Americká NBA hned při svém startu přišla o jednu z největších hvězd, protože se odmítá očkovat proti koronaviru. Hokejista NHL nesmí kvůli falešným dokladům o vakcinaci odehrát čtvrtinu základní části. Proč nepovinné očkování v amerických soutěžích není úplně nepovinné a jak jsme na tom v Evropě?

Vedení světového i českého hokeje se mění. Sedmadvacetiletá vláda Reného Fasela nad federací IIHF už skončila, příští rok se po čtrnácti letech nachýlí také éra Tomáše Krále v čele českého svazu. Co to znamená pro populární sport a jak se hokej pod vedením obou funkcionářů proměnil?

Vítězství fotbalistů Sparty nad skotským klubem Rangers zůstalo ve stínu údajně rasistického bučení dětí v ochozech letenského stadionu. Máme skutečně v Česku problém s rasismem fotbalových diváků i na úrovni dětí? Nebo jsou právě děti obětí přecitlivělého antirasismu ze Západu?

I když se o víkendu ještě pojede závod Paříž-Roubaix, známý jako „Peklo severu“, letošní cyklistická sezona profesionálů hlásí svůj konec. Kdo nejvíce zazářil, kdo naopak zklamal a proč byly některé letošní závody zcela výjimečnou podívanou?

Slavia v předkolech evropských pohárů ztroskotala shodou okolností na dominantních týmech okolních států Visegrádu. Ty přitom k úspěchu dospěly jinou cestou než český mistr, a to především pořizováním zahraničních hráčů. Jaký k tomu mají důvod a hlavně – jak vůbec vypadá ekonomická a fotbalová struktura jednotlivých soutěží okolo nás?

Před pár dny skončily paralympijské hry v Tokiu. Navzdory několika zprávám o medialových úspěších české reprezentace se mladší a menší sourozenec olympiády příliš velké pozornosti nedočkal. Proč a jaká vůbec byla letošní paralympiáda?

Simone Biles se na hrách v Tokiu mohla stát největší olympijskou legendou, kvůli svému mentálnímu stavu ale odstoupila téměř ze všech disciplín. Co ohrožovalo duševní zdraví americké gymnastky a je to pouze problém sportovkyň?

Byl to možná největší přestup ve fotbalové historii. Lionel Messi přitom odešel do francouzského PSG úplně zadarmo. Jak jeho příchod do hvězdami nabitého klubu mění dosavadní fotbalové pořádky?

Olympijské hry v Tokiu byly pro českou výpravu nadmíru úspěšné. Sportovci získali jedenáct medailí a v tabulce národů skončilo Česko nad očekávání vysoko. Jaká to vlastně byla olympiáda a které trendy vyšly na povrch?

Olympijské hry v Tokiu byly pro českou výpravu nadmíru úspěšné. Sportovci získali jedenáct medailí a v tabulce národů skončilo Česko nad očekávání vysoko. Jaká to vlastně byla olympiáda a které trendy vyšly na povrch?

Jsou to zvláštní olympijské hry, plné různých omezení a naopak prosté fanoušků. Japonská olympiáda nám v těchto dnech ukazuje řadu důvodů, proč by měl jejich formát projít reformou. V Tokiu se konala řada protestů a veřejné mínění je proti samotnému konání her.

Nedávno skončilo fotbalové Euro a o slovo se hlásí nejvyšší česká soutěž. Už tento víkend začíná boj o mistrovskou trofej a o chudší počet míst do pohárové Evropy, ale také nová éra českého fotbalu bez Romana Berbra.

Na fotbalovém Euru vypadli Francouzi předčasně, země se ale může utěšovat tím, že ještě celý týden hostí cyklistickou Tour de France. Kdo letos zabil slavný závod předčasně, kdo přepisuje historii a komu zvoní hrana, se dozvíte v novém dílu Tribuny.

„Fotbal v Maďarsku je asi desetkrát víc politický než třeba hokejový nároďák v Česku a dříve v Československu, kde ty události měly obrovský politický přesah,“ popisuje Martin Vait aktuální naladění maďarské sportovní veřejnosti.

Už zítra ve francouzském Brestu začíná 108. ročník Tour de France. Žlutý dres obhajuje Tadej Pogačar a na to, jestli se mu to povede, nebo zvítězí někdo úplně jiný, se podíváme v novém dílu Tribuny.

Letošní mistrovství Evropy bude netradiční hned v několika ohledech. Pod názvem Euro 2020 se odehraje v roce 2021. O pořadatelství se podělí hned jedenáct měst v jedenácti státech. A jedním z nich je i ázerbájdžánské Baku, takže se evropský šampionát uskuteční i v Asii.

Aktuální kauza kolem japonské tenistky Naomi Ósaky zaměstnává sportovní svět více než samotné dění na pařížských kurtech. Proč se rozhodla z turnaje Roland Garros odstoupit a co to vypovídá o vztahu sportovec–novinář?

Český fotbal už příští týden pozná nového předsedu Fotbalové asociace ČR. Po odstoupení třetího z kandidátů Vladimíra Šmicera už je jasné, že se jím stane Petr Fousek, nebo Karel Poborský. Jaké mají s domácím fotbalem plány? A kdo má větší šanci na zvolení?

Novozélandské ragby čelí potížím. All Blacks, tamní reprezentaci, schází finance, s čímž má pomoci prodej osminového podílu celého národního ragbyového programu americké společnosti Silver Lake. Ve světovém sportu takový krok nemá obdoby. Jaké dopady může mít vstup soukromých peněz do organizace s více než stoletou sportovní tradicí? A dají se najít paralely s projekty fotbalové a golfové superligy?

Květen a Giro d’Italia, dokonalá kombinace, která se vrací po odložené říjnové edici z loňského roku. Co přinese první cyklistická Grand Tour sezony, s jakými překážkami se musejí jezdci vypořádat a která brutální stoupání je v letošním formátu čekají?

Už po pěti zápasech finále play-off bylo jasno. Staronovým mistrem extraligy je Třinec, který na cestě k titulu nezastavili soupeři, koronavirus ani tragické události. Co všechno dělají tamní Oceláři dobře a proč jsou právě oni domácí hokejovou špičkou?

Vypadalo to na velkou zákopovou válku, nakonec ale celý projekt fotbalové Superligy skončil po dvou dnech fiaskem. Co vedlo dvanáctku mocných klubů k myšlence na odtrhnutí se a založení vlastní soutěže? A proč fotbaloví pučisté skončili s ostudou? Turbulentní dění probíráme v nové Tribuně.

Ve sportu, a zvlášť v cyklistice, vyvolává každý velký úspěch také celou řadu kritických otázek. Dá se ve světle dopingových skandálů vítězům vůbec ještě věřit? Málokde se takové otázky probírají intenzivněji než v případě týmu Sky (v současnosti Ineos). Oheň pod kotlem ještě rozdmýchal aktuální proces s bývalým týmovým doktorem, který byl uznán vinným z objednání zakázané látky.
Martin Vait, Vojtěch Jírovec, Vojtěch Ondráček

Na hřišti je to nádherná a na český tým skoro nevídaná jízda. V nefotbalových záležitostech je ale slávistické tažení Evropskou ligou zakaleno politickými a společenskými aférami. Jak se v celém komplikovaném případu vyznat, ukáže nový díl Tribuny.
Martin Vait, Vojtěch Jírovec, Vojtěch Ondráček

Odsloužil osm let v čele Mezinárodního olympijského výboru (MOV), další čtyři má teď před sebou. Thomas Bach zůstává po volbě v čele olympijského hnutí. Jaké peripetie dosud řešil a které jej bezprostředně čekají? A jak vypadá situace v Českém olympijském výboru (ČOV), kde se volba předsedy už poněkolikáté neuskutečnila?
Martin Vait, Vojtěch Ondráček

Jsou na absolutním vrcholu sil, ale místo zisku dalších trofejí a rekordů končí kariéru. Nový díl Tribuny se podívá na odvrácenou stranu profesionálního sportu, kterou je syndrom vyhoření. Nakolik souvisí se samotnou podstatou sportu jako permanentní maximalizací výkonnosti a v čem je obtížný návrat do mimosportovního života?

Ve třetí a závěrečné části rozebírání různých stránek amerického fotbalu s bývalým hráčem St. Norbert College v Green Bay Petrem Boháčkem se podíváme na ožehavé téma rasismu v tomto tradičním americkém sportu. Proč NFL nakonec vzala politické protesty hráčů na milost, jaká je politická role hvězdného Patricka Mahomese a co stojí za vzrůstající popularitou amerického fotbalu ve světě?

Nejen věkem, ale i etnickými kořeny, způsobem hry a především jednou z nejluxusnějších gáží v dějinách sportu se zdá být mladý quarterback Patrick Mahomes protipólem veterána NFL Toma Bradyho. Kam se americký fotbal vyvíjí, ale i v čem se změnila role afroamerických hráčů, prozradil v novém díle Tribuny bývalý hráč amerického fotbalu a v současnosti bezpečnostní analytik Petr Boháček.

Pětapadesátý Super Bowl, finálový zápas NFL, nejprestižnější soutěže v americkém fotbale, ovládla Tampa Bay v čele s třiačtyřicetiletým veteránem Tomem Bradym. Ten ziskem sedmého titulu překonal dosavadní rekordy i samotných klubů. Nejen Bradyho výjimečnost, ale i jeho vztah s republikánskou politikou a Donaldem Trumpem vysvětluje politolog a bývalý univerzitní hráč amerického fotbalu Petr Boháček.

Přišel, aby vyřešil problémy českého sportu, teď se ale jeho hlavním problémem stal on sám. Milan Hnilička čelí tlaku na odvolání z funkce šéfa Národní sportovní agentury kvůli porušení protikoronavirových opatření. Otázkou není pouze, zda se má z morálních důvodů Hnilička postu vzdát, ale také to, jaký je vůbec smysl a rozsah fungování samotné agentury. Pomáhá českému sportu, nebo spíše škodí?

Mesut Özil před několika dny stvrdil přestup z Arsenalu do Fenerbahce a uzavřel tím sedm a půl let dlouhou kapitolu v londýnském klubu. V minulé Tribuně jsme s příznivci Arsenalu Jonášem Kucharským a Ondřejem Lasákem řešili, proč fotbalistův vztah s vedením zhořkl, tentokrát je tématem jeho osobnostní i sportovní vývoj v posledních deseti letech. Proč se stal z ikony německého multikulturalismu člověkem, kterému byl na svatbě svědkem autoritářský turecký prezident Erdogan?

V Arsenalu po sedmi a půl letech skončil Mesut Özil. Hráčovo působení na hřišti i mimo něj bude i za pár roků vyvolávat víc otázek, než nalezneme odpovědí. První díl Tribuny věnovaný bývalému německému reprezentantovi, který se před několika dny stal posilou Fenerbahce, spolu s fanoušky Arsenalu Jonášem Kucharským a Ondřejem Lasákem rekapituluje Özilovo působení v londýnském klubu a úpadek jednoho z někdejších nejlepších hráčů světa.

Hokejové kluby selhávají ve výchově mladých hráčů, ti poté nemohou konkurovat svým vrstevníkům. Za pochybení bude potřeba trenéry pronásledovat. To mimo jiné minulý týden pronesl šéftrenér českého hokeje Filip Pešán. Na jeho hlavu se poté v odpovědi snesla vlna kritiky. Proč český hokej zaostává za konkurencí a kdo nebo co by to mohlo změnit?

Startuje nový rok a s ním i nová sportovní sezona. Mnozí vyhlíží dalších dvanáct měsíců s optimismem, uskuteční se letos olympiáda a další velké akce i přes pandemii? Na co se ve sportu těšit a čemu se věnovat, i když se nejde potkávat? A co všchno je pro profesionální sport v roce 2021 v sázce?

S koncem roku je tu i sportovní hodnocení magazínu Tribuna. Ve vánočním dílu probereme stěžejní události posledních dvanácti měsíců. Kdo se nejvíc vyznamenal a kdo naopak patřil k největším záškodníkům? A dojde i na bizarní sportovní dění.

Protesty proti rasismu a policejnímu násilí dlouhodobě otřásají Spojenými státy. Zapojila se do nich už také celá řada sportovců. Jedna z nejlepších tenistek světa Naomi Osaka nebyla v letošním roce výjimkou a za její aktivismus ji magazín Tribuna zvolil ženskou sportovní osobností roku.

Marcus Rashford možná není nejlepším fotbalistou na světě (i když září v dresu Manchesteru United), v letošním roce ale jeho činy zlepšily život určitě největšímu množství lidí, přesněji dětí. Právě potomkům z chudších britských rodin pomohla jeho kampaň proti zrušení školních obědů zdarma. Rashford přiměl britskou vládu k obratu a za své aktivity na sportovním poli i mimo něj ho Tribuna zvolila mužskou sportovní osobností roku.

Fotbalistům a hokejistům se rušila utkání, tenistům celé turnaje, naopak cyklisté objeli kompletní trojice Grand Tours. Jak se cyklistika dokázala stát sportovní jedničkou pandemického roku? A komu všechny změny a opatření pomohly k velkým úspěchům?

Diego Armando Maradona ve středu zemřel na srdeční selhání. Král fotbalových trávníků, muž, který se na hřišti pomstil Angličanům za vítězství ve válce o Falklandy, ale i bojovník se závislostí a za lepší svět. Jak se bude na šedesátiletého barda vzpomínat a co z něho dělá jednu z největších postav ve světě fotbalu, ne-li možná tu největší, nejúžasnější, ale i nejkontroverznější?

Lewis Hamilton ziskem sedmého titulu mistra světa ve Formuli 1 zpečetil svou výjimečnost. Dnes není pouze nejlepším jezdcem nejrychlejšího sportu na světě, ale také bourá zažité stereotypy světa motorů. Nakolik změnil závodník černé pleti, milovník módy, ale i politický aktivista zakonzervovaný svět F1? A co to znamená pro budoucnost motosportu vůbec?

Ikona německého sportu. Tenisový přeborník. Mladík s obrovským reklamním potenciálem a silnými sponzory v zádech. Mnohonásobný milionář. Alexander Zverev má svět u nohou, nyní před ním ale přistála vážná obvinění z fyzického a psychického násilí. Před týdnem je v otevřené výpovědi pro magazín Racquet popsala jeho bývalá přítelkyně.

Navzdory dosud nejasným výsledkům amerických prezidentských voleb nic nebrání tomu zhodnotit, jak čtyřletá vláda Donalda Trumpa změnila americký sport. Koho ze sportovní branže získal na svoji stranu a kdo naopak brojil proti jeho znovuzvolení? A jak dokázal propojit byznys, politiku a sport v nástroj marketingové sebepropagace?

I sportovci stávkují, sdružují se v odborových organizacích nebo se soudí s klubem, za který zrovna hrají. Ani světu sportu se nevyhýbá konflikt mezi zájmy pracujících a jejich zaměstnavatelů. Nová Tribuna se podívá, zda jsou dnešní sportovci dobře placená pracovní síla, nebo naopak těžko zkrotitelný sportovní proletariát.  

Nová Tribuna se věnuje uniklým nahrávkám, tajným dokumentům či odposlechům ze sportovního prostředí. Fotbalisté či hokejisté se někdy ohání tím, že co si tým řekne v kabině, má v ní také zůstat. Jenže v poslední době se objevil už druhý záznam ukazující, jak to mezi trenérem a hráči může vypadat. Kdy mají podobné nahrávky smysl, co vypovídají o sportovním prostředí a jaká je jejich závažnost?

Sportovní dění v České republice je až na výjimky pozastaveno. Soutěže stojí a hřiště zůstávají prázdná. A na takto zásadní událost už jsme museli zareagovat dílem Tribuny v úplném původním složení, a to s Vojtou Jírovcem, Vojtou Ondráčkem a Martinem Vaitem.

Bublina NHL konečně praskla a hráči se vrací za rodinami a blízkými – Tampa Bay Lightning vybojovala svůj historicky druhý Stanley Cup. Jak dokázala alespoň krátkodobě vybudovat supertým a vydrží do dalších sezon? Proč nejtradičnější organizace, jako Montreal nebo Toronto, strádají a kdy zase uvidíme vítězit kanadské kluby? A proč by mohl mít hokej složitější práci s přečkáním pandemie než jiné sporty? Poslechněte si Tribunu s redaktorem CNN Prima News Martinem Tomaidesem.

Už tři roky vede Fotbalovou asociaci České republiky Martin Malík. A zhruba od té doby má první místopředseda FAČR Roman Berbr a jeho křídlo hlavní vliv v této organizaci. V novém díle Tribuny moderátor Martin Vait z iSport.cz s šéfreportérem Seznam Zpráv a autorem knihy Kmotr fotbal Luďkem Mádlem mluvil o tom, v jakém stavu se dnes nachází český fotbal a jestli k současnému vedení existuje nějaká alternativa.

„Chlapi.“ Tak pravidelně oslovuje bývalý šéf Fotbalové asociace České republiky Miroslav Pelta z drtivé většiny mužské osazenstvo na shromážděních fotbalových bafuňářů. Teď ale chtělo být vedení českého fotbalu oázou progresivity a rozhodlo se do svých stanov zavést jedno povinné místo pro zástupkyni ženského pohlaví. Jenže moravští funkcionáři to odmítli. Z jakých důvodů a proč je celá záležitost složitější, popisuje šéfreportér Seznam zpráv Luděk Mádl v novém díle Tribuny.

Nejzvláštnější, nejúsměvnější, nejbizarnější… Celou spoustou dalších přívlastků bychom mohli popsat památný duel české fotbalové reprezentace proti Skotsku. Národní tým sice prohrál 1:2, ale o výsledek ani tak nešlo. Ještě nikdy se nestalo, aby bylo během reprezentačního týdne jedno mužstvo rozpuštěno a musel ho kompletně nahradit jiný tým. A narychlo poslepovaný kádr z náhradníků předvedl vynikající výkon.

Je pořádání největší každoroční sportovní akce v současné situaci bláhovým riskem, nebo se podaří Tour de France problémy s koronavirem ustát? Takové otázky si před startem třítýdenního cyklistického závodu klade kdekdo. Letošní ročník bude zajímavý ale i ze sportovního hlediska: trať totiž boří zažité tradice a favoritů je vícero.

Mít v šatníku dres svého oblíbeného týmu je pro spoustu fanoušků povinností. Jaké dresy patří k těm nejpamátnějším a které letí v současnosti? A jak se sportovní oblečení liší napříč jednotlivými sporty?

Pro Čecha není jednoduché si to představit, ale ve Spojených státech je univerzitní sport velkým terčem pozornosti a obrovským zdrojem peněz. Co se však stane, když sportovci samotní nechtějí z obavy o své zdraví hrát? A jak se liší přístup univerzit od profesionálních klubů z NHL, NBA a dalších soutěží?

Už je tomu 35 let od doby, kdy Praha hostila poslední spartakiádu. Nejmasovější a nejorganizovanější sportovní akce v českých dějinách na největším stadionu na světě – pražském Strahově – dodnes vyvolává kontroverzní reakce. Šlo pouze o sportovní svátek, který bavil celou společnost, nebo o zneužití sportu k politické propagandě? Společenské a politické pozadí rozebírají v nové Tribuně režisérka Tereza Bernátková a historik Petr Roubal, autoři dokumentu Dvojí tvář spartakiád.

Knížek o sportu vychází každý rok nespočet. Jde jen o laciné biografie úspěšných osobností, anebo lze na pultech najít cenné kusy? V novém díle magazínu Tribuna vybíráme to nejzajímavější ze sportovní literatury: od Klapzubovy jedenáctky přes cyklistické velehory až po způsob, jakým se podařilo postavit na hlavu fotbalová rozestavení.

Sport se před několika měsíci zastavil, nyní se zase dává do pohybu. A některým disciplínám a odvětvím se daří lépe než jiným. Zatímco fotbalisté už okupují trávníky, například tenisté mají situaci mnohem složitější. A to nejen díky skandálům typu toho na Adria Tour, který jsme probírali v minulé Tribuně.

Hučení, transparenty jako White Lives Matter a vlna urážek třeba na sociálních sítích. Fotbalisté tmavé pleti si v posledních dnech a týdnech vyslechli rasistické výlevy ze strany českých fanoušků. Jak moc rasistickým prostředím je český fotbal?

Svět sportu se opět pomalu rozjíždí a snaží se vrátit do normálního stavu. Nečekají nás ale spíš pořádné změny? Do jaké situace se sportovci po koronavirové hibernaci probouzí?

Už je tomu třicet let, kdy se pro české hokejisty otevřela zlatá brána svobodného odchodu do zahraničních soutěží. Jaké byly první roky Jágra, Haška a spol. v zámořské NHL? Měli výhodu proti československým migrantům z předchozích let? A proč se hráči z východu stávali terčem severoamerické xenofobie?

Po delším období si sportovní – a především fotbaloví – fanoušci mohou trochu oddechnout. Sport se vrací a německá fotbalová soutěž už má za sebou první zápasy, ta česká bude následovat již brzy. Nejde ale v současné situaci hlavně o riskování zdraví hráčů? A jaký je smysl sportu, když se odehrává za zavřenými dveřmi?

Už je to šestnáct let od chvíle, kdy český fotbal sahal po zlatu na Euru 2004, předváděl možná nejlepší fotbal ve své historii a měl tým plný hvězdných hráčů. Jenže od té doby nastal mohutný kvalitativní sešup. Proč se výchova českých fotbalistů po revoluci zhoršila a jestli se podmínky v poslední době mění, poodhaluje nová dokumentární série Nová generace, jejímž autorem je tvůrce Tribuny Martin Vait a redaktor deníku Sport Pavel Hartman, dnešní host sportovního magazínu.

Jedna ves ze Žatecka, druhá víska z Moravy. V devadesátých letech bylo možné úplně vše, a tak český fotbal vyslal do pohárové Evropy třeba dvě rarity, nad nimiž se podivoval i anglický deník The Guardian. Jak čeští fotbaloví mecenáši nesmazatelně přepsali v éře divokého porevolučního podnikání fotbalové dějiny a jak konec podnikatelského blahobytu poznamenal existenci obou legendárních vesnických velkoklubů z Blšan a Drnovic?

Je tomu už čtvrt století, kdy hokejovou extraligu ovládl překvapivý outsider ze Vsetína. Tehdy nikdo netušil, že senzace party bezejmenných z hokejové periferie teprve začíná. Ale v devadesátých letech, kdy se český sport zmítal v divoké džungli zbohatnuvších podnikatelů, se zdálo být možné i nemožné. O to tvrdší sportovní pýchu s vůní slivovice následoval pád.

Sportovní dokumenty mohou být velmi užitečným pohledem za kulisy velkých úspěchů i pádů. Nová Tribuna se dívá na výjimečné snímky a série, které jdou za sportovní oponu. Patří mezi ně tituly jako Cheer, Za hranicemi možností nebo The Least Expected Day.

Sportovní filmy a seriály jsou často opovrhovanou součástí světové kinematografie. Že to není tak úplně právem, ukazuje nový díl magazínu Tribuna. Filmy jako Prokletý klub, Borg/McEnroe nebo Já, Tonya ukázaly, že příběhy o sportu mají na velkém plátně své místo.

Pandemie koronaviru neustává, což se dotýká také sportovních fanoušků. Co dělat, když až na ojedinělé výjimky byly všechny soutěže a turnaje zrušeny či odloženy? Nová Tribuna nabízí léky na aktuální sportovní deficit.

Dokumentární snímek Chartúmský ofsajd, který byl k vidění na festivalu Jeden svět, reflektuje diskriminaci fotbalistek v Súdánu. O tom, jakým způsobem do jejich hraní i života zasáhla islámská diktatura, co zásadního se změnilo po politickém převratu a proč je spojení ženy a fotbal v islámských zemích terčem represí, mluví novinářka a znalkyně fotbalu nejen v islámských krajinách Fatima Rahimi.

V současnosti patří Cas Mudde mezi nejznámější politology a odborníky na populismus a krajní pravici. Kromě toho je ale velkým milovníkem fotbalu a groundhoppingu – výletů za obskurními zápasy v nižších soutěžích po Evropě a celém světě. V rozhovoru pro magazín Tribuna mluví nejen o své zálibě, ale taky o tom, jak se v posledních letech s rapidní rozpínavostí a bohatnutím fotbalu mění jeho vztah s politikou a proč je pro světové vůdce těžší používat ho jako propagandu.

Epidemie koronaviru, která vypukla v prosinci v čínském Wu-chanu, zdaleka nedopadá pouze na obyvatele nejlidnatějšího státu na světě. Rušení jedné sportovní události za druhou i nedostatek hokejek v NHL ukazují, jak se z Číny stala sportovní velmoc, ale také jak křehkým se sport stal v globální éře. 

Časy, kdy dosáhnutý čas vypovídal jen o píli a běžeckém výkonu jednotlivce, jsou pryč. Odvál je prudký vichr v podobě modelů značky Nike, které pustoší jeden rekord za druhým. V čem spočívá jejich výjimečnost? Stojí za krizí běžeckého sportu? A čeká podobně kontroverzní vývoj i jiné sporty?

Super Bowl je nejen finálové vyvrcholení sezony amerického fotbalu, ale nastavuje i kritické zrcadlo americké společnosti. Jakým způsobem kombinuje různé politiky, sportovní rasismus a komerční zábavu? Nejen o politických a sociálních kontextech amerického fotbalu, ale i o filosofii sportu mluví v novém dílu Tribuny Jiří Růžička z Filosofického ústavu Akademie věd.

Chorvatský fotbal na mistrovství světa v roce 1998 proslavil nově vzniklou zemi, která se zrodila z balkánských válek v 90. letech, více než cokoli jiného. Dodal obyvatelům národní hrdost, byl však i nástrojem autoritářského režimu Franja Tudžmana. Od té doby je fotbal pevně spojen s chorvatskou politickou identitou a právě vztahu obou složek se věnuje nový díl Tribuny – druhá část rozhovoru s chorvatským politologem, sportovním novinářem a spisovatelem Jurajem Vrdoljakem.

Chorvatsko je momentálně jednoznačně nejúspěšnější fotbalovou zemí východní Evropy. Chorvaté disponují zlatou generací, která vybojovala stříbro na MS v roce 2018 a neustále plodí vynikající talenty. Historický základ má ale tamní fotbal taky v českých zemích. Jak je možné porovnat oba fotbalové národy a co by si od sebe oba dva mohly vzít? O tom v prvním díle rozhovoru v pořadu Tribuna mluví chorvatský novinář a spisovatel Juraj Vrdoljak.

Sudé roky jsou olympijské a nejinak tomu bude v roce 2020. Než se však olympionici vydají do Tokia, proběhne také evropský šampionát ve fotbale, který letos dostal mimořádnou a kontroverzní podobu. Jaké jsou ty největší sportovní akce roku? 

Konec roku je ideální příležitostí k bilancování. Co se komu ve světě sportu povedlo, komu se vůbec nedařilo, kdo bavil a kdo nám naopak pil krev? Poslední díl Tribuny v roce 2019 řeší nejen, zda je Serena Williamsová osobností roku, ale i utajované násilí na českých stadionech, zajímavé knihy a filmy, a v neposlední řadě největší bizarnosti, které letošní sport přinesl.

Vánoční díl Tribuny se podívá na úspěchy i nezdary českého sportu v roce 2019. Kdo zářil, kdo pohasl, kdo těšil a také kdo škodil sportu v Česku? A kdo z Češek a Čechů nejlépe reprezentoval v zahraničí?

Biatlon, snowboarding, alpské a běžecké lyžování či závody bobistů navzdory postupujícím klimatickým změnám načínají novou sezonu. Co mohou čeští fanoušci očekávat, komu se povedla letní příprava a kdo bude černým koněm bílého sportu?

Vyprodaná O2 arena, zápas století, masivní zájem médií, obrovská sledovanost. MMA nabírá stále více na popularitě a dere se mezi nejsledovanější sporty současnosti. V čem tkví přitažlivost bojových sportů, je to spíše bezduchá agrese, specifický druh umění, výdělečný byznys, nebo jen mediálně nafouknutá bublina?

Jestli bychom měli najít jedno hlavní město, které se oproti všem ostatním evropským metropolím po sportovní stránce výrazně vymyká v celé řadě ohledů, je to Berlín. Jeho pohnutá historie se promítá taky do specifického fotbalového prostředí. Jak se odráží třicet let svobody, demokracie a volného trhu na zdejším sportovním podhoubí? A jak dnes vypadá a zní fotbalová scéna v Berlíně, potažmo v bývalé NDR? Tomu se věnuje nový speciální díl Tribuny.

Slavia vybojovala na půdě Barcelony obrovský úspěch, po velice sympatickém výkonu remizovala s katalánským velkoklubem 0:0. A už teď si nejen tento zápas, ale všechny dosavadní čtyři zápasy ve skupině Ligy mistrů zaslouží malé ohlédnutí.

Znáte nějakého indického sportovce? A skutečně nehráli indičtí fotbalisté na mistrovství světa v Brazílii, protože neměli kopačky? Jak je to se vztahem miliardové země ke sportu, vysvětlil sociolog a politolog ze Sociologického ústavu Akademie věd Jiří Krejčík.