Bez licence a bez stavebního povolení je od začátku letošního roku stavba a provozování obnovitelných zdrojů energie do 50 kW mnohem jednodušší. Menší administrativní zátěž je výsledkem novely energetického zákona spolu s nabídkou státních dotací na obnovitelné zdroje. Je to významné povzbuzení pro lidi, kteří si chtějí pořídit fotovoltaiku. Zájem je, ale co s přebytečnou energií, je věc druhá. Zájemci totiž mohou narazit na nedostatečnou kapacitu distribuční sítě.

Aktivisté z rakouského hnutí Letzte Generation požadují omezení rychlostních limitů, což považují za nejefektivnější krok, který může vláda okamžitě přijmout ve snaze odvrátit klimatickou krizi. Ve velké části společnosti protesty aktivistů vyvolávají odpor a nepochopení. A podle kritiků zhoršují obraz klimatického hnutí v očích veřejnosti. Téma pro Zaostřeno a Ladislava Nováka.

Česká republika přijala v přepočtu na obyvatele víc ukrajinských uprchlíků než sousední Polsko nebo Německo. Za rok jich dostalo status předběžné ochrany skoro půl milionu, přesná čísla se ale zjistit nedají. Stále víc jich už pracuje a dokázalo se postavit na vlastní nohy. To neznamená, že se všechny jejich situace daří řešit. Ty největší problémy jsou s ubytováním v Karlovarském kraji.

Starostové a nezávislí (STAN) se loni potýkali s kauzou Dozimetr. Začala policejní akcí na několika místech v Praze – včetně magistrátu nebo dopravního podniku. Právě do vedení této městské firmy dosazovala podle kriminalistů své lidi organizovaná zločinecká skupina, kterou měli založit podnikatelé Michal Redl, Pavel Kos a bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček.

Velká Británie se potýká s problémy. Stále sice zůstává jednou z hospodářských velmocí sdružených v G7, jenže ve srovnání s jinými tahouny, začíná slábnout. Navíc teď mají nejintenzivnější vlnu stávek dokonce od 70. let. V krizi je i státní zdravotnictví, proti nízkým platům protestují také zaměstnanci ve veřejném sektoru. Padá Británie z výsostního postavení imperiální velmoci, nebo je to stále jen reakce na brexit?

Zažíváme mimořádnou situaci? Lze tomu předcházet? A může Evropa udělat něco pro svoji lékovou soběstačnost? Téma pro Terezu Čapkovou. 

Psychiatři, psychologové a pracovníci specializovaných center upozorňují na nebezpečný nárůst depresí, sebepoškozování a sebevražedných myšlenek u dětí a mladistvých. Situace se začala zhoršovat už v době pandemie covidu-19, problém se dál prohlubuje.

Profesor Floridské mezinárodní univerzity v Miami Henry Briceno se už léta věnuje výzkumu stoupání hladiny oceánů. Tvrdí, že když přijde dvakrát ročně na Floridu takzvaný královský příliv, jsou města jako Miami nebo Miami Beach zaplavovaná. Královský příliv je jev, kdy se i za klidného, slunečného počasí ocitnou ulice města pod vodou. Ta totiž nepřichází shora jako při hurikánu, ale zespod. A se stoupající hladinou oceánu je to stále horší.

Po kůrovcové kalamitě zasáhl Národní park České Švýcarsko nejrozsáhlejší lesní požár na našem území v historii. Obě pohromy výmluvně připomněly, že s lesním hospodařením v naší zemi nebylo v posledních desetiletích všechno tak, jak mělo.

„Pro mě je to velmi důležité, v Bachmutu jsem pomáhal ošetřovat řadu zraněných, ale i tam se to všichni učí za pochodu a mnozí vojáci neznají základní věci,“ říká padesátník Dan, který působil na východní Ukrajině tři měsíce, z toho dva týdny strávil v nemocnici v Bachmutu.

Válka na Ukrajině už trvá skoro rok. Je to první konflikt tak velkého rozsahu, který můžeme sledovat nejen zprostředkovaně v médiích, ale také na sociálních sítích. Vyznáte se v konfliktech i v tom obrovském množství informací? Víc než tomu bylo v případě válek v bývalé Jugoslávii, v Iráku?

Slovinsko se postupně stává stále navštěvovanější zemí. Turisty už několik let láká nejen pro svou přírodu, ale historii, kulturu a teď i lázně. „Během pandemie jsme naše domy rekonstruovali a postavili apartmány, ve kterých si lidé mohou pustit vlastní vířivku s termální vodou jen pro sebe. Předělali jsme i vinný sklep na „steakovnu“. Dřív jsme ho používali jen pro skupiny na večírky, teď je to restaurace pro všechny milovníky masa,“ popisuje manažer lázní Dobrna Igor.

Živá příroda kolem nás rychle degraduje a děje se to po celém světě. Ekosystémům podle vědců hrozí kolaps a ohrožená je schopnost lidstva zajišťovat si potraviny, pitnou vodu nebo některé léky. Zástupci skoro 200 zemí světa a mnoha organizací proto v těchto dnech jednají v Montrealu o tom, jak tento trend změnit a jak přírodní systémy začít zase uzdravovat. Jak těžké bude dohodnout celosvětový plán na záchranu živé přírody? Co by znamenal pro Česko?

„Hybridní útok, ne migrační krize,“ popsala před více než rokem předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová situaci na hranicích Evropské unie a Běloruska. Do Polska, Lotyšska a Litvy přicházejí z běloruského území už od loňského léta běženci převážně z Blízkého východu a Afriky. Evropská unie obviňuje Minsk, že s falešným slibem snadného vstupu do Unie láká lidi z rozvojových zemí do Běloruska a organizuje jejich přepravu.

Podle výzkumu společnosti PAQ Research pro projekt Českého rozhlasu Život k nezaplacení dávají samoživitelky a samoživitelé až 60 procent příjmů na bydlení a potraviny, což je mezi zkoumanými typy domácností dle soužití vůbec nejvíc. Musí tak šetřit, vymáhat výživné po druhém rodiči a případně žádat o příspěvek na bydlení. Pomoc mohou hledat i u neziskových organizací.

„Ve službách, jako jsou asistované kontakty, k nám přicházejí klienti, kteří se už rovnou zlobí,“ vysvětluje šéfka organizace Host Alžběta Candia Muñoz. „Zlobí se na tu situaci, do které se dostali, zlobí se na partnera a my fungujeme trošku jako hromosvod. Klienti na nás někdy křičí, jsou hodně nepříjemní, někdy si musíme volat policejní ochranu. Vždy musíme pracovat ve dvou, to jsou poměrně hodně složité situace,“ dodává.

Na jaře 1946 stál před soudem muž číslo dvě v takzvaném Protektorátu Čechy a Morava Karl Hermann Frank. Při obšírném projednávání jeho rozsáhlé protičeské činnosti ve válečných letech vypovídali u soudu také studenti, kteří přežili nacistické řádění na podzim 1939. V archivu Českého rozhlasu jsme našli a teď prochází digitalizací kolem 80 hodin záznamu, zhruba 1 300 zvukových fólií, podobných gramofonovým deskám. Naprostou většinu uslyšíte poprvé po 70 letech.

Mnohé základní školy jsou na hranici svých kapacit. Velmi vážná situace je hlavně ve Středočeském kraji. O tom, jestli se dítě dostane do první třídy do školy v obci, kde bydlí, se mnohdy rozhoduje losem a stav nahrává i takzvané spádové turistice.

„Na konci každého roku se u nás vyhodí 80 tisíc tun potravin. Na jednoho spotřebitele v Evropské unii to vychází na 127 kilogramů potravinových zbytků a odpadu,“ říká zakladatelka neziskové organizace Zachraň jídlo Anna Strejcová. Podle nejnovější statistiky Eurostatu se dohromady v celé EU vyhodí téměř 57 milionů tun potravin.

Továrník a starosta Slaného Jaroslav Pála byl po druhé světové válce označen za hlavního viníka lidické tragédie a odsouzen na doživotí. Obvinění ale důrazně odmítal. Zemřel ve vězení v zuboženém stavu. Nový pohled na jeho osud a osobnost teď přinášejí dosud nezveřejněné dopisy, které psal své dceři a synovi. A také připravovaná vědecká práce historika Vojtěcha Kyncla.

Rozpad federace byl možná bolestný, dnes jsou ale vztahy obou národů lepší než kdykoli jindy. Jak se na konec společného státu dívají Slováci? Co jim to přineslo? Mohla federace přežít až do dneška? Otázky pro pořad, který připravila Kamila Schusterová.

Je to už 30 let, co se ke konci své existence blížil společný stát Čechů, Moravanů a Slováků – Československo. Rozpad federace byl možná bolestný, dnes jsou ale vztahy lepší než kdykoli jindy. Jak se na konec společného státu dívají Slováci? Co jim přinesl a mohla federace vůbec přežít?

Jak soudci, psychologové ale hlavně rodiče a děti vnímají střídavou péči po rozvodu či rozchodu rodičů? Podobnou otázku si položil sociolog Petr Fučík z Masarykovy univerzity v Brně. „Jedním z výsledků je, že to zdaleka není tak konfliktní téma, tak polarizovaná a katastrofická záležitost, jak to někdy z médií vypadá. Zajímavé je i to, jak jsou si doopravdy rodiče schopni rozdělovat péči nebo to, že pro mladší děti je vhodnější kratší střídání,“ vysvětluje sociolog.

Mnoha dlužníkům už pomohla jeho první část, mnoha ještě pomůže, ale přesto není efekt stále takový, jaký by mohl být. A navíc celkové zadlužení českých občanů v poměru k HDP a procento nesplácených půjček jsou nižší než třeba v Německu nebo ve Francii. Jak to tedy se zadlužeností Čechů, Moravanů a Slezanů skutečně je? A jak významná je v tom kontextu akce Milostivé léto? Otázky pro pořad Víta Pohanky.

Recykluje se asi čtvrtina nápojových kartonu – tetrapaků – a zbytek končí na skládkách nebo ve spalovnách. „Říká se, že Česko je třídící velmoc, s tím nesouhlasím. Nápojové kartony jsou jedním z dobrých příkladů, druhý je organický odpad. A není to jen o třídění, ale i o tom, co se s odpadem stane, když ho vytřídíme a odešleme k recyklaci,“ říká cirkulární ekonom Vojtěch Vosecký. I v zahraničí je podíl dalšího zpracování odpadů dvojnásobně až trojnásobně vyšší než u nás.

Lidé v Bosně a Hercegovině v neděli hlasují o složení parlamentu a kolektivního prezidentského orgánu. Také o poslancích a delegátech centrálního parlamentu a vedení kantonů. Volby nejsou v této federaci se 3,5 miliony obyvatel nic jednoduchého. O reformu se snaží prakticky všechny strany, ale každá navrhuje jiné řešení. Navíc před časem unikl návrh z kanceláře vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu, který v zemi vyvolal rozsáhlé protesty.

Slovensko momentálně prožívá neklidné období. Vedle energetické krize řeší možný rozpad menšinové vlády a návrat staré garnitury či nepředvídatelné kroky Igora Matoviče do budoucna. Na slovenské politické scéně také stojí další hráč, krajní pravice, která je zatím trochu v pozadí. Dnes má novou tvář a jméno a s každým dalším problémem jí přibývá sil. Bude však změna image stačit extrémistům k úspěchu? Hostem pořadu je politolog Petr Just.

Manažeři, administrativní pracovníci, účetní, personalisté, správci veřejných zakázek i budov ale taky pedagogové a metodici… Všechny tyto role bychom mohli přisoudit mnoha ředitelům českých základních škol, ale v budoucnu by se jim mohlo ulevit. Zajistit by to měl takzvaný Střední článek podpory ve vzdělávání.

Je to návyková látka, ale prodejce na to nemůže upozornit. Je to kratom! Prášek z listů tropického stromu. Děti a mladiství ho znají mnohem lépe než dospělí a není pro ně žádný problém si ho opatřit. Nikdo přitom neporušuje české zákony. Kratom v nich totiž neexistuje. Jak tento problém vyřešit? Zakázat ho nebo podrobit regulaci? Jak moc nebezpečná látka to vlastně je a může přinášet i nějaké benefity? Otázky pro adiktologa, toxikologa i státní orgány. Pořad připravila Šárka Fenyková.

„Kratom je přírodní látka, která pochází z rostliny původně se nacházející v Asii,“ popisuje adiktolog Tomáš Jandáč. „Jsou to v podstatě semleté listy. Kulturně je užívaná velmi dlouhou dobu v tamějších oblastech a její účinky jsou dvojí. V menších dávkách působí stimulačně, takže nabudí organismus, máte větší energii a třeba i větší chuť do práce,“ popisuje.

Platy pedagogů rostou, prestiž učitelského povolání se zvyšuje. Přesto mají školy stále problém sehnat kvalifikované zaměstnance. Nedostatek pedagogů se přitom prolíná celou vzdělávací soustavou od mateřských až po střední školy. Proč je tak náročné sehnat kvalifikované učitele a jak je na škole udržet? Téma pro Zaostřeno Terezy Čapkové.

Přesto mají školy stále problém sehnat kvalifikované zaměstnance. Nedostatek pedagogů se přitom prolíná celou vzdělávací soustavou od mateřských až po střední školy. Proč je tak náročné sehnat kvalifikované učitele a jak je na škole udržet? Téma pro Zaostřeno Terezy Čapkové.

Maďarsko se nepřipojilo k dobrovolným úsporám plynu a ve většině případů stojí proti zpřísňování sankcí vůči Rusku. Nejenom Evropská unie ho viní z korupčních praktik a porušování zásad demokracie. Jak se to stalo? Proč se pětinásobný premiér Viktor Orbán, za jehož vlády Maďarsko vstoupilo v roce 1999 do NATO a intenzivně se připravovalo také na vstup do Evropské unie, změnil v jejího soustavného kritika? Téma pro Zaostřeno a Víta Pohnaku.

Nejenom Evropská unie ho viní z korupčních praktik a porušování zásad demokracie. Jak se to stalo? Proč se pětinásobný premiér Viktor Orbán, za jehož vlády Maďarsko vstoupilo v roce 1999 do NATO a intenzivně se připravovalo také na vstup do Evropské unie, změnil v jejího soustavného kritika? Téma pro Zaostřeno a Víta Pohanku.

Národní park Podyjí a jeho okolí patří k druhově nejbohatším chráněným územím v Česku. Na ploše o rozloze zhruba 100 kilometrů čtverečních roste třetina všech druhů cévnatých rostlin, které se v celé naší zemi vyskytují.

Na ploše o rozloze zhruba 100 kilometrů čtverečních roste třetina všech druhů cévnatých rostlin, které se v celé České republice vyskytují. Velký podíl na tom má člověk a jeho zásah do krajiny. Kdy jsou lidé, zvířata nebo stroje pro krajinu prospěšní? A kdy je lepší nechat raději přírodu dělat si, co chce? Téma pro Petra Tichého.

Vláda o tom sice oficiálně vyjednává, ale podpora ze strany obyvatel stále klesá. Co Srbsku brání stát se součástí Unie, proč se mění postoj samotných Srbů a proč by naopak měla chtít sedmadvacítka, aby bylo Srbsko na její straně, je tématem pořadu Víta Pohanky.

Vláda o tom sice oficiálně vyjednává, ale podpora ze strany obyvatel stále klesá. Co Srbsku brání stát se součástí Unie, proč se mění postoj samotných Srbů a proč by naopak měla chtít sedmadvacítka, aby bylo Srbsko na její straně je tématem pořadu Víta Pohanky.

Jak se Británie staví k migraci? Tamní úřady sice většinu azylových žádostí, které se k nim dostanou, prohlásí za oprávněné, a azyl nakonec udělí – premiér Boris Johnson se ale letos rozhodl, že si na nelegální příchody do země posvítí.

Tamní úřady sice většinu azylových žádostí, které se k nim dostanou, prohlásí za oprávněné, a azyl nakonec udělí – premiér Boris Johnson se ale letos rozhodl, že si na nelegální příchody do země posvítí. Nejdřív v lednu prohlásil, že kontrolu nad Lamanšským průlivem převezme armáda a v lednu potom oznámil, že někteří uprchlíci budou vyvezeni do Rwandy. Do britských deportací se nakonec vložil i Evropský soud pro lidská práva. Téma pro Tomáše Havlína.

„V tuto chvíli registrujeme více než 38 tisíc provozovatelů a víc než 41 tisíc pilotů,“ vypočítává Vítězslav Hezký z Úřadu pro civilní letectví počty bezpilotních letadel v našem vzdušeném prostoru. Alex Novotný na tomto překotně se rozvíjejícím odvětví dokonce založil své podnikání, nicméně chválí si legislativu, která u nás platí od roku 2021 – i když počítá s tím, že se bude dál upravovat.

Zájem o ně několikanásobně vzrostl i v souvislosti s válkou na Ukrajině, kde právě drony hrají velkou roli. Kam směřuje vývoj bezpilotních strojů a jak se vyvíjí legislativa, o tom je pořad Víta Pohanky.

Alespoň podle světových deníků se zdá, že hlavně na jihovýchodě Polska vznikají zóny, do kterých nesmí vstoupit lidé jiné než heterosexuální orientace. A že se tak místní samosprávy dopuštějí hrubého porušování lidských práv.

Letos v květnu polské soudy sice vyhlášky zrušily s tím, že jsou diskriminační a že žádná ideologie LGBT neexistuje, přesto se v obci Niebylec stále odvolávají na to, že šlo jen o využití práva na vlastní názor. Téma pro Zaostřeno Pavla Nováka a Tomáše Havlína.

Investovat do bydlení lidí v bytové nouzi se státu vyplatí. Pomoc i jedné rodině ke stabilnímu bydlení znamená v z dlouhodobého hlediska ušetřit stovky tisíc z veřejných rozpočtů. Data i konkrétní příběh přináší pořad Zaostřeno Elišky Halaštové.

Pomoc i jedné rodině ke stabilnímu bydlení znamená v z dlouhodobého hlediska ušetřit stovky tisíc z veřejných rozpočtů. Data i konkrétní příběh přináší pořad Zaostřeno Elišky Halaštové.

Českou krajinu brázdí desetitisíce amatérských hledačů pokladů. Pro zodpovědné „detektoráře“ jako Jiří Spurný ze Žďáru nad Sázavou, je to zdravý a poučný koníček. „Je to o pohybu v přírodě, historii a poznávání naší minulosti. Když něco najdete, musíte to pak taky studovat.“

Pro někoho je to zdravý a poučný koníček mnohé ale pohání touha po nelegálním zisku. Jak funguje spolupráce mezi amatérskými detektoráři a profesionálními archeology, jak lze amatéry pozitivně motivovat ke spolupráci, nakolik se to daří a jaké škody vznikají, pokud se to nedaří, o tom natáčel Vít Pohanka.

Američtí Ukrajinci podporují svou původní vlast ve snaze odrazit ruskou vojenskou agresi různě. Někteří sami vyrazili bojovat, jiní pomáhají na dálku dobročinnými sbírkami, přípravou i konzumací ukrajinských specialit, koncerty ukrajinské hudby nebo lobbingem u amerických politiků.

Někteří sami vyrazili bojovat, jiní pomáhají na dálku dobročinnými sbírkami, přípravou i konzumací ukrajinských specialit, koncerty ukrajinské hudby nebo lobbingem u amerických politiků. Jaké prostředky podpory využila jedna z tradičních komunit amerických Ukrajinců v okolí Clevelandu ve státě Ohio natočil Jan Kaliba.

Vysoká míra inflace a zvyšující se počet osob, které odchází do důchodu vytváří tlak na státní rozpočet. Reforma důchodového systému přitom stále vázne, přitom ji potřebujeme jako sůl. Existuje cesta ven z koloběhu zvyšujících se životních nákladů a valorizací důchodů, která by byla přijatelná pro všechny?

Jde totiž o jejího pradědečka Jana Adensama, vojáka německé armády, který v roce 1943 spáchal sebevraždu někde v bývalé Jugoslávii. Proč právě tam? A jak se dějiny světa promítají do konkrétní rodinné historie – téma pro Zaostřeno.

Jedna vojenská karta a historka o dopise na rozloučenou, který rodině po odsunu zajistil návrat do Československa. Indicie, které stály na počátku pátrání reportérky Magdaleny Fajtové po pradědečkovi jménem Jan Adensam. Byl to voják německé armády, který v roce 1943 spáchal někde v bývalé Jugoslávii sebevraždu.

Přestože vláda zastavila projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe, na jednom úseku přípravy pokračují. Jde o splavnění Odry mezi Ostravou a polskými hranicemi. Tato trasa by podle ministerstva dopravy měla propojit Česko – respektive Moravskoslezský kraj – s lodními trasami v Polsku.

Slovenský expremiér Robert Fico je po neúspěšném vydání k vazebnímu stíhání parlamentem vyšetřovaný na svobodě. Za mřížemi už není ani druhý obviněný ve stejné kauze jeho někdejší ministr vnitra Robert Kaliňák. Vyšetřovatelé je podezírají ze zneužití pravomocí, vyzrazení daňového tajemství a založení zločinecké organizace.

Za mřížemi už není ani druhý obviněný ve stejné kauze – jeho někdejší ministr vnitra Robert Kaliňák. O dění ve slovenské politice, justici a policii je Zaostřeno zpravodaje ČRo na Slovensku Ladislava Nováka.

„Rusové dostali všechny, co tu v tu chvíli byli. Jestli se někdo ještě skrýval ve sklepě, to nevím. Ale ten sklep byl ještě mnohem hlubší. Teď už je zasypaný sutí,“ vzpomíná Vova z vesnice Premoha u Kyjeva. Rusové je okupovali 32 dní a po jejich odchodu pak přeživší nacházeli mrtvé.

Dějepis se dá učit i jinak než jen memorováním dat a letopočtů. Pomoci by s tím mohla nová učebnice pro 9. třídy, která nabízí badatelskou metodu. Díky ní si žáci mohou sami utvořit názor na události 20. století.

Pomoci by s tím mohla nová učebnice pro 9. třídy, která nabízí badatelskou metodu. Díky ní si žáci mohou sami utvořit názor na události 20. století. Jak badatelská metoda funguje? Jaké nároky klade na učitele? A jak by měly vypadat kvalitní učebnice pro školy v 21. století? Téma pro Lucii Korcovou.

přes některé poměrně deštivé týdny byl začátek letošního jara enormně suchý. Na půdní sucho začátkem jara upozorňovali zemědělci a pěstitelé napříč Evropou, tedy nejen v Česku. Klimatologové z projektu Intersucho dokonce označili březnový nedostatek vody za neobvyklou anomálii.

Klimatologové z projektu Intersucho dokonce označili březnový nedostatek vody za neobvyklou anomálii. Jak tedy můžeme vodu, která už naprší, lépe zadržet v krajině? Co je možné dělat na lokální úrovni – a kam se v boji se suchem posunul stát? Téma pro Terezu Čapkovou.

Lodní přepravce P&O Ferries, který zajišťuje i spojení s Francií přes Lamanšský průliv, nahradil 800 zaměstnanců agenturními pracovníky. Od té doby nedokázal svou činnost úplně obnovit. Masivní propouštění vyvolalo velké protesty a jednala o něm vláda i parlament.

Lodní přepravce P&O Ferries, který zajišťuje právě i spojení s Francií přes Lamanšský průliv, totiž nahradil 800 zaměstnanců agenturními pracovníky a od té doby nedokázal svou činnost úplně obnovit. Masivní propouštění vyvolalo velké protesty a jednala o něm vláda i parlament. Kauzu sleduje redaktor Tomáš Havlín.

Na venek mění blízkovýchodní Království Saúdská Arábie přístup k ženám a světu se chce prezentovat jako pořadatel sportovních akcí a podporovatel kultury. Na pozadí ale probíhají hromadné popravy, zatýkání kritiků režimu a vláda podporuje „pro svět zapomenutou“ válku v Jemenu.

Na venek mění svůj přístup k ženám, světu se chce prezentovat jako pořadatel sportovních akcí a podporovatel kultury. Na druhou stranu se tak děje na pozadí hromadných poprav, zatýkání kritiků režimu a podpory války v Jemenu. Nakolik je tedy změna možná? A jaké jsou vztahy země s ostatními státy v regionu? Téma pro pořad Zaostřeno, který připravil Jiří Klečka.

„Válka se rodí v myslích lidí. Proto v myslích lidí musíme vytvořit obranu míru,“ píše se ve (volném) překladu úvodu zakládající listiny Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu z roku 1945. Je zřejmé, že si už na konci 2. světové války – nejničivější v dějinách lidstva – zakládající země uvědomovaly význam vzdělání, svobodného přístupu k informacím a deklarovaly svou snahu je zajistit.

Jací jsou lidé, kteří zpochybňují práci novinářů a očitých svědků událostí? Jsou vůbec ochotní mluvit o tom, nakolik mají oni ověřené informace, které sdílí na sociálních sítích? A co je tedy vyvážené zpravodajství? Téma pro Víta Pohanku.  

Měla by se do českých škol vrátit branná výchova? Na Ukrajině ji znovu, stejně jako povinnou vojenskou službu, zavedli už po ruské anexi Krymu před osmi lety. Jenže mladí Ukrajinci odcházející bojovat proti ruské agresi, potřebují stejně i ten nejzákladnější výcvik. Je totiž nutné, aby uměli zbraň zvládnout bezpečně tak, aby se nějakou neopatrností mezi sebou nepostříleli.

Na Ukrajině její obdobu zavedli stejně jako povinnou vojenskou službu už po ruské anexi Krymu před 8 lety. Jakou by mohla mít podobu ta česká? A není už skrytě součástí rámcových vzdělávacích programů a preventivních programů? Téma pro Víta Pohanku.

Viktor Orbán, současný maďarský premiér, se k moci dostal v roce 2010. Podpořilo ho tehdy necelých 53 procent voličů a v parlamentu získal dvoutřetinovou ústavní většinu. Jeho strana Fidesz od té doby dominuje politickému životu v zemi. Teď, o tři volební období později, se začala i v Maďarsku formovat takzvaná národní opoziční fronta.

Politiku tam už tři volební období určuje strana Fidesz a Viktor Orbán. Nyní proti němu kandiduje sjednocená opozice. Jakou má šanci na vítězství? A jak se ostatní strany vyrovnaly s přítomností bývalé krajně pravicové strany Jobbik v alianci? Téma pro zpravodaje Ladislava Nováka.

Grant Evropské výzkumné rady (ERC) získávají jen ti nejlepší a neodvážnější vědci, kteří přinášení nové nápady a směry. Pokud se ukážou jako úspěšné, tak často výrazně posouvají vědecké poznání. Do Česka ovšem za 15 let doputovalo pouze 55 prestižních grantů ECR. Letos tento grant získal i tým Tomáše Slaniny.

Do České republiky ovšem za 15 let doputovalo pouze 55 těchto prestižních grantů. V čem je problém? Jsou naši vědci o tolik horší? Anebo si jen prostě neumí o grant na excelentní výzkum správně zažádat? Téma pro Evu Kézrovou.

Na Ukrajině stále přežívá česká komunita. I když se jim říká Volyňští Češi, jejich předci se neusazovali jen ve Volyňské oblasti na západě země, ale také například na Krymu. Velká část z nich sice využila – po 2. světové válce a po roce 1989 – možnosti repatriace do původní vlasti. Přesto několik tisíc z nich dál na Ukrajině žije.

I když se jim říká souhrnně “volyňští Češi”, jejich předci se neusazovali jen ve Volyňské oblasti na západě země, ale také například na Krymu. Velká část z nich sice využila po druhé světové válce a pak pádu komunismu v roce 1989 možnosti repatriace do původní vlasti. Přesto několik tisíc Čechů dál na Ukrajině žije a prožívá nyní válečné útrapy, stejně jako zbytek země napadené Ruskem. Jejich příběh přináší Zaostřeno Víta Pohanky.

Najít zaměstnání na otevřeném trhu práce není pro handicapované snadné. Přímo zaměstnává takové pracovníky jen 46 procent zaměstnavatelů. Další raději zvolí možnost náhradního plnění – tedy odkup výrobků vyrobených handicapovanými nebo platí vyšší daně.

Řada zaměstnavatelů totiž místo zaměstnání člověka s postižením volí možnost náhradního plnění – tedy odkup výrobků vyrobených handicapovanými nebo platí vyšší daně. Co by tuto praxi mohlo změnit? Nejen o tom je Zaostřeno Terezy Čapkové.

Propadlé a zborcené střechy, okna, ze kterých trčí ostré skleněné hroty, které zbyly ze skleněných výplní. Tak v současné době vypadají Drážďanská kasárna, jeden z největších objektů v bývalém terezínském ghettu. A není to zdaleka jediná budova, která tam chátrá. Město každoročně vynaloží stovky tisíc korun, aby zabránilo zřícení budov. Jde ale pouze o záchranné udržovací práce.

V Evropě se znovu válčí. Tentokrát to není občanský konflikt mezi různými etniky, která bojují o uznání a území, jako tomu bylo v bývalé Jugoslávii před třiceti lety. Tentokrát zaútočilo Rusko na Ukrajinu, která je už třicet let samostatným svrchovaným státem, uznaným Organizací spojených národů.

Počet dětí cizinců se na základních školách v Česku za posledních 10 let zdvojnásobil. Loni jich do školních lavic usedlo přes 28 tisíc. A nejen vzhledem k situaci na Ukrajině se dá očekávat, že jich bude dál přibývat. Mnoho z nich neumí při nástupu do školy ani slovo česky. Donedávna přitom bylo na školách, jestli žákům s češtinou pomůžou nebo budou jejich situaci jednoduše ignorovat.

Česko se stále potýká s tíživým dědictvím totality. I když byl už začátkem 90. let komunistický režim odsouzen jako zločinný, tisíce bývalých vysokých funkcionářů a důstojníků StB dodnes pobírají relativně vysoké důchody a výsluhy. Mnoho z bývalých disidentů má renty naopak minimální – protože byli ve vězení nebo v emigraci.

Český herní průmysl v posledních letech roste a potřebuje další pracovní síly. Na pražské FAMU se proto před půl rokem otevřel magisterský obor Herní design, vede ho Andrej Sýkora: „Je to prostor pro experimentování, pro zkoušení inovativního designu a pro možnost selhat. To je hrozně důležité. Herní design znamená mechaniky, koncept hry, jak by to mělo fungovat. Jak to vypadá, když jde hráč doleva, doprava, jak vypadají jednotlivé levely.“

Český herní průmysl v posledních letech roste a potřebuje další pracovní síly. Na pražské FAMU se proto před půl rokem otevřel magisterský obor Herní design, vede ho Andrej Sýkora: „Je to prostor pro experimentování, pro zkoušení inovativního designu a pro možnost selhat. To je hrozně důležité. Herní design znamená mechaniky, koncept hry, jak by to mělo fungovat. Jak to vypadá, když jde hráč doleva, doprava, jak vypadají jednotlivé levely.“

Česko nemá ani po letech samostatný zákon, který by řešil sociální bydlení, ačkoliv jeho přijetí měli v programových prohlášeních už nejméně dvě vlády. Nejvyšší kontrolní úřad v únoru upozornil, že ministerstvo pro místní rozvoj vybuduje do roku 2023 za evropské peníze jen polovinu z plánovaných pěti tisíc bytů. Ministr Ivan Bartoš (Piráti) to vysvětluje špatně nastavenými podmínkami výzvy.

„Aniž by hnul prstem, dostává stát od nás čistou energii. To, co dodáme je drobek, ale z toho, co za to dostaneme ještě platíme daně. Nikdo nám přitom s ničím nepomůže, takže se cítíme tak trochu ublížení,“ vysvětluje provozovatel mikroelektrárny na Doubravě nedaleko Chotěboře Jan Krátký. V Česku vyrábějí vodní elektrárny jen asi tři procenta elektrické energie. Potenciál mají naše toky podstatně větší.

Nová vláda se chce víc zaměřit na prevenci, na více trestů vykonávaných na svobodě a na to, aby tady bylo míň pachatelů, kteří se trestných činů dopouštějí opakovaně. V programovém prohlášení slibuje lepší spolupráci rezortů při propouštění vězňů na svobodu. Prosadit chce i moderní přístup, který se nezaměřuje jen trest, ale na pomoc obětem a řešení následků trestných činů.

Nová vláda se chce víc zaměřit na prevenci, na více trestů vykonávaných na svobodě a na to, aby tady bylo míň pachatelů, kteří se trestných činů dopouštějí opakovaně. V programovém prohlášení slibuje lepší spolupráci rezortů při propouštění vězňů na svobodu. Prosadit chce i moderní přístup, který se nezaměřuje jen trest, ale na pomoc obětem a řešení následků trestných činů.

Bloody Sunday 1972 byla událost, která jako by ani nepatřila do tehdejší západní Evropy. 30. ledna 1972 spustili vojáci 1. praporu britského výsadkového pluku palbu do neozbrojených civilistů, kteří se účastnili protestního pochodu. Ten v severoirském městě Londonderry pořádala Severoirská asociace pro občanská práva. Kulky zasáhly 27 lidí.

Letošní rok začal kauzou srbského tenisty Novaka Djokoviče. Přitom šlo výhradně o dodržování pravidel pro vstup do Austrálie. Ale srbský prezident Aleksandar Vučič verdikt soudu, který potvrdil rozhodnutí o deportaci odmítače očkování Djokoviče, označil za politicky motivovaný hon na čarodějnice. Míchání politiků do sportu a jeho využívání pro získání bodů u voličů, není nic nového. Docházelo k němu už od vzniku novodobých šampionátů i olympijských her.

„V mé zemi jsem dělal na částečný úvazek účetního. Když jsem přišel do Turecka, tak už jsem samozřejmě pokračovat nemohl – kvůli jazykové bariéře,“ říká 23letý Dany, který před šesti lety uprchl ze svého rodného Pákistánu. „Po šesti měsících jsem začal pracovat ve firmě, která vyráběla kabelky. Tak jsem se naučil i trochu turecky. Bylo to vlastně fajn, protože jsem si vydělal docela dost peněz,“ dodává.

„V mé zemi jsem dělal na částečný úvazek účetního. Když jsem přišel do Turecka, tak už jsem samozřejmě pokračovat nemohl – kvůli jazykové bariéře,“ říká 23letý Dany, který před šesti lety uprchl ze svého rodného Pákistánu. „Po šesti měsících jsem začal pracovat ve firmě, která vyráběla kabelky. Tak jsem se naučil i trochu turecky. Bylo to vlastně fajn, protože jsem si vydělal docela dost peněz,“ dodává.

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí mění kromě jiného podmínky umísťování dětí do kojeneckých ústavů. Od letošního roku je tam možné umístit děti jen se zdravotním postižením. Ostatní by měly jít do pěstounské péče, ale pěstounů je žalostně málo. Většina z nich jsou lidé z rodiny, tedy příbuzní, nejčastěji prarodiče. A nové lidi se daří získávat jen velmi pomalu. Motivací by mělo být vyšší finanční ohodnocení – jenže rodinní pěstouni teď naopak dostávají peněz méně.

České lesy se jen pomalu vzpamatovávají z kůrovcové kalamity. Na jejich obnovu je teď ale nedostatek sazenic. Ceny dřeva loni prudce stouply, a to po prvotním dramatickém propadu. Co po několika krizových letech pomůže lesním hospodářům či dřevařům, odpoví Zaostřeno Víta Pohanky.

Gregor Johann Mendel je znám především jako kněz, učitel, přírodovědec, matematik a a hlavně zakladatel genetik. Byl ale také zapálený bankéř, včelař, ovocnář a meteorolog. Letos uplyne od jeho narození 200 let a tyto oslavy začaly už v listopadu 2021 uložením Mendelových ostatků do hrobky augustiniánů, řádu, k němuž patřil a jehož byl opatem.

Česko má předsedu vlády z Brna, z moravských krajů je sedm dalších ministrů. To je proporcionálně podstatně silnější zastoupení, než mají vzhledem k počtu obyvatel české regiony. Dá se z tohoto pohledu jen s mírnou nadsázkou říct, že rok 2022 bude rokem Moravy? Poslechněte si názory zástupců strany Moravanů, běžných obyvatel Moravy a historika Josefe Tomeše.

Postavení sociálních pedagogů, kteří pomáhají hlavně dětem ze sociálně znevýhoněných rodin a žákům ohroženým školním neúspěchem měla upevnit postavení ve školském systému novela zákona o pedagogických pracovnících. Tu ale v srpnu poslanci odmítli. Školám tak na jejich financování chybí prostředky. Na význam sociálních pedagogů se zaměří Zaostřeno Lucie Korcové.

Pašeráci cigaret, převaděči uprchlíků a dnes už i drony přelétávající hranice. S tím se musí popasovat slovenští policisté střežící stokilometrovou hranici s Ukrajinou. V minulosti tam například odhalili podzemní tunel. Oproti minulosti ale přes hranice s Ukrajinou přechází nesrovnatelně méně migrantů. Mezi slovenskými policisty natáčel Ondřej Vaňura, poslechněte si jeho Zaostřeno.

Evropa postupně končí s fosilními palivy a orientuje se na obnovitelné zdroje zálohované plynem. Přitom se ale v posledních měsících potýká s rekordními cenami energií a ani výhled na příští rok není příliš optimistický.