Máte také někdy pocit, že si s sebou životem nesete nejen své problémy, ale i nějakou neviditelnou zátěž? Něco, co není přímo vaše, a přesto se vás bytostně dotýká? Náš život ovlivňují zkušenosti a prožitky našich předků. Můžeme zkoumat, co dobrého a co špatného nám předchozí generace předaly. Každý jsme potomkem lidí, kteří zažili velké křivdy a traumatické ztráty, které je poznamenaly a které přenesli na své děti. Jak se pátrá v rodinné historii? Jak taková terapie probíhá? S psychoterapeutkou Dominikou Čechovou si povídá Petr Bouška.

O vysoce citlivých lidech vycházejí články a knihy, mají své skupiny na sociálních sítích. Jsou ale další zvláštní „druhy lidí“, kterým by podobná pozornost a podpora pomohla k lepšímu životu. S psychoterapeutkou Dominikou Čechovou si povídáme o vysoce myslících. Nejde o novou diagnózu, spíš o šikovnou škatulku pro vlastní potřebu: když si člověk uvíznutý v myšlení uvědomí svá omezení a zaměří se na nevyužité možnosti, má velkou šanci vést spokojenější soukromý život.

K psychoterapeutovi si lidé chodí pro úlevu a pro naději. Jeden po druhém si u něho odkládají tíhu svých konfliktů, úzkostí, obav či zlostí. Psychologové a psychoterapeuti ale nejsou (a nesmějí být) supermany, kterým trvalý kontakt s lidským trápením nic neudělá. Potřebují o své práci a o svých pocitech mluvit. Potřebují rozvíjet své vnímání a porozumění klientům i sobě. Poradit se, učit se, léčit se. Podělit se o radost z úspěchů. O smyslu a průběhu supervize si v podcastu Petra Boušky povídají psychoterapeuti Jan Šikl a Ondřej Matějka.Zajímají vás probíraná témata? Další audio, ale i videa a tisíce článků najdete na webu Psychologie.cz, největším českém portálu o sebepoznání.

Dokud jsme se kvůli dezinformacím hádali jen v diskusích na sociálních sítích, ještě nebylo tak zle. Teď mají tyto konflikty reálný dopad na naše životy. Kvůli rozporům ukončujeme mnohá přátelství i kontakt s příbuznými ve skutečném světě. Musíme se jako jednotlivci i jako společnost pohnout dál. Zaměřme se na děti. Co by měla dělat škola, co rodiče? Jak bychom měli sami změnit své chování? Poslechněte si rozhovor Petra Boušky s psychologem Adamem Suchým.

Vzdalujeme se od vlastních myšlenek. Odpojujeme se od zdrojů těch nejdůležitějších informací o světě: od vlastního mozku a těla. Náš vztah k mobilním telefonům můžeme přirovnat k plíživé závislosti. Psycholog Adam Suchý v rozhovoru analyzuje dopady této závislosti na naše životy. K poslechu podcastu ze seriálu V sobě zve Petr Bouška.

Konflikty s partnerem nás zasahují nejsilněji. Přicházejí od člověka, kterému jsme dali větší důvěru než komukoli jinému. Známe navzájem svá slabá místa. Máme toho tolik společného – tolik prostoru k neshodám! Hádky s nejbližšími bývají intenzivnější a bolestivější. Mají pro nás větší význam. Jak se jim vyhnout? Jsou i dobré hádky? rozhovor s psychoterapeutkou Eliškou Remešovou.

Přemýšlejte s námi o filmu Síla. Rozhovor s Martinem Marečkem a Kamilem Filou. „Do filmu jsem vstupoval s tím, že budu mít plnou kontrolu nad tím, co v něm bude. Postupně jsem vlivem deprese a léků ztratil kontrolu nad vším a z filmu se stal záznam zápasu o přežití a pomalého hledání životní rovnováhy,“ říká Kamil Fila, protagonista dokumentu Síla. Film natočil Martin Mareček, držitel Českého lva za režii předchozího filmu Dálava.

Kdo vlastně jsem? Tam uvnitř, pod nánosy všeho, co mě naučili, k čemu mě donutili, co se mi vyplatilo předstírat? Nasadili jsme masky dobrých dětí, spolehlivých kamarádů a partnerů, výkonných zaměstnanců, moudrých rodičů, slušných sousedů. Něco z toho je ale v rozporu s naší přirozeností. S tím, co doopravdy chceme a jak potřebujeme žít, abychom byli hluboce spokojení. Masky nám v něčem pomáhají a v něčem nás dusí. Vytvářejí rozpory a napětí, které si často neumíme vysvětlit. O potřebě autenticity a otevřenosti mluví v podcastu V sobě s Petrem Bouškou psycholožka a psychoterapeutka Michaela Vlasáková Charyparová.

Úraz nebo vážná nemoc mohou našimi životy otřást jako nic předtím. Jaké to je ztratit ze dne na den svobodu, ztratit možnosti a schopnosti, které jsme dosud považovali za samozřejmé? Jak byste takovou situaci zvládli, kdyby potkala vás nebo vaše blízké? Co takový životní zvrat udělá s našimi vztahy? A co se sebevědomím? Zdroje vnitřní síly musí hledat postižený, ale i ten, který o něj pečuje. Začnou vznikat závislé vztahové vzorce, objeví se stud, přijdou výčitky. Psycholožka a psychoterapeutka Michaela Vlasáková Charyparová se specializuje právě na takové životní situace.

Z mýtů nebo pohádek si bereme poučení. Baví nás, varují, inspirují. Podobně můžeme využít psychoterapeutické kazuistiky – případové studie. Psychologové příběhy svých klientů pozmění tak, aby nemohli být identifikovaní konkrétní lidé, ale to podstatné aby ve vyprávění zůstalo. Učí se na nich jeden od druhého. Co mohou dát nám ostatním, posuďte sami. Petr Bouška si povídá s psychologem a psychoterapeutem Janem Jakubem Zlámaným

S úzkostí se v posledním roce setkali i mnozí lidé, kteří se dosud považovali za emočně stabilní. Když se nás začne dotýkat, hledáme návody a způsoby, jak se jí honem zbavit. Vzbuzuje obavy a znepokojivé otázky: je tohle ten stav, ve kterém lidé chodí k psychiatrovi? Úzkost ale můžeme vnímat i jinak. Jako naléhavou zprávu, že žijeme v rozporu s našimi potřebami. Že musíme něco důležitého změnit. Vydat se na nové cesty, třeba i do vlastního nitra. Jako úzkost se totiž často projevuje nenaplněná a netušená touha po spiritualitě. Po něčem, co nás přesahuje. Poslechněte si, jak o úzkosti přemýšlí psycholog a psychoterapeut Jan Jakub Zlámaný a na co přichází s klienty, kteří se s úzkostnými stavy potýkají.

Každý příběh se odehrává na pozadí dějin. I ten náš osobní, se kterým pracujeme v psychoterapii. Učíme se přijímat odpovědnost za své prožívání, emoce, myšlenky. Hledáme cestu k plnějšímu, svobodnějšímu životu. Často při tom narazíme na traumata, která jsme ani sami nezažili, ale přesto jsou naší součástí. Dávné rány, ostudy a ponížení traumatizují celé rodiny. Někomu komunisté sebrali majetek, někdo se s režimem zapletl a mlčí se o tom. Jak spolu souvisí psychika, společnost a historie? S psychologem Jakubem Kuchařem si povídá Petr Bouška.

Jak se z člověka stává depresivní osobnost? Proč depresivní lidé často pracují v pomáhajících profesích? Co potřebují od druhých? Jaké problémy jim způsobují? A co sami prožívají? O lidech s výraznými sklony ke smutku, studu a pocitům viny si povídá Petr Bouška s psychoanalytickým psychoterapeutem Jakubem Kuchařem.
V podcastu se také dozvíte:
 

Proč depresivní osobnosti své problémy v práci a vztazích obrací proti sobě.
Proč může být v případě depresivní osobnosti chvála kontraproduktivní.
V čem dělají terapeuti depresivních osobností chyby.
Jaký je rozdíl mezi depresivní osobností, dystymií a pesimismem.
Jaké jsou dva typy masochistického charakteru a proč je pro ně důležité být „morálně na výši“.

Jak jde dohromady chaos vnějšího světa s harmonií duše, o kterou usiluje meditující člověk? Jak meditovat, když jsme plni hněvu, který v nás vyvolávají denní zprávy nebo lidé kolem nás? Dá se meditovat o tom, co nás štve? Co je cílem – kam nás může taková meditace dovést? S psychologem Janem Bendou si povídá Petr Bouška.

Před časem se zdálo, že módní vlna mindfulness slábne. Teď ale naopak nabývá na síle. Popularizace s sebou nutně přináší řadu nepochopení, chybná zjednodušení a přehnaná očekávání. Mindfulness není všelék. Lze ji dělat špatně. Učí ji i lidé, kteří by ji raději učit neměli. Přesto je přínosná a může člověku převrátit život naruby – v dobrém smyslu slova. Kompetentní pohled na meditaci a koncept mindfulness přináší lektor této metody, psycholog a psychoterapeut Jan Benda v rozhovoru s Petrem Bouškou.

Se ztrátami se čas od času vyrovnáváme všichni. Můžeme přijít o blízkou osobu, vztahy, práci, ale také o sny, plány a představy o sobě i o světě. Bolesti se nevyhneme, ale můžeme se vyhnout pastem, které její prožívání přináší. „Dobrá rekapitulace může přijít, až když jsme se ztrátou vyrovnaní,“ říká psycholožka a psychoterapeutka Jana Kučerová.

Rozhodnutí o ukončení těhotenství ženy obvykle dělají pod tlakem. Čas na rozhodnutí je omezený, zkušenosti chybí. V konfliktu stojí proti sobě racionální úvahy a emoce – přirozené přání mít dítě a chránit ho. Muži se obvykle drží stranou. Dopouštějí se velkého omylu, když si myslí, že stačí „podpořit partnerku v jakémkoli jejím rozhodnutí“, říká psycholožka a psychoterapeutka Jana Kučerová.

V průběhu života můžeme prožít malou reinkarnaci. Během náročných životních období se otevírá prostor pro hledání našeho „budoucího já“. I malá, nenápadná změna v našem přístupu může být začátkem velké proměny naší identity. Dobrými katalyzátory pro změnu v životě mohou být i frustrace nebo vztek.

Jaký je rozdíl mezi naší životní rolí a naší identitou? Jak se cítí člověk, který má s pojetím své identity potíže? V čem spočívá past, do které se ve snaze o naplnění svých představ můžeme dostat? Odpovědi nabízí psycholog a psychoterapeut Aleš Borecký.

Je to jedno z nejrozšířenějších psychologických klišé: když se rodiče hádají nebo rozcházejí, děti si to dávají za vinu. Média i mnozí odborníci opakují, že když se vztah rodičů ocitne v krizi, je potřeba děti ujišťovat, že JE budeme milovat vždycky, i když se vztah tatínka a maminky rozpadá. Paradoxně právě takové sdělení může dítě znepokojit. Vždyť jeho nejspíš vůbec nenapadlo, že by ho táta nebo máma přestali mít rádi. „Ve své praxi jsem se nesetkal s případem, že by si dítě kladlo za vinu rozchod rodičů,“ potvrzuje psycholog a psychoterapeut Patrik Dráb v podcastu Petra Boušky.

Jak vztahy v rodině ovlivnily náš život? To je jeden z hlavních motivů metody rodinných konstelací. Když už jako dospělí začnete prozkoumávat vlastní dětství, pochopíte, jak vás výchova ovlivnila. Vyvolá to celou řadu reakcí. Může se objevit hněv a potřeba si o tom všem se stárnoucími rodiči promluvit. Stačilo by slyšet obyčejné „promiň, tehdy mi to nedocházelo,“ říkáte si. Ale tak snadné to nebývá. Nepochopení a nepřijetí pak může být nakonec tím momentem, který vás bude bolet ze všeho nejvíc. A to hned dvakrát – nejdřív se budete zlobit na rodiče, že jsou tak zatvrzelí, později na sebe, že jste je nenechali na pokoji. Hostem podcastu je konstelář Jan Bílý.

Dětem se mohou dít hrozné věci. Naše přehnané obavy je ale poznamenávají na celý život – děláme z nich křehké dospělé, varuje v podcastu dětský psychiatr a psychoterapeut Peter Pöthe. Pro dítě je podle něj důležité, aby se odmala setkávalo s autentickými problémy, které život přináší, s různými způsoby jejich řešení a jejich reálnými důsledky. Velkou výhodu mají děti, jejichž tátové jsou při výchově aktivní, přítomní a stejně významní jako maminky. Odsouvání otců na druhou kolej a vyzdvihování role matky je pro vývoj dítěte naopak velmi nebezpečné.

Po určité události někomu mozek „zamrzne“ ve stavu ohrožení života. Trauma omezuje lidský život mnoha způsoby – omezuje schopnost myslet, projevuje se poruchami paměti. Zasažení lidé prožívají úzkost, která jim znemožňuje žít normální život. Nemají nad ním kontrolu.

Hostem podcastu Petra Boušky je Peter Pöthe, psychoanalyticky zaměřený dětský psychiatr a psychoterapeut, a tématem rozhovoru je trauma. Dozvíte se, jak trauma vzniká, jak člověka omezuje a jak se ho zbavit.

Děti v určité době opouštějí svoji přirozenou spiritualitu a pak se k ní po mnoha letech vrací. S teologem a učitelem Jáchymem Gondášem si povídáme o tom, jak se potřeba spirituality v dospělosti hlásí o slovo, jaké její podoby si lidé vybírají, co je k tomu vede a co jim to dává.

Děti světu věří, nepochybují, že život stojí za to, říká Jáchym Gondáš, který učí prvňáky na základní škole. V rozhovoru s Petrem Bouškou sdílí své postřehy ze světa dětí.