„A teď už je úplně sama.“ Tato slova pronesl bývalý americký prezident Barack Obama před svými poradci poté, co na konci listopadu roku 2016 strávil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou tři hodiny v berlínském hotelu Adlon. Tuto událost připomíná komentářovém serveru Conversation v profilu odcházející kancléřky profesor politologie na univerzitě v britském Coventry Matt Qvortrup.

Pandemie koronaviru a reakce italské vlády odhalily nebezpečnou situaci migrantů, kteří se na Apeninský poloostrov dostali nelegální cestou. Na serveru EUobserver o tom píše nezávislá novinářka žijící v Itálii Rebecca Ann Hughesová. Utečenci, kteří nemají povolení k pobytu, totiž nejsou registrovaní ani v italském zdravotnickém systému. Řeč přitom není jen o nelegální ekonomické migraci, ale také o uprchlících a žadatelích o azyl. Ani teď nemají plný přístup k lékařské péči.

Rituály mají mnoho různých forem a jsou praktikovány v kulturách po celém světě. Proč se ale staly tak důležitou součástí našich životů? Takovou otázku se snaží zodpovědět článek britské veřejnoprávní stanice BBC.

Teplokrevné zvířecí druhy se vyvíjejí tak, aby měly větší zobáky, nohy a uši k regulaci tělesné teploty. Důvod je přitom minimálně z části překvapivý – mohou za to klimatické změny, píše na svých webových stránkách britská stanice BBC.

Dvacet let po teroristických útocích na Spojené státy z 11. září se zdá, že globální „válka proti teroru“ směřuje k porážce. Koncept, jehož cílem bylo vyřešit trauma způsobené útokem na Světové obchodní centrum v New Yorku, nenaplnil sliby svých proponentů. K takovému závěru dochází na serveru EUobserver Julien Théron, který se na Pařížském institutu politických věd (Sciences Po) věnuje mezinárodní bezpečnosti a konfliktním studiím.

Když Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) vydal v srpnu svou nepříliš povzbuzující zprávu o stavu klimatu, generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že „musí být umíráčkem pro uhlí a další fosilní paliva dřív, než stihnou zničit náš svět“. Jenže svět se závislosti na uhlí zatím zbavit nedokáže. Hlavním hnacím motorem znovu rostoucí spotřeby je Čína, hlad po uhlí ale pozorujeme i v Evropě, všímá si belgický deník De Standaard.

Slib prezidenta Joea Bidena pokračovat v širším boji proti terorismu i v Afghánistánu, odkud Amerika právě odešla, představuje paradox v jeho rozhodnutí ukončit válku v této zemi. Myslí si to komentátor agentury Bloomberg Eli Lake.

Když mají turisté při návštěvě Kanárských ostrovů La Gomera nebo El Hierro štěstí, můžou se stát svědky toho, jak místní obyvatelé komunikují na velké vzdálenosti. Děje se tak poměrně neobvykle – totiž pískáním.

Vůdce afghánských povstalců proti Tálibánu Ahmad Masúd nedoufá v pomoc Spojených států, ale své naděje upíná k Francii. Jak píše evropská mutace serveru Politico, pro Masúda, který se snaží vybudovat odbojovou armádu v Pandžšírském údolí severně od Kábulu, je to přirozená volba.

Svět si pomalu začíná připouštět, že klimatická krize doopravdy existuje. Svůj postoj mění i pravicoví populisté. Na stránkách amerického magazínu Atlantic o tom píše novinářka Yasmeen Serhanová.

Po převzetí moci v Kábulu hnutím Tálibán je ohrožena těžká práce ženských aktivistek a stejně tak i všechny ostatní obyvatelky Afghánistánu. Přesto země, které se tolik hlásí k prosazování rovnosti obou pohlaví, teď situaci spíše jen přihlížejí, píše novinářka rakouského deníku Der Standard Beate Hausbichlerová.

Po celá tisíciletí od starověkého Egypta po Perskou říši udržovala lidi v příjemném chladu důmyslná metoda zachytávání větru. Při hledání moderních způsobů bezemisního chlazení by tento starodávný princip lidstvu opět mohl přijít na pomoc, uvádí stanice BBC ve své vědecké příloze s názvem Budoucí planeta.

Vlády v řadě zemí světa se snaží přesvědčit obyvatele, aby se nechali očkovat proti covidu-19. Část lidí ale stále váhá. Vědecký tým vedený odborníky z Univerzity Johnse Hopkinse ve Spojených státech má za to, že by jako prevence proti koronaviru mohla dobře posloužit už desítky let známá a vyzkoušená vakcína proti dětské obrně.

S krizí kolem šíření covidu-19 se v Evropě potýká také romská menšina. Pandemie prohlubuje dosavadní problémy s přístupem Romů ke vzdělání, zdravotní péči nebo na pracovní trh. Jak píše rakouský deník Die Presse, nic na tom nemění ani nová strategie pro romskou menšinu, kterou na konci minulého roku představila Evropská komise.

Tři mladí Afghánci letos v létě utekli z domoviny a přes Írán se dostali do Turecka. Cesta jim trvala tři dny. Pašeráci je navigovali jen na dálku a posílali jim fotografie a videozáběry trasy přes mobilní telefon. Jeden muž při své pouti omdlel vyčerpáním. Druhého chytila turecká pohraniční stráž, podařilo se mu však uprchnout. Třetího pohraničníci zbili a zlomili mu několik kostí. Dnes jsou všichni v Turecku. Hledají si práci, nebo se snaží dostat do Evropy, píše Economist.

Tři mladí Afghánci letos v létě utekli z domoviny a přes Írán se dostali do Turecka. Cesta jim trvala tři dny. Pašeráci je navigovali jen na dálku a posílali jim fotografie a videozáběry trasy přes mobilní telefon. Jeden muž při své pouti omdlel vyčerpáním. Druhého chytila turecká pohraniční stráž, podařilo se mu však uprchnout. Třetího pohraničníci zbili a zlomili mu několik kostí. Dnes jsou všichni v Turecku. Hledají si práci, nebo se snaží dostat do Evropy, píše Economist.

Po mnoha týdnech, kdy epidemie covidu-19 zesilovala, se Velká Británie na konci července dočkala klesající křivky nových případů. A to i přes nedávné výrazné rozvolnění protiepidemických opatření. Trend se ovšem po otevření škol a návratu z dovolených může velmi rychle obrátit. O pandemické situaci na britských ostrovech se rozepisuje německý deník Der Tagesspiegel.

Kombinace extrémních očekávání, ročního odkladu nevětší světové akce, absence diváků i velkého vedra si vybírá svou daň na sportovních hvězdách 32. letních olympisjkých her, všímá si deník Wall Street Journal. Americká gymnastka Simone Bilesová odstoupila z týmového závodu a následně i víceboje. Jak uvedla – v zájmu svého duševního zdraví. S tlakem se ale nedokázala vypořádat ani domácí tenisová hvězda Naomi Ósakaová. Favoritka na zlato vypadla už ve třetím kole.

Olympijské hry budí vášně nejen u sportovních fanoušků, ale také u kritiků akce jako takové. O odvrácené straně největšího sportovního svátku na planetě píše sportovní novinář amerického listu The New York Times a držitel Pulitzerovy ceny John Branch.

Záchrana Sýrie se stala hlavním projektem protizápadní osy, která sahá od Moskvy a Teheránu až po Peking. Právě i Čína se teď jasně postavila za syrského prezidenta Bašára Asada. Píše to britský deník The Times, který upozorňuje na cestu čínského ministra zahraničí Wang Iho do Damašku.

Peru v souvislosti s covidem-19 hlásí zdaleka nejvyšší počet úmrtí na hlavu. Na sto tisíc lidí jich zhruba 600 podlehlo této nemoci a souvisejícím obtížím. Britská imunoložka Tara Hurstová na akademickém zpravodajském neziskovém serveru The Conversation upozorňuje, že to je skoro dvakrát tolik obětí ve srovnání s Maďarskem, které je druhou nejhůře postiženou zemí světa. Dodejme, že hned za nimi následují Bosna a Hercegovina a Česko.

Ve střední a východní Evropě najdeme spoustu lidí, kteří se kvůli pandemii nového koronaviru nebo odchodu Velké Británie z Evropské unie rozhodli ukončit své zahraniční dobrodružství. Po letech v západní Evropě se teď tito převážně mladí muži a ženy snaží ve svých domovských zemích najít nejen práci, ale také bydlení nebo partnera. Důsledkům této změny se ve své analýze na stránkách nizozemského deníku NRC Handelsblad věnuje novinářka Emilie van Outerenová.

Šíření koronavirové varianty delta, která se jako první objevila v Indii a od té doby postupuje světem, znepokojuje zdravotnické úřady, včetně těch českých. Americký deník Washington Post přináší studii, zveřejněnou tento týden ve čtvrtek, s detaily o nakažlivější variantě nového koronaviru.

Afghánci po téměř kompletním odchodu Američanů očekávají nejistotu a stojí proto v dlouhých frontách před hrstkou ambasád v Kábulu. Mnoho jich chce ze země odejít dřív, než se situace zhorší. Když dostanou nějaké vízum, bude to skvělé. A pokud ne, odejdou stejně – v tom případě ale jako uprchlíci, uvádí pákistánský komentátor Haját Bangáš v článku pro server Modern Diplomacy.

Jedním z velkých problémů Berlína je drahé bydlení. Různými možnostmi řešení tohoto problému se v analýze na stránkách německého liberálního týdeníku Die Zeit zabývá britsko-německý novinář Alan Posener.

Výsměch mládí – nebo také slovy romanopisce Douglase Couplanda generační trashing – je podle všeho starý jako lidstvo samo. Členové téměř každé demografické skupiny dosáhnou zhruba ve věku 35 let fáze, kdy u mladších generací začnou pozorovat zásadní nedostatky a chyby způsobené nezkušeností a mládím. Jevu se na stránkách BBC věnuje novinář této britské stanice Richard Fisher.

Z dvaceti zaměstnanců realitní kanceláře Olega Lysenka v Moskvě je naočkován pouze samotný Lysenko. Vakcína Sputnik V je k dispozici už od prosince, ale podle ruského podnikatele jeho zaměstnanci nedůvěřují ničemu, co pochází od vlády, píše ve své reportáži server americké stanice Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda. Jak Lysenko prohlašuje: „Podvedli nás až příliš často.“

Do dvou let by se kostičky Lega mohly vyrábět z recyklovaných plastových lahví. Jak si totiž všímá stanice BBC, úspěšný výrobce oblíbených stavebnic se snaží přijít s udržitelným výrobkem, který by se od původních kostiček nijak nelišil.

Do dvou let by se kostičky Lega mohly vyrábět z recyklovaných plastových lahví. Jak si totiž všímá stanice BBC, úspěšný výrobce oblíbených stavebnic se snaží přijít s udržitelným výrobkem, který by se od původních kostiček nijak nelišil.

V chování včelích dělnic se může ukrývat klíč k pochopení alkoholové závislosti. Vědci totiž zjistili, že včely stejně jako lidé po odejmutí alkoholu prožívají abstinenční příznaky, všímá si server americké stanice ABC News. Portál odkazuje na studii odborníků z Polské akademie věd, která byla zveřejněna v úterý ve vědeckém žurnálu Biology Letters.

Ruský režim za poslední dva roky prošel zásadní transformací. Důsledky těchto změn analyzuje na stránkách moskevského Carnegieho střediska ruská politoložka Taťjana Stanovajová.

Americké tajné služby nemají důkaz o tom, že by záběry vojenských pilotů z minulých let zachycovaly mimozemské stroje. Možnost, že mohlo jít o mimozemské technologie, ale nevyloučily. Tak nedávno deník New York Times shrnul některé závěry z očekávané zprávy, která se má dostat do Kongresu koncem června. Historička vědy na Pensylvánské univerzitě Kate Dorschová teď v článku pro magazín Foreign Policy rozebírá, jak se vlastně zrodil fenomén všeobecně známý jako UFO.

Americké tajné služby nemají důkaz o tom, že by záběry vojenských pilotů z minulých let zachycovaly mimozemské stroje. Možnost, že mohlo jít o mimozemské technologie, ale nevyloučily. Tak nedávno deník New York Times shrnul některé závěry z očekávané zprávy, která se má dostat do Kongresu koncem června. Historička vědy na Pensylvánské univerzitě Kate Dorschová teď v článku pro magazín Foreign Policy rozebírá, jak se vlastně zrodil fenomén všeobecně známý jako UFO.

V úterý oficiálně zahájil svou činnost Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) se sídlem v Lucemburku. Instituce bude bojovat proti korupci, uplácení a podvodům či zneužívání společných fondů Evropské unie. Jak píše rakouský list Wiener Zeitung, cesta k vytvoření této organizace nebyla v rámci sedmadvacítky vůbec jednoduchá.

V úterý oficiálně zahájil svou činnost Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) se sídlem v Lucemburku. Instituce bude bojovat proti korupci, uplácení a podvodům či zneužívání společných fondů Evropské unie. Jak píše rakouský list Wiener Zeitung, cesta k vytvoření této organizace nebyla v rámci sedmadvacítky vůbec jednoduchá.

Svět se díky částečnému oslabení koronavirové pandemie pomalu vrací k cestování. Pro migranty ale Evropa přichystala jasný – a také velmi hlučný – vzkaz: „Nechoďte k nám!“ Ve svém textu na to upozorňuje agentura AP, která si všímá dění na jižním pomezí Evropské unie.

Houba požírající umělou hmotu by mohla vyřešit problém s plastovým odpadem. Ale může to být nejen klíč k vyčištění naší planety, ale i důležitý nástroj k vytvoření nového světa na Marsu, upozorňuje britský deník The Times.

Indie se potýká s jen těžko zvladatelnou vlnou nového koronaviru. V poslední době jí ale přibyla ještě jedna vážná starost – pacienti, kteří se zotaví z covidu-19, se infikují smrtelnou plísní. Přitom oficiální koronavirová bilance mrtvých už v zemi přesáhla 300 tisíc.

Ruský prezident Vladimir Putin rád mluví o ruské vakcíně proti covidu-19. V březnu oznámil, že země už se zahraničními společnostmi podepsala smlouvy na výrobu celkem 700 milionů dávek Sputniku V. Produkce se ale rozbíhá jen pomalu. O tom, na jaké obtíže přitom Rusko naráží, se rozepisuje zpravodajská agentura Reuters.

Víc než týden trvala největší eskalace násilí mezi Izraelem a palestinskými radikály z hnutí Hamás za poslední roky. Izraelský novinář Akiva Eldar v komentáři pro server panarabské televize Al-Džazíra nabízí pohled, proč se tyto boje takříkajíc „hodily do krámu“ současnému izraelskému premiérovi.

Severské Švédsko zvolilo v boji proti pandemii volnější strategii než řada jiných zemí. Stockholm vsadil na dobrovolná opatření proti šíření covidu-19 a ponechal otevřené základní školy. Jak ale zdůrazňuje německá rozhlasová stanice Deutschlandfunk, epidemie si ve Švédsku doposud vyžádala okolo 14 tisíc obětí. A to je mnohem více než v některých jiných státech.

Německo v květnu zavedlo výhody pro plně naočkované a vyléčené z covidu-19. Od neděle tak pro ně neplatí zákaz nočního vycházení, karanténa ani omezení shromažďování, shrnuje německá odnož evropského serveru Local. Lidé, kteří dostali obě dávky vakcíny, také smějí do obchodů a dalších provozoven, aniž by se museli prokazovat negativním testem jako ostatní Němci.

Německo v květnu zavedlo výhody pro plně naočkované a vyléčené z covidu-19. Od neděle tak pro ně neplatí zákaz nočního vycházení, karanténa ani omezení shromažďování, shrnuje německá odnož evropského serveru Local. Lidé, kteří dostali obě dávky vakcíny, také smějí do obchodů a dalších provozoven, aniž by se museli prokazovat negativním testem jako ostatní Němci.

Prezident Vladimir Putin sice stahuje ruské jednotky od ukrajinských hranic, ale zároveň se chystá na větší dobrodružství na moři. Takový je alespoň odhad, který ve svém komentáři pro agenturu Bloomberg rozvádí bývalý vrchní velitel spojeneckých sil NATO James Stavridis.

Proč vlastně nejbohatší lidé světa přispívají na dobročinné účely? Na tuto otázku se na stránkách amerického magazínu Jacobin snaží odpovědět levicový novinář Luke Savage.

Americký prezident Joe Biden minulý víkend formálně uznal zabíjení stovek tisíc Arménů vojáky Osmanské říše v době první světové války za genocidu.

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém dubnovém každoročním projevu k národu nabídl řadu sociálních výhod, vychválil lékaře a vědce, kteří vyvinuli vakcínu, a slíbil, že zpřísní opatření na ochranu životního prostředí. Znělo to však jako výlet do nějaké paralelní reality.

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém dubnovém každoročním projevu k národu nabídl řadu sociálních výhod, vychválil lékaře a vědce, kteří vyvinuli vakcínu, a slíbil, že zpřísní opatření na ochranu životního prostředí. Znělo to však jako výlet do nějaké paralelní reality.

Ze všech způsobů, které si zvířata vyvinula, aby se vyhnula predátorům, je předstírání smrti jedním z nejkreativnějších. Současně je to ale i taktika nejriskantnější, píše na svém webu magazín National Geographic. Odborně se tomu říká thanatoza nebo také tonická imobilita a objevuje se napříč živočišnou říší.

Diplomatický výbuch v česko-ruských vztazích je pro Slovensko zavazující, protože to, co se přihodilo Čechům, je, jako by se to stalo nám, píše komentátor Martin M. Šimečka pro slovenský Denník N.

Za posledních několika týdnů vzrůstá napětí na ukrajinsko-ruské hranici. To, co vypadá jako nebezpečná eskalace konfliktu, je ale jen reakcí Ruska na některé kroky ukrajinské vlády, tvrdí ve svém komentáři na stránkách katarské televize Al-Džazíra nezávislý ruský novinář Leonid Ragozin.

Jestli nějaká země úspěšně zvládá svůj boj proti šíření covidu-19, to bývá často předmětem vyhrocené debaty. O Austrálii se to ale může prohlásit s určitou jistotou. Ostrovnímu státu nepomáhá pouze jeho odlehlá poloha ve vodách oceánu, ale také přísná protiepidemická opatření, píše ve své reportáži rakouský deník Der Standard.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se dostala pod výrazný politický tlak kvůli přílivu migrantů na jižní hranici země. Jak si s výbušnou situací hodlá šéf Oválné pracovny poradit, na to hledá odpovědi magazín Politico. Podle jeho analýzy chce vláda mimo jiné změnit způsob, kterým Američané pohlížejí na přistěhovalectví.

Nepříliš slavný postup očkování v Evropě nabídl jednomu z největších nepřátel kontinentu skvělou příležitost k diplomatickému vítězství. Ve své analýze to píše server americké stanice CNN. Portál upozorňuje na prohlášení, které zveřejnil Kreml minulý týden po videokonferenci německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a jeho ruského protějšku Vladimira Putina.

Ani ty země, které jsou v očkování proti novému koronaviru nejúspěšnější, se omezení spojených s pandemií nejspíš jen tak nezbaví. Otázkou, jak budou vypadat protiepidemická opatření v příštích měsících a letech, se zabývá brazilský deník O Globo.
Miroslav Tomek

Jen málo razantní politik, který lavíruje v politickém středu. I takovým způsobem ještě loni kritizovalo progresivní levé křídlo Demokratické strany Joea Bidena v rámci souboje o nominaci do prezidentských voleb ve Spojených státech. Teď ale Biden už coby úřadující hlava státu překvapuje Američany nevídanou – a dosud vlastně jen stěží představitelnou – mírou pomoci poskytovanou z federálního rozpočtu.
Jakub Rerich

Když tvůrci komediálního seriálu Jistě, pane ministře psali svou politickou satiru o nefunkčním Whitehallu, tedy britské vládní mašinérii, doufali, že by mohla ve svém důsledku vést i k lepšímu způsobu správy země. Londýnský deník The Times teď vyzpovídal jednoho z autorů sitcomu Jonathana Lynna. Lynn si dnes myslí, že populární série nejspíš přispěla ke vzniku kultu zvláštních politických poradců střihu Dominica Cummingse.
Tea Veseláková

Vládní garnitura v Ankaře v čele s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem plní přání turecké armády jako žádná jiná v moderních dějinách země.
Jakub Rerich

Izraelsko-americká farmaceutická společnost Oravax Medical vyvíjí první orální vakcínu proti covidu-19 na světě a chystá se zahájit první fázi klinických zkoušek.
Gita Zbavitelová

Jak si Francouzi udržují dobrou náladu během dlouhých koronavirových uzávěr? Konzumací sýra, odpovídá si sám na položenou otázku britský list Guardian. Podle průzkumů právě spotřeba sýra ve francouzských domácnostech loni stoupala raketovým tempem. A trend dál pokračuje.
Tea Veseláková

Nové světlo na výchovu Adolfa Hitlera vrhají dopisy jeho otce, které se nedávno našly na půdě jednoho domu v Rakousku. Když se o nich doslechl tamní historik Roman Sandgruber, byl zpočátku skeptický, protože pamatuje už hodně padělků a takzvaných očitých svědectví. Když je však spatřil, došlo mu, že jde o senzaci – známky, razítka i podpis, všechno bylo pravé, píše agentura AFP.
Gita Zbavitelová

Globální změna klimatu a s ní spojený vzestup hladiny moří a oceánů ohrožuje ekonomiku pobřežních regionů mnohem více, než se doposud myslelo. Města v těchto oblastech podle vědců klesají pod svou vlastní vahou, což podtrhuje jejich zranitelnost vůči měnícímu se počasí, píše americká agentura Bloomberg.
Jakub Rerich

Leckoho možná překvapí, že vaření piva bylo po staletí převážně ženskou doménou. Změnit se to podle všeho mělo až v době honů na čarodějnice v 16. století, uvádí badatelka z Floridské univerzity Laken Brooksová na akademickém webu Conversation.
Miroslav Tomek

Neexistují důkazy o tom, že by vakcíny proti nemoci covid-19 jakkoliv ovlivňovaly plodnost. Zdůrazňuje to britský nedělník Observer, podle kterého hlavně mladé ženy váhají, jestli se nechat naočkovat. List shrnuje důvody, proč by to udělat měly, jakmile budou mít příležitost.
Tea Veseláková

Maďarská očkovací kampaň se od ostatních zemí Evropské unie odlišuje už jen používáním dosud neschválené ruské a čínské vakcíny. Zároveň ale úřady nechtějí uvádět typ použité látky v očkovacím průkazu. Naočkovaní Maďaři tak nebudou moci prokázat, kterou vakcínu dostali. Rozhodl o tom nový dodatek k nařízení maďarské vlády, o kterém informuje evropský server Euractiv.
Gita Zbavitelová

Katolická církev v Evropě přichází o stále více členů. Důvodů odchodu je určitě celá řada, církvi ale zcela jistě nepřispívají ani rozmanité skandály.
Jakub Rerich

Čína doufá, že jí balkánské země poslouží jako brána do Evropy. Jenže dychtivost Balkánu po čínských penězích začínají brzdit obavy z toho, jestli Peking své sliby nakonec dodrží.
Tea Veseláková

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nedávno pohrozil, že Moskva je v případě uvalení dalších sankcí na Rusko připravená přerušit vztahy s Evropskou unií. Zostření tónu ale nezůstává jen ve slovní rovině.

Řada zemí v Asii a Oceánii zvolila nekompromisní strategii boje proti šíření koronaviru a zavedla krátkodobá, ale drastická opatření, aby dosáhla situace „nulového covidu“.

Premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden krátce navštívil Srbsko, kde po podobné misi v Maďarsku podle oficiálních vyjádření sbíral informace o postupu proti koronavirové pandemii. Tamního přístupu si ale všímají i velká zahraniční média. Britská stanice BBC na svých stránkách analyzuje důvody srbského úspěchu, kdy se tato balkánská země zařadila mezi pět států, které proti novému koronaviru zatím stihly naočkovat největší část svého obyvatelstva.

Spojené arabské emiráty slaví úspěch v podobě své první meziplanetární mise, která je zároveň první misí tohoto druhu v režii nějakého arabského státu. Jak připomíná britský deník The Times, kolem Marsu tak už teď obíhá družice Amal, v překladu Naděje. Horké chvilky při finále svého vesmírného projektu ale tento měsíc zažívali a ještě zažijí i vědci z dalších zemí.

Jedna provokativní teze tvrdí, že krize způsobená koronavirovou pandemií vrátila ženy v otázce rovnosti pohlaví o desítky let zpátky. Co o vlivu v podstatě nedobrovolné práce z domova na vývoj genderových rolí říkají odborníci, na to se ve svém článku zaměřil švýcarský deník Berner Zeitung. 

Čína se musí zodpovídat za rozšíření covidu-19 do celého světa. Na nezávislém serveru Hong Kong Free Press k tomu vyzývá lidskoprávní aktivista a zároveň bývalý kanadský poslanec i státní tajemník na ministerstvu zahraničí David Kilgour.

Ve Velké Británii do dnešních dní přetrvaly už jen poslední čtyři chlapecké plně internátní školy. Jedna z nich, šest století stará Winchester College, nyní uvažuje o tom, že začne přijímat také studentky. Diskuze už začala, o případné změně teď musí rozhodnout vedení prestižní školy, všímá si nedělník Sunday Times.

Před několika dny uběhlo sto let od pražské premiéry hry Karla Čapka R.U.R., což byla zkratka pro Rossumovy univerzální roboty, připomíná technologický sloupkař deníku Wall Street Journal Christopher Mims. Za sto let trvajícího dialogu mezi vynálezci fiktivních i skutečných robotů jsou inženýři podle Mimse většinou nuceni buď realizovat, nebo narušovat představu o robotech, kterou rozpracovaly knihy, filmy nebo televize. Dnes ale realita tuto představu leckdy i předbíhá.

Po skončení pandemie budou lidé chtít dělat hlavně to, čeho se museli dočasně vzdát. Pravděpodobně budou vyhledávat společnost, užívat si sexu a víc utrácet. Ve své nové knize o tom píše profesor americké Yaleovy univerzity Nicholas Christakis, kterého vyzpovídal švédský deník Dagens Nyheter.

Lidé patřící do společností lovců a sběračů organizují svůj život podobně jako savci a ptáci, se kterými sdílejí stejné prostředí. Rozhodující vliv na vznik těchto podobností například při hledání potravy přitom mají okolnosti dané právě životním prostředím. Novému výzkumu toho, jak se vzájemně ovlivňuje člověk a zvíře, se věnuje server německé rozhlasové stanice Deutschlandfunk.

„Uplynulá dekáda byla pro Maďarsko nejúspěšnější za posledních sto let. Příští desetiletí by ale mohlo být ještě lepší,“ nechal se slyšet maďarský premiér Viktor Orbán ve svém prvním letošním projevu. Podle maďarské novinářky Edit Inotaiová se ale na svět zřejmě dívá přes růžové brýle, jak píše ve své analýze pro server Balkan Insight. Co čeká v novém roce Maďarsko a jaké výzvy před sebou má vládní strana Fidesz, která chce ve volbách v roce 2022 obhájit svou dominanci? 

Nová izraelská studie zjistila, že riziko komplikací u nemoci covid-19 u mladých lidí výrazně zvyšuje diagnostikovaná obezita a deprese. Studii vypracoval Ústav pro výzkum a inovace zdravotní pojišťovny Makabi a informuje o ní izraelský deník Jerusalem Post.

Po nepřetržitém patnáctiletém rozkvětu se situace na německém pracovním trhu začíná rychle měnit k horšímu. Za úbytek pracovních míst přitom nemůže jen pandemie koronaviru. Jak píše list Die Welt, ekonomové se domnívají, že za poklesem zaměstnanosti, ale i redukcí počtu drobných podnikatelů v současnosti stojí také další a dokonce významnější faktory než dopady šíření covidu-19.

Moskevské metro od začátku roku přijalo dvanáct žen na pozici strojvedoucích. Stalo se tak vůbec poprvé od začátku osmdesátých let, kdy se tato profese dostala v tehdejším Sovětském svazu na seznam zaměstnání, která jsou pro ženy příliš fyzicky náročná nebo nebezpečná, všímá si agentura AFP.

Pandemie nového koronaviru přinesla mimo jiné nebývalý rozvoj cyklistiky. Vydrží ale tento trend i do budoucna? Odpověď na svém webu hledá britská stanice BBC.

Konec roku se ve Velké Británii točil především kolem rostoucích čísel koronavirové nákazy a také definitivní rozlučky země s Evropskou unií. Přesto si svou pozornost získalo i jedno menší téma. Jak totiž informuje deník Guardian, britští politici mají v plánu zakázat prodej sladkostí a pamlsků u pokladen obchodních řetězců a chtějí omezit i další propagaci tohoto zboží.

Francouzský renesanční astrolog, lékař a matematik Nostradamus je nejznámější svými věštbami, z nichž mnohé se údajně vyplnily. Jeho první předpovědi vyšly v roce 1555 s tím, že prý slavný vědec vidí až do roku 3797, kdy podle něj svět zanikne. Jeho věštby na rok 2021 cituje izraelský deník Jerusalem Post.

Letošní rok přinesl o stavu globální demokracie převážně špatné zprávy, přesto se ale objevují náznaky, že by se věci mohly obrátit k lepšímu. V eseji pro deník Wall Street Journal o tom píše známý americký politický filozof Francis Fukuyama.

Jestli jste si mysleli, že letošek nešlo předvídat, tak jste jen nedávali pozor. Myslí si to ekonomický magazín Fortune, který píše, že epidemiologové už přinejmenším celou jednu dekádu bili na poplach a varovali před pandemií nějaké nové nemoci. Na jejich hlas a nutnou přípravu ale nedbaly ani ty nejrozvinutější státy světa.

Letošní Vánoce nejsou první, kdy lidem na celém světě zničila svátky nakažlivá nemoc. V prosinci 1918 probíhaly přípravy na první Vánoce bez války uprostřed nejhorší pandemie od velké epidemie moru ve 14. století.

Pohled na cívku magnetické pásky dnes už v lidech vyvolá spíše nostalgii než obdiv k této technologii. Přesto i v současnosti zůstávají magnetické pásky důležitým nosičem pro ukládání a zálohování dat, kdy se miliony kilometrů pásek hromadí v datových centrech po celém světě.

Následky pandemie koronaviru dopadají na zaměstnance v nejrůznějších oborech. Zasažený je také textilní průmysl a s ním i šičky oděvů pro světové značky, jakými jsou Adidas nebo H&M. Pracovnice oděvního průmyslu v rozvojových zemích teď říkají, že jim často nezbývají peníze ani na jídlo.

Americký prezident Donald Trump v týdnu přišel s dalším symbolickým gestem tváří v tvář pandemii koronaviru. A to za situace, kdy počet nemocných ve Spojených státech roste, brzy by se mělo začít s očkováním a kdy se také ukázalo, že Bílý dům promarnil příležitost zajistit větší počet dávek nové vakcíny pro očkování obyvatel USA, rozepisuje se americká stanice CNN na svém webu.

V rámci boje proti radikálnímu islamismu se Francie chystá zakázat domácí výuku všech dětí starších tří let. Britský deník The Times píše, že v čele tohoto plánu stojí ministr vnitra a zastánce tvrdého kurzu Gérald Darmanin, kterého prezident Emmanuel Macron jmenoval do funkce letos v červenci s úkolem prosazovat bezpečnostní záměry hlavy státu.

Módní průmysl dostala koronavirová pandemie do určitých rozpaků. V médiích zaznívají otázky jako „budeme ještě někdy nosit něco jiného než tepláky?“, nebo „čeká nás po skončení krize podobná módní revoluce jako ta, kterou po druhé světové válce přinesl Christian Dior a jeho New Look?“

Na vítěze amerických prezidentských voleb Joea Bidena se kvůli výběru členů nové administrativy sype kritika, a to nejen ze strany republikánů. Mocenský boj je možné pozorovat také mezi demokraty.

Thajskem už několik týdnů zmítají demonstrace, kterých se účastní převážně studenti a mladí lidé. Kromě volání po reformách ale daly protesty vzniknout také novému stylu dokumentárních fotografií, uvádí nezávislá fotoreportérka Marielle Descalsotaová v komentáři pro hongkongský deník South China Morning Post.

Ruská opozice si už dlouho hraje se státem na kočku a myš a využívá jakýchkoli legálních prostředků, aby obešla stále represivnější zákony, které omezují shromažďování a protesty.

Švýcarsko tvrdě zasáhla druhá vlna pandemie. Protesty v Nigérii. Švédsko zvažuje konec státního monopolu na prodej alkoholu. Připravil Miroslav Tomek

Etiopie na prahu občanské války. Čína opustila kontrolu porodnosti. Maďarsko omezuje možnosti utečenců získat v zemi azyl. Připravila Tea Veseláková

Na rozděleném Kypru k sobě mají oba tábory pořád hodně daleko. Je bezpečný Boeing 737 MAX, který se vrací do provozu? V asijských zemích se rozmáhá byznys s pojistkami pro chudé. Uvolnění globálních pravidel pro patenty by mohlo pomoct v boji s covidem-19.

Co zbylo z německých plánů na posílení Evropy? Proč už Donald Trump nemůže ve volbách počítat s podporou žen z amerických předměstí? Kde leží klíč k tomu, že se izraelské start-upy vypořádaly s koronavirem mnohem lépe než tamní vláda? A jaké dopady má podle vědců na novorozence znečištěný vzduch?