Na otázku, proč Rusko nedokázalo odpovědět na útok proukrajinských vojenských jednotek v Bělgorodské oblasti, se na stránkách ruského portálu Važnyje istoriji snaží odpovědět nezávislí vojenští analytici – a pod rouškou anonymity i oficiální představitelé ruských ozbrojených sil. Připravenost ruských ozbrojenců řešit podobné útoky je podle odborníka na vojenské konflikty a spolupracovníka Karlovy Univerzity Jurije Fjodorova prakticky nulová.

Šéf ruské polovojenské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin varoval před chaosem a revolucí v Rusku. Revolucí, která by se vyrovnala roku 1917. Kremelské elity podle něj neberou válku na Ukrajině dost vážně, a to prý způsobí zmatek a nejistoty, cituje Prigožina ruský exilový server Meduza. Jiní si myslí, že to bude spíše nezájem o domácí politiku a problémy, které válka Rusku přinesla, co nakonec zapříčiní pád režimu Vladimira Putina.

Tento týden rezignoval šéf veřejnoprávní Radiotelevisione Italiana, z funkce brzy odejdou i významní ředitelé několika italských oper. Vše nasvědčuje tomu, že krajně pravicová vláda premiérky Giorgie Meloniové zvyšuje své úsilí o ovládnutí kulturní i veřejnoprávní služby v zemi, všímá si zpravodajská televizní stanice Euronews.

Stejně jako v 90. letech se teď Rusko potýká s neúspěšnou válkou, rozvrácenou společností a národním ponížením. Pro prezidenta Vladimira Putina, který chtěl při nástupu k moci hlavně vymýtit chaos 90. let, by návrat tehdejších poměrů mohl znamenat vážné ohrožení jeho vlády. V komentáři pro americký magazín Foreign Policy se myšlenkou zabývá investigativní novinář Alexej Kovaljov.

Podle poradce prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajla Podoljaka jsou obavy Moskvy z další fáze války jedním z důvodů, proč ruská armáda v posledních dnech stále častěji odpaluje rakety na civilní cíle. Čím dříve Ukrajinu vyprovokuje k zahájení ofenzívy, tím méně bude Kyjev připraven, píše nezávislý ruský exilový server Meduza. Putin také vydal instrukce provládním ruským médiím, které server získal.

Od počátku ruské invaze Ukrajinci demontují pomníky ruských osobností a přejmenovávají ulice. Často jde o místní iniciativy, od minulého týdne se ale „dekolonizace“ veřejného prostoru od symbolů imperiální politiky Kremlu, stala oficiální vládní politikou. Prezident Volodomyr Zelenskyj totiž podepsal zákon zakazující „propagandu ruské imperiální politiky“. Obce budou muset odstranit pomníky a měnit názvy ulic. Více informací přináší německý deník Der Spiegel.

Od chvíle, kdy Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině, ruský trh opustilo jen dvacet procent západních firem. Zbylým se buď nedaří přemluvit úřady, aby je ze země pustily, nebo samy odejít nechtějí, uvádí v rešerši na svých stránkách nezávislý ruský portál Važnyje istoriji. Invaze na Ukrajinu postavila mezinárodní společnosti působící v Rusku před dilema a pokračovat s podnikáním v zemi, která válku rozpoutala, je nebezpečné a nevýhodné.

Afghánistán, Papua-Nová Guinea a země Střední Ameriky patří mezi regiony nejvíce ohrožené nebývalým horkem v kombinaci s rostoucím počtem obyvatel, omezenými zdroji zdravotní péče a energie. Vyplývá to z nové studie vědeckého týmu z Bristolské univerzity. Extrémní teploty se podle nich mohou vyskytnout kdekoli na světě, nejohroženější jsou státy, které vlny veder ještě nezažily, cituje ze zprávy americký deník The Washington Post.

Ve Finsku se otevřela první jaderná elektrárna v Evropě po 16 letech. Stalo se tak ve stejnou dobu, kdy se Německo rozhodlo odstavit své poslední tři atomové reaktory. Britský deník The Guardian proto píše o prohlubování názorové propasti na poli jaderné energetiky rámci Evropy. Provozovatel nové elektrárny prohlásil, že se jedná o významný doplněk pro čistou domácí výrobu elektřiny, který sehraje důležitou roli v zelené transformaci energetiky.

Když se prakticky všichni odpůrci Kremlu dostali do vězení nebo uprchli do exilu – a liberální média a lidskoprávní skupiny musely ukončit činnost –, mohlo se zdát, že dlouhá léta represí v Rusku dosáhla svého cíle. Přesto teď ruské bezpečnostní složky a soudy během pouhých tří týdnů překročily ve svém boji o zničení domnělých nepřátel, špionů a zrádců několik nových mezí, píše agentura Reuters.

Tádžik Foziljon Umarov nedávno požádal o prodloužení svého končícího povolení k pobytu v Nižněnovogrodské oblasti, kde pracuje jako zedník. Při odevzdávání dokumentů na migračním oddělení mu úřednice nabídla vstup do řad ruských vojáků. Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda přináší reportáž, jak ruská armáda ve snaze posílit stavy pro boj na Ukrajině stále častěji cílí na imigranty ze zemí Střední Asie.

Jednoho chladného březnového odpoledne se na náměstí v centru Uljanovska sešla hrstka lidí a požadovali obnovení přímé volby starosty města. I přes přítomnost policie se shromáždění, na kterém vystoupili místní aktivisté a politici, obešlo bez jediného zatčení. „40 účastníků se může zdát málo, ale vzhledem ke všem omezením tato první akce proběhla dobře,“ vysvětluje nezávislému ruskému zpravodajskému serveru Moscow Times místní právník a organizátor Konstantin Tolkačev.

Ruský spisovatel, politolog a historik Ilya Budraitskis se pro ruský nezávislý portál Meduza zamýšlí, co v případě dnešního Ruska představuje dekolonizace a jaké mohou být její důsledky po skončení války na Ukrajině. Dekolonizace podle něj souvisí s řadou praktických otázek, které bude muset Rusko vyřešit, až se dostane ze slepé uličky, kam ho zavedl Putinův režim a válka na Ukrajině.

Ukrajina už v podstatě zahájila dlouho očekávanou jarní ofenzivu, upozorňují vojenští pozorovatelé, které cituje ukrajinský deník Kyiv Post. Z bojové linie bylo staženo nebo odpočívá a zotavuje se až 15 brigád Ozbrojených sil Ukrajiny, představující až 30 tisíc vojáků. Další dokončují výcvik na základnách NATO a připravují se na účast v dosud největším hromadném ukrajinském útoku. Jeho přesné načasování a místo jsou ale přísně střeženým vojenským tajemstvím.

V Rusku se zvedla vlna udavačství, která čím dál víc zasahuje do sféry mezilidských vztahů. Učitelé udávají žáky, studenti profesory a spolužáky, stížnosti podávají sousedé, kolegové a dokonce i rodinní příslušníci. Někteří analytici situaci přirovnávají k atmosféře z totalitní éry Sovětského svazu. Aktuální vývoj v Rusku přibližuje britský deník The Financial Times.

Moskevští prokurátoři se chystají na špionážní případ proti vězněnému reportérovi amerického listu Wall Street Journal Evanu Gershkovichovi. Zahraniční právníci, kteří mají zkušenosti s ruskou justicí, se pokoušejí předpovědět, co bude s žurnalistou dál v soudním systému, který sice má rysy západních soudů, ale jen velmi málo z jejich podstaty.

Bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa newyorský soud v úterý obvinil z falšování obchodních záznamů. Obžaloba proti Trumpovi souvisí také s tajnými platbami pornoherečce Stormy Danielsové a bývalé modelce Playboye Karen McDougalové během Trumpovy prezidentské kampaně 2016. Celá obžaloba má 34 trestných činů. Co bude následovat, rozebírá americký zpravodajský server Vox.

Ve středu byla přijata rezoluce OSN, která by měla usnadnit vyvození právní odpovědnosti zemí za selhání při řešení klimatické krize. Usnesení, které je oslavováno jako historické vítězství klimatické spravedlnosti, se věnuje britský deník The Guardian. Valné shromáždění OSN přijalo konsensem rezoluci, kterou navrhlo Vanuatu, malý tichomořský ostrovní stát zranitelný extrémními klimatickými vlivy.

Nejděsivější osobou kolem nejužšího kruhu Vladimira Putina je Nikolaj Platonovič Patrušev, tajemník Bezpečnostní rady a ruská obdoba poradce pro národní bezpečnost. Jeho postavení sílí s tím, jak se ruský režim posunuje k nacionalistickému imperialismu. Patrušev nejzdařileji usměrňuje ty nejhorší rozmary Putinovy kliky. A když promluví, je bohužel záhodno mu naslouchat, upozorňuje britský expert na Rusko Mark Galeotti v analýze pro britský týdeník Spectator.

I po přijetí zákona, který zvyšuje věk odchodu do důchodu z 62 na 64 let, pokračují ve Francii rozsáhlé protestní akce. Návrh důchodové reformy narazil na tak silný odpor, že se jej francouzská vláda rozhodla přijmout a obejít parlament, píše deník Le Monde. Otevřelo to ale staré rány, domnívá se analytik Matthieu Goar. Proti prezidentu Emmanuelu Macronovi se postavila nejen opozice a odbory, ale i členové jeho vlastního prezidentského hnutí La République en Marche.

Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga v Moskvě působila zdánlivě jako vítězství obou stran. Šéf Kremlu Vladimir Putin ukázal, že navzdory mezinárodnímu zatykači z Haagu má stále na geopolitickém hřišti vlivné přátele. Peking zase po předchozím zprostředkovaném míru mezi Íránem a Saudskou Arábií mohl prohlubovat image „mírotvůrce“. Ruský nezávislý list Novaya Gazeta ale v analýze dokládá, že Rusko potřebuje Čínu daleko víc.

Krach Silicon Valley Bank vyvolal ve finančních a technologických kruzích šok. Co stojí za pádem kalifornské banky a je na obzoru další finanční krize, ptá se server katarské stanice Al-Džazíra. Americké regulační orgány zabavily veškerý majetek banky poté, co si klienti začali hromadně vybírat peníze. Od té doby se finanční instituce po celém světě snaží zmírnit dopady krachu, který představuje největší bankovní bankrot ve Spojených státech od roku 2008.

Ruská armáda v bitvě o Bachmut záměrně využívá žoldáky Wagnerovy skupiny jako „potravu pro děla“. Jejich zakladatel Jevgenij Prigožin začíná chápat tvrdá fakta kremelské politiky – nezáleží na tom, jak užitečný jsi byl včera, ale na tom, jak užitečný můžeš být zítra, popisuje britský politolog a odborník na Rusko Mark Galeotti v článku pro britský týdeník Spectator.

Na sklonku existence Sovětského svazu odvysílal satirický televizní pořad Páté kolo podvratnou epizodu, jež ohromila diváky, kteří nebyli na nic takového zvyklí. Dnes už kultovní mystifikace o tom, že Lenin není člověk, nýbrž houba, lidi dokonale zmátla. Nezávislý ruský server Moscow Times popisuje paralelu mezi pořadem z 90. let a aktuální situací v ruském mediálním prostoru.

Ruský prezident Vladimir Putin by mohl ve válce proti Ukrajině použít čínské válečné zbraně. Otázkou zůstává, jestli by Peking byl ochotný je Rusku opravdu dodávat. Západ se má na pozoru, píše server německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle.

Ani rok od zahájení invaze na Ukrajinu nemá Vladimir Putin chuť válku ukončit, dokonce ani navzdory vysokým ztrátám a neúspěchům. Sílí tak kritika Rusů, kteří válku vedou. Někteří jsou přesvědčeni, že Putin a jeho armáda nepostupují dost rozhodně a účinně, píše americký server Foreign Policy. Jsou to sice Putinovi spojenci, přesto chtějí získat větší vliv, takže kritizují ruské generály – třebaže jde i o nepřímou kritiku prezidenta, který generály pověřil.

Izraelská vládní koalice minulý týden schválila v prvním čtení změny soudního systému. Zastánci úprav tvrdí, že jsou nezbytné pro ochranu demokracie, odpůrci naopak varují, že bude mít smrtící dopad na demokratické zřízení a mohl by vést k úplnému zrušení voleb. Situaci popisuje v komentáři pro server Times of Israel izraelský právník a mediátor Yaron Horovitz.

Hlavní novinou skoro dvouhodinového úterního projevu Vladimira Putina nebylo pozastavení ruské účasti na smlouvě Nový START. Moc to neznamená, snad kromě ponížení jejího ruského signatáře, bývalého prezidenta Dmitrije Medveděva. Teď, když si Rusko myslí, že je ve válce s „kolektivním Západem“, neměla by se přeceňovat jeho ochota k dodržování dřívějších dohod, soudí komentátor agentury Bloomberg Leonid Beršidskij.

Když před rokem Vladimir Putin nařídil invazi na Ukrajinu, počítal s bleskovým obsazením Kyjeva během tří dnů. Po roce ničivé války se ruská armáda nejen nepřiblížila vítězství, dokonce ztratila část území, která se Putin loni v září pokoušel anektovat. Přesto stále trvá na „nevyhnutelném“ ruském vítězství. Britský list The Financial Times tak analyzuje, jak dlouho může válka ještě pokračovat.

Otázka, jestli dodávky těžkých zbraní Ukrajině povedou k eskalaci válečného konfliktu, je irelevantní. O případném vyhrocení války totiž rozhoduje pouze Vladimir Putin. Tento pohled sdílejí hlavně země středo a východoevropského prostoru. Ve svém článku v německém deníku Die Tageszeitung téma rozebírají polská socioložka Karolina Wigurová a publicista Jaroslaw Kuisz.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oslabil státní instituce, na klíčové posty dosadil své stoupence, obohatil své blízké a otevřel cestu k tragédii. V komentáři k tragickému zemětřesení pro americký magazín Foreign Policy to píše Gonul Tolová z Blízkovýchodního institutu v Turecku.

Melania už deset měsíců čeká odpověď na svou žádost o politický azyl. Podala ji, když uprchla do Litvy, což bylo několik týdnů po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Rusy, kteří začátkem války uprchli do zahraničí, pomalu opouští optimismus, pokud jde o jejich vyhlídky na nalezení dlouhodobého útočiště v Evropské unii, píše nezávislý ruský server Moscow Times.

Ruští analytici blízcí Kremlu stále častěji varují, že se Rusové mají připravit na dlouhodobý konflikt. Dřív se dodávalo, že Moskvu do něj vtahují Spojené státy, teď propagandisté tvrdí, že dlouhá válka je vlastně pro Moskvu výhodná, píše analytička amerického politologického institutu Jamestown Foundation Ksenia Kirillovová.

Jihozápadně od města Bachmut čelí už několik týdnů ukrajinští vojáci Andrij a Borisič – v bunkru vysekaném do zmrzlé země a osvětleném svíčkami – stovkám bojovníků ruského soukromého vojenského dodavatele Vagnera. Jeho žoldnéři se vrhají proti ukrajinské obraně. Bojovat proti Wagnerovcům je prý jako bojovat proti „zombies“, tvrdí americká televizní stanice CNN.

Po příslibu bojových tanků nyní Ukrajina naléhá na své západní spojence, aby jí dodali stíhačky. Zprávy o nejnovějších plánech ruského prezidenta Vladimira Putina totiž vzbuzují obavy, že slíbená bojová vozidla dorazí do válkou zmítané Ukrajiny pozdě, píše německý list Die Welt. Zatímco o rozhodnutí poskytnout bojové tanky Leopard 2 se v Německu stále mluví, Ukrajinci se ptají, jestli tanky dorazí včas. Tak, aby pomohly při jarní ofenzivě, kterou plánují obě válčící strany.

Indické ženy a dívky jsou prodávány za pouhých 35 dolarů a nuceny ke sňatku proti své vůli. 29letá Nazima Begumová při rozhovoru chová svého nejmladšího pětiměsíčního Taufiqa. Žije ve Šrínagaru se svými třemi dětmi, manžel zemřel před čtyřmi měsíci na srdeční chorobu, a přestože je v jejím hlase slyšet smutek, říká, že se snaží být kvůli dětem statečná. O obchodování s lidmi v Indií spravovaném Kašmíru připravila reportáž katarské televizní stanice Al-Džazíra.

Proč svět potřebuje ukrajinské vítězství? Ptá se známý americký historik a specialista na moderní dějiny střední a východní Evropy Timothy Snyder, který je profesorem na Yale University. V komentáři pro ukrajinský deník Kyiv Post uvádí 15 důvodů, proč musí Ukrajina válku proti Rusku vyhrát. Prvním důvodem je zastavení zvěrstev, kterých se Rusové dopouštějí, protože ruská okupace je de facto genocida.

V bojích na Ukrajině působí mimo profesionálních ruských vojáků také řada dobrovolníků. Proč se účastní ruské agrese a jsou vůbec pro armádu přínosem, nebo jde jen o figurky na šachovnici kremelské propagandy? Odpovědi hledá nezávislý ruský zpravodajský web Moscow Times.

Běloruský diktátor Lukašenko přenechal suverenitu země Rusku a pomáhá mu s válkou. – Návrh důchodové reformy ve Francii budí velké vášně. – Maďarský premiér Orbán je v nejtěžší situaci za dobu své vlády. – Čínu zahltil covid, ale vláda svou politiku chválí. Dnešní výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravila Gita Zbavitelová.

Před britskou vládou stojí těžký úkol: vyvést britskou národní zdravotní službu z krize. Zpravodajský sever Politico oslovil odborníky z různých oblastí zdravotních služeb, který se ptal, jaké změny mohou zlepšit stav zdravotnictví. Přinášíme souhrn toho nejzásadnějšího. Britské zdravotnictví se potýká s prudkým nárůstem počtu lidí nakažených infekcemi. K tomu se přidávají dlouhodobé problémy, jako jsou dlouhé čekací lhůty na léčbu a chronický nedostatek zaměstnanců.

Zatímco mnoho analytiků a pozorovatelů očekávalo, že se ruská ekonomika pod tíhou západních hospodářských sankcí a války na Ukrajině zhroutí, ve skutečnosti hospodářství největší země světa v minulém roce překvapivě odolávalo. Nezávislý ruský server Moscow Times si proto položil otázku, co se s ruskou ekonomikou v roce 2022 dělo doopravdy.

Moskva stále blokuje většinu lodních dodávek z Ukrajiny, která je jedním z největších producentů pšenice na světě. Útoky na energetickou infrastrukturu navíc komplikují práci ukrajinským zemědělcům. Země čelí také útokům na pšeničné sklady nebo závody, které zrno zpracovávají. Dopady ruských válečných strategií na regionální krize týkající se nedostatku potravin a celosvětové inflace, analyzuje americký deník The New York Times.

Krizi duševního zdraví v zemi prohlubuje válka na Ukrajině i mezinárodní izolace. – Práva žen v zemích Perského zálivu jsou stále omezována navzdory úpravám zákonů. – Západopapuánští aktivisté chtějí prosadit svou vizi “zeleného státu”. Mohl by se jejich přístup uplatnit i jinde ve světě? – Jak může africká hudba podpořit ekonomický rozvoj černého kontinentu? Dnešní výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravila Marie Pochobradská.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj říká, že budoucnost jeho země je uvnitř Evropské unie. Ukrajina se i přes probíhající invazi ruských vojsk pokouší o vymýcení korupce a reformy v oblasti justice, čímž se chce posunout ke splnění kritérií pro vstup do sedmadvacítky. Aktuální vývoj přibližuje evropská mutace serveru Politico.

Jak se válka na Ukrajině proměňuje v ruskou katastrofu, dělá prezident Vladimir Putin, co může, aby se neobjevil před veřejností. Sílí tak zvěsti o jeho zdravotním a duševním stavu, ale i o plánu uprchnout do Jižní Ameriky, píše britský deník The Times.

Japonsko se vzdává svého pacifistického postoje a zdvojnásobí vojenské výdaje. V popředí jeho nové bezpečnostní doktríny stojí především Čína a Severní Korea, píše rakouský deník Die Presse.

Pro politiky jako Marine Le Penová a Viktor Orbán jsou problémy Evropského parlamentu důkazem dvojího metru Evropské unie. Už léta se střetávají s vedoucími unijními představiteli, kteří je obviňují z nedodržování zásad právního státu, utlačování menšin a udržování mocenských vazeb se zahraničními režimy, jako je například režim Vladimira Putina v Rusku. Postojem evropské krajní pravice ke katarskému korupčnímu skandálu se zabývá zpravodajský server Politico.

Jak může ve válce přežít nemocnice pro psychicky a mentálně nemocné pacienty zjišťovalo v reportáži Rádio Svobodná Evropa. Poslechněte si svědectví zaměstnanců léčebny z ukrajinského města Borodianka nedaleko Kyjeva. Když Rusko v únoru napadlo Ukrajinu, byla nemocnice domovem pro 350 padesát lidí, přičemž mnozí z pacientů potřebovali neustálou péči. Z 250 zaměstnanců jich v zařízení zůstalo jen deset. Na kritickou situaci vzpomíná ředitelka nemocnice Marina Ganitskajová.

Teploty pod bodem mrazu zpomalují pohyb na bojišti a mění vojenskou strategii na obou stranách. Pro vojenské pozorovatele je otevřenou otázkou, jestli změna ročního období zmrazí také samotný konflikt, nebo zda toho jedna ze stran dokáže využít. Odhadnout se to pokouší také server Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Největší boje na frontě se přesunuly z jižní do východní části Ukrajiny. Rozsáhlé území na severovýchodě a východě začíná pokrývat sníh.

Doutník je někdy prostě jen doutník, říkají s oblibou uvědomělí freudovci a stejně tak šála je někdy jen šála. Když ji má na sobě maďarský premiér Viktor Orbán a zobrazuje mapu takzvaného Velkého Maďarska, což naznačuje územní nároky na sousední země, je to problém, píše komentátor agentury Bloomberg Andreas Kluth.

Aby ruský prezident Vladimir Putin přestál válku na Ukrajině, chce zvýšit vojenské a bezpečnostní výdaje. Naopak do oblasti školství a infrastruktury má jít peněz míň. V ruských školách se navíc zavádějí metody z doby Sovětského svazu a žáci se učí vlastenectví. Německý list Die Welt píše, že podle průzkumů je na převýchovu ruské mládeže už pozdě.

Na ukrajinské zdravotníky dopadá zima a nemocnice jim platí jen část mezd. Ukrajina totiž před válkou refomovala zdravotnictví a ekonomika trpící ruskou invazí, upozorňuje britská nezávislá mediální platforma openDemocracy. V červenci ukrajinské ministerstvo zdravotnictví rozhodlo, že nemocnice mimo konfliktní zóny budou placeny pouze za služby, které poskytnou pacientům.

Na demonstracích se odehrávají neobvyklá setkání zastánců tvrdé linie zleva i zprava, které spojují emoce strachu a bezmoci vyvolané konfliktem na Ukrajině. Rozbouřenou náladu v evropských metropolích mapuje britský deník The Financial Times. „Prosíme, neprovokujte policii. Upozorňujeme, že ruské vlajky nebo nápisy vyjadřující podporu ruským ozbrojeným silám nejsou vítány,” znělo varování jednoho z organizátorů demonstrace v Lipsku.

Polsko se po ruské invazi na Ukrajinu rozhodlo rozšířit svou armádu. Cílem Varšavy je mít nejsilnější pozemní jednotky v Evropské unii. Na cestě k tomu jí má pomoct navýšení výdajů na obranu i nákup vojenské techniky z Jižní Koreje. Tématu se věnuje evropská odnož zpravodajského portálu Politico.

Začíná fotbalové Mistrovství světa v Kataru pořádané federací FIFA. Tento ročník soutěže ale vyvolal značnou kritiku ze strany veřejnosti kvůli údajnému porušování lidských práv. Organizace Human Rights Watch zveřejnila Průvodce reportérů, který má pomoct novinářům, kteří budou mistrovství světa pokrývat. V článku popisuje i lidskoprávní situaci v hostitelské zemi.

Ukrajina prokázala neuvěřitelnou bojovou a informační zdatnost. Bez podpory Spojených států a dalších západních partnerů můžeme s jistotou říct, že by ji Rusko přemohlo brzy po zahájení invaze. Bez pomoci NATO by musela vést partyzánskou válku. Se západní podporou je ale schopna podnikat protiútoky kombinovanými zbraněmi, píše ukrajinský deník Kyiv Post.

Španělská nezisková organizace Safeguard Defenders v září zveřejnila informaci, podle které Čína provozuje 54 zámořských policejních stanic, mimo jiné i v Praze a dalších městech Západu. Buňky zřejmě slouží k nátlaku na čínské občany v zahraničí, včetně disidentů. Některé Evropské státy existenci podobných stanic na svém území ale odmítají, píše na svém webovém serveru Rádio svobodná Evropa.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podepsal dokument, kterým se Rusko zavázalo bránit tradiční hodnoty před hrozbami ze Spojených států a takzvanou „gay propagandou“. Prezidentský dekret začal platit ihned a zdůrazňuje důležitost „tradičních hodnot jako základu ruské společnosti“. Informuje o tom ruský nezávislý zpravodajský server Moscow Times.

28. října ruský ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že cíle mobilizace byly splněny. Později Vladimir Putin dodal, že s právníky probere možnosti demobilizačního dekretu, který by povolávání mužů do armády oficiálně ukončil. Kreml se ale teď začíná odvolávat na právní názory, podle kterých takový dokument nutný není. Obhájci lidských práv se podle nezávislého ruského webu Meduza obávají, že Putinův mobilizační dekret je tak stále platný.

Válka na Ukrajině v zimě zpomalí, ale jaro by mohlo být rozhodující. Zima přitom kdysi ve válkách Rusku pomáhala. Součástí folklóru se staly legendy o tom, jak Napoleonova invazní armáda před mrazy uprchla, a Hitlerovy tanky zamrzly na předměstí Moskvy, píše britský zpravodajský server iNews. Na Ukrajině se stejně jako v Rusku klimatické podmínky v zimních měsících výrazně mění a budou mít dopad na obě válčící strany.

Když Kreml v roce 2014 anektoval krymský poloostrov, tatarské obyvatelstvo vyrazilo na protest do ulic. Místní úřady vůči nim později zahájily rozsáhlou vlnu represí, během které rušily tatarská nezávislá média, likvidovaly nevládní organizace hájící tatarské zájmy a pronásledovaly aktivisty z tamní komunity. Teď na tuto etnickou menšinu bezprecedentně dopadá Putinova válka.

Vladimir Putin a jeho okolí berou velmi vážně svět duchů. Americkému serveru Daily Beast to řekl nejmenovaný představitel Kremlu, který chtěl zůstat v anonymitě. Anna Morozová, která už deset let radí ruským emigrantům, jak si zvyknout na západní světské způsoby, potvrzuje, že „legendární historky hrají v ruské národní psychologii obrovskou roli a bezpochyby ovlivňují i Putinovo počínání na Ukrajině“.

Sice neexistují oficiální statistiky o uzavírání sňatků v Rusku, sociální sítě jsou svatebčanů doslova plné. To, že po vyhlášení částečné mobilizace prudce vzrostl jejich počet, naznačují i údaje z různých regionů, všímá si nezávislý ruský zpravodajský server Moscow Times. Sverdlovská oblast na Urale zaznamenala během prvních dvou týdnů mobilizace 65procentní nárůst počtu sňatků.

Prořídlé ulice, vytapetované výlohy, prázdná křesla v holičstvích a ženy v dámských klubech. Jak se částečná mobilizace promítla do každodenního života v Moskvě, ilustruje reportáž deníku The New York Times. Páteční odpoledne v holičství Chop-Chop v centru ruské metropole bývala rušná. „Obvykle bychom teď měli plno,“ popisuje vedoucí podniku paní Olja. Mnoho klientů i polovina holičů, uprchlo z Ruska, aby se vyhnuli povolávacímu rozkazu.

Invaze Vladimira Putina na Ukrajinu si vyžádala nečekanou oběť, a to energetický gigant Gazprom. Ruský monopol na vývoz plynu se kvůli dopadům války ocitl v existenční krizi. Důvody podrobněji rozebírá zpravodajský server Politico. Gazprom zaznamenal pokles podílu na evropském trhu ze 40 na pouhých 9 procent. Dva plynovody Nord Stream, které stály přes 20 miliard eur, teď leží ladem na dně Baltského moře. Cena akcií společnosti se od únorové invaze snížila o 88 procent.

Kreml pokračuje v mobilizaci, kterou chce zvrátit válečné tažení na Ukrajině ve svůj prospěch. Podle několika výpovědí je tento proces chaotický a nesystematický. Sibiřská pobočka rozhlasové stanice Rádia Svobodná Evropa – Rádia Svoboda přináší reportáž o několika ruských rodinách, na které Putinova mobilizace tvrdě dopadla.

Německo mělo po ruské agresi na Ukrajině historickou šanci převzít vůdčí roli v Evropě, Berlín toho ale nevyužil. Prázdné místo v novodobých dějinách naopak vyplňují státy střední a východní Evropy, které se stávají novým centrem kontinentu. Jak ve svém komentáři píše německý list Die Welt, vedle ztráty moci bude mít nečinnost Berlína následky také pro hospodářství a blahobyt celé republiky.

Zadrhnutí dodávek energie spojené s válkou na Ukrajině by letos v zimě mohlo v Evropské unii způsobit rozsáhlé výpadky proudu, píše americký deník The Washington Post. Podle eurokomisaře pro krizové řízení Janeze Lenarčiče se EU připravuje hned na dva scénáře: první se chystá pro případ, že několik členských států pocítí výpadky elektřiny. Druhý pracuje s možností, že by výpadky proudu nastávaly v mnoha státech současně.

Ukrajinská ekonomika kvůli ruské invazi poklesla mnohem výrazněji než ruská. Jedním z důvodů hlubokého propadu je to, že Rusko obsadilo významné hospodářské centrum na východě Ukrajiny. V případě, že se Kyjev nedočká urychlené mezinárodní pomoci, hrozí zemi bankrot s nedozírnými důsledky, píše německý list Die Welt.

Pohrůžka Vladimira Putina, že na Ukrajině použije jadernou zbraň, jestli bude ohrožena takzvaná ruská „územní celistvost“, vyvolala na Západě intenzivní diskuzi o případné reakci. Analytici však nejsou přesvědčeni, že by ruský prezident chtěl být první od svržení amerických atomových bomb v Japonsku, kdo rozpoutá jadernou válku, píše agentura AFP.

Za porušení íránských zákonů o nošení hidžábu a podobných předpisů byla od 80. let 20. století zatčena řada žen. Část z nich utrpěla ve vazbě zranění a některé dokonce zemřely bezprostředně po zatčení. Žádný z těchto případů však nevzbudil takovou pozornost jako vražda Mahsy Aminiové z minulého týdne. Další případy, které v posledních letech otřásly íránskou společností, připomíná zpravodajský web IranWire.

Diskusím na Valném shromáždění OSN dominovala dva roky pandemie koronaviru. Jak ukázal tento týden, nákazu teď nahradila válka na Ukrajině, poznamenává tisková agentura Associated Press (AP). Výzvy k míru, které přednesli představitelé z celého světa, byly altruistickým vyjádřením nelehké situace obléhaných Ukrajinců.

Noci se prodlužují, a tak se německá smetánka sjíždí do bavorského Bayreuthu, aby se podívala na přední evropské hudebníky, jak hrají a zpívají díla Richarda Wagnera. Ti, kdo mají méně vznešené myšlenky, jedou do Bad Sebergu a lezou na tamní vápencové hory plné středověkých solných dolů, píše britský deník The Times.

Ukrajinské armádě se daří vytlačovat ruské vojenské síly z oblasti okolo Charkova. Má ale Rusko dostatek munice, aby mohlo ukrajinské protiofenzivě čelit dlouhodobě? Americké tajné služby a vojenští experti jsou v tomto ohledu skeptičtí, píše německý list Die Welt.

Princ, který čekal na korunu déle než kterýkoli jiný královský dědic v britské historii, nastupuje na trůn jako Karel III, píše deník The Times. Svět se konečně dozví odpověď na už tolikrát položenou otázku: Jaký bude panovník.

Aby mohla dědičná monarchie fungovat v demokratickém světě, musí občané přijmout trochu fikce a věřit, že královská rodina, stojící nad politikou, může reprezentovat národ a jeho hodnoty. Od panovnického rodu to ovšem vyžaduje dost práce. Královna Alžběta II. zažila během své vlády nespočet skandálů, které rodinou otřásaly. Vzpomínat se na ni ale bude zejména proto, jak důstojně a dlouho panovala, píše v komentáři amerického deníku The New York Times novinář Serge Schmemann.

Povodně v Pákistánu připravily o život přes tisíc lidí. Zemi sužují mimořádně silné monzunové deště, které smývají mosty, silnice i celá pole s obilím. O ničivých záplavách píše deník The New York Times. Po celém Pákistánu přívaly vody zaplavily úbočí hor, strhaly budovy i se základy a proměnily celé okresy ve vnitrozemská moře. Po téměř třech měsících nepřetržitého deště je dnes velká část zemědělské půdy pod vodou a vyvolává to obavy z nedostatku potravin.

Speciálně vycvičení ukrajinští agenti dlouho vyčkávali na okupovaném území Ukrajiny a čekali na rozkazy Kyjeva. Jejich ruští odpůrci je pronásledovali, hledali jim na těle tetování, které by potvrdilo, že jsou bývalými ukrajinskými vojáky. Kontrolovali seznamy potenciálních vůdců ukrajinského odboje, které jim pomohli sestavit místní kolaboranti, píše britský deník Financial Times.

Zkušenosti ukrajinských zdravotníků v nechvalně známém zajateckém táboře Olenivka ukazují, že ruské zacházení se zajatci je nejen nelidské, ale pravděpodobně i nezákonné. O tom, jak přežívají zajatci v Olenivce, píše server amerického magazínu Atlantic.

Mezi Rusy rostou obavy, že by jim Evropská unie mohla v reakci na invazi na Ukrajinu plošně zakázat vstup na své území. Kvůli snahám některých evropských zemí o zavádění cestovních omezení si ruští občané začali ve velkém vyřizovat doklady, které by jim umožnily vstup do Schengenu, píše zpravodajský server Moscow Times.

Jaderná válka mezi dvěma státy by mohla vyvolat celosvětový hladomor. Podle vědeckých modelů by Zemi pohltil kouř z hořících měst, který by způsobil celosvětovou neúrodu. Na novou studii upozorňuje server vědeckého časopisu Nature.

Jestli Spojené státy oficiálně označí Rusko za sponzora terorismu, bude to „nezvratný krok“ ve vzájemných vztazích, prohlásil nedávno ředitel oddělení při ruském ministerstvu zahraničí Alexandr Daričev. Představitel země, která bezohledně napadla menšího souseda a je obviňována z porušování lidských práv a válečných zločinů též prohlásil, že Západ pod americkým vedením „pošlapává mezinárodní právo a porušuje tabu v diplomatické praxi“, píše americký server Daily Beast.

Několik týdnů po převzetí ukrajinského přístavního města Cherson dorazili ruští vojáci do kanceláří místních poskytovatelů internetových služeb a nařídili jim, aby se vzdali kontroly nad svými sítěmi. Ruské úřady poté přesměrovaly mobilní a internetová data z Chersonu prostřednictvím ruských sítí. Zablokovali přístup na Facebook, Instagram a Twitter a také na ukrajinské zpravodajské weby, píše americký deník New York Times.

Po víkendovém ostřelování ukrajinské jaderné elektrárny v Záporoží vyzvala OSN ruské okupanty, aby do ní umožnili přístup mezinárodním jaderným inspektorům. Jak moc je situace nebezpečná, analyzuje britský deník Guardian.

Většina obyvatel Ruska podporuje invazi na Ukrajinu, tamní společnost je ale zároveň bezmocná a lidé cítí nepohodlí. O tom, jaká nálada panuje v Rusku téměř půl roku po zahájení války na Ukrajině, se v rakouském deníku Die Presse rozepisuje jeho moskevská zpravodajka Inna Hartwichová.

Celosvětový nedostatek obilí se letos pravděpodobně podařilo odvrátit díky příznivému počasí v Austrálii a Spojených státech. I navzdory rusko-ukrajinské válce se globální ceny obilnin vrátily na předválečnou úroveň. Všímá si toho belgický deník De Standaard.

Po šesti měsících ruské agrese na Ukrajině sestupuje samozvaný dobyvatel Vladimir Putin ze svého vysokého koně jako Petr Veliký v Puškinově básni, aby se vmísil mezi prostý lid, píše komentátor Amir Taheri v článku pro nezávislý server Gatestone Institute.

„Všechno jde podle plánu,“ nechal se nedávno slyšet ruský prezident Vladimir Putin. Válka na Ukrajině trvá už pátý měsíc a její konec je v nedohlednu. Vysocí představitelé Kremlu ale neustále opakují, že Rusko, které získalo na východě Ukrajiny převahu, dosáhne všech svých cílů. Pro americký deník New York Times komentuje ruské postoje analytička think tanku Carnegieho nadace pro mezinárodní mír Taťána Stanovajaová.

Vladimir Putin údajně zamýšlí obrat ve válce na Ukrajině. Poradce vězněného opozičníka Alexeje Navalného Leonid Volkov věří, že se teď ruský prezident bude snažit o příměří. Západ musí odolat pokušení a na hru vytvořenou šéfem Kremlu nepřistupovat, shrnuje Volkovovy názory německý magazín Focus.

Rusko zoufale hledá rekruty, kteří by za něj bojovali na Ukrajině. Nabízí jim peněžní bonusy a místo veřejného odvedení volí raději tajnou mobilizaci. Vojákům se ale často nedostává toho, co jim Moskva slíbila. Ta se to pochopitelně snaží ututlat, aby další potenciální vojáci neztratili zájem o působení na Ukrajině. Ruské snahy o posílení řad svých ozbrojených sil popisuje americký deník The New York Times.

Odpor proti okupantům se rozšířil ve všech částech Ukrajiny, kterých se Rusové zmocnili. O jeho organizaci a metodách píše web ukrajinské televize Hromadske.

Ruští odpůrci války na Ukrajině hledají nejrůznější způsoby, jak vyjádřit svůj nesouhlas a vyhnout se přitom přísnému trestu. V dnešním Rusku jsou lidé, kteří nesouhlasí s agresí proti sousední zemi, perzekuováni. Policie je může zatknout třeba jen za to, že na ulici drží místo transparentu úplně prázdný list papíru. Americký deník Washington Post popisuje, jak takto smýšlející Rusové projevují své nesouhlasné postoje s politikou Kremlu.

Vladimir Putin se všem snaží ukázat své nezlomné odhodlání. Vytyčil si jasný směr a bude se ho držet, ať se mu do cesty postaví jakékoli překážky. Západ všeobecně předpokládá, že kremelský lídr ve válce s Ukrajinou neustoupí, a kdyby se věci vyvíjely špatně, vyrazí do boje, píše emeritní profesor Lawrence Freedman z londýnské King’s College pro server Nový hlas Ukrajiny.

Mezi Rakouskem a Německem se otevírá propast v postoji k možnému vypnutí dodávek ruského plynu. Zatímco Berlín Němce připravuje na léta strádání, Vídeň Rakušany naopak uklidňuje. Rakouský deník Die Presse v souvislosti s napjatou hospodářskou situací ve svém komentáři píše, že jedno je jisté – ruský prezident Vladimir Putin obě země do své války přinejmenším na hospodářské frontě už dávno zapojil.

Američané přestávají věřit, že se Ukrajině podaří dobýt zpět všechna území obsazená Ruskem. Nic na tom jejich optikou nezmění ani dodávky těžších a vyspělejších zbraní, které chce Washington Ukrajincům poslat, což prozradili stanici CNN. Poradci prezidenta Joea Bidena navíc už začali debatovat, zda by ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neměl změnit svou definici vítězství. Její úprava by podle nich měla zohlednit možnost, že se země nevratně zmenší.

Evropa uvalila na Rusko sankce a významně snížila množství ropy importované z Ruska. Zlevněnou ruskou ropu teď ovšem ve velkém skupují asijské země. Americký deník The New York Times upozorňuje, že tak udržují příjmy Kremlu a otupují snahy Západu potrestat Rusko za invazi na Ukrajině. Většina této ropy přitom proudí do dvou států: Číny a Indie.

Ekonomové po invazi na Ukrajinu předpovídali, že se ruské hospodářství zhroutí kvůli mezinárodním sankcím. Rusko se ale stále ještě drží. Prezident Vladimir Putin dokonce začátkem června oznámil, že inflace v zemi zpomalila a nezaměstnanost neroste, informuje americký server Business Insider.

Město Severodoněck v Luhanské oblasti mělo před ruskou invazí na Ukrajinu asi sto tisíc obyvatel. Neřadilo se tak ani mezi 40 největších ukrajinských měst. Přesto se za poslední měsíc stalo klíčovým bojištěm rusko-ukrajinské války. Prezident Volodymyr Zelenskyj začátkem června prohlásil, že se v Severodoněcku rozhoduje o osudu celého Donbasu. Proč je to tak, vysvětluje britský týdeník The Economist.

Ruský prezident Vladimir Putin se nikdy nesmíří s možností, že by se z jeho země mohla stát pouhá regionální velmoc. Proto dál vede válku na Ukrajině a upírá pozornost na Evropu. Situaci může změnit pouze výměna v kremelském vedení, píše ve své analýze pro německý magazín Focus odborník na mezinárodní politiku Thomas Jäger.