Pociťujete ve vašem partnerském vztahu dlouhodobě vedle potěšení také neustálou nejistotu? Nejste si jistí, kam jako pár směřujete? Jestli máte společnou budoucnost? Vypadá to jako vztah, ale něco podstatného jako by stále chybělo. Prožívání lásky však mohou u jednoho z partnerů postupně začít doprovázet i tíživé pocity nejistoty, úzkosti či ztráta sebevědomí. Psychoterapeutka a socioložka Markéta Šetinová popisuje v rozhovoru s Kristýnou Roubalovou „příznaky“ skorovztahů neboli situationships.Celý videopodcast: https://psychologie.cz/video/prednaska/skorovztahy/Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.

Máte také někdy pocit, že si s sebou životem nesete nejen své problémy, ale i nějakou neviditelnou zátěž? Něco, co není přímo vaše, a přesto se vás bytostně dotýká? Náš život ovlivňují zkušenosti a prožitky našich předků. Můžeme zkoumat, co dobrého a co špatného nám předchozí generace předaly. Každý jsme potomkem lidí, kteří zažili velké křivdy a traumatické ztráty, které je poznamenaly a které přenesli na své děti. Jak se pátrá v rodinné historii? Jak taková terapie probíhá? S psychoterapeutkou Dominikou Čechovou si povídá Petr Bouška.

O vysoce citlivých lidech vycházejí články a knihy, mají své skupiny na sociálních sítích. Jsou ale další zvláštní „druhy lidí“, kterým by podobná pozornost a podpora pomohla k lepšímu životu. S psychoterapeutkou Dominikou Čechovou si povídáme o vysoce myslících. Nejde o novou diagnózu, spíš o šikovnou škatulku pro vlastní potřebu: když si člověk uvíznutý v myšlení uvědomí svá omezení a zaměří se na nevyužité možnosti, má velkou šanci vést spokojenější soukromý život.

K psychoterapeutovi si lidé chodí pro úlevu a pro naději. Jeden po druhém si u něho odkládají tíhu svých konfliktů, úzkostí, obav či zlostí. Psychologové a psychoterapeuti ale nejsou (a nesmějí být) supermany, kterým trvalý kontakt s lidským trápením nic neudělá. Potřebují o své práci a o svých pocitech mluvit. Potřebují rozvíjet své vnímání a porozumění klientům i sobě. Poradit se, učit se, léčit se. Podělit se o radost z úspěchů. O smyslu a průběhu supervize si v podcastu Petra Boušky povídají psychoterapeuti Jan Šikl a Ondřej Matějka.Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.

V psychedeliky asistované psychoterapii máme možnost zažít neobvyklý stav, kdy se zcela odevzdáme procesu, vzdáme se kontroly, dojde k hlubokému tělesnému uvolnění. Následně se dostavuje zajímavý psychoterapeutický efekt. S touto zkušeností se můžeme svobodněji odevzdat řadě životních situací, včetně těch nepříjemných. A zvládneme to, nic zlého se nestane, říká psychoterapeutka Klára Dudková v novém díle podcastové série Uvolněte se.Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.

Dokud jsme se kvůli dezinformacím hádali jen v diskusích na sociálních sítích, ještě nebylo tak zle. Teď mají tyto konflikty reálný dopad na naše životy. Kvůli rozporům ukončujeme mnohá přátelství i kontakt s příbuznými ve skutečném světě. Musíme se jako jednotlivci i jako společnost pohnout dál. Zaměřme se na děti. Co by měla dělat škola, co rodiče? Jak bychom měli sami změnit své chování? Poslechněte si rozhovor Petra Boušky s psychologem Adamem Suchým.

Vzdalujeme se od vlastních myšlenek. Odpojujeme se od zdrojů těch nejdůležitějších informací o světě: od vlastního mozku a těla. Náš vztah k mobilním telefonům můžeme přirovnat k plíživé závislosti. Psycholog Adam Suchý v rozhovoru analyzuje dopady této závislosti na naše životy. K poslechu podcastu ze seriálu V sobě zve Petr Bouška.

Konflikty s partnerem nás zasahují nejsilněji. Přicházejí od člověka, kterému jsme dali větší důvěru než komukoli jinému. Známe navzájem svá slabá místa. Máme toho tolik společného – tolik prostoru k neshodám! Hádky s nejbližšími bývají intenzivnější a bolestivější. Mají pro nás větší význam. Jak se jim vyhnout? Jsou i dobré hádky? rozhovor s psychoterapeutkou Eliškou Remešovou.

O krizi můžeme přemýšlet, můžeme ji prožívat, ale samotné jednání je vždy záležitostí těla. Cesta ven z krize nevede jinak než přes naše rozhodnutí a naše činy. Práce s tělem je i to, že se učíme jednat a dělat. K tomu potřebujeme umět své tělo vnímat. Můžeme to trénovat v každodenním životě, kdykoliv máme pár minut, říká host podcastu psychoterapeut Martin Sedláček.Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.

Přemýšlejte s námi o filmu Síla. Rozhovor s Martinem Marečkem a Kamilem Filou. „Do filmu jsem vstupoval s tím, že budu mít plnou kontrolu nad tím, co v něm bude. Postupně jsem vlivem deprese a léků ztratil kontrolu nad vším a z filmu se stal záznam zápasu o přežití a pomalého hledání životní rovnováhy,“ říká Kamil Fila, protagonista dokumentu Síla. Film natočil Martin Mareček, držitel Českého lva za režii předchozího filmu Dálava.

Pro vysoce citlivého člověka je klíčové umět se naladit na své psychické i tělesné prožívání a rozeznat, kdy už dochází k přehlcení. Bez podpůrného prostředí a pochopení mohou tito lidé snadno vyhořet, říká v podcastu psychoterapeutka Petra Prest.Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.

Najděte si stravovací styl, který vám bude vyhovovat dlouhodobě. Buďte k sobě při jídle všímaví a laskaví. Je důležité, aby jídlo bylo potěšením a aby vám zvyšovalo kvalitu života. Občasné zaškobrtnutí ve stravě je úplně v pořádku, říká v podcastu psychoterapeutka Petra Mocová.Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.

Úzkosti je možné přirovnat k lavině. Na lavinový svah působí řada vlivů, od sněhových vloček až po sluneční záření. To je náš běžný život a způsob, jakým se o sebe staráme. Pak ale stačí jedna sněhová koule a lavina se utrhne, říká v podcastu psycholog a psychoterapeut Vítek Čelikovský.Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.

Kdo vlastně jsem? Tam uvnitř, pod nánosy všeho, co mě naučili, k čemu mě donutili, co se mi vyplatilo předstírat? Nasadili jsme masky dobrých dětí, spolehlivých kamarádů a partnerů, výkonných zaměstnanců, moudrých rodičů, slušných sousedů. Něco z toho je ale v rozporu s naší přirozeností. S tím, co doopravdy chceme a jak potřebujeme žít, abychom byli hluboce spokojení. Masky nám v něčem pomáhají a v něčem nás dusí. Vytvářejí rozpory a napětí, které si často neumíme vysvětlit. O potřebě autenticity a otevřenosti mluví v podcastu V sobě s Petrem Bouškou psycholožka a psychoterapeutka Michaela Vlasáková Charyparová.

Úraz nebo vážná nemoc mohou našimi životy otřást jako nic předtím. Jaké to je ztratit ze dne na den svobodu, ztratit možnosti a schopnosti, které jsme dosud považovali za samozřejmé? Jak byste takovou situaci zvládli, kdyby potkala vás nebo vaše blízké? Co takový životní zvrat udělá s našimi vztahy? A co se sebevědomím? Zdroje vnitřní síly musí hledat postižený, ale i ten, který o něj pečuje. Začnou vznikat závislé vztahové vzorce, objeví se stud, přijdou výčitky. Psycholožka a psychoterapeutka Michaela Vlasáková Charyparová se specializuje právě na takové životní situace.

Z mýtů nebo pohádek si bereme poučení. Baví nás, varují, inspirují. Podobně můžeme využít psychoterapeutické kazuistiky – případové studie. Psychologové příběhy svých klientů pozmění tak, aby nemohli být identifikovaní konkrétní lidé, ale to podstatné aby ve vyprávění zůstalo. Učí se na nich jeden od druhého. Co mohou dát nám ostatním, posuďte sami. Petr Bouška si povídá s psychologem a psychoterapeutem Janem Jakubem Zlámaným

S úzkostí se v posledním roce setkali i mnozí lidé, kteří se dosud považovali za emočně stabilní. Když se nás začne dotýkat, hledáme návody a způsoby, jak se jí honem zbavit. Vzbuzuje obavy a znepokojivé otázky: je tohle ten stav, ve kterém lidé chodí k psychiatrovi? Úzkost ale můžeme vnímat i jinak. Jako naléhavou zprávu, že žijeme v rozporu s našimi potřebami. Že musíme něco důležitého změnit. Vydat se na nové cesty, třeba i do vlastního nitra. Jako úzkost se totiž často projevuje nenaplněná a netušená touha po spiritualitě. Po něčem, co nás přesahuje. Poslechněte si, jak o úzkosti přemýšlí psycholog a psychoterapeut Jan Jakub Zlámaný a na co přichází s klienty, kteří se s úzkostnými stavy potýkají.

Vztah těla a emocí je daný jejich vzájemnou interakcí. Tělo je ideální nástroj pro zpracování emocí. Emoce zase svým prouděním formují tělo, podobně jako řeka formuje své břehy, říká host podcastu psychoterapeut Martin Sedláček.Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.

Každý příběh se odehrává na pozadí dějin. I ten náš osobní, se kterým pracujeme v psychoterapii. Učíme se přijímat odpovědnost za své prožívání, emoce, myšlenky. Hledáme cestu k plnějšímu, svobodnějšímu životu. Často při tom narazíme na traumata, která jsme ani sami nezažili, ale přesto jsou naší součástí. Dávné rány, ostudy a ponížení traumatizují celé rodiny. Někomu komunisté sebrali majetek, někdo se s režimem zapletl a mlčí se o tom. Jak spolu souvisí psychika, společnost a historie? S psychologem Jakubem Kuchařem si povídá Petr Bouška.

Autogenní trénink je stálicí mezi relaxačními technikami. Naučíte se ho tak, že jej budete opakovaně zkoušet a zažívat. A stačí k tomu pár minut denně. Více informací pro úplné začátečníky i pokročilé přináší host podcastu, psycholog Dalibor Špok. (Tento podcast není podrobným návodem pro praxi autogenního tréninku. Pokud chcete s námi tuto jednoduchou techniku vyzkoušet, zadejte ve vyhledávání na www.psychologie.cz “autogenní trénink” a vyberte video Autogenní trénink: Královská cesta k relaxaci).Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.
 

Jak se z člověka stává depresivní osobnost? Proč depresivní lidé často pracují v pomáhajících profesích? Co potřebují od druhých? Jaké problémy jim způsobují? A co sami prožívají? O lidech s výraznými sklony ke smutku, studu a pocitům viny si povídá Petr Bouška s psychoanalytickým psychoterapeutem Jakubem Kuchařem.
V podcastu se také dozvíte:
 

Proč depresivní osobnosti své problémy v práci a vztazích obrací proti sobě.
Proč může být v případě depresivní osobnosti chvála kontraproduktivní.
V čem dělají terapeuti depresivních osobností chyby.
Jaký je rozdíl mezi depresivní osobností, dystymií a pesimismem.
Jaké jsou dva typy masochistického charakteru a proč je pro ně důležité být „morálně na výši“.

Jak jde dohromady chaos vnějšího světa s harmonií duše, o kterou usiluje meditující člověk? Jak meditovat, když jsme plni hněvu, který v nás vyvolávají denní zprávy nebo lidé kolem nás? Dá se meditovat o tom, co nás štve? Co je cílem – kam nás může taková meditace dovést? S psychologem Janem Bendou si povídá Petr Bouška.

Před časem se zdálo, že módní vlna mindfulness slábne. Teď ale naopak nabývá na síle. Popularizace s sebou nutně přináší řadu nepochopení, chybná zjednodušení a přehnaná očekávání. Mindfulness není všelék. Lze ji dělat špatně. Učí ji i lidé, kteří by ji raději učit neměli. Přesto je přínosná a může člověku převrátit život naruby – v dobrém smyslu slova. Kompetentní pohled na meditaci a koncept mindfulness přináší lektor této metody, psycholog a psychoterapeut Jan Benda v rozhovoru s Petrem Bouškou.

Schopnost vnímat naše tělo při běžných, každodenních činnostech má pro naši psychiku zásadní význam. Jaký mám postoj ve svém těle, takový mám postoj i sám k sobě, říká v podcastu věnovaném vědomému přístupu k tělu a pohybu psycholog a psychoterapeut Michal Petr.Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.

Často se těžko orientujeme v tom, čemu všemu a jakým způsobem bychom vlastně měli říkat ne. Nikdo nás to nenaučil. Odmítání cizích lidí je relativně jednoduché. Odmítání blízkých už je mnohem těžší. Nejnáročnější je ale umět říct ne sám sobě, svým naučeným vzorcům a stereotypům, říká v podcastu lektorka Jitka Ševčíková.Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.

Spánek je přirozený proces, podobně jako dýchání. Je to příjemná, prospěšná a jednoduchá aktivita – a to je nejzdravější přístup k němu. Těšme se na spánek a důvěřujme našemu tělu, že se o jeho kvalitu postará samo, říká psychiatr Peter Šóš v podcastu Jana Smetánky. Přílišné zaměření na spánek, restrikce a množství rad nám klidné spaní nepřinesou. Jak poznáme, že spánek řešíme víc, než je zdrávo?Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.

Se ztrátami se čas od času vyrovnáváme všichni. Můžeme přijít o blízkou osobu, vztahy, práci, ale také o sny, plány a představy o sobě i o světě. Bolesti se nevyhneme, ale můžeme se vyhnout pastem, které její prožívání přináší. „Dobrá rekapitulace může přijít, až když jsme se ztrátou vyrovnaní,“ říká psycholožka a psychoterapeutka Jana Kučerová.

Rozhodnutí o ukončení těhotenství ženy obvykle dělají pod tlakem. Čas na rozhodnutí je omezený, zkušenosti chybí. V konfliktu stojí proti sobě racionální úvahy a emoce – přirozené přání mít dítě a chránit ho. Muži se obvykle drží stranou. Dopouštějí se velkého omylu, když si myslí, že stačí „podpořit partnerku v jakémkoli jejím rozhodnutí“, říká psycholožka a psychoterapeutka Jana Kučerová.

V průběhu života můžeme prožít malou reinkarnaci. Během náročných životních období se otevírá prostor pro hledání našeho „budoucího já“. I malá, nenápadná změna v našem přístupu může být začátkem velké proměny naší identity. Dobrými katalyzátory pro změnu v životě mohou být i frustrace nebo vztek.

…děti v Africe! Proč lidé bez přemýšlení používají falešnou argumentaci? 

Myšlenkové zkratky typu „co by za to daly děti v Africe“ nebo „co mají říkat lidé s depresí“ jsou nástrojem manipulace pro lenochy. Slouží k relativizaci problému, ke znehodnocení vašeho argumentu bez jakékoli intelektuální námahy, k vyvolání pocitu spokojenosti bez úsilí. Psycholog Dalibor Špok a šéfredaktor Psychologie.cz Jan Majer sdílejí osobní i profesní zkušenosti. Přemýšlejte s nimi.Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.

Jaký je rozdíl mezi naší životní rolí a naší identitou? Jak se cítí člověk, který má s pojetím své identity potíže? V čem spočívá past, do které se ve snaze o naplnění svých představ můžeme dostat? Odpovědi nabízí psycholog a psychoterapeut Aleš Borecký.

Je to jedno z nejrozšířenějších psychologických klišé: když se rodiče hádají nebo rozcházejí, děti si to dávají za vinu. Média i mnozí odborníci opakují, že když se vztah rodičů ocitne v krizi, je potřeba děti ujišťovat, že JE budeme milovat vždycky, i když se vztah tatínka a maminky rozpadá. Paradoxně právě takové sdělení může dítě znepokojit. Vždyť jeho nejspíš vůbec nenapadlo, že by ho táta nebo máma přestali mít rádi. „Ve své praxi jsem se nesetkal s případem, že by si dítě kladlo za vinu rozchod rodičů,“ potvrzuje psycholog a psychoterapeut Patrik Dráb v podcastu Petra Boušky.

Mýlíš se, ale já to unesu. Pomalá cesta změny může přinést víc než dokonalá argumentace.

Naše komunikace je zamořená neustálým uváděním věcí na pravou míru. Porozumění ale neznamená soulad postojů. Druhý může mít jiný názor. Může se i objektivně mýlit – a my ho přesto nemusíme opravovat. Psycholog Dalibor Špok a šéfredaktor Psychologie.cz Jan Majer přemýšlejí nahlas o paradoxní zákonitosti: chcete‑li druhého změnit, nenapravujte ho, jen v něj věřte. Jde o přístup, který je v rozporu s naší automatickou reakcí.Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.

Jungovská psychoanalýza hledá řešení deprese v nevědomí. V této prázdnotě a beznaději tiše čekají odpovědi a nový pohled na život. Aby duše mohla z deprese procitnout, musí v tomto temném procesu dojít k pomyslné smrti ega – k jeho pochopení. Lidská osobnost má šanci vyjít z takového vnitřního zápasu silnější. Hostem podcastu Jana Smetánky je psychoanalytik Vlado Šolc.Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.

Některé chyby nejde napravit. Své pochybení pak musíme ustát. Ale jak? Někdo je schopen odpustit, aniž by druhý projevil lítost. A naopak: když něčeho litujeme a upřímně se omluvíme, neznamená to, že nám druhý musí odpustit. Má právo nezměnit názor. Člověku to pak nedá spát, vrací se k tomu v myšlenkách i v hovoru. Svádí to nakonec ke zlehčování viny a k jejímu přenesení na druhého. Jak takovou situaci pro sebe uzavřít? Přemýšlejte o tom s psychologem Daliborem Špokem a šéfredaktorem Psychologie.cz Janem Majerem.Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.
 

Jak jste prožili poslední dny a týdny? Dalo by se říci, že ve spěchu, nepříliš pozorně? Nebo jste si naopak pečlivě všímali světa kolem vás, počasí, vůně vzduchu po dešti? Svých pocitů a potřeb? Žít vědomě znamená dát věcem pozornost a čas. Poslechněte si, jak nechávají pracovat čas ve svůj prospěch psycholog Dalibor Špok a šéfredaktor Psychologie.cz Jan Majer.Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.

Jak vztahy v rodině ovlivnily náš život? To je jeden z hlavních motivů metody rodinných konstelací. Když už jako dospělí začnete prozkoumávat vlastní dětství, pochopíte, jak vás výchova ovlivnila. Vyvolá to celou řadu reakcí. Může se objevit hněv a potřeba si o tom všem se stárnoucími rodiči promluvit. Stačilo by slyšet obyčejné „promiň, tehdy mi to nedocházelo,“ říkáte si. Ale tak snadné to nebývá. Nepochopení a nepřijetí pak může být nakonec tím momentem, který vás bude bolet ze všeho nejvíc. A to hned dvakrát – nejdřív se budete zlobit na rodiče, že jsou tak zatvrzelí, později na sebe, že jste je nenechali na pokoji. Hostem podcastu je konstelář Jan Bílý.

Jak se chovat k lidem, kteří vás chtějí unést na planetu Mizérie?
 Když prožijeme drobný konflikt, křivdu nebo jinou nepříjemnost, můžeme takovou situaci rychle hodit za hlavu, nebo si ji naopak pěkně dlouho v hlavě ponechat. Často potom potřebujeme o tomto svém stavu někomu povědět. Sdílení ulevuje. Pro někoho je ale stav „mizérie“ základním nastavením, životním stylem. Mezi lidmi se pohybují jako na území nepřítele, nás pak infikují agresivními emocemi, sebelítostí a zlostí. Jak se násilným emocionálním únosům brání psycholog Dalibor Špok a šéfredaktor Psychologie.cz Jan Majer?Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.
 

Zkoumat dětství? Proč ne. Včas se ale vraťte. V minulosti řešení nenajdete.
 Kdo za to může? Jaké události mě ovlivnily? Na tyto otázky zaměřují naši pozornost mnohé psychologické a psychoterapeutické směry. Nabádají nás, abychom hledali indicie zakopané kdesi v nevědomí. Sugerují nám představu, že hluboko ve spleti vzpomínek leží zlatý grál, jehož nalezení vyřeší naše problémy. Hledání nás zaměstná na dlouhé měsíce i roky. Přemýšlejte se šéfredaktorem Psychologie.cz Janem Majerem a psychologem Daliborem Špokem, kam se vyplatí nasměrovat pozornost, když už jste se odhodlali něco ve svém životě změnit.Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.
 

K čemu jsme dospěli sami a k jakému poznání nás život dokopal? Dalibor Špok, Jan Majer a střední věk.
Ve středním věku si člověk musí řadu věcí vyjasnit. Co se po čtyřicítce změnilo? Jak se nám posouvá životní pocit, prožitek, postoje? Co jsme očekávali, že bude? A co je ve skutečnosti jinak, než jsme čekali? O svých zkušenostech s prožíváním středního věku si povídají šéfredaktor Psychologie.cz Jan Majer a psycholog Dalibor Špok.Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.
 

Zatnutí, ať už fyzické nebo mentální, snižuje naši citlivost a vnímání. Naopak nenásilná dlouhodobá práce s uvolněním dokáže tyto kvality odemknout a rozvíjet. O tématech uvolnění, jemné síly a jednoduchých přístupech a technikách k jejich dosažení si povídají pohybový lektor Petr Růžička a Jan Smetánka z Psychologie.cz.Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.

Základní pravidlo životosprávy? Je to stejné jako v dalších oblastech našeho života: začít s malými změnami, vydržet a postupně je rozvíjet. Velké změny v budoucnu může přinést jen cesta, která je dlouhodobě udržitelná. Věnujte se jí pravidelně a tak akorát, říká host podcastu Pavel Macek.Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.

V poslední době se hlavně díky výzkumu opět oživuje potenciál psychedelik pro léčbu duševních nemocí, například úzkostí a depresí. Zároveň se ukazuje, že tato možná budoucí léčba rozhodně nebude vhodná pro každého, jak se občas v rámci psychedelického nadšení vykřikuje do světa. S psychiatrem Tomášem Páleníčkem z Národního ústavu pro duševní zdraví si povídal Jan Smetánka z Psychologie.cz.Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.

Dětem se mohou dít hrozné věci. Naše přehnané obavy je ale poznamenávají na celý život – děláme z nich křehké dospělé, varuje v podcastu dětský psychiatr a psychoterapeut Peter Pöthe. Pro dítě je podle něj důležité, aby se odmala setkávalo s autentickými problémy, které život přináší, s různými způsoby jejich řešení a jejich reálnými důsledky. Velkou výhodu mají děti, jejichž tátové jsou při výchově aktivní, přítomní a stejně významní jako maminky. Odsouvání otců na druhou kolej a vyzdvihování role matky je pro vývoj dítěte naopak velmi nebezpečné.

Po určité události někomu mozek „zamrzne“ ve stavu ohrožení života. Trauma omezuje lidský život mnoha způsoby – omezuje schopnost myslet, projevuje se poruchami paměti. Zasažení lidé prožívají úzkost, která jim znemožňuje žít normální život. Nemají nad ním kontrolu.

Hostem podcastu Petra Boušky je Peter Pöthe, psychoanalyticky zaměřený dětský psychiatr a psychoterapeut, a tématem rozhovoru je trauma. Dozvíte se, jak trauma vzniká, jak člověka omezuje a jak se ho zbavit.

Děti v určité době opouštějí svoji přirozenou spiritualitu a pak se k ní po mnoha letech vrací. S teologem a učitelem Jáchymem Gondášem si povídáme o tom, jak se potřeba spirituality v dospělosti hlásí o slovo, jaké její podoby si lidé vybírají, co je k tomu vede a co jim to dává.

Děti světu věří, nepochybují, že život stojí za to, říká Jáchym Gondáš, který učí prvňáky na základní škole. V rozhovoru s Petrem Bouškou sdílí své postřehy ze světa dětí.