došlo na obou stranách k pokusům o vyhladovění soupeře. Od roku 1945 se ale sankce často používají jako nástroj ke změně režimů a politických systémů. Píše to deník Guardian v souvislosti s aktuální snahou Západu změnit sankcemi chování Ruska.

Miliony lidí se ptají, jestli vládce Kremlu Vladimir Putin neztratil rozum. Nahlas to pak formuloval jeden přední americký senátor, všímá si list The Times. Londýnský deník poukazuje na slova bývalého prezidentského kandidáta Marca Rubia, který má z pozice místopředsedy výboru Senátu pro zpravodajské služby přístup ke zpravodajským informacím.

Ve Washingtonu se v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině diskutuje o plánech na podporu případného ukrajinského hnutí odporu. Někteří představitelé administrativy prezidenta Joea Bidena se ale obávají, že Američané by se tak z právního hlediska stali spoluúčastníkem války proti Rusku, což by dále zvýšilo napětí mezi oběma jadernými mocnostmi. Ve své analýze se touto otázkou zabývají redaktoři serveru Foreign Policy Jack Detsch a Robbie Gramer.

„Proč děláme stejnou chybu znovu a znovu?“ Takovou otázku si klade známý publicista a profesor evropských studií na Oxfordské univerzitě Timothy Garton Ash.

Německo je už po řadu desetiletí stálým spotřebitelem ruského zemního plynu. Obchodní vztah mezi oběma zeměmi přežil napětí během studené války, rozpad Sovětského svazu a dokonce i evropské sankce vyhlášené proti Moskvě po ruské anexi Krymu. Americký deník New York Times nicméně upozorňuje, že tato zima může všechno změnit. Od listopadu se totiž množství zemního plynu dodávaného z Ruska do Německa prudce snížilo, což vedlo k růstu cen a vyčerpání zásob.

Skotská vláda sní o samostatnosti a návratu do Evropské unie. – Severní Korea se v roce 2022 zřejmě chystá na politiku konfrontace se Spojenými státy. – Srbské úřady zůstávají netečné ke kauze možného vykořisťování zahraničních dělníků. – A začal lunární nový rok, v našich končinách známější jako čínský nový rok. Dnešní výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravila Tea Veseláková.

Pchjongjang odmítl návrhy Washingtonu na obnovení diplomatických rozhovorů a zdá se, že země přehodnotila svou strategii ve vztahu k Americe. Očekává se, že KLDR bude dál provádět testy zbraní – pravděpodobně stále pokročilejších – i vojenské přehlídky s cílem získat si plnou pozornost Spojených států i mezinárodního společenství. Píše to v internetovém magazínu Diplomat analytik I Sang-so ze stockholmského think-thanku Ústav pro bezpečnostní a rozvojovou politiku (ISDP).

Když v roce 2014 vypukl vojenský konflikt Ukrajiny s Ruskem, obsadili promoskevští ozbrojenci ve východoukrajinském Charkově vládní budovy, vyvěsili ruskou vlajku a vyhlásili separatistickou republiku s nepříliš dlouhým trváním. Tehdy v tomto průmyslovém městě s půldruhým milionem obyvatel, které leží jen půl hodiny jízdy od ruských hranic, rezonovaly velmi silné proruské nálady, popisuje americký deník Wall Street Journal.

Zahraniční zpravodajové si stěžují na podmínky novinářské práce v Číně. – Další mandát italského prezidenta Mattarelly znamená úlevu pro mezinárodní společenství. – Rok od puče v Barmě míří proti vojenskému režimu nové sankce ze zahraničí. – A syrští Kurdové odrazili největší útok samozvaného Islámského státu za poslední roky. – Dnešní výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravila Gita Zbavitelová.